Americký prezident Donald Trump ostře vyzval Ukrajinu a Rusko k okamžitému zahájení přímých mírových rozhovorů. Ve svém příspěvku na platformě Truth Social Trump podpořil návrh ruského prezidenta Vladimira Putina uspořádat jednání v Turecku – a to i přesto, že Moskva dosud odmítala západní návrh na bezpodmínečné příměří. Podle Trumpa by Ukrajina měla s nabídkou okamžitě souhlasit, protože by rozhovory mohly ukázat, zda je dosažení míru vůbec možné. Pokud by se to nepodařilo, západní země by podle něj měly alespoň jasno, jak dále postupovat.
Trump ve svém prohlášení také zpochybnil ochotu Kyjeva přistoupit na jednání. Vyjádřil pochybnost, že Ukrajina chce uzavřít dohodu s Putinem, kterého označil za momentálně příliš zaměstnaného oslavami vítězství ve druhé světové válce. „Začínám pochybovat, že Ukrajina uzavře dohodu s Putinem, který je příliš zaneprázdněn oslavami vítězství ve druhé světové válce… Sejděte se, hned!“ uvedl.
Tímto postojem se Trump zjevně rozchází s většinou západních lídrů, ale i s některými členy své administrativy, kteří zastávají názor, že mírová jednání mohou nastat až po zastavení bojů. Spojené státy i Evropská unie trvají na tom, že jakékoli rozhovory musí předcházet bezpodmínečné příměří. Tuto linii potvrdil i Trumpův zvláštní zmocněnec pro Ukrajinu Keith Kellogg, když uvedl, že nejprve musí být uzavřeno třicetidenní příměří, a teprve poté se může jednat o mírovém řešení.
Ukrajina už v březnu souhlasila s americkým návrhem na dočasné příměří, pokud jej odsouhlasí i Rusko. Moskva však návrh odmítla a místo toho nabídla přímé rozhovory v Turecku – bez předchozího závazku k zastavení palby. Podle západních spojenců tím Putin fakticky odmítl klíčovou podmínku stanovenou při nedávném summitu v Kyjevě, kde Ukrajina spolu s Francií, Německem, Polskem a Velkou Británií vyzvala Moskvu, aby do pondělí přistoupila na bezpodmínečné příměří, jinak bude čelit „masivním“ novým sankcím.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj však prohlásil, že je ochoten k jednáním přistoupit, a oznámil, že 15. května poletí do Turecka, kde bude čekat na Putina. Zároveň ale zdůraznil, že příměří musí předcházet jakémukoli rozhovoru. „Nemá smysl prodlužovat zabíjení,“ uvedl. Zelenskyj v neděli dodal, že očekává „úplné a trvalé příměří“ již od pondělí, které by podle něj vytvořilo prostor pro diplomatické řešení konfliktu.
Putin zatím příměří výslovně neodsouhlasil. Ve svém televizním vystoupení uvedl, že je připraven na přímé rozhovory s Kyjevem, a potvrdil zájem o schůzku v Istanbulu. Dodal, že rozhodnutí je nyní na ukrajinské straně. Jednání v Turecku by tak mohlo být prvním přímým setkáním mezi oběma stranami od počátečních týdnů invaze v roce 2022.
Západní lídři však zůstávají skeptičtí. Německý kancléř Friedrich Merz, francouzský prezident Emmanuel Macron i polský premiér Donald Tusk trvají na tom, že bezpodmínečné příměří je nezbytným předpokladem jednání. Macron označil Putinův návrh za „nedostatečný“ a dodal, že „příměří nemůže být výsledkem vyjednávání – musí mu předcházet“. Dle jeho slov se ruský prezident snaží pouze „získat čas“ a „najít východisko“.
Turecko, které nabídlo, že se stane hostitelem jednání, potvrdilo, že je připraveno převzít roli prostředníka. Zároveň však vyjádřilo souhlas se západní pozicí – tedy že příměří je předpokladem smysluplných rozhovorů.
Jednání v Istanbulu by se měl zúčastnit i americký ministr zahraničí Marco Rubio, který bude jednat se svými protějšky ze zemí NATO o možnostech ukončení rusko-ukrajinské války.
Speciální zmocněnec Kellogg zopakoval, že USA podporují třicetidenní příměří jako první krok k míru. Šéf ukrajinské prezidentské kanceláře Andrij Jermak jeho slova přivítal a znovu potvrdil, že Ukrajina žádá „nejprve příměří, a pak jednání“.
Ukrajina a její spojenci již delší dobu upozorňují, že Moskva svými návrhy pouze vytváří iluzi mírové vůle. Podle nich bude skutečný zájem Kremlu o vyjednávání ověřitelný pouze tím, zda Rusko skutečně zastaví palbu.
Všichni dobře víme, že Helena Vondráčková je tetou Lucie Vondráčkové. Také se ale ví, že rodinné vztahy jsou pošramocené, protože prvně jmenovaná dokonce vedla soudní spor se svým bratrem, otcem Lucie. Nyní se ale objevil náznak usmíření.
Červenec je od půlnoci v plném proudu a meteorologové už vidí až téměř do konce sedmého kalendářního měsíce. Podle nejnovějšího výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) se po aktuální tropické epizodě vrátí počasí k tomu, co je pro tuto roční dobu nejobvyklejší.
Hned první červencový den má svého slavného oslavence, který navíc letos slaví kulatiny. Karlosi Vémolovi je právě dnes 40 let. Nejlepší dárek si zřejmě nadělil sám na červnovém turnaji Oktagonu, kde definitivně porazil úhlavního rivala Attilu Végha. Nakonec ho ale potěšilo i něco, co je hmotné.
Červenec, který právě dnes začal, v sobě skrývá dva státní svátky. Na řadu přijdou již tento týden, konkrétně o víkendu. I proto si lidé nejsou jistí, zdali budou otevřené větší obchody. Česká obchodní inspekce (ČOI) potvrdila, že lidé si bez problémů nakoupí.
Na summitu NATO v Haagu se podařilo dosáhnout něčeho, co bylo ještě před pár lety nemyslitelné: prezident Donald Trump odjel s pocitem spokojenosti a chválil alianci, kterou dříve opakovaně kritizoval jako „zastaralou“ a „nefér“. Jak se to stalo? Podle evropských diplomatů za to může především dobře promyšlená strategie lichotek, ústupků a důrazu na „dobré vibrace“ místo obtížných jednání o konkrétních závazcích.
Administrativa prezidenta Donalda Trumpa opět čelí tvrdé kritice vědecké komunity poté, co v návrhu federálního rozpočtu navrhla ukončení provozu slavné observatoře Mauna Loa na Havaji. Právě zde vědci od roku 1958 měří koncentraci oxidu uhličitého v atmosféře – čímž vznikl takzvaný Keelingův graf, považovaný za jeden z nejvýznamnějších důkazů o lidském vlivu na změnu klimatu.
Více než tři a půl roku od začátku tzv. „speciální vojenské operace“ překročily ruské ztráty hranici jednoho milionu. Přitom se předpokládalo, že Kyjev padne během tří dnů. A navzdory drtivé vojenské převaze Ruska se Kremlu podařilo ovládnout jen necelou pětinu Ukrajiny. Jak je možné, že země s tak obrovskou vojenskou silou je opakovaně tak neefektivní? Na to odpověděli serveru The Telegraph plukovník Hamish de Bretton-Gordon (bývalý příslušník britského tankového pluku) a vojenský historik James Holland.
Polsko oznámilo, že od 7. července obnoví dočasné kontroly na hranicích s Německem a Litvou. Podle premiéra Donalda Tuska je důvodem rostoucí napětí ohledně nelegální migrace v rámci Schengenského prostoru, kde jinak platí volný pohyb osob.
Počátkem června zahájil Izrael leteckou kampaň proti íránskému jadernému programu a provedl cílené atentáty na významné vědce a vojenské činitele. Dne 22. června se k útoku přidaly i Spojené státy, které zasáhly tři íránská jaderná zařízení. Izrael útok odůvodnil tím, že Írán se nebezpečně přiblížil k výrobě jaderné zbraně.
Léto je v plném proudu, ale spolu s ním přicházejí i extrémní teploty, které mohou ohrozit zdraví i život. Evropa se potýká s vlnami veder, které překonávají historické rekordy. V některých oblastech Itálie a Řecka teploty překročily 40 °C a úřady varují před zvýšeným rizikem požárů i úmrtí z přehřátí. Teploty budou v následujících dnech rapidně stoupat i v Česku a v takových podmínkách už nestačí jen obyčejný větrák nebo zmrzlina – je potřeba jednat systematicky.
Čína zveřejnila záběry nové zbraně označované jako „grafitová bomba“, která může způsobit kompletní výpadek elektřiny v oblasti o rozloze až 10 000 metrů čtverečních, případně vyřadit celé elektrárny. Informovala o tom 29. června televize CCTV, jejíž zprávu převzal list South China Morning Post.
Prezident Vladimir Putin sice v roce 2022 vtrhl na Ukrajinu s tanky, ale v roce 2024 zaútočil na Rumunsko jinými zbraněmi – dezinformacemi a manipulacemi na sociálních sítích. Tato nová forma války ohrožuje nejen jednotlivé státy, ale i samotné základy demokracie.
