V Sixtinské kapli ve Vatikánu začal ve středu formálně proces volby nového vůdce katolické církve. Konkláve, jak se tento tradiční a přísně tajný obřad nazývá, uzavřelo 133 kardinálů mladších 80 let, kteří nyní budou hlasovat o novém papeži. Vše probíhá podle přísně stanovených pravidel – bez technologií, v naprosté izolaci a s přísným důrazem na utajení.
Video: Volba papeže ŽIVĚ |
Ještě před samotnou volbou odevzdali kardinálové své telefony, protože celý prostor byl zabezpečen proti jakémukoliv elektronickému odposlechu. Poté složili přísahu mlčenlivosti. Jakmile zazněl tradiční výrok „Extra omnes“, což v překladu znamená „všichni ven“, byli všichni nepovolaní, včetně doprovodu a médií, vykázáni. Dveře kaple se zavřely a začalo hlasování.
O budoucnosti církve rozhoduje 133 kardinálů ze všech koutů světa – z Evropy, Asie, Afriky, Ameriky i Oceánie. Největší zastoupení má Evropa, zejména Itálie. Spojené státy vyslaly deset kardinálů, Latinská Amerika 21 a Asie 23. Kvůli zdravotnímu stavu se dva oprávnění kardinálové omluvili a jeden se neúčastní kvůli dřívějšímu trestnímu odsouzení.
Volba probíhá v několika denních kolech – obvykle dvě dopoledne a dvě odpoledne. Ráno začíná mší, v poledne mají kardinálové přestávku na oběd, poté se vracejí do kaple. Večer se společně modlí a následně odcházejí do ubytování v Domě svaté Marty nebo do náhradního zařízení, protože kapacita nestačí pro všechny.
Uvnitř kaple nejsou povoleny žádné debaty. Každý volič má svůj stůl, kde na připravený lístek napíše jméno kandidáta pod vytištěná slova Eligo in summum pontificem („Volím za nejvyššího pontifika“). Lístky se skládají, vhazují do urny, následně sčítají a propichují jehlou. Nakonec se spálí.
Výsledek pozná svět podle barvy kouře stoupajícího z komína na střeše kaple. Černý kouř znamená, že volba nebyla úspěšná, bílý naopak oznamuje zvolení nového papeže. Zároveň se rozezní zvony baziliky svatého Petra.
Jakmile některý z kandidátů získá dvoutřetinovou podporu, je mu položena otázka, zda volbu přijímá. Pokud odpoví kladně, vybere si nové papežské jméno a přesune se do tzv. Místnosti slz, kde si oblékne bílou sutanu. Obvykle jsou připraveny tři velikosti, letos církev využívá sutany z předchozích konkláví.
Nový papež poté vychází na balkon svatopetrské baziliky, kde poprvé osloví věřící a udělí tradiční požehnání Urbi et Orbi.
Konkláve může skončit během několika hodin, ale také se může protáhnout na dny či týdny. Nejdelší volba v historii trvala téměř tři roky (v letech 1268–1271). V moderní době ale většina voleb netrvá déle než dva až tři dny. Pokud po 13 dnech nedojde k dohodě, následuje souboj dvou nejsilnějších kandidátů – i v tomto případě je ale potřeba dvoutřetinová většina. Co se stane, pokud ani tato volba nepřinese výsledek, není jednoznačně stanoveno.
Organizace spojených národů varuje před rekordním klimatickým jevem El Niño, který se podle odborníků zvětšuje přímo před očima. Předpovědi podle webu The Guardian ukazují, že tento fenomén s téměř absolutní jistotou překoná dosavadní teplotní rekordy. Podle dostupných dat půjde nejspíš o nejsilnější událost tohoto druhu za poslední tisíciletí. Extrémní výkyv počasí ještě více zatíží celosvětovou atmosféru, která se již nyní potýká s dopady globálního oteplování.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa zastavila financování dlouholetého programu zaměřeného na monitorování přírodních rizik a identifikaci rizikových oblastí pro sesuvy půdy v Nepálu.
Americký viceprezident JD Vance vyvolal pozornost svými výroky v rozhovoru pro evangelikální podcast dvaadvacetiletého Youtubera Bryce Crawforda. Vance během více než hodinového rozhovoru prohlásil, že se snaží konat co nejvíce Boží práce a že je v pořádku, pokud to povede k příchodu konce světa. Podle svých slov by zároveň nebyl překvapen, kdyby mezi lidmi již dnes chodil Antikrist.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podrobil tvrdé kritice tajné služby SBU a GUR poté, co se v Kyjevě dostaly do vzájemné přestřelky, při níž byli zraněni tři důstojníci. SBU plní v zemi úlohu vnitřní bezpečnostní služby, zatímco GUR spadá pod ozbrojené síly a zaměřuje se na vojenské a speciální operace.
Vojenský soudce ve Spojených státech stanovil datum zahájení soudního procesu s Chálidem Šajchem Muhammadem a třemi dalšími muži obviněnými ze zosnování teroristických útoků z 11. září 2001. Proces byl naplánován na 5. června 2028, což je o 18 měsíců později, než navrhovala obžaloba. Původně požadovala začátek již v lednu 2027.
Britské královské námořnictvo absolvovalo intenzivní třídenní operaci, během níž detailně sledovalo pohyb čtyř ruských plavidel v britských vodách. Mimořádný zásah trval celkem 72 hodin a britské složky využívaly k neustálému monitorování trasy ze Severního moře do Lamanšského průlivu pokročilé radarové systémy.
Obchodní spor a uvalení vysokých amerických cel vyvolaly mezi kanadskými obyvateli rozsáhlý bojkot zboží a služeb pocházejících ze Spojených států. Reakce veřejnosti přišla poté, co americká administrativa zavedla padesátiprocentní cla na kanadské zboží v hodnotě dvaceti miliard dolarů a kanadský premiér Mark Carney přikročil k odpovídajícím protiopatřením. Napětí dál vyostřily politické výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa a jeho kroky v pohraničních otázkách.
Až polovina francouzských voličů vyjadřuje v průzkumech k nadcházejícím prezidentským volbám podporu kandidátům s vyhraněnými postoji vůči Severoatlantické alianci. Omezení účasti Francie v aliančních strukturách by přitom představovalo zásadní zásah do evropské bezpečnostní architektury.
Ruský prezident Vladimir Putin vyslal Velké Británii zastřenou hrozbu během tiskové konference v kyrgyzském Biškeku. Na dotaz novinářů, zda by Moskva mohla v reakci na dodávky zbraní Ukrajině zasáhnout vojenské objekty na britském území, odpověděl pouze stručnou větou. Prohlásil, že tato informace představuje vojenské tajemství. Ruský vůdce tak záměrně neposkytl jednoznačné potvrzení ani vyvrácení možných úderů. Tímto výrokem ponechal britskou veřejnost i tamní představitele v nejistotě ohledně dalších kroků Moskvy.
Americký prezident Donald Trump představil dohodu s Venezuelou, jejímž prostřednictvím získávají Spojené státy přístup k rozsáhlým zásobám ropy. Součástí tohoto plánu je využití získané suroviny k doplnění amerických nouzových zásob ropy, které se po uvolnění miliónů barelů dostaly na nejnižší úroveň za několik desetiletí. Washington získal v nově vytvořeném společném podniku většinový podíl s přístupem k desítkám miliard barelů prověřených zásob. Podle analytiků CNN však využití venezuelské ropy k doplnění strategických rezerv naráží na řadu zásadních překážek.
Od vyhlášení příměří zahynulo v Pásmu Gazy při izraelských útocích podle nejnovějších údajů tamního ministerstva zdravotnictví více než devět set lidí. Celkový počet palestinských obětí v tomto území tak od vyhlášení klidu zbraní přesáhl tisíc tři sta, přičemž mezi mrtvými je i více než tři sta dětí.
Evropské vlády plánují v boji proti klimatickým změnám masivní rozvoj jaderné energetiky. Tyto plány však narážejí na samotné dopady globálního oteplování. Vlny veder a dlouhotrvající sucha způsobily v letních měsících pokles hladin evropských řek na rekordní minima. Závody tak přicházejí o vodu potřebnou k chlazení reaktorů.