Evropská komise plánuje zavést nový manipulační poplatek za zásilky ze zemí mimo EU, které proudí na kontinent především prostřednictvím e-shopů Temu a Shein. Cílem opatření je čelit záplavě levných balíků, která podle Bruselu nejen podkopává evropské výrobce, ale také přináší problémy v oblasti bezpečnosti, kontroly kvality a životního prostředí.
Podle eurokomisaře pro obchod Maroše Šefčoviče půjde o poplatek ve výši 2 eur za každou zásilku doručenou přímo spotřebiteli, zatímco za zásilky zasílané do evropských skladů bude sazba činit 0,50 eura. Opatření se týká balíků v hodnotě do 150 eur, tedy většiny objednávek, které zákazníci z EU zadávají na zmíněných platformách.
„Jde především o kompenzaci práce celních úředníků,“ vysvětlil Šefčovič v úterý při vystoupení před výborem Evropského parlamentu pro vnitřní trh a ochranu spotřebitele. Zároveň upozornil, že příliš levné dovozy vedou ke značným problémům – od obtížné kontroly nebezpečných výrobků až po nárůst odpadu z nekvalitního zboží.
Evropská unie jen v loňském roce dovezla 4,6 miliardy balíků v hodnotě nižší než 150 eur. Tento objem neustále roste, a podle Bruselu jde o systémovou výzvu. Jak uvedl nejmenovaný unijní diplomat pro server POLITICO, „z jednotlivých spotřebitelů se de facto stali vlastní dovozci“ – čímž se obchází standardní celní a bezpečnostní kontrola.
Zavedení poplatků má přinutit velké platformy, jako jsou Temu nebo Shein, aby zboží distribuovaly ve větším objemu prostřednictvím skladů v EU. Právě rozdíl ve výši poplatků – 2 eura za zásilku k jednotlivci oproti 0,50 eura za balík poslaný do velkoobjemového skladu – má motivovat firmy ke změně logistických strategií.
Zároveň se očekává, že poplatky budou dočasné. Komise totiž plánuje rozsáhlou reformu celní unie, v jejímž rámci by měl být v budoucnu zcela zrušen daňový strop pro zásilky pod 150 eur. Nová pravidla by měla vytvořit jednotný celní orgán EU a jednotný IT systém pro celou sedmadvacítku. Původně měla reforma začít až v roce 2028, ale Komise nyní navrhuje její spuštění již příští rok.
Hlavní vyjednavač celní reformy za Evropský parlament, nizozemský europoslanec Dirk Gotink, v rozhovoru pro Politico uvedl, že EU musí zvýhodnit firmy, které zasílají zboží hromadně, a nikoliv po jednotlivých balíčcích. „Tyto zásilky nejsou pro společnost vůbec levné. Celní kontroly, zpracování odpadu a nekalá konkurence mají vysoké společenské náklady,“ řekl Gotink.
Brusel rovněž požaduje, aby platformy jako Temu a Shein nesly větší odpovědnost za zboží, které prodávají evropským zákazníkům. „Nemůžeme se smířit s tím, že nikdo není odpovědný a že se nikdo nestará o dodržování základních povinností,“ zdůraznil Šefčovič.
Nový návrh, který byl oficiálně zaslán národním vládám a o němž jako první informoval deník Financial Times, nyní čeká na vyjádření všech 27 členských států EU. Pokud bude schválen, mohl by poplatek vstoupit v platnost v příštích měsících a představovat první krok k rozsáhlejší reformě celního režimu Unie.
Britský premiér Keir Starmer se během své návštěvy Číny setkal s tamním premiérem Li Čchiangem, aby projednali budoucí směřování vzájemných vztahů. Čínský premiér v úvodu jednání prohlásil, že lidé v obou zemích si přejí otevřenou spolupráci a vzájemný prospěch. Podle jeho slov jsou Starmerovy snahy o zlepšení vazeb široce vítány, což dokazuje společný zájem na stabilitě v neustále se měnícím světě.
Astronomové objevili novou potenciálně obyvatelnou planetu, která se nachází přibližně 146 světelných let od naší sluneční soustavy. Tento objekt, který dostal označení HD 137010 b, je svou velikostí velmi podobný Zemi a podle vědců vykazuje podmínky, které jsou v mnoha ohledech srovnatelné s planetou Mars.
Nové video ukazuje, co předcházelo zastřelení Alexe Prettiho federálními agenty. Muž se s nimi poprvé dostal do konfliktu již 11 dní před svou smrtí, potvrdila to i rodina. I tehdy měl u sebe zbraň, ale vůbec po ní nesahal. Agenti ho v prvním případě nechali jít.
Blíží se víkend na přelomu ledna a února, který bude poměrně mrazivý. Ani přes den se totiž teploty nemusí na řadě míst dostat nad nulu. Může také slabě sněžit, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Českou politikou od úterního odpoledne otřásá kauza esemesek, jejichž prostřednictvím vyvíjel ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) nátlak na prezidenta Petra Pavla ve věci jmenování Filipa Turka ministrem životního prostředí. Hlavy státu se veřejně zastala i první dáma Eva Pavlová.
Ivana Gottová měla v uplynulém lednovém týdnu kulaté padesáté narozeniny. Dlouho se nevědělo, jestli je vůbec nějak oslavila. Až v těchto dnech se objevily první informace o večírku, na kterém ale platila přísná pravidla.
Očekávání meteorologů z posledních dní se mají naplnit. V Česku bude ve čtvrtek na některých místech sněžit tak vydatně, že si to žádá výstrahu, kterou vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Napadne až 10 centimetrů nového sněhu.
Šéf české diplomacie Petr Macinka (AUTO) se den po vyhrocení sporu s prezidentem Petrem Pavlem setkal s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem. Podle svých slov se s ním nakonec nebavil o aktuálním napětí mezi sebou a hlavou státu. Zdůraznil také, že je zcela na Česku, koho pošle na summit aliance.
Jiřina Bohdalová byla hvězdou v divadle a stále je filmovou a televizní celebritou. Momentálně se chystá zazářit i v rádiu. Prsty v tom mají tvůrci nejslavnější rádiové show v České republice. Asi tušíte, o koho jde.
Mapy z období rané studené války zažívají nečekaný návrat do veřejného diskurzu. Profesor kartografie James Cheshire z UCL upozorňuje, že dramatická díla z přelomu 40. a 50. let minulého století, kdy kartografové v časopisech jako Time nebo Life vysvětlovali geopolitiku masám, mohou být klíčem k pochopení dnešního přístupu Donalda Trumpa k Arktidě. Tehdejší mapy nebyly jen ilustracemi, ale strategickými nástroji, které vykreslovaly svět jako soubor hrozeb a příležitostí, přičemž Arktida v nich figurovala jako hlavní „globální aréna“.
Konfrontace mezi USA a Íránem se nebezpečně vyostřuje po jasném vzkazu Donalda Trumpa, že prostor pro diplomatickou dohodu s Teheránem se uzavírá. Do regionu právě míří mohutná americká flotila v čele s letadlovou lodí USS Abraham Lincoln. Šéf Bílého domu na síti X konstatoval, že toto uskupení svou silou překonává i nedávnou misi ve Venezuele a je odhodláno prosadit americké zájmy s využitím značné síly.
Americká administrativa je připravena nasadit vojenskou sílu proti Venezuele v případě, že tamní prozatímní vedení nebude spolupracovat podle představ Washingtonu. Vyplývá to z připraveného projevu ministra zahraničí Marka Rubia, který má přednést před výborem pro zahraniční vztahy amerického Senátu. Rubio v něm zdůrazňuje, že ačkoliv Spojené státy nejsou s Venezuelou ve válce, po nedávném dopadení Nicoláse Madura nevylučují další ozbrojené akce k zajištění svých cílů.