Evropská komise plánuje zavést nový manipulační poplatek za zásilky ze zemí mimo EU, které proudí na kontinent především prostřednictvím e-shopů Temu a Shein. Cílem opatření je čelit záplavě levných balíků, která podle Bruselu nejen podkopává evropské výrobce, ale také přináší problémy v oblasti bezpečnosti, kontroly kvality a životního prostředí.
Podle eurokomisaře pro obchod Maroše Šefčoviče půjde o poplatek ve výši 2 eur za každou zásilku doručenou přímo spotřebiteli, zatímco za zásilky zasílané do evropských skladů bude sazba činit 0,50 eura. Opatření se týká balíků v hodnotě do 150 eur, tedy většiny objednávek, které zákazníci z EU zadávají na zmíněných platformách.
„Jde především o kompenzaci práce celních úředníků,“ vysvětlil Šefčovič v úterý při vystoupení před výborem Evropského parlamentu pro vnitřní trh a ochranu spotřebitele. Zároveň upozornil, že příliš levné dovozy vedou ke značným problémům – od obtížné kontroly nebezpečných výrobků až po nárůst odpadu z nekvalitního zboží.
Evropská unie jen v loňském roce dovezla 4,6 miliardy balíků v hodnotě nižší než 150 eur. Tento objem neustále roste, a podle Bruselu jde o systémovou výzvu. Jak uvedl nejmenovaný unijní diplomat pro server POLITICO, „z jednotlivých spotřebitelů se de facto stali vlastní dovozci“ – čímž se obchází standardní celní a bezpečnostní kontrola.
Zavedení poplatků má přinutit velké platformy, jako jsou Temu nebo Shein, aby zboží distribuovaly ve větším objemu prostřednictvím skladů v EU. Právě rozdíl ve výši poplatků – 2 eura za zásilku k jednotlivci oproti 0,50 eura za balík poslaný do velkoobjemového skladu – má motivovat firmy ke změně logistických strategií.
Zároveň se očekává, že poplatky budou dočasné. Komise totiž plánuje rozsáhlou reformu celní unie, v jejímž rámci by měl být v budoucnu zcela zrušen daňový strop pro zásilky pod 150 eur. Nová pravidla by měla vytvořit jednotný celní orgán EU a jednotný IT systém pro celou sedmadvacítku. Původně měla reforma začít až v roce 2028, ale Komise nyní navrhuje její spuštění již příští rok.
Hlavní vyjednavač celní reformy za Evropský parlament, nizozemský europoslanec Dirk Gotink, v rozhovoru pro Politico uvedl, že EU musí zvýhodnit firmy, které zasílají zboží hromadně, a nikoliv po jednotlivých balíčcích. „Tyto zásilky nejsou pro společnost vůbec levné. Celní kontroly, zpracování odpadu a nekalá konkurence mají vysoké společenské náklady,“ řekl Gotink.
Brusel rovněž požaduje, aby platformy jako Temu a Shein nesly větší odpovědnost za zboží, které prodávají evropským zákazníkům. „Nemůžeme se smířit s tím, že nikdo není odpovědný a že se nikdo nestará o dodržování základních povinností,“ zdůraznil Šefčovič.
Nový návrh, který byl oficiálně zaslán národním vládám a o němž jako první informoval deník Financial Times, nyní čeká na vyjádření všech 27 členských států EU. Pokud bude schválen, mohl by poplatek vstoupit v platnost v příštích měsících a představovat první krok k rozsáhlejší reformě celního režimu Unie.
Americká armáda zakázala vjezd vozidel čínské značky BYD na svou leteckou základnu Kadena v Japonsku, přičemž tato opatření odůvodnila nepřijatelným bezpečnostním rizikem pro personál i probíhající vojenské mise. Rozhodnutí vyvolalo podle The Guardian mezi odborníky obavy, že podobné restrikce by se v brzké době mohly rozšířit i na další americké vojenské objekty v zahraničí.
V Izraeli pokračují klíčové parlamentní volby, které doprovází nejvyšší volební účast za posledních pětačtyřicet let. Hlasování představuje první celostátní volby od tragických útoků ze 7. října 2023 a zároveň rozhodující referendum o politické budoucnosti dlouholetého premiéra Benjamina Netanjahua.
Pětice hlavních evropských členů Severoatlantické aliance v pondělí v Paříži oznámila, že je připravena převzít větší odpovědnost za vlastní bezpečnost. Skupina označovaná jako E5, kterou tvoří Francie, Německo, Itálie, Polsko a Velká Británie, zároveň potvrdila, že Spojené státy nadále zůstávají nepostradatelným spojencem. Cílem setkání bylo posílení evropské obranné role a prohloubení transatlantické koordinace.
Ruské balistické rakety zasáhly v pondělí pozdě večer univerzitní kampus a okolní obytné čtvrti v Kyjevě. Útok si vyžádal nejméně jeden lidský život a patnáct zraněných osob. Většinu z poškozených tvoří studenti žijící v univerzitních kolejích.
Americký prezident Donald Trump je otevřený uspořádání bezprecedentního třístranného summitu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a čínským vůdcem Si Ťin-pchingem, ke kterému by mohlo dojít v listopadu na okraj summitu APEC v Šen-čenu. Tento návrh, který údajně vzešel z Moskvy, otevírá širší otázky ohledně směřování americké diplomacie, růstu významu přímých dohod mezi velmocemi a možných dopadů na řešení války na Ukrajině.
Ukrajina a Moldavsko podepsaly novou dohodu o vojenské spolupráci a zavázaly se k společnému postupu při usilování o členství v Evropské unii. Toto stvrzení vzájemných vazeb proběhlo během setkání ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a premiéra Serhije Koreckého s moldavským předsedou vlády Vasile Tofanem v Kyjevě. Obě sousední země čelící společným bezpečnostním výzvám deklarovaly pevnou vůli pokračovat v integračním procesu ruku v ruce.
Britský premiér Andy Burnham v pondělí uvedl, že za současnou krizi s migranty a malými čluny může brexit, protože odchod z Evropské unie zanechal Spojené království se slabší kontrolou nad hranicemi. Podle jeho slov se věci nevyvinuly tak, jak zastánci odchodu v době referenda slibovali, zejména v oblasti migrace.
V Ruskem okupovaném ukrajinském městě Olešky vstoupilo v platnost příměří, jehož vyjednávání ohlásila před týdnem americká první dáma Melania Trumpová. Tento humanitární klid zbraní má umožnit doručení nezbytné pomoci a usnadnit evakuaci civilistů uvězněných v konfliktní zóně. Ruské ministerstvo obrany na síti Telegram potvrdilo, že zastavilo palbu směrem k protějšímu Chersonu v rámci příprav na tuto operaci.
V den konání izraelských voleb zůstává jedno zásadní téma zcela stranou předvolební debaty. Tímto opomíjeným tématem je otázka palestinského státu, kterou hlavní političtí aktéři odmítají. Tento postoj staví Izrael do ostrého nesouladu s převládajícím mezinárodním míněním.
Čínské akciové trhy přišly v posledních měsících o biliony dolarů kvůli rostoucím obavám z budoucnosti umělé inteligence. Index STAR 50, který sleduje technologické a inovační společnosti na burze v Šanghaji, klesl od června o čtyřicet procent. Tento prudký propad vymazal z čínského akciového trhu od května celkem 2,4 bilionu dolarů.
Izraelské volby přinášejí palestinským občanům země hluboké dilema, zda se zúčastnit hlasování, či jej bojkotovat. Palestinští občané tvoří přibližně šestinu oprávněných voličů a jejich hlas může v těsném souboji hrát klíčovou roli. Účast ve volbách však pro mnohé představuje složitý kompromis mezi snahou hájit vlastní zájmy a obavou z legitimizace systému, který omezuje jejich práva.
Izraelští voliči zamířili k volebním urnám v rámci jedněch z nejklíčovějších voleb v moderní historii země. Podle průzkumů zveřejněných v pátek se v těsném souboji utkávají dosavadní premiér Benjamin Netanjahu a bývalý náčelník generálního štábu Gadi Eisenkot. Ani jeden z hlavních politických bloků však podle předpovědí nezíská potřebných 61 křesel pro sestavení většinové vlády. Výsledkem tak mohou být týdny či měsíce politického vyjednávání.
