Pět let po smrti Jeffreyho Epsteina zůstávají dvě jména v centru pozornosti vyšetřovatelů i obětí: Richard Kahn a Darren Indyke. Přestože tito muži nebyli nikdy veřejně známými tvářemi, jako Epsteinův dlouholetý účetní a právník dnes drží v rukou klíč k jeho zbývajícímu majetku i nejtemnějším tajemstvím. Právě nyní čelí zvýšenému tlaku, neboť byli předvoláni k výpovědi před kontrolní výbor americké Sněmovny reprezentantů.
Richard Kahn, který pro Epsteina pracoval od roku 2005, se do hledáčku FBI dostal bezprostředně po finančníkově zatčení v červenci 2019. Podle dokumentů FBI agenti při razii v Epsteinově sídle našli trezor plný diamantů, hotovosti a pevných disků, který však kvůli procesní chybě v povolení nemohli okamžitě zabavit. Když se vrátili, trezor byl prázdný. Kahn měl údajně nařídit personálu, aby obsah sbalil do kufrů a doručil k němu domů. Ačkoliv věci později odevzdal, odmítl uvést, kdo mu k odstranění věcí dal pokyn.
Kahn a Indyke byli jmenováni vykonavateli Epsteinovy pozůstalosti pouhé dva dny před jeho smrtí ve vězení. Tímto krokem získali absolutní kontrolu nad majetkem odhadovaným v té době na 635 milionů dolarů. V rámci své role sice schvalují odškodné pro oběti, ale zároveň do smluv vkládají podmínky, které ženám brání v dalším právním postupu přímo proti nim osobně. Navíc jim po vyrovnání všech pohledávek může zbýt odměna v řádu desítek milionů dolarů.
Oběti a vyšetřovatelé se shodují, že Epstein nemohl svůj rozsáhlý „podnik“ řídit sám. Soudní dokumenty naznačují, že Kahn i Indyke měli podpisové právo k téměř všem Epsteinovým účtům a pomáhali spravovat síť více než 140 bankovních účtů a desítky společností. Některé z těchto firem přitom podle žalob sloužily výhradně jako zástěna pro financování obchodu se sexem a vyplácení náborářů.
Závažná obvinění se týkají také praní špinavých peněz a obcházení bankovních pravidel. Indyke měl údajně provést celkem 45 výběrů hotovosti, každý ve výši 7 500 dolarů, aby se vyhnul ohlašovací povinnosti banky. Tato hotovost měla být následně používána k vyplácení zneužívaných dívek a lidí, kteří pro Epsteina vyhledávali nové oběti. Právníci obou mužů jakékoli pochybení kategoricky popírají a tvrdí, že šlo o standardní profesionální služby.
Další temnou kapitolou jsou nucené sňatky, které měli tito dva muži údajně zprostředkovávat. Epstein nutil oběti z ciziny, zejména z východní Evropy, k uzavírání manželství s americkými občany, aby mohly v USA zůstat a být mu dále k dispozici. Soudní spisy uvádějí, že Indyke a Kahn vědomě připravovali právní a účetní podklady pro nejméně tři takové fingované sňatky a následně zastrašovali ženy, které se chtěly nechat rozvést.
V roce 2022 souhlasila Epsteinova pozůstalost pod vedením Kahna a Indykeho s vyplacením 105 milionů dolarů Americkým Panenským ostrovům v rámci urovnání žaloby za obchodování s lidmi a finanční podvody. Součástí dohody byl i prodej jednoho z Epsteinových soukromých ostrovů. Přestože oba muži popírají, že by věděli o Epsteinových zločinech, vyplacené sumy a dřívější půjčky, které jim Epstein ve své závěti odpustil, vzbuzují podle vyšetřovatelů značné pochybnosti.
Aktuální slyšení před kongresovým výborem představuje pro přeživší naději na odpovědi, na které čekají léta. Jedna z obětí pro BBC uvedla, že je nezbytné „sledovat peníze“, aby bylo možné pochopit, jak celý systém fungoval. Vyjádřila naději, že muži nebudou pouze mlčet s odkazem na ústavní právo nevypovídat, ale konečně ponesou za své činy odpovědnost.
V rámci probíhajícího odškodňovacího programu již bylo 136 ženám vyplaceno dohromady 121 milionů dolarů. Další desítky milionů jsou připraveny pro ty, které se rozhodly program nevyužít a žalovaly Kahna a Indykeho přímo. Žalobkyně v těchto případech tvrdí, že oba muži upřednostnili peníze a moc před dodržováním zákona a aktivně napomáhali Epsteinově kriminální činnosti.
Budoucnost zbývajícího majetku a odhalení dalších dokumentů, které vykonavatelé postupně předávají úřadům (často s vlastními cenzurními zásahy), zůstává nejistá. Pro oběti je však klíčové, aby tito „strážci tajemství“ konečně promluvili o tom, co se skutečně dělo za zavřenými dveřmi Epsteinových sídel. Morální dluh, který tito muži mají vůči přeživším, totiž peníze samy o sobě nikdy nesmažou.
První televizní odhady výsledků izraelských parlamentních voleb přinesly po uzavření volebních místností nejednoznačný obraz, kdy podle exit pollů žádný z hlavních politických bloků nezískal jasnou většinu v Knesetu. Volební účast přitom dosáhla vysokých hodnot, když do osmé hodiny večerní odvolilo sedmdesát čtyři procent voličů, což představuje výrazný nárůst oproti předchozím volbám v roce 2022. Zveřejněné prognózy tak naznačují, že sestavování nové vládní koalice bude mimořádně složité.
Evropští poslanci uspořádali v posledních dvou letech zhruba čtyřikrát více schůzek s lobbisty tabákového a nikotinového průmyslu než za celé předchozí pětileté volební období, což vyplývá z údajů registru transparence analyzovaných koalicí nevládních organizací Smoke Free Partnership.
Americký prezident Donald Trump čelí ekonomickému dilematu, které nápadně připomíná problémy jeho předchůdce Joea Bidena v roce 2024, kdy navzdory solidním makroekonomickým ukazatelům panuje mezi občany hluboká nespokojenost s vývojem životních nákladů. Přestože hrubý domácí produkt roste solidním tempem a míra nezaměstnanosti se drží nízko, výsledky inflačních zpráv a nálada ve společnosti ukazují, že běžní voliči vnímají ekonomickou situaci zcela odlišně.
Kanada a evropské státy posilují vzájemnou vojenskou a průmyslovou spolupráci s cílem vytvořit si určitou bezpečnostní pojistku proti americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi a jeho zpochybňování tradičních závazků. Vztahy mezi Ottawou a evropskými vládami se v posledních měsících výrazně zrychlují, avšak toto sbližování má své jasně vymezené hranice, neboť ani jedna strana si nepřeje úplnou roztržku s Washingtonem.
Izraelští voliči zamířili v úterý k volebním urnám v rámci prvních celostátních voleb od teroristických útoků ze 7. října 2023, přičemž volební účast dosáhla historických maxim za posledních pětačtyřicet let. Volební den provází mimořádně vyrovnaný souboj mezi dlouholetým premiérem Benjaminem Netanjahuem a jeho hlavním opozičním vyzyvatelem Gadim Eisenkotem.
Americká armáda zakázala vjezd vozidel čínské značky BYD na svou leteckou základnu Kadena v Japonsku, přičemž tato opatření odůvodnila nepřijatelným bezpečnostním rizikem pro personál i probíhající vojenské mise. Rozhodnutí vyvolalo podle The Guardian mezi odborníky obavy, že podobné restrikce by se v brzké době mohly rozšířit i na další americké vojenské objekty v zahraničí.
V Izraeli pokračují klíčové parlamentní volby, které doprovází nejvyšší volební účast za posledních pětačtyřicet let. Hlasování představuje první celostátní volby od tragických útoků ze 7. října 2023 a zároveň rozhodující referendum o politické budoucnosti dlouholetého premiéra Benjamina Netanjahua.
Pětice hlavních evropských členů Severoatlantické aliance v pondělí v Paříži oznámila, že je připravena převzít větší odpovědnost za vlastní bezpečnost. Skupina označovaná jako E5, kterou tvoří Francie, Německo, Itálie, Polsko a Velká Británie, zároveň potvrdila, že Spojené státy nadále zůstávají nepostradatelným spojencem. Cílem setkání bylo posílení evropské obranné role a prohloubení transatlantické koordinace.
Ruské balistické rakety zasáhly v pondělí pozdě večer univerzitní kampus a okolní obytné čtvrti v Kyjevě. Útok si vyžádal nejméně jeden lidský život a patnáct zraněných osob. Většinu z poškozených tvoří studenti žijící v univerzitních kolejích.
Americký prezident Donald Trump je otevřený uspořádání bezprecedentního třístranného summitu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a čínským vůdcem Si Ťin-pchingem, ke kterému by mohlo dojít v listopadu na okraj summitu APEC v Šen-čenu. Tento návrh, který údajně vzešel z Moskvy, otevírá širší otázky ohledně směřování americké diplomacie, růstu významu přímých dohod mezi velmocemi a možných dopadů na řešení války na Ukrajině.
Ukrajina a Moldavsko podepsaly novou dohodu o vojenské spolupráci a zavázaly se k společnému postupu při usilování o členství v Evropské unii. Toto stvrzení vzájemných vazeb proběhlo během setkání ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a premiéra Serhije Koreckého s moldavským předsedou vlády Vasile Tofanem v Kyjevě. Obě sousední země čelící společným bezpečnostním výzvám deklarovaly pevnou vůli pokračovat v integračním procesu ruku v ruce.
Britský premiér Andy Burnham v pondělí uvedl, že za současnou krizi s migranty a malými čluny může brexit, protože odchod z Evropské unie zanechal Spojené království se slabší kontrolou nad hranicemi. Podle jeho slov se věci nevyvinuly tak, jak zastánci odchodu v době referenda slibovali, zejména v oblasti migrace.