Kolumbijský prezident Gustavo Petro v rozhovoru pro BBC varoval před existencí „reálné hrozby“ vojenského zásahu Spojených států proti jeho zemi. Podle něj se USA chovají k ostatním národům jako k součásti svého „impéria“ a varoval, že takový přístup povede k mezinárodní izolaci Washingtonu. Reagoval tak na dřívější prohlášení Donalda Trumpa, který po operaci ve Venezuele označil možný vojenský zásah v Kolumbii za dobrý nápad.
Napětí mezi oběma lídry nesnížil ani středeční telefonický rozhovor, který sice Trump na sociálních sítích označil za čest, ale Petro jej popsal jako hodinu trvající monolog o problémech regionu. Kolumbijský prezident ostře odsoudil činnost amerického imigračního úřadu ICE, jehož agenty přirovnal k „nacistickým brigádám“. Podle Petra tyto složky již nepronásledují pouze latinskoamerické imigranty, ale ohrožují i vlastní občany USA.
Petro dále kritizoval americkou strategii v oblasti životního prostředí a geopolitiky, kdy Washington obvinil z vedení válek kvůli ropě a uhlí. Podle něj by odchod USA od Pařížské dohody mohl vést k další destabilizaci vztahů v Jižní Americe. Situaci kolem Venezuely vnímá právě jako konflikt o nerostné suroviny a energetické zdroje.
Donald Trump naopak Petra opakovaně slovně napadá a označuje ho za člověka, který profituje z obchodu s kokainem. Americký prezident viní Kolumbii z nedostatečného boje proti pašování drog do USA a hrozí odvetnými opatřeními. Petro tato obvinění striktně odmítá s tím, že proti drogovým kartelům bojuje již dvě desetiletí za cenu exilu své vlastní rodiny.
V otázce případné obrany proti americké agresi Petro přiznal, že Kolumbie nedisponuje moderními zbraněmi ani protileteckou obranou. Uvedl však, že země by se v případě útoku spoléhala na své obyvatelstvo, hory a džungle, jak to v historii dělala vždy. Přesto zdůraznil, že stále preferuje cestu dialogu a diplomatického řešení napjaté situace.
Americká administrativa mezitím pokračuje v tvrdé imigrační politice, která v roce 2025 vedla k deportaci více než 600 000 lidí. Dalších téměř dva miliony osob podle oficiálních dat opustily Spojené státy dobrovolně pod tlakem agresivních informačních kampaní. Tento tlak na latinskoamerickou komunitu vnímá kolumbijská vláda jako přímou urážku a zásadní problém ve vzájemných vztazích.
Petro také potvrdil komunikaci s prozatímní venezuelskou prezidentkou Delcy Rodríguezovou, kterou pozval na návštěvu Kolumbie. Varoval před skrytými operacemi zpravodajských služeb na kolumbijském území a odmítl jakékoli vměšování, které by nesouviselo s bojem proti narkotikům. Situace v regionu tak zůstává po pádu Nicoláse Madura, na jehož dopadení se podílely americké síly, extrémně výbušná.
V rámci domácí politiky Petro nadále prosazuje strategii „totálního míru“, která spočívá v jednání s ozbrojenými skupinami. Odmítá kritiku, že je k banditům příliš mírný, a argumentuje poklesem počtu vražd v oblastech, kde se podařilo omezit pěstování koky. Právě budoucí kontrola nad kolumbijským územím a produkcí drog bude klíčovým bodem v dalším vyjednávání s Bílým domem.
Herecká legenda Jiřina Bohdalová oslaví 3. května 95. narozeniny. Česká televize při této příležitosti vzdává hold její výjimečné kariéře, která zásadně ovlivnila podobu české televizní i filmové tvorby a stále oslovuje diváky napříč generacemi. Na svých programech a v iVysílání nabídne více než dvě desítky pořadů, které mapují jedinečnou kariéru této herečky.
Nepříjemně nás dnes překvapilo počasí, vždyť i v Praze se objevily sněhové vločky. Dobrou zprávou je, že o víkendu už by zase mělo být lépe. Dočkáme se i sluníčka a nejvyšších teplot přes 15 stupňů, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Donald Trump dlouhodobě neváhá jít do křížku s americkými celebritami. Jednou takovou, se kterou se pravidelně střetává, je George Clooney. Slavný herec v uplynulých dnech označil konkrétní slova prezidenta za válečný zločin. Bílý dům si to každopádně nenechal líbit a ostře reagoval.
Velmi smutná zpráva dnes dorazila do Česka. Na Špicberkách tragicky zahynul uznávaný dobrodruh a polárník Miroslav Jakeš. Bylo mu 75 let. Naposledy o sobě dal vědět již v minulém týdnu, přesto probíhala rozsáhlá pátrací akce. Ta má bohužel smutný konec.
Evropská unie by měla na hlubokou krizi v transatlantických vztazích reagovat vybudováním vlastních vojenských kapacit. V rozhovoru pro server Politico to uvedl evropský komisař pro obranu Andrius Kubilius. Podle něj je vytvoření společné evropské armády cestou, jak posílit bezpečnost kontinentu a zároveň paradoxně pomoci stabilizovat samotné NATO, které v posledních měsících čelí bezprecedentním útokům ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa.
První dáma Melania Trumpová vystoupila ve čtvrtek v Bílém domě s nečekaným a velmi rázným prohlášením. Kategoricky v něm odmítla jakékoli své vazby na usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina a vyzvala americký Kongres, aby uspořádal slyšení pro oběti jeho sítě obchodující s lidmi. Podle jejích slov musí lživá tvrzení spojující její osobu s Epsteinem „skončit ještě dnes“.
Prezident Donald Trump již podruhé v průběhu roku 2026 hrozí rozbitím Severoatlantické aliance, tentokrát kvůli neochotě evropských spojenců zapojit se do války v Íránu. Tento postoj vyvolává hluboký rozpor mezi Bílým domem a americkou veřejností. Zatímco Trump označuje NATO za „papírového tygra“ a stěžuje si na nedostatek podpory, většina Američanů alianci nadále vnímá jako klíčový pilíř bezpečnosti USA.
V České republice byla dopadena německá pravicová extremistka Marla-Svenja Liebich, která se několik měsíců úspěšně vyhýbala nástupu do vězení. Na základě evropského zatykače ji policisté zadrželi v obci Krásná na východě země, přibližně 100 kilometrů od Prahy. Liebich, dříve známá jako Sven Liebich, má být v nejbližší době vydána do Německa.
Singapur, město proslulé svou závislostí na klimatizaci, čelí kvůli energetické krizi vyvolané válkou v Íránu nelehké zkoušce. Tamní vláda nařídila státním zaměstnancům zvýšit teplotu v kancelářích na minimálně 25 °C. Toto opatření přichází v době, kdy ceny energií prudce rostou v důsledku faktického uzavření Hormuzského průlivu, přes který do regionu proudí klíčové dodávky ropy a plynu.
V rámci vyjednávání o ukončení války s USA a Izraelem přišel Teherán s kontroverzním požadavkem, který šokoval námořní dopravce i světové trhy. Írán navrhuje, aby mu byla oficiálně přiznána kontrola nad Hormuzským průlivem, za jehož proplutí hodlá vybírat mýtné ve výši až 2 miliony dolarů (přibližně 47 milionů korun) za každou nákladní loď. Tyto prostředky chce země využít na obnovu své infrastruktury, kterou zdevastovalo americké a izraelské bombardování.
Evropská unie spustila nový digitální systém hraničních kontrol, který zásadně mění pravidla pro cestující ze zemí mimo EU, včetně turistů z Velké Británie. Takzvaný Systém vstupu/výstupu (EES) vyžaduje při překročení hranic schengenského prostoru registraci otisků prstů a pořízení fotografie obličeje. Tento systém by měl být od pátku plně funkční na všech hraničních přechodech ve 29 zúčastněných zemích, ačkoliv jeho zavádění doprovázejí technické potíže.
Nedávná ostrá slovní přestřelka mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem měla hlubší příčiny, než se na první pohled zdálo. Jádrem sporu byla frustrace Bílého domu z toho, že evropští spojenci odmítli poskytnout Spojeným státům přístup na své vojenské základny pro útoky proti Íránu. Trump během několikahodinového jednání za zavřenými dveřmi opakovaně zdůrazňoval pocit zrady ze strany zemí jako Francie nebo Španělsko, které navíc zakázaly americkým letounům využívat svůj vzdušný prostor.