Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v nejnovějším rozhovoru pro francouzskou televizi France 2 zveřejnil bilanci ztrát, které ukrajinská armáda utrpěla během čtyř let trvající války s Ruskem. Podle jeho prohlášení padlo na bojišti celkem 55 000 ukrajinských vojáků. Toto číslo zahrnuje jak profesionální vojáky, tak ty, kteří byli do armády odvedeni v rámci mobilizace.
Prezident zdůraznil, že se jedná o oficiální počet potvrzených úmrtí, nicméně skutečný rozsah ztrát je pravděpodobně mnohem vyšší. Velké množství lidí je totiž stále vedeno v kategorii oficiálně pohřešovaných. Jen před šesti měsíci ukrajinské ministerstvo vnitra registrovalo přes 70 000 pohřešovaných osob, mezi nimiž jsou jak vojáci, tak civilisté, přičemž úřady přesný poměr mezi těmito skupinami nezveřejňují.
Zelenskyj naposledy informoval o počtu padlých v prosinci 2024, kdy uváděl 43 000 obětí. Současný nárůst odráží intenzitu bojů v posledním období. Informace o padlých jsou na obou stranách konfliktu považovány za velmi citlivé, neboť mají přímý vliv na morálku armády i obyvatelstva. Zatímco Kyjev i Moskva pravidelně zveřejňují odhady ztrát nepřítele, o vlastních obětech mluví jen zřídka. Britská stanice BBC však na ruské straně potvrdila jména již téměř 160 000 padlých.
V souvislosti s těmito tragickými čísly pokračují diplomatické snahy o ukončení války pod vedením administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa. V Abú Zabí, hlavním městě Spojených arabských emirátů, proběhlo druhé kolo jednání mezi americkými, ruskými a ukrajinskými vyjednavači. Americký vyslanec Steve Witkoff označil rozhovory za detailní a produktivní, přestože největší překážkou zůstávají územní nároky Ruska v oblasti Donbasu.
Důležitým výsledkem těchto diplomatických schůzek je dohoda o výměně 314 zajatců, což je první takový krok po pěti měsících. Zelenskyj potvrdil, že domů se díky tomu vrátilo 157 Ukrajinců. Současně bylo oznámeno obnovení vojenského dialogu na vysoké úrovni mezi USA a Ruska, který byl přerušen na podzim roku 2021. Tento kanál má sloužit k udržování kontaktu v době, kdy se strany snaží najít cestu k trvalému míru.
Jednání probíhají v době, kdy Rusko obnovilo útoky na ukrajinskou energetickou síť. Tyto údery přicházejí po krátké pauze, o kterou požádal prezident Trump. Kvůli poškozené infrastruktuře zůstávají tisíce lidí bez elektřiny a vytápění v době, kdy teploty na Ukrajině klesají až k -20 °C. To jen podtrhuje naléhavost mírových rozhovorů, o nichž Donald Trump často prohlašuje, že mají zastavit zbytečné umírání tisíců lidí týdně.
Naděje na nalezení pohřešovaných vojáků však zůstává pro mnoho ukrajinských rodin mizivá. Přístup mezinárodních organizací, jako je Červený kříž, do ruských věznic je značně omezen, a tak příbuzní často nevědí, zda jejich blízcí padli, nebo jsou drženi v zajetí mimo oficiální seznamy. Identifikaci obětí navíc ztěžuje skutečnost, že těla mnoha padlých zůstala na území, které nyní kontroluje Rusko.
Policie obvinila staršího z mužů, kteří se zúčastnili středečního konfliktu v Jaroměři, z pokusu o vraždu. Kriminalisté také zjistili, že v případu sehrály zásadní roli drogy. Napadený muž je momentálně ve stabilizovaném stavu.
Největší nadějí české olympijské výpravy během úvodního dne her v Itálii měla v sobotu být Martina Sáblíková. Trojnásobná olympijská vítězka se ale ze zdravotních důvodů nezúčastní závodu na 3000 metrů, v němž získala dva ze svých sedmi cenných kovů.
Mrazivé počasí v posledních dnech na většině míst ustoupilo. Teploty vystoupaly nad nulu a dostavila se obleva. Kvalita sněhových podmínek se zhoršila i na horách, uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Zajímavý moment přinesl zahajovací ceremoniál zimních olympijských her na slavném milánském fotbalovém stadionu San Siro. Když se na obrazovce objevil jeden ze zahraničních státníků, rozezněl se pískot. Na zahájení byl přítomen i český prezident Petr Pavel.
Česko zasáhla před víkendem smutná zpráva. Nejen herecká obec smutní kvůli úmrtí legendární Jany Brejchové, bylo jí 86 let. Hned v pátek večer se objevily první reakce na odchod této velké osobnosti tuzemské kulturní scény.
Americký prezident Donald Trump se postaral o další kontroverzi během svého druhého mandátu. Na sociálních sítích zveřejnil rasistický klip, v němž byli jeho předchůdce Barack Obama s manželkou Michelle vyobrazeni jako opice. Trump již video smazal.
Štefanu Margitovi vrcholí přípravy na premiéru posledního představení v dlouholeté a úspěšné operní kariéře. On sám možná nečekal, co zaujme jeho fanoušky. Někteří totiž pojali podezření, že si nechal udělat tetování. Kde je pravda?
Česká kinematografie přišla o jednu ze svých nejvýraznějších tváří, herečku Janu Brejchovou, která odešla ve věku 86 let. Smutnou zprávu o jejím skonu potvrdila dcera Tereza Brodská. Poslední roky života strávila umělkyně v motolském zdravotnickém zařízení pro dlouhodobě nemocné. Do ústraní ji před časem přimělo odejít vážné onemocnění mozku.
Americký prezident Donald Trump odstranil ze své sociální sítě Truth Social video, které obsahovalo rasistický záběr zobrazující manžele Obamovy jako lidoopy. Tento incident, jenž se odehrál v prvním únorovém týdnu roku 2026, vyvolal vlnu kritiky napříč americkou politickou scénou.
Snaha Donalda Trumpa o získání Grónska, která se kdysi zdála být jen výstředním nápadem, se v roce 2026 stala ústředním bodem americké zahraniční politiky a vyvolala jednu z největších diplomatických krizí posledních let. Kořeny této posedlosti sahají do začátku roku 2018, kdy Trump v Situation Room obdržel zpravodajský brífink o rostoucí aktivitě ruských ponorek a čínských plavidel v Arktidě. Právě tehdy se zrodila jeho myšlenka, že USA potřebují v severním Atlantiku trvalejší a silnější základnu.
Dánská premiérka Mette Frederiksenová vystoupila na pařížské univerzitě Sciences Po s varováním, že dosavadní globální pořádek definitivně skončil a k původnímu stavu se již nevrátí. Zdůraznila nezbytnost spojenectví Evropy a USA tváří v tvář ruským hrozbám, ačkoliv transatlantické vztahy v posledních týdnech citelně ochladly. Podle dánské předsedkyně vlády Rusko o mír s Evropou nestojí, což vyžaduje jednotnou a nekompromisní reakci celého Západu.
Po dvou letech války přineslo příměří z 10. října do Pásma Gazy nejistý klid, ačkoliv izraelské údery zcela neustaly. Pro osmačtyřicetiletou Hebu je přežití uplynulých let zázrakem, přesto se stále potýká s úzkostí a pocitem ohrožení. Podle ní není nic zaručeno a válka se může kdykoliv vrátit, přičemž humanitární pomoc do enklávy proudí jen ve velmi omezeném množství.