Americký imigrační a celní úřad čelí ostré kritice kvůli tomu, že opakovaně a velmi rychle zatýká přistěhovalce, kteří byli propuštěni z detence na základě úspěšných soudních peticí habeas corpus. Podle právních záznamů, advokátů a mediálních zpráv bylo v posledním roce identifikováno nejméně dvacet takových případů napříč celými Spojenými státy, přičemž tyto kroky podle webu The Guardian představují porušení platných příkazů federálních soudů.
Masivní nárůst zatýkání a zadržování v zemi vedl k tomu, že imigrantská komunita podala od konce ledna více než 91 000 habeas petic ve snaze napadnout svou vazbu. Výzkum organizace ProPublica ukazuje, že za tuto dobu bylo podáno více petic než během předchozích tří prezidentských období dohromady, přičemž tento právní nástroj slouží k prověření práva vlády držet osobu v zajištění po dobu probíhajícího hlavního právního řízení.
Právní zástupci nicméně upozorňují na nový a znepokojivý trend, v jehož rámci lidé sice u soudu dosáhnou svého propuštění, avšak obratem jsou opětovně zadrženi federálními agenty. Bridget Pranzatelliová z Národního imigračního projektu uvedla, že její organizace zaznamenala velmi prudký nárůst takových případů, kdy k opětnému zajištění dochází často přímo před branami věznic nebo v přímém rozporu s rozhodnutími soudů.
Mezi konkrétní případy patří situace sedmasedmdesátiletého palestinského imigrantského vězně Akrama Mahmúda Omara, který v obávaném zajišťovacím zařízení v Louisianě utrpěl srdeční infarkt a byl agenty zatčen do deseti dnů od svého propuštění na základě soudní petice. V Minnesotě pak bylo sedm cizinců znovuzadrženo ještě předtím, než vůbec stihli opustit prostory federální budovy, kde k jejich formálnímu propuštění mělo dojít.
Situace si již všímají i samotné federální soudy, které vůči postupům imigračních úřadů začínají důrazně zakročovat. Odvolací soud v Colorado v říjnovém rozhodnutí odmítl snahu vlády zamítnout habeas petici s odkazem na údajnou pravomoc úřadů cizince znovu zajistit a poukázal na již dříve prokázaný vzor takového chování. V Louisianě dokonce federální soudce shledal vysoce postaveného imigračního úředníka v pohrdání soudem kvůli opakovanému zatýkání stejného člověka, přičemž podobné kroky zvažovali či podnikli i soudci v Pensylvánii a Minnesotě.
Advokáti zastupující zadržované osoby se domnívají, že tato vlna opakovaných zatýkání úzce souvisí se snahami administrativy Donalda Trumpa urychleně deportovat imigranty do třetích zemí. Susanna Boothová z centra pro práva přistěhovalců Amica vysvětlila, že tento jev je přímo propojen s prudkým nárůstem dohod uzavíraných v posledních měsících s africkými a dalšími státy, které mají přijmout osoby, jež nemohou být vráceny do svých domovských zemí.
Spojené státy tak v současnosti posílají tisíce cizinců do zemí, jejichž nejsou občany a kde často nemají žádné vazby, přičemž čelí hrozbě mučení nebo pronásledování. Více než 25 000 osob již bylo tímto způsobem deportováno, zatímco lidskoprávní organizace varují, že uzavírání lidí do věznic nebo zajištěných hotelů pod nátlakem k návratu představuje porušení mezinárodní Úmluvy proti mučení.
Přestože odvolací soud v září rozhodl, že administrativa musí poskytnout dostatečné předchozí oznámení o plánovaných deportacích do třetích zemí a umožnit lidem tyto kroky právně napadnout, konzervativní většina Nejvyššího soudu toto rozhodnutí obratem pozastavila. Vláda tak získala možnost pokračovat v rychlých vyhošťováních bez nutnosti poskytovat jakékoliv podrobné vysvětlení či dodržovat delší lhůty.
Někteří imigranti, kteří dříve získali ochranu před vyhoštěním do původní vlasti, mají nyní po zrušení předchozích restrikcí nárok na azyl, což se úřady snaží obejít co nejrychlejší snahou o jejich deportaci. Mnoho dalších lidí však zůstává reálně znovuzadrženo bez jakýchkoliv konkrétních plánů na vyhoštění, čímž uvíznou v nekonečném koloběhu administrativní detence.
Právní zástupci uzavírají, že vyřizování tisíců habeas případů trvá soudům celé měsíce, a to zejména v regionech s vysokou koncentrací detenčních center, jako jsou Texas nebo Louisiana. Strach z neustálého opětovného zatýkání navíc prohlubuje hluboké trauma zadržovaných osob i jejich rodin, přičemž samotní obhájci konstatují, že navzdory vyhraným dílčím soudním sporům mohou v celkové snaze o zastavení plošného zadržování lidí nakonec prohrát.
Americký imigrační a celní úřad čelí ostré kritice kvůli tomu, že opakovaně a velmi rychle zatýká přistěhovalce, kteří byli propuštěni z detence na základě úspěšných soudních peticí habeas corpus. Podle právních záznamů, advokátů a mediálních zpráv bylo v posledním roce identifikováno nejméně dvacet takových případů napříč celými Spojenými státy, přičemž tyto kroky podle webu The Guardian představují porušení platných příkazů federálních soudů.
Francouzští středoškoláci po dvou týdnech prázdnin opět zahájili blokády desítek středních škol po celé zemi a ignorovali výzvu prezidenta Emmanuela Macrona k ukončení protestů. Studenti protestují proti špatným podmínkám ve školách, nedostatku finančních prostředků a rostoucím životním nákladům, čímž čelí vládě v jedné z největších sociálních krizí posledních let.
Generální ředitel nízkonákladové letecké společnosti Ryanair Michael O'Leary v pondělí veřejně prohlásil, že nemá v nejmenším úmyslu se usmířit s technologickým magnátem Elonem Muskem. Reagoval tak na vyhrocený a dlouhotrvající spor, který mezi oběma vlivnými osobnostmi propukl už na začátku ledna. Toto napětí provází obě strany už od chvíle, kdy zkrachovala vzájemná obchodní jednání.
Umělá inteligence a obří datová centra se staly jedním z hlavních témat amerických kongresových voleb v roce 2026, přičemž odpor místních obyvatel sjednocuje voliče napříč politickým speklem proti ekologickým hrozbám, rostoucím účtům za energie a upřednostňování zájmů velkých firem před občany. Americký stát Georgie, který je největším trhem pro výstavbu datových center v zemi, se v této souvislosti ocitl v samém ohnisku ostrých lokálních střetů, píše France24.
Tlak na omezení konzumace vysoce průmyslově zpracovaných potravin, za nímž stojí americké hnutí za zdravější životní styl a ministr zdravotnictví USA Robert F. Kennedy mladší, se šíří z Washingtonu také do Evropy. Záměr bojovat proti masově vyráběným baleným potravinám a obezitě totiž v Bruselu našel nečekaného zastánce v Evropské komisi, což naznačuje, že globální debata o regulaci potravinářského průmyslu nabírá na síle i na starém kontinentu.
Izraelské parlamentní volby skončily dalším patovým výsledkem a rozděleným Knesetem, přičemž odborníci webu National Interest upozorňují, že bez ohledu na to, zda sestaví novou vládu dosavadní premiér Benjamin Netanjahu, nebo jeho hlavní vyzyvatel Gadi Eisenkot, postoj země vůči palestinské otázce a suverenitě se zásadně nezmění.
Evropští spojenci v rámci Severoatlantické aliance se obávají nejhoršího scénáře v souvislosti s nadcházejícími americkými kongresovými volbami. Podle diplomatických zdrojů webu Politico by případná porážka Republikánské strany mohla vést k tomu, že americký prezident Donald Trump vystupňuje své útoky a tlak na samotnou alianci. Obavy diplomatů vycházejí z předpokladu, že omezení v domácí politice by mohla Trumpa přimět k radikálnějším krokům v zahraniční politice.
Papež Lev XIV. se zapsal do historie, když odevzdal korespondenční hlas v nadcházejících amerických kongresových volbách. Podle prohlášení Vatikánu tímto krokem vyjádřil své hluboké přesvědčení o právu a občanské povinnosti občanů aktivně se účastnit demokratických procesů, přičemž se jedná o vůbec prvního papeže v historii, který kdy volil v amerických volbách, a pravděpodobně i v jakýchkoliv moderních sekulárních demokratických volbách.
Palestinští občané Izraele dorazili v dosud nevídaném počtu k volebním urnám v řádných parlamentních volbách, čímž dosáhli téměř osmdesátiprocentní volební účasti a zajistili arabským stranám devatenáct křesel ve stodvacetičlenném parlamentu. Tento mimořádný nárůst zájmu o politické dění odráží hlubokou nespokojenost po čtyřech letech vlády dosavadního kabinetu.
Ruský prezident Vladimir Putin hostil v Moskvě třetí rusko-africký summit, na němž se snažil prezentovat Rusko jako spolehlivějšího partnera pro africký kontinent ve srovnání se Západem. Setkání se zúčastnily delegace ze 48 afrických zemí, přičemž 22 států vyslalo své hlavy států.
Kanadský premiér Mark Carney a americký prezident Donald Trump spolu o víkendu vedli telefonický rozhovor, jehož hlavním tématem byla vzájemná obchodní spolupráce a snaha o ukončení probíhající celní války. Podle vyjádření obou státníků se týmy obou zemí chystají v nejbližších týdnech intenzivně pracovat na dosažení a finalizaci nové bilaterální dohody.
Itálie vynakládá miliony eur z peněz daňových poplatníků na údržbu a zabezpečení luxusních jachet ruských oligarchů, které byly zabaveny v rámci mezinárodních sankcí po zahájení ruské invaze na Ukrajinu. Tyto plovoucí majetky zůstávají zablokované v italských přístavech, kde generují obrovské provozní náklady spojené s placením posádek, pojištění a technického provozu. Místní představitelé a starostové na tuto finanční zátěž opakovaně upozorňují a označují situaci za neudržitelnou.