Koalice západních zemí podporujících Ukrajinu čelí únavě z války

Giorgia Meloniová, Koalice ochotných
Giorgia Meloniová, Koalice ochotných, foto: president.gov.ua
Klára Marková DNES 11:16
Sdílej:

Koalice západních zemí podporujících Ukrajinu čelí po více než čtyřech a půl letech trvání konfliktu rostoucí únavě z války. Data výzkumné agentury YouGov podle The Conversation ukázala, že ve Francii, Německu či Španělsku již podpora mírových jednání převážila nad preferencí setrvat u vojenského řešení až do úplného stažení ruských vojsk. Téma pomoci Kyjevu se navíc stává klíčovým bodem politických debat například v Italii před nadcházejícími volbami.

V italském prostředí sice hlavní politické síly, jako je vládní strana Bratři Itálie premiérky Giorgie Meloniové nebo středolevicová Demokratická strana, nadále drží linii podpory Ukrajiny, menší formace na obou okrajích politického spektra však projevují jen malou ochotu v vojenské pomoci pokračovat. Mezi tyto opoziční až kritické hlasy patří například Hnutí pěti hvězd nebo Liga Severu.

Únava z války není dána pouze samotnou délkou trvání bojů, ale především kumulativními náklady, které dlouhotrvající konflikt představuje pro řadové občany. Vlády musí neustále vyvažovat výdaje na obranu s financováním veřejných služeb. Tento tlak na západní společnosti se snaží dlouhodobě využívat i ruský prezident Vladimir Putin, jehož strategie spoléhá na to, že ruská odhodlanost nakonec překoná vytrvalost evropských států.

Ochota veřejnosti snášet ekonomické oběti úzce souvisí s tím, jak realisticky vypadá vidina konečného úspěchu. První výraznější trhliny v jednotě podporovatelů se objevily již na konci roku 2023 v souvislosti s růstem cen energií v Evropě a zhoršením ukrajinské strategické pozice.

Průzkum akademického projektu EU-VALUES ukázal jasný rozdíl mezi vnímáním veřejnosti a postojem politických elit. Zatímco mezi občanem roste skepse ohledně efektivity další pomoci, hlavní evropské politické strany napříč spektrem nadále drží provládní a prozápadní kurz. Odpor vůči pomoci Ukrajině tak v Evropě formulují především radikální pravicová a levicová uskupení, jakými jsou například Alternativa pro Německo nebo španělské hnutí Podemos.

Postoje radikální pravice nicméně zůstávají nejednotné a mnohé z těchto stran narážejí při vstupu do vládních koalic na jasné podmínky etablovaných partnerů, kteří odmítají stažení podpory Kyjevu. Na druhou stranu političtí lídři jako maďarský premiér Viktor Orbán či slovenský předseda vlády Robert Fico dokázali opakovaně blokovat nebo komplikovat schvalování unijních sankčních balíčků proti Rusku.

Situaci na evropské scéně zkomplikoval také návrat Donalda Trumpa do Bílého domu a následné pozastavení americké finanční i vojenské pomoci. Tento krok výrazně zvýšil finanční zátěž pro evropské rozpočty a posílil argumentaci radikálních stran. Trumpův tlak na evropské obchodní a bezpečnostní zájmy však zároveň dostal tyto národní síly do složité pozice před vlastními voliči.

Příznivější vývoj na bojišti v neprospěch Ruska by však mohl evropským lídrům poskytnout potřebný čas a argumenty pro udržení veřejné podpory. Nedávné úspěšné ukrajinské údery na ruskou energetickou infrastrukturu a logistická centra ukazují obnovenou dynamiku. Pokud si Ukrajina udrží vojenskou iniciativu, může to oslabit hlasy volající po ustoupení Moskvě a přesvědčit západní veřejnost, že pokračující pomoc má smysl.

Stalo se