Západní Kolumbii zasáhlo silné zemětřesení o síle 7,4 stupně, které si podle dosavadních zpráv úřadů vyžádalo nejméně dvě desítky lidských životů. Otřesy byly natolik intenzivní, že přiměly obyvatele k překotné evakuaci a způsobily škody i v sousedním Ekvádoru. Sérii destrukcí doprovází zprávy o mnoha zraněných a zřícených budovách v několika městech.
Ohnisko seizmické aktivity se nacházelo u obce San José del Palmar v departementu Chocó, přibližně čtyři sta kilometrů západně od hlavního města Bogoty. Podle americké i kolumbijské geologické služby otřesy vycházely z hloubky zhruba sto sedmi kilometrů. Guvernérka Chocó Nubia Córdobová potvrdila, že v krajské metropoli došlo ke vážným majetkovým škodám a řada lidí utrpěla zranění.
Nejhorší bilanci obětí hlásí město Pereira, kde primátor Mauricio Salazar potvrdil smrt nejméně osmnácti osob. Další lidé zůstali uvězněni pod troskami zřícených domů, na jejichž vyproštění pracují záchranné složky. Tragické následky má neštěstí také v Manizales, kde starosta Jorge Eduardo Rojas oznámil nejméně dvě oběti na životech.
Právě v Manizales došlo k rozsáhlému poškození městské zástavby. Podle tamního starosty bylo částečně či úplně zničeno více než dvanáct budov a dvacet rodinných domů. Destrukci neušetřila ani známá novogotická katedrála, jejíž věž se zřítila přímo do hlavní chrámové lodi. Starosta obyvatele důrazně vyzval, aby se kvůli riziku následných otřesů nevraceli do svých domovů a zdržovali se na volném prostranství.
Velmi dramatická situace panuje také v Cali, třetím největším městě Kolumbie. Místní starosta Alejandro Eder informoval o zřícení nejméně dvou desítek budov, přičemž v jejich ruinách zůstává uvězněno neupřesněné množství lidí. Vzhledem k rozsahu katastrofy požádalo vedení Cali o okamžitou pomoc speciální záchranářské týmy z Bogoty a Medellínu.
Očití svědci popisují nevídanou sílu otřesů, které vyhnaly tisíce lidí do ulic. Jeden z taxikářů v Cali uvedl, že se jeho domov v horské oblasti prudce otřásl a z města bylo vidět jen stoupající oblaka prachu z hroutících se staveb. Záchranáři i samotní obyvatelé začali okamžitě po odeznění nejhorších otřesů prohledávat suť a pátrat po přeživších.
Vzhledem k nastalé krizi převzal osobní dohled nad záchrannými a obnovovacími pracemi kolumbijský prezident Abelardo de la Espriella. Na sociálních sítích oznámil, že osobně navštíví oblast a přímo v San José del Palmar zřídí krizové řídicí centrum, odkud budou koordinovány veškeré operace na pomoc postiženému obyvatelstvu.
Katastrofa vážně narušila také dopravní infrastrukturu v celé západní části země. Civilní letecký úřad byl nucen zcela uzavřít a přerušit provoz na šesti letištích, která utrpěla strukturální škody. Omezení se dotklo vzdušných přístavů obsluhujících města Pereira, Manizales, Quibdó, Armenia, Cartago a Buenaventura.
Přestože jsou slabší otřesy v centrální a západní Kolumbii poměrně běžným jevem, takto ničivé zemětřesení s magnitudou přesahující sedmý stupeň je v oblasti výjimečné. Současné neštěstí navíc přichází jen nedlouho poté, co na konci června zasáhly sousední Venezuelu dvě po sobě jdoucí zemětřesení, která si vyžádala přes pět tisíc obětí a zanechala za sebou obrovské škody.
Španělské úřady bijí na poplach před hrozbou ničivých lesních požárů v souvislosti s nadcházejícím úplným zatměním Slunce. Do země totiž míří stovky tisíc pozorovatelů z celého světa, kteří plánují zaplnit venkovské oblasti, horské hřebeny i pláže, aby tento vzácný vesmírný úkaz sledovali z co nejlepších pozic.
Západní Kolumbii zasáhlo silné zemětřesení o síle 7,4 stupně, které si podle dosavadních zpráv úřadů vyžádalo nejméně dvě desítky lidských životů. Otřesy byly natolik intenzivní, že přiměly obyvatele k překotné evakuaci a způsobily škody i v sousedním Ekvádoru. Sérii destrukcí doprovází zprávy o mnoha zraněných a zřícených budovách v několika městech.
Přítomnost významných finančních trhů zásadním způsobem utváří podobu a ekonomiku světových metropolí, zároveň však představuje jednoho z hlavních hybatelů příjmové nerovnosti. Vyplývá to z rozsáhlého výzkumu zaměřeného na příjmy nejbohatšího jednoho procenta obyvatel ve městech napříč Evropou, Severní Amerikou a Asií. Vědci v rámci studie srovnávali vždy dvě významná města v dané zemi – hlavní finanční centrum a druhé největší hospodářské středisko podobné velikosti.
Lesní požáry v Evropě v posledních letech odhalují a aktivují nebezpečnou hrozbu z minulosti v podobě nevybuchlé munice z obou světových i studené války. Když v červenci propukl požár v národním parku Müritz v severovýchodním Německu, pyrotechnici museli postupovat po boku hasičů, kteří se do některých částí hořícího lesa vůbec nemohli přiblížit kvůli riziku explozí. Obdobná situace nastala ve francouzském regionu Gironde, kde plameny odkryly zapomenutý sklad munice z druhé světové války a několik střel přímo v žáru explodovalo.
Rivalita mezi Indií a Pákistánem se po osmasedmdesáti letech posouvá na novou úroveň, když se klíčovým bojištěm jejich dlouholetého sporu stává oběžná dráha Země. Během krátkého, ale intenzivního čtyřdenního vojenského střetu v květnu 2025 sice pozornost veřejnosti poutaly letecké souboje, dronové nálety a raketové údery, však nejzásadnější úlohu v pozadí sehrály satelitní technologie. Šlo o vůbec první konflikt mezi dvěma jadernými mocnostmi, jehož průběh zásadním způsobem určily vesmírné systémy.
Zatímco pozemní fronta války na Ukrajině v posledních měsících převážně stagnuje, ve vzduchu se konflikt dramaticky vyhrocuje. Útočné kapacity obou soupeřících stran v současnosti převyšují jejich možnosti protivzdušné obrany. To vede ke čím dál častějšímu zasahování cílů, rozsáhlému ničení klíčové i hospodářské infrastruktury a především ke strmému nárůstu obětí mezi civilním obyvatelstvem.
Moskva striktně odmítá jakékoliv zmrazení válečného konfliktu na Ukrajině, pokud nebudou v plném rozsahu splněny její politické a územní požadavky. Náměstek ruského ministra zahraničí Michail Galuzin zdůraznil, že klid zbraní nepřichází v úvahu bez odstranění takzvaných „kořenových příčin“ celé krize, čímž zopakoval dlouhodobý postoj prezidenta Vladimira Putina.
Italská premiérka Giorgia Meloni se před nadcházejícími parlamentními volbami vrací k tvrdé krajně pravicové rétorice. Důvodem je vzestup nového politického rivala, bývalého generála a europoslance Roberta Vannacciho, jehož krajně pravicová strana Národní budoucnost výrazně posiluje v průzkumech veřejného mínění.
Evropská fotbalová unie (UEFA), Konfederace severoamerické, středoamerické a karibské fotbalové oblasti (CONCACAF) a Asijská fotbalová konfederace (AFC) vydaly ostré společné prohlášení, v němž obvinily šéfa FIFA Gianniho Infantina z „fundamentalního porušení důvěry“. Spor vyvolal kontroverzní a již zrušený plán na odprodej podílu na komerčních právech mistrovství světa soukromým investorům.
Světová zdravotnická organizace (WHO) čelí obrovské ztrátě poté, co ruský vzdušný úder zcela srovnal se zemí její klíčový humanitární sklad v ukrajinském městě Dnipro. Podle vyjádření generálního ředitele této organizace se pracovníci OSN sice pokoušeli včas evakuovat uložené vybavení, ale nálet je předčasně zastavil, přičemž uvnitř zůstalo zhruba 170 palet nezbytného zdravotnického materiálu.
Syrské ministerstvo zahraničí v neděli oznámilo, že Damašek uzavřel s Ruskem novou dohodu týkající se osudu dvou klíčových vojenských základen u Středozemního moře. Podle uzavřeného ujednání Moskva ztratí dosavadní status výhradního vojenského využívání těchto objektů.
Evropský kontinent má za sebou historicky nejteplejší červen a červenec, přičemž průměrné teploty v západní části regionu překonaly dosavadní rekord z roku 2022. Podle údajů monitorovací služby Copernicus se rtuť teploměrů držela zhruba o 2,8 stupně Celsia nad dlouhodobým průměrem.