Jeden z průkopníků umělé inteligence, profesor Yoshua Bengio, se obává, že současný vývoj AI směřuje k nebezpečným důsledkům. Proto spustil nový projekt, který má přinést zásadní změnu: vytvořit „čestnou“ a bezpečnější alternativu ke stávajícím systémům. Učinil tak ve chvíli, kdy FBI oznámila, že pachatelé nedávného bombového útoku na kliniku v Kalifornii použili k získání návodu na výrobu výbušniny právě AI.
Incident znovu poukázal na „divoký západ“, ve kterém se vývoj AI nyní nachází. Firmy soutěží v rychlosti, zábavnosti i výkonu svých systémů a bezpečnost často ustupuje do pozadí. Podle Bengia je čas na zásadní změnu.
Profesor Bengio, držitel Turingovy ceny (spolu s Geoffreym Hintonem a Yannem LeCunem), nyní prostřednictvím neziskové organizace LawZero pracuje na vývoji modelu „Scientist AI“. Jeho cílem je vytvořit systém, který nebude klamat, bude navržen s důrazem na bezpečnost a dokáže čelit rizikům, která mohou plynout z jiných, méně spolehlivých AI.
Na rozdíl od současných jazykových modelů má „Scientist AI“ dvě klíčové schopnosti, a sice vyjadřování míry důvěry ve své odpovědi – tedy umět říci „nejsem si jistý“, a vysvětlování svého uvažování – čímž se zlepší dohled a ověřitelnost závěrů, které AI produkuje.
Tyto schopnosti byly běžné u starších modelů, ale s rozmachem moderních systémů šla vysvětlitelnost stranou ve prospěch rychlosti a výpočetního výkonu.
Bengio plánuje využít Scientist AI také jako „hlídače“ jiných, potenciálně nebezpečných AI systémů. Lidský dohled nestačí – AI modely, jako je ChatGPT, obsluhují denně více než miliardu požadavků. Monitorovat je zvládne jedině jiná AI.
Dalším zásadním vylepšením má být tzv. world model – základní chápání reality. Podobně jako lidé činí rozhodnutí na základě zkušeností a znalostí, AI potřebuje chápat reálný svět, aby fungovala správně.
Bez něj dnešní modely selhávají i v jednoduchých úlohách: například při kreslení rukou, kde zvládnou vzhled, ale ne realistický pohyb, nebo při hraní šachů, kde jazykové modely občas porušují pravidla, zatímco starší šachové AI poráží i mistry světa.
Bengio a jeho tým se nachází na správné cestě, ale jejich rozpočet – 30 milionů dolarů – je jen zlomkem toho, co mají k dispozici velké korporace. Například americký prezident Donald Trump letos oznámil masivní vládní investici 500 miliard dolarů do AI.
Navíc většina potřebných dat, bez nichž se žádná výkonná AI neobejde, zůstává pod kontrolou technologických gigantů.
Zůstává také zásadní otázka: i pokud Scientist AI bude fungovat přesně podle Bengiova plánu – jakým způsobem bude schopna zastavit či omezit nebezpečné systémy, které již jsou v provozu?
Navzdory překážkám může tento projekt změnit přístup vývojářů i tvůrců legislativy k bezpečnosti AI. Mohl by nastavit nové standardy, které vývojáře přimějí k odpovědnějšímu přístupu.
Jak uvádí server The Conversation, kdyby podobná opatření vznikla v počátcích éry sociálních sítí, mohli jsme dnes mít bezpečnější online prostředí. A možná, kdyby už Scientist AI fungoval, mohl zabránit i zneužití AI při útoku na kliniku v Kalifornii.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj informoval po hlášení vrchního velitele ozbrojených sil Oleksandra Syrského o aktuální situaci na frontě. Podle jeho slov se ukrajinským jednotkám daří úspěšně držet pozice a odrážet ruské útoky, díky čemuž si Rusko nedokázalo vybojovat iniciativu. Prezident vyzdvihl zejména vysoké tempo likvidace okupačních sil, které přetrvává i v měsíci dubnu.
Přestože íránské úřady i americký prezident Donald Trump oficiálně ohlásili znovuotevření Hormuzského průlivu pro komerční dopravu, největší světoví námořní přepravci zůstávají v otázce návratu do oblasti velmi opatrní. Společnosti jako Maersk či Hapag-Lloyd vnímají oznámení jako pozitivní signál, jedním dechem však dodávají, že bezpečnost posádek a nákladu zůstává prioritou. Aktuální data ze sledování lodního provozu potvrzují, že doprava v průlivu je zatím minimální a většina firem vyčkává na další vývoj.
Otřesy na světových trzích s ropou, vyvolané válečným konfliktem mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem, vyvolávají zásadní otázku, zda se ceny této suroviny ještě někdy vrátí k normálu. Hlavním problémem není jen uzavření a opětovné otevření Hormuzského průlivu, kterým běžně proudí pětina světové produkce, ale především hluboká nejistota. Ta do cen vnesla trvalou rizikovou přirážku, která v kombinaci s rostoucími náklady na pojištění a delšími přepravními trasami mimo Blízký východ zásadně prodražuje celý dodavatelský řetězec.
Světové trhy s ropou zaznamenaly prudký otřes poté, co Írán oznámil úplné otevření Hormuzského průlivu pro komerční plavidla po zbytek trvání sjednaného příměří. Cena severomořské ropy Brent se propadla na 88 dolarů za barel, přestože se ještě během pátku obchodovala za více než 98 dolarů. Průliv, kterým běžně protéká pětina světové produkce ropy a zkapalněného zemního plynu, byl fakticky uzavřen od konce února v důsledku vojenských střetů mezi Íránem, Izraelem a Spojenými státy.
Kremelské ambice na oslabení evropské jednoty utrpěly vážnou trhlinu po historické porážce Viktora Orbána v maďarských parlamentních volbách. Po šestnácti letech u moci končí éra politika, který byl pro Moskvu klíčovým spojencem při blokování pomoci Ukrajině. Vítězství Pétera Magyara a jeho strany Tisza, která v Národním shromáždění získala ústavní dvoutřetinovou většinu, znamená pro Rusko ztrátu nejcennějšího trumfu v rámci Evropské unie.
Podle řady zkušených diplomatů se americký prezident Donald Trump stal obětí vlastního úspěchu v Jižní Americe. Jeho přesvědčení, že svržení íránského režimu bude stejně hladké jako blesková operace ve Venezuele, se nyní ukazuje jako zásadní strategický omyl. Bývalý velvyslanec v Panamě John Feeley upozorňuje, že lednové zajetí Nicoláse Madura speciálními jednotkami vyvolalo v Bílém domě falešný pocit neporazitelnosti, který vedl k únorovému útoku na Írán a následnému globálnímu chaosu.
Americký prezident Donald Trump potvrdil, že Hormuzský průliv je plně otevřen a připraven pro komerční dopravu. Reagoval tak na prohlášení íránského ministra zahraničí Abbáse Araghčího, který uvedl, že v souladu s příměřím v Libanonu je tato klíčová vodní cesta přístupná všem obchodním lodím.
Íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí v pátek potvrdil, že Hormuzský průliv se s okamžitou platností otevírá pro veškerou komerční lodní dopravu. Toto opatření má platit po zbytek desetidenního příměří, které bylo nedávno sjednáno mezi Izraelem a Libanonem. Strategická námořní cesta byla od vypuknutí válečného konfliktu s Íránem v podstatě neprůchodná, nyní se však lodě mohou vracet na trasy určené íránskou námořní správou.
Prezident Donald Trump nominoval na post ředitelky Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) doktorku Eriku Schwartz, veteránku v oblasti veřejného zdraví. Tento krok je vnímán jako snaha administrativy stabilizovat klíčovou zdravotnickou instituci a zároveň jako signál posunu v dosavadní vládní rétorice ohledně očkování. Schwartz v minulosti vedla vakcinační programy a za první Trumpovy vlády působila jako zástupkyně hlavního chirurga USA.
Po oznámení desetidenního příměří, které má zastavit izraelskou vojenskou operaci proti hnutí Hizballáh, se tisíce vysídlených rodin vydaly na cestu zpět do svých domovů v jižním Libanonu. Aktuální vlna bojů, která propukla 2. března, si v Libanonu vyžádala přes 2 100 obětí a vyhnala z domovů více než milion lidí. I přes počáteční optimismus však situaci provází značná nejistota a hlášení o porušování klidu zbraní.
Dosavadní maďarský premiér Viktor Orbán ve čtvrtek poprvé od své historické volební porážky veřejně promluvil. V rozhovoru pro provládní server Patrióta viditelně otřesený politik uznal, že v Maďarsku skončila jedna politická éra. Orbán otevřeně přiznal, že výsledek hlasování představuje jasnou a drtivou prohru jeho strany Fidesz, která po šestnácti letech u moci odchází do opozice.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oznámil, že izraelští vojáci zůstanou v Libanonu i přes vyhlášení dočasného příměří mezi oběma zeměmi. Ve svém videoposelství potvrdil dohodu o desetidenním klidu zbraní, který dříve avizoval americký prezident Donald Trump. Netanjahu zdůraznil, že vidí příležitost k uzavření historické mírové dohody, nicméně izraelské jednotky si udrží pozice v rozšířené bezpečnostní zóně v jižním Libanonu poblíž hranic se Sýrií.