Kreml dnes ostře kritizoval snahy evropských států a Ukrajiny o úpravu amerického mírového plánu. Podle Jurije Ušakova, hlavního poradce Vladimira Putina pro zahraniční politiku, tyto protinávrhy situaci jen komplikují a mohou vést k prodloužení celého konfliktu. Ušakov uvedl, že navrhované změny nijak nezlepšují šance na dosažení trvalého míru, i když přiznal, že Rusko zatím přesné znění těchto dokumentů nevidělo.
V Miami mezitím pokračuje diplomatická aktivita Trumpových vyjednavačů. Steve Witkoff a Jared Kushner zde jednají s ruským vyslancem Kirillem Dmitrijevem, který je na sankčním seznamu USA.
Dmitriev označil dosavadní rozhovory za konstruktivní a očekává se, že do jednání zapojí i americký ministr zahraničí Marco Rubio. Kyjev i Washington věří, že komplexní mírová dohoda by mohla být blízko, ačkoliv Moskva odmítá plán na trojstranná jednání, který navrhl prezident Zelenskyj.
Zatímco původní americký plán (často označovaný jako 28bodový) obsahoval řadu ústupků Rusku, Evropa a Kyjev se snaží dokument v několika zásadních bodech korigovat. Evropa navrhuje, aby si Ukrajina mohla ponechat armádu o síle 800 000 vojáků, zatímco původní návrh počítal s limitem 600 000.
Kyjev a jeho spojenci požadují právně závazné garance srovnatelné s článkem 5 NATO. Součástí má být „mnohonárodní síla“ pod vedením Evropanů, která by operovala přímo na ukrajinském území (mimo frontovou linii).
Evropští lídři také trvají na tom, že mezinárodní hranice nelze měnit silou. Odmítají automatické uznání ruské suverenity nad okupovaným Donbasem a Krymem a požadují, aby o osudu těchto území rozhodli sami Ukrajinci až poté, co budou zavedeny robustní bezpečnostní pojistky.
Na rozdíl od amerického návrhu Evropané odmítají zákaz používání ukrajinských zbraní dlouhého dosahu a dronů proti cílům v Rusku.
Navzdory intenzivní diplomacii boje v terénu neustávají. Ukrajinská armáda aktuálně odráží ruský pokus o průlom v obci Grabovske v Sumské oblasti. Ukrajinský ombudsman Dmytro Lubinec navíc informoval, že ruské jednotky odtud násilně odvlekly přibližně 50 civilistů na území Ruska. Rusové se také snaží postoupit u sousední vesnice Ryasne, jejíž obsazení však Ukrajina popírá.
Diplomatický tlak se stupňuje i směrem k Francii. Kreml uvítal informaci, že prezident Emmanuel Macron je otevřen dialogu s Vladimirem Putinem. Francouzská strana potvrdila, že rozhovor s ruským lídrem dává smysl ve chvíli, kdy se vyhlídky na příměří stávají reálnějšími. Vše se děje v kontextu nového balíčku pomoci EU ve výši 90 miliard eur, který má Ukrajině zajistit stabilitu v nadcházejících dvou letech.
Generální tajemník NATO Mark Rutte vyjádřil plnou podporu vojenské kampani prezidenta Donalda Trumpa proti Íránu a očekává sjednocení všech členských států Aliance v podpoře amerického postupu. Pokusy Trumpa zapojit spojence z NATO do řešení kritické situace v Hormuzském průlivu ale narazily na hlubokou nedůvěru a diplomatický odpor.
Válka dronů dorazila už i na území Spojených států a nedávné události na základně Barksdale v Louisianě odhalily kritické trhliny v národní obraně. Zatímco pozornost světa se upírá k probíhajícímu konfliktu na Blízkém východě, nad strategicky významnou základnou se mezi 9. a 15. březnem opakovaně pohybovaly roje neidentifikovaných bezpilotních letounů. Armáda ani ministerstvo vnitra přitom nedokázaly na tyto narušitele nijak efektivně reagovat.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v pondělí oznámil, že hovořil s americkým prezidentem Donaldem Trumpem o aktuálním vývoji konfliktu s Íránem. Podle Netanjahua vidí šéf Bílého domu reálnou příležitost k uzavření dohody, která by mohla ukončit válečný stav. Trump se domnívá, že je možné využít rozsáhlých vojenských úspěchů, kterých dosáhly izraelské obranné síly (IDF) i americká armáda, k prosazení strategických cílů u jednacího stolu.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že Spojené státy vedou intenzivní rozhovory s „vysoce postavenou osobou“ v rámci íránského režimu. Cílem těchto vyjednávání je ukončení probíhajícího válečného konfliktu. Trump zdůraznil, že obě strany mají velký zájem na dosažení dohody a že diskuse již pokročily k několika zásadním bodům shody.
Země v roce 2025 dosáhla rekordních úrovní zachyceného tepla a OSN v pondělí varovala, že následky tohoto oteplování budou přetrvávat po tisíce let. Světová meteorologická organizace (WMO) ve své výroční zprávě potvrdila, že všech jedenáct nejteplejších let v historii měření nastalo v období mezi roky 2015 a 2025. Loňský rok se zařadil na druhou až třetí příčku nejteplejších let s průměrnou teplotou o 1,43 stupně Celsia vyšší, než byl průměr v letech 1850 až 1900.
Marine Le Penová, lídryně francouzské krajní pravice, otevřeně podpořila maďarského premiéra Viktora Orbána v jeho rozhodnutí zablokovat unijní půjčku pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur. Během své návštěvy Budapešti, kde se v pondělí účastnila setkání vlasteneckých a pravicových lídrů, označila tento krok za „dobré rozhodnutí“. Podle ní by Francie neměla čekat na ostatní země, aby začaly jednat rozumně a chránit vlastní zájmy.
Izraelský protiraketový systém Železná kopule (Iron Dome) a jeho další vyspělé vrstvy čelí nové, mimořádně nebezpečné výzvě. Írán začal masivně využívat balistické rakety s kazetovou municí, které dokážou obcházet dosud neprostupnou obranu. Tato taktika, využívající pokročilé střely typu Chorramšahr, vystavuje izraelská města útokům desítek malých náloží, které se rozptýlí v ovzduší a promění noc v déšť zářících smrtících bodů.
Válka v Íránu, která naplno vypukla na konci února, se ukázala být nečekaným strategickým dárkem pro ruského prezidenta Vladimira Putina. Zatímco americké a izraelské síly systematicky likvidují íránské námořnictvo, letectvo a kapacity obranného průmyslu, Kreml těží z globálního chaosu, který tato kampaň vyvolala. Pro Rusko, jehož ekonomika i diplomacie jsou pod tlakem kvůli invazi na Ukrajinu, představuje tento konflikt vítané rozptýlení pozornosti světa.
Vojenská operace Spojených států proti Íránu vynesla na světlo palčivou otázku, o které se v kuloárech Bruselu hovoří již dlouho: naléhavou potřebu evropské strategické autonomie. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v reakci na aktuální krizi vyzvala k vytvoření nové zahraniční politiky, která by dovedla blok k „evropské nezávislosti“. Podle politologů však k dosažení skutečné svobody na Trumpově Americe nestačí pouze rétorický odpor, ale hluboká vnitřní proměna samotné EU.
Prezident USA Donald Trump nečekaně pozastavil plány na bombardování íránských elektráren a energetických uzlů. Útoky, které měly začít po vypršení původního ultimáta, odložil o pět dní s vysvětlením, že probíhající diplomatické rozhovory mezi Washingtonem a Teheránem jsou překvapivě slibné. Na své sociální síti Truth Social tyto schůzky označil za velmi produktivní a naznačil, že by mohly vést k úplnému ukončení válečného stavu na Blízkém východě.
Svět s napětím sleduje hodiny, které odtikávají poslední čas z ultimáta amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten dal Íránu jasný termín: buď bezpodmínečně otevře Hormuzský průliv, nebo bude čelit totálnímu zničení své energetické sítě. Lhůta vyprší v pondělí 23. března ve 23:44 GMT (v úterý v 0:44 našeho času), což v Teheránu odpovídá brzkým ranním hodinám následujícího dne.
Teherán přitvrzuje svou rétoriku a varuje, že jakýkoli útok na jeho pobřeží nebo ostrovy povede k úplnému zablokování Perského zálivu. Íránská rada obrany prostřednictvím agentury Fars oznámila, že je připravena zaminovat všechny přístupové cesty a komunikační linie v oblasti. Podle prohlášení by k tomu byly využity různé typy námořních min, včetně těch plovoucích, které lze vypouštět přímo z pobřeží.