Volby mají v různých zemích odlišná pravidla, někde je účast povinná, jinde možná korespondenční volba či dokonce elektronické hlasování. Česká republika letos umožnila svým občanům v zahraničí hlasovat poštou, zatímco jiné státy stále korespondenční volbu omezují. Sporným tématem zůstává i volební právo vězňů. Zatímco ve Skandinávii či Česku hlasovat mohou, v Británii, Rusku a většině států USA jsou z voleb zcela vyloučeni.
Volební pravidla se v jednotlivých zemích liší často dramaticky. To, co je v jedné společnosti běžné a neproblematické, může být jinde považováno za nedůvěryhodné nebo příliš složité. Česká republika se letos zařadila mezi státy, které umožňují svým občanům v zahraničí hlasovat korespondenčně. Tento krok otevírá dveře především desítkám tisíc Čechů žijících v zahraničí, kteří dříve museli kvůli volbě mnohdy cestovat stovky kilometrů na ambasádu či konzulát.
V několika evropských zemích, například v Bulharsku, Řecku či Belgii, mají voliči povinnost se voleb účastnit. V praxi ale tento požadavek není striktně vymáhán a neúčast u uren nezakládá vážné právní následky. Povinná účast tak funguje spíše jako symbolická připomínka, že účast na volbách je základním občanským závazkem.
Ve světě ovšem najdeme příklady zemí, kde je toto pravidlo daleko tvrdší. V Brazílii, Austrálii či Argentině mohou být za neúčast při volbách ukládány sankce, od pokut až po omezení přístupu k některým státním službám. V Evropě se tato praxe postupně vytrácí. Rakousko, Španělsko, Nizozemsko či Portugalsko povinnou účast v minulosti měly, ale dnes už je zrušena.
Korespondenčně nebo elektronicky
Korespondenční hlasování se postupně stává standardem v Evropě. V Německu nebo Polsku využívají této možnosti miliony lidí, ve Velké Británii je běžná i pro domácí voliče. V jiných částech světa je ale korespondenční volba spíše výjimkou a často se vztahuje jen na občany žijící v zahraničí.
Některé státy podmiňují možnost hlasovat poštou konkrétními důvody, například neschopností osobně dorazit do volební místnosti. Takto postupuje Indie, Maďarsko, Španělsko, Irsko, Austrálie, Jižní Afrika nebo Pákistán. Tam se tedy korespondenční hlasování chápe jako nouzová alternativa, nikoli plnohodnotná volba pro každého.
Volby jsou ale zasaženy i technologickou revolucí. Elektronické hlasování – tedy možnost odevzdat hlas přes internet – je stále velmi výjimečné. Nejznámější je model Estonska, kde lze volit online už od roku 2005. Tamní digitalizace státní správy umožnila, že dnes až třetina hlasů přichází právě touto cestou.
Vedle Estonska existují i jiné příklady. Elektronické volby jsou povolené například v Belgii, Bulharsku či v některých státech USA. Ve Francii mohou občané volit elektronicky při hlasování ze zahraničí. Kritici tohoto modelu však upozorňují na rizika hackerských útoků, manipulace výsledků nebo zpochybnění důvěryhodnosti procesu. Proto většina zemí k plošnému zavedení e-volby stále váhá.
Kde (ne)mohou volit vězni?
Volební právo vězňů patří k nejspornějším otázkám moderní demokracie. Přístup jednotlivých zemí se zásadně liší. Někde je volební lístek považován za nezcizitelné právo, jinde za privilegium, které lze při závažném zločinu odebrat. Evropský soud pro lidská práva (ECHR) přitom v několika případech jasně konstatoval, že plošné zákazy jsou v rozporu s demokratickými standardy. Napsala o tom BBC.
Spojené království dlouhodobě patří k zemím, které vězňům hlasovací právo upírají. Británie byla za to opakovaně kritizována ECHR, ale reagovala jen minimálními úpravami. Podobně postupovalo i Rakousko, kde zákaz zasahoval dokonce i do doby po propuštění – odsouzený nesměl volit dalších šest měsíců. Po zásahu soudu však musela Vídeň zákon změnit.
Úplné zákazy platí i mimo EU. V Rusku nemají vězni volební právo vůbec. V Arménii, Estonsku, Bulharsku, Gruzii, Maďarsku a Lichtenštejnsku existují plošné nebo silně restriktivní zákazy, i když v některých zemích, například v Maďarsku, se objevují politické tlaky k jejich zmírnění.
Na opačném konci spektra stojí státy, kde všichni vězni volit mohou. Nejliberálnější přístup mají paradoxně často země bývalého východního bloku. V Albánii nebo Bosně a Hercegovině je volební právo vězňů nesporné, výjimkou jsou pouze zločiny spojené s válečnými událostmi.
Stejně široké právo mají i vězni v Chorvatsku, Česku, Dánsku, Finsku, Irsku, Litvě, Lotyšsku, Makedonii, Černé Hoře, Srbsku, Španělsku, Švédsku, Švýcarsku či na Ukrajině. V těchto zemích platí přesvědčení, že výkon trestu nemá být důvodem k odebrání základního občanského práva.
Zvláštní kategorií jsou USA, které patří k nejrestriktivnějším demokraciím světa. Ve většině států vězni hlasovat nemohou. Jen Vermont a Maine umožňují vězňům účast na volbách. Navíc v mnoha státech zůstává zákaz i po propuštění – někde trvale, jinde s možností složité obnovy práv. Odhaduje se, že tímto způsobem je z voleb dlouhodobě vyloučeno několik milionů Američanů, přičemž disproporčně zasahuje zejména černošskou populaci.
Česko patří k liberálnějším zemím. Vězni volit mohou, pokud nebyli soudem zbaveni svéprávnosti nebo přímo volebního práva. V praxi se ve věznicích zřizují zvláštní volební místnosti, případně se hlasuje prostřednictvím přenosné urny.
Je možné, a především správné, vzkřísit živočišné druhy, které ze světa zmizely před tisíci lety? Otázky, které dříve patřily do žánru science-fiction, se dnes stávají realitou v nenápadné cihlové budově v texaském Dallasu. Právě zde sídlí společnost Colossal Biosciences, jejíž ambice sahají od oživení dodo (blbouna nejapného) až po návrat mamutů.
Představitelé administrativy prezidenta Donalda Trumpa vyjádřili přesvědčení, že válečný konflikt v Íránu skončí během několika týdnů, nebo dokonce dříve. Toto optimistické očekávání přichází v době, kdy ekonomové varují, že narušení dodávek ropy z Blízkého východu by mohlo vyvolat globální recesi.
Ruská armáda prochází po čtyřech letech války na Ukrajině zásadní restrukturalizací svých pozemních sil. Únor roku 2026 znamenal vstup konfliktu do pátého roku trvání, což Kreml přimělo k definitivnímu opuštění dřívějších taktických konceptů. Nejdůležitější změnou v organizační struktuře je postupný přechod od takzvaných praporních taktických skupin zpět k tradičnímu diviznímu modelu.
Válka s Íránem začíná citelně doléhat na letecký průmysl a cestující po celém světě by se měli připravit na to, že si za letenky brzy připlatí. Prudký nárůst cen ropy, která se po americko-izraelských útocích poprvé po téměř čtyřech letech vyšplhala nad hranici 100 dolarů za barel, přímo ovlivňuje náklady na letecké palivo. To tvoří po mzdách druhou největší nákladovou položku aerolinek, obvykle v rozmezí 20 až 30 % celkových výdajů.
Izraelská armáda plánuje pokračovat ve své ofenzivě proti Íránu nejméně další tři týdny. Mluvčí izraelských obranných sil (IDF) brigádní generál Effie Defrin pro stanici CNN uvedl, že armáda má před sebou stále „tisíce cílů“. Podle jeho slov jsou plány, koordinované s americkými spojenci, připraveny minimálně do židovského svátku Pesach, tedy zhruba na příštích 21 dní, přičemž existují i hlubší plány na další období po těchto svátcích.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil své evropské spojence z vydírání v souvislosti se sporem o obnovení provozu ropovodu Družba. Podle Zelenského se někteří partneři v Evropské unii snaží dotlačit Kyjev k opětovnému spuštění tranzitu ruské ropy do Maďarska a Slovenska. Ukrajina uvádí, že ropovod z dob Sovětského svazu byl v lednu poškozen ruskými nálety a opravy dosud nebyly dokončeny.
Americké zpravodajské služby předložily prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho nejbližšímu okolí analýzu, podle které měl zesnulý íránský nejvyšší vůdce Alí Chameneí vážné pochybnosti o tom, zda by ho měl v čele země nahradit jeho syn. Podle několika zdrojů serveru CBS News blízkých administrativě se tyto interní dokumenty zakládají na informacích o dlouhodobé nedůvěře, kterou otec ke svému nástupci choval. Starší Chameneí se údajně obával, že jeho syn postrádá potřebné schopnosti pro vedení teokratického státu.
Velení americké armády pro Blízký východ (CENTCOM) obvinilo íránské revoluční gardy z šíření lživých informací týkajících se letadlové lodi USS Abraham Lincoln. Teherán opakovaně tvrdil, že se mu podařilo toto plavidlo vyřadit z provozu, což však Američané důrazně popřeli. Podle prohlášení CENTCOM si úderná skupina kolem letadlové lodi Abraham Lincoln i nadále udržuje naprostou nadvládu nad íránským vzdušným prostorem.
Íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí v rozhovoru pro web Al-Araby al-Jadeed prohlásil, že nový nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí je v dobrém zdravotním stavu a plně kontroluje probíhající situaci. Šestapadesátiletý Chameneí, který nastoupil do čela země po smrti svého otce, se od převzetí moci neobjevil na veřejnosti, což vyvolalo vlnu spekulací o jeho skutečné kondici.
Válečné tažení Donalda Trumpa proti Íránu a s ním spojené ekonomické otřesy by se mohly stát rozhodujícím faktorem jeho politické porážky. Přestože prezident v posledních týdnech slavil úspěchy, jako bylo například dopadení venezuelského prezidenta Nicoláse Madura, situace na Blízkém východě začíná představovat hrozbu, kterou ani americká energetická soběstačnost nemusí zastavit. Trump je sice přesvědčen o neporazitelnosti své společné ofenzivy s Izraelem, ale nálada americké veřejnosti se začíná obracet proti němu.
Americký prezident Donald Trump v sobotním telefonickém rozhovoru pro stanici NBC News prohlásil, že Spojené státy by mohly provést další údery na klíčový íránský terminál pro vývoz ropy na ostrově Charg „jen tak pro radost“. Prezident v rozhovoru odmítl vyhlídky na rychlou mírovou dohodu s Teheránem a uvedl, že současné podmínky nejsou pro USA dostatečně dobré.
V pražském Kongresovém centru se v sobotu večer odehrálo slavnostní udílení 33. ročníku cen Český lev, které oslavilo nejvýraznější filmové a televizní počiny loňského roku. Večerem poprvé provázela stand-up komička Bianca Cristovao, která ceremoniál otevřela futuristickou scénkou z Prahy roku 2050 a následně sál bavila vtipy o české politice i svém slavnějším bratrovi Benovi.