V Sixtinské kapli ve Vatikánu začal ve středu formálně proces volby nového vůdce katolické církve. Konkláve, jak se tento tradiční a přísně tajný obřad nazývá, uzavřelo 133 kardinálů mladších 80 let, kteří nyní budou hlasovat o novém papeži. Vše probíhá podle přísně stanovených pravidel – bez technologií, v naprosté izolaci a s přísným důrazem na utajení.
Video: Volba papeže ŽIVĚ |
Ještě před samotnou volbou odevzdali kardinálové své telefony, protože celý prostor byl zabezpečen proti jakémukoliv elektronickému odposlechu. Poté složili přísahu mlčenlivosti. Jakmile zazněl tradiční výrok „Extra omnes“, což v překladu znamená „všichni ven“, byli všichni nepovolaní, včetně doprovodu a médií, vykázáni. Dveře kaple se zavřely a začalo hlasování.
O budoucnosti církve rozhoduje 133 kardinálů ze všech koutů světa – z Evropy, Asie, Afriky, Ameriky i Oceánie. Největší zastoupení má Evropa, zejména Itálie. Spojené státy vyslaly deset kardinálů, Latinská Amerika 21 a Asie 23. Kvůli zdravotnímu stavu se dva oprávnění kardinálové omluvili a jeden se neúčastní kvůli dřívějšímu trestnímu odsouzení.
Volba probíhá v několika denních kolech – obvykle dvě dopoledne a dvě odpoledne. Ráno začíná mší, v poledne mají kardinálové přestávku na oběd, poté se vracejí do kaple. Večer se společně modlí a následně odcházejí do ubytování v Domě svaté Marty nebo do náhradního zařízení, protože kapacita nestačí pro všechny.
Uvnitř kaple nejsou povoleny žádné debaty. Každý volič má svůj stůl, kde na připravený lístek napíše jméno kandidáta pod vytištěná slova Eligo in summum pontificem („Volím za nejvyššího pontifika“). Lístky se skládají, vhazují do urny, následně sčítají a propichují jehlou. Nakonec se spálí.
Výsledek pozná svět podle barvy kouře stoupajícího z komína na střeše kaple. Černý kouř znamená, že volba nebyla úspěšná, bílý naopak oznamuje zvolení nového papeže. Zároveň se rozezní zvony baziliky svatého Petra.
Jakmile některý z kandidátů získá dvoutřetinovou podporu, je mu položena otázka, zda volbu přijímá. Pokud odpoví kladně, vybere si nové papežské jméno a přesune se do tzv. Místnosti slz, kde si oblékne bílou sutanu. Obvykle jsou připraveny tři velikosti, letos církev využívá sutany z předchozích konkláví.
Nový papež poté vychází na balkon svatopetrské baziliky, kde poprvé osloví věřící a udělí tradiční požehnání Urbi et Orbi.
Konkláve může skončit během několika hodin, ale také se může protáhnout na dny či týdny. Nejdelší volba v historii trvala téměř tři roky (v letech 1268–1271). V moderní době ale většina voleb netrvá déle než dva až tři dny. Pokud po 13 dnech nedojde k dohodě, následuje souboj dvou nejsilnějších kandidátů – i v tomto případě je ale potřeba dvoutřetinová většina. Co se stane, pokud ani tato volba nepřinese výsledek, není jednoznačně stanoveno.
Mírová jednání o ukončení války na Ukrajině se ocitla v ohrožení poté, co Moskva obvinila Kyjev z pokusu o útok na jednu z rezidencí prezidenta Vladimira Putina. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov prohlásil, že ukrajinská strana vyslala v noci na pondělí celkem 91 bezpilotních letounů na státní sídlo v Novgorodské oblasti. Podle Kremlu ruská obrana všechny drony zneškodnila a incident se obešel bez obětí i materiálních škod.
Debata o budoucím uspořádání míru na Ukrajině se koncem roku 2025 stále častěji upíná k pojmu bezpečnostních záruk. Andreas Umland, analytik Stockholmského centra pro východoevropská studia, však ve své aktuální analýze varuje před jedním konkrétním a často skloňovaným nástrojem: nasazením mezinárodních mírových sil pod hlavičkou OSN. Podle něj by takový krok nejenže nezajistil stabilitu, ale mohl by paradoxně legitimizovat ruské územní zisky.
V diplomacii se často říká, že i fakt, že se věci nezhoršily, je vlastně výhra. Po schůzce Donalda Trumpa a Volodymyra Zelenského v floridském Mar-a-Lago to platí dvojnásob. Přestože jednání nepřineslo žádný zásadní průlom, samotná skutečnost, že neskončilo veřejnou hádkou nebo vyhoštěním z místnosti – jako tomu bylo při neslavném únorovém setkání v Oválné pracovně –, je považována za mírný úspěch.
Dánsko se loučí s jednou ze svých nejstarších tradic. Státní poštovní úřad PostNord doručí 30. prosince 2025 své úplně poslední papírové dopisy, čímž uzavře éru doručování listovních zásilek, která trvala úctyhodných 401 let. Od 1. ledna 2026 se společnost bude soustředit výhradně na balíky a e-commerce.
Merkur je v mnoha ohledech anomálií, která nedává astronomům spát. Tato nejmenší planeta naší soustavy je jen o málo širší než Austrálie, a přesto je po Zemi nejhustším tělesem v okolí Slunce. Její složení je fascinující i matoucí zároveň – zatímco u Země či Marsu tvoří kovové jádro zhruba polovinu poloměru, u Merkuru je to neuvěřitelných 85 %. Podle současných modelů vzniku planet by takový svět na svém místě prostě neměl existovat.
Jednání mezi Volodymyrem Zelenským a Donaldem Trumpem na Floridě přinesla konkrétní obrysy budoucího bezpečnostního uspořádání Ukrajiny. Podle ukrajinského prezidenta aktuální návrh mírové dohody počítá s americkými bezpečnostními zárukami na dobu 15 let. Zelenskyj však v pondělí novinářům přiznal, že během osobního setkání v Mar-a-Lago tlačil na výrazné prodloužení tohoto závazku, a to až na 30, 40 nebo dokonce 50 let.
Evropské akciové trhy vstupují do závěru roku 2025 v rekordní formě. Panevropský index Stoxx 600 během dnešního dopoledne posunul své historické maximum, když mírně posílil o 0,1 %. Podobný vývoj zaznamenaly i hlavní trhy v Německu (DAX) a Francii (CAC 40), zatímco italský FTSE MiB lehce oslabil. Investoři sázejí na to, že americký Fed bude v příštím roce pokračovat ve snižování úrokových sazeb, což globálně podporuje chuť k riziku.
Konec roku 2025 připomíná 75. výročí jedné z nejpozoruhodnějších událostí moderních dějin – evakuaci z přístavu Hungnam. Tento příběh, který je v Jižní Koreji uctíván jako největší humanitární záchranná akce v čase války, stojí v přímém rozporu s desítkami let budovanou severokorejskou propagandou. Zatímco režim v Pchjongjangu vykresluje Američany jako krvelačné imperialisty, historická fakta z prosince 1950 ukazují na hrdinství vojáků i civilistů, kteří upřednostnili lidský život před vojenskou strategií.
Prudký nárůst optimismu, ale jen velmi málo důkazů o tom, že by byl skutečný mír na Ukrajině na dosah. Tak lze podle BBC shrnout ostře sledované setkání prezidentů Donalda Trumpa a Volodymyra Zelenského, které proběhlo koncem prosince 2025 v Trumpově floridském sídle Mar-a-Lago.
Rok 2025 se do dějin blízkovýchodního konfliktu zapsal jako rok velkých diplomatických gest, ale také hluboké nejistoty ohledně toho, co bude následovat. Poté, co Francie, Británie, Kanada a další západní mocnosti v září oficiálně uznaly stát Palestina, stojí mezinárodní společenství před otázkou: byla to jen symbolika, nebo začátek konce osmdesátiletého konfliktu?
Donald Trump po nedělním dvouhodinovém jednání s Volodymyrem Zelenským na Floridě prohlásil, že dohoda o ukončení války na Ukrajině je „blíže než kdykoli předtím“. Přestože oba lídři hovořili o značném pokroku, americký prezident připustil, že v otázce budoucího uspořádání Donbasu a územních nároků přetrvávají „trny“, které bude nutné teprve vyřešit. Podle Trumpa je pracovní verze dohody hotová z 95 procent a věří, že o mír stojí i Vladimir Putin.
Čína v pondělí zahájila rozsáhlé vojenské manévry v okolí Tchaj-wanu, které označuje za „vážné varování“ tamním separatistickým silám a zahraničním spojencům ostrova. Do cvičení s názvem „Mise spravedlnosti 2025“ se zapojily pozemní, námořní, vzdušné i raketové síly čínské armády. Peking tímto způsobem reaguje na nedávné oznámení historicky největšího zbrojního kontraktu mezi Spojenými státy a Tchaj-wanem.