Po dobu zhruba 30 hodin se zdálo, že Evropa, Spojené státy a Ukrajina vystupují jednotně vůči Rusku. Evropské státy tlačily na přijetí bezpodmínečného třicetidenního příměří, které navrhla administrativa Donalda Trumpa už před dvěma měsíci. Podle evropských lídrů Trump během sobotního telefonátu z Kyjeva návrh podpořil a souhlasil s případnými sankcemi vůči Moskvě, pokud by Rusko odmítlo přistoupit na dohodu do pondělního večera.
Trumpův zvláštní vyslanec pro Ukrajinu, generál ve výslužbě Keith Kellogg, se dokonce přidal k tlaku na Rusko. Jenže pak promluvil ruský prezident Vladimir Putin — a veškerá jednota se zhroutila. Putin ignoroval výzvu k příměří a místo toho zopakoval návrh na přímá jednání s Ukrajinou v Istanbulu, která se mají konat ve čtvrtek. Trump okamžitě změnil postoj a na své síti Truth Social napsal, že „Putin příměří nechce“ a vyzval prezidenta Zelenského, aby „tu schůzku udělal, hned!!!“.
Zelenskyj se ocitl v těžké pozici – sice projevil osobní odvahu a ochotu setkat se s mužem, který je obviněn z válečných zločinů proti jeho zemi, ale doma za to čelí kritice. Přitom není vyloučeno, že mezi Washingtonem a Moskvou probíhají v zákulisí jednání, která by mohla vést k mírovému řešení. Ale Trumpův výkřik umlčel evropské lídry – zatímco nad Ukrajinou hučely ruské drony.
V noci, kdy mělo dojít k zahájení příměří, Moskva vypustila 108 útočných dronů, mimo jiné na Cherson, kde pod troskami zůstalo uvězněno desetileté děvče. Evropští lídři tak zjistili, že jejich výzva nevedla k míru, ale znovu potvrdila Putinovu lhostejnost k diplomatickému tlaku.
Navíc se podle CNN ukázalo, že Trump není ochoten následovat evropskou strategii – ba naopak, přijal Putinovu iniciativu jako svou vlastní, aniž by se zmiňoval o možných důsledcích pro Rusko za její případné selhání. Sankce, které měly následovat, pokud Moskva odmítne příměří, zatím nikdo nezavedl. Evropští lídři teď stojí před otázkou, zda jednat sami bez podpory USA, i za cenu odhalení transatlantické nejednoty.
Trumpův přístup ukázal, že v momentě, kdy měl volit mezi podporou spojenců a udržením vztahu s Kremlem, dal přednost tomu druhému. Není jasné, zda mezitím telefonoval s Putinem – ale možná to ani není třeba vědět. Jeho postoj mluví za vše.
Potenciální schůzka v Istanbulu tak nabývá symbolického významu, ale skutečné naděje na mír přináší jen málo. Putin a Zelenskyj se navzájem považují za zrádce a agresora. Šance na smíření je mizivá. Naopak hrozí, že jednání bude jen diplomatickým divadlem, které proces ještě více zkomplikuje.
Zatímco americký ministr zahraničí Marco Rubio má být přítomen v Turecku, není jasné, zda Putin vůbec na setkání dorazí – přestože ho navrhl. Pokud ano, bude to prezentovat jako mírové gesto. Pokud ne, USA riskují ztrátu důvěry u všech zúčastněných stran.
Z pohledu mnohých pozorovatelů se ukazuje, že Trump nepochopil, že Putin pouze hraje o čas. Ruské jednotky se na frontě u města Pokrovsk nikam nestahují – naopak posilují.
Pondělní ultimáta jsou za námi. Schůzka v Istanbulu je jen tři dny daleko. Ale její výsledek bude zřejmě spíše plný napětí a nevole než skutečného pokroku. A otázka, zda Trump bude ochoten Moskvu potrestat za odmítnutí příměří, zůstává otevřená. Evropané i Ukrajina si budou možná muset poradit bez něj.
Poslanec Filip Turek (Motoristé), který stále doufá ve jmenování ministrem životního prostředí, se v těchto dnech neopírá pouze do prezidenta Petra Pavla. Terčem se pro Turka stal například i známý herec Hynek Čermák. Čím mu politik pohrozil?
V americkém státě Minnesota v posledních týdnech prudce vzrostlo napětí, které vyvrcholilo návštěvou takzvaného pohraničního cara Toma Homana v Minneapolis. Tento vládní zmocněnec, kterého prezident Donald Trump pověřil dohledem nad kontroverzní imigrační operací „Metro Surge“, přislíbil během tiskové konference postupné stažení federálních sil. Homan však neupřesnil, kdy k této redukci dojde, ani kolik agentů by mělo město opustit, což vyvolává další otázky ohledně budoucnosti federální přítomnosti v regionu.
Francouzská vláda podniká zásadní kroky k posílení své digitální suverenity a ochrany dětí v online prostoru. Podle informací webu Politico hodlá Paříž zakázat státním úředníkům používání amerických videokonferenčních nástrojů, jako jsou Zoom, Microsoft Teams nebo Google Meet. Cílem je převést veškerou vládní agendu na vlastní technologickou platformu Visio, kterou vyvinul francouzský Meziministeriální digitální úřad (DINUM).
Vědecké studie naznačují, že za většinou nákaz respiračními chorobami typu chřipka stojí pouze malá část populace. Virologové tento jev popisují matematickým vzorcem, podle kterého přibližně 20 % infikovaných lidí způsobí až 80 % všech dalších přenosů. Výzkum ukazuje, že množství viru v dýchacích cestách se mezi lidmi drasticky liší; někteří jedinci mohou mít v těle až desetimilionkrát více virových částic než jiní, což z nich dělá potenciální superpřenašeče.
Otázka územní příslušnosti Doněcké oblasti se stala hlavním bodem, který v současné době brání uzavření mírové dohody mezi Ukrajinou a Ruskem. Americký ministr zahraničí Marco Rubio tuto skutečnost potvrdil během středečního zasedání senátního výboru pro zahraniční vztahy. Podle jeho slov probíhají intenzivní diplomatické práce na tom, zda lze postoje obou stran v této věci vůbec nějakým způsobem sjednotit.
Válka na Ukrajině se dostala do fáze, kdy o úspěchu na bojišti rozhoduje především schopnost neustálé inovace bezpilotních prostředků. Rusko se v tomto ohledu stále více spoléhá na technologickou pomoc z Íránu, která mu umožňuje budovat rozsáhlou a neustále se vyvíjející flotilu dronů. Tato spolupráce vyústila v masivní produkci, která má Rusku zajistit převahu ve vzduchu i v době, kdy pozemní operace uvízly v opotřebovací válce.
Americká popová ikona Madonna vyvolala mezi svými ukrajinskými fanoušky vlnu rozhořčení poté, co se na sociálních sítích objevila v kontroverzním doplňku. Sedmašedesátiletá zpěvačka, která se dosud profilovala jako hlasitá podporovatelka Ukrajiny v boji proti ruské agresi, zveřejnila fotografie v sovětské beranici s rudou hvězdou. Tento krok vyvolal okamžitou kritiku, neboť mnozí považují používání sovětské symboliky za nevhodné a necitlivé vzhledem k probíhajícímu válečnému konfliktu.
Evropská unie oznámila plán vyčlenit 145 milionů eur na humanitární pomoc Ukrajině v reakci na kritickou situaci v zemi. Tyto prostředky mají zajistit základní potřeby, jako jsou přístřeší, potraviny, finanční pomoc a přístup k vodě či zdravotním službám. Součástí balíčku je také psychososociální podpora a asistence zaměřená na ochranu obyvatel, kteří čelí následkům ruských útoků na energetickou infrastrukturu.
Britský premiér Keir Starmer se během své návštěvy Číny setkal s tamním premiérem Li Čchiangem, aby projednali budoucí směřování vzájemných vztahů. Čínský premiér v úvodu jednání prohlásil, že lidé v obou zemích si přejí otevřenou spolupráci a vzájemný prospěch. Podle jeho slov jsou Starmerovy snahy o zlepšení vazeb široce vítány, což dokazuje společný zájem na stabilitě v neustále se měnícím světě.
Astronomové objevili novou potenciálně obyvatelnou planetu, která se nachází přibližně 146 světelných let od naší sluneční soustavy. Tento objekt, který dostal označení HD 137010 b, je svou velikostí velmi podobný Zemi a podle vědců vykazuje podmínky, které jsou v mnoha ohledech srovnatelné s planetou Mars.
Nové video ukazuje, co předcházelo zastřelení Alexe Prettiho federálními agenty. Muž se s nimi poprvé dostal do konfliktu již 11 dní před svou smrtí, potvrdila to i rodina. I tehdy měl u sebe zbraň, ale vůbec po ní nesahal. Agenti ho v prvním případě nechali jít.
Blíží se víkend na přelomu ledna a února, který bude poměrně mrazivý. Ani přes den se totiž teploty nemusí na řadě míst dostat nad nulu. Může také slabě sněžit, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).