Evropská komise plánuje zavést nový manipulační poplatek za zásilky ze zemí mimo EU, které proudí na kontinent především prostřednictvím e-shopů Temu a Shein. Cílem opatření je čelit záplavě levných balíků, která podle Bruselu nejen podkopává evropské výrobce, ale také přináší problémy v oblasti bezpečnosti, kontroly kvality a životního prostředí.
Podle eurokomisaře pro obchod Maroše Šefčoviče půjde o poplatek ve výši 2 eur za každou zásilku doručenou přímo spotřebiteli, zatímco za zásilky zasílané do evropských skladů bude sazba činit 0,50 eura. Opatření se týká balíků v hodnotě do 150 eur, tedy většiny objednávek, které zákazníci z EU zadávají na zmíněných platformách.
„Jde především o kompenzaci práce celních úředníků,“ vysvětlil Šefčovič v úterý při vystoupení před výborem Evropského parlamentu pro vnitřní trh a ochranu spotřebitele. Zároveň upozornil, že příliš levné dovozy vedou ke značným problémům – od obtížné kontroly nebezpečných výrobků až po nárůst odpadu z nekvalitního zboží.
Evropská unie jen v loňském roce dovezla 4,6 miliardy balíků v hodnotě nižší než 150 eur. Tento objem neustále roste, a podle Bruselu jde o systémovou výzvu. Jak uvedl nejmenovaný unijní diplomat pro server POLITICO, „z jednotlivých spotřebitelů se de facto stali vlastní dovozci“ – čímž se obchází standardní celní a bezpečnostní kontrola.
Zavedení poplatků má přinutit velké platformy, jako jsou Temu nebo Shein, aby zboží distribuovaly ve větším objemu prostřednictvím skladů v EU. Právě rozdíl ve výši poplatků – 2 eura za zásilku k jednotlivci oproti 0,50 eura za balík poslaný do velkoobjemového skladu – má motivovat firmy ke změně logistických strategií.
Zároveň se očekává, že poplatky budou dočasné. Komise totiž plánuje rozsáhlou reformu celní unie, v jejímž rámci by měl být v budoucnu zcela zrušen daňový strop pro zásilky pod 150 eur. Nová pravidla by měla vytvořit jednotný celní orgán EU a jednotný IT systém pro celou sedmadvacítku. Původně měla reforma začít až v roce 2028, ale Komise nyní navrhuje její spuštění již příští rok.
Hlavní vyjednavač celní reformy za Evropský parlament, nizozemský europoslanec Dirk Gotink, v rozhovoru pro Politico uvedl, že EU musí zvýhodnit firmy, které zasílají zboží hromadně, a nikoliv po jednotlivých balíčcích. „Tyto zásilky nejsou pro společnost vůbec levné. Celní kontroly, zpracování odpadu a nekalá konkurence mají vysoké společenské náklady,“ řekl Gotink.
Brusel rovněž požaduje, aby platformy jako Temu a Shein nesly větší odpovědnost za zboží, které prodávají evropským zákazníkům. „Nemůžeme se smířit s tím, že nikdo není odpovědný a že se nikdo nestará o dodržování základních povinností,“ zdůraznil Šefčovič.
Nový návrh, který byl oficiálně zaslán národním vládám a o němž jako první informoval deník Financial Times, nyní čeká na vyjádření všech 27 členských států EU. Pokud bude schválen, mohl by poplatek vstoupit v platnost v příštích měsících a představovat první krok k rozsáhlejší reformě celního režimu Unie.
Německý spolkový kancléř Friedrich Merz rázně odmítl původní návrh rozpočtu Evropské unie, který v objemu téměř dvou bilionů eur předložila Evropská komise. Na společné tiskové konferenci s irským premiérem Micheálem Martinem v Dublinu prohlásil, že chystaný finanční plán je zcela nevyvážený a nepřijatelný. Merz zdůraznil, že Unie vyžaduje plošné škrty dosahující výše několika stovek miliard eur, aniž by však upřesnil, zda trvá na dříve zmiňované redukci ve výši čtyř set miliard eur.
Spojené státy se v kontextu obnoveného vojenského konfliktu s Íránem znovu potýkají s iluzí takzvaného klamu utopených nákladů, který v minulosti opakovaně vedl k prodlužování neúspěšných zahraničních intervencí. Vstup do války se teheránským režimem se ukázal jako strategický omyl, neboť původních cílů, kterými bylo zamezení Íránu v získání jaderné zbraně a zničení jeho schopnosti projektovat sílu za hranice, nebylo dosaženo. Írán si podle webu National Interest stále udržuje sedmdesát procent své předválečné raketové kapacity, zatímco americká strana čelí vyčerpání zásob pokročilé munice a novým hospodářským tlakům na globálních energetických trzích.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odvolal hlavního velitele ozbrojených sil Oleksandra Syrského, čímž vyvrcholil týden plný dramatických změn ve vedení ukrajinské armády i ministerstva obrany. K tomuto kroku došlo krátce poté, co z funkce odešel také ministr obrany Mychajlo Fedorov, který byl veřejností považován za hlavního architekta úspěšné ukrajinské strategie bezpilotních letounů.
Spojené státy procházejí výraznou přehodnocovací fází své strategie v Tichomoří, v jejímž středu dochází k odsunutí Indie a naopak k upevnění pozice Japonska jako absolutně klíčového asijského spojence Washingtonu.
Globální finanční systém se může nacházet v bublině přehodnocení technologií umělé inteligence, která připomíná nemovitostní krizi z roku 2008. V rozhovoru pro server Politico na to upozornil generální tajemník Rady pro finanční stabilitu John Schindler. Reagoval tak na rekordní ocenění technologických společností a masivní příliv investic do odvětví umělé inteligence v posledních letech.
Kaspické moře se stává novým ohniskem globálního napětí. Největší vnitrozemské jezero světa totiž představuje pro Teherán i Moskvu zcela zásadní logistickou a obchodní tepnu. Význam této trasy dramaticky vzrostl v důsledku západních sankcí a námořních blokád v oblasti Perského i Ománského zálivu.
V největší íránské věznici Ghezel Hesar nedaleko Teheránu došlo k dramatickému vyostření protestů proti vlně poprav. Nejméně 1 500 vězňů odsouzených k trestu smrti zde vstoupilo do hromadné hladovky, přičemž někteří z nich si na znamení odporu dokonce sešili rty nití. Vlna nespokojenosti vypukla poté, co úřady přeložily šest mužů odsouzených za drogové delikty na samotky, což obvykle předchází bezprostřednímu výkonu trestu.
Přestože nadcházející schůzka mezi Donaldem Trumpem a Benjaminem Netanjahuem zapadá do dlouhé řady jejich vzájemných jednání, dosavadní osvědčený scénář plný vřelých gest se tentokrát opakovat nemusí. Vztahy obou státníků totiž od jejich posledního setkání v polovině zimy prošly znatelným ochlazením. Zatímco zpočátku americký prezident oceňoval společný postup vůči Íránu, protahující se konflikt a patová situace na Blízkém východě přinesly do vzájemné komunikace značnou frustraci i neobvykle ostrá slova.
Ve Washingtonu začínají dvoudenní smuteční obřady na počest zesnulého republikánského senátora Lindseyho Grahama. Mezi smutečními hosty nechybí izraelský premiér Benjamin Netanjahu ani ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Oba lídři využijí svou přítomnost v americké metropoli také ke klíčovým jednáním s prezidentem Donaldem Trumpem v Bílém domě.
Nová vědecká studie naznačuje, že konzumace veškerého denního jídla v časovém okně devíti hodin může zpomalit klesající mentální výkonnost a snížit riziko vzniku demence. Výzkum zaměřený na přerušovaný půst ukázal, že omezení doby pro stravování vedlo u sledovaných osob k lepšímu prostorovému plánování, efektivnějšímu řešení problémů a nižšímu výskytu chyb v paměťových testech. Vědci však upozorňují, že šlo o poměrně malý vzorek účastníků a k definitivním závěrům bude potřeba provést ještě další odborné studie.
Jižní část Japonska zasáhlo silné zemětřesení o síle 7,1 stupně, které způsobilo rozsáhlé materiální škody a vyvolalo dočasnou výstrahu před vlnou tsunami. Nejkritičtější situace nastala v nákupním centru v prefektuře Kumamoto na ostrově Kjúšú, kde se po hlášené explozi zřítila část konstrukce. Uvnitř budovy zůstalo uvězněno několik lidí, na jejichž záchraně v současnosti pracují desítky hasičů a záchranářů.
Lesní požáry, které v současnosti zasahují část jižní Evropy, přiměly úřady ve Francii a Španělsku k vydání bezpečnostních doporučení pro zahraniční návštěvníky. Francouzská prefektura regionu Gironde, který patří k nejvíce zasaženým oblastem na jihozápadě země, vyzvala turisty, aby do zasažených míst vůbec nejezdili. Těm, kteří se již v regionu nacházejí, doporučila zvážit přesun do bezpečnějších částí země.