Proč má Polsko výrazně levnější pohonné hmoty? Česko například na úlevu dává necelou třetinu toho, co Polsko, v přepočtu na velikost ekonomiky. Levnější benzín a nafta v Polsku rozhodně nejsou zadarmo.
Polský balík úlev má za tři měsíce, tedy do konce letoška, stát zhruba 5 miliard zlotých, tedy asi 28 miliard korun. Polsko má ale také mnohem větší ekonomiku. Po přepočtu na velikost českého hospodářství by obdobně velká úleva stála Česko přibližně 11 miliard korun za tři měsíce, tedy kolem 3,6 miliardy měsíčně. Česko levnější pohonné hmoty stojí zhruba 1,1 miliardy měsíčně, tedy ani ne třetinu polské částky.
Pokud by Česko vyčlenilo na levnější pohonné hmoty částku poměrově odpovídající polské, tedy 3,6 miliardy měsíčně, by bylo možné českým řidičům zlevnit paliva v průměru zhruba o 5 korun na litr. U padesátilitrové nádrže asi o 250 korun.
Takže ano: Česko může mít „polské“ ceny pohonných hmot. Musí je ale někdo zaplatit. Daňový poplatník.
A je tu ještě jeden podstatný rozdíl. Polsku i kvůli úlevě od drahách pohonných hmot notně bobtná rozpočtový deficit. Evropská komise jej letos předpokládá ve výši 6,5 % HDP, zatímco český na úrovni 2,8 % HDP. Polský schodek je tedy v poměru k ekonomice více než dvojnásobný. Podobně tomu má být i příští rok.
Také polský veřejný dluh je znatelně vyšší. Letos má podle Komise dosáhnout 64,5 % HDP, zatímco český 45,8 % HDP. A v roce 2027 má Polsko mířit už k 68,3 % HDP.
Rozdíl už vidí i ratingové agentury. Moody’s v září Polsku snížila rating z A2 na A3 právě kvůli vysokým deficitům, rostoucím úrokovým nákladům a rychlému zadlužování. Česku naproti tomu S&P minulý týden zlepšila ratingový výhled ze stabilního na pozitivní a ponechala vysoké hodnocení AA-. Jako jeden z důvodů uvádí právě stále poměrně nízké zadlužení země.
Takže volba existuje. Můžeme více dotovat benzín a naftu. Ale nelze zároveň chtít polské ceny u pump, český deficit a ještě lepší rating. Poláci mají levnější tankování. Také ale více utrácejí na dluh – a účet už jim začínají vystavovat ratingové agentury.
Důchodci už nějaký pátek vědí, že se jim opět zvýší měsíční výplaty. Bonusem nad rámec řádné valorizace bude jednorázový příspěvek ve výši 2000 korun, na kterém se dohodla současná vládní koalice.
Fakultní nemocnice Plzeň jako první na světě využívá unikátní kombinaci radiofarmaka ⁶⁸Ga-Trivehexin a vyšetření PET/MRI, která umožňuje přesněji zobrazit nádor a odlišit jej od okolního zánětu. Průlom v diagnostice může zásadně pomoci zejména pacientům s rakovinou slinivky břišní, u nichž je přesné určení rozsahu nádoru klíčové pro volbu léčby. Významný přínos může mít také pro pacienty s nádory plic, hlavy a krku.
Americkým šoubyznysem otřásla v týdnu velmi smutná zpráva. Ve věku pouhých 34 let zemřel herec RJ Mitte, jehož nejvíce proslavila role v populárním televizním seriálu Perníkový táta (Breaking Bad).
Mimořádné sucho je v Česku nadále velkým tématem. V týdnu proběhlo další jednání Národní koalice pro boj se suchem. Řešila se aktuální hydrologická situace, stav připravovaných opatření a další kroky, které mají posílit dlouhodobou ochranu vodních zdrojů a zvýšit odolnost země vůči dopadům sucha.
Americký prezident Donald Trump po dohodě o dodávkách ruské nafty učinil další rozhodnutí, za které mu na Ukrajině budou spílat. Zablokoval totiž některé z nových protiruských sankcí, které nedávno schválil Kongres kvůli pokračování války na Ukrajině. Informovala o tom britská stanice BBC.
Andrej Babiš se letos opakovaně zlobil na Českou národní banku, že Čechům zdražuje hypotéky. Sklidil za to kritiku, ba posměch. Krátkodobá úroková sazba, kterou stanovuje ČNB, přece není to samé, co sazby několikaleté, klíčové pro nacenění hypotečních fixací.
Přestože podzimní počasí teprve začíná naplno působit, na vrcholcích českých hor již napadl první sníh. Podle informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) se navíc i přes zatím ne zcela optimální podmínky pomalu rozbíhá lyžařská sezóna na alpských ledovcích.
Premiér Andrej Babiš (ANO) zúčastnil v Bruselu zasedání Evropské rady. Lídři evropských zemí jednali o cenách energií, příštím víceletém finančním rámci EU pro období 2028–2034, migraci, obchodních vztazích s Čínou či situaci na Ukrajině. ČR společně s dalšími státy prosadila do závěrů jednání Rady úkol pro Evropskou komisi, aby znovu vyhodnotila dopady systému emisních povolenek ETS2 a předložila opatření k řešení vysokých cen energií.
Prezident Petr Pavel v pátek vystavil účet za ostře sledovanou dovolenou v Maroku, ze které se musel na otočku vracet do Česka k volbám, ačkoliv je původně chtěl vynechat. Pavel zdůraznil, že veškeré náklady uhradil ze svého. Politikům zároveň vzkázal, že odmítá zásahy do soukromí.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová prohlásila na tiskové konferenci po skončení summitu Evropské unie v Bruselu, že podpora Ukrajiny ze strany unie je nyní důležitější než kdy dříve. Zdůraznila, že blok dělá maximum, ale finanční potřeby napadené země budou s pokračujícím válečným konfliktem neustále narůstat. Evropská unie a její členské státy se v současnosti podílejí na osmdesáti procentech externí pomoci Ukrajině a unijní představitelé budou i nadále stát v čele těchto snah.
Úspěšná ukrajinská protiofenzíva známá pod krycím názvem Operace Vivaldi přinesla na východní frontě v regionu Donbasu výrazný strategický obrat. Ukrajinským jednotkám se podle BBC v posledních měsících podařilo osvobodit přibližně 277 čtverečních kilometrů území severně od města Lyman. Tato rozsáhlá operace úspěšně zastavila hrozící ruský pokus o obklíčení zbývajících měst pod ukrajinskou kontrolou.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v reakci na ostrou kritiku ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa prohlásil, že hájí výhradně zájmy své země, která má právo se bránit. Reagoval tak na Trumpova slova, která označila obnovené ukrajinské útoky na ruské ropné rafinérie za ostudu. Napětí mezi Washingtonem a Kyjevem se v poslední době výrazně vyostřilo.