Trumpovi ruply nervy: Putin nemá čas na jednání kvůli oslavám? Sejděte se, ihned!

Trump ve svém prohlášení také zpochybnil ochotu Kyjeva přistoupit na jednání. Vyjádřil pochybnost, že Ukrajina chce uzavřít dohodu s Putinem, kterého označil za momentálně příliš zaměstnaného oslavami vítězství ve druhé světové válce. „Začínám pochybovat, že Ukrajina uzavře dohodu s Putinem, který je příliš zaneprázdněn oslavami vítězství ve druhé světové válce… Sejděte se, hned!“ uvedl.

Tímto postojem se Trump zjevně rozchází s většinou západních lídrů, ale i s některými členy své administrativy, kteří zastávají názor, že mírová jednání mohou nastat až po zastavení bojů. Spojené státy i Evropská unie trvají na tom, že jakékoli rozhovory musí předcházet bezpodmínečné příměří. Tuto linii potvrdil i Trumpův zvláštní zmocněnec pro Ukrajinu Keith Kellogg, když uvedl, že nejprve musí být uzavřeno třicetidenní příměří, a teprve poté se může jednat o mírovém řešení.

Ukrajina už v březnu souhlasila s americkým návrhem na dočasné příměří, pokud jej odsouhlasí i Rusko. Moskva však návrh odmítla a místo toho nabídla přímé rozhovory v Turecku – bez předchozího závazku k zastavení palby. Podle západních spojenců tím Putin fakticky odmítl klíčovou podmínku stanovenou při nedávném summitu v Kyjevě, kde Ukrajina spolu s Francií, Německem, Polskem a Velkou Británií vyzvala Moskvu, aby do pondělí přistoupila na bezpodmínečné příměří, jinak bude čelit „masivním“ novým sankcím.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj však prohlásil, že je ochoten k jednáním přistoupit, a oznámil, že 15. května poletí do Turecka, kde bude čekat na Putina. Zároveň ale zdůraznil, že příměří musí předcházet jakémukoli rozhovoru. „Nemá smysl prodlužovat zabíjení,“ uvedl. Zelenskyj v neděli dodal, že očekává „úplné a trvalé příměří“ již od pondělí, které by podle něj vytvořilo prostor pro diplomatické řešení konfliktu.

Putin zatím příměří výslovně neodsouhlasil. Ve svém televizním vystoupení uvedl, že je připraven na přímé rozhovory s Kyjevem, a potvrdil zájem o schůzku v Istanbulu. Dodal, že rozhodnutí je nyní na ukrajinské straně. Jednání v Turecku by tak mohlo být prvním přímým setkáním mezi oběma stranami od počátečních týdnů invaze v roce 2022.

Západní lídři však zůstávají skeptičtí. Německý kancléř Friedrich Merz, francouzský prezident Emmanuel Macron i polský premiér Donald Tusk trvají na tom, že bezpodmínečné příměří je nezbytným předpokladem jednání. Macron označil Putinův návrh za „nedostatečný“ a dodal, že „příměří nemůže být výsledkem vyjednávání – musí mu předcházet“. Dle jeho slov se ruský prezident snaží pouze „získat čas“ a „najít východisko“.

Turecko, které nabídlo, že se stane hostitelem jednání, potvrdilo, že je připraveno převzít roli prostředníka. Zároveň však vyjádřilo souhlas se západní pozicí – tedy že příměří je předpokladem smysluplných rozhovorů.

Jednání v Istanbulu by se měl zúčastnit i americký ministr zahraničí Marco Rubio, který bude jednat se svými protějšky ze zemí NATO o možnostech ukončení rusko-ukrajinské války.

Speciální zmocněnec Kellogg zopakoval, že USA podporují třicetidenní příměří jako první krok k míru. Šéf ukrajinské prezidentské kanceláře Andrij Jermak jeho slova přivítal a znovu potvrdil, že Ukrajina žádá „nejprve příměří, a pak jednání“.

Ukrajina a její spojenci již delší dobu upozorňují, že Moskva svými návrhy pouze vytváří iluzi mírové vůle. Podle nich bude skutečný zájem Kremlu o vyjednávání ověřitelný pouze tím, zda Rusko skutečně zastaví palbu.