Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v nejnovějším rozhovoru pro francouzskou televizi France 2 zveřejnil bilanci ztrát, které ukrajinská armáda utrpěla během čtyř let trvající války s Ruskem. Podle jeho prohlášení padlo na bojišti celkem 55 000 ukrajinských vojáků. Toto číslo zahrnuje jak profesionální vojáky, tak ty, kteří byli do armády odvedeni v rámci mobilizace.
Prezident zdůraznil, že se jedná o oficiální počet potvrzených úmrtí, nicméně skutečný rozsah ztrát je pravděpodobně mnohem vyšší. Velké množství lidí je totiž stále vedeno v kategorii oficiálně pohřešovaných. Jen před šesti měsíci ukrajinské ministerstvo vnitra registrovalo přes 70 000 pohřešovaných osob, mezi nimiž jsou jak vojáci, tak civilisté, přičemž úřady přesný poměr mezi těmito skupinami nezveřejňují.
Zelenskyj naposledy informoval o počtu padlých v prosinci 2024, kdy uváděl 43 000 obětí. Současný nárůst odráží intenzitu bojů v posledním období. Informace o padlých jsou na obou stranách konfliktu považovány za velmi citlivé, neboť mají přímý vliv na morálku armády i obyvatelstva. Zatímco Kyjev i Moskva pravidelně zveřejňují odhady ztrát nepřítele, o vlastních obětech mluví jen zřídka. Britská stanice BBC však na ruské straně potvrdila jména již téměř 160 000 padlých.
V souvislosti s těmito tragickými čísly pokračují diplomatické snahy o ukončení války pod vedením administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa. V Abú Zabí, hlavním městě Spojených arabských emirátů, proběhlo druhé kolo jednání mezi americkými, ruskými a ukrajinskými vyjednavači. Americký vyslanec Steve Witkoff označil rozhovory za detailní a produktivní, přestože největší překážkou zůstávají územní nároky Ruska v oblasti Donbasu.
Důležitým výsledkem těchto diplomatických schůzek je dohoda o výměně 314 zajatců, což je první takový krok po pěti měsících. Zelenskyj potvrdil, že domů se díky tomu vrátilo 157 Ukrajinců. Současně bylo oznámeno obnovení vojenského dialogu na vysoké úrovni mezi USA a Ruska, který byl přerušen na podzim roku 2021. Tento kanál má sloužit k udržování kontaktu v době, kdy se strany snaží najít cestu k trvalému míru.
Jednání probíhají v době, kdy Rusko obnovilo útoky na ukrajinskou energetickou síť. Tyto údery přicházejí po krátké pauze, o kterou požádal prezident Trump. Kvůli poškozené infrastruktuře zůstávají tisíce lidí bez elektřiny a vytápění v době, kdy teploty na Ukrajině klesají až k -20 °C. To jen podtrhuje naléhavost mírových rozhovorů, o nichž Donald Trump často prohlašuje, že mají zastavit zbytečné umírání tisíců lidí týdně.
Naděje na nalezení pohřešovaných vojáků však zůstává pro mnoho ukrajinských rodin mizivá. Přístup mezinárodních organizací, jako je Červený kříž, do ruských věznic je značně omezen, a tak příbuzní často nevědí, zda jejich blízcí padli, nebo jsou drženi v zajetí mimo oficiální seznamy. Identifikaci obětí navíc ztěžuje skutečnost, že těla mnoha padlých zůstala na území, které nyní kontroluje Rusko.
Americký prezident Donald Trump si postěžoval na nelichotivá čísla v průzkumech veřejného mínění. Jejich výsledky napadl a prohlásil, že jeho obliba u občanů je vysoká. Trump dokonce vyjmenoval důvody, proč by tomu tak mělo být.
Česko řeší kritický problém s nedostatkem léku, který slouží především k léčbě rakoviny prsu tím, že blokuje účinky hormonu estrogenu a zastavuje růst nádorových buněk. Pomoci má zvláštní léčebný program.
V Česku dnes vyvrcholí aktuální vlna veder. Poměrně vysoké teploty se nicméně očekávají i v úvodu příštího srpnového týdne. Nejvyšší teploty vystoupají až na 35 stupňů, vyplývá z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Čtyři lidé zemřeli při útoku střelce na Ruskem anektovaném poloostrově Krym. Další osoby utrpěly zranění. Podle dostupných informací útočil voják, který střílel i po svých kolezích. Informovala o tom britská stanice BBC.
Ani současná vlna veder se neobešla bez svých historických rekordů. V úterý bylo vůbec poprvé přes 40 stupňů na území Moravy a Slezska, potvrdili meteorologové z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Úterní maximum ale patří Plzni.
Irsko se v úterý odpoledne v katedrále svatého Patrika v centru Dublinu rozloučilo s úspěšným a uznávaným písničkářem a držitelem Oscara Glenem Hansardem. Hudebník minulý týden tragicky zemřel při nehodě na motorce. Bylo mu 56 let.
Američané mimořádnou společnou devizovou intervencí nezachraňují jen japonský jen. Zachraňují sami sebe. Na první pohled to vypadá, že Spojené státy pomáhají Japonsku zastavit pád jeho měny. Ve skutečnosti však mohou především chránit vlastní peněženku.
Ukrajincům, kteří nesplnili svou vojenskou povinnost, nastávají krušné časy. Pokud dorazí do některého z členských států EU, už nebudou mít nárok na udělení dočasné ochrany. Dnes bylo zveřejněno nové rozhodnutí Rady EU, které upravuje podmínky pro udělování dočasné ochrany a zároveň ji prodlužuje. Informovalo o tom ministerstvo vnitra.
Za záhadu by se dal označit případ, kterým se od pondělí zabývají policisté z Krkonoš. Na horách se totiž objevil muž neznámé totožnosti, jehož se nedaří identifikovat. Mohlo by se jednat o cizince. Policie každopádně žádá o pomoc veřejnost.
V Česku pokračuje vlna veder s nejvyššími teplotami kolem čtyřicítky. Kromě vysokých teplot a hrozby požárů nově meteorologové varují před silnými či dokonce velmi silnými bouřkami, které budou hrozit dnes i zítra. Vyplývá to z aktuální výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Kdo nám lže? Je to Washington, anebo Teherán? Donald Trump trvá na svých slovech, že probíhají diplomatická jednání s Íránem, ačkoliv jeho představitelé to alespoň veřejně popírají. Trump zároveň potvrdil, že americká blokáda Íránu bude pokračovat do okamžiku, než bude dosaženo uspokojivého řešení konfliktu.
V Česku sílí srpnová vlna tropických veder, která vyvrcholí dnes a zítra. Místy se očekává, že teploty dosáhnou až 40 stupňů. V takovém horku nejsou vyloučeny zdravotní potíže. Jak si chránit zdraví v počasí, které momentálně panuje?