Po dobu zhruba 30 hodin se zdálo, že Evropa, Spojené státy a Ukrajina vystupují jednotně vůči Rusku. Evropské státy tlačily na přijetí bezpodmínečného třicetidenního příměří, které navrhla administrativa Donalda Trumpa už před dvěma měsíci. Podle evropských lídrů Trump během sobotního telefonátu z Kyjeva návrh podpořil a souhlasil s případnými sankcemi vůči Moskvě, pokud by Rusko odmítlo přistoupit na dohodu do pondělního večera.
Trumpův zvláštní vyslanec pro Ukrajinu, generál ve výslužbě Keith Kellogg, se dokonce přidal k tlaku na Rusko. Jenže pak promluvil ruský prezident Vladimir Putin — a veškerá jednota se zhroutila. Putin ignoroval výzvu k příměří a místo toho zopakoval návrh na přímá jednání s Ukrajinou v Istanbulu, která se mají konat ve čtvrtek. Trump okamžitě změnil postoj a na své síti Truth Social napsal, že „Putin příměří nechce“ a vyzval prezidenta Zelenského, aby „tu schůzku udělal, hned!!!“.
Zelenskyj se ocitl v těžké pozici – sice projevil osobní odvahu a ochotu setkat se s mužem, který je obviněn z válečných zločinů proti jeho zemi, ale doma za to čelí kritice. Přitom není vyloučeno, že mezi Washingtonem a Moskvou probíhají v zákulisí jednání, která by mohla vést k mírovému řešení. Ale Trumpův výkřik umlčel evropské lídry – zatímco nad Ukrajinou hučely ruské drony.
V noci, kdy mělo dojít k zahájení příměří, Moskva vypustila 108 útočných dronů, mimo jiné na Cherson, kde pod troskami zůstalo uvězněno desetileté děvče. Evropští lídři tak zjistili, že jejich výzva nevedla k míru, ale znovu potvrdila Putinovu lhostejnost k diplomatickému tlaku.
Navíc se podle CNN ukázalo, že Trump není ochoten následovat evropskou strategii – ba naopak, přijal Putinovu iniciativu jako svou vlastní, aniž by se zmiňoval o možných důsledcích pro Rusko za její případné selhání. Sankce, které měly následovat, pokud Moskva odmítne příměří, zatím nikdo nezavedl. Evropští lídři teď stojí před otázkou, zda jednat sami bez podpory USA, i za cenu odhalení transatlantické nejednoty.
Trumpův přístup ukázal, že v momentě, kdy měl volit mezi podporou spojenců a udržením vztahu s Kremlem, dal přednost tomu druhému. Není jasné, zda mezitím telefonoval s Putinem – ale možná to ani není třeba vědět. Jeho postoj mluví za vše.
Potenciální schůzka v Istanbulu tak nabývá symbolického významu, ale skutečné naděje na mír přináší jen málo. Putin a Zelenskyj se navzájem považují za zrádce a agresora. Šance na smíření je mizivá. Naopak hrozí, že jednání bude jen diplomatickým divadlem, které proces ještě více zkomplikuje.
Zatímco americký ministr zahraničí Marco Rubio má být přítomen v Turecku, není jasné, zda Putin vůbec na setkání dorazí – přestože ho navrhl. Pokud ano, bude to prezentovat jako mírové gesto. Pokud ne, USA riskují ztrátu důvěry u všech zúčastněných stran.
Z pohledu mnohých pozorovatelů se ukazuje, že Trump nepochopil, že Putin pouze hraje o čas. Ruské jednotky se na frontě u města Pokrovsk nikam nestahují – naopak posilují.
Pondělní ultimáta jsou za námi. Schůzka v Istanbulu je jen tři dny daleko. Ale její výsledek bude zřejmě spíše plný napětí a nevole než skutečného pokroku. A otázka, zda Trump bude ochoten Moskvu potrestat za odmítnutí příměří, zůstává otevřená. Evropané i Ukrajina si budou možná muset poradit bez něj.
Vila Karla Gotta na Bertramce zřejmě zeje prázdnotou, protože muzeum v ní pro tuto chvíli nevznikne. Rozhodla o tom vdova Ivana Gottová, která nákladný projekt zastavila z osobních a zdravotních důvodů. Zatímco budoucnost domu je nejistá, jeho minulost má velmi zajímavé kapitoly.
Ukrajinci nejspíš znovu vyřadili z provozu ropovod Družba, jímž proudí ropa například do Maďarska či na Slovensko. O zastavení dodávek informoval maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó. Označil ho za další útok na energetickou bezpečnost Maďarska.
Pohonné hmoty v Česku nadále zlevňují. Podle ekonoma Lukáše Kovandy čeká české řidiče po levných prázdninách i stejný nástup podzimu. Může za to především fakt, že do světa stále proudí ruská ropa. Vzdát se jí nehodlá například Indie.
Smutným dnem je pátek pro celé Česko, ale především pro rodinu Anny Slováčkové. Dnešních 30. narozenin se nadaná herečka a zpěvačka nedožila, protože její život v dubnu ukončila zákeřná rakovina. Jak si dnes milovanou dceru připomene Felix Slováček?
V Česku se usadil invazní komár japonský, potvrdily výsledky monitoringu vědců ze Státního zdravotního ústavu a České zemědělské univerzity. Komár původem z Asie je schopen přenášet široké spektrum nejrůznějších patogenů, například západonilskou horečku, horečku dengue nebo onemocnění chikungunya. Často se přitom vyskytuje v okolí lidských sídel a jako své hostitele preferuje savce, tedy i člověka.
Nestárnoucí Jiřina Bohdalová ani po devadesátce neztrácí kontakt s tím, co se kolem ní děje. Nemá totiž problém vyjádřit city k mnohem mladším umělcům, o kterých by vůbec nemusela vědět, že existují. Jan Bendig je toho důkazem.
Americký prezident Donald Trump se opět svérázně vyjádřil k probíhající válce na Ukrajině. V příspěvku na sociální síti naznačil, že napadená země nemůže vyhrát válku, pokud nezaútočí na agresora. Tato slova napsal v období, kdy se snaží o diplomatické řešení konfliktu ve východní Evropě.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov se vyjádřil, že Moskva se ve věci přijatelných bezpečnostních záruk pro Ukrajinu nehodlá posunout ze své pozice. Jeho slova popřela naděje, že by jednání mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem v pátek na Aljašce přinesla nějaké pokroky.
Ve chvíli, kdy se mírová jednání mezi Ruskem a Ukrajinou ocitají na mrtvém bodě, Donald Trump posiluje svou rétoriku, když naznačuje, že by Ukrajina měla přejít do ofenzivy. Ve svém příspěvku na sociální síti Truth Social napsal, že je „velmi těžké, ne-li nemožné, vyhrát válku, aniž byste nezaútočili na zemi útočníka“. Dodal také, že bývalý prezident Joe Biden „nenechal Ukrajinu útočit, jen se bránit“, a zeptal se, jak to dopadlo.
I když americký prezident Donald Trump vyjádřil naději, že se mu podaří uspořádat setkání mezi ruským a ukrajinským prezidentem Vladimirem Putinem a Volodymyrem Zelenským, plány na summit se podle BBC zadrhly. Místo, kde by se setkání mohlo konat, je navíc stále ve hvězdách. Zvažují se přitom různá města. Na seznamu se objevil Curych, Vídeň, Budapešť i Istanbul.
Policie obvinila zadrženého cizince z pondělní vraždy seniorky v Ratenicích na Kolínsku. Podle dosavadních závěrů vyšetřování šlo o plánovaný čin, kdy se muž chtěl obohatit na úkor zavražděné ženy.
Tři roky už v září uplynou od smrti legendární britské královny Alžběty II., jejíž místo na trůnu zaujal její syn Karel III. Přesto se v těchto dnech dostanou do oběhu mince s podobiznou zesnulé panovnice. Podle královské mincovny je to naposledy.
