Kolumbijský prezident Gustavo Petro v rozhovoru pro BBC varoval před existencí „reálné hrozby“ vojenského zásahu Spojených států proti jeho zemi. Podle něj se USA chovají k ostatním národům jako k součásti svého „impéria“ a varoval, že takový přístup povede k mezinárodní izolaci Washingtonu. Reagoval tak na dřívější prohlášení Donalda Trumpa, který po operaci ve Venezuele označil možný vojenský zásah v Kolumbii za dobrý nápad.
Napětí mezi oběma lídry nesnížil ani středeční telefonický rozhovor, který sice Trump na sociálních sítích označil za čest, ale Petro jej popsal jako hodinu trvající monolog o problémech regionu. Kolumbijský prezident ostře odsoudil činnost amerického imigračního úřadu ICE, jehož agenty přirovnal k „nacistickým brigádám“. Podle Petra tyto složky již nepronásledují pouze latinskoamerické imigranty, ale ohrožují i vlastní občany USA.
Petro dále kritizoval americkou strategii v oblasti životního prostředí a geopolitiky, kdy Washington obvinil z vedení válek kvůli ropě a uhlí. Podle něj by odchod USA od Pařížské dohody mohl vést k další destabilizaci vztahů v Jižní Americe. Situaci kolem Venezuely vnímá právě jako konflikt o nerostné suroviny a energetické zdroje.
Donald Trump naopak Petra opakovaně slovně napadá a označuje ho za člověka, který profituje z obchodu s kokainem. Americký prezident viní Kolumbii z nedostatečného boje proti pašování drog do USA a hrozí odvetnými opatřeními. Petro tato obvinění striktně odmítá s tím, že proti drogovým kartelům bojuje již dvě desetiletí za cenu exilu své vlastní rodiny.
V otázce případné obrany proti americké agresi Petro přiznal, že Kolumbie nedisponuje moderními zbraněmi ani protileteckou obranou. Uvedl však, že země by se v případě útoku spoléhala na své obyvatelstvo, hory a džungle, jak to v historii dělala vždy. Přesto zdůraznil, že stále preferuje cestu dialogu a diplomatického řešení napjaté situace.
Americká administrativa mezitím pokračuje v tvrdé imigrační politice, která v roce 2025 vedla k deportaci více než 600 000 lidí. Dalších téměř dva miliony osob podle oficiálních dat opustily Spojené státy dobrovolně pod tlakem agresivních informačních kampaní. Tento tlak na latinskoamerickou komunitu vnímá kolumbijská vláda jako přímou urážku a zásadní problém ve vzájemných vztazích.
Petro také potvrdil komunikaci s prozatímní venezuelskou prezidentkou Delcy Rodríguezovou, kterou pozval na návštěvu Kolumbie. Varoval před skrytými operacemi zpravodajských služeb na kolumbijském území a odmítl jakékoli vměšování, které by nesouviselo s bojem proti narkotikům. Situace v regionu tak zůstává po pádu Nicoláse Madura, na jehož dopadení se podílely americké síly, extrémně výbušná.
V rámci domácí politiky Petro nadále prosazuje strategii „totálního míru“, která spočívá v jednání s ozbrojenými skupinami. Odmítá kritiku, že je k banditům příliš mírný, a argumentuje poklesem počtu vražd v oblastech, kde se podařilo omezit pěstování koky. Právě budoucí kontrola nad kolumbijským územím a produkcí drog bude klíčovým bodem v dalším vyjednávání s Bílým domem.
Donald Trump prohlásil, že Spojené státy Grónsko „prostě musí mít“ pro svou národní bezpečnost. Aby své odhodlání zdůraznil, zveřejnil na sociálních sítích soukromé zprávy od francouzského prezidenta Emmanuela Macrona i šéfa NATO Marka Rutteho.
Španělsko se od úterý zahalí do třídenního státního smutku za oběti tragické srážky dvou rychlovlaků v Andalusii. Neštěstí, ke kterému došlo v neděli večer u obce Adamuz, si vyžádalo nejméně 40 lidských životů. Záchranáři stále prohledávají trosky zdemolovaných vagonů a úřady varují, že konečná bilance obětí může být ještě vyšší.
Čas letí, už několik dní tady máme nový kalendářní rok, v němž legendární Jiřina Bohdalová oslaví již 95. narozeniny. Navzdory požehnanému věku, kdy by si už mnoho let mohla užívat zaslouženého důchodu, je nadále aktivní v šoubyznyse. A kolegové ji za to obdivují.
Rodina někdejšího řeporyjského starosty a bývalého novináře Pavla Novotného se ocitla v nezáviděníhodné situaci. Syn legendárního baviče má podle dostupných informací dlužit poměrně vysokou částku. Co jemu a jeho blízkým hrozí?
Ve zbytku ledna a do poloviny února se očekává typicky zimní počasí, které může být i teplotně podprůměrné. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Už tento týden se může vyskytnout další sněžení.
Spekulace z posledních dní se ukázaly jako pravdivé. Karlos Vémola se dočkal propuštění z vazby po zaplacení kauce. Podle dostupných informací bylo nutné zaplatit částku přesahující 10 milionů korun.
Tragická střelba otřásla v úvodu nového týdne Chřibskou na Děčínsku. Při útoku na městském úřadě přišel o život jeden člověk, mezi šesticí zraněných má být místní starosta. Útočník si zřejmě vzal život sám, předtím se dostal do přestřelky s přivolanými policisty. I v řadách policie došlo ke zraněním.
Snaha Donalda Trumpa o ovládnutí Grónska proti vůli jeho obyvatel uvrhla NATO do nejhlubší krize v jeho téměř osmasedmdesátileté historii. Prezidentův plán uvalit cla na spojence, kteří se staví proti jeho územním ambicím, vyvolává na obou stranách Atlantiku otázku: Kdo může alianci zachránit před rozpadem? Hlavní tíha odpovědnosti nyní podle CNN leží na bedrech republikánů v Kongresu a na schopnosti evropských lídrů zachovat jednotu tváří v tvář ekonomickému vydírání.
Situace kolem Grónska se vyostřila do té míry, že evropští diplomaté začínají otevřeně mluvit o krizi nevídaných rozměrů. Donald Trump totiž podle informací z Washingtonu neblafuje. Zatímco mnozí považovali jeho snahu o odkup ostrova za další z jeho vyjednávacích taktik typu „Umění dohody“, dánská vláda po posledních schůzkách s americkým týmem dospěla k závěru, že prezident to myslí naprosto smrtelně vážně.
Britský premiér Keir Starmer se ostře ohradil proti plánu Donalda Trumpa uvalit cla na Velkou Británii a další evropské země. Reagoval tak na stupňující se nátlak Washingtonu, který se snaží vynutit si prodej Grónska. Starmer označil Trumpův postup za „naprosto chybný“ a zdůraznil, že o budoucnosti ostrova mají právo rozhodovat výhradně obyvatelé Grónska a Dánské království.
Vztahy mezi globálními mocnostmi a boj o omezené zdroje oceánů dnes vyžadují více než jen klasickou diplomacii. Oceány, které pokrývají 70 % naší planety a zajišťují 90 % světového obchodu, se stávají novou frontovou linií geopolitiky 21. století. To, jak se politici postaví k výzvám v Arktidě nebo na mořském dně, podle expertů přímo ovlivní ceny zboží i globální bezpečnost.
Východní křídlo Bílého domu, které od roku 1942 ukrývalo jedno z nejstřeženějších tajemství americké bezpečnosti, přestalo v říjnu 2025 existovat. Demoliční čety srovnaly historickou budovu se zemí, aby uvolnily místo pro nový projekt prezidenta Donalda Trumpa – monumentální taneční sál. Spolu s nadzemní částí však z mapy zmizely i legendární podzemní prostory, včetně bunkru známého jako Prezidentské operační středisko (PEOC).