Kreml dnes ostře kritizoval snahy evropských států a Ukrajiny o úpravu amerického mírového plánu. Podle Jurije Ušakova, hlavního poradce Vladimira Putina pro zahraniční politiku, tyto protinávrhy situaci jen komplikují a mohou vést k prodloužení celého konfliktu. Ušakov uvedl, že navrhované změny nijak nezlepšují šance na dosažení trvalého míru, i když přiznal, že Rusko zatím přesné znění těchto dokumentů nevidělo.
V Miami mezitím pokračuje diplomatická aktivita Trumpových vyjednavačů. Steve Witkoff a Jared Kushner zde jednají s ruským vyslancem Kirillem Dmitrijevem, který je na sankčním seznamu USA.
Dmitriev označil dosavadní rozhovory za konstruktivní a očekává se, že do jednání zapojí i americký ministr zahraničí Marco Rubio. Kyjev i Washington věří, že komplexní mírová dohoda by mohla být blízko, ačkoliv Moskva odmítá plán na trojstranná jednání, který navrhl prezident Zelenskyj.
Zatímco původní americký plán (často označovaný jako 28bodový) obsahoval řadu ústupků Rusku, Evropa a Kyjev se snaží dokument v několika zásadních bodech korigovat. Evropa navrhuje, aby si Ukrajina mohla ponechat armádu o síle 800 000 vojáků, zatímco původní návrh počítal s limitem 600 000.
Kyjev a jeho spojenci požadují právně závazné garance srovnatelné s článkem 5 NATO. Součástí má být „mnohonárodní síla“ pod vedením Evropanů, která by operovala přímo na ukrajinském území (mimo frontovou linii).
Evropští lídři také trvají na tom, že mezinárodní hranice nelze měnit silou. Odmítají automatické uznání ruské suverenity nad okupovaným Donbasem a Krymem a požadují, aby o osudu těchto území rozhodli sami Ukrajinci až poté, co budou zavedeny robustní bezpečnostní pojistky.
Na rozdíl od amerického návrhu Evropané odmítají zákaz používání ukrajinských zbraní dlouhého dosahu a dronů proti cílům v Rusku.
Navzdory intenzivní diplomacii boje v terénu neustávají. Ukrajinská armáda aktuálně odráží ruský pokus o průlom v obci Grabovske v Sumské oblasti. Ukrajinský ombudsman Dmytro Lubinec navíc informoval, že ruské jednotky odtud násilně odvlekly přibližně 50 civilistů na území Ruska. Rusové se také snaží postoupit u sousední vesnice Ryasne, jejíž obsazení však Ukrajina popírá.
Diplomatický tlak se stupňuje i směrem k Francii. Kreml uvítal informaci, že prezident Emmanuel Macron je otevřen dialogu s Vladimirem Putinem. Francouzská strana potvrdila, že rozhovor s ruským lídrem dává smysl ve chvíli, kdy se vyhlídky na příměří stávají reálnějšími. Vše se děje v kontextu nového balíčku pomoci EU ve výši 90 miliard eur, který má Ukrajině zajistit stabilitu v nadcházejících dvou letech.
Rusko obvinilo Ukrajinu z provedení rozsáhlého útoku na ropnou rafinérii v Rjazanské oblasti. Incident se odehrál krátce poté, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že Kyjev hodlá obnovit údery na ruská energetická zařízení. Ukrajinská strana tak reaguje na pokračující ruské bombardování kritické infrastruktury, které navzdory navrhovanému příměří neustalo.
Vědci dlouho předpokládali, že plasty jsou chemicky inertní a samy o sobě nereagují s okolním prostředím. Nová laboratorní studie z Kolumbijské univerzity a Kalifornské univerzity v Berkeley však přináší překvapivé zjištění. Ukázalo se, že mikroskopické kousky plastů přicházející do styku s vodou spontánně vytvářejí vysoce reaktivní molekuly. Tyto volné radikály mohou představovat dosud neznámý mechanismus, kterým mikroplasty škodí lidskému zdraví.
Indonésie čelí nejhorší sezóně lesních požárů za více než deset let, přičemž od ledna shořelo téměř 900 tisíc hektarů půdy. Tuto krizi ještě zhoršil silný fenomén El-Nino a přetrvávající praxe vypalování půdy kvůli pěstování plodin, jako je palmový olej. Vláda proto zvolila neobvyklý krok a jako nový pokus v boji proti rozsáhlému kouři testuje použití suchého ledu.
Brazilský kongres schválil ústavní změnu zkracující maximální pracovní týden na 40 hodin. Tento krok představuje významné politické vítězství pro levicového prezidenta Luize Inácia Lulu da Silvu před nadcházejícím druhým kolem voleb. Reforma celkově zakazuje vyčerpávající šestidenní pracovní týdny a dotkne se zhruba třiceti milionů pracovníků.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil společnost SpaceX z úmyslného omezení satelitního internetu Starlink během rozsáhlých ruských útoků. Uvedl, že výpadky nebyly způsobeny technickou chybou, ale šlo o záměrné rozhodnutí. Tyto restrikce vážně ohrozily schopnost Ukrajiny bránit své civilní obyvatelstvo a kritickou infrastrukturu.
Izrael odmítá povolit realizaci klíčového projektu vojenské základny v Gaze, kterou má na starosti Rada míru amerického prezidenta Donalda Trumpa. Projekt počítá s vytvořením zázemí pro mezinárodní jednotky, avšak vstup stavebních firem a nákladních vozidel do oblasti je momentálně zablokován. Izraelská vláda ani armáda se podle The Guardian k celé situaci odmítly vyjádřit.
Civilní oběti na Ukrajině v posledních dnech prudce rostou, protože zhoršující se počasí provázejí stále ničivější ruské nálety na klíčovou energetickou infrastrukturu. Situaci v zemi navíc zkomplikovalo náhlé omezení satelitního internetu Starlink, které vážně ochromuje ukrajinskou protivzdušnou obranu. Kyjev se tak ocitá pod dvojím tlakem v podobě stupňujícího se vojenského nebezpečí a rostoucího politického napětí se západními spojenci.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil společnost SpaceX z náhlého omezení přístupu k vojenské verzi satelitního internetu Starshield. Tento krok podle něj vážně ochromil ukrajinské operace s bezpilotními prostředky i klíčovou protivzdušnou obranu země. Omezení přišlo bez předchozího varování a vyvolalo ostrou diplomatickou krizi ve vztazích mezi Kyjevem a Washingtonem.
Vláda Grónska se ohradila proti vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa, který nedávno tvrdil, že v tomto arktickém teritoriu brzy začne masivní těžba ropy, plynů a nerostů. Náměstek grónského ministra hornictví sice potvrdil určité aktivity amerických společností, avšak současně zdůraznil, že od rozsáhlé těžby je oblast ještě velmi daleko. Reakce autonomní správy tak uvádí na pravou míru nedávná politická prohlášení z Washingtonu.
Izolovaná Severní Korea má k dispozici nové moderní silniční spojení se svým hlavním obchodním partnerem a blízkým spojencem, kterým je Čína. Slavnostní otevření dlouho odkládaného mostu přes hraniční řeku Ja-lu ve čtvrtek přilákalo pozornost mezinárodních pozorovatelů. Čtyřproudová dálniční komunikace propojuje čínské pohraniční město Tan-tung se severokorejským městem Sin-idžu a má podpořit vzájemnou ekonomickou výměnu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro britský list Financial Times oznámil, že Ukrajina brzy obnoví útoky na ruské ropné rafinérie. Tímto krokem reaguje na sílící napětí ve vztazích s Washingtonem a na podle něj nebezpečné omezování amerických zpravodajských informací. Vztahy mezi Kyjevem a americkou administrativou v čele s prezidentem Donaldem Trumpem se tak dále vyostřují.
V posledních čtyřiadvaceti hodinách došlo v oblasti Hormuzského průlivu k potopení dvou nákladních lodí po zásahu neznámými střelami. Tyto incidenty představují vážnou eskalaci napětí a výrazné zvýšení nebezpečí pro mezinárodní námořní dopravu. Írán v posledních týdnech vystupňoval své útoky s cílem znovu získat kontrolu nad touto klíčovou strategickou vodní cestou.