Dvě země na východním křídle NATO varují před možnou vojenskou provokací ze strany Ruska, která by mohla v nejbližší době směřovat proti Polsku nebo pobaltským státům.
Podle zpravodajských informací se Kreml tímto způsobem zřejmě pokusí otestovat jednotu západní vojenské aliance. Tento krok přichází v době, kdy Moskva čelí rostoucímu tlaku kvůli intenzivní ukrajinské kampani dálkových útoků bezpilotních letounů, které v uplynulých dnech zasáhly cíle v těsné blízkosti Moskvy a Petrohradu. Lotyšské tajné služby výslovně potvrdily, že registrují indicie o chystaných akcích, které by však měly zůstat hluboko pod hranicí otevřeného vojenského konfliktu plného rozsahu.
Podobné varování vyslovil také vysoce postavený politický zdroj z další členské země NATO, podle něhož Vladimir Putin plánuje operaci zacílenou na Estonsko, Lotyšsko a Litvu. Cílem tohoto riskantního kroku má být prověření ochoty Spojených států postavit se za své nejmenší alianční partnery v situaci, kdy ruské síly na ukrajinské frontě stagnují a invaze se potýká s vážnými problémy.
Lotyšská rozvědka předpokládá, že spíše než o otevření druhé fronty půjde o hybridní útoky zahrnující rakety, drony nebo jiné provokace, které mají vyslat jasný signál, aby Západ ukončil podporu Kyjeva. Současná varování sice postrádají tak detailní podklady, jaké předcházely invazi v únoru 2022, odborníci na bezpečnost však upozorňují, že Rusko bude aktivně hledat způsoby, jak zvrátit nepříznivý vývoj konfliktu horizontální eskalací do dalších zemí.
Ruskou zranitelnost v regionu podtrhlo i nedávné odstavení ruských bezpilotních retranslačních stanic v Bělorusku poté, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj pohrozil jejich zničením kvůli podílu na útocích proti Ukrajině. Běloruské úřady v Brestské a Gomelské oblasti následně nařídily mobilním operátorům tato zařízení demontovat s oficiálním zdůvodněním, že ruší hnízdiště tetřevů.
Možná ruská odveta vyvolává obavy zejména kvůli tomu, že ukrajinské drony nyní běžně zasahují cíle hluboko v ruském vnitrozemí, jako tomu bylo při nedávném masivním náletu na ropnou rafinérii v Moskvě. Západní vojenští představitelé připouštějí, že přenesení války nad ruské metropole vytváří kritické období, kdy by frustrovaný Kreml mohl reagovat nepředvídatelně.
Napětí se stupňuje také před nadcházejícím výročním summitem NATO v turecké Ankaře, který provází nejistota ohledně amerických závazků vůči alianci. Donald Trump nedávno vyjádřil zklamání nad evropskými spojenci, kteří neumožnili americkému letectvu využít jejich základny k úderům proti Íránu. Obavy z ruských sabotáží navíc nejsou nové.
Aliance již v minulosti čelila vlnám provokačních aktivit, včetně nastražených zápalných bomb v balících DHL nebo incidentu z loňského září, kdy do polského vzdušného prostoru vniklo 19 ruských klamných cílů. Současná situace tak vyvolává podobné znepokojení jako na podzim roku 2022, kdy prudký zvrat na charkovské frontě vedl k obavám z drastické reakce Moskvy, tehdy se však frontová linie nakonec bez další eskalace stabilizovala.
Letní měsíce přinášejí stále častěji vlny extrémních veder, která dokážou proměnit interiéry bytů a domů v nesnesitelnou výheň. Pokud nemáte k dispozici klimatizaci, udržení snesitelné teploty v domácnosti vyžaduje strategický přístup. Klíčem k úspěchu je zabránit slunečním paprskům v proniknutí dovnitř a efektivně pracovat s prouděním vzduchu během chladnějších částí dne.
Podle bývalého britského premiéra Johna Majora by se měla Velká Británie do pěti let vrátit na jednotný trh Evropské unie. V exkluzivním rozhovoru pro deník The Independent, který vznikl u příležitosti desátého výročí referenda o brexitu, podrobil tehdejší rozhodnutí o odchodu z unijních struktur zdrcující kritice.
Dvě země na východním křídle NATO varují před možnou vojenskou provokací ze strany Ruska, která by mohla v nejbližší době směřovat proti Polsku nebo pobaltským státům.
Rekordní červnová vlna veder, která tento týden zasáhla Evropu, by byla ještě před několika desetiletími prakticky nemožná. Podle nové analýzy vědecké sítě World Weather Attribution (WWA) nese lidskou činností poháněná klimatická krize za tyto extrémy jednoznačnou vinu. Současná vlna veder je označována za vůbec nejhorší zaznamenanou v historii tohoto regionu. Velká část kontinentu se ocitla pod vlivem stabilního tepelného dómu, který v oblasti zadržuje horký a vlhký vzduch. Samotný meteorologický jev sice není neobvyklý, extrémní jsou však teploty, které ho doprovázejí.
Britský král Karel III. se stal prvním moderním panovníkem, který zveřejnil výši svých daní, když za období 2024–2025 odvedl do státní pokladny 12,9 milionu liber. Tato částka ho řadí mezi sto největších plátců daní ve Velké Británii. Ve stejném období zaplatil jeho syn, princ z Walesu, na daních z příjmu a kapitálových výnosů 7,76 milionu liber.
Opakované a zesílené ukrajinské útoky na Krymský poloostrov vedly k rozsáhlým výpadkům elektrického proudu v jeho největším městě, Sevastopolu. Tamní gubernátor dosazený Kremlem Michail Razvožajev potvrdil zavedení plošných energetických restrikcí a vyzval obyvatele k maximálnímu snížení spotřeby.
Evropa v červnu čelí druhé vlně extrémních veder během dvou měsíců, přičemž na některých místech teploty přesáhly 44 stupňů Celsia. V několika zemích platí výstrahy, přičemž šest států vyhlásilo nejvyšší červený stupeň. Francie zařadila do této nejvážnější kategorie 72 ze svých 96 departementů a v souvislosti s horky se v zemi utopilo nejméně 40 lidí, kteří se snažili zchladit.
Počet potvrzených obětí po středečních ničivých po sobě jdoucích zemětřeseních ve Venezuele vzrostl na nejméně 188, přičemž zranění utrpělo minimálně 1 520 lidí. Podle speciálního webu, který byl zřízen pro nahlašování blízkých, je však v současné době pohřešováno více než 30 000 osob.
Nejvyšší soud USA rozhodl v poměru hlasů 6:3 ve prospěch Trumpovy administrativy a umožnil jí odebrat status dočasné ochrany (TPS) pro stovky tisíc migrantů z Haiti a Sýrie. Tento verdikt zvrátil předchozí rozhodnutí federálních soudců, která vládní snahy o ukončení programu blokovala.
V Česku o víkendu vyvrcholí vlna veder, přičemž teploty mohou dosáhnout dosud nevídaných hodnot. Náročné tak bude během volných dnů i cestování hromadnou dopravou. Například České dráhy vydaly návod s doporučeními pro cestující. Co by si lidé neměli zapomenout?
Česko má před sebou dny, během nichž vyvrcholí vlna veder. Podle meteorologů není vyloučeno, že v neděli padne absolutní tuzemský teplotní rekord. Policisté v té souvislosti připomněli občanům, aby rozhodně nenechávali děti či mazlíčky v rozpálených autech. K ohrožení života totiž může stačit pár minut.
Mapa Česka se vybarvila červeně, protože meteorologové očekávají extrémně teplé počasí. Vyplývá to ze čtvrteční výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Podle expertů není vyloučeno, že nedělní maxima překročí 40 stupňů.