Kreml dnes ostře kritizoval snahy evropských států a Ukrajiny o úpravu amerického mírového plánu. Podle Jurije Ušakova, hlavního poradce Vladimira Putina pro zahraniční politiku, tyto protinávrhy situaci jen komplikují a mohou vést k prodloužení celého konfliktu. Ušakov uvedl, že navrhované změny nijak nezlepšují šance na dosažení trvalého míru, i když přiznal, že Rusko zatím přesné znění těchto dokumentů nevidělo.
V Miami mezitím pokračuje diplomatická aktivita Trumpových vyjednavačů. Steve Witkoff a Jared Kushner zde jednají s ruským vyslancem Kirillem Dmitrijevem, který je na sankčním seznamu USA.
Dmitriev označil dosavadní rozhovory za konstruktivní a očekává se, že do jednání zapojí i americký ministr zahraničí Marco Rubio. Kyjev i Washington věří, že komplexní mírová dohoda by mohla být blízko, ačkoliv Moskva odmítá plán na trojstranná jednání, který navrhl prezident Zelenskyj.
Zatímco původní americký plán (často označovaný jako 28bodový) obsahoval řadu ústupků Rusku, Evropa a Kyjev se snaží dokument v několika zásadních bodech korigovat. Evropa navrhuje, aby si Ukrajina mohla ponechat armádu o síle 800 000 vojáků, zatímco původní návrh počítal s limitem 600 000.
Kyjev a jeho spojenci požadují právně závazné garance srovnatelné s článkem 5 NATO. Součástí má být „mnohonárodní síla“ pod vedením Evropanů, která by operovala přímo na ukrajinském území (mimo frontovou linii).
Evropští lídři také trvají na tom, že mezinárodní hranice nelze měnit silou. Odmítají automatické uznání ruské suverenity nad okupovaným Donbasem a Krymem a požadují, aby o osudu těchto území rozhodli sami Ukrajinci až poté, co budou zavedeny robustní bezpečnostní pojistky.
Na rozdíl od amerického návrhu Evropané odmítají zákaz používání ukrajinských zbraní dlouhého dosahu a dronů proti cílům v Rusku.
Navzdory intenzivní diplomacii boje v terénu neustávají. Ukrajinská armáda aktuálně odráží ruský pokus o průlom v obci Grabovske v Sumské oblasti. Ukrajinský ombudsman Dmytro Lubinec navíc informoval, že ruské jednotky odtud násilně odvlekly přibližně 50 civilistů na území Ruska. Rusové se také snaží postoupit u sousední vesnice Ryasne, jejíž obsazení však Ukrajina popírá.
Diplomatický tlak se stupňuje i směrem k Francii. Kreml uvítal informaci, že prezident Emmanuel Macron je otevřen dialogu s Vladimirem Putinem. Francouzská strana potvrdila, že rozhovor s ruským lídrem dává smysl ve chvíli, kdy se vyhlídky na příměří stávají reálnějšími. Vše se děje v kontextu nového balíčku pomoci EU ve výši 90 miliard eur, který má Ukrajině zajistit stabilitu v nadcházejících dvou letech.
Oslavy Dne vítězství v Rusku, které tradičně slouží jako výkladní skříň vojenské síly Kremlu, se letos proměňují v symbol rostoucích problémů Vladimira Putina. Podle aktuálních informací budou letošní oslavy 9. května nejzvláštnější za celou dobu jeho vlády. Namísto velkolepé přehlídky moderní techniky se Moskva připravuje na paralyzované město a bezpečnostní opatření, která připomínají spíše stav obležení.
Administrativa Donalda Trumpa oznámila úspěšné zajištění a odvoz zásob vysoce obohaceného uranu, ovšem nikoliv z Íránu, jak se původně očekávalo, nýbrž z Venezuely. Americké ministerstvo energetiky v pátek uvedlo, že díky „rozhodnému vedení prezidenta Trumpa“ bylo z výzkumného reaktoru nedaleko Caracasu odstraněno 13,5 kilogramu této nebezpečné látky.
Evakuace výletní lodi MV Hondius, na jejíž palubě se rozšířila nebezpečná nákaza hantavirem, čelí dramatickému závodu s časem. Úřady na Kanárských ostrovech v pátek varovaly, že celá operace musí proběhnout během extrémně krátkého okna v neděli dopoledne. Pokud se nepodaří cestující evakuovat do 24 hodin od připlutí plavidla k Tenerife, hrozí kvůli zhoršujícímu se počasí průtahy v řádu dnů až týdnů.
Britská politická scéna prochází zásadním posunem, který zcela překresluje mapu moci ve Spojeném království. Podle aktuálních prognóz stanice BBC i výsledků z jednotlivých regionů utrpěla Labouristická strana ve volbách do místních samospráv drtivou porážku, zatímco nacionalistické síly ve Walesu a Skotsku, spolu s hnutím Reform UK v Anglii, slaví historické úspěchy.
Světová zdravotnická organizace (WHO) a národní zdravotní úřady pozorně sledují výskyt hantaviru na výletní lodi MV Hondius, která před měsícem vyplula z Argentiny. Situace si dosud vyžádala tři oběti a čtyři další osoby musely být ze lodi evakuovány k hospitalizaci. Navzdory tragickým úmrtím však odborníci uklidňují veřejnost, že riziko plošného šíření zůstává velmi nízké.
Zatímco domácnosti po celém světě pociťují drtivé dopady konfliktu mezi USA, Izraelem a Íránem, skupina nadnárodních korporací hlásí rekordní zisky. Nejistota na trzích a efektivní uzavření Hormuzského průlivu sice zvyšují životní náklady běžných rodin, pro určité sektory však válečný stav představuje nevídanou obchodní příležitost.
Zatímco na Ukrajině zuří válka, jedna z nejdůležitějších bitev o národní identitu a budoucí vliv se odehrává v mrazivé pustině Antarktidy. Výzkumná stanice Vernadskyj, zářící svou mátově zelenou barvou na pozadí ledovců, se stala nepravděpodobným pilířem ukrajinské státnosti. Tým čtrnácti vědců zde udržuje ukrajinskou vlajku navzdory tisícům kilometrů, které je dělí od domova pod palbou.
Snaha prezidenta Donalda Trumpa o zavedení plošných desetiprocentních cel narazila u federálního soudu. Senát amerického soudu pro mezinárodní obchod ve čtvrtek rozhodl, že tato cla jsou nezákonná, což představuje již druhý zásadní úder pro prezidentovu stěžejní hospodářskou politiku v tomto roce.
Světové zdravotnické úřady zahájily rozsáhlou operaci s cílem vypátrat desítky cestujících, kteří opustili výletní loď MV Hondius ještě předtím, než byla potvrzena smrtící nákaza hantavirem. Ukázalo se, že 24. dubna, po prvním úmrtí na palubě, vystoupilo na britském území Svatá Helena nejméně 29 pasažérů dvanácti různých národností. V té době však byly zdravotní komplikace mylně připisovány přirozeným příčinám.
Americký prezident Donald Trump čelí rostoucí kritice za to, že se mu v konfliktu s Íránem nedaří dosahovat cílů, které si na začátku války předsevzal. Navzdory čtvrteční přestřelce v Hormuzském průlivu sice prezident nadále mluví o trvajícím příměří a blízké dohodě, analytici pro CNN však upozorňují, že jeho současné požadavky jsou jen zlomkem toho, co prosazoval před dvěma měsíci. Trumpova snaha o rychlé ukončení bojů je podle odborníků motivována především propadem jeho volebních preferencí na historická minima.
Prezident Donald Trump se v pátém měsíci roku 2026 nachází v pozici historicky nejméně populární hlavy státu, a to i ve srovnání s krizovými momenty svého prvního funkčního období. Podle aktuálního průměru průzkumů CNN (Poll of Polls) klesla jeho podpora na pouhých 35 %. Tímto výsledkem se Trump dostává do nelichotivé společnosti George W. Bushe, který byl dosud jediným prezidentem od dob Jimmyho Cartera, jenž se dlouhodobě pohyboval v takto nízkých číslech.
Poslední hodiny zbývají do druhého z dvojice květnových prodloužených víkendů. Zítra někde maximální teploty jen sotva překročí 10 stupňů, ale dobrou zprávou je, že se očekává postupné oteplování. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).