Dvě země na východním křídle NATO varují před možnou vojenskou provokací ze strany Ruska, která by mohla v nejbližší době směřovat proti Polsku nebo pobaltským státům.
Podle zpravodajských informací se Kreml tímto způsobem zřejmě pokusí otestovat jednotu západní vojenské aliance. Tento krok přichází v době, kdy Moskva čelí rostoucímu tlaku kvůli intenzivní ukrajinské kampani dálkových útoků bezpilotních letounů, které v uplynulých dnech zasáhly cíle v těsné blízkosti Moskvy a Petrohradu. Lotyšské tajné služby výslovně potvrdily, že registrují indicie o chystaných akcích, které by však měly zůstat hluboko pod hranicí otevřeného vojenského konfliktu plného rozsahu.
Podobné varování vyslovil také vysoce postavený politický zdroj z další členské země NATO, podle něhož Vladimir Putin plánuje operaci zacílenou na Estonsko, Lotyšsko a Litvu. Cílem tohoto riskantního kroku má být prověření ochoty Spojených států postavit se za své nejmenší alianční partnery v situaci, kdy ruské síly na ukrajinské frontě stagnují a invaze se potýká s vážnými problémy.
Lotyšská rozvědka předpokládá, že spíše než o otevření druhé fronty půjde o hybridní útoky zahrnující rakety, drony nebo jiné provokace, které mají vyslat jasný signál, aby Západ ukončil podporu Kyjeva. Současná varování sice postrádají tak detailní podklady, jaké předcházely invazi v únoru 2022, odborníci na bezpečnost však upozorňují, že Rusko bude aktivně hledat způsoby, jak zvrátit nepříznivý vývoj konfliktu horizontální eskalací do dalších zemí.
Ruskou zranitelnost v regionu podtrhlo i nedávné odstavení ruských bezpilotních retranslačních stanic v Bělorusku poté, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj pohrozil jejich zničením kvůli podílu na útocích proti Ukrajině. Běloruské úřady v Brestské a Gomelské oblasti následně nařídily mobilním operátorům tato zařízení demontovat s oficiálním zdůvodněním, že ruší hnízdiště tetřevů.
Možná ruská odveta vyvolává obavy zejména kvůli tomu, že ukrajinské drony nyní běžně zasahují cíle hluboko v ruském vnitrozemí, jako tomu bylo při nedávném masivním náletu na ropnou rafinérii v Moskvě. Západní vojenští představitelé připouštějí, že přenesení války nad ruské metropole vytváří kritické období, kdy by frustrovaný Kreml mohl reagovat nepředvídatelně.
Napětí se stupňuje také před nadcházejícím výročním summitem NATO v turecké Ankaře, který provází nejistota ohledně amerických závazků vůči alianci. Donald Trump nedávno vyjádřil zklamání nad evropskými spojenci, kteří neumožnili americkému letectvu využít jejich základny k úderům proti Íránu. Obavy z ruských sabotáží navíc nejsou nové.
Aliance již v minulosti čelila vlnám provokačních aktivit, včetně nastražených zápalných bomb v balících DHL nebo incidentu z loňského září, kdy do polského vzdušného prostoru vniklo 19 ruských klamných cílů. Současná situace tak vyvolává podobné znepokojení jako na podzim roku 2022, kdy prudký zvrat na charkovské frontě vedl k obavám z drastické reakce Moskvy, tehdy se však frontová linie nakonec bez další eskalace stabilizovala.
Západní Kolumbii zasáhlo silné zemětřesení o síle 7,4 stupně, které si podle dosavadních zpráv úřadů vyžádalo nejméně dvě desítky lidských životů. Otřesy byly natolik intenzivní, že přiměly obyvatele k překotné evakuaci a způsobily škody i v sousedním Ekvádoru. Sérii destrukcí doprovází zprávy o mnoha zraněných a zřícených budovách v několika městech.
Přítomnost významných finančních trhů zásadním způsobem utváří podobu a ekonomiku světových metropolí, zároveň však představuje jednoho z hlavních hybatelů příjmové nerovnosti. Vyplývá to z rozsáhlého výzkumu zaměřeného na příjmy nejbohatšího jednoho procenta obyvatel ve městech napříč Evropou, Severní Amerikou a Asií. Vědci v rámci studie srovnávali vždy dvě významná města v dané zemi – hlavní finanční centrum a druhé největší hospodářské středisko podobné velikosti.
Lesní požáry v Evropě v posledních letech odhalují a aktivují nebezpečnou hrozbu z minulosti v podobě nevybuchlé munice z obou světových i studené války. Když v červenci propukl požár v národním parku Müritz v severovýchodním Německu, pyrotechnici museli postupovat po boku hasičů, kteří se do některých částí hořícího lesa vůbec nemohli přiblížit kvůli riziku explozí. Obdobná situace nastala ve francouzském regionu Gironde, kde plameny odkryly zapomenutý sklad munice z druhé světové války a několik střel přímo v žáru explodovalo.
Rivalita mezi Indií a Pákistánem se po osmasedmdesáti letech posouvá na novou úroveň, když se klíčovým bojištěm jejich dlouholetého sporu stává oběžná dráha Země. Během krátkého, ale intenzivního čtyřdenního vojenského střetu v květnu 2025 sice pozornost veřejnosti poutaly letecké souboje, dronové nálety a raketové údery, však nejzásadnější úlohu v pozadí sehrály satelitní technologie. Šlo o vůbec první konflikt mezi dvěma jadernými mocnostmi, jehož průběh zásadním způsobem určily vesmírné systémy.
Zatímco pozemní fronta války na Ukrajině v posledních měsících převážně stagnuje, ve vzduchu se konflikt dramaticky vyhrocuje. Útočné kapacity obou soupeřících stran v současnosti převyšují jejich možnosti protivzdušné obrany. To vede ke čím dál častějšímu zasahování cílů, rozsáhlému ničení klíčové i hospodářské infrastruktury a především ke strmému nárůstu obětí mezi civilním obyvatelstvem.
Moskva striktně odmítá jakékoliv zmrazení válečného konfliktu na Ukrajině, pokud nebudou v plném rozsahu splněny její politické a územní požadavky. Náměstek ruského ministra zahraničí Michail Galuzin zdůraznil, že klid zbraní nepřichází v úvahu bez odstranění takzvaných „kořenových příčin“ celé krize, čímž zopakoval dlouhodobý postoj prezidenta Vladimira Putina.
Italská premiérka Giorgia Meloni se před nadcházejícími parlamentními volbami vrací k tvrdé krajně pravicové rétorice. Důvodem je vzestup nového politického rivala, bývalého generála a europoslance Roberta Vannacciho, jehož krajně pravicová strana Národní budoucnost výrazně posiluje v průzkumech veřejného mínění.
Evropská fotbalová unie (UEFA), Konfederace severoamerické, středoamerické a karibské fotbalové oblasti (CONCACAF) a Asijská fotbalová konfederace (AFC) vydaly ostré společné prohlášení, v němž obvinily šéfa FIFA Gianniho Infantina z „fundamentalního porušení důvěry“. Spor vyvolal kontroverzní a již zrušený plán na odprodej podílu na komerčních právech mistrovství světa soukromým investorům.
Světová zdravotnická organizace (WHO) čelí obrovské ztrátě poté, co ruský vzdušný úder zcela srovnal se zemí její klíčový humanitární sklad v ukrajinském městě Dnipro. Podle vyjádření generálního ředitele této organizace se pracovníci OSN sice pokoušeli včas evakuovat uložené vybavení, ale nálet je předčasně zastavil, přičemž uvnitř zůstalo zhruba 170 palet nezbytného zdravotnického materiálu.
Syrské ministerstvo zahraničí v neděli oznámilo, že Damašek uzavřel s Ruskem novou dohodu týkající se osudu dvou klíčových vojenských základen u Středozemního moře. Podle uzavřeného ujednání Moskva ztratí dosavadní status výhradního vojenského využívání těchto objektů.
Evropský kontinent má za sebou historicky nejteplejší červen a červenec, přičemž průměrné teploty v západní části regionu překonaly dosavadní rekord z roku 2022. Podle údajů monitorovací služby Copernicus se rtuť teploměrů držela zhruba o 2,8 stupně Celsia nad dlouhodobým průměrem.
Americký prezident Donald Trump čelí vážným politickým potížím, které ohrožují pozici jeho strany v nadcházejících volbách do Kongresu i odkaz jeho druhého mandátu. Někteří komentátoři jej podle CNN přirovnávají k situaci Jimmyho Cartera, neboť Teherán dokáže efektivně stupňovat tlak na Spojené státy v citlivé předvolební době.