Kolumbijský prezident Gustavo Petro v rozhovoru pro BBC varoval před existencí „reálné hrozby“ vojenského zásahu Spojených států proti jeho zemi. Podle něj se USA chovají k ostatním národům jako k součásti svého „impéria“ a varoval, že takový přístup povede k mezinárodní izolaci Washingtonu. Reagoval tak na dřívější prohlášení Donalda Trumpa, který po operaci ve Venezuele označil možný vojenský zásah v Kolumbii za dobrý nápad.
Napětí mezi oběma lídry nesnížil ani středeční telefonický rozhovor, který sice Trump na sociálních sítích označil za čest, ale Petro jej popsal jako hodinu trvající monolog o problémech regionu. Kolumbijský prezident ostře odsoudil činnost amerického imigračního úřadu ICE, jehož agenty přirovnal k „nacistickým brigádám“. Podle Petra tyto složky již nepronásledují pouze latinskoamerické imigranty, ale ohrožují i vlastní občany USA.
Petro dále kritizoval americkou strategii v oblasti životního prostředí a geopolitiky, kdy Washington obvinil z vedení válek kvůli ropě a uhlí. Podle něj by odchod USA od Pařížské dohody mohl vést k další destabilizaci vztahů v Jižní Americe. Situaci kolem Venezuely vnímá právě jako konflikt o nerostné suroviny a energetické zdroje.
Donald Trump naopak Petra opakovaně slovně napadá a označuje ho za člověka, který profituje z obchodu s kokainem. Americký prezident viní Kolumbii z nedostatečného boje proti pašování drog do USA a hrozí odvetnými opatřeními. Petro tato obvinění striktně odmítá s tím, že proti drogovým kartelům bojuje již dvě desetiletí za cenu exilu své vlastní rodiny.
V otázce případné obrany proti americké agresi Petro přiznal, že Kolumbie nedisponuje moderními zbraněmi ani protileteckou obranou. Uvedl však, že země by se v případě útoku spoléhala na své obyvatelstvo, hory a džungle, jak to v historii dělala vždy. Přesto zdůraznil, že stále preferuje cestu dialogu a diplomatického řešení napjaté situace.
Americká administrativa mezitím pokračuje v tvrdé imigrační politice, která v roce 2025 vedla k deportaci více než 600 000 lidí. Dalších téměř dva miliony osob podle oficiálních dat opustily Spojené státy dobrovolně pod tlakem agresivních informačních kampaní. Tento tlak na latinskoamerickou komunitu vnímá kolumbijská vláda jako přímou urážku a zásadní problém ve vzájemných vztazích.
Petro také potvrdil komunikaci s prozatímní venezuelskou prezidentkou Delcy Rodríguezovou, kterou pozval na návštěvu Kolumbie. Varoval před skrytými operacemi zpravodajských služeb na kolumbijském území a odmítl jakékoli vměšování, které by nesouviselo s bojem proti narkotikům. Situace v regionu tak zůstává po pádu Nicoláse Madura, na jehož dopadení se podílely americké síly, extrémně výbušná.
V rámci domácí politiky Petro nadále prosazuje strategii „totálního míru“, která spočívá v jednání s ozbrojenými skupinami. Odmítá kritiku, že je k banditům příliš mírný, a argumentuje poklesem počtu vražd v oblastech, kde se podařilo omezit pěstování koky. Právě budoucí kontrola nad kolumbijským územím a produkcí drog bude klíčovým bodem v dalším vyjednávání s Bílým domem.
Indonéská vláda čelí hromadné žalobě za hrubou nedbalost při zvládání rozsáhlých lesních požárů, které zahalily velkou část jihovýchodní Asie do toxického dýmu. Žaloba, kterou podaly organizace domorodých obyvatel a občanské spolky v indonéské části ostrova Borneo, míří na deset vysoce postavených představitelů státu včetně prezidenta Prabowa Subianta a guvernéra provincie Západní Kalimantan. Obyvatelé regionu se potýkají s prudkým nárůstem dýchacích potíží, uzavíráním škol i výrazným omezením běžného života.
Ve věku sedmaosmdesáti let zemřela v nemocnici Španělka María del Carmen Abascalová, známa pod lidovým jménem Maricarmen, jejíž nedávné nedobrovolné vystěhování z madridského bytu vyvolalo masové protesty a hlubokou politickou krizi po celé zemi. Seniorka skonala v hospitalizaci jen několik týdnů poté, co ji policie na nosítkách vynosila z domova, v němž prožila více než sedmdesát let. Zpráva o jejím úmrtí okamžitě vyhrotila již tak napjatou atmosféru na španělské politické scéně i v ulicích hlavního města.
Hurikán Isaias, který se stal prvním hurikánem letošní atlantické sezóny, rychle zesílil v Mexickém zálivu a postupuje směrem k severnímu pobřeží Spojených států. Meteorologové varují před nebezpečnými příbojovými vlnami, ničivým větrem a přívalovými dešti. Zásah pevniny se očekává v pásu od pobřeží státu Mississippi až po západní část Floridy.
Jihokorejská vláda oznámila, že podnikne právní kroky, pokud se potvrdí, že zásilky paliva směřující z tamních přístavů do Ruska porušily vnitrostátní zákony. Reagovala tak na investigativní zjištění britského deníku The Guardian, podle něhož bylo během letních měsíců do ruských přístavů přepraveno přes 176 tisíc tun ropných produktů, zejména nafty. Soul v oficiálním prohlášení potvrdil, že případ prověřuje a v případě zjištění protiprávního jednání bude postupovat striktně podle platné legislativy.
Předvolební shromáždění amerického prezidenta Donalda Trumpa v texaském San Antoniu narušila série protestů a incidentů v hledišti. Prezident přicestoval do státu, aby podpořil republikánského kandidáta do Senátu Kena Paxtona v době, kdy se republikáni potýkají s nečekaně silným tlakem ze strany demokratů před nadcházejícími volbami v polovině prezidentského mandátu. Nejméně půltucet demonstrantů přerušil prezidentův projev, přičemž některé z nich musela z arény vyvést policie a v jednom případě došlo přímo mezi diváky k fyzickému napadení.
Obyvatelé Pásma Gazy čelí téměř každodenním izraelským úderům, přestože v enklávě platí příměří. Ačkoli dohoda přinesla zastavení masivního bombardování a umožnila zvýšení dodávek humanitární i zdravotnické pomoci, od jejího počátku zahynulo podle místního ministerstva zdravotnictví více než čtrnáct set lidí. Celkový počet obětí od vypuknutí konfliktu před třemi lety tak podle stejného zdroje přesáhl hranici sedmdesáti čtyř tisíc.
Bývalý syrský generál Bassam al-Hassan, který je obviněn ze spáchání zločinů proti lidskosti a v minulosti dohlížel na syrský program chemických zbraní, žije v Libanonu pod ochranou a s finanční podporou ze strany Spojených států a libanonských úřadů. Vyplývá to z vyšetřování stanice BBC a rozhlasové sítě NPR. Hassan, jenž působil jako blízký poradce sesazeného prezidenta Bašára Asada, získal útočiště výměnou za poskytování zpravodajských informací.
Americká armáda ztratila nebo zaznamenala poškození u 81 vojenských letadel, vrtulníků a bezpilotních letounů v rámci války s Íránem. Celková hodnota poškozené či zničené letecké techniky dosahuje až 3,3 miliardy dolarů. Vyplývá to z nově zveřejněné zprávy Výzkumné služby Kongresu (CRS), která vychází z údajů Ministerstva obrany USA, zpráv Ústředního velení armády i inspekčních nálezů.
Česko si v pondělí připomnělo osobnost Václava Havla, který by se toho dne dožil kulatých 90. narozenin. Veřejně se vyjádřil i Miloš Zeman, jenž s Havlem patřil k trojici nejvýraznějších osobností 90. let minulého století.
V Česku je v plném proudu volební týden. Už v pátek budou lidé mít možnost odevzdat hlas v komunálních či senátních volbách. O podporu usilují v některých městech či obcích i známí herci. Kdo se snaží oslovit spoluobčany?
V těžké situaci se nachází Pražský hrad poté, co prezident Petr Pavel oznámil, že kvůli soukromé zahraniční cestě neodevzdá hlas v komunálních volbách. Ačkoliv je těžké hlavu státu obhajovat, první dáma Eva Pavlová se o to pokusila.
Čtyřmi různými způsoby se může projevit očekávaná zítřejší změna počasí, která definitivně ukončí dlouhé období babího léta. Podrobnosti prozradili tuzemští meteorologové z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).