Evropští spojenci v rámci Severoatlantické aliance se obávají nejhoršího scénáře v souvislosti s nadcházejícími americkými kongresovými volbami. Podle diplomatických zdrojů webu Politico by případná porážka Republikánské strany mohla vést k tomu, že americký prezident Donald Trump vystupňuje své útoky a tlak na samotnou alianci. Obavy diplomatů vycházejí z předpokladu, že omezení v domácí politice by mohla Trumpa přimět k radikálnějším krokům v zahraniční politice.
Zahraniční politika totiž představuje oblast, kde má hlava státu jako vrchní velitel ozbrojených sil výrazně volnější ruce. Pětice diplomatů, kteří si přáli zůstat v anonymitě kvůli citlivosti tématu, upozorňuje na to, že Trump by mohl nařídit stažení tisíců dalších vojáků z evropského kontinentu. Podle jednoho z vysokých evropských obranných představitelů se u prezidentů na konci volebního období často projevuje kombinace frustrace a zahraničněpolitického aktivismu.
Bílý dům se ohradil proti těmto obavám a uvedl, že prezident Trump udělal pro Severoatlantickou alianci více než kdokoliv jiný. Asistentka tiskového tajemníka Bílého domu Olivia Walesová v této souvislosti připomněla úspěchy při zajišťování závazků spojenců zvýšit výdaje na obranu a posílit vojenskou přítomnost v Grónsku. Současně však dodala, že prezident nadále trvá na tom, že evropští partneři měli Spojeným státům pomoci v otázce války v Íránu.
Demokratická strana má přitom podle všeho šanci získat kontrolu nad Sněmovnou reprezentantů a potenciálně ovládnout i Senát, zatímco osobní podpora prezidenta Trumpa se ocitla na historickém minimu. Tyto obavy prohlubují rostoucí transatlantické napětí, které bylo vyvoláno dřívějším přerušením satelitních služeb Starlink pro Ukrajinu. Situaci navíc komplikuje nedávné sblížení amerického prezidenta s ruským protějškem Vladimirem Putinem jen několik týdnů před volbami.
Dalším citlivým bodem je nadcházející přezkum amerických vojenských sil v Evropě, jehož výsledky se očekávají v prosinci. Tři z oslovených diplomatů varují, že pokud bude Trump blokován v domácí legislativě, může rozsah tohoto stahování vojsk výrazně zvětšit, aby tak posílil podporu mezi svými voliči. Prezident by také mohl trvat na tom, že pokračující americká přítomnost na kontinentu bude podmíněna přijetím mírové dohody na Ukrajině, kterou podporují Spojené státu.
Bývalá představitelka NATO a výzkumnice Oana Lungescuová upozorňuje, že existuje reálné riziko propojení všech těchto bodů do jedné velké dohody s Ruskem. Trump by rovněž mohl snížit americké příspěvky do společného financování aliance či omezit zbrojní program PURL určený pro Ukrajinu. Takový vývoj by podle diplomatů vedl k dalšímu prohloubení vazeb mezi Washingtonem a Moskvou v době, kdy Rusko zesiluje hybridní válku a sabotáže v Evropě.
Volební porážka republikánů by mohla přinést také zásadní změny na ministerstvu obrany, což by ovlivnilo probíhající plány Pentagonu. Ministr obrany Pete Hegseth čelí ostré kritice v Kongresu kvůli neochotě poskytovat zákonodárcům pravidelné zprávy o rozpočtech a operacích. To vyvolalo spekulace o jeho možném odchodu v případě volebního debaklu, neboť by demokraty vedený Kongres mohl zahájit vyšetřování jeho kroků včetně propouštění generálů.
Ačkoliv by případná demokratická většina v obou komorách Kongresu měla teoreticky omezit manévrovací prostor prezidenta, odborníci upozorňují na dosavadní praxi administrativy. Podle Jennifer Kavanaghové z think-tanku Defense Priorities je vysoce sporné, zda by zákonné limity pro minimální počet vojáků v Evropě dokázaly odolat politickému tlaku, vzhledem k tomu, že administrativa již dříve ignorovala pokyny Kongresu ohledně financování. Pokud se prezident rozhodne pro rozsáhlejší stažení vojsk, bude mít Evropa velké potíže s nahrazením klíčových schopností, jako jsou systémy protivzdušné obrany či zpravodajská podpora.
Někteří spojenci nicméně zůstávají skeptičtí ohledně toho, že by Trump podnikl takto razantní kroky proti alianci. Černohorský ministr obrany Dragan Krapović připomněl, že spekulace o odchodu USA z NATO se objevují pravidelně, ale k ničemu takovému dosud nedošlo, a konečné rozhodnutí má v rukou Kongres. Další diplomatický zdroj webu Politico však uvedl, že předvídat kroky současného amerického prezidenta je mimořádně obtížné, protože jeho rozhodnutí často postrádají racionální základ.
Evropští spojenci v rámci Severoatlantické aliance se obávají nejhoršího scénáře v souvislosti s nadcházejícími americkými kongresovými volbami. Podle diplomatických zdrojů webu Politico by případná porážka Republikánské strany mohla vést k tomu, že americký prezident Donald Trump vystupňuje své útoky a tlak na samotnou alianci. Obavy diplomatů vycházejí z předpokladu, že omezení v domácí politice by mohla Trumpa přimět k radikálnějším krokům v zahraniční politice.
Papež Lev XIV. se zapsal do historie, když odevzdal korespondenční hlas v nadcházejících amerických kongresových volbách. Podle prohlášení Vatikánu tímto krokem vyjádřil své hluboké přesvědčení o právu a občanské povinnosti občanů aktivně se účastnit demokratických procesů, přičemž se jedná o vůbec prvního papeže v historii, který kdy volil v amerických volbách, a pravděpodobně i v jakýchkoliv moderních sekulárních demokratických volbách.
Palestinští občané Izraele dorazili v dosud nevídaném počtu k volebním urnám v řádných parlamentních volbách, čímž dosáhli téměř osmdesátiprocentní volební účasti a zajistili arabským stranám devatenáct křesel ve stodvacetičlenném parlamentu. Tento mimořádný nárůst zájmu o politické dění odráží hlubokou nespokojenost po čtyřech letech vlády dosavadního kabinetu.
Ruský prezident Vladimir Putin hostil v Moskvě třetí rusko-africký summit, na němž se snažil prezentovat Rusko jako spolehlivějšího partnera pro africký kontinent ve srovnání se Západem. Setkání se zúčastnily delegace ze 48 afrických zemí, přičemž 22 států vyslalo své hlavy států.
Kanadský premiér Mark Carney a americký prezident Donald Trump spolu o víkendu vedli telefonický rozhovor, jehož hlavním tématem byla vzájemná obchodní spolupráce a snaha o ukončení probíhající celní války. Podle vyjádření obou státníků se týmy obou zemí chystají v nejbližších týdnech intenzivně pracovat na dosažení a finalizaci nové bilaterální dohody.
Itálie vynakládá miliony eur z peněz daňových poplatníků na údržbu a zabezpečení luxusních jachet ruských oligarchů, které byly zabaveny v rámci mezinárodních sankcí po zahájení ruské invaze na Ukrajinu. Tyto plovoucí majetky zůstávají zablokované v italských přístavech, kde generují obrovské provozní náklady spojené s placením posádek, pojištění a technického provozu. Místní představitelé a starostové na tuto finanční zátěž opakovaně upozorňují a označují situaci za neudržitelnou.
Britský parlamentní výbor zveřejnil ostrou zprávu, podle níž současná vláda postrádá ucelenou strategii vůči Číně a politiku v této oblasti vytváří za pochodu. Zjištění výboru pro podnikání, inovace, vědu a obchod varují, že nedostatek jasného směřování ohrožuje britské podnikatelské prostředí a ponechává národní bezpečnost bez řádné ochrany. Dokument rovněž upozorňuje na riziko, že britsko-čínské vztahy nakonec diktují velmoci jako Washington nebo Peking.
Demokratická strana vstupuje do nadcházejících amerických doplňkových voleb s velkými nadějemi, které opírá o příznivé průzkumy veřejného mínění, nepopulárnost republikánského prezidenta a nespokojenost voličů s rostoucími životními náklady. Průzkumy naznačují, že demokraté by mohli získat většinu ve Sněmovně reprezentantů a bojují o vyrovnané pozice v klíčových senátních soubojích. Zvláště těsné výsledky se objevují v tradičně konzervativních státech, jako je Jižní Karolína, Texas či Kansas.
Zpráva podpořená Organizací spojených národů varuje, že zemské zaledněné oblasti čelí hrozbě trvalých a rozsáhlých škod v případě, že globální oteplení překročí hranici půldruhého stupně Celsia stanovenou v pařížské dohodě. Vědci podle The Guardian upozorňují, že i dočasné překročení tohoto limitu by mohlo způsobit nenapravitelné tání ledovců a polárních příkrovů. Podle odborníků je proto nezbytné globální teploty co nejrychleji vrátit na nižší hodnoty.
Demokratická kongresmanka Haley Stevens šokovala americkou politickou scénu, když v neděli 1. listopadu 2026 oznámila podporu republikánskému kandidátovi do Senátu Miku Rogersovi v klíčovém souboji v Michiganu. Její nečekaný krok, který učinila po boku Rogerse v detroitském kostele, přišel pouhé dny před volbami a okamžitě vyvolal hlubokou krizi v řadách Demokratické strany. Tento zvrat může zásadně ovlivnit nejen samotný senátní souboj, ale také to, která strana získá většinovou kontrolu nad Senátem v závěru mandátu prezidenta Donalda Trumpa.
Ruské úřady zadržely mladistvého ruského občana, který údajně plánoval teroristický útok na významné moskevské muzeum. K tomuto zásahu došlo poté, co ruská Federální bezpečnostní služba obdržela varovné informace od amerických bezpečnostních složek. Samotná FSB následně veřejně vyjádřila americké straně poděkování za poskytnuté zpravodajské poznatky.
Blízký východ se ocitá ve velkém napětí a v celém regionu rostou obavy, že by po nadcházejících amerických volbách v polovině mandátu mohla znovu vypuknout válka mezi Spojenými státy a Íránem. Nedostatek transparentnosti ze strany Washingtonu a ostrá rétorika z Teheránu zanechaly obyvatele v hluboké nejistotě a zmatku. Konflikt, který začal v únoru společnými útoky USA a Izraele na Írán, vstoupil do svého osmého měsíce a obě strany zůstávají v patové situaci bez zjevného diplomatického či vojenského posunu.