Dvě země na východním křídle NATO varují před možnou vojenskou provokací ze strany Ruska, která by mohla v nejbližší době směřovat proti Polsku nebo pobaltským státům.
Podle zpravodajských informací se Kreml tímto způsobem zřejmě pokusí otestovat jednotu západní vojenské aliance. Tento krok přichází v době, kdy Moskva čelí rostoucímu tlaku kvůli intenzivní ukrajinské kampani dálkových útoků bezpilotních letounů, které v uplynulých dnech zasáhly cíle v těsné blízkosti Moskvy a Petrohradu. Lotyšské tajné služby výslovně potvrdily, že registrují indicie o chystaných akcích, které by však měly zůstat hluboko pod hranicí otevřeného vojenského konfliktu plného rozsahu.
Podobné varování vyslovil také vysoce postavený politický zdroj z další členské země NATO, podle něhož Vladimir Putin plánuje operaci zacílenou na Estonsko, Lotyšsko a Litvu. Cílem tohoto riskantního kroku má být prověření ochoty Spojených států postavit se za své nejmenší alianční partnery v situaci, kdy ruské síly na ukrajinské frontě stagnují a invaze se potýká s vážnými problémy.
Lotyšská rozvědka předpokládá, že spíše než o otevření druhé fronty půjde o hybridní útoky zahrnující rakety, drony nebo jiné provokace, které mají vyslat jasný signál, aby Západ ukončil podporu Kyjeva. Současná varování sice postrádají tak detailní podklady, jaké předcházely invazi v únoru 2022, odborníci na bezpečnost však upozorňují, že Rusko bude aktivně hledat způsoby, jak zvrátit nepříznivý vývoj konfliktu horizontální eskalací do dalších zemí.
Ruskou zranitelnost v regionu podtrhlo i nedávné odstavení ruských bezpilotních retranslačních stanic v Bělorusku poté, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj pohrozil jejich zničením kvůli podílu na útocích proti Ukrajině. Běloruské úřady v Brestské a Gomelské oblasti následně nařídily mobilním operátorům tato zařízení demontovat s oficiálním zdůvodněním, že ruší hnízdiště tetřevů.
Možná ruská odveta vyvolává obavy zejména kvůli tomu, že ukrajinské drony nyní běžně zasahují cíle hluboko v ruském vnitrozemí, jako tomu bylo při nedávném masivním náletu na ropnou rafinérii v Moskvě. Západní vojenští představitelé připouštějí, že přenesení války nad ruské metropole vytváří kritické období, kdy by frustrovaný Kreml mohl reagovat nepředvídatelně.
Napětí se stupňuje také před nadcházejícím výročním summitem NATO v turecké Ankaře, který provází nejistota ohledně amerických závazků vůči alianci. Donald Trump nedávno vyjádřil zklamání nad evropskými spojenci, kteří neumožnili americkému letectvu využít jejich základny k úderům proti Íránu. Obavy z ruských sabotáží navíc nejsou nové.
Aliance již v minulosti čelila vlnám provokačních aktivit, včetně nastražených zápalných bomb v balících DHL nebo incidentu z loňského září, kdy do polského vzdušného prostoru vniklo 19 ruských klamných cílů. Současná situace tak vyvolává podobné znepokojení jako na podzim roku 2022, kdy prudký zvrat na charkovské frontě vedl k obavám z drastické reakce Moskvy, tehdy se však frontová linie nakonec bez další eskalace stabilizovala.
Britská monarchie má problém s novou knihou o zesnulé princezně Dianě, kterou napsal její bratr Charles Spencer. Ten má figurovat i v plánech prince Harryho. Mladší ze synů nynějšího krále si chce maminku náležitě připomenout v příštím roce, kdy uplyne třicet let od její tragické smrti. Může mu to ale přinést problémy.
Česko má před sebou víkend, který vlastně neskončí nedělí. Volno totiž budeme mít i v pondělí, kdy nás čeká státní svátek. Dobrou zprávou je, že již od soboty by mělo panovat příjemné počasí. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Evropská komise připravuje nová pravidla, která mají posílit dohled nad nezávislými provozovateli bankomatů a zvýšit transparentnost poplatků za výběr hotovosti. Vyplývá to z odpovědi na písemnou interpelaci pirátské europoslankyně Markéty Gregorové, která upozornila na možné využívání manipulativních praktik v bankomatech společnosti Euronet. Gregorová se nyní obrátila na Českou národní banku (ČNB) s žádostí o prověření těchto praktik.
Čeští důchodci mají od pondělí jasno v tom, kolik dostanou od ledna navíc od státu. O nižší stovky korun se zvýší měsíční výplata důchodu. Jednorázově pak seniorům přistanou na účtech dva tisíce korun. Navzdory kritice ze strany opozice si vládní představitelé za tímto krokem stojí.
Americká vláda platí na svém pětiletém dluhu poprvé po takřka dvaceti letech úrok přes 5 %. Bezprostředním důvodem je včerejší mizerná aukce právě pětiletých dluhopisů. Zvažovaný zákaz vývozu nafty z USA ale snížení výnosů nepomáhá, neboť se po prvotní úlevě projeví inflačně i v USA.
Průměrná cena motorové nafty na čerpacích stanicích napříč Evropskou unií dosáhla nového historického maxima 2,23 eura (54 korun) za litr. Vyplývá to z analýzy dat Evropské komise, kterou zveřejnila agentura AFP. Oproti předchozímu týdnu, kdy se litr nafty prodával za 2,16 eura, jde o výrazný nárůst. Tento čerstvý cenový vrchol odpovídá v přepočtu téměř deseti americkým dolarům za galon.
Polské úřady zahájily vyšetřování podezření ze sabotáže po požáru, který vypukl v pozemní stanici satelitní komunikace Starlink ve středním Polsku. Zařízení ve Wole Krobowské provozované státním operátorem Exatel zajišťuje internetové připojení pro řadu institucí i pro ukrajinskou armádu. Podle polských představitelů byl tento čin úmyslně navržen tak, aby stanici vyřadil z provozu a přerušil klíčové spojení. Incident zapadá do širšího kontextu rostoucího napětí a hybridních hrozeb v regionu.
Americký federální soudce Timothy Kelly nařídil administrativě prezidenta Donalda Trumpa, aby okamžitě a dočasně obnovila přístup do Bílého domu novinářům z médií CNN, MS NOW a Politico. Ve svém rozhodnutí soudce dospěl k závěru, že odebrání novinářských akreditací proběhlo bez ústavně odpovídajícího řádného právního procesu. Verdikt padl jen několik hodin předtím, než měl Trump v Bílém domě přivítat čínského lídra Si Ťin-pchinga. Rozhodnutí soudce by mělo zástupcům dotčených redakcí umožnit okamžitý návrat k práci v prezidentském komplexu.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu vystoupí na Valném shromáždění OSN s projevem, v němž hodlá obhajovat kroky své vlády navzdory rostoucí mezinárodní izolaci. Předseda izraelské vlády čelí nejnáročnější volební výzvě své dlouholeté politické kariéry v situaci, kdy země vede konflikty v Gaze, Libanonu a Íránu. Situaci dále komplikuje rostoucí vlna násilí páchaná izraelskými osadníky na Západním břehu Jordánu.
Světové vlády hledají způsob, jak nastavit globální pravidla pro bezpečnost umělé inteligence, čelí však zásadní překážce v podobě postoje Spojených států. Americký prezident Donald Trump ve svém projevu na Valném shromáždění Organizace spojených národů odmítl jakékoli globální kontrolní schémata nad touto technologií. Státy usilující o mezinárodní dohled se tak dostávají do složité situace, neboť bez zapojení USA je účinnost jakýchkoli dohod značně omezená. Většina klíčových vývojových laboratoří a technologických firem totiž sídlí právě na americkém území.
Osm příslušníků úderné skupiny letadlové lodi USS Abraham Lincoln se během dlouhého nasazení pokusilo o sebevraždu. Informaci podle BBC zveřejnil úřadující tajemník námořnictva Hung Cao v dopise adresovaném demokratické senátorce Kirsten Gillibrandové. Zveřejnění těchto údajů následovalo po rostoucích obavách rodin jmenovaných vojáků ohledně jejich psychického zdraví a náročných podmínek během mise na Blízkém východě.
Volodymyr Zelenskyj vystoupil na Valném shromáždění Organizace spojených národů v New Yorku s projevem věnovaným globálním hrozbám války. Ukrajinský prezident označil ruského vůdce Vladimira Putina za pacienta nula, který šíří infekci konfliktu po celém světě. Ve svém vystoupení zdůraznil, že nekontrolovaná agrese přináší nestabilitu a nová rizika pro všechny země. Varoval také před následky, které by mělo další přehlížení ruských kroků ze strany mezinárodního společenství.