Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v nejnovějším rozhovoru pro francouzskou televizi France 2 zveřejnil bilanci ztrát, které ukrajinská armáda utrpěla během čtyř let trvající války s Ruskem. Podle jeho prohlášení padlo na bojišti celkem 55 000 ukrajinských vojáků. Toto číslo zahrnuje jak profesionální vojáky, tak ty, kteří byli do armády odvedeni v rámci mobilizace.
Prezident zdůraznil, že se jedná o oficiální počet potvrzených úmrtí, nicméně skutečný rozsah ztrát je pravděpodobně mnohem vyšší. Velké množství lidí je totiž stále vedeno v kategorii oficiálně pohřešovaných. Jen před šesti měsíci ukrajinské ministerstvo vnitra registrovalo přes 70 000 pohřešovaných osob, mezi nimiž jsou jak vojáci, tak civilisté, přičemž úřady přesný poměr mezi těmito skupinami nezveřejňují.
Zelenskyj naposledy informoval o počtu padlých v prosinci 2024, kdy uváděl 43 000 obětí. Současný nárůst odráží intenzitu bojů v posledním období. Informace o padlých jsou na obou stranách konfliktu považovány za velmi citlivé, neboť mají přímý vliv na morálku armády i obyvatelstva. Zatímco Kyjev i Moskva pravidelně zveřejňují odhady ztrát nepřítele, o vlastních obětech mluví jen zřídka. Britská stanice BBC však na ruské straně potvrdila jména již téměř 160 000 padlých.
V souvislosti s těmito tragickými čísly pokračují diplomatické snahy o ukončení války pod vedením administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa. V Abú Zabí, hlavním městě Spojených arabských emirátů, proběhlo druhé kolo jednání mezi americkými, ruskými a ukrajinskými vyjednavači. Americký vyslanec Steve Witkoff označil rozhovory za detailní a produktivní, přestože největší překážkou zůstávají územní nároky Ruska v oblasti Donbasu.
Důležitým výsledkem těchto diplomatických schůzek je dohoda o výměně 314 zajatců, což je první takový krok po pěti měsících. Zelenskyj potvrdil, že domů se díky tomu vrátilo 157 Ukrajinců. Současně bylo oznámeno obnovení vojenského dialogu na vysoké úrovni mezi USA a Ruska, který byl přerušen na podzim roku 2021. Tento kanál má sloužit k udržování kontaktu v době, kdy se strany snaží najít cestu k trvalému míru.
Jednání probíhají v době, kdy Rusko obnovilo útoky na ukrajinskou energetickou síť. Tyto údery přicházejí po krátké pauze, o kterou požádal prezident Trump. Kvůli poškozené infrastruktuře zůstávají tisíce lidí bez elektřiny a vytápění v době, kdy teploty na Ukrajině klesají až k -20 °C. To jen podtrhuje naléhavost mírových rozhovorů, o nichž Donald Trump často prohlašuje, že mají zastavit zbytečné umírání tisíců lidí týdně.
Naděje na nalezení pohřešovaných vojáků však zůstává pro mnoho ukrajinských rodin mizivá. Přístup mezinárodních organizací, jako je Červený kříž, do ruských věznic je značně omezen, a tak příbuzní často nevědí, zda jejich blízcí padli, nebo jsou drženi v zajetí mimo oficiální seznamy. Identifikaci obětí navíc ztěžuje skutečnost, že těla mnoha padlých zůstala na území, které nyní kontroluje Rusko.
Děti jsou od přírody nesmírně zvědavé a během dne dokážou vyprodukovat obrovské množství otázek. Zajímá je například, proč ryby nemají srst nebo z jakého důvodu květiny tak rychle vadnou. Jejich potřeba porozumět okolnímu světu, rozvíjet své vyjadřovací schopnosti a formulovat myšlenky z nich dělá neúnavné společníky pro hovory.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že Severoatlantická aliance potřebuje Ukrajinu, protože šéf Kremlu Vladimir Putin usiluje o obnovu Sovětského svazu. Podle Zelenského se Ukrajina stala de facto druhou armádou NATO, která si nezadá s druhou nejsilnější armádou světa, což je fakt, který již uznávají všichni klíčoví lídři. Zdůraznil, že Putin zůstane u moci až do své smrti a jeho hlavního cíle nelze bez ukrajinského území dosáhnout, což vysvětluje současnou složitou situaci a hrozbu plynoucí z těsné blízkosti Ruska.
Spojené státy a Írán dosáhly tento týden zásadního ujednání, které má formou prodlouženého příměří zklidnit situaci na Blízkém východě po měsících extrémního napětí. Prezident Donald Trump dohodu podepsal během setkání lídrů G7 ve francouzském Évian-les-Bains. Hlavním bezprostředním přínosem schváleného dokumentu má být kompletní odblokování a znovuotevření strategického Hormuzského průlivu.
Snahy o trvalé příměří v Libanonu opět rychle ztroskotaly, když zemi pouhé hodiny po oznámení nového klidu zbraní zasáhly další vlny smrtonosných izraelských náletů. Útoky zasáhly jih země a také východní údolí Bikáa, což jsou oblasti se silnou přítomností hnutí Hizballáh. Při jednom z úderů v městečku Bariš zahynula čtyřčlenná rodina – otec, matka a jejich dvě děti. Další nálet na silnici mezi obcemi Kafr Rumman a Nabatíja si vyžádal život vojáka libanonské regulérní armády, která přitom není přímou stranou tohoto konfliktu.
Šéfredaktorka ruské státní televize RT Margarita Simonjanová, která je kvůli svému agresivnímu vystupování v médiích občas přirovnávána k ministerským propagandistům minulého století, se postarala o poprask neobvyklým přirovnáním.
Africké a karibské státy vyzvaly k oficiální omluvě a vyplacení reparací od zemí, které v minulosti profitovaly z transatlantického obchodu s otroky. Tento požadavek zazněl na závěr třídenní konference v Ghaně, která se zabývala dalším postupem v prosazování reparační spravedlnosti.
Západní Evropa se potýká s vlnou extrémních veder, přičemž meteorologové varují, že rtuť teploměru bude v následujících dnech nadále stoupat. Současné vlně horka padne za oběť zřejmě celá řada dalších teplotních rekordů. Úřady napříč kontinentem vydávají varování a připravují se na dlouhotrvající nepříznivé počasí. Ve Francii, kterou nynější situace zasáhla obzvláště tvrdě, musely stovky škol kvůli nesnesitelným podmínkám upravit rozvrhy výuky.
Americký prezident Donald Trump vyvolal během středeční večeře ve francouzském Versailles značné překvapení. Svému hostiteli, francouzskému prezidentovi Emmanuelu Macronovi, i vlastním poradcům zničehonic oznámil, že chce okamžitě podepsat připravenou dohodu s Íránem. Stalo se tak poté, co šéf americké diplomacie dostal na cestě do paláce zprávu, že text dokumentu byl definitivně dokončen.
Evropská komise plánuje upravit klíčovou unijní legislativu na ochranu vod s cílem urychlit výstavbu dolů na strategické suroviny. Tento krok však vyvolává značné obavy, protože řada těchto plánovaných projektů se nachází v oblastech, které již nyní trpí suchem a nedostatkem vody. Těžební průmysl je přitom na spotřebu vody mimořádně náročný, neboť ji ve velkém objemu vyžaduje pro zpracování rudy, omezování prašnosti či nakládání s odpadem.
Americká vláda oznámila, že ukončí financování programů zaměřených na boj proti šíření viru HIV a nemoci AIDS v Jihoafrické republice. V zemi v současnosti žije více než osm milionů lidí s tímto virem, což představuje nejvyšší počet na světě.
Připravovaná kniha s názvem Regime Change: Inside the Imperial Presidency of Donald Trump, kterou napsali novináři listu The New York Times Maggie Habermanová a Jonathan Swan, přináší pohled do soukromí Bílého domu. Podle ukázek z textu museli zaměstnanci prezidentského sídla začít kontrolovat odpadky Donalda Trumpa. Důvodem bylo zjištění, že prezident občas vyhazoval vysoce kvalitní stříbrné příbory z majetku Bílého domu.
Peking po zahájení amerických a izraelských náletů na Írán na konci února čelil reálné hrozbě, že dojde k pádu spřáteleného režimu v Teheránu, což by následovalo jen několik týdnů po podobném vývoji ve Venezuele. Po téměř čtyřech měsících se však situace vyvíjí jinak, protože Washington a Teherán dosáhly po týdnech mírových rozhovorů prozatímní dohody, íránské vedení zůstalo u moci a konflikt podle všeho ukázal limity americké síly.