Koalice západních zemí podporujících Ukrajinu čelí po více než čtyřech a půl letech trvání konfliktu rostoucí únavě z války. Data výzkumné agentury YouGov podle The Conversation ukázala, že ve Francii, Německu či Španělsku již podpora mírových jednání převážila nad preferencí setrvat u vojenského řešení až do úplného stažení ruských vojsk. Téma pomoci Kyjevu se navíc stává klíčovým bodem politických debat například v Italii před nadcházejícími volbami.
V italském prostředí sice hlavní politické síly, jako je vládní strana Bratři Itálie premiérky Giorgie Meloniové nebo středolevicová Demokratická strana, nadále drží linii podpory Ukrajiny, menší formace na obou okrajích politického spektra však projevují jen malou ochotu v vojenské pomoci pokračovat. Mezi tyto opoziční až kritické hlasy patří například Hnutí pěti hvězd nebo Liga Severu.
Únava z války není dána pouze samotnou délkou trvání bojů, ale především kumulativními náklady, které dlouhotrvající konflikt představuje pro řadové občany. Vlády musí neustále vyvažovat výdaje na obranu s financováním veřejných služeb. Tento tlak na západní společnosti se snaží dlouhodobě využívat i ruský prezident Vladimir Putin, jehož strategie spoléhá na to, že ruská odhodlanost nakonec překoná vytrvalost evropských států.
Ochota veřejnosti snášet ekonomické oběti úzce souvisí s tím, jak realisticky vypadá vidina konečného úspěchu. První výraznější trhliny v jednotě podporovatelů se objevily již na konci roku 2023 v souvislosti s růstem cen energií v Evropě a zhoršením ukrajinské strategické pozice.
Průzkum akademického projektu EU-VALUES ukázal jasný rozdíl mezi vnímáním veřejnosti a postojem politických elit. Zatímco mezi občanem roste skepse ohledně efektivity další pomoci, hlavní evropské politické strany napříč spektrem nadále drží provládní a prozápadní kurz. Odpor vůči pomoci Ukrajině tak v Evropě formulují především radikální pravicová a levicová uskupení, jakými jsou například Alternativa pro Německo nebo španělské hnutí Podemos.
Postoje radikální pravice nicméně zůstávají nejednotné a mnohé z těchto stran narážejí při vstupu do vládních koalic na jasné podmínky etablovaných partnerů, kteří odmítají stažení podpory Kyjevu. Na druhou stranu političtí lídři jako maďarský premiér Viktor Orbán či slovenský předseda vlády Robert Fico dokázali opakovaně blokovat nebo komplikovat schvalování unijních sankčních balíčků proti Rusku.
Situaci na evropské scéně zkomplikoval také návrat Donalda Trumpa do Bílého domu a následné pozastavení americké finanční i vojenské pomoci. Tento krok výrazně zvýšil finanční zátěž pro evropské rozpočty a posílil argumentaci radikálních stran. Trumpův tlak na evropské obchodní a bezpečnostní zájmy však zároveň dostal tyto národní síly do složité pozice před vlastními voliči.
Příznivější vývoj na bojišti v neprospěch Ruska by však mohl evropským lídrům poskytnout potřebný čas a argumenty pro udržení veřejné podpory. Nedávné úspěšné ukrajinské údery na ruskou energetickou infrastrukturu a logistická centra ukazují obnovenou dynamiku. Pokud si Ukrajina udrží vojenskou iniciativu, může to oslabit hlasy volající po ustoupení Moskvě a přesvědčit západní veřejnost, že pokračující pomoc má smysl.
První dáma Spojených států Melania Trumpová spojila svou dlouholetou vášeň pro automobilový sport s novou veřejnou iniciativou zaměřenou na mladé lidi opouštějící pěstounskou péči. V Růžové zahradě Bílého domu oznámila spuštění nového stipendijního programu v hodnotě dvou milionů dolarů. Tento projekt vznikl ve spolupráci se sérií IndyCar a společností Fox Corporation a jeho cílem je pomoci mladým dospělým při přechodu z pěstounského systému k samostatnému životu.
Koalice západních zemí podporujících Ukrajinu čelí po více než čtyřech a půl letech trvání konfliktu rostoucí únavě z války. Data výzkumné agentury YouGov podle The Conversation ukázala, že ve Francii, Německu či Španělsku již podpora mírových jednání převážila nad preferencí setrvat u vojenského řešení až do úplného stažení ruských vojsk. Téma pomoci Kyjevu se navíc stává klíčovým bodem politických debat například v Italii před nadcházejícími volbami.
Kreml odmítl možnost, že by se ruský prezident Vladimir Putin setkal s americkým rapperem Kanyem Westem, vystupujícím pod jménem Ye, během jeho plánovaného podzimního turné v Rusku. Informaci potvrdil mluvčí prezidentské kanceláře Dmitrij Peskov na čtvrteční tiskové konferenci, kde možnost případné schůzky rázně vyloučil.
Americká vláda pod vedením prezidenta Donalda Trumpa výrazně stupňuje tlak na Írán a vyhlásila takzvaný „hospodářský Den D“. Cílem této strategie je maximální ekonomická izolace Teheránu a zamezení obcházení stávajících sankcí za pomoci třetích zemí.
Izraelská vláda pokročila v realizaci mezinárodně kritizovaného plánu výstavby ve sporné oblasti E1 na Západním břehu Jordánu. Ministerstvo výstavby zveřejnilo výzvu k předkládání nabídek na výstavbu více než 1 200 bytových jednotek v těsné blízkosti Jeruzaléma. Cílem projektu je vytvořit souvislý blok židovských osad, který propojí Východní Jeruzalém s dalšími osadami na Západním břehu. Tento krok by fakticky rozdělením území na severní a jižní část znemožnil vznik celistvého palestinského státu.
Druhé polovině pracovního týdne tentokrát dominují bouřky, které budou hrozit i v pátek. Klid nastane během víkendu, kdy by srážky měly ustat. Zároveň se očekávají příjemné letní teploty. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Ruský politik Sergej Mironov pohrozil Velké Británii útokem, při němž by mohla být použita raketa Orešnik. Cílem by byly továrny, v nichž se na Ostrovech vyrábějí bezpilotní stroje, které slouží ukrajinské armádě při útocích na cíle v Rusku.
Írán dopředu promýšlí, jak by reagoval na možnou další eskalaci konfliktu ze strany Spojených států amerických. Nabízejí se i útoky na evropské vojenské základny, zjistil deník Financial Times. Cílem by se mohla stát zařízení, která využívá americká armáda.
Kontroverzní poslanec Filip Turek (Motoristé) dostává do problémů i lidi ze svého blízkého okolí. Jeden člověk z ministerstva životního prostředí musel podávat vysvětlení na policii v souvislosti s kauzou Turkových výroků na sociálních sítích.
Netrpělivě se už od pondělí čekalo, jaká bude reakce Vladimira Klička na nečekanou smrt jeho bývalé partnerky Hayden Panettiere, která rozesmutnila celý svět. Někdejší boxerský šampion se s matkou své dcery rozloučil na sociálních sítích.
Jedinečná možnost zažít atmosféru noční jaderné elektrárny se otevírá veřejnosti. Společnost ČEZ připravila na září sérii nočních exkurzí, během kterých návštěvníci nahlédnou do přísně střežených částí areálu od 21:00 do 1:00 hodin ráno. Celková kapacita prohlídek je 128 účastníků. Registrace na zářijové termíny končí 31. srpna, informovala firma v tiskové zprávě.
Zní to jako troufalý návrh, že by se na Ukrajině mohly konat volby i za války. Jedna z výrazných politických osobností poslední doby přesto řekla, že by hlasování mělo proběhnout bez ohledu na to, že země čelí ruské agresi a bojuje o svou budoucnost.