Po dobu zhruba 30 hodin se zdálo, že Evropa, Spojené státy a Ukrajina vystupují jednotně vůči Rusku. Evropské státy tlačily na přijetí bezpodmínečného třicetidenního příměří, které navrhla administrativa Donalda Trumpa už před dvěma měsíci. Podle evropských lídrů Trump během sobotního telefonátu z Kyjeva návrh podpořil a souhlasil s případnými sankcemi vůči Moskvě, pokud by Rusko odmítlo přistoupit na dohodu do pondělního večera.
Trumpův zvláštní vyslanec pro Ukrajinu, generál ve výslužbě Keith Kellogg, se dokonce přidal k tlaku na Rusko. Jenže pak promluvil ruský prezident Vladimir Putin — a veškerá jednota se zhroutila. Putin ignoroval výzvu k příměří a místo toho zopakoval návrh na přímá jednání s Ukrajinou v Istanbulu, která se mají konat ve čtvrtek. Trump okamžitě změnil postoj a na své síti Truth Social napsal, že „Putin příměří nechce“ a vyzval prezidenta Zelenského, aby „tu schůzku udělal, hned!!!“.
Zelenskyj se ocitl v těžké pozici – sice projevil osobní odvahu a ochotu setkat se s mužem, který je obviněn z válečných zločinů proti jeho zemi, ale doma za to čelí kritice. Přitom není vyloučeno, že mezi Washingtonem a Moskvou probíhají v zákulisí jednání, která by mohla vést k mírovému řešení. Ale Trumpův výkřik umlčel evropské lídry – zatímco nad Ukrajinou hučely ruské drony.
V noci, kdy mělo dojít k zahájení příměří, Moskva vypustila 108 útočných dronů, mimo jiné na Cherson, kde pod troskami zůstalo uvězněno desetileté děvče. Evropští lídři tak zjistili, že jejich výzva nevedla k míru, ale znovu potvrdila Putinovu lhostejnost k diplomatickému tlaku.
Navíc se podle CNN ukázalo, že Trump není ochoten následovat evropskou strategii – ba naopak, přijal Putinovu iniciativu jako svou vlastní, aniž by se zmiňoval o možných důsledcích pro Rusko za její případné selhání. Sankce, které měly následovat, pokud Moskva odmítne příměří, zatím nikdo nezavedl. Evropští lídři teď stojí před otázkou, zda jednat sami bez podpory USA, i za cenu odhalení transatlantické nejednoty.
Trumpův přístup ukázal, že v momentě, kdy měl volit mezi podporou spojenců a udržením vztahu s Kremlem, dal přednost tomu druhému. Není jasné, zda mezitím telefonoval s Putinem – ale možná to ani není třeba vědět. Jeho postoj mluví za vše.
Potenciální schůzka v Istanbulu tak nabývá symbolického významu, ale skutečné naděje na mír přináší jen málo. Putin a Zelenskyj se navzájem považují za zrádce a agresora. Šance na smíření je mizivá. Naopak hrozí, že jednání bude jen diplomatickým divadlem, které proces ještě více zkomplikuje.
Zatímco americký ministr zahraničí Marco Rubio má být přítomen v Turecku, není jasné, zda Putin vůbec na setkání dorazí – přestože ho navrhl. Pokud ano, bude to prezentovat jako mírové gesto. Pokud ne, USA riskují ztrátu důvěry u všech zúčastněných stran.
Z pohledu mnohých pozorovatelů se ukazuje, že Trump nepochopil, že Putin pouze hraje o čas. Ruské jednotky se na frontě u města Pokrovsk nikam nestahují – naopak posilují.
Pondělní ultimáta jsou za námi. Schůzka v Istanbulu je jen tři dny daleko. Ale její výsledek bude zřejmě spíše plný napětí a nevole než skutečného pokroku. A otázka, zda Trump bude ochoten Moskvu potrestat za odmítnutí příměří, zůstává otevřená. Evropané i Ukrajina si budou možná muset poradit bez něj.
Britský premiér Andy Burnham v pondělí uvedl, že za současnou krizi s migranty a malými čluny může brexit, protože odchod z Evropské unie zanechal Spojené království se slabší kontrolou nad hranicemi. Podle jeho slov se věci nevyvinuly tak, jak zastánci odchodu v době referenda slibovali, zejména v oblasti migrace.
V Ruskem okupovaném ukrajinském městě Olešky vstoupilo v platnost příměří, jehož vyjednávání ohlásila před týdnem americká první dáma Melania Trumpová. Tento humanitární klid zbraní má umožnit doručení nezbytné pomoci a usnadnit evakuaci civilistů uvězněných v konfliktní zóně. Ruské ministerstvo obrany na síti Telegram potvrdilo, že zastavilo palbu směrem k protějšímu Chersonu v rámci příprav na tuto operaci.
V den konání izraelských voleb zůstává jedno zásadní téma zcela stranou předvolební debaty. Tímto opomíjeným tématem je otázka palestinského státu, kterou hlavní političtí aktéři odmítají. Tento postoj staví Izrael do ostrého nesouladu s převládajícím mezinárodním míněním.
Čínské akciové trhy přišly v posledních měsících o biliony dolarů kvůli rostoucím obavám z budoucnosti umělé inteligence. Index STAR 50, který sleduje technologické a inovační společnosti na burze v Šanghaji, klesl od června o čtyřicet procent. Tento prudký propad vymazal z čínského akciového trhu od května celkem 2,4 bilionu dolarů.
Izraelské volby přinášejí palestinským občanům země hluboké dilema, zda se zúčastnit hlasování, či jej bojkotovat. Palestinští občané tvoří přibližně šestinu oprávněných voličů a jejich hlas může v těsném souboji hrát klíčovou roli. Účast ve volbách však pro mnohé představuje složitý kompromis mezi snahou hájit vlastní zájmy a obavou z legitimizace systému, který omezuje jejich práva.
Izraelští voliči zamířili k volebním urnám v rámci jedněch z nejklíčovějších voleb v moderní historii země. Podle průzkumů zveřejněných v pátek se v těsném souboji utkávají dosavadní premiér Benjamin Netanjahu a bývalý náčelník generálního štábu Gadi Eisenkot. Ani jeden z hlavních politických bloků však podle předpovědí nezíská potřebných 61 křesel pro sestavení většinové vlády. Výsledkem tak mohou být týdny či měsíce politického vyjednávání.
Posílení spolupráce evropských států při zvládání krizových situací, jako jsou lesní požáry nebo zemětřesení a přeshraniční spolupráce v oblasti civilní ochrany i krizové připravenosti. To byla hlavní témata jednání ministra vnitra Lubomíra Metnara s eurokomisařkou Hadjou Lahbibovou.
Podzimní počasí už se v Česku zabydlelo a bude s námi až do nástupu zimy. Potvrzuje to i nejnovější měsíční výhled Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), v němž meteorologové nastínili, jak má být v následujících dnech a týdnech.
Je to tady, mnou si ruce školou povinné děti. Zítra je před nimi poslední den v lavicích před začátkem prvních prázdnin od konce léta. Nebudou to zároveň poslední prázdniny. Jak je to s volnem v probíhajícím školním roce?
Vládou dnes podpořený návrh na zakotvení české koruny do ústavy není v evropském ani mezinárodním kontextu ojedinělý. Obdobné ustanovení už existuje například v Maďarsku nebo Rumunsku. Polsko zase chrání svoji měnovou suverenitu nepřímo, prostřednictvím ústavního postavení centrální banky. Mezinárodní srovnání přitom ukazuje, že existují různé způsoby, jak národní měnu ústavně zabezpečit, aniž by to nutně znamenalo definitivní odmítnutí eura.
Jak to tak v Česku bývá, srandu si umíme udělat za všeho. Výjimkou není ani aktuální boj o budoucnost veřejnoprávních médií. Ožila dokonce jedna oblíbená postava z internetového seriálu, aby nám řekla, co si máme o snaze Babišovy vlády myslet.
Kanadský premiér Mark Carney a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová se setkávají na dvoudenním summitu v Montrealu, kde chtějí nastavit nový směr transatlantických vztahů. Obě strany se snaží demonstrovat schopnost prosperovat ve světě, který zásadně ovlivňuje politika amerického prezidenta Donalda Trumpa. Toto setkání má ukázat, jakým způsobem mohou partneři čelit globálním výzvám a posílit vzájemnou spolupráci.
