Americký prezident Donald Trump ostře vyzval Ukrajinu a Rusko k okamžitému zahájení přímých mírových rozhovorů. Ve svém příspěvku na platformě Truth Social Trump podpořil návrh ruského prezidenta Vladimira Putina uspořádat jednání v Turecku – a to i přesto, že Moskva dosud odmítala západní návrh na bezpodmínečné příměří. Podle Trumpa by Ukrajina měla s nabídkou okamžitě souhlasit, protože by rozhovory mohly ukázat, zda je dosažení míru vůbec možné. Pokud by se to nepodařilo, západní země by podle něj měly alespoň jasno, jak dále postupovat.
Trump ve svém prohlášení také zpochybnil ochotu Kyjeva přistoupit na jednání. Vyjádřil pochybnost, že Ukrajina chce uzavřít dohodu s Putinem, kterého označil za momentálně příliš zaměstnaného oslavami vítězství ve druhé světové válce. „Začínám pochybovat, že Ukrajina uzavře dohodu s Putinem, který je příliš zaneprázdněn oslavami vítězství ve druhé světové válce… Sejděte se, hned!“ uvedl.
Tímto postojem se Trump zjevně rozchází s většinou západních lídrů, ale i s některými členy své administrativy, kteří zastávají názor, že mírová jednání mohou nastat až po zastavení bojů. Spojené státy i Evropská unie trvají na tom, že jakékoli rozhovory musí předcházet bezpodmínečné příměří. Tuto linii potvrdil i Trumpův zvláštní zmocněnec pro Ukrajinu Keith Kellogg, když uvedl, že nejprve musí být uzavřeno třicetidenní příměří, a teprve poté se může jednat o mírovém řešení.
Ukrajina už v březnu souhlasila s americkým návrhem na dočasné příměří, pokud jej odsouhlasí i Rusko. Moskva však návrh odmítla a místo toho nabídla přímé rozhovory v Turecku – bez předchozího závazku k zastavení palby. Podle západních spojenců tím Putin fakticky odmítl klíčovou podmínku stanovenou při nedávném summitu v Kyjevě, kde Ukrajina spolu s Francií, Německem, Polskem a Velkou Británií vyzvala Moskvu, aby do pondělí přistoupila na bezpodmínečné příměří, jinak bude čelit „masivním“ novým sankcím.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj však prohlásil, že je ochoten k jednáním přistoupit, a oznámil, že 15. května poletí do Turecka, kde bude čekat na Putina. Zároveň ale zdůraznil, že příměří musí předcházet jakémukoli rozhovoru. „Nemá smysl prodlužovat zabíjení,“ uvedl. Zelenskyj v neděli dodal, že očekává „úplné a trvalé příměří“ již od pondělí, které by podle něj vytvořilo prostor pro diplomatické řešení konfliktu.
Putin zatím příměří výslovně neodsouhlasil. Ve svém televizním vystoupení uvedl, že je připraven na přímé rozhovory s Kyjevem, a potvrdil zájem o schůzku v Istanbulu. Dodal, že rozhodnutí je nyní na ukrajinské straně. Jednání v Turecku by tak mohlo být prvním přímým setkáním mezi oběma stranami od počátečních týdnů invaze v roce 2022.
Západní lídři však zůstávají skeptičtí. Německý kancléř Friedrich Merz, francouzský prezident Emmanuel Macron i polský premiér Donald Tusk trvají na tom, že bezpodmínečné příměří je nezbytným předpokladem jednání. Macron označil Putinův návrh za „nedostatečný“ a dodal, že „příměří nemůže být výsledkem vyjednávání – musí mu předcházet“. Dle jeho slov se ruský prezident snaží pouze „získat čas“ a „najít východisko“.
Turecko, které nabídlo, že se stane hostitelem jednání, potvrdilo, že je připraveno převzít roli prostředníka. Zároveň však vyjádřilo souhlas se západní pozicí – tedy že příměří je předpokladem smysluplných rozhovorů.
Jednání v Istanbulu by se měl zúčastnit i americký ministr zahraničí Marco Rubio, který bude jednat se svými protějšky ze zemí NATO o možnostech ukončení rusko-ukrajinské války.
Speciální zmocněnec Kellogg zopakoval, že USA podporují třicetidenní příměří jako první krok k míru. Šéf ukrajinské prezidentské kanceláře Andrij Jermak jeho slova přivítal a znovu potvrdil, že Ukrajina žádá „nejprve příměří, a pak jednání“.
Ukrajina a její spojenci již delší dobu upozorňují, že Moskva svými návrhy pouze vytváří iluzi mírové vůle. Podle nich bude skutečný zájem Kremlu o vyjednávání ověřitelný pouze tím, zda Rusko skutečně zastaví palbu.
Dáda Patrasová se v letošním roce zatím držela stranou pozornosti, i když se o ní zmínili její manžel Felix Slováček či herecká kolegyně Jana Nagyová. Právě její slova potěšila maminku zesnulé Aničky Slováčkové.
Napjatou situaci mezi prezidentem a šéfem diplomacii se rozhodl okomentovat i Miloš Zeman, předchůdce Petra Pavla na Pražském hradě. Exprezident vyjádřil názor, že esemesky ministra Petra Macinky nejsou vydíráním. Zásadní však bude stanovisko policistů.
Poslanec Filip Turek (Motoristé), který stále doufá ve jmenování ministrem životního prostředí, se v těchto dnech neopírá pouze do prezidenta Petra Pavla. Terčem se pro Turka stal například i známý herec Hynek Čermák. Čím mu politik pohrozil?
V americkém státě Minnesota v posledních týdnech prudce vzrostlo napětí, které vyvrcholilo návštěvou takzvaného pohraničního cara Toma Homana v Minneapolis. Tento vládní zmocněnec, kterého prezident Donald Trump pověřil dohledem nad kontroverzní imigrační operací „Metro Surge“, přislíbil během tiskové konference postupné stažení federálních sil. Homan však neupřesnil, kdy k této redukci dojde, ani kolik agentů by mělo město opustit, což vyvolává další otázky ohledně budoucnosti federální přítomnosti v regionu.
Francouzská vláda podniká zásadní kroky k posílení své digitální suverenity a ochrany dětí v online prostoru. Podle informací webu Politico hodlá Paříž zakázat státním úředníkům používání amerických videokonferenčních nástrojů, jako jsou Zoom, Microsoft Teams nebo Google Meet. Cílem je převést veškerou vládní agendu na vlastní technologickou platformu Visio, kterou vyvinul francouzský Meziministeriální digitální úřad (DINUM).
Vědecké studie naznačují, že za většinou nákaz respiračními chorobami typu chřipka stojí pouze malá část populace. Virologové tento jev popisují matematickým vzorcem, podle kterého přibližně 20 % infikovaných lidí způsobí až 80 % všech dalších přenosů. Výzkum ukazuje, že množství viru v dýchacích cestách se mezi lidmi drasticky liší; někteří jedinci mohou mít v těle až desetimilionkrát více virových částic než jiní, což z nich dělá potenciální superpřenašeče.
Otázka územní příslušnosti Doněcké oblasti se stala hlavním bodem, který v současné době brání uzavření mírové dohody mezi Ukrajinou a Ruskem. Americký ministr zahraničí Marco Rubio tuto skutečnost potvrdil během středečního zasedání senátního výboru pro zahraniční vztahy. Podle jeho slov probíhají intenzivní diplomatické práce na tom, zda lze postoje obou stran v této věci vůbec nějakým způsobem sjednotit.
Válka na Ukrajině se dostala do fáze, kdy o úspěchu na bojišti rozhoduje především schopnost neustálé inovace bezpilotních prostředků. Rusko se v tomto ohledu stále více spoléhá na technologickou pomoc z Íránu, která mu umožňuje budovat rozsáhlou a neustále se vyvíjející flotilu dronů. Tato spolupráce vyústila v masivní produkci, která má Rusku zajistit převahu ve vzduchu i v době, kdy pozemní operace uvízly v opotřebovací válce.
Americká popová ikona Madonna vyvolala mezi svými ukrajinskými fanoušky vlnu rozhořčení poté, co se na sociálních sítích objevila v kontroverzním doplňku. Sedmašedesátiletá zpěvačka, která se dosud profilovala jako hlasitá podporovatelka Ukrajiny v boji proti ruské agresi, zveřejnila fotografie v sovětské beranici s rudou hvězdou. Tento krok vyvolal okamžitou kritiku, neboť mnozí považují používání sovětské symboliky za nevhodné a necitlivé vzhledem k probíhajícímu válečnému konfliktu.
Evropská unie oznámila plán vyčlenit 145 milionů eur na humanitární pomoc Ukrajině v reakci na kritickou situaci v zemi. Tyto prostředky mají zajistit základní potřeby, jako jsou přístřeší, potraviny, finanční pomoc a přístup k vodě či zdravotním službám. Součástí balíčku je také psychososociální podpora a asistence zaměřená na ochranu obyvatel, kteří čelí následkům ruských útoků na energetickou infrastrukturu.
Britský premiér Keir Starmer se během své návštěvy Číny setkal s tamním premiérem Li Čchiangem, aby projednali budoucí směřování vzájemných vztahů. Čínský premiér v úvodu jednání prohlásil, že lidé v obou zemích si přejí otevřenou spolupráci a vzájemný prospěch. Podle jeho slov jsou Starmerovy snahy o zlepšení vazeb široce vítány, což dokazuje společný zájem na stabilitě v neustále se měnícím světě.
Astronomové objevili novou potenciálně obyvatelnou planetu, která se nachází přibližně 146 světelných let od naší sluneční soustavy. Tento objekt, který dostal označení HD 137010 b, je svou velikostí velmi podobný Zemi a podle vědců vykazuje podmínky, které jsou v mnoha ohledech srovnatelné s planetou Mars.
