Po dobu zhruba 30 hodin se zdálo, že Evropa, Spojené státy a Ukrajina vystupují jednotně vůči Rusku. Evropské státy tlačily na přijetí bezpodmínečného třicetidenního příměří, které navrhla administrativa Donalda Trumpa už před dvěma měsíci. Podle evropských lídrů Trump během sobotního telefonátu z Kyjeva návrh podpořil a souhlasil s případnými sankcemi vůči Moskvě, pokud by Rusko odmítlo přistoupit na dohodu do pondělního večera.
Trumpův zvláštní vyslanec pro Ukrajinu, generál ve výslužbě Keith Kellogg, se dokonce přidal k tlaku na Rusko. Jenže pak promluvil ruský prezident Vladimir Putin — a veškerá jednota se zhroutila. Putin ignoroval výzvu k příměří a místo toho zopakoval návrh na přímá jednání s Ukrajinou v Istanbulu, která se mají konat ve čtvrtek. Trump okamžitě změnil postoj a na své síti Truth Social napsal, že „Putin příměří nechce“ a vyzval prezidenta Zelenského, aby „tu schůzku udělal, hned!!!“.
Zelenskyj se ocitl v těžké pozici – sice projevil osobní odvahu a ochotu setkat se s mužem, který je obviněn z válečných zločinů proti jeho zemi, ale doma za to čelí kritice. Přitom není vyloučeno, že mezi Washingtonem a Moskvou probíhají v zákulisí jednání, která by mohla vést k mírovému řešení. Ale Trumpův výkřik umlčel evropské lídry – zatímco nad Ukrajinou hučely ruské drony.
V noci, kdy mělo dojít k zahájení příměří, Moskva vypustila 108 útočných dronů, mimo jiné na Cherson, kde pod troskami zůstalo uvězněno desetileté děvče. Evropští lídři tak zjistili, že jejich výzva nevedla k míru, ale znovu potvrdila Putinovu lhostejnost k diplomatickému tlaku.
Navíc se podle CNN ukázalo, že Trump není ochoten následovat evropskou strategii – ba naopak, přijal Putinovu iniciativu jako svou vlastní, aniž by se zmiňoval o možných důsledcích pro Rusko za její případné selhání. Sankce, které měly následovat, pokud Moskva odmítne příměří, zatím nikdo nezavedl. Evropští lídři teď stojí před otázkou, zda jednat sami bez podpory USA, i za cenu odhalení transatlantické nejednoty.
Trumpův přístup ukázal, že v momentě, kdy měl volit mezi podporou spojenců a udržením vztahu s Kremlem, dal přednost tomu druhému. Není jasné, zda mezitím telefonoval s Putinem – ale možná to ani není třeba vědět. Jeho postoj mluví za vše.
Potenciální schůzka v Istanbulu tak nabývá symbolického významu, ale skutečné naděje na mír přináší jen málo. Putin a Zelenskyj se navzájem považují za zrádce a agresora. Šance na smíření je mizivá. Naopak hrozí, že jednání bude jen diplomatickým divadlem, které proces ještě více zkomplikuje.
Zatímco americký ministr zahraničí Marco Rubio má být přítomen v Turecku, není jasné, zda Putin vůbec na setkání dorazí – přestože ho navrhl. Pokud ano, bude to prezentovat jako mírové gesto. Pokud ne, USA riskují ztrátu důvěry u všech zúčastněných stran.
Z pohledu mnohých pozorovatelů se ukazuje, že Trump nepochopil, že Putin pouze hraje o čas. Ruské jednotky se na frontě u města Pokrovsk nikam nestahují – naopak posilují.
Pondělní ultimáta jsou za námi. Schůzka v Istanbulu je jen tři dny daleko. Ale její výsledek bude zřejmě spíše plný napětí a nevole než skutečného pokroku. A otázka, zda Trump bude ochoten Moskvu potrestat za odmítnutí příměří, zůstává otevřená. Evropané i Ukrajina si budou možná muset poradit bez něj.
Ve Spojených státech se opět rozhořela debata o tom, kdo byl nejhorším prezidentem v historii země. V nově zveřejněném přehledu pěti nejhorších hlav státu, který zveřejnil portál The National Interest, překvapivě nefigurují žádní současní nebo nedávní prezidenti, jako Donald Trump nebo Joe Biden. Místo toho odborníci varují, že skutečné historické selhání lze najít u jiných mužů, jejichž rozhodnutí přispěla k občanské válce, úpadku ekonomiky nebo rozkladu ústavních principů.
Zatímco svět dál předstírá normalitu a diplomaté pečlivě váží slova, realita je možná mnohem temnější. Konflikty dnes zuří na všech kontinentech kromě Antarktidy, starý řád se rozpadá a nové mocnosti si bez ostychu nárokují svůj prostor. Mluvíme o tom, co přijde, ale možná už jsme uprostřed toho, čeho se nejvíc obáváme. Třetí světová válka se možná už dávno vede, jen v roztříštěné, nepřiznané a hybridní podobě.
Nejnovější vědecký výzkum přináší znepokojivé zprávy o budoucnosti ikonických obyvatel Antarktidy – císařských tučňáků. Tito majestátní ptáci, kteří si své životy už milion let přizpůsobovali extrémním podmínkám nejchladnějšího kontinentu světa, se nyní kvůli změně klimatu ocitají na pokraji existenční krize.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v sobotu ostře obvinil některé západní firmy, že i přes platný sankční režim nadále dodávají Rusku zařízení a technologie, které Kreml využívá při výrobě vojenské techniky. Podle jeho slov má Ukrajina k dispozici konkrétní důkazy o těchto dodávkách a již je předala partnerským státům. Vyzval rovněž k přijetí tvrdých sankcí vůči firmám, které se na těchto aktivitách podílejí.
Ruská armáda úmyslně manipuluje s těly padlých vojáků, aby skryla skutečný rozsah svých ztrát. Tvrdí to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který během tiskové konference v Kyjevě obvinil Moskvu z toho, že některá těla vrací Ukrajině s tím, že jde o padlé Ukrajince – přestože jde ve skutečnosti o ruské vojáky.
Ruský prezident Vladimir Putin opět vyvolal mezinárodní rozruch, když během vystoupení na Petrohradském mezinárodním ekonomickém fóru pronesl zatím nejválečnější komentáře za dlouhou dobu. Navzdory tomu, že šlo o ekonomické fórum, Putin se věnoval hlavně válce na Ukrajině – a jeho slova byla jednoznačná.
Pákistán oznámil, že plánuje nominovat amerického prezidenta Donalda Trumpa na Nobelovu cenu za mír za jeho roli při urovnání nedávného ozbrojeného střetu s Indií. Podle oficiálního prohlášení Trump sehrál klíčovou roli při deeskalaci situace, která hrozila přerůst v otevřený válečný konflikt mezi dvěma jadernými mocnostmi.
Americký prezident Donald Trump se rozhodl odložit rozhodnutí o případném útoku na Írán o dva týdny a doufá, že se v tomto časovém okně otevře prostor pro diplomatické řešení. Jeho zdrženlivost přichází v době, kdy Izrael pokračuje v leteckých úderech proti íránským cílům, včetně údajného útoku na jaderné zařízení Fordo, a kdy se napětí v regionu vyhrocuje.
Nová data z NASA ukazují dramatické zhoršení extrémních klimatických jevů, jako jsou záplavy a sucha, za posledních pět let. Tyto události jsou nejen častější, ale také trvají déle a mají výrazně ničivější dopad. Loňské hodnoty byly podle výzkumníků dokonce dvojnásobné oproti průměru z let 2003 až 2020.
Herečka Jiřina Bohdalová (94) dokazuje, že věk pro ni není překážkou. Navzdory tomu, že se mnozí lidé i o desítky let mladší takovým zákrokům vyhýbají, ona se s odvahou rozhodla pro operaci srdeční chlopně metodou katetrizace. Zákrok byl úspěšný a podle lékařů se známá herečka zotavuje velmi dobře.
V roce 2026 má začít fungovat nový mezinárodní zvláštní tribunál, jehož cílem bude vyšetřování a případné potrestání ruské agrese vůči Ukrajině z roku 2022. Jeho zřízení letos potvrdily Evropská unie, Rada Evropy, Ukrajina a další státy tvořící mezinárodní koalici. Vznik tohoto orgánu je vnímán jako historický krok směrem k mezinárodní spravedlnosti, otázkou však zůstává, zda bude skutečně účinný.
Italský ministr obrany Guido Crosetto vzbudil pozornost mezinárodního společenství svými ostrými výroky na adresu Severoatlantické aliance (NATO), kterou označil za organizaci, jež „v současné podobě nemá důvod k existenci“. Jeho komentáře přicházejí jen několik dní před očekávaným summitem NATO v Haagu, který se uskuteční příští týden.
