Francouzští středoškoláci po dvou týdnech prázdnin opět zahájili blokády desítek středních škol po celé zemi a ignorovali výzvu prezidenta Emmanuela Macrona k ukončení protestů. Studenti protestují proti špatným podmínkám ve školách, nedostatku finančních prostředků a rostoucím životním nákladům, čímž čelí vládě v jedné z největších sociálních krizí posledních let.
Blokády ochromily provoz v Paříži a jejích předměstích, ale také v městech jako Lille, Toulouse nebo Marseille, kde mladí lidé zahradili vstupy do budov pomocí popelnic. Policie na mnoha místech zasahovala, odtahovala kontejnery a v některých případech přistoupila k zatýkání protestujících studentů.
K protestům se připojují i vysoké školy, jejichž odborové svazy chystají na úterý zablokování dalších fakult. Celková situace má navíc eskalovat ve čtvrtek, kdy celonárodní stávku naplánovaly hlavní odborové centrály sdružující železničáře, učitele a zaměstnance v soukromém sektoru na podporu studentských požadavků a proti nízkým platům a rostoucím životním nákladům.
Zástupci studentských organizací odmítají vládní ústupky předložené v uplynulém týdnu, které zahrnovaly omezení počtu žáků v některých třídách či revizi platformy pro přihlášky na univerzity. Nathanaël Combary z odborové organizace Renouveau Lycéen uvedl, že protesty jsou pro studenty jediným způsobem, jak přimět vládu k razantnějším investicím do oprav zchátralých budov a lepšímu přístupu k vysokoškolskému studiu.
Vládní představitelé ovšem varují před vážnými důsledky pokračujících stávek na samotné vzdělávání mladých lidí. Ministr školství Édouard Geffray označil blokády za nelegitimní a prohlásil, že pro stovky tisíc studentů, kteří již kvůli protestům a prázdninám přišli o několik týdnů výuky před závěrečnými zkouškami, je celý školní rok vážně ohrožen.
Napětí v ulicích přiživují i incidenty spojené se zásahy bezpečnostních složek, jako tomu bylo v Montpellier. Socialistický senátor Hussein Bourgi obvinil úřady z nevhodného chování poté, co policie po slovní roztržce srazila k zemi, spoutala a zadržela třiapadesátiletou školní zdravotní sestru, zatímco místní prefektura zákrok obhajovala s tím, že žena policisty urážela a kladla odpor.
Oficiální statistiky ministerstva školství uvádějí, že aktuálně je zablokováno přibližně jednačtyřicet středních škol, což představuje zhruba jedno procento z celkového počtu v zemi, avšak studentské unie tato čísla zpochybňují a hovoří až o sto padesáti dotčených institucích.
Vedení ředitelů středních škol varuje, že situace kolem studijních povinností, příprav na maturity a přijímací řízení začíná být kritická, a volá po větším dialogu mezi vládou a studenty, přičemž premiér Sébastien Lecornu v reakci na vývoj oznámil, že se v průběhu příštího týdne opět setká se zástupci studentských odborů.
Americký imigrační a celní úřad čelí ostré kritice kvůli tomu, že opakovaně a velmi rychle zatýká přistěhovalce, kteří byli propuštěni z detence na základě úspěšných soudních peticí habeas corpus. Podle právních záznamů, advokátů a mediálních zpráv bylo v posledním roce identifikováno nejméně dvacet takových případů napříč celými Spojenými státy, přičemž tyto kroky podle webu The Guardian představují porušení platných příkazů federálních soudů.
Francouzští středoškoláci po dvou týdnech prázdnin opět zahájili blokády desítek středních škol po celé zemi a ignorovali výzvu prezidenta Emmanuela Macrona k ukončení protestů. Studenti protestují proti špatným podmínkám ve školách, nedostatku finančních prostředků a rostoucím životním nákladům, čímž čelí vládě v jedné z největších sociálních krizí posledních let.
Generální ředitel nízkonákladové letecké společnosti Ryanair Michael O'Leary v pondělí veřejně prohlásil, že nemá v nejmenším úmyslu se usmířit s technologickým magnátem Elonem Muskem. Reagoval tak na vyhrocený a dlouhotrvající spor, který mezi oběma vlivnými osobnostmi propukl už na začátku ledna. Toto napětí provází obě strany už od chvíle, kdy zkrachovala vzájemná obchodní jednání.
Umělá inteligence a obří datová centra se staly jedním z hlavních témat amerických kongresových voleb v roce 2026, přičemž odpor místních obyvatel sjednocuje voliče napříč politickým speklem proti ekologickým hrozbám, rostoucím účtům za energie a upřednostňování zájmů velkých firem před občany. Americký stát Georgie, který je největším trhem pro výstavbu datových center v zemi, se v této souvislosti ocitl v samém ohnisku ostrých lokálních střetů, píše France24.
Tlak na omezení konzumace vysoce průmyslově zpracovaných potravin, za nímž stojí americké hnutí za zdravější životní styl a ministr zdravotnictví USA Robert F. Kennedy mladší, se šíří z Washingtonu také do Evropy. Záměr bojovat proti masově vyráběným baleným potravinám a obezitě totiž v Bruselu našel nečekaného zastánce v Evropské komisi, což naznačuje, že globální debata o regulaci potravinářského průmyslu nabírá na síle i na starém kontinentu.
Izraelské parlamentní volby skončily dalším patovým výsledkem a rozděleným Knesetem, přičemž odborníci webu National Interest upozorňují, že bez ohledu na to, zda sestaví novou vládu dosavadní premiér Benjamin Netanjahu, nebo jeho hlavní vyzyvatel Gadi Eisenkot, postoj země vůči palestinské otázce a suverenitě se zásadně nezmění.
Evropští spojenci v rámci Severoatlantické aliance se obávají nejhoršího scénáře v souvislosti s nadcházejícími americkými kongresovými volbami. Podle diplomatických zdrojů webu Politico by případná porážka Republikánské strany mohla vést k tomu, že americký prezident Donald Trump vystupňuje své útoky a tlak na samotnou alianci. Obavy diplomatů vycházejí z předpokladu, že omezení v domácí politice by mohla Trumpa přimět k radikálnějším krokům v zahraniční politice.
Papež Lev XIV. se zapsal do historie, když odevzdal korespondenční hlas v nadcházejících amerických kongresových volbách. Podle prohlášení Vatikánu tímto krokem vyjádřil své hluboké přesvědčení o právu a občanské povinnosti občanů aktivně se účastnit demokratických procesů, přičemž se jedná o vůbec prvního papeže v historii, který kdy volil v amerických volbách, a pravděpodobně i v jakýchkoliv moderních sekulárních demokratických volbách.
Palestinští občané Izraele dorazili v dosud nevídaném počtu k volebním urnám v řádných parlamentních volbách, čímž dosáhli téměř osmdesátiprocentní volební účasti a zajistili arabským stranám devatenáct křesel ve stodvacetičlenném parlamentu. Tento mimořádný nárůst zájmu o politické dění odráží hlubokou nespokojenost po čtyřech letech vlády dosavadního kabinetu.
Ruský prezident Vladimir Putin hostil v Moskvě třetí rusko-africký summit, na němž se snažil prezentovat Rusko jako spolehlivějšího partnera pro africký kontinent ve srovnání se Západem. Setkání se zúčastnily delegace ze 48 afrických zemí, přičemž 22 států vyslalo své hlavy států.
Kanadský premiér Mark Carney a americký prezident Donald Trump spolu o víkendu vedli telefonický rozhovor, jehož hlavním tématem byla vzájemná obchodní spolupráce a snaha o ukončení probíhající celní války. Podle vyjádření obou státníků se týmy obou zemí chystají v nejbližších týdnech intenzivně pracovat na dosažení a finalizaci nové bilaterální dohody.
Itálie vynakládá miliony eur z peněz daňových poplatníků na údržbu a zabezpečení luxusních jachet ruských oligarchů, které byly zabaveny v rámci mezinárodních sankcí po zahájení ruské invaze na Ukrajinu. Tyto plovoucí majetky zůstávají zablokované v italských přístavech, kde generují obrovské provozní náklady spojené s placením posádek, pojištění a technického provozu. Místní představitelé a starostové na tuto finanční zátěž opakovaně upozorňují a označují situaci za neudržitelnou.