Koalice západních zemí podporujících Ukrajinu čelí únavě z války

Giorgia Meloniová, Koalice ochotných
Giorgia Meloniová, Koalice ochotných, foto: president.gov.ua
Klára Marková 21. srpna 2026 11:16
Sdílej:

Koalice západních zemí podporujících Ukrajinu čelí po více než čtyřech a půl letech trvání konfliktu rostoucí únavě z války. Data výzkumné agentury YouGov podle The Conversation ukázala, že ve Francii, Německu či Španělsku již podpora mírových jednání převážila nad preferencí setrvat u vojenského řešení až do úplného stažení ruských vojsk. Téma pomoci Kyjevu se navíc stává klíčovým bodem politických debat například v Italii před nadcházejícími volbami.

V italském prostředí sice hlavní politické síly, jako je vládní strana Bratři Itálie premiérky Giorgie Meloniové nebo středolevicová Demokratická strana, nadále drží linii podpory Ukrajiny, menší formace na obou okrajích politického spektra však projevují jen malou ochotu v vojenské pomoci pokračovat. Mezi tyto opoziční až kritické hlasy patří například Hnutí pěti hvězd nebo Liga Severu.

Únava z války není dána pouze samotnou délkou trvání bojů, ale především kumulativními náklady, které dlouhotrvající konflikt představuje pro řadové občany. Vlády musí neustále vyvažovat výdaje na obranu s financováním veřejných služeb. Tento tlak na západní společnosti se snaží dlouhodobě využívat i ruský prezident Vladimir Putin, jehož strategie spoléhá na to, že ruská odhodlanost nakonec překoná vytrvalost evropských států.

Ochota veřejnosti snášet ekonomické oběti úzce souvisí s tím, jak realisticky vypadá vidina konečného úspěchu. První výraznější trhliny v jednotě podporovatelů se objevily již na konci roku 2023 v souvislosti s růstem cen energií v Evropě a zhoršením ukrajinské strategické pozice.

Průzkum akademického projektu EU-VALUES ukázal jasný rozdíl mezi vnímáním veřejnosti a postojem politických elit. Zatímco mezi občanem roste skepse ohledně efektivity další pomoci, hlavní evropské politické strany napříč spektrem nadále drží provládní a prozápadní kurz. Odpor vůči pomoci Ukrajině tak v Evropě formulují především radikální pravicová a levicová uskupení, jakými jsou například Alternativa pro Německo nebo španělské hnutí Podemos.

Postoje radikální pravice nicméně zůstávají nejednotné a mnohé z těchto stran narážejí při vstupu do vládních koalic na jasné podmínky etablovaných partnerů, kteří odmítají stažení podpory Kyjevu. Na druhou stranu političtí lídři jako maďarský premiér Viktor Orbán či slovenský předseda vlády Robert Fico dokázali opakovaně blokovat nebo komplikovat schvalování unijních sankčních balíčků proti Rusku.

Situaci na evropské scéně zkomplikoval také návrat Donalda Trumpa do Bílého domu a následné pozastavení americké finanční i vojenské pomoci. Tento krok výrazně zvýšil finanční zátěž pro evropské rozpočty a posílil argumentaci radikálních stran. Trumpův tlak na evropské obchodní a bezpečnostní zájmy však zároveň dostal tyto národní síly do složité pozice před vlastními voliči.

Příznivější vývoj na bojišti v neprospěch Ruska by však mohl evropským lídrům poskytnout potřebný čas a argumenty pro udržení veřejné podpory. Nedávné úspěšné ukrajinské údery na ruskou energetickou infrastrukturu a logistická centra ukazují obnovenou dynamiku. Pokud si Ukrajina udrží vojenskou iniciativu, může to oslabit hlasy volající po ustoupení Moskvě a přesvědčit západní veřejnost, že pokračující pomoc má smysl.

Stalo se
Novinky
Donald Trump mluví během jednání s lídry Ruska a Číny. (19.11.2026)

Trump na setkání lídrů vyzval ke kontrole jaderných zbraní. Přimět k ní Čínu podle expertů nebude lehké

Americký prezident Donald Trump, ruský prezident Vladimir Putin a čínský vůdce Si Ťin-pching se ve čtvrtek sešli na okraj summitu Rady pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC) v čínském technologickém centru Šen-čen na historickém jednání, během něhož Trump vyzval ke kontrole jaderných zbraní. 

Novinky
Donald Trump a Si Ťin-pching

Trump jednal s lídry 81 minut. Od schůzky si nikdo z nich nic nesliboval

Americký prezident Donald Trump, čínský vůdce Si Ťin-pching a ruský prezident Vladimir Putin se ve čtvrtek sešli ve vile Kylin na okraji čínského města Šen-čen na bezprecedentním trojstranném jednání na okraj summitu Rady pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC). Představitelé předem otevřeně uváděli, že od schůzky nelze čekat zásadní dohody, přičemž samotné setkání představovalo hlavní výsledek jednání.

Novinky
Trump dorazil do Číny na summit APEC

Rusko potřebuje pochopit, co by Evropa přinesla k jednacímu stolu o Ukrajině, prohlásil po jednání Putin

Ruský prezident Vladimir Putin po svém trojstranném jednání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a čínským prezidentem Si Ťin-pchingem prohlásil, že Rusko potřebuje pochopit, co by Evropa přinesla k jednacímu stolu o Ukrajině, a zároveň vyzval evropské představitele do Moskvy k ujasnění jejich postojů. Putin uvedl, že Moskva poslala diplomatickými kanály pozvánky do evropských hlavních měst, aby si vysvětlila stanoviska Evropy ke konfliktu.

Novinky
Ilustrační foto

Změny potvrzeny! V Německu se děje něco, co může mít vliv na Česko

Německo od příštího roku výrazně sníží daň z elektřiny a zavede cenový strop na pohonné hmoty. Na opatřeních se dohodla vládní koalice kancléře Friedricha Merze. Německé domácnosti a podniky si tak mají polepšit, a to za cenu miliardových výpadků daňových příjmů. Berlín tudíž současně riskuje další prohloubení svých rozpočtových problémů. Změny mohou citelně zasáhnout také českou ekonomiku, zejména její průmysl a exportéry.