Evropská komise plánuje zavést nový manipulační poplatek za zásilky ze zemí mimo EU, které proudí na kontinent především prostřednictvím e-shopů Temu a Shein. Cílem opatření je čelit záplavě levných balíků, která podle Bruselu nejen podkopává evropské výrobce, ale také přináší problémy v oblasti bezpečnosti, kontroly kvality a životního prostředí.
Podle eurokomisaře pro obchod Maroše Šefčoviče půjde o poplatek ve výši 2 eur za každou zásilku doručenou přímo spotřebiteli, zatímco za zásilky zasílané do evropských skladů bude sazba činit 0,50 eura. Opatření se týká balíků v hodnotě do 150 eur, tedy většiny objednávek, které zákazníci z EU zadávají na zmíněných platformách.
„Jde především o kompenzaci práce celních úředníků,“ vysvětlil Šefčovič v úterý při vystoupení před výborem Evropského parlamentu pro vnitřní trh a ochranu spotřebitele. Zároveň upozornil, že příliš levné dovozy vedou ke značným problémům – od obtížné kontroly nebezpečných výrobků až po nárůst odpadu z nekvalitního zboží.
Evropská unie jen v loňském roce dovezla 4,6 miliardy balíků v hodnotě nižší než 150 eur. Tento objem neustále roste, a podle Bruselu jde o systémovou výzvu. Jak uvedl nejmenovaný unijní diplomat pro server POLITICO, „z jednotlivých spotřebitelů se de facto stali vlastní dovozci“ – čímž se obchází standardní celní a bezpečnostní kontrola.
Zavedení poplatků má přinutit velké platformy, jako jsou Temu nebo Shein, aby zboží distribuovaly ve větším objemu prostřednictvím skladů v EU. Právě rozdíl ve výši poplatků – 2 eura za zásilku k jednotlivci oproti 0,50 eura za balík poslaný do velkoobjemového skladu – má motivovat firmy ke změně logistických strategií.
Zároveň se očekává, že poplatky budou dočasné. Komise totiž plánuje rozsáhlou reformu celní unie, v jejímž rámci by měl být v budoucnu zcela zrušen daňový strop pro zásilky pod 150 eur. Nová pravidla by měla vytvořit jednotný celní orgán EU a jednotný IT systém pro celou sedmadvacítku. Původně měla reforma začít až v roce 2028, ale Komise nyní navrhuje její spuštění již příští rok.
Hlavní vyjednavač celní reformy za Evropský parlament, nizozemský europoslanec Dirk Gotink, v rozhovoru pro Politico uvedl, že EU musí zvýhodnit firmy, které zasílají zboží hromadně, a nikoliv po jednotlivých balíčcích. „Tyto zásilky nejsou pro společnost vůbec levné. Celní kontroly, zpracování odpadu a nekalá konkurence mají vysoké společenské náklady,“ řekl Gotink.
Brusel rovněž požaduje, aby platformy jako Temu a Shein nesly větší odpovědnost za zboží, které prodávají evropským zákazníkům. „Nemůžeme se smířit s tím, že nikdo není odpovědný a že se nikdo nestará o dodržování základních povinností,“ zdůraznil Šefčovič.
Nový návrh, který byl oficiálně zaslán národním vládám a o němž jako první informoval deník Financial Times, nyní čeká na vyjádření všech 27 členských států EU. Pokud bude schválen, mohl by poplatek vstoupit v platnost v příštích měsících a představovat první krok k rozsáhlejší reformě celního režimu Unie.
Americký prezident Donald Trump představil konkrétní podobu svého nejambicióznějšího obranného projektu – protiraketového systému „Zlatá kupole“ (Golden Dome), jehož cílem je vytvořit nepřekonatelný vesmírný štít chránící území Spojených států před útoky hypersonickými střelami a dalšími moderními zbraněmi. Trump při svém vystoupení v Oválné pracovně oznámil, že celý systém bude hotový ještě během jeho druhého funkčního období, tedy do tří let.
V dramatické přetahované o vliv a pozornost amerického prezidenta Donalda Trumpa se zdá, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj získává navrch. Po svém znovuzvolení se Trump rozhodl sehrát roli prostředníka mezi válčící Ukrajinou a Ruskem, ovšem Zelenskyj stále doufá, že ho dokáže přimět k poznání kruté reality — Vladimir Putin nemá o skutečný mír zájem a pouze využívá jednání jako nástroj k oddalování, aby mohl realizovat své maximalistické cíle.
Na půdě Evropské komise se rozhořel spor, který na první pohled připomíná banální hádku o oděv či zápisníky. Ve skutečnosti však odráží hlubší konflikt mezi tradiční evropskou byrokracií a kulturou digitálního sektoru. Generální ředitelství pro komunikační sítě, obsah a technologie (DG CONNECT) dostalo nová, přísná pravidla chování, která vyvolala silné reakce uvnitř i vně instituce.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu se tvrdě opřel do lídrů Velké Británie, Francie a Kanady poté, co společně pohrozili „cílenými sankcemi“ kvůli pokračující izraelské vojenské operaci v Pásmu Gazy. Tato ofenziva podle jejich slov vyvolává nesnesitelnou humanitární krizi a její intenzita už překračuje meze přijatelné obrany.
V nenápadné budově nad slavnou newyorskou restaurací Tom’s Restaurant, proslavenou sitcomem Seinfeld, sídlí už téměř šedesát let jeden z nejdůležitějších vědeckých ústavů světa. Právě zde, v Goddardově institutu pro vesmírné studie (GISS), vědci NASA zkoumali změny klimatu, vytvářeli první klimatické modely a mapovali galaxie. Nyní však toto ikonické výzkumné centrum čeká uzavření.
Evropská unie se chce stát globálním lídrem v ochraně dětí před negativními dopady sociálních sítí. Podle dokumentu, který získal server Politico, se několik členských států v čele s Řeckem, Francií a Španělskem připojilo k iniciativě, jež by mohla vést k přijetí celoevropských pravidel pro omezení přístupu dětí na platformy jako TikTok, Instagram či Snapchat.
V luxusní čtvrti u Madridu došlo v úterý ráno k závažné události, která okamžitě vzbudila mezinárodní pozornost. Podle informací serveru The Guardian byl právě zde zastřelen bývalý ukrajinský politik a právník Andrij Portnov. K útoku došlo před prestižní American School of Madrid v obci Pozuelo de Alarcón. Zatím neidentifikovaný střelec, nebo více střelců, Portnova zasáhl smrtelně v 9:15 místního času.
Personalizovaná medicína už není hudbou budoucnosti – stala se realitou, která zásadně proměňuje způsob, jakým léčíme rakovinu. Jednou z nejslibnějších technologií této nové éry je terapie CAR-T, která využívá geneticky upravené buňky imunitního systému k cílenému útoku na nádorové buňky. Jak ale přesně tato průlomová metoda funguje a proč je kolem ní tolik nadšení?
Na východním křídle Evropy vyrůstají dvě nové vojenské mocnosti – Polsko a Ukrajina. Spolu s odhodlaně se probouzejícím Německem mohou vytvořit bezpečnostní štít, který přinutí Moskvu, aby si každou agresivní akci rozmyslela ne dvakrát, ale stokrát. Z Evropy se může do pár let stát nedobytná pevnost, pokud bude existovat politická vůle. A ta se postupně probouzí.
Zatímco na první pohled mohou mohutnější mořské vlny působit jako malebný přírodní úkaz nebo výzva pro surfaře, vědci bijí na poplach. Vlny v jižním oceánu – jednom z nejméně dotčených, ale zároveň nejmocnějších oceánských pásem na planetě – jsou podle nových výzkumů vyšší, silnější a rychlejší než kdy dříve. A co víc, jejich energie se šíří do všech světových oceánů a má vážné dopady na pobřežní oblasti i globální ekonomiku.
Evropská komise plánuje zavést nový manipulační poplatek za zásilky ze zemí mimo EU, které proudí na kontinent především prostřednictvím e-shopů Temu a Shein. Cílem opatření je čelit záplavě levných balíků, která podle Bruselu nejen podkopává evropské výrobce, ale také přináší problémy v oblasti bezpečnosti, kontroly kvality a životního prostředí.
Ruský prezident Vladimir Putin se podle webu Politico nehodlá vzdát. Jak potvrdil jeho důvěrník a dřívější ministr kultury Vladimir Medinskij, Rusko je připraveno bojovat s Ukrajinou tak dlouho, jak to bude nutné – třeba i navždy. Signály z Moskvy jsou jednoznačné: příměří nebude. A pokud ano, pak jen za podmínek, které by znamenaly de facto kapitulaci Kyjeva.