V Sixtinské kapli ve Vatikánu začal ve středu formálně proces volby nového vůdce katolické církve. Konkláve, jak se tento tradiční a přísně tajný obřad nazývá, uzavřelo 133 kardinálů mladších 80 let, kteří nyní budou hlasovat o novém papeži. Vše probíhá podle přísně stanovených pravidel – bez technologií, v naprosté izolaci a s přísným důrazem na utajení.
Video: Volba papeže ŽIVĚ |
Ještě před samotnou volbou odevzdali kardinálové své telefony, protože celý prostor byl zabezpečen proti jakémukoliv elektronickému odposlechu. Poté složili přísahu mlčenlivosti. Jakmile zazněl tradiční výrok „Extra omnes“, což v překladu znamená „všichni ven“, byli všichni nepovolaní, včetně doprovodu a médií, vykázáni. Dveře kaple se zavřely a začalo hlasování.
O budoucnosti církve rozhoduje 133 kardinálů ze všech koutů světa – z Evropy, Asie, Afriky, Ameriky i Oceánie. Největší zastoupení má Evropa, zejména Itálie. Spojené státy vyslaly deset kardinálů, Latinská Amerika 21 a Asie 23. Kvůli zdravotnímu stavu se dva oprávnění kardinálové omluvili a jeden se neúčastní kvůli dřívějšímu trestnímu odsouzení.
Volba probíhá v několika denních kolech – obvykle dvě dopoledne a dvě odpoledne. Ráno začíná mší, v poledne mají kardinálové přestávku na oběd, poté se vracejí do kaple. Večer se společně modlí a následně odcházejí do ubytování v Domě svaté Marty nebo do náhradního zařízení, protože kapacita nestačí pro všechny.
Uvnitř kaple nejsou povoleny žádné debaty. Každý volič má svůj stůl, kde na připravený lístek napíše jméno kandidáta pod vytištěná slova Eligo in summum pontificem („Volím za nejvyššího pontifika“). Lístky se skládají, vhazují do urny, následně sčítají a propichují jehlou. Nakonec se spálí.
Výsledek pozná svět podle barvy kouře stoupajícího z komína na střeše kaple. Černý kouř znamená, že volba nebyla úspěšná, bílý naopak oznamuje zvolení nového papeže. Zároveň se rozezní zvony baziliky svatého Petra.
Jakmile některý z kandidátů získá dvoutřetinovou podporu, je mu položena otázka, zda volbu přijímá. Pokud odpoví kladně, vybere si nové papežské jméno a přesune se do tzv. Místnosti slz, kde si oblékne bílou sutanu. Obvykle jsou připraveny tři velikosti, letos církev využívá sutany z předchozích konkláví.
Nový papež poté vychází na balkon svatopetrské baziliky, kde poprvé osloví věřící a udělí tradiční požehnání Urbi et Orbi.
Konkláve může skončit během několika hodin, ale také se může protáhnout na dny či týdny. Nejdelší volba v historii trvala téměř tři roky (v letech 1268–1271). V moderní době ale většina voleb netrvá déle než dva až tři dny. Pokud po 13 dnech nedojde k dohodě, následuje souboj dvou nejsilnějších kandidátů – i v tomto případě je ale potřeba dvoutřetinová většina. Co se stane, pokud ani tato volba nepřinese výsledek, není jednoznačně stanoveno.
Šéf Světové zdravotnické organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus prohlásil, že smrtící epidemii eboly v Demokratické republice Kongo lze stále zastavit a dostat pod kontrolu. Podle jeho slov je potlačení nákazy možné i navzdory přetrvávajícímu ozbrojenému konfliktu, který sužuje východní část této africké země. Generální ředitel organizace v této souvislosti důrazně vyzval všechny tamní bojující skupiny, aby okamžitě vyhlásily příměří a umožnily bezpečné poskytování zdravotnické pomoci.
Japonsko v pátek oznámilo, že vyšle čtyři příslušníky svých ozbrojených sil do Německa, kde se zapojí do činnosti ukrajinské mise Severoatlantické aliance. Vojáci japonských sil sebeobrany budou působit přímo na základně ve Wiesbadenu. Cílem tohoto kroku je posílení strategické spolupráce mezi Tokiem a NATO v oblasti sdílení vojenských poznatků a obranných strategií.
V indické metropoli Dillí se během horkých letních dní střetávají dva naprosto odlišné světy. Zatímco zákazníci luxusních obchodů korzují mezi regály v klimatizovaných showroomech, venku pod spalujícím sluncem pokračují v práci pouliční prodavači, řidiči rikš či provozovatelé vozíků se zmrzlinou. Teploty ve městě běžně přesahují 40 °C, avšak pro miliony lidí zaměstnaných v neoficiálním sektoru, který tvoří téměř 90 % indické pracovní síly, odpočinek v chladu nepředstavuje reálnou možnost. Bezpečí před horkem musí ustoupit každodennímu boji o obživu.
Keňský soud dočasně zablokoval plány vlády Spojených států na otevření nového karanténního centra pro americké občany vystavené viru Ebola. Tento záměr, který původně schválil keňský prezident William Ruto, počítal se zřízením stanoviště na letecké základně Laikipia, nacházející se přibližně 125 mil severně od hlavního města Nairobi. Zařízení s kapacitou 50 lůžek mělo zahájit provoz v pátek, přičemž o společném přístupu k němu jednala s Američany také Velká Británie.
Írán získává zpět přístup k obrovskému množství raket uložených v podzemních objektech, jak vyplývá z analýzy nových satelitních snímků, kterou zveřejnila stanice CNN. Tato zjištění vyvolávají pochybnosti o prohlášeních amerického prezidenta Donalda Trumpa, který tvrdil, že arzenál Teheránu byl již téměř zcela zlikvidován.
Stabilní vztahy mezi Spojenými státy a Čínou by neměly být vykupovány oslabením amerického závazku vůči obraně Tchaj-wanu. Během poloviny května se americký prezident Donald Trump setkal s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem, aby projednali otázky obchodu, války v Íránu a celkovou budoucnost vzájemných vazeb. Pekingský vůdce se však soustředil především na Tchaj-wan, který se stává ústředním bodem stability mezi oběma mocnostmi. Si Ťin-pching v podstatě nabídl, že pokud Washington touží po klidnějších vztazích s Čínou, musí výměnou za to omezit svou podporu tomuto ostrovnímu státu.
Indie a Pákistán sice vysoké teploty dobře znají, přičemž toto období před příchodem monzunů v červnu bývá tradičně nejhorší, avšak letošní vlna veder je zcela mimořádná. Intenzivní a vytrvalé horko začalo již v polovině dubna a denní maxima na mnoha místech přesahují 46 °C, což je zhruba o 5 až 8 °C více než sezónní normy. Neutichající vedra navíc vyhnala v Indii poptávku po elektřině na rekordní úroveň kvůli masivnímu používání klimatizací a zároveň zhoršila sucho, které postihlo území o rozloze přes milion kilometrů čtverečních napříč oběma státy.
Evropská komise ostře zkritizovala Turecko za to, že v uplynulých měsících vynechalo Kypr z neformálních přípravných schůzek před letošní klimatickou konferencí Organizace spojených národů COP31, kterou bude v listopadu hostit turecká Antalya.
Spojené státy a Írán se výrazně přiblížily k dohodě, která by mohla prodloužit stávající příměří o 60 dní a zahájit rozhovory o budoucnosti íránského jaderného programu. Americký viceprezident JD Vance však pro stanici BBC uvedl, že v současné době je stále příliš brzy na to říci, kdy nebo zda vůbec obě strany dokument definitivně potvrdí. Podle jeho slov je před dokončením shody nutné vyřešit ještě několik sporných bodů, přičemž vyjednavači v současnosti ladí přesné formulace textu.
Starostové a nezávislí nepochodili ani s druhým kandidátem na poslední volné místo ve vedení Poslanecké sněmovny. Po předsedovi hnutí Vítu Rakušanovi neuspěla ani poslankyně Barbora Urbanová.
Počasí u nás je už několik dní v podstatě neměnné. Víkendová předpověď ale slibuje jistou změnu. Podle meteorologů by mohlo zapršet, místy spadne až 25 milimetrů srážek. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ve čtvrtek oznámil, že vydal armádě pokyn k převzetí kontroly nad 70 % území Pásma Gazy. Během rozhovoru na konferenci na okupovaném Západním břehu Jordánu prohlásil, že Izrael upevňuje svou pozici vůči hnutí Hamás. Podle jeho slov se izraelská přítomnost na tomto území aktuálně zvýšila z původní poloviny na 60 %. Premiér upřesnil, že jeho současným nařízením je postupovat krok za krokem a dosáhnout nejprve sedmdesátiprocentní hranice, přičemž publikum v sále během jeho projevu skandovalo výzvy k obsazení celého Pásma Gazy.