Kreml dnes ostře kritizoval snahy evropských států a Ukrajiny o úpravu amerického mírového plánu. Podle Jurije Ušakova, hlavního poradce Vladimira Putina pro zahraniční politiku, tyto protinávrhy situaci jen komplikují a mohou vést k prodloužení celého konfliktu. Ušakov uvedl, že navrhované změny nijak nezlepšují šance na dosažení trvalého míru, i když přiznal, že Rusko zatím přesné znění těchto dokumentů nevidělo.
V Miami mezitím pokračuje diplomatická aktivita Trumpových vyjednavačů. Steve Witkoff a Jared Kushner zde jednají s ruským vyslancem Kirillem Dmitrijevem, který je na sankčním seznamu USA.
Dmitriev označil dosavadní rozhovory za konstruktivní a očekává se, že do jednání zapojí i americký ministr zahraničí Marco Rubio. Kyjev i Washington věří, že komplexní mírová dohoda by mohla být blízko, ačkoliv Moskva odmítá plán na trojstranná jednání, který navrhl prezident Zelenskyj.
Zatímco původní americký plán (často označovaný jako 28bodový) obsahoval řadu ústupků Rusku, Evropa a Kyjev se snaží dokument v několika zásadních bodech korigovat. Evropa navrhuje, aby si Ukrajina mohla ponechat armádu o síle 800 000 vojáků, zatímco původní návrh počítal s limitem 600 000.
Kyjev a jeho spojenci požadují právně závazné garance srovnatelné s článkem 5 NATO. Součástí má být „mnohonárodní síla“ pod vedením Evropanů, která by operovala přímo na ukrajinském území (mimo frontovou linii).
Evropští lídři také trvají na tom, že mezinárodní hranice nelze měnit silou. Odmítají automatické uznání ruské suverenity nad okupovaným Donbasem a Krymem a požadují, aby o osudu těchto území rozhodli sami Ukrajinci až poté, co budou zavedeny robustní bezpečnostní pojistky.
Na rozdíl od amerického návrhu Evropané odmítají zákaz používání ukrajinských zbraní dlouhého dosahu a dronů proti cílům v Rusku.
Navzdory intenzivní diplomacii boje v terénu neustávají. Ukrajinská armáda aktuálně odráží ruský pokus o průlom v obci Grabovske v Sumské oblasti. Ukrajinský ombudsman Dmytro Lubinec navíc informoval, že ruské jednotky odtud násilně odvlekly přibližně 50 civilistů na území Ruska. Rusové se také snaží postoupit u sousední vesnice Ryasne, jejíž obsazení však Ukrajina popírá.
Diplomatický tlak se stupňuje i směrem k Francii. Kreml uvítal informaci, že prezident Emmanuel Macron je otevřen dialogu s Vladimirem Putinem. Francouzská strana potvrdila, že rozhovor s ruským lídrem dává smysl ve chvíli, kdy se vyhlídky na příměří stávají reálnějšími. Vše se děje v kontextu nového balíčku pomoci EU ve výši 90 miliard eur, který má Ukrajině zajistit stabilitu v nadcházejících dvou letech.
Alaa Hessi žije ve stanu postaveném na troskách svého bývalého domu v Pásmu Gazy. Její původní domov zničil podle webu The Guardian izraelský letecký úder, při kterém zahynuly všechny její tři děti ve věku pět, sedm a deset let. Žena je v osmém měsíci těhotenství a za necelý měsíc očekává narození dalšího dítěte. Stan nyní stojí přesně v místech, kde její rodina dříve žila a kde její potomci přišli o život.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se během telefonického rozhovoru dohodl s americkým prezidentem Donaldem Trumpem na osobním setkání v New Yorku. Schůzka by se měla uskutečnit na okraji nadcházejícího Valného shromáždění Organizace spojených národů. Podle kyjevského lídra byla nedělní debata velmi důležitá a umožnila projednat širokou škálu témat. Zelenskyj zároveň zdůraznil, že současné diplomatické úsilí získává na síle a nadcházející jednání v USA může přinést zásadní posun.
Mezinárodní panel pro změnu klimatu čelí vlně kritiky poté, co novinářské vyšetřování odhalilo těsné vazby řady jeho autorů na ropný průmysl. Významná část vědců podílejících se na klíčových zprávách OSN je přímo zaměstnána nebo úzce propojena se saúdskoarabskou státní ropnou společností Saudi Aramco. Odborníci na etiku a klimatickou politiku označili stávající pravidla pro střet zájmů v této organizaci za zcela nevyhovující, uvedl The Guardian.
Vládnoucí strana Jednotné Rusko směřuje k hladkému vítězství v přísně kontrolovaných ruských parlamentních volbách, čímž si prezident Vladimir Putin opět upevňuje svou dominanci nad domácí politikou. Definitivní výsledky nebudou sečteny ihned, avšak podle počátečních dat Ústřední volební komise vede tato proputinovská strana se ziskem 57,8 procenta hlasů při devadesáti třech procentech zpracovaných lístků. Hlasování se konalo v době, kdy Kyjev zahájil jeden ze svých největších útoků na Moskvu s využitím více než 1 900 dronů. Tento útok způsobil škody ve významné rafinérii a vyžádal si nejméně dva lidské životy.
Německý kancléř Friedrich Merz označil výsledky zemských voleb pro svou Křesťanskodemokratickou unii za pohromu, přesto však vyjádřil odhodlání zůstat ve své funkci. Křesťanští demokraté zaznamenali výrazné ztráty v severovýchodním Meklenbursku-Předním Pomořansku i v Berlíně. V Meklenbursku-Předním Pomořansku strana dokonce nepřekročila pětiprocentní hranici nutnou pro vstup do zemského sněmu. Pro křesťanské demokraty jde o vůbec nejhorší volební výsledek v této spolkové zemi.
Americký prezident Donald Trump vyzval Ukrajinu, aby přestala útočit na ruské ropné rafinérie kvůli celosvětovému růstu cen motorové nafty. Své prohlášení učinil během dvoudenní návštěvy Irska, kde navštívil své golfové hřiště v hrabství Clare. Šéf Bílého domu odmítl tvrzení, že by za prudkým nárůstem cen paliv stála válka, kterou jeho administrativa vede proti Íránu. Podle jeho slov je hlavním důvodem nynějšího nedostatku nafty právě ukrajinská strategie zaměřená na ruskou energetiku.
Až polovina francouzských voličů vyjadřuje v průzkumech k nadcházejícím prezidentským volbám podporu kandidátům s vyhraněnými postoji vůči Severoatlantické alianci. Omezení účasti Francie v aliančních strukturách by přitom představovalo zásadní zásah do evropské bezpečnostní architektury.
Premiér Andrej Babiš (ANO) navštívil v sobotu Dny NATO, kde se zúčastnil představení čtveřice baterií protiletadlového systému Spyder a navštívil stánky bezpečnostních složek a společností obranného průmyslu. Akce se zúčastnili také místopředseda vlády a ministr obrany Jaromír Zůna, 1. místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček, ministr vnitra Lubomír Metnar a ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka.
Příští týden začne astronomický podzim, takže mnoho lidí začne o to více doufat, že se ještě dočkáme babího léta. Podle meteorologů Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) je to pravděpodobné.
Íránští představitelé pokračují ve vyjádřeních, která se v Bílém domě nebudou líbit. Írán konkrétně nadále nechce ztratit kontrolu nad klíčovým Hormuzským průlivem. Teherán podle předsedy parlamentu Mohammada Bághera Ghálíbáfa neotevře klíčovou námořní cestu dříve, než Washington přistoupí na jeho podmínky.
Válka slov mezi britskou královskou rodinou a bratrem princezny Diany může dále nabírat na intenzitě. Charles Spencer si trvá na tom, že slova, která měl pronést princ Charles po smrti bývalé manželky, opravdu zazněla.
Evropa je impotentní, tvrdí premiér Andrej Babiš (ANO) v souvislosti s nadále pokračující válkou na Ukrajině. Evropští lídři podle Babiše nechtějí jednat o míru a mluví jen o válce. Předseda vlády také reagoval na kritiku výše českých obranných výdajů.