Evropská komise plánuje zavést nový manipulační poplatek za zásilky ze zemí mimo EU, které proudí na kontinent především prostřednictvím e-shopů Temu a Shein. Cílem opatření je čelit záplavě levných balíků, která podle Bruselu nejen podkopává evropské výrobce, ale také přináší problémy v oblasti bezpečnosti, kontroly kvality a životního prostředí.
Podle eurokomisaře pro obchod Maroše Šefčoviče půjde o poplatek ve výši 2 eur za každou zásilku doručenou přímo spotřebiteli, zatímco za zásilky zasílané do evropských skladů bude sazba činit 0,50 eura. Opatření se týká balíků v hodnotě do 150 eur, tedy většiny objednávek, které zákazníci z EU zadávají na zmíněných platformách.
„Jde především o kompenzaci práce celních úředníků,“ vysvětlil Šefčovič v úterý při vystoupení před výborem Evropského parlamentu pro vnitřní trh a ochranu spotřebitele. Zároveň upozornil, že příliš levné dovozy vedou ke značným problémům – od obtížné kontroly nebezpečných výrobků až po nárůst odpadu z nekvalitního zboží.
Evropská unie jen v loňském roce dovezla 4,6 miliardy balíků v hodnotě nižší než 150 eur. Tento objem neustále roste, a podle Bruselu jde o systémovou výzvu. Jak uvedl nejmenovaný unijní diplomat pro server POLITICO, „z jednotlivých spotřebitelů se de facto stali vlastní dovozci“ – čímž se obchází standardní celní a bezpečnostní kontrola.
Zavedení poplatků má přinutit velké platformy, jako jsou Temu nebo Shein, aby zboží distribuovaly ve větším objemu prostřednictvím skladů v EU. Právě rozdíl ve výši poplatků – 2 eura za zásilku k jednotlivci oproti 0,50 eura za balík poslaný do velkoobjemového skladu – má motivovat firmy ke změně logistických strategií.
Zároveň se očekává, že poplatky budou dočasné. Komise totiž plánuje rozsáhlou reformu celní unie, v jejímž rámci by měl být v budoucnu zcela zrušen daňový strop pro zásilky pod 150 eur. Nová pravidla by měla vytvořit jednotný celní orgán EU a jednotný IT systém pro celou sedmadvacítku. Původně měla reforma začít až v roce 2028, ale Komise nyní navrhuje její spuštění již příští rok.
Hlavní vyjednavač celní reformy za Evropský parlament, nizozemský europoslanec Dirk Gotink, v rozhovoru pro Politico uvedl, že EU musí zvýhodnit firmy, které zasílají zboží hromadně, a nikoliv po jednotlivých balíčcích. „Tyto zásilky nejsou pro společnost vůbec levné. Celní kontroly, zpracování odpadu a nekalá konkurence mají vysoké společenské náklady,“ řekl Gotink.
Brusel rovněž požaduje, aby platformy jako Temu a Shein nesly větší odpovědnost za zboží, které prodávají evropským zákazníkům. „Nemůžeme se smířit s tím, že nikdo není odpovědný a že se nikdo nestará o dodržování základních povinností,“ zdůraznil Šefčovič.
Nový návrh, který byl oficiálně zaslán národním vládám a o němž jako první informoval deník Financial Times, nyní čeká na vyjádření všech 27 členských států EU. Pokud bude schválen, mohl by poplatek vstoupit v platnost v příštích měsících a představovat první krok k rozsáhlejší reformě celního režimu Unie.
Neutralita už dnes není zárukou bezpečí, spíše iluzí, která neodpovídá realitě současných hrozeb. Zatímco některé státy jako Finsko a Švédsko ji opustily a staly se aktivními členy Severoatlantické aliance, jiné, například Rakousko nebo Švýcarsko, dál lavírují. Ve světě hybridních válek a autoritářské expanze je ale neutralita čím dál častěji slabinou, nikoli výhodou.
Severoatlantická aliance urychleně připravuje dodávku protiletadlových systémů Patriot na Ukrajinu. Tuto skutečnost potvrdil nový vrchní velitel spojeneckých sil v Evropě (SACEUR), generál Alexus Grynkewich. Zároveň zdůraznil, že Rusko zůstane trvalou hrozbou pro bezpečnost kontinentu, a to i v případě, že by válka na Ukrajině skončila mírovou dohodou.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že se „pravděpodobně nebude“ ucházet o třetí funkční období, ačkoliv by prý rád kandidoval, protože má „nejlepší čísla v průzkumech, jaká kdy měl“.
Toshiyuki Mimaki přežil atomové bombardování Hirošimy, a přestože je mu 83 let, jeho paměť mu stále slouží. Vzhledem k současné situaci ve světě však říká, že lidstvo čelí nejnebezpečnější éře od druhé světové války. Mimaki se celý život zasazuje o jaderné odzbrojení a je spolupředsedou organizace Nihon Hidankyo, která sdružuje lidi, kteří přežili útoky na Hirošimu a Nagasaki. V roce 2024 za svou činnost obdržela Nobelovu cenu míru.
V Moskvě se koná schůzka mezi americkým vyslancem Stevem Witkoffem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Witkoff přijel do Ruska krátce před vypršením termínu, který Putinovi stanovil prezident Trump.
Eiffelova věž, původně navržená jako 300metrová, překonává svou plánovanou výšku pokaždé, když se oteplí. Důvodem je jev nazývaný teplotní roztažnost, který ovlivňuje veškeré materiály. Teplotní roztažnost znamená, že se látky při vyšší teplotě rozpínají a naopak při ochlazení smršťují.
Plná okupace Pásma Gazy, jak ji avizoval premiér Benjamin Netanjahu, by znamenala zásadní zlom pro Izrael i celý region. Vojenská kontrola nad územím s více než dvěma miliony Palestinců by proměnila demografickou rovnováhu, zpochybnila samotnou definici Izraele jako židovského a demokratického státu a vystavila zemi obvinění z apartheidu. Bez jasné vize, co přijde po Hamásu, hrozí, že okupace Gazy přinese jen další chaos, odpor a humanitární katastrofu.
Podle analýzy BBC se počet útoků ruských dronů a raket na Ukrajinu více než zdvojnásobil od ledna, kdy se prezident Donald Trump opět ujal prezidentské funkce. K nárůstu útoků docházelo už koncem roku 2024, ještě za vlády Joea Bidena, ale po Trumpově nástupu do úřadu se jejich intenzita výrazně zvýšila a dosáhla rekordních hodnot. Trump přitom během své kampaně tvrdil, že válku ukončí do jediného dne, a Rusko podle něj zahájilo invazi kvůli tomu, že USA nevedl prezident, kterého by si Kreml vážil.
Speciální zmocněnec prezidenta USA Donalda Trumpa Steve Witkoff přistál v Moskvě. Podle médií byl přijat Kirillem Dmitrijevem, ředitelem ruského státního investičního fondu a Putinovým zvláštním zástupcem pro ekonomickou spolupráci s cizími státy.
Tento týden přichází americký prezident Donald Trump s novým ultimátem v rámci své strategie přinutit Rusko k míru v Ukrajině: Chce zavést nové tarifní sankce proti zemím, které stále nakupují ruskou ropu. Podle vysoce postaveného amerického úředníka by Trumpův zvláštní zástupce Steve Witkoff měl ve středu odcestovat do Ruska před tím, než nová pravidla vejdou v platnost.
Vysoký představitel OSN varoval před "katastrofálními důsledky", pokud Izrael rozšíří své vojenské operace v Gaze, poté co se objevily zprávy, že izraelský premiér Benjamin Netanjahu plánuje kompletní znovuobsazení Pásma Gazy. Miroslav Jenča, asistent generálního tajemníka OSN, uvedl, že tento krok by byl "hluboce znepokojující" a mohl by ohrozit životy více Palestinců i izraelských rukojmí, které drží Hamás.
Válka v Gaze vypadá beznadějně a bez možnosti rychlého vyřešení. Brett McGurk, bývalý americký diplomat a analytik CNN, který měl klíčovou roli při vyjednávání dvou příměří v minulosti, tvrdí, že současná situace vyžaduje okamžité a rozhodné kroky k ukončení konfliktu. Podle něj je nezbytné nejenom přivést rukojmí domů, ale i umožnit humanitární pomoc, která musí neprodleně do Gazy dorazit, a zároveň se soustředit na dlouhodobou obnovu regionu bez vlivu Hamásu. McGurk navrhuje několik kroků, které by mohly pomoci tuto katastrofální situaci řešit.