Američtí voliči míří k volebním urnám v klíčových kongresových volbách v polovině mandátu, které mohou zásadně ovlivnit zbývající dva roky vlády prezidenta Donalda Trumpa a ukázat, zda tato výrazná politická figura zůstává pro Republikánskou stranu silným volebním aktivem.
Hlavním tématem pro voliče napříč celými Spojenými státy je prudký nárůst životních nákladů, za nímž stojí vysoké ceny potravin a pohonných hmot. Ty vyhnaly nahoru nejen agresivní vládní celní tarify, ale také pokračující ozbrojený konflikt s Íránem, kvůli němuž se inflace zvýšila a cena nafty dosáhla v září rekordních hodnot.
Prezident Trump, jehož míra podpory se v posledních měsících propadla zhruba na třicet osm procent, vedl intenzivní kampaň a vystupoval na desítkách mítinků po celé zemi. Republikáni byli nuceni investovat stovky milionů dolarů do volební reklamy i v tradičně bezpečných státech, jako je Kansas, což podle politických analytiků svědčí o defenzivní pozici vládní strany.
Sám Trump se voliče opakovaně snažil přesvědčit, aby se chovali tak, jako by jeho jméno přímo figurovalo na hlasovacím lístku. Ekonomická situace a nepopulární zahraniční politika však u mnoha občanů vyvolávají silnou nespokojenost a část tradičních voličů netají zklamání z jeho kroků na mezinárodní scéně, ačkoliv to automaticky neznamená, že by dali svůj hlas demokratické opozici.
Demokratická strana totiž sama čelí vnitřním rozporům a pozitivní hodnocení u ní vyjadřuje pouhých dvacet devět procent voličů, což znamená, že případný úspěch opozice bude spíše projevem nespokojenosti s vládní politikou než bezvýhradného nadšení pro program demokratů. Mnoho konzervativních voličů totiž odmítá měnit své hodnotové zaměření kvůli ekonomickým potížím.
Přesto panuje mezi demokraty opatrný optimismus ohledně zisku kontroly nad Sněmovnou reprezentantů, k čemuž přispívá i historická zkušenost, že vládnoucí strany v těchto volbách obvykle ztrácí křesla. Zisky ve sněmovně by demokratům umožnily blokovat prezidentskou legislativu a zároveň zahájit vyšetřování či případné snahy o obžalobu členů kabinetu, přičemž jako možný terč se zmiňuje ministr obrany Pete Hegseth.
Získat kontrolu nad Senátem bude pro demokraty podstatně složitější úkol, neboť se hraje o třicet pět křesel a k ovládnutí komory je nutný čistý zisk několika mandátů. Klíčové souboje se odehrávají v těsných státech jako Michigan, Texas, Ohio, Iowa, Maine, Aljaška a Severní Karolína, které tvoří skutečné bojiště těchto voleb.
Průzkumy veřejného mínění v minulosti často nadhodnocovaly demokratickou stranu a podceňovaly prezidenta Trumpa, jenž je přesvědčen, že dokáže průzkumy opět překonat. Pokud se však předvolební predikce potvrdí, mohou republikáni utrpět citelné porážky v regionech, které byly desítky let považovány za jejich spolehlivé bašty.
Otevřenou otázkou zůstává, jakým způsobem bude prezident Trump reagovat na případné bolestivé volební porážky, jelikož již dříve opakovaně zpochybňoval integritu a zabezpečení voleb. Možnost, že se takové obavy objeví znovu během sčítání hlasů nebo po vyhlášení výsledků, je podle pozorovatelů velmi reálná.
Tyto volby představují poslední zásadní volební zkoušku před prezidentským kláním v roce 2028, které určí podobu politiky v období po odchodu Donalda Trumpa. Pro samotného prezidenta pak listopadové hlasování znamená příležitost pro voliče vynést soud nad tím, jak si on a jeho strana vedou v době, kdy se snaží utvářet svůj politický odkaz.
Američtí voliči míří k volebním urnám v klíčových kongresových volbách v polovině mandátu, které mohou zásadně ovlivnit zbývající dva roky vlády prezidenta Donalda Trumpa a ukázat, zda tato výrazná politická figura zůstává pro Republikánskou stranu silným volebním aktivem.
Strach Washingtonu z případného zhroucení Ruské federace vede k příliš opatrné politice, která zbytečně prodlužuje válku na Ukrajině a ohrožuje civilní obyvatelstvo. V komentáři publikovaném listem Kyiv Post to uvedl ukrajinský vědec a fyzik Alex Pokropivny, podle něhož je obava ze stability moskevského režimu pouhým mýtem, který zcela ignoruje reálný stav věcí na místě.
Americký imigrační a celní úřad čelí ostré kritice kvůli tomu, že opakovaně a velmi rychle zatýká přistěhovalce, kteří byli propuštěni z detence na základě úspěšných soudních peticí habeas corpus. Podle právních záznamů, advokátů a mediálních zpráv bylo v posledním roce identifikováno nejméně dvacet takových případů napříč celými Spojenými státy, přičemž tyto kroky podle webu The Guardian představují porušení platných příkazů federálních soudů.
Francouzští středoškoláci po dvou týdnech prázdnin opět zahájili blokády desítek středních škol po celé zemi a ignorovali výzvu prezidenta Emmanuela Macrona k ukončení protestů. Studenti protestují proti špatným podmínkám ve školách, nedostatku finančních prostředků a rostoucím životním nákladům, čímž čelí vládě v jedné z největších sociálních krizí posledních let.
Generální ředitel nízkonákladové letecké společnosti Ryanair Michael O'Leary v pondělí veřejně prohlásil, že nemá v nejmenším úmyslu se usmířit s technologickým magnátem Elonem Muskem. Reagoval tak na vyhrocený a dlouhotrvající spor, který mezi oběma vlivnými osobnostmi propukl už na začátku ledna. Toto napětí provází obě strany už od chvíle, kdy zkrachovala vzájemná obchodní jednání.
Umělá inteligence a obří datová centra se staly jedním z hlavních témat amerických kongresových voleb v roce 2026, přičemž odpor místních obyvatel sjednocuje voliče napříč politickým speklem proti ekologickým hrozbám, rostoucím účtům za energie a upřednostňování zájmů velkých firem před občany. Americký stát Georgie, který je největším trhem pro výstavbu datových center v zemi, se v této souvislosti ocitl v samém ohnisku ostrých lokálních střetů, píše France24.
Tlak na omezení konzumace vysoce průmyslově zpracovaných potravin, za nímž stojí americké hnutí za zdravější životní styl a ministr zdravotnictví USA Robert F. Kennedy mladší, se šíří z Washingtonu také do Evropy. Záměr bojovat proti masově vyráběným baleným potravinám a obezitě totiž v Bruselu našel nečekaného zastánce v Evropské komisi, což naznačuje, že globální debata o regulaci potravinářského průmyslu nabírá na síle i na starém kontinentu.
Izraelské parlamentní volby skončily dalším patovým výsledkem a rozděleným Knesetem, přičemž odborníci webu National Interest upozorňují, že bez ohledu na to, zda sestaví novou vládu dosavadní premiér Benjamin Netanjahu, nebo jeho hlavní vyzyvatel Gadi Eisenkot, postoj země vůči palestinské otázce a suverenitě se zásadně nezmění.
Evropští spojenci v rámci Severoatlantické aliance se obávají nejhoršího scénáře v souvislosti s nadcházejícími americkými kongresovými volbami. Podle diplomatických zdrojů webu Politico by případná porážka Republikánské strany mohla vést k tomu, že americký prezident Donald Trump vystupňuje své útoky a tlak na samotnou alianci. Obavy diplomatů vycházejí z předpokladu, že omezení v domácí politice by mohla Trumpa přimět k radikálnějším krokům v zahraniční politice.
Papež Lev XIV. se zapsal do historie, když odevzdal korespondenční hlas v nadcházejících amerických kongresových volbách. Podle prohlášení Vatikánu tímto krokem vyjádřil své hluboké přesvědčení o právu a občanské povinnosti občanů aktivně se účastnit demokratických procesů, přičemž se jedná o vůbec prvního papeže v historii, který kdy volil v amerických volbách, a pravděpodobně i v jakýchkoliv moderních sekulárních demokratických volbách.
Palestinští občané Izraele dorazili v dosud nevídaném počtu k volebním urnám v řádných parlamentních volbách, čímž dosáhli téměř osmdesátiprocentní volební účasti a zajistili arabským stranám devatenáct křesel ve stodvacetičlenném parlamentu. Tento mimořádný nárůst zájmu o politické dění odráží hlubokou nespokojenost po čtyřech letech vlády dosavadního kabinetu.
Ruský prezident Vladimir Putin hostil v Moskvě třetí rusko-africký summit, na němž se snažil prezentovat Rusko jako spolehlivějšího partnera pro africký kontinent ve srovnání se Západem. Setkání se zúčastnily delegace ze 48 afrických zemí, přičemž 22 států vyslalo své hlavy států.
