Kolumbijský prezident varoval před existencí „reálné hrozby“ vojenského zásahu USA

Donald Trump
Donald Trump, foto: Depositphotos
Klára Marková 9. ledna 2026 09:27
Sdílej:

Kolumbijský prezident Gustavo Petro v rozhovoru pro BBC varoval před existencí „reálné hrozby“ vojenského zásahu Spojených států proti jeho zemi. Podle něj se USA chovají k ostatním národům jako k součásti svého „impéria“ a varoval, že takový přístup povede k mezinárodní izolaci Washingtonu. Reagoval tak na dřívější prohlášení Donalda Trumpa, který po operaci ve Venezuele označil možný vojenský zásah v Kolumbii za dobrý nápad.

Napětí mezi oběma lídry nesnížil ani středeční telefonický rozhovor, který sice Trump na sociálních sítích označil za čest, ale Petro jej popsal jako hodinu trvající monolog o problémech regionu. Kolumbijský prezident ostře odsoudil činnost amerického imigračního úřadu ICE, jehož agenty přirovnal k „nacistickým brigádám“. Podle Petra tyto složky již nepronásledují pouze latinskoamerické imigranty, ale ohrožují i vlastní občany USA.

Petro dále kritizoval americkou strategii v oblasti životního prostředí a geopolitiky, kdy Washington obvinil z vedení válek kvůli ropě a uhlí. Podle něj by odchod USA od Pařížské dohody mohl vést k další destabilizaci vztahů v Jižní Americe. Situaci kolem Venezuely vnímá právě jako konflikt o nerostné suroviny a energetické zdroje.

Donald Trump naopak Petra opakovaně slovně napadá a označuje ho za člověka, který profituje z obchodu s kokainem. Americký prezident viní Kolumbii z nedostatečného boje proti pašování drog do USA a hrozí odvetnými opatřeními. Petro tato obvinění striktně odmítá s tím, že proti drogovým kartelům bojuje již dvě desetiletí za cenu exilu své vlastní rodiny.

V otázce případné obrany proti americké agresi Petro přiznal, že Kolumbie nedisponuje moderními zbraněmi ani protileteckou obranou. Uvedl však, že země by se v případě útoku spoléhala na své obyvatelstvo, hory a džungle, jak to v historii dělala vždy. Přesto zdůraznil, že stále preferuje cestu dialogu a diplomatického řešení napjaté situace.

Americká administrativa mezitím pokračuje v tvrdé imigrační politice, která v roce 2025 vedla k deportaci více než 600 000 lidí. Dalších téměř dva miliony osob podle oficiálních dat opustily Spojené státy dobrovolně pod tlakem agresivních informačních kampaní. Tento tlak na latinskoamerickou komunitu vnímá kolumbijská vláda jako přímou urážku a zásadní problém ve vzájemných vztazích.

Petro také potvrdil komunikaci s prozatímní venezuelskou prezidentkou Delcy Rodríguezovou, kterou pozval na návštěvu Kolumbie. Varoval před skrytými operacemi zpravodajských služeb na kolumbijském území a odmítl jakékoli vměšování, které by nesouviselo s bojem proti narkotikům. Situace v regionu tak zůstává po pádu Nicoláse Madura, na jehož dopadení se podílely americké síly, extrémně výbušná.

V rámci domácí politiky Petro nadále prosazuje strategii „totálního míru“, která spočívá v jednání s ozbrojenými skupinami. Odmítá kritiku, že je k banditům příliš mírný, a argumentuje poklesem počtu vražd v oblastech, kde se podařilo omezit pěstování koky. Právě budoucí kontrola nad kolumbijským územím a produkcí drog bude klíčovým bodem v dalším vyjednávání s Bílým domem.

Stalo se