V Sixtinské kapli ve Vatikánu začal ve středu formálně proces volby nového vůdce katolické církve. Konkláve, jak se tento tradiční a přísně tajný obřad nazývá, uzavřelo 133 kardinálů mladších 80 let, kteří nyní budou hlasovat o novém papeži. Vše probíhá podle přísně stanovených pravidel – bez technologií, v naprosté izolaci a s přísným důrazem na utajení.
Video: Volba papeže ŽIVĚ |
Ještě před samotnou volbou odevzdali kardinálové své telefony, protože celý prostor byl zabezpečen proti jakémukoliv elektronickému odposlechu. Poté složili přísahu mlčenlivosti. Jakmile zazněl tradiční výrok „Extra omnes“, což v překladu znamená „všichni ven“, byli všichni nepovolaní, včetně doprovodu a médií, vykázáni. Dveře kaple se zavřely a začalo hlasování.
O budoucnosti církve rozhoduje 133 kardinálů ze všech koutů světa – z Evropy, Asie, Afriky, Ameriky i Oceánie. Největší zastoupení má Evropa, zejména Itálie. Spojené státy vyslaly deset kardinálů, Latinská Amerika 21 a Asie 23. Kvůli zdravotnímu stavu se dva oprávnění kardinálové omluvili a jeden se neúčastní kvůli dřívějšímu trestnímu odsouzení.
Volba probíhá v několika denních kolech – obvykle dvě dopoledne a dvě odpoledne. Ráno začíná mší, v poledne mají kardinálové přestávku na oběd, poté se vracejí do kaple. Večer se společně modlí a následně odcházejí do ubytování v Domě svaté Marty nebo do náhradního zařízení, protože kapacita nestačí pro všechny.
Uvnitř kaple nejsou povoleny žádné debaty. Každý volič má svůj stůl, kde na připravený lístek napíše jméno kandidáta pod vytištěná slova Eligo in summum pontificem („Volím za nejvyššího pontifika“). Lístky se skládají, vhazují do urny, následně sčítají a propichují jehlou. Nakonec se spálí.
Výsledek pozná svět podle barvy kouře stoupajícího z komína na střeše kaple. Černý kouř znamená, že volba nebyla úspěšná, bílý naopak oznamuje zvolení nového papeže. Zároveň se rozezní zvony baziliky svatého Petra.
Jakmile některý z kandidátů získá dvoutřetinovou podporu, je mu položena otázka, zda volbu přijímá. Pokud odpoví kladně, vybere si nové papežské jméno a přesune se do tzv. Místnosti slz, kde si oblékne bílou sutanu. Obvykle jsou připraveny tři velikosti, letos církev využívá sutany z předchozích konkláví.
Nový papež poté vychází na balkon svatopetrské baziliky, kde poprvé osloví věřící a udělí tradiční požehnání Urbi et Orbi.
Konkláve může skončit během několika hodin, ale také se může protáhnout na dny či týdny. Nejdelší volba v historii trvala téměř tři roky (v letech 1268–1271). V moderní době ale většina voleb netrvá déle než dva až tři dny. Pokud po 13 dnech nedojde k dohodě, následuje souboj dvou nejsilnějších kandidátů – i v tomto případě je ale potřeba dvoutřetinová většina. Co se stane, pokud ani tato volba nepřinese výsledek, není jednoznačně stanoveno.
Bývalý princ Andrew nadále ztrácí půdu pod nohama v souvislosti s kauzou kolem vazeb na finančníka Jeffreyho Epsteina. Mladší bratr krále Karla III. přišel o další dva tituly, informovala stanice Sky News.
Český šoubyznys přichází o jeden z ostře sledovaných párů. Zdeněk Polívka ve středu zničehonic oznámil, že se rozešel s Lucií Vondráčkovou. Z jeho slov vyplývá, že si výrazně oddechl. Mediální tlak mu totiž nebyl příjemný.
Mnoho Čechů je zvyklých jezdit do práce a cestu trávit ve společnosti Leoše Mareše a Patrika Hezuckého. V posledních dnech se posluchači museli obejít bez druhého jmenovaného, který v nemocnici bojuje s nespecifikovanou nemocí. Dnes je však překvapila i Marešova absence.
Nejen příznivci, ale i někdejší političtí oponenti přáli Miloši Zemanovi uzdravení, když byl v listopadu hospitalizován v jedné z pražských nemocnic. Bývalý prezident zůstává i po propuštění pod dohledem lékařů, ale už si alespoň může dopřát některé věci, které má rád.
Americká skupina identifikovala několik nejasných, ale potenciálně klíčových sankcí. Tvrdí, že by mohly vážně narušit válečné úsilí Ruska na Ukrajině, a to po nedávném zaměření se na největší ropné společnosti Kremlu. Předchozí kola sankcí byla uplatněna na ruské energetické společnosti, banky, vojenské dodavatele a také na „stínovou flotilu“ lodí přepravujících ruskou ropu.
Severokorejský režim nařídil zavedení výuky ruštiny jako povinného předmětu. Odpovídá to stylu, jakým Sovětský svaz a Spojené státy šířily svou moc během studené války. Jejich jazyky se postupně dostávaly do školních osnov a díky tomu se velmocím dařilo prosazovat vliv podstatně nenápadněji a dlouhodoběji, než kdyby to prováděly výhradně fyzickou silou. Ruština sice nadále upadá v celé Evropě, jak se ale zdá, v autoritářských režimech východní Asie ji čeká boom.
Na ranním zasedání v Bruselu projevili ministři zahraničí evropských zemí NATO jen malou trpělivost s Moskvou. Panuje shoda, že ruský prezident Vladimir Putin nejeví známky ochoty ke kompromisu v souvislosti s válkou na Ukrajině.
Plánované setkání mezi ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a delegací Spojených států v Bruselu bylo zrušeno. Delegaci tvořil speciální Trumpův vyslanec Steve Witkoff a Trumpův zeť Jared Kushner, kteří byli na cestě z jednání s Vladimirem Putinem. Zrušení přišlo poté, co se ukrajinský prezident náhle vrátil do Kyjeva, uvedl The Times.
V květnu 2023 udeřil blesk do lesa v Donnie Creek v Britské Kolumbii a stromy začaly hořet. Byl to na lesní požár sice brzký termín, ale suchý podzim a teplé jaro proměnily les v sušinu, a plameny se proto šířily velmi rychle. Do poloviny června se z požáru stal jeden z největších v historii provincie, který spálil rozsáhlou oblast boreálního lesa. V tomto roce shořela v Kanadě rekordní plocha.
Ammar Wadi věděl, že riskuje život, když se v červnu vydal pro pytel mouky pro svou rodinu k nákladnímu autu s pomocí u přechodu Zikim do Gazy. Na domovskou obrazovku svého mobilního telefonu si napsal vzkaz: „Odpusť mi mami, jestli se mi něco stane. Kdokoli najde můj telefon, prosím, řekněte mé rodině, že je moc miluji.“ Uprostřed pravidelné izraelské palby směrem k lidem hledajícím pomoc se Wadi už nikdy nevrátil domů a jeho zpráva byla rodině doručena týdny později nálezcem jeho telefonu. Bylo to to poslední, co o něm slyšeli.
Lobbisté největších světových farmaceutických společností prezentují novou dohodu o cenách ve Spojeném království jako vzor, který by měla následovat i zbylá Evropa. Cílem je zabránit výrobcům léků v odchodu do Ameriky. K radosti prezidenta Donalda Trumpa a lobbistů, britští představitelé souhlasili s 25procentním navýšením výdajů na nové léky výměnou za tříletou úlevu od cel na farmaceutický export do USA. Tento krok přichází v době, kdy velcí výrobci léků, jako jsou AstraZeneca a Merck, ruší projekty ve Spojeném království. Trumpova administrativa navíc využívá hrozby cly, aby přinutila farmaceutické firmy ke zvýšení cen pro Evropany, což by umožnilo jejich snížení pro Američany.
Ještě před summitem OSN COP30 se zdálo, že Čína má zájem převzít roli nového globálního lídra v oblasti klimatických změn. Tím by vyplnila mezeru, kterou zanechal odchod Spojených států z čelní pozice pod vedením Donalda Trumpa. Pro pochopení čínských záměrů v této roli je podle expertů užitečné prozkoumat tři hlavní motivace, které vedou Peking k převzetí vedení, a dvě oblasti, kterým se snaží vyhnout.