Americký prezident Donald Trump ostře vyzval Ukrajinu a Rusko k okamžitému zahájení přímých mírových rozhovorů. Ve svém příspěvku na platformě Truth Social Trump podpořil návrh ruského prezidenta Vladimira Putina uspořádat jednání v Turecku – a to i přesto, že Moskva dosud odmítala západní návrh na bezpodmínečné příměří. Podle Trumpa by Ukrajina měla s nabídkou okamžitě souhlasit, protože by rozhovory mohly ukázat, zda je dosažení míru vůbec možné. Pokud by se to nepodařilo, západní země by podle něj měly alespoň jasno, jak dále postupovat.
Trump ve svém prohlášení také zpochybnil ochotu Kyjeva přistoupit na jednání. Vyjádřil pochybnost, že Ukrajina chce uzavřít dohodu s Putinem, kterého označil za momentálně příliš zaměstnaného oslavami vítězství ve druhé světové válce. „Začínám pochybovat, že Ukrajina uzavře dohodu s Putinem, který je příliš zaneprázdněn oslavami vítězství ve druhé světové válce… Sejděte se, hned!“ uvedl.
Tímto postojem se Trump zjevně rozchází s většinou západních lídrů, ale i s některými členy své administrativy, kteří zastávají názor, že mírová jednání mohou nastat až po zastavení bojů. Spojené státy i Evropská unie trvají na tom, že jakékoli rozhovory musí předcházet bezpodmínečné příměří. Tuto linii potvrdil i Trumpův zvláštní zmocněnec pro Ukrajinu Keith Kellogg, když uvedl, že nejprve musí být uzavřeno třicetidenní příměří, a teprve poté se může jednat o mírovém řešení.
Ukrajina už v březnu souhlasila s americkým návrhem na dočasné příměří, pokud jej odsouhlasí i Rusko. Moskva však návrh odmítla a místo toho nabídla přímé rozhovory v Turecku – bez předchozího závazku k zastavení palby. Podle západních spojenců tím Putin fakticky odmítl klíčovou podmínku stanovenou při nedávném summitu v Kyjevě, kde Ukrajina spolu s Francií, Německem, Polskem a Velkou Británií vyzvala Moskvu, aby do pondělí přistoupila na bezpodmínečné příměří, jinak bude čelit „masivním“ novým sankcím.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj však prohlásil, že je ochoten k jednáním přistoupit, a oznámil, že 15. května poletí do Turecka, kde bude čekat na Putina. Zároveň ale zdůraznil, že příměří musí předcházet jakémukoli rozhovoru. „Nemá smysl prodlužovat zabíjení,“ uvedl. Zelenskyj v neděli dodal, že očekává „úplné a trvalé příměří“ již od pondělí, které by podle něj vytvořilo prostor pro diplomatické řešení konfliktu.
Putin zatím příměří výslovně neodsouhlasil. Ve svém televizním vystoupení uvedl, že je připraven na přímé rozhovory s Kyjevem, a potvrdil zájem o schůzku v Istanbulu. Dodal, že rozhodnutí je nyní na ukrajinské straně. Jednání v Turecku by tak mohlo být prvním přímým setkáním mezi oběma stranami od počátečních týdnů invaze v roce 2022.
Západní lídři však zůstávají skeptičtí. Německý kancléř Friedrich Merz, francouzský prezident Emmanuel Macron i polský premiér Donald Tusk trvají na tom, že bezpodmínečné příměří je nezbytným předpokladem jednání. Macron označil Putinův návrh za „nedostatečný“ a dodal, že „příměří nemůže být výsledkem vyjednávání – musí mu předcházet“. Dle jeho slov se ruský prezident snaží pouze „získat čas“ a „najít východisko“.
Turecko, které nabídlo, že se stane hostitelem jednání, potvrdilo, že je připraveno převzít roli prostředníka. Zároveň však vyjádřilo souhlas se západní pozicí – tedy že příměří je předpokladem smysluplných rozhovorů.
Jednání v Istanbulu by se měl zúčastnit i americký ministr zahraničí Marco Rubio, který bude jednat se svými protějšky ze zemí NATO o možnostech ukončení rusko-ukrajinské války.
Speciální zmocněnec Kellogg zopakoval, že USA podporují třicetidenní příměří jako první krok k míru. Šéf ukrajinské prezidentské kanceláře Andrij Jermak jeho slova přivítal a znovu potvrdil, že Ukrajina žádá „nejprve příměří, a pak jednání“.
Ukrajina a její spojenci již delší dobu upozorňují, že Moskva svými návrhy pouze vytváří iluzi mírové vůle. Podle nich bude skutečný zájem Kremlu o vyjednávání ověřitelný pouze tím, zda Rusko skutečně zastaví palbu.
Změny v evidenci obětí amerických vojáků v kontextu konfliktu s Íránem vyvolávají řadu otázek a pochybností. Když ministerstvo obrany před týdnem z oficiálního webu dočasně odstranilo údaje o čtyřech nedávno padlých vojácích, zdůvodňovalo tento krok pouhou technickou chybou a dočasným výpadkem systému. Vývoj posledních dnů ale podle CNN ukazuje, že šlo o daleko složitější proces. Reakce Pentagonu tak zapadá do širšího vzorce chování Trumpovy administrativy, která se opakovaně potýká s politicky citlivou tématikou vojenských ztrát.
Německý spolkový kancléř Friedrich Merz rázně odmítl původní návrh rozpočtu Evropské unie, který v objemu téměř dvou bilionů eur předložila Evropská komise. Na společné tiskové konferenci s irským premiérem Micheálem Martinem v Dublinu prohlásil, že chystaný finanční plán je zcela nevyvážený a nepřijatelný. Merz zdůraznil, že Unie vyžaduje plošné škrty dosahující výše několika stovek miliard eur, aniž by však upřesnil, zda trvá na dříve zmiňované redukci ve výši čtyř set miliard eur.
Spojené státy se v kontextu obnoveného vojenského konfliktu s Íránem znovu potýkají s iluzí takzvaného klamu utopených nákladů, který v minulosti opakovaně vedl k prodlužování neúspěšných zahraničních intervencí. Vstup do války se teheránským režimem se ukázal jako strategický omyl, neboť původních cílů, kterými bylo zamezení Íránu v získání jaderné zbraně a zničení jeho schopnosti projektovat sílu za hranice, nebylo dosaženo. Írán si podle webu National Interest stále udržuje sedmdesát procent své předválečné raketové kapacity, zatímco americká strana čelí vyčerpání zásob pokročilé munice a novým hospodářským tlakům na globálních energetických trzích.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odvolal hlavního velitele ozbrojených sil Oleksandra Syrského, čímž vyvrcholil týden plný dramatických změn ve vedení ukrajinské armády i ministerstva obrany. K tomuto kroku došlo krátce poté, co z funkce odešel také ministr obrany Mychajlo Fedorov, který byl veřejností považován za hlavního architekta úspěšné ukrajinské strategie bezpilotních letounů.
Spojené státy procházejí výraznou přehodnocovací fází své strategie v Tichomoří, v jejímž středu dochází k odsunutí Indie a naopak k upevnění pozice Japonska jako absolutně klíčového asijského spojence Washingtonu.
Globální finanční systém se může nacházet v bublině přehodnocení technologií umělé inteligence, která připomíná nemovitostní krizi z roku 2008. V rozhovoru pro server Politico na to upozornil generální tajemník Rady pro finanční stabilitu John Schindler. Reagoval tak na rekordní ocenění technologických společností a masivní příliv investic do odvětví umělé inteligence v posledních letech.
Kaspické moře se stává novým ohniskem globálního napětí. Největší vnitrozemské jezero světa totiž představuje pro Teherán i Moskvu zcela zásadní logistickou a obchodní tepnu. Význam této trasy dramaticky vzrostl v důsledku západních sankcí a námořních blokád v oblasti Perského i Ománského zálivu.
V největší íránské věznici Ghezel Hesar nedaleko Teheránu došlo k dramatickému vyostření protestů proti vlně poprav. Nejméně 1 500 vězňů odsouzených k trestu smrti zde vstoupilo do hromadné hladovky, přičemž někteří z nich si na znamení odporu dokonce sešili rty nití. Vlna nespokojenosti vypukla poté, co úřady přeložily šest mužů odsouzených za drogové delikty na samotky, což obvykle předchází bezprostřednímu výkonu trestu.
Přestože nadcházející schůzka mezi Donaldem Trumpem a Benjaminem Netanjahuem zapadá do dlouhé řady jejich vzájemných jednání, dosavadní osvědčený scénář plný vřelých gest se tentokrát opakovat nemusí. Vztahy obou státníků totiž od jejich posledního setkání v polovině zimy prošly znatelným ochlazením. Zatímco zpočátku americký prezident oceňoval společný postup vůči Íránu, protahující se konflikt a patová situace na Blízkém východě přinesly do vzájemné komunikace značnou frustraci i neobvykle ostrá slova.
Ve Washingtonu začínají dvoudenní smuteční obřady na počest zesnulého republikánského senátora Lindseyho Grahama. Mezi smutečními hosty nechybí izraelský premiér Benjamin Netanjahu ani ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Oba lídři využijí svou přítomnost v americké metropoli také ke klíčovým jednáním s prezidentem Donaldem Trumpem v Bílém domě.
Nová vědecká studie naznačuje, že konzumace veškerého denního jídla v časovém okně devíti hodin může zpomalit klesající mentální výkonnost a snížit riziko vzniku demence. Výzkum zaměřený na přerušovaný půst ukázal, že omezení doby pro stravování vedlo u sledovaných osob k lepšímu prostorovému plánování, efektivnějšímu řešení problémů a nižšímu výskytu chyb v paměťových testech. Vědci však upozorňují, že šlo o poměrně malý vzorek účastníků a k definitivním závěrům bude potřeba provést ještě další odborné studie.
Jižní část Japonska zasáhlo silné zemětřesení o síle 7,1 stupně, které způsobilo rozsáhlé materiální škody a vyvolalo dočasnou výstrahu před vlnou tsunami. Nejkritičtější situace nastala v nákupním centru v prefektuře Kumamoto na ostrově Kjúšú, kde se po hlášené explozi zřítila část konstrukce. Uvnitř budovy zůstalo uvězněno několik lidí, na jejichž záchraně v současnosti pracují desítky hasičů a záchranářů.
