Americký prezident Donald Trump ostře vyzval Ukrajinu a Rusko k okamžitému zahájení přímých mírových rozhovorů. Ve svém příspěvku na platformě Truth Social Trump podpořil návrh ruského prezidenta Vladimira Putina uspořádat jednání v Turecku – a to i přesto, že Moskva dosud odmítala západní návrh na bezpodmínečné příměří. Podle Trumpa by Ukrajina měla s nabídkou okamžitě souhlasit, protože by rozhovory mohly ukázat, zda je dosažení míru vůbec možné. Pokud by se to nepodařilo, západní země by podle něj měly alespoň jasno, jak dále postupovat.
Trump ve svém prohlášení také zpochybnil ochotu Kyjeva přistoupit na jednání. Vyjádřil pochybnost, že Ukrajina chce uzavřít dohodu s Putinem, kterého označil za momentálně příliš zaměstnaného oslavami vítězství ve druhé světové válce. „Začínám pochybovat, že Ukrajina uzavře dohodu s Putinem, který je příliš zaneprázdněn oslavami vítězství ve druhé světové válce… Sejděte se, hned!“ uvedl.
Tímto postojem se Trump zjevně rozchází s většinou západních lídrů, ale i s některými členy své administrativy, kteří zastávají názor, že mírová jednání mohou nastat až po zastavení bojů. Spojené státy i Evropská unie trvají na tom, že jakékoli rozhovory musí předcházet bezpodmínečné příměří. Tuto linii potvrdil i Trumpův zvláštní zmocněnec pro Ukrajinu Keith Kellogg, když uvedl, že nejprve musí být uzavřeno třicetidenní příměří, a teprve poté se může jednat o mírovém řešení.
Ukrajina už v březnu souhlasila s americkým návrhem na dočasné příměří, pokud jej odsouhlasí i Rusko. Moskva však návrh odmítla a místo toho nabídla přímé rozhovory v Turecku – bez předchozího závazku k zastavení palby. Podle západních spojenců tím Putin fakticky odmítl klíčovou podmínku stanovenou při nedávném summitu v Kyjevě, kde Ukrajina spolu s Francií, Německem, Polskem a Velkou Británií vyzvala Moskvu, aby do pondělí přistoupila na bezpodmínečné příměří, jinak bude čelit „masivním“ novým sankcím.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj však prohlásil, že je ochoten k jednáním přistoupit, a oznámil, že 15. května poletí do Turecka, kde bude čekat na Putina. Zároveň ale zdůraznil, že příměří musí předcházet jakémukoli rozhovoru. „Nemá smysl prodlužovat zabíjení,“ uvedl. Zelenskyj v neděli dodal, že očekává „úplné a trvalé příměří“ již od pondělí, které by podle něj vytvořilo prostor pro diplomatické řešení konfliktu.
Putin zatím příměří výslovně neodsouhlasil. Ve svém televizním vystoupení uvedl, že je připraven na přímé rozhovory s Kyjevem, a potvrdil zájem o schůzku v Istanbulu. Dodal, že rozhodnutí je nyní na ukrajinské straně. Jednání v Turecku by tak mohlo být prvním přímým setkáním mezi oběma stranami od počátečních týdnů invaze v roce 2022.
Západní lídři však zůstávají skeptičtí. Německý kancléř Friedrich Merz, francouzský prezident Emmanuel Macron i polský premiér Donald Tusk trvají na tom, že bezpodmínečné příměří je nezbytným předpokladem jednání. Macron označil Putinův návrh za „nedostatečný“ a dodal, že „příměří nemůže být výsledkem vyjednávání – musí mu předcházet“. Dle jeho slov se ruský prezident snaží pouze „získat čas“ a „najít východisko“.
Turecko, které nabídlo, že se stane hostitelem jednání, potvrdilo, že je připraveno převzít roli prostředníka. Zároveň však vyjádřilo souhlas se západní pozicí – tedy že příměří je předpokladem smysluplných rozhovorů.
Jednání v Istanbulu by se měl zúčastnit i americký ministr zahraničí Marco Rubio, který bude jednat se svými protějšky ze zemí NATO o možnostech ukončení rusko-ukrajinské války.
Speciální zmocněnec Kellogg zopakoval, že USA podporují třicetidenní příměří jako první krok k míru. Šéf ukrajinské prezidentské kanceláře Andrij Jermak jeho slova přivítal a znovu potvrdil, že Ukrajina žádá „nejprve příměří, a pak jednání“.
Ukrajina a její spojenci již delší dobu upozorňují, že Moskva svými návrhy pouze vytváří iluzi mírové vůle. Podle nich bude skutečný zájem Kremlu o vyjednávání ověřitelný pouze tím, zda Rusko skutečně zastaví palbu.
Je možné, a především správné, vzkřísit živočišné druhy, které ze světa zmizely před tisíci lety? Otázky, které dříve patřily do žánru science-fiction, se dnes stávají realitou v nenápadné cihlové budově v texaském Dallasu. Právě zde sídlí společnost Colossal Biosciences, jejíž ambice sahají od oživení dodo (blbouna nejapného) až po návrat mamutů.
Představitelé administrativy prezidenta Donalda Trumpa vyjádřili přesvědčení, že válečný konflikt v Íránu skončí během několika týdnů, nebo dokonce dříve. Toto optimistické očekávání přichází v době, kdy ekonomové varují, že narušení dodávek ropy z Blízkého východu by mohlo vyvolat globální recesi.
Ruská armáda prochází po čtyřech letech války na Ukrajině zásadní restrukturalizací svých pozemních sil. Únor roku 2026 znamenal vstup konfliktu do pátého roku trvání, což Kreml přimělo k definitivnímu opuštění dřívějších taktických konceptů. Nejdůležitější změnou v organizační struktuře je postupný přechod od takzvaných praporních taktických skupin zpět k tradičnímu diviznímu modelu.
Válka s Íránem začíná citelně doléhat na letecký průmysl a cestující po celém světě by se měli připravit na to, že si za letenky brzy připlatí. Prudký nárůst cen ropy, která se po americko-izraelských útocích poprvé po téměř čtyřech letech vyšplhala nad hranici 100 dolarů za barel, přímo ovlivňuje náklady na letecké palivo. To tvoří po mzdách druhou největší nákladovou položku aerolinek, obvykle v rozmezí 20 až 30 % celkových výdajů.
Izraelská armáda plánuje pokračovat ve své ofenzivě proti Íránu nejméně další tři týdny. Mluvčí izraelských obranných sil (IDF) brigádní generál Effie Defrin pro stanici CNN uvedl, že armáda má před sebou stále „tisíce cílů“. Podle jeho slov jsou plány, koordinované s americkými spojenci, připraveny minimálně do židovského svátku Pesach, tedy zhruba na příštích 21 dní, přičemž existují i hlubší plány na další období po těchto svátcích.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil své evropské spojence z vydírání v souvislosti se sporem o obnovení provozu ropovodu Družba. Podle Zelenského se někteří partneři v Evropské unii snaží dotlačit Kyjev k opětovnému spuštění tranzitu ruské ropy do Maďarska a Slovenska. Ukrajina uvádí, že ropovod z dob Sovětského svazu byl v lednu poškozen ruskými nálety a opravy dosud nebyly dokončeny.
Americké zpravodajské služby předložily prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho nejbližšímu okolí analýzu, podle které měl zesnulý íránský nejvyšší vůdce Alí Chameneí vážné pochybnosti o tom, zda by ho měl v čele země nahradit jeho syn. Podle několika zdrojů serveru CBS News blízkých administrativě se tyto interní dokumenty zakládají na informacích o dlouhodobé nedůvěře, kterou otec ke svému nástupci choval. Starší Chameneí se údajně obával, že jeho syn postrádá potřebné schopnosti pro vedení teokratického státu.
Velení americké armády pro Blízký východ (CENTCOM) obvinilo íránské revoluční gardy z šíření lživých informací týkajících se letadlové lodi USS Abraham Lincoln. Teherán opakovaně tvrdil, že se mu podařilo toto plavidlo vyřadit z provozu, což však Američané důrazně popřeli. Podle prohlášení CENTCOM si úderná skupina kolem letadlové lodi Abraham Lincoln i nadále udržuje naprostou nadvládu nad íránským vzdušným prostorem.
Íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí v rozhovoru pro web Al-Araby al-Jadeed prohlásil, že nový nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí je v dobrém zdravotním stavu a plně kontroluje probíhající situaci. Šestapadesátiletý Chameneí, který nastoupil do čela země po smrti svého otce, se od převzetí moci neobjevil na veřejnosti, což vyvolalo vlnu spekulací o jeho skutečné kondici.
Válečné tažení Donalda Trumpa proti Íránu a s ním spojené ekonomické otřesy by se mohly stát rozhodujícím faktorem jeho politické porážky. Přestože prezident v posledních týdnech slavil úspěchy, jako bylo například dopadení venezuelského prezidenta Nicoláse Madura, situace na Blízkém východě začíná představovat hrozbu, kterou ani americká energetická soběstačnost nemusí zastavit. Trump je sice přesvědčen o neporazitelnosti své společné ofenzivy s Izraelem, ale nálada americké veřejnosti se začíná obracet proti němu.
Americký prezident Donald Trump v sobotním telefonickém rozhovoru pro stanici NBC News prohlásil, že Spojené státy by mohly provést další údery na klíčový íránský terminál pro vývoz ropy na ostrově Charg „jen tak pro radost“. Prezident v rozhovoru odmítl vyhlídky na rychlou mírovou dohodu s Teheránem a uvedl, že současné podmínky nejsou pro USA dostatečně dobré.
V pražském Kongresovém centru se v sobotu večer odehrálo slavnostní udílení 33. ročníku cen Český lev, které oslavilo nejvýraznější filmové a televizní počiny loňského roku. Večerem poprvé provázela stand-up komička Bianca Cristovao, která ceremoniál otevřela futuristickou scénkou z Prahy roku 2050 a následně sál bavila vtipy o české politice i svém slavnějším bratrovi Benovi.
