V Sixtinské kapli ve Vatikánu začal ve středu formálně proces volby nového vůdce katolické církve. Konkláve, jak se tento tradiční a přísně tajný obřad nazývá, uzavřelo 133 kardinálů mladších 80 let, kteří nyní budou hlasovat o novém papeži. Vše probíhá podle přísně stanovených pravidel – bez technologií, v naprosté izolaci a s přísným důrazem na utajení.
Video: Volba papeže ŽIVĚ |
Ještě před samotnou volbou odevzdali kardinálové své telefony, protože celý prostor byl zabezpečen proti jakémukoliv elektronickému odposlechu. Poté složili přísahu mlčenlivosti. Jakmile zazněl tradiční výrok „Extra omnes“, což v překladu znamená „všichni ven“, byli všichni nepovolaní, včetně doprovodu a médií, vykázáni. Dveře kaple se zavřely a začalo hlasování.
O budoucnosti církve rozhoduje 133 kardinálů ze všech koutů světa – z Evropy, Asie, Afriky, Ameriky i Oceánie. Největší zastoupení má Evropa, zejména Itálie. Spojené státy vyslaly deset kardinálů, Latinská Amerika 21 a Asie 23. Kvůli zdravotnímu stavu se dva oprávnění kardinálové omluvili a jeden se neúčastní kvůli dřívějšímu trestnímu odsouzení.
Volba probíhá v několika denních kolech – obvykle dvě dopoledne a dvě odpoledne. Ráno začíná mší, v poledne mají kardinálové přestávku na oběd, poté se vracejí do kaple. Večer se společně modlí a následně odcházejí do ubytování v Domě svaté Marty nebo do náhradního zařízení, protože kapacita nestačí pro všechny.
Uvnitř kaple nejsou povoleny žádné debaty. Každý volič má svůj stůl, kde na připravený lístek napíše jméno kandidáta pod vytištěná slova Eligo in summum pontificem („Volím za nejvyššího pontifika“). Lístky se skládají, vhazují do urny, následně sčítají a propichují jehlou. Nakonec se spálí.
Výsledek pozná svět podle barvy kouře stoupajícího z komína na střeše kaple. Černý kouř znamená, že volba nebyla úspěšná, bílý naopak oznamuje zvolení nového papeže. Zároveň se rozezní zvony baziliky svatého Petra.
Jakmile některý z kandidátů získá dvoutřetinovou podporu, je mu položena otázka, zda volbu přijímá. Pokud odpoví kladně, vybere si nové papežské jméno a přesune se do tzv. Místnosti slz, kde si oblékne bílou sutanu. Obvykle jsou připraveny tři velikosti, letos církev využívá sutany z předchozích konkláví.
Nový papež poté vychází na balkon svatopetrské baziliky, kde poprvé osloví věřící a udělí tradiční požehnání Urbi et Orbi.
Konkláve může skončit během několika hodin, ale také se může protáhnout na dny či týdny. Nejdelší volba v historii trvala téměř tři roky (v letech 1268–1271). V moderní době ale většina voleb netrvá déle než dva až tři dny. Pokud po 13 dnech nedojde k dohodě, následuje souboj dvou nejsilnějších kandidátů – i v tomto případě je ale potřeba dvoutřetinová většina. Co se stane, pokud ani tato volba nepřinese výsledek, není jednoznačně stanoveno.
Vzestup krajně pravicové strany Alternativa pro Německo (AfD) vyvolává obavy i mezi jejími potenciálními spojenci v Evropě. Zatímco v domácím prostředí dosahuje strana rekordní podpory, řada evropských pravicově populistických uskupení od ní drží odstup. Důvodem k ostražitosti jsou především radikální postoje německé strany a její vazby na extremismus. K úspěchu AfD tak sice gratulovali někteří lídři, největší evropské strany tohoto spektra však mlčí, upozornila CNN.
Operativní složka Bílého domu oznámila záměr zrušit kongresové finance ve výši 810 milionů dolarů určené na pomoc uprchlíkům, imigrantům a dalším službám. Americká administrativa považuje tyto vládní výdaje za zbytečné a škodlivé pro daňové poplatníky. Návrh na škrtání výdajů zaslal prezident Donald Trump předsedovi Sněmovny reprezentantů Miku Johnsonovi. Tento krok okamžitě vyvolal ostré reakce z řad zákonodárců, kteří postup označují za nezákonný.
Íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí prohlásil, že konflikt mezi Spojenými státy a Íránem může ukončit pouze vyjednané řešení. Učinil tak poté, co americký prezident Donald Trump veřejně odmítl návrh na opětovné otevření Hormuzského průlivu. Šéf íránské diplomacie uvedl, že Teherán nyní čeká na definitivní oficiální odpověď ze strany Washingtonu. Zároveň poukázal na to, že americká hlava státu v minulosti učinila řadu rozporuplných prohlášení.
Ministři zahraničí Ruska a Německa se sešli v New Yorku na okraj Valného shromáždění OSN k prvním vzájemným jednáním od počátku ruské invaze na Ukrajinu. Vztahy mezi Moskvou a Berlínem, který patří mezi blízké spojence Kyjeva, zůstávaly dlouhodobě zmrazené. K dalšímu vyostření napětí přispěl nedávný dronový incident na letišti Lipsko/Halle ve východním Německu. Osobní rozhovor obou diplomatů potvrdili oficiální zástupci obou zúčastněných stran.
Inženýr Organizace spojených národů Ahmed Alyan strávil celý den odklízením jednoho z úseků ulice Bejrút ve čtvrti Tel al-Hawa v Pásmu Gazy. Nekonečná práce uprostřed hromad suti mu připomíná pokus vyprázdnit moře pomocí obyčejné lžíce. Někdejší rušná třída plná obchodů, kanceláří a domů je v současnosti téměř liduprázdná. Cestu blokují hromady kamení, trosky zničených budov a na řadě míst vytékají z poškozené kanalizace splašky.
Polsko výrazně zrychluje své investice do obrany a zařazuje se mezi nejrychleji zbrojící země rozvinutého světa. Severně od Varšavy v obci Czosnów vyrostl na místě bývalého kukuřičného pole nový technologický závod na výrobu zbraní. Tento krok ilustruje širší strategii země, která se posouvá od pouhého dovozu vojenské techniky k její domácí produkci. Polská vláda tím reaguje na bezpečnostní hrozby v regionu a zároveň se snaží podpořit domácí hospodářský růst.
V malé indické vesnici Tarluvada v jižním státě Ándhrapradéš vyvolal plán na výstavbu obřího datového centra společnosti Google vlnu odporu mezi místními obyvateli. Projekt v hodnotě patnácti miliard dolarů měl podle původních slibů státních úředníků přinést chudému regionu pracovní příležitosti a hospodářský rozmach. Místní zemědělci však nyní upozorňují na odebírání půdy a neplnění daných příslibů ze strany vlády. Nabyté pozemky stát malým rolníkům postupně zabavuje a připravuje je pro stavební práce.
Úřad Vysokého komisaře OSN pro lidská práva přidal dalších 61 společností na seznam firem spojených s izraelskými osadami na okupovaném Západním břehu Jordánu. Organizace tyto podniky obviňuje z podílu na porušování lidských práv Palestinců prostřednictvím jejich obchodních aktivit v regionu. Drtivá většina z dotčených společností má své sídlo přímo v Izraeli.
Válka v Íránu výrazně narušila globální dodávky ropy a zemního plynu, což vede ke snížení celosvětových emisí oxidu uhličitého. Mnohé země postupně přecházejí od krátkodobých opatření, jako jsou dotace či daňové úlevy, k dlouhodobým politikám omezujícím využívání fosilních paliv. Tento vývoj by mohl trvale oslabit celosvětovou poptávku po ropě a plynu. Řada států v reakci na situaci v Hormuzském průlivu začíná masivněji investovat do elektromobility a obnovitelných zdrojů energie.
Obyvatelé ukrajinského hlavního města se připravují na příchod nadcházející zimy v podmínkách neustálých ruských útoků a hrozby rozsáhlých výpadků energií. Kyjev se od konce srpna fakticky proměnil ve frontové město, přičemž nálety bezpilotních prostředků a raket probíhají běžně i během dne. Místní obyvatelé tak čelí neustálému přerušování práce i výuky ve školách a hustý dým z hořících objektů se stává součástí všedních dnů. Mnoho rodin proto v současnosti aktivně shání generátory, zásoby jídla a prostředky pro přežití bez tepla a vody.
Spojené státy a Polsko dojednávají dohodu o vybudování nové americké základny na polském území, která by měla ubytovat zhruba 10 tisíc vojáků. Tento krok představuje významný posun v rozmístění ozbrojených sil v Evropě a zároveň přímé varování adresované Ruské federaci. Snahu o zřízení základny oznámil polský ministr zahraničí Radosław Sikorski na akci Rady pro mezinárodní vztahy v New Yorku. V současné době se v Polsku nachází přibližně 7 tisíc amerických vojáků, přičemž další jednotky armády USA se přesouvají do Litvy a Estonska.
Ruská armáda stále častěji verbuje do bojů na Ukrajině zástupce ze zemí Latinské Ameriky, přičemž významným zdrojem nových posil do prvoliniových bojů se stalo Peru. Ruský náborový aparát se po diplomatických problémech a omezeních v Asii či Africe zaměřil na jihoamerický kontinent, kde láká muže na vidinu vysokého výdělku. Podle odhadů a výpovědí svědků odcestovaly do Moskvy jen v prvních měsících letošního roku stovky Peruánců. Mnozí z nich přitom původně věřili, že nebudou nasazeni přímo do nejtvrdších bojů.