Proč má Polsko výrazně levnější pohonné hmoty? Česko například na úlevu dává necelou třetinu toho, co Polsko, v přepočtu na velikost ekonomiky. Levnější benzín a nafta v Polsku rozhodně nejsou zadarmo.
Polský balík úlev má za tři měsíce, tedy do konce letoška, stát zhruba 5 miliard zlotých, tedy asi 28 miliard korun. Polsko má ale také mnohem větší ekonomiku. Po přepočtu na velikost českého hospodářství by obdobně velká úleva stála Česko přibližně 11 miliard korun za tři měsíce, tedy kolem 3,6 miliardy měsíčně. Česko levnější pohonné hmoty stojí zhruba 1,1 miliardy měsíčně, tedy ani ne třetinu polské částky.
Pokud by Česko vyčlenilo na levnější pohonné hmoty částku poměrově odpovídající polské, tedy 3,6 miliardy měsíčně, by bylo možné českým řidičům zlevnit paliva v průměru zhruba o 5 korun na litr. U padesátilitrové nádrže asi o 250 korun.
Takže ano: Česko může mít „polské“ ceny pohonných hmot. Musí je ale někdo zaplatit. Daňový poplatník.
A je tu ještě jeden podstatný rozdíl. Polsku i kvůli úlevě od drahách pohonných hmot notně bobtná rozpočtový deficit. Evropská komise jej letos předpokládá ve výši 6,5 % HDP, zatímco český na úrovni 2,8 % HDP. Polský schodek je tedy v poměru k ekonomice více než dvojnásobný. Podobně tomu má být i příští rok.
Také polský veřejný dluh je znatelně vyšší. Letos má podle Komise dosáhnout 64,5 % HDP, zatímco český 45,8 % HDP. A v roce 2027 má Polsko mířit už k 68,3 % HDP.
Rozdíl už vidí i ratingové agentury. Moody’s v září Polsku snížila rating z A2 na A3 právě kvůli vysokým deficitům, rostoucím úrokovým nákladům a rychlému zadlužování. Česku naproti tomu S&P minulý týden zlepšila ratingový výhled ze stabilního na pozitivní a ponechala vysoké hodnocení AA-. Jako jeden z důvodů uvádí právě stále poměrně nízké zadlužení země.
Takže volba existuje. Můžeme více dotovat benzín a naftu. Ale nelze zároveň chtít polské ceny u pump, český deficit a ještě lepší rating. Poláci mají levnější tankování. Také ale více utrácejí na dluh – a účet už jim začínají vystavovat ratingové agentury.
Evropská komise ve čtvrtek potvrdila, že se stala terčem kybernetického útoku. Informoval o tom web DW, podle kterého Evropská unie historicky poprvé čelila kyberútoku, při němž útočníkům asistovala umělá inteligence.
Umělá inteligence se vyvíjí rychleji, než naše schopnost ji kontrolovat. Rizika sahají od masivního zneužití přes destabilizaci společnosti až po možnost vzniku superinteligence, kterou lidstvo nebude schopné ovládat. Extrémní rizika AI nejsou bohužel vzdálená desítky let, ale mohou ohrozit lidstvo již během velmi krátké doby.
V Česku utíkají poslední dny meteorologického podzimu, ale během nadcházejícího víkendu není vyloučena další sněhová nadílka, kterou většinou očekáváme až v zimě. Sněžit by tentokrát nemuselo jen v nejvyšších horských polohách.
Skupina GasNet, největší distributor plynu v České republice, od pondělí 23. listopadu do pátku 27. listopadu 2026 dočasně zdvojnásobí dávku látky, která dodává zemnímu plynu charakteristický zápach. Proč se tak stane?
Kauza, která v posledních letech dopadla i na britskou královskou rodinu, může dostat novou zápletku. Forenzní expert pro britskou BBC uvedl, že se domnívá, že se finančník a sexuální delikvent Jeffrey Epstein stal ve vězení obětí vraždy. Podle uznávané oficiální verze spáchal Epstein sebevraždu.
Američtí zákonodárci zpochybnili úspěch čtvrtečního setkání prezidenta Donalda Trumpa s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem v čínském Šen-čenu, přičemž se objevila i ostrá kritika ze strany bývalého britského ministra zahraničí. Zatímco Trump v Šen-čenu vystupoval vstřícně a vřele vůči oběma státníkům, řada politiků doma i v Evropě vyjádřila obavy z průběhu a dopadů jednání.
Americký prezident Donald Trump, ruský prezident Vladimir Putin a čínský vůdce Si Ťin-pching se ve čtvrtek sešli na okraj summitu Rady pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC) v čínském technologickém centru Šen-čen na historickém jednání, během něhož Trump vyzval ke kontrole jaderných zbraní.
Americký prezident Donald Trump, čínský vůdce Si Ťin-pching a ruský prezident Vladimir Putin se ve čtvrtek sešli ve vile Kylin na okraji čínského města Šen-čen na bezprecedentním trojstranném jednání na okraj summitu Rady pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC). Představitelé předem otevřeně uváděli, že od schůzky nelze čekat zásadní dohody, přičemž samotné setkání představovalo hlavní výsledek jednání.
Ruský prezident Vladimir Putin po svém trojstranném jednání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a čínským prezidentem Si Ťin-pchingem prohlásil, že Rusko potřebuje pochopit, co by Evropa přinesla k jednacímu stolu o Ukrajině, a zároveň vyzval evropské představitele do Moskvy k ujasnění jejich postojů. Putin uvedl, že Moskva poslala diplomatickými kanály pozvánky do evropských hlavních měst, aby si vysvětlila stanoviska Evropy ke konfliktu.
Německo od příštího roku výrazně sníží daň z elektřiny a zavede cenový strop na pohonné hmoty. Na opatřeních se dohodla vládní koalice kancléře Friedricha Merze. Německé domácnosti a podniky si tak mají polepšit, a to za cenu miliardových výpadků daňových příjmů. Berlín tudíž současně riskuje další prohloubení svých rozpočtových problémů. Změny mohou citelně zasáhnout také českou ekonomiku, zejména její průmysl a exportéry.
Švédsko a Velká Británie vybaví ukrajinské stíhací letectvo pokročilými protiletadlovými střelami typu Meteor, které mají dorazit společně s bojovými letouny Saab Gripen na začátku roku 2027. Podle úterního prohlášení ukrajinského ministerstva obrany podepsali ministr Evgeniy Khmara, švédský protějšek Pål Jonson a britský ministr obrany Wes Streeting v Bruselu příslušné memorandum o pokračující spolupráci. Dodávka se týká letounů verze C v jednomístném provedení a verze D ve dvoumístném uspořádání, s jejichž předáním ukrajinskému letectvu se počítá v lednu a únoru 2027.
Americký prezident Donald Trump, čínský prezident Si Ťin-pching a ruský prezident Vladimir Putin zahájili ve čtvrtek v čínském městě Šen-čen vůbec první společná trojstranná jednání lídrů tří největších jaderných mocností světa. Schůzka se koná na okraj summitu Rady pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC) v prostředí světových konfliktů a obchodního napětí a patří k nejsledovanějším událostem týdne.