Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v nejnovějším rozhovoru pro francouzskou televizi France 2 zveřejnil bilanci ztrát, které ukrajinská armáda utrpěla během čtyř let trvající války s Ruskem. Podle jeho prohlášení padlo na bojišti celkem 55 000 ukrajinských vojáků. Toto číslo zahrnuje jak profesionální vojáky, tak ty, kteří byli do armády odvedeni v rámci mobilizace.
Prezident zdůraznil, že se jedná o oficiální počet potvrzených úmrtí, nicméně skutečný rozsah ztrát je pravděpodobně mnohem vyšší. Velké množství lidí je totiž stále vedeno v kategorii oficiálně pohřešovaných. Jen před šesti měsíci ukrajinské ministerstvo vnitra registrovalo přes 70 000 pohřešovaných osob, mezi nimiž jsou jak vojáci, tak civilisté, přičemž úřady přesný poměr mezi těmito skupinami nezveřejňují.
Zelenskyj naposledy informoval o počtu padlých v prosinci 2024, kdy uváděl 43 000 obětí. Současný nárůst odráží intenzitu bojů v posledním období. Informace o padlých jsou na obou stranách konfliktu považovány za velmi citlivé, neboť mají přímý vliv na morálku armády i obyvatelstva. Zatímco Kyjev i Moskva pravidelně zveřejňují odhady ztrát nepřítele, o vlastních obětech mluví jen zřídka. Britská stanice BBC však na ruské straně potvrdila jména již téměř 160 000 padlých.
V souvislosti s těmito tragickými čísly pokračují diplomatické snahy o ukončení války pod vedením administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa. V Abú Zabí, hlavním městě Spojených arabských emirátů, proběhlo druhé kolo jednání mezi americkými, ruskými a ukrajinskými vyjednavači. Americký vyslanec Steve Witkoff označil rozhovory za detailní a produktivní, přestože největší překážkou zůstávají územní nároky Ruska v oblasti Donbasu.
Důležitým výsledkem těchto diplomatických schůzek je dohoda o výměně 314 zajatců, což je první takový krok po pěti měsících. Zelenskyj potvrdil, že domů se díky tomu vrátilo 157 Ukrajinců. Současně bylo oznámeno obnovení vojenského dialogu na vysoké úrovni mezi USA a Ruska, který byl přerušen na podzim roku 2021. Tento kanál má sloužit k udržování kontaktu v době, kdy se strany snaží najít cestu k trvalému míru.
Jednání probíhají v době, kdy Rusko obnovilo útoky na ukrajinskou energetickou síť. Tyto údery přicházejí po krátké pauze, o kterou požádal prezident Trump. Kvůli poškozené infrastruktuře zůstávají tisíce lidí bez elektřiny a vytápění v době, kdy teploty na Ukrajině klesají až k -20 °C. To jen podtrhuje naléhavost mírových rozhovorů, o nichž Donald Trump často prohlašuje, že mají zastavit zbytečné umírání tisíců lidí týdně.
Naděje na nalezení pohřešovaných vojáků však zůstává pro mnoho ukrajinských rodin mizivá. Přístup mezinárodních organizací, jako je Červený kříž, do ruských věznic je značně omezen, a tak příbuzní často nevědí, zda jejich blízcí padli, nebo jsou drženi v zajetí mimo oficiální seznamy. Identifikaci obětí navíc ztěžuje skutečnost, že těla mnoha padlých zůstala na území, které nyní kontroluje Rusko.
Václavák se dnes stal epicentrem podpory veřejnoprávních médií, které čelí snaze Babišovy vlády o zrušení poplatků a tím pádem o změnu způsobu financování. Tisíce občanů vyrazily vpodvečer na zmíněné pražské náměstí, demonstrovalo se však i v jiných městech.
Potvrzeno je už přes pět tisíc obětí aktuální epidemie eboly, která má epicentrum v africké Demokratické republice Kongo. Vyplývá to z nejnovějších oficiálních informací z této země. Nákaza se tam šíří již několik měsíců.
Britský premiér Andy Burnham rozhodně odmítl spekulace o tom, že by v probíhajících rozhovorech s Evropskou unií navrhoval návrat k volnému pohybu osob. Zároveň zdůraznil, že veškeré budoucí rozhodování o vzájemných vztazích musí být plně podřízeno vůli britské veřejnosti. Reagoval tak na aktuální politické debaty týkající se dalšího směřování Velké Británie po brexitu.
Americká společnost Apple varovala před bezprecedentním růstem cen paměťových čipů, neboť se na globálním trhu potýká s ostrou konkurencí datových center o dodávky komponent. Akcie výrobce iPhonů v reakci na tato oznámení v mimoburzovním obchodování oslabily, protože rostoucí náklady na paměti ukrajují z firemních marží.
Ruské bezpilotní útoky zasáhly v posledních týdnech minimálně tucet obchodních lodí v Černém moři, čímž podle CNN proměnily tuto vodní cestu v nejnebezpečnější námořní trasu světa. Při útocích přišlo o život či se pohřešuje nejméně třicet námořníků, což představuje vyšší počet obětí než během probíhajícího konfliktu v Íránu. Hlavním cílem Moskvy je ochromit obchodní lodní dopravu přes ukrajinské přístavy, odkud proudí většina ukrajinského exportu obilí.
Dánská vláda usiluje o zavedení národního zákazu chovu takzvaných turbo kuřat a zároveň vyzývá k tomu, aby bylo toto rychle rostoucí plemeno drůbeže zakázáno v celé Evropské unii. Tento krok přichází v době, kdy veřejnost reaguje vlnou pobouření na odhalení údajného porušování zákonů ze strany jednoho z největších dánských producentů drůbeže.
Podle deníku The Guardian by britští vojenští příslušníci a jejich evropští spojenci by v případě nasazení v roli mírových sil na Ukrajině po uzavření případného příměří měli plné právo opětovat palbu v případě ruského útoku. Tato stabilizační mise, v jejímž čele stojí Velká Británie a Francie, by měla fungovat zcela nezávisle na Severoatlantické alianci a spoléhat se výhradně na evropské personální kapacity.
Americká armáda provedla v noci na úterý omezené útoky na íránský ostrov Kešm, přičemž představitelé Spojených států tuto vojenskou akci označili za ryze obranné opatření. Operace se odehrála na pozadí probíhajících voleb a v době, kdy obě strany současně vedou nepřímá jednání o možném urovnání konfliktu.
Američtí voliči míří k volebním urnám v klíčových kongresových volbách v polovině mandátu, které mohou zásadně ovlivnit zbývající dva roky vlády prezidenta Donalda Trumpa a ukázat, zda tato výrazná politická figura zůstává pro Republikánskou stranu silným volebním aktivem.
Strach Washingtonu z případného zhroucení Ruské federace vede k příliš opatrné politice, která zbytečně prodlužuje válku na Ukrajině a ohrožuje civilní obyvatelstvo. V komentáři publikovaném listem Kyiv Post to uvedl ukrajinský vědec a fyzik Alex Pokropivny, podle něhož je obava ze stability moskevského režimu pouhým mýtem, který zcela ignoruje reálný stav věcí na místě.
Americký imigrační a celní úřad čelí ostré kritice kvůli tomu, že opakovaně a velmi rychle zatýká přistěhovalce, kteří byli propuštěni z detence na základě úspěšných soudních peticí habeas corpus. Podle právních záznamů, advokátů a mediálních zpráv bylo v posledním roce identifikováno nejméně dvacet takových případů napříč celými Spojenými státy, přičemž tyto kroky podle webu The Guardian představují porušení platných příkazů federálních soudů.
Francouzští středoškoláci po dvou týdnech prázdnin opět zahájili blokády desítek středních škol po celé zemi a ignorovali výzvu prezidenta Emmanuela Macrona k ukončení protestů. Studenti protestují proti špatným podmínkám ve školách, nedostatku finančních prostředků a rostoucím životním nákladům, čímž čelí vládě v jedné z největších sociálních krizí posledních let.