Koalice západních zemí podporujících Ukrajinu čelí po více než čtyřech a půl letech trvání konfliktu rostoucí únavě z války. Data výzkumné agentury YouGov podle The Conversation ukázala, že ve Francii, Německu či Španělsku již podpora mírových jednání převážila nad preferencí setrvat u vojenského řešení až do úplného stažení ruských vojsk. Téma pomoci Kyjevu se navíc stává klíčovým bodem politických debat například v Italii před nadcházejícími volbami.
V italském prostředí sice hlavní politické síly, jako je vládní strana Bratři Itálie premiérky Giorgie Meloniové nebo středolevicová Demokratická strana, nadále drží linii podpory Ukrajiny, menší formace na obou okrajích politického spektra však projevují jen malou ochotu v vojenské pomoci pokračovat. Mezi tyto opoziční až kritické hlasy patří například Hnutí pěti hvězd nebo Liga Severu.
Únava z války není dána pouze samotnou délkou trvání bojů, ale především kumulativními náklady, které dlouhotrvající konflikt představuje pro řadové občany. Vlády musí neustále vyvažovat výdaje na obranu s financováním veřejných služeb. Tento tlak na západní společnosti se snaží dlouhodobě využívat i ruský prezident Vladimir Putin, jehož strategie spoléhá na to, že ruská odhodlanost nakonec překoná vytrvalost evropských států.
Ochota veřejnosti snášet ekonomické oběti úzce souvisí s tím, jak realisticky vypadá vidina konečného úspěchu. První výraznější trhliny v jednotě podporovatelů se objevily již na konci roku 2023 v souvislosti s růstem cen energií v Evropě a zhoršením ukrajinské strategické pozice.
Průzkum akademického projektu EU-VALUES ukázal jasný rozdíl mezi vnímáním veřejnosti a postojem politických elit. Zatímco mezi občanem roste skepse ohledně efektivity další pomoci, hlavní evropské politické strany napříč spektrem nadále drží provládní a prozápadní kurz. Odpor vůči pomoci Ukrajině tak v Evropě formulují především radikální pravicová a levicová uskupení, jakými jsou například Alternativa pro Německo nebo španělské hnutí Podemos.
Postoje radikální pravice nicméně zůstávají nejednotné a mnohé z těchto stran narážejí při vstupu do vládních koalic na jasné podmínky etablovaných partnerů, kteří odmítají stažení podpory Kyjevu. Na druhou stranu političtí lídři jako maďarský premiér Viktor Orbán či slovenský předseda vlády Robert Fico dokázali opakovaně blokovat nebo komplikovat schvalování unijních sankčních balíčků proti Rusku.
Situaci na evropské scéně zkomplikoval také návrat Donalda Trumpa do Bílého domu a následné pozastavení americké finanční i vojenské pomoci. Tento krok výrazně zvýšil finanční zátěž pro evropské rozpočty a posílil argumentaci radikálních stran. Trumpův tlak na evropské obchodní a bezpečnostní zájmy však zároveň dostal tyto národní síly do složité pozice před vlastními voliči.
Příznivější vývoj na bojišti v neprospěch Ruska by však mohl evropským lídrům poskytnout potřebný čas a argumenty pro udržení veřejné podpory. Nedávné úspěšné ukrajinské údery na ruskou energetickou infrastrukturu a logistická centra ukazují obnovenou dynamiku. Pokud si Ukrajina udrží vojenskou iniciativu, může to oslabit hlasy volající po ustoupení Moskvě a přesvědčit západní veřejnost, že pokračující pomoc má smysl.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio přijíždí na návštěvu Islandu, kde bude s místními představiteli jednat o posílení hospodářské a bezpečnostní spolupráce. Cesta se uskutečňuje pouhé dva týdny poté, co Washington na okraji Valného shromáždění OSN v New Yorku uzavřel novou bezpečnostní dohodu s Dánskem a Grónskem. Tato blesková návštěva podtrhuje rostoucí zájem Spojených států o Arktidu v době, kdy v tomto strategicky významném regionu silně roste rivalita mezi globálními mocnostmi.
V Demokratické republice Kongo bylo do klinické studie zapojeno již více než 250 účastníků s cílem otestovat nový lék, který by mohl zastavit šíření dosud nejsmrtelnější epidemie eboly v této středoafrické zemi. Výzkum se zaměřuje na virus druhu Bundibugyo, který je zodpovědný za tento rychle se šířící výskyt a pro který v současnosti neexistuje žádná schválená vakcína ani cílená léčba. Studie odstartovala v červenci v provinciích na východě země a představuje jednu z několika snah, jak epidemii alespoň zpomalit. Mezi účastníky testování jsou lidé, kteří byli viru přímo vystaveni, včetně zdravotníků v první linii a rodinných příslušníků nakažených pacientů.
Evropské vlády se začínají připravovat na možný výrazný pokles výkonu nebo úplný kolaps Atlantické poledníkové zpětné cirkulace, známé pod zkratkou AMOC. Tento rozsáhlý systém oceánských proudů transportuje teplou vodu z tropických oblastí směrem na sever a brání tomu, aby evropský kontinent zamrzl. Vědci i politici podle webu Politico varují, že oslabení tohoto mořského tepelného čerpadla by mělo pro evropské zemědělství, infrastrukturu i celou ekonomiku katastrofální následky. Situace, která byla dříve považována za vzdálenou hrozbu, se tak stává předmětem konkrétních bezpečnostních analýz.
Rozsáhlý výzkum zaměřený na vliv digitálních médií na dospívající varuje před závažnými dopady nadměrného času stráveného u obrazovek na zdraví dětí. Odborníci podle CNN upozorňují, že sledování digitálního obsahu přestává být pouze rodinnou záležitostí a stává se významným problémem veřejného zdraví. Podle odborníků by se do řešení celé situace měly aktivně zapojit také státní orgány a zdravotnické instituce skrze nová regulační opatření. Tlak na samotné rodiče je totiž v dnešní době již neúnosný.
Turecko se připravuje na pořadatelství nadcházejícího globálního klimatického summitu OSN s názvem COP31, na kterém chce klást hlavní důraz na snižování emisí metanu. Satelitní snímky však odhalily, že samotná pořadatelská země se potýká s masivními úniky tohoto skleníkového plynu ze svých městských skládek. Jedním z nejhorších zdrojů znečištění na světě je skládka Silivri na předměstí Istanbulu. Místní obyvatelé si v okolí zařízení dlouhodobě stěžují na nesnesitelný zápach a odborníci varují před obří ekologickou zátěží.
Novým velvyslancem Evropské unie ve Spojeném království se stal osmapadesátiletý finský diplomat Jukka Salovaara. Ve své nové roli chce působit především jako zprostředkovatel dialogu mezi Londýnem a Bruselem. Evropská unie je podle něj připravena k jednáním o budoucí podobě vzájemných vztahů. Reaguje tak na kroky britské vlády premiéra Andyho Burnhama, která hodlá dosavadní nastavení vztahů přehodnotit.
Americký prezident Donald Trump oznámil vytvoření nové pracovní skupiny zaměřené na umělou inteligenci s názvem „Super Intelligence Force“. V čele tohoto orgánu stane ředitel národních zpravodajských služeb Jay Clayton. Nový tým má zajistit, aby si Spojené státy udržely vedoucí postavení ve vývoji této technologie. Zároveň bude koordinovat komunikaci federální vlády s veřejností, spotřebiteli i technologickými firmami.
Srpnová smrt Hayden Panettiere překvapila celý svět. Nyní už je jasné, že s předčasným odchodem ze světa nepočítala ani samotná herečka. Neexistuje totiž dokument, který by určoval, komu má v takovém případě co připadnout. Do řešení tohoto problému se zapojil i bývalý partner Vladimir Kličko.
Počasí v Česku bude do středy ovlivňovat tlaková výše, která postoupí ze střední nad jihovýchodní Evropu. Proudit sem stále bude teplý vzduch od jihu, babí léto má pokračovat. Od čtvrtka do neděle už se projeví změna.
Americký prezident Donald Trump chce pomoci republikánům k vítězství v listopadových kongresových volbách. Lidem proto znovu slíbil vyplacení 5000 dolarů, pokud volby dopadnou tak, jak si přeje. Favoritem hlasování jsou nicméně demokraté.
Proč má Polsko výrazně levnější pohonné hmoty? Česko například na úlevu dává necelou třetinu toho, co Polsko, v přepočtu na velikost ekonomiky. Levnější benzín a nafta v Polsku rozhodně nejsou zadarmo.
Vztahy princů Williama a Harryho nejsou nejlepší. Nic se na tom zatím nezměnilo ani poté, co se druhý jmenovaný vrátil z USA do Velké Británie. Příští rok by ale přece jen mohl nabídnout příležitost k usmíření. Upozornil na to britský deník Daily Mail.