Po dobu zhruba 30 hodin se zdálo, že Evropa, Spojené státy a Ukrajina vystupují jednotně vůči Rusku. Evropské státy tlačily na přijetí bezpodmínečného třicetidenního příměří, které navrhla administrativa Donalda Trumpa už před dvěma měsíci. Podle evropských lídrů Trump během sobotního telefonátu z Kyjeva návrh podpořil a souhlasil s případnými sankcemi vůči Moskvě, pokud by Rusko odmítlo přistoupit na dohodu do pondělního večera.
Trumpův zvláštní vyslanec pro Ukrajinu, generál ve výslužbě Keith Kellogg, se dokonce přidal k tlaku na Rusko. Jenže pak promluvil ruský prezident Vladimir Putin — a veškerá jednota se zhroutila. Putin ignoroval výzvu k příměří a místo toho zopakoval návrh na přímá jednání s Ukrajinou v Istanbulu, která se mají konat ve čtvrtek. Trump okamžitě změnil postoj a na své síti Truth Social napsal, že „Putin příměří nechce“ a vyzval prezidenta Zelenského, aby „tu schůzku udělal, hned!!!“.
Zelenskyj se ocitl v těžké pozici – sice projevil osobní odvahu a ochotu setkat se s mužem, který je obviněn z válečných zločinů proti jeho zemi, ale doma za to čelí kritice. Přitom není vyloučeno, že mezi Washingtonem a Moskvou probíhají v zákulisí jednání, která by mohla vést k mírovému řešení. Ale Trumpův výkřik umlčel evropské lídry – zatímco nad Ukrajinou hučely ruské drony.
V noci, kdy mělo dojít k zahájení příměří, Moskva vypustila 108 útočných dronů, mimo jiné na Cherson, kde pod troskami zůstalo uvězněno desetileté děvče. Evropští lídři tak zjistili, že jejich výzva nevedla k míru, ale znovu potvrdila Putinovu lhostejnost k diplomatickému tlaku.
Navíc se podle CNN ukázalo, že Trump není ochoten následovat evropskou strategii – ba naopak, přijal Putinovu iniciativu jako svou vlastní, aniž by se zmiňoval o možných důsledcích pro Rusko za její případné selhání. Sankce, které měly následovat, pokud Moskva odmítne příměří, zatím nikdo nezavedl. Evropští lídři teď stojí před otázkou, zda jednat sami bez podpory USA, i za cenu odhalení transatlantické nejednoty.
Trumpův přístup ukázal, že v momentě, kdy měl volit mezi podporou spojenců a udržením vztahu s Kremlem, dal přednost tomu druhému. Není jasné, zda mezitím telefonoval s Putinem – ale možná to ani není třeba vědět. Jeho postoj mluví za vše.
Potenciální schůzka v Istanbulu tak nabývá symbolického významu, ale skutečné naděje na mír přináší jen málo. Putin a Zelenskyj se navzájem považují za zrádce a agresora. Šance na smíření je mizivá. Naopak hrozí, že jednání bude jen diplomatickým divadlem, které proces ještě více zkomplikuje.
Zatímco americký ministr zahraničí Marco Rubio má být přítomen v Turecku, není jasné, zda Putin vůbec na setkání dorazí – přestože ho navrhl. Pokud ano, bude to prezentovat jako mírové gesto. Pokud ne, USA riskují ztrátu důvěry u všech zúčastněných stran.
Z pohledu mnohých pozorovatelů se ukazuje, že Trump nepochopil, že Putin pouze hraje o čas. Ruské jednotky se na frontě u města Pokrovsk nikam nestahují – naopak posilují.
Pondělní ultimáta jsou za námi. Schůzka v Istanbulu je jen tři dny daleko. Ale její výsledek bude zřejmě spíše plný napětí a nevole než skutečného pokroku. A otázka, zda Trump bude ochoten Moskvu potrestat za odmítnutí příměří, zůstává otevřená. Evropané i Ukrajina si budou možná muset poradit bez něj.
Spojené státy se v kontextu obnoveného vojenského konfliktu s Íránem znovu potýkají s iluzí takzvaného klamu utopených nákladů, který v minulosti opakovaně vedl k prodlužování neúspěšných zahraničních intervencí. Vstup do války se teheránským režimem se ukázal jako strategický omyl, neboť původních cílů, kterými bylo zamezení Íránu v získání jaderné zbraně a zničení jeho schopnosti projektovat sílu za hranice, nebylo dosaženo. Írán si podle webu National Interest stále udržuje sedmdesát procent své předválečné raketové kapacity, zatímco americká strana čelí vyčerpání zásob pokročilé munice a novým hospodářským tlakům na globálních energetických trzích.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odvolal hlavního velitele ozbrojených sil Oleksandra Syrského, čímž vyvrcholil týden plný dramatických změn ve vedení ukrajinské armády i ministerstva obrany. K tomuto kroku došlo krátce poté, co z funkce odešel také ministr obrany Mychajlo Fedorov, který byl veřejností považován za hlavního architekta úspěšné ukrajinské strategie bezpilotních letounů.
Spojené státy procházejí výraznou přehodnocovací fází své strategie v Tichomoří, v jejímž středu dochází k odsunutí Indie a naopak k upevnění pozice Japonska jako absolutně klíčového asijského spojence Washingtonu.
Globální finanční systém se může nacházet v bublině přehodnocení technologií umělé inteligence, která připomíná nemovitostní krizi z roku 2008. V rozhovoru pro server Politico na to upozornil generální tajemník Rady pro finanční stabilitu John Schindler. Reagoval tak na rekordní ocenění technologických společností a masivní příliv investic do odvětví umělé inteligence v posledních letech.
Kaspické moře se stává novým ohniskem globálního napětí. Největší vnitrozemské jezero světa totiž představuje pro Teherán i Moskvu zcela zásadní logistickou a obchodní tepnu. Význam této trasy dramaticky vzrostl v důsledku západních sankcí a námořních blokád v oblasti Perského i Ománského zálivu.
V největší íránské věznici Ghezel Hesar nedaleko Teheránu došlo k dramatickému vyostření protestů proti vlně poprav. Nejméně 1 500 vězňů odsouzených k trestu smrti zde vstoupilo do hromadné hladovky, přičemž někteří z nich si na znamení odporu dokonce sešili rty nití. Vlna nespokojenosti vypukla poté, co úřady přeložily šest mužů odsouzených za drogové delikty na samotky, což obvykle předchází bezprostřednímu výkonu trestu.
Přestože nadcházející schůzka mezi Donaldem Trumpem a Benjaminem Netanjahuem zapadá do dlouhé řady jejich vzájemných jednání, dosavadní osvědčený scénář plný vřelých gest se tentokrát opakovat nemusí. Vztahy obou státníků totiž od jejich posledního setkání v polovině zimy prošly znatelným ochlazením. Zatímco zpočátku americký prezident oceňoval společný postup vůči Íránu, protahující se konflikt a patová situace na Blízkém východě přinesly do vzájemné komunikace značnou frustraci i neobvykle ostrá slova.
Ve Washingtonu začínají dvoudenní smuteční obřady na počest zesnulého republikánského senátora Lindseyho Grahama. Mezi smutečními hosty nechybí izraelský premiér Benjamin Netanjahu ani ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Oba lídři využijí svou přítomnost v americké metropoli také ke klíčovým jednáním s prezidentem Donaldem Trumpem v Bílém domě.
Nová vědecká studie naznačuje, že konzumace veškerého denního jídla v časovém okně devíti hodin může zpomalit klesající mentální výkonnost a snížit riziko vzniku demence. Výzkum zaměřený na přerušovaný půst ukázal, že omezení doby pro stravování vedlo u sledovaných osob k lepšímu prostorovému plánování, efektivnějšímu řešení problémů a nižšímu výskytu chyb v paměťových testech. Vědci však upozorňují, že šlo o poměrně malý vzorek účastníků a k definitivním závěrům bude potřeba provést ještě další odborné studie.
Jižní část Japonska zasáhlo silné zemětřesení o síle 7,1 stupně, které způsobilo rozsáhlé materiální škody a vyvolalo dočasnou výstrahu před vlnou tsunami. Nejkritičtější situace nastala v nákupním centru v prefektuře Kumamoto na ostrově Kjúšú, kde se po hlášené explozi zřítila část konstrukce. Uvnitř budovy zůstalo uvězněno několik lidí, na jejichž záchraně v současnosti pracují desítky hasičů a záchranářů.
Lesní požáry, které v současnosti zasahují část jižní Evropy, přiměly úřady ve Francii a Španělsku k vydání bezpečnostních doporučení pro zahraniční návštěvníky. Francouzská prefektura regionu Gironde, který patří k nejvíce zasaženým oblastem na jihozápadě země, vyzvala turisty, aby do zasažených míst vůbec nejezdili. Těm, kteří se již v regionu nacházejí, doporučila zvážit přesun do bezpečnějších částí země.
Německá policie zastřelila podezřelého muže, který v neděli během pochodu hrdosti Berlin Pride najel automobilem do davu účastníků. Útok si vyžádal jednu oběť na životě a dvě desítky zraněných. Vyšetřování ukázalo, že útočník měl již v minulosti záznam v policejních registrech kvůli pokusu připojit se k teroristické organizaci Islámský stát v Sýrii a Iráku.
