Kolumbijský prezident Gustavo Petro v rozhovoru pro BBC varoval před existencí „reálné hrozby“ vojenského zásahu Spojených států proti jeho zemi. Podle něj se USA chovají k ostatním národům jako k součásti svého „impéria“ a varoval, že takový přístup povede k mezinárodní izolaci Washingtonu. Reagoval tak na dřívější prohlášení Donalda Trumpa, který po operaci ve Venezuele označil možný vojenský zásah v Kolumbii za dobrý nápad.
Napětí mezi oběma lídry nesnížil ani středeční telefonický rozhovor, který sice Trump na sociálních sítích označil za čest, ale Petro jej popsal jako hodinu trvající monolog o problémech regionu. Kolumbijský prezident ostře odsoudil činnost amerického imigračního úřadu ICE, jehož agenty přirovnal k „nacistickým brigádám“. Podle Petra tyto složky již nepronásledují pouze latinskoamerické imigranty, ale ohrožují i vlastní občany USA.
Petro dále kritizoval americkou strategii v oblasti životního prostředí a geopolitiky, kdy Washington obvinil z vedení válek kvůli ropě a uhlí. Podle něj by odchod USA od Pařížské dohody mohl vést k další destabilizaci vztahů v Jižní Americe. Situaci kolem Venezuely vnímá právě jako konflikt o nerostné suroviny a energetické zdroje.
Donald Trump naopak Petra opakovaně slovně napadá a označuje ho za člověka, který profituje z obchodu s kokainem. Americký prezident viní Kolumbii z nedostatečného boje proti pašování drog do USA a hrozí odvetnými opatřeními. Petro tato obvinění striktně odmítá s tím, že proti drogovým kartelům bojuje již dvě desetiletí za cenu exilu své vlastní rodiny.
V otázce případné obrany proti americké agresi Petro přiznal, že Kolumbie nedisponuje moderními zbraněmi ani protileteckou obranou. Uvedl však, že země by se v případě útoku spoléhala na své obyvatelstvo, hory a džungle, jak to v historii dělala vždy. Přesto zdůraznil, že stále preferuje cestu dialogu a diplomatického řešení napjaté situace.
Americká administrativa mezitím pokračuje v tvrdé imigrační politice, která v roce 2025 vedla k deportaci více než 600 000 lidí. Dalších téměř dva miliony osob podle oficiálních dat opustily Spojené státy dobrovolně pod tlakem agresivních informačních kampaní. Tento tlak na latinskoamerickou komunitu vnímá kolumbijská vláda jako přímou urážku a zásadní problém ve vzájemných vztazích.
Petro také potvrdil komunikaci s prozatímní venezuelskou prezidentkou Delcy Rodríguezovou, kterou pozval na návštěvu Kolumbie. Varoval před skrytými operacemi zpravodajských služeb na kolumbijském území a odmítl jakékoli vměšování, které by nesouviselo s bojem proti narkotikům. Situace v regionu tak zůstává po pádu Nicoláse Madura, na jehož dopadení se podílely americké síly, extrémně výbušná.
V rámci domácí politiky Petro nadále prosazuje strategii „totálního míru“, která spočívá v jednání s ozbrojenými skupinami. Odmítá kritiku, že je k banditům příliš mírný, a argumentuje poklesem počtu vražd v oblastech, kde se podařilo omezit pěstování koky. Právě budoucí kontrola nad kolumbijským územím a produkcí drog bude klíčovým bodem v dalším vyjednávání s Bílým domem.
V australském letovisku Gold Coast se plánuje výstavba nejvyšší budovy v zemi, která má nést jméno Trump. Projekt s názvem Trump International Hotel & Tower Gold Coast, za nímž stojí australská skupina Altus Property Group, počítá s devadesátijednapatrovým mrakodrapem. Součástí ambiciózního záměru je luxusní šestihvězdičkový hotel s 285 pokoji, nákupní zóna s prestižními značkami, restaurace oceněné michelinskou hvězdou a luxusní rezidenční apartmány postavené podle standardů organizace Trump.
Východoukrajinskou Doněckou oblast halí mrazivá noc a obrněné vozy s redaktory BBC projíždějí surrealistickými tunely z rybářských sítí. Tyto sítě, upevněné na vysokých kůlech, se táhnou kilometry podél cest jako ochrana před útočnými drony. Jsou levnou, ale překvapivě účinnou bariérou; zachytí vrtule bezpilotních letounů dříve, než stačí zasáhnout svůj cíl. Mnoho z nich pochází od skotských rybářů, kteří je darovali k recyklaci – nyní však na frontě pomáhají chránit životy.
Přípravy na historickou misi Artemis II, která má po více než padesáti letech dopravit lidskou posádku k Měsíci, narazily na další vážnou překážku. Inženýři NASA o víkendu odhalili problém s průtokem helia v horní části obří rakety Space Launch System (SLS). Tato komplikace definitivně znemožnila plánovaný start v průběhu března.
Čtyři roky trvající válečný konflikt na Ukrajině si na obou stranách vyžádal enormní množství obětí, ačkoli přesné ověřování čísel zůstává v podmínkách probíhajících bojů velmi obtížné.
Během projevu před vedením Federální bezpečnosti služby (FSB) se ruský prezident Vladimir Putin nečekaně vyhnul hodnocení dosavadního průběhu invaze na Ukrajinu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při příležitosti čtyř let od začátku masivní ruské agrese zveřejnil emotivní poselství, ve kterém adresoval výzvu Donaldu Trumpovi k návštěvě Kyjeva. Zelenskyj v projevu deklaroval, že Vladimiru Putinovi se nepodařilo naplnit jeho válečné záměry ani zlomit odpor obyvatel. Zdůraznil také, že Ukrajina v budoucím mírovém procesu nehodlá obětovat zájmy svých občanů a bude usilovat o dosažení spravedlivých podmínek.
Evropa čelí nové zdravotní hrozbě v podobě tropického onemocnění chikungunya, které se díky klimatickým změnám začíná šířit i v mírném podnebném pásu. Nové vědecké poznatky potvrzují, že podmínky pro přenos tohoto viru nyní splňuje 29 evropských států. Zatímco v jižních oblastech, jako je Španělsko nebo Řecko, hrozí nákaza více než polovinu roku, riziko se posouvá stále dál na sever. V jihovýchodní Anglii jsou již nyní vhodné podmínky po dobu dvou měsíců v roce, přičemž v Belgii či Německu je to až pět měsíců.
Mezi Chorvatskem a maďarskou vládou Viktora Orbána se rozhořel ostrý spor o tranzit ropy, do kterého se postupně zapojilo i Slovensko. Konflikt eskaloval poté, co maďarský kabinet apeloval na Záhřeb, aby umožnil přepravu ruské ropy přes chorvatské území. Maďarsko se přitom paradoxně odvolává na unijní pravidla, ačkoliv se stejnou instituci, tedy Evropskou unii, dlouhodobě snaží marginalizovat v situacích, kdy mu to nevyhovuje. Populární chorvatský server index.hr v této souvislosti označil Orbána a Roberta Fica za „klasický příklad Putinových užitečných idiotů v samém srdci Evropy.“
Francouzský prezident Emmanuel Macron se během svého vystoupení vyjádřil velmi skepticky k možnosti brzkého nastolení míru. Podle jeho slov neexistuje na ruské straně žádná skutečná vůle k ukončení konfliktu. Macron zdůraznil, že za této situace je nezbytné i nadále stupňovat podporu Ukrajině a zajistit, aby země měla prostředky k obraně.
Americká vláda dluží na náhradách přibližně 134 miliard dolarů, které vybrala na základě plošných cel prezidenta Donalda Trumpa. Tato cla byla minulý týden Nejvyšším soudem prohlášena za nezákonná, což otevřelo cestu k teoretickému vracení peněz. Pro běžné spotřebitele, kteří dopady těchto cel pocítili skrze vyšší ceny v obchodech, je však vyhlídka na získání jakékoliv finanční kompenzace prakticky nulová.
Při příležitosti čtyř let od začátku masivní invaze mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov potvrdil, že Rusko hodlá ve svých vojenských operacích na Ukrajině vytrvat. Situaci popsal jako rozsáhlý střet se západními mocnostmi, které se podle jeho slov snaží ruský stát zlikvidovat. Peskov nicméně zdůraznil, že tento vnější tlak měl opačný účinek a přispěl k bezprecedentnímu sjednocení ruských občanů.
V rozhovoru pro stanici BBC ukrajinský lídr Volodymyr Zelenskyj varoval, že ruská agrese již přerostla v globální konflikt a Vladimir Putin fakticky rozpoutal třetí světovou válku. Podle něj Putin neusiluje pouze o podmanění Ukrajiny, ale o násilnou změnu světových hodnot a demokratických principů. Zelenskyj je přesvědčen, že jedinou funkční strategií proti Kremlu je kombinace neústupného vojenského odporu a drtivého ekonomického tlaku, který by Rusko přiměl k ukončení bojů.