Volby mají v různých zemích odlišná pravidla, někde je účast povinná, jinde možná korespondenční volba či dokonce elektronické hlasování. Česká republika letos umožnila svým občanům v zahraničí hlasovat poštou, zatímco jiné státy stále korespondenční volbu omezují. Sporným tématem zůstává i volební právo vězňů. Zatímco ve Skandinávii či Česku hlasovat mohou, v Británii, Rusku a většině států USA jsou z voleb zcela vyloučeni.
Volební pravidla se v jednotlivých zemích liší často dramaticky. To, co je v jedné společnosti běžné a neproblematické, může být jinde považováno za nedůvěryhodné nebo příliš složité. Česká republika se letos zařadila mezi státy, které umožňují svým občanům v zahraničí hlasovat korespondenčně. Tento krok otevírá dveře především desítkám tisíc Čechů žijících v zahraničí, kteří dříve museli kvůli volbě mnohdy cestovat stovky kilometrů na ambasádu či konzulát.
V několika evropských zemích, například v Bulharsku, Řecku či Belgii, mají voliči povinnost se voleb účastnit. V praxi ale tento požadavek není striktně vymáhán a neúčast u uren nezakládá vážné právní následky. Povinná účast tak funguje spíše jako symbolická připomínka, že účast na volbách je základním občanským závazkem.
Ve světě ovšem najdeme příklady zemí, kde je toto pravidlo daleko tvrdší. V Brazílii, Austrálii či Argentině mohou být za neúčast při volbách ukládány sankce, od pokut až po omezení přístupu k některým státním službám. V Evropě se tato praxe postupně vytrácí. Rakousko, Španělsko, Nizozemsko či Portugalsko povinnou účast v minulosti měly, ale dnes už je zrušena.
Korespondenčně nebo elektronicky
Korespondenční hlasování se postupně stává standardem v Evropě. V Německu nebo Polsku využívají této možnosti miliony lidí, ve Velké Británii je běžná i pro domácí voliče. V jiných částech světa je ale korespondenční volba spíše výjimkou a často se vztahuje jen na občany žijící v zahraničí.
Některé státy podmiňují možnost hlasovat poštou konkrétními důvody, například neschopností osobně dorazit do volební místnosti. Takto postupuje Indie, Maďarsko, Španělsko, Irsko, Austrálie, Jižní Afrika nebo Pákistán. Tam se tedy korespondenční hlasování chápe jako nouzová alternativa, nikoli plnohodnotná volba pro každého.
Volby jsou ale zasaženy i technologickou revolucí. Elektronické hlasování – tedy možnost odevzdat hlas přes internet – je stále velmi výjimečné. Nejznámější je model Estonska, kde lze volit online už od roku 2005. Tamní digitalizace státní správy umožnila, že dnes až třetina hlasů přichází právě touto cestou.
Vedle Estonska existují i jiné příklady. Elektronické volby jsou povolené například v Belgii, Bulharsku či v některých státech USA. Ve Francii mohou občané volit elektronicky při hlasování ze zahraničí. Kritici tohoto modelu však upozorňují na rizika hackerských útoků, manipulace výsledků nebo zpochybnění důvěryhodnosti procesu. Proto většina zemí k plošnému zavedení e-volby stále váhá.
Kde (ne)mohou volit vězni?
Volební právo vězňů patří k nejspornějším otázkám moderní demokracie. Přístup jednotlivých zemí se zásadně liší. Někde je volební lístek považován za nezcizitelné právo, jinde za privilegium, které lze při závažném zločinu odebrat. Evropský soud pro lidská práva (ECHR) přitom v několika případech jasně konstatoval, že plošné zákazy jsou v rozporu s demokratickými standardy. Napsala o tom BBC.
Spojené království dlouhodobě patří k zemím, které vězňům hlasovací právo upírají. Británie byla za to opakovaně kritizována ECHR, ale reagovala jen minimálními úpravami. Podobně postupovalo i Rakousko, kde zákaz zasahoval dokonce i do doby po propuštění – odsouzený nesměl volit dalších šest měsíců. Po zásahu soudu však musela Vídeň zákon změnit.
Úplné zákazy platí i mimo EU. V Rusku nemají vězni volební právo vůbec. V Arménii, Estonsku, Bulharsku, Gruzii, Maďarsku a Lichtenštejnsku existují plošné nebo silně restriktivní zákazy, i když v některých zemích, například v Maďarsku, se objevují politické tlaky k jejich zmírnění.
Na opačném konci spektra stojí státy, kde všichni vězni volit mohou. Nejliberálnější přístup mají paradoxně často země bývalého východního bloku. V Albánii nebo Bosně a Hercegovině je volební právo vězňů nesporné, výjimkou jsou pouze zločiny spojené s válečnými událostmi.
Stejně široké právo mají i vězni v Chorvatsku, Česku, Dánsku, Finsku, Irsku, Litvě, Lotyšsku, Makedonii, Černé Hoře, Srbsku, Španělsku, Švédsku, Švýcarsku či na Ukrajině. V těchto zemích platí přesvědčení, že výkon trestu nemá být důvodem k odebrání základního občanského práva.
Zvláštní kategorií jsou USA, které patří k nejrestriktivnějším demokraciím světa. Ve většině států vězni hlasovat nemohou. Jen Vermont a Maine umožňují vězňům účast na volbách. Navíc v mnoha státech zůstává zákaz i po propuštění – někde trvale, jinde s možností složité obnovy práv. Odhaduje se, že tímto způsobem je z voleb dlouhodobě vyloučeno několik milionů Američanů, přičemž disproporčně zasahuje zejména černošskou populaci.
Česko patří k liberálnějším zemím. Vězni volit mohou, pokud nebyli soudem zbaveni svéprávnosti nebo přímo volebního práva. V praxi se ve věznicích zřizují zvláštní volební místnosti, případně se hlasuje prostřednictvím přenosné urny.
Slovenský premiér Robert Fico vyzval k odstranění satirické sochy amerického prezidenta Donalda Trumpa z budovy Evropského parlamentu ve Štrasburku. Instalaci veřejně označil za jasný projev úpadku celé Evropské unie. Přestože slovenský předseda vlády podle svých slov nesouhlasí se všemi kroky amerického lídra, urážení partnerů na oficiální půdě považuje za hluboké selhání v chápání současné politické reality.
Pákistán oficiálně potvrdil přítomnost svých vojenských jednotek v Saúdské Arábii v reakci na stoupající napětí a sílící útoky jemenských povstalců Húthíů. Krok navazuje na nedávno uzavřenou obrannou pakt mezi Saúdskou Arábií, Tureckem a Pákistánem, jejímž cílem je společná obrana území před vnějšími hrozbami. Pákistánské síly již v saúdskoarabském království působí, ačkoliv přesné počty vojáků a jejich konkrétní kapacity zůstávají z bezpečnostních důvodů utajeny.
Ceny ropy na světových komoditních trzích zaznamenaly prudký skok, když se mezinárodní benchmark Brent během jediného dne vyšplhal o pět procent na hodnotu přesahující sto pět dolarů za barel. Za tímto dramatickým cenovým růstem stojí kombinace dvou závažných faktorů, kterými jsou eskalující geopolitické napětí na Blízkém východě a narušení těžebních kapacit v důsledku blížícího se hurikánu v Mexickém zálivu. Prudké zdražení energetických surovin okamžitě vyvolalo nervozitu mezi investory a spustilo vlnu výprodejů na globálních finančních trzích.
Ukrajinská vláda schválila částečné obnovení vývozu zemního plynu a zrušila tak zákaz, který platil od počátku plnohodnotné ruské invaze. Soukromí těžaři budou moci prodávat zahraničním odběratelům část své produkce z předchozího měsíce prostřednictvím specializovaných burzovních aukcí.
Spojené státy čelí sérii zásadních politických a právních událostí, které formují tamní domácí i zahraniční scénu. Federální soud ve Washingtonu zahájil klíčové jednání ve věci snahy prezidenta Donalda Trumpa odebrat tiskové akreditace redakcím stanic CNN, MS Now a serveru Politico. Současně se vyostřuje souboj o křesla v americkém Senátu, zatímco šéf americké diplomacie Marco Rubio během své cesty po Evropě varoval před nekontrolovanou eskalací konfliktu na Ukrajině a předzvěstí hluboké hospodářské krize v Íránu.
Britská policie v hrabství Thames Valley před soudem v Londýně přiznala, že domovní prohlídky v sídlech Andrewa Mountbatten-Windsora byly nezákonné. Vyšetřovatelé uznali, že soudu Old Bailey poskytli nesprávné podklady, na jejichž základě soudce prohlídky nemovitostí v Sandringhamu a sídla Royal Lodge ve Windsoru povolil. Právní zástupci bývalého prince napadli postup policejního ředitelství i ústředního trestního soudu prostřednictvím soudního přezkumu.
Indonéská vláda čelí hromadné žalobě za hrubou nedbalost při zvládání rozsáhlých lesních požárů, které zahalily velkou část jihovýchodní Asie do toxického dýmu. Žaloba, kterou podaly organizace domorodých obyvatel a občanské spolky v indonéské části ostrova Borneo, míří na deset vysoce postavených představitelů státu včetně prezidenta Prabowa Subianta a guvernéra provincie Západní Kalimantan. Obyvatelé regionu se potýkají s prudkým nárůstem dýchacích potíží, uzavíráním škol i výrazným omezením běžného života.
Ve věku sedmaosmdesáti let zemřela v nemocnici Španělka María del Carmen Abascalová, známa pod lidovým jménem Maricarmen, jejíž nedávné nedobrovolné vystěhování z madridského bytu vyvolalo masové protesty a hlubokou politickou krizi po celé zemi. Seniorka skonala v hospitalizaci jen několik týdnů poté, co ji policie na nosítkách vynosila z domova, v němž prožila více než sedmdesát let. Zpráva o jejím úmrtí okamžitě vyhrotila již tak napjatou atmosféru na španělské politické scéně i v ulicích hlavního města.
Hurikán Isaias, který se stal prvním hurikánem letošní atlantické sezóny, rychle zesílil v Mexickém zálivu a postupuje směrem k severnímu pobřeží Spojených států. Meteorologové varují před nebezpečnými příbojovými vlnami, ničivým větrem a přívalovými dešti. Zásah pevniny se očekává v pásu od pobřeží státu Mississippi až po západní část Floridy.
Jihokorejská vláda oznámila, že podnikne právní kroky, pokud se potvrdí, že zásilky paliva směřující z tamních přístavů do Ruska porušily vnitrostátní zákony. Reagovala tak na investigativní zjištění britského deníku The Guardian, podle něhož bylo během letních měsíců do ruských přístavů přepraveno přes 176 tisíc tun ropných produktů, zejména nafty. Soul v oficiálním prohlášení potvrdil, že případ prověřuje a v případě zjištění protiprávního jednání bude postupovat striktně podle platné legislativy.
Předvolební shromáždění amerického prezidenta Donalda Trumpa v texaském San Antoniu narušila série protestů a incidentů v hledišti. Prezident přicestoval do státu, aby podpořil republikánského kandidáta do Senátu Kena Paxtona v době, kdy se republikáni potýkají s nečekaně silným tlakem ze strany demokratů před nadcházejícími volbami v polovině prezidentského mandátu. Nejméně půltucet demonstrantů přerušil prezidentův projev, přičemž některé z nich musela z arény vyvést policie a v jednom případě došlo přímo mezi diváky k fyzickému napadení.
Obyvatelé Pásma Gazy čelí téměř každodenním izraelským úderům, přestože v enklávě platí příměří. Ačkoli dohoda přinesla zastavení masivního bombardování a umožnila zvýšení dodávek humanitární i zdravotnické pomoci, od jejího počátku zahynulo podle místního ministerstva zdravotnictví více než čtrnáct set lidí. Celkový počet obětí od vypuknutí konfliktu před třemi lety tak podle stejného zdroje přesáhl hranici sedmdesáti čtyř tisíc.