Papež Lev XIV. se zapsal do historie, když odevzdal korespondenční hlas v nadcházejících amerických kongresových volbách. Podle prohlášení Vatikánu tímto krokem vyjádřil své hluboké přesvědčení o právu a občanské povinnosti občanů aktivně se účastnit demokratických procesů, přičemž se jedná o vůbec prvního papeže v historii, který kdy volil v amerických volbách, a pravděpodobně i v jakýchkoliv moderních sekulárních demokratických volbách.
Hlava katolické církve, rodilý obyvatel Chicaga, je registrována k volbám pod svým rodným jménem Robert Francis Prevost v předměstském New Lenoxu ve státě Illinois, kde žije jeho bratr John. Podle dostupných záznamů se papež v posledních letech účastnil jak republikánských, tak demokratických primárek a volil také v prezidentských volbách v roce 2024. Zahraniční média a historici potvrdili, že se jedná o naprosto bezprecedentní událost v novodobých dějinách papežství.
Britský historik a autor Michael Walsh v rozhovoru pro CNN uvedl, že neexistují žádné historické záznamy o tom, že by se předchozí pontifikové kdy účastnili demokratických voleb. Od svého zvolení do čela katolické církve v květnu roku 2025 přitom hlava vatikánského státu pravidelně vyzývá veřejnost k občanské angažovanosti a nabádá lidi k tomu, aby dávali hlasitě najevo své názory na společenské dění, včetně událostí souvisejících s válečným konfliktem Spojených států a Izraele proti Íránu.
Vzájemné vztahy mezi Vatikánem a americkou administrativou v čele s prezidentem Donaldem Trumpem přitom provázela řada neshod. Obě strany se střetly kvůli postupu v íránské válce či v otázce migrační politiky a tvrdých zásahů proti přistěhovalcům, což na začátku letošního roku vyústilo v ostrá prohlášení ze strany amerického prezidenta. V poslední době však šéf Bílého domu zmírnil svou rétoriku a v rozhovorech často zmiňuje fakt, že bratr papeže Louis patří mezi jeho politické příznivce.
Odevzdaný hlasovací lístek hlavy katolické církve obsahuje kromě federálních záležitostí také volby do Senátu a rozhodování o novém guvernérovi státu Illinois, stejně jako zástupce do Sněmovny reprezentantů a regionální samosprávy. S kandidátem na guvernéra Illinois J. B. Pritzkerem se pontifik osobně setkal ve Vatikánu v listopadu roku 2025. Během této schůzky diskutovali o imigrační politice, přičemž papež později vyjádřil svůj nesouhlas s tamní legislativou týkající se asistované sebvraždy, kterou Pritzker podepsal.
Vztah Lva XIV. k politickému dění v jeho domovském státě Illinois má hlubší kořeny sahající do minulosti. V roce 2011, v době svého dřívějšího působení jako reverend Robert Prevost, osobně kontaktoval tehdejšího guvernéra Pata Quinna, aby mu poděkoval za zrušení trestu smrti v tomto americkém státě. Přestože je papež suverénní hlavou nezávislého státu Vatikán, zůstává zároveň občanem Spojených států, což mu plně umožňuje účastnit se volebního procesu ze zahraničí.
Způsob odeslání korespondenčního lístku nebyl z oficiálních míst zcela jednoznačně potvrzen, avšak jeho bratr John pobýval ve Vatikánu během středečního setkání s poutníky z farnosti svatého Judy v New Lenoxu. Ještě před oficiálním potvrzením ze strany Vatikánu úředníci z kanceláře volebního komisaře v okrese Will ve státě Illinois potvrdili médiím, že jméno Roberta Francis Prevosta figuruje na seznamu osob, které požádaly o vydání korespondenčního lístku pro nadcházející hlasování.
Papež Lev XIV. se zapsal do historie, když odevzdal korespondenční hlas v nadcházejících amerických kongresových volbách. Podle prohlášení Vatikánu tímto krokem vyjádřil své hluboké přesvědčení o právu a občanské povinnosti občanů aktivně se účastnit demokratických procesů, přičemž se jedná o vůbec prvního papeže v historii, který kdy volil v amerických volbách, a pravděpodobně i v jakýchkoliv moderních sekulárních demokratických volbách.
Palestinští občané Izraele dorazili v dosud nevídaném počtu k volebním urnám v řádných parlamentních volbách, čímž dosáhli téměř osmdesátiprocentní volební účasti a zajistili arabským stranám devatenáct křesel ve stodvacetičlenném parlamentu. Tento mimořádný nárůst zájmu o politické dění odráží hlubokou nespokojenost po čtyřech letech vlády dosavadního kabinetu.
Ruský prezident Vladimir Putin hostil v Moskvě třetí rusko-africký summit, na němž se snažil prezentovat Rusko jako spolehlivějšího partnera pro africký kontinent ve srovnání se Západem. Setkání se zúčastnily delegace ze 48 afrických zemí, přičemž 22 států vyslalo své hlavy států.
Kanadský premiér Mark Carney a americký prezident Donald Trump spolu o víkendu vedli telefonický rozhovor, jehož hlavním tématem byla vzájemná obchodní spolupráce a snaha o ukončení probíhající celní války. Podle vyjádření obou státníků se týmy obou zemí chystají v nejbližších týdnech intenzivně pracovat na dosažení a finalizaci nové bilaterální dohody.
Itálie vynakládá miliony eur z peněz daňových poplatníků na údržbu a zabezpečení luxusních jachet ruských oligarchů, které byly zabaveny v rámci mezinárodních sankcí po zahájení ruské invaze na Ukrajinu. Tyto plovoucí majetky zůstávají zablokované v italských přístavech, kde generují obrovské provozní náklady spojené s placením posádek, pojištění a technického provozu. Místní představitelé a starostové na tuto finanční zátěž opakovaně upozorňují a označují situaci za neudržitelnou.
Britský parlamentní výbor zveřejnil ostrou zprávu, podle níž současná vláda postrádá ucelenou strategii vůči Číně a politiku v této oblasti vytváří za pochodu. Zjištění výboru pro podnikání, inovace, vědu a obchod varují, že nedostatek jasného směřování ohrožuje britské podnikatelské prostředí a ponechává národní bezpečnost bez řádné ochrany. Dokument rovněž upozorňuje na riziko, že britsko-čínské vztahy nakonec diktují velmoci jako Washington nebo Peking.
Demokratická strana vstupuje do nadcházejících amerických doplňkových voleb s velkými nadějemi, které opírá o příznivé průzkumy veřejného mínění, nepopulárnost republikánského prezidenta a nespokojenost voličů s rostoucími životními náklady. Průzkumy naznačují, že demokraté by mohli získat většinu ve Sněmovně reprezentantů a bojují o vyrovnané pozice v klíčových senátních soubojích. Zvláště těsné výsledky se objevují v tradičně konzervativních státech, jako je Jižní Karolína, Texas či Kansas.
Zpráva podpořená Organizací spojených národů varuje, že zemské zaledněné oblasti čelí hrozbě trvalých a rozsáhlých škod v případě, že globální oteplení překročí hranici půldruhého stupně Celsia stanovenou v pařížské dohodě. Vědci podle The Guardian upozorňují, že i dočasné překročení tohoto limitu by mohlo způsobit nenapravitelné tání ledovců a polárních příkrovů. Podle odborníků je proto nezbytné globální teploty co nejrychleji vrátit na nižší hodnoty.
Demokratická kongresmanka Haley Stevens šokovala americkou politickou scénu, když v neděli 1. listopadu 2026 oznámila podporu republikánskému kandidátovi do Senátu Miku Rogersovi v klíčovém souboji v Michiganu. Její nečekaný krok, který učinila po boku Rogerse v detroitském kostele, přišel pouhé dny před volbami a okamžitě vyvolal hlubokou krizi v řadách Demokratické strany. Tento zvrat může zásadně ovlivnit nejen samotný senátní souboj, ale také to, která strana získá většinovou kontrolu nad Senátem v závěru mandátu prezidenta Donalda Trumpa.
Ruské úřady zadržely mladistvého ruského občana, který údajně plánoval teroristický útok na významné moskevské muzeum. K tomuto zásahu došlo poté, co ruská Federální bezpečnostní služba obdržela varovné informace od amerických bezpečnostních složek. Samotná FSB následně veřejně vyjádřila americké straně poděkování za poskytnuté zpravodajské poznatky.
Blízký východ se ocitá ve velkém napětí a v celém regionu rostou obavy, že by po nadcházejících amerických volbách v polovině mandátu mohla znovu vypuknout válka mezi Spojenými státy a Íránem. Nedostatek transparentnosti ze strany Washingtonu a ostrá rétorika z Teheránu zanechaly obyvatele v hluboké nejistotě a zmatku. Konflikt, který začal v únoru společnými útoky USA a Izraele na Írán, vstoupil do svého osmého měsíce a obě strany zůstávají v patové situaci bez zjevného diplomatického či vojenského posunu.
V Demokratické republice Kongo, která je epicentrem probíhající epidemie eboly v Africe, se již potvrdilo přes 10 tisíc případů onemocnění. Informovala o tom americká stanice NBC. Nákaza se nadále šíří nejrychleji v historii, přibývá také obětí.
