Kreml dnes ostře kritizoval snahy evropských států a Ukrajiny o úpravu amerického mírového plánu. Podle Jurije Ušakova, hlavního poradce Vladimira Putina pro zahraniční politiku, tyto protinávrhy situaci jen komplikují a mohou vést k prodloužení celého konfliktu. Ušakov uvedl, že navrhované změny nijak nezlepšují šance na dosažení trvalého míru, i když přiznal, že Rusko zatím přesné znění těchto dokumentů nevidělo.
V Miami mezitím pokračuje diplomatická aktivita Trumpových vyjednavačů. Steve Witkoff a Jared Kushner zde jednají s ruským vyslancem Kirillem Dmitrijevem, který je na sankčním seznamu USA.
Dmitriev označil dosavadní rozhovory za konstruktivní a očekává se, že do jednání zapojí i americký ministr zahraničí Marco Rubio. Kyjev i Washington věří, že komplexní mírová dohoda by mohla být blízko, ačkoliv Moskva odmítá plán na trojstranná jednání, který navrhl prezident Zelenskyj.
Zatímco původní americký plán (často označovaný jako 28bodový) obsahoval řadu ústupků Rusku, Evropa a Kyjev se snaží dokument v několika zásadních bodech korigovat. Evropa navrhuje, aby si Ukrajina mohla ponechat armádu o síle 800 000 vojáků, zatímco původní návrh počítal s limitem 600 000.
Kyjev a jeho spojenci požadují právně závazné garance srovnatelné s článkem 5 NATO. Součástí má být „mnohonárodní síla“ pod vedením Evropanů, která by operovala přímo na ukrajinském území (mimo frontovou linii).
Evropští lídři také trvají na tom, že mezinárodní hranice nelze měnit silou. Odmítají automatické uznání ruské suverenity nad okupovaným Donbasem a Krymem a požadují, aby o osudu těchto území rozhodli sami Ukrajinci až poté, co budou zavedeny robustní bezpečnostní pojistky.
Na rozdíl od amerického návrhu Evropané odmítají zákaz používání ukrajinských zbraní dlouhého dosahu a dronů proti cílům v Rusku.
Navzdory intenzivní diplomacii boje v terénu neustávají. Ukrajinská armáda aktuálně odráží ruský pokus o průlom v obci Grabovske v Sumské oblasti. Ukrajinský ombudsman Dmytro Lubinec navíc informoval, že ruské jednotky odtud násilně odvlekly přibližně 50 civilistů na území Ruska. Rusové se také snaží postoupit u sousední vesnice Ryasne, jejíž obsazení však Ukrajina popírá.
Diplomatický tlak se stupňuje i směrem k Francii. Kreml uvítal informaci, že prezident Emmanuel Macron je otevřen dialogu s Vladimirem Putinem. Francouzská strana potvrdila, že rozhovor s ruským lídrem dává smysl ve chvíli, kdy se vyhlídky na příměří stávají reálnějšími. Vše se děje v kontextu nového balíčku pomoci EU ve výši 90 miliard eur, který má Ukrajině zajistit stabilitu v nadcházejících dvou letech.
Kreml dnes ostře kritizoval snahy evropských států a Ukrajiny o úpravu amerického mírového plánu. Podle Jurije Ušakova, hlavního poradce Vladimira Putina pro zahraniční politiku, tyto protinávrhy situaci jen komplikují a mohou vést k prodloužení celého konfliktu. Ušakov uvedl, že navrhované změny nijak nezlepšují šance na dosažení trvalého míru, i když přiznal, že Rusko zatím přesné znění těchto dokumentů nevidělo.
Zabavení ropného tankeru Skipper a dalších dvou plavidel během víkendu představuje dosud nejostřejší krok v rámci amerického tažení proti režimu Nicoláse Madura. Zatímco předchozí operace se soustředily na menší čluny, výsadek na palubu velkého plavidla v mezinárodních vodách posouvá aktivity Washingtonu na novou úroveň.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že Spojené státy americké jsou jedinou mocností na světě, která má dostatečný vliv na to, aby přiměla Rusko k ukončení válečného konfliktu na Ukrajině.
I když od odchodu Joea Bidena z Bílého domu uplynulo již hodně času, Donald Trump, který se do úřadu vrátil jako jeho nástupce, se od postavy svého předchůdce nedokáže odpoutat. Téměř při každém veřejném vystoupení Trump kritizuje Bidenovy kroky nebo se posmívá jeho zdravotnímu stavu. Tato fixace sice pramení z hluboké osobní zášti, ale podle analýzy CNN má i politický základ v Bidenových reálných neúspěších, jako byla nezvládnutá situace na hranicích nebo vysoká inflace.
Americká veřejnost čelí znepokojivé otázce, zda není opět zatahována do válečného konfliktu na základě polopravd a vládních lží. Současná administrativa prezidenta Donalda Trumpa stupňuje vojenské operace proti Venezuele, které oficiálně prezentuje jako boj proti obchodu s drogami a terorismu. Prezident Trump dokonce označil vládu Nicoláse Madura za zahraniční teroristickou organizaci, což je v americké diplomacii historický precedens.
Americkou veřejností otřásly nově zveřejněné dokumenty FBI, které odhalily šokující nečinnost federálních úřadů v případu Jeffreyho Epsteina. Záznamy ukazují, že Maria Farmer, malířka, která pro Epsteina pracovala, informovala úřady o jeho zločinech již v roce 1996. Kdyby tehdy FBI zasáhla, mohlo být podle právníků ušetřeno více než 1 000 obětí, které Epstein zneužil v následujících třech desetiletích.
Válka na Ukrajině od základů změnila pohled na technologický životní cyklus zbraní. Zatímco v roce 2022 mohl nový systém na bojišti fungovat celou sezónu, v roce 2025 se tato doba zkrátila na pouhé týdny. Rozhodující výhodu nyní drží ta strana, která dokáže inovovat nejrychleji a vyrábět s nejnižšími náklady. Ukrajina proto musí propojit masovou produkci levných zbraní s budováním trvalé technologické převahy, aby dokázala Rusko dlouhodobě odstrašit.
Charita Missing People varuje před „skrytou krizí“, kdy v Británii každoročně "zmizí" přes 40 000 žen a dívek v důsledku násilí. Mnohé z nich jsou vystaveny extrémnímu nebezpečí, včetně sexuálního napadení nebo zneužívání. Aktivisté upozorňují, že vládní strategie na snížení násilí na ženách o polovinu během deseti let dostatečně neřeší úzkou souvislost mezi útěky z domova a prožitým násilím.
Americké ministerstvo spravedlnosti čelí ostré kritice poté, co z jeho webových stránek záhadně zmizelo nejméně 16 souborů souvisejících s kauzou Jeffreyho Epsteina. K odstranění materiálů došlo necelý den po jejich dlouho očekávaném zveřejnění, ke kterému úřady přiměl nový zákon o transparentnosti. Mezi chybějícími dokumenty byla i fotografie, na níž je zachycen Donald Trump společně s Epsteinem, Melanií Trumpovou a Ghislaine Maxwellovou.
Bondi Beach, světově proslulý symbol australského multikulturalismu a pohody, se 15. prosince proměnil v dějiště nepředstavitelné tragédie. Dva ozbrojenci zde zastřelili 15 lidí v útoku, který byl podle svědků i vyšetřovatelů motivován nenávistí vůči židovské komunitě. Pro Austrálii, která se pyšní největším počtem přeživších holocaustu na obyvatele mimo Izrael, jde o nejhorší masovou střelbu za posledních 30 let a moment, který zásadně otřásl pocitem bezpečí místních Židů.
Páteční útok izraelské armády na školu v Gaze, která sloužila jako útočiště pro vysídlené rodiny, si vyžádal nejméně šest obětí, včetně malého dítěte. Podle palestinských zdravotníků a civilní obrany k incidentu došlo ve chvíli, kdy izraelské jednotky zahájily palbu přes takzvanou žlutou linii – hranici příměří, ke které se stáhly v rámci mírové dohody platné od 10. října 2025.
Ministerstvo spravedlnosti pod vedením administrativy Donalda Trumpa čelí vlně kritiky a hrozbám právními kroky poté, co v pátek 19. prosince 2025 zveřejnilo pouze omezenou část dokumentů týkajících se kauzy Jeffreyho Epsteina. Podle zákonodárců i odborníků je tento postup v přímém rozporu se zákonem, který nařizoval úplné odtajnění spisů.