Izraelské parlamentní volby skončily dalším patovým výsledkem a rozděleným Knesetem, přičemž odborníci webu National Interest upozorňují, že bez ohledu na to, zda sestaví novou vládu dosavadní premiér Benjamin Netanjahu, nebo jeho hlavní vyzyvatel Gadi Eisenkot, postoj země vůči palestinské otázce a suverenitě se zásadně nezmění.
Volby sice byly vnímány jako referendum o Netanjahuově politice, jeho odpovědnosti za bezpečnostní selhání z října 2023, vedení války v Gaze a spojenectví s náboženskou krajní pravicí, avšak pro Palestince žijící pod izraelskou okupací přinesl souboj jen velmi malou volbu. Strana Jašar sice vyloučila koalici zahrnující arabské strany, což ztěžuje sestavení vlády bez jejich podpory, ale případná vláda vedená Eisenkotem by podle analýz změnila spíše styl a metody vládnutí než samotný směr izraelské politiky.
Hlavní političtí aktéři v Izraeli totiž sdílejí odmítavý postoj k nezávislému palestinskému státu a trvají na izraelské kontrole nad územím mezi Jordánem a Středozemním mořem. Jak Netanjahu, tak Gadi Eisenkot požadují, aby bylo hnutí Hamas odzbrojeno před jakýmkoliv stažením izraelských sil z Pásma Gazy, a oba si ponechávají otevřenou možnost obnovení vojenských operací v regionu.
Mezi oběma politickými tábory existují určité rozdíly v přístupu k židovským osadám na okupovaném Západním břehu Jordánu, kde Eisenkot vystupoval proti neautorizovaným osadám, odsuzoval násilí osadníků a stavěl se proti výstavbě v citlivé oblasti E1 východně od Jeruzaléma. Netanjahuova vláda naproti tomu podporovala nekontrolovanou expanzi osad a spoléhala na koaliční partnery usilující o formální anexi, avšak Eisenkotova podpora osad považovaných za legální podle izraelského práva naznačuje, že základní struktura kontroly by zůstala zachována.
Široký politický konsensus v izraelské společnosti potvrdila i dřívější hlasování v Knesetu, který v červenci 2024 velkou většinou hlasů podepsal rezoluci odmítající vznik palestinského státu západně od Jordánu. O rok později schválil parlament nezávaznou deklaraci vyzývající k uplatnění izraelské suverenity nad Západním břehem a Jordánským údolím, což ukazuje na výrazný posun politického těžiště směrem k pohlcení území, jež měla tvořit jádro budoucího státu.
Arabské strany a Strana demokratů sice podporují palestinskou suverenitu a konec okupace, avšak hlavní uchazeči o moc odmítají vytvořit s arabskými stranami vládní partnerství, čímž jsou jejich zástupci odsunuti na okraj politického vlivu. Samotní Palestinci, kterých se izraelská politika v okupovaných územích dotýká nejvíce, navíc nemají v izraelských volbách hlasovací právo, což omezuje debatu na pouhou správu obyvatelstva bez politických práv.
Formální anexe Západního břehu sice zůstává otevřeným cílem krajně pravicových spojenců premiéra Netanjahu, avšak pokračující kontrola probíhá i postupně prostřednictvím výstavby osad, silnic, administrativních změn, vojenských omezení a vysidlování palestinských komunit. Podle údajů úřadu OSN pro humanitární záležitosti si demolice a související opatření v roce 2026 do konce října vynutily vysídlení přibližně 1 790 Palestinců napříč Západním břehem včetně Východního Jeruzaléma.
Podobná shoda panuje rovněž v otázce Pásma Gazy, kde se hlavní političtí představitelé shodují na nutnosti ukončit vládu Hamasu, přičemž Eisenkot se zavázal k dosažení tohoto cíle do osmnácti měsíců formou dohody či vojenského zásahu. Zničení infrastruktury v Gaze si však podle odhadů vyžádá desítky miliard dolarů na obnovu, jejíž realizace naráží na přísná politická a bezpečnostní omezení a otevřené otázky ohledně správy a bezpečnosti území.
Situaci v oblasti nadále zhoršují ozbrojené incidenty a vojenské akce, které si podle zprávy nezávislé mezinárodní vyšetřovací komise OSN vyžádaly od říjnového příměří v roce 2025 do konce září 2026 životy 1 431 Palestinců v Pásmu Gazy včetně tří set dětí. Budoucí americká či západní podpora a hodnocení nové izraelské vlády tak podle odborných doporučení budou záviset na tom, zda dojde k zastavení expanze osad, ochraně palestinských komunit, úspěšné obnově Pásma Gazy a nabídce důvěryhodné cesty k politické svobodě pro Palestince.
Izraelské parlamentní volby skončily dalším patovým výsledkem a rozděleným Knesetem, přičemž odborníci webu National Interest upozorňují, že bez ohledu na to, zda sestaví novou vládu dosavadní premiér Benjamin Netanjahu, nebo jeho hlavní vyzyvatel Gadi Eisenkot, postoj země vůči palestinské otázce a suverenitě se zásadně nezmění.
Evropští spojenci v rámci Severoatlantické aliance se obávají nejhoršího scénáře v souvislosti s nadcházejícími americkými kongresovými volbami. Podle diplomatických zdrojů webu Politico by případná porážka Republikánské strany mohla vést k tomu, že americký prezident Donald Trump vystupňuje své útoky a tlak na samotnou alianci. Obavy diplomatů vycházejí z předpokladu, že omezení v domácí politice by mohla Trumpa přimět k radikálnějším krokům v zahraniční politice.
Papež Lev XIV. se zapsal do historie, když odevzdal korespondenční hlas v nadcházejících amerických kongresových volbách. Podle prohlášení Vatikánu tímto krokem vyjádřil své hluboké přesvědčení o právu a občanské povinnosti občanů aktivně se účastnit demokratických procesů, přičemž se jedná o vůbec prvního papeže v historii, který kdy volil v amerických volbách, a pravděpodobně i v jakýchkoliv moderních sekulárních demokratických volbách.
Palestinští občané Izraele dorazili v dosud nevídaném počtu k volebním urnám v řádných parlamentních volbách, čímž dosáhli téměř osmdesátiprocentní volební účasti a zajistili arabským stranám devatenáct křesel ve stodvacetičlenném parlamentu. Tento mimořádný nárůst zájmu o politické dění odráží hlubokou nespokojenost po čtyřech letech vlády dosavadního kabinetu.
Ruský prezident Vladimir Putin hostil v Moskvě třetí rusko-africký summit, na němž se snažil prezentovat Rusko jako spolehlivějšího partnera pro africký kontinent ve srovnání se Západem. Setkání se zúčastnily delegace ze 48 afrických zemí, přičemž 22 států vyslalo své hlavy států.
Kanadský premiér Mark Carney a americký prezident Donald Trump spolu o víkendu vedli telefonický rozhovor, jehož hlavním tématem byla vzájemná obchodní spolupráce a snaha o ukončení probíhající celní války. Podle vyjádření obou státníků se týmy obou zemí chystají v nejbližších týdnech intenzivně pracovat na dosažení a finalizaci nové bilaterální dohody.
Itálie vynakládá miliony eur z peněz daňových poplatníků na údržbu a zabezpečení luxusních jachet ruských oligarchů, které byly zabaveny v rámci mezinárodních sankcí po zahájení ruské invaze na Ukrajinu. Tyto plovoucí majetky zůstávají zablokované v italských přístavech, kde generují obrovské provozní náklady spojené s placením posádek, pojištění a technického provozu. Místní představitelé a starostové na tuto finanční zátěž opakovaně upozorňují a označují situaci za neudržitelnou.
Britský parlamentní výbor zveřejnil ostrou zprávu, podle níž současná vláda postrádá ucelenou strategii vůči Číně a politiku v této oblasti vytváří za pochodu. Zjištění výboru pro podnikání, inovace, vědu a obchod varují, že nedostatek jasného směřování ohrožuje britské podnikatelské prostředí a ponechává národní bezpečnost bez řádné ochrany. Dokument rovněž upozorňuje na riziko, že britsko-čínské vztahy nakonec diktují velmoci jako Washington nebo Peking.
Demokratická strana vstupuje do nadcházejících amerických doplňkových voleb s velkými nadějemi, které opírá o příznivé průzkumy veřejného mínění, nepopulárnost republikánského prezidenta a nespokojenost voličů s rostoucími životními náklady. Průzkumy naznačují, že demokraté by mohli získat většinu ve Sněmovně reprezentantů a bojují o vyrovnané pozice v klíčových senátních soubojích. Zvláště těsné výsledky se objevují v tradičně konzervativních státech, jako je Jižní Karolína, Texas či Kansas.
Zpráva podpořená Organizací spojených národů varuje, že zemské zaledněné oblasti čelí hrozbě trvalých a rozsáhlých škod v případě, že globální oteplení překročí hranici půldruhého stupně Celsia stanovenou v pařížské dohodě. Vědci podle The Guardian upozorňují, že i dočasné překročení tohoto limitu by mohlo způsobit nenapravitelné tání ledovců a polárních příkrovů. Podle odborníků je proto nezbytné globální teploty co nejrychleji vrátit na nižší hodnoty.
Demokratická kongresmanka Haley Stevens šokovala americkou politickou scénu, když v neděli 1. listopadu 2026 oznámila podporu republikánskému kandidátovi do Senátu Miku Rogersovi v klíčovém souboji v Michiganu. Její nečekaný krok, který učinila po boku Rogerse v detroitském kostele, přišel pouhé dny před volbami a okamžitě vyvolal hlubokou krizi v řadách Demokratické strany. Tento zvrat může zásadně ovlivnit nejen samotný senátní souboj, ale také to, která strana získá většinovou kontrolu nad Senátem v závěru mandátu prezidenta Donalda Trumpa.
Ruské úřady zadržely mladistvého ruského občana, který údajně plánoval teroristický útok na významné moskevské muzeum. K tomuto zásahu došlo poté, co ruská Federální bezpečnostní služba obdržela varovné informace od amerických bezpečnostních složek. Samotná FSB následně veřejně vyjádřila americké straně poděkování za poskytnuté zpravodajské poznatky.