Severokorejský vůdce Kim Čong-un se po vojenské přehlídce v Pekingu sešel s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Během rozhovorů, které proběhly vřelém duchu, slíbil, že bude Rusko podporovat v jakékoli situaci.
„Jsem rád, že mám znovu příležitost hovořit s prezidentem o budoucím rozvoji a vyhlídkách,“ řekl Kim. Odkázal tak na severokorejské vojáky, kteří bojují na Ukrajině po boku Rusů. „Bojovali jsme po boku ruského lidu a armády. Jsem vděčný za uznání, kterého se nám dostalo,“ dodal Kim a slíbil „bratrskou“ pomoc.
Překvapivým hostem na přehlídce byl náčelník generálního štábu pákistánské armády, polní maršál Asim Munir. Na seznamu hostů se původně neobjevil. Podle kritiků hraje pákistánská armáda v politice země příliš velkou roli, ale Munirova přítomnost na tak významné akci ukazuje jeho vliv na mezinárodní scéně i v Pákistánu.
Čínu a Pákistán spojuje dlouhodobé přátelství, které obě země nazývají „železné bratrství“. Podle dat stockholmského institutu pro výzkum míru získal Pákistán za posledních pět let z Číny přes osmdesát procent dovezených zbraní. V květnu Pákistán dokonce oznámil, že s pomocí čínských stíhaček J-10C sestřelil šest indických bojových letadel během krátkého konfliktu se svým sousedem.
Krátce po konfliktu s Indií byl Munir povýšen na polního maršála. Stal se teprve druhým vojákem v pákistánské historii, který tuto hodnost získal. Hned následující měsíc ho v Bílém domě přijal americký prezident Donald Trump, který prohlásil, že si Munirův projev vřele váží.
Také čínský ministr zahraničí Wang Yi nedávno jednal s Munirem a následně pákistánskou armádu označil za „pilíř národní stability a neochvějného strážce přátelství mezi Pákistánem a Čínou“. V Pekingu přitom v posledních dnech byli také pákistánský premiér a ministr zahraničí.
Odborníci spekulují, jak se bude Pákistán pohybovat mezi svým starým spojencem, Spojenými státy, a spolehlivým sousedem, Čínou. Munir v této situaci s největší pravděpodobností sehraje klíčovou roli.
Podle analýzy A. Wess Mitchella, bývalého náměstka ministra zahraničí pro Evropu, je kritika nedávného setkání Donalda Trumpa s Vladimirem Putinem na Aljašce, které bylo označováno za ztrátu času a kapitulaci, špatným úsudkem. Mitchell tvrdí, že jde o strategický a potenciálně přelomový krok, který by mohl přinést Spojeným státům značné výhody.
Působivá vojenská přehlídka v Pekingu ukázala, že Čína má vojenskou sílu, která podporuje vizi prezidenta Si Ťin-pchinga o novém světovém řádu. Přehlídka, která se konala v centru Pekingu, byla promyšlenou ukázkou nejnovějších a high-tech zbraní. Podle analytiků oslovených CNN Čína v některých oblastech dokonce předstihuje své rivaly.
Vojenská přehlídka v Pekingu ukázala, že Čína ve své vojenské strategii sází na umělou inteligenci a drony.
Většina západních lídrů se rozhodla neúčastnit se čínské přehlídky „Dne vítězství“. Jedinými, kdo se akce zúčastnili, byli Robert Fico ze Slovenska a Aleksandar Vučić ze Srbska. Oba sice vyvolávají kontroverze, ale jejich důvody pro účast jsou podle BBC velmi odlišné.
Severokorejský vůdce Kim Čong-un se po vojenské přehlídce v Pekingu sešel s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Během rozhovorů, které proběhly vřelém duchu, slíbil, že bude Rusko podporovat v jakékoli situaci.
Na masivní vojenské přehlídce, která se konala v Pekingu u příležitosti osmdesátého výročí vítězství nad Japonskem ve druhé světové válce, představila Čína arzenál nových zbraní. Mezi nimi se objevily například laserové zbraně, hypersonické střely, gigantické podvodní drony a mezikontinentální balistické střely. Celá akce byla velkolepou demonstrací síly a jednoty Číny s jejími spojenci.
Slovenský premiér Robert Fico se dnes setkal v Pekingu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Jejich jednání se soustředilo na válku proti Ukrajině, vztahy se západními zeměmi a ekonomickou spolupráci. Fico se v Číně účastní akcí k výročí kapitulace Japonska ve druhé světové válce, čímž se Slovensko stalo jedinou zemí EU, která je na těchto oslavách zastoupena.
Čína, Rusko a Severní Korea posilují své vazby na pozadí schůzky lídrů v Pekingu u příležitosti mohutné vojenské přehlídky. Ruský prezident Vladimir Putin označil vztahy s Čínou za „na bezprecedentně vysoké úrovni“, zatímco se ve městě objevil i severokorejský vůdce Kim Čong-un. Putin nazval čínského prezidenta Si Ťin-pchinga „drahým přítelem“, což má podle Kremlu odrážet strategickou povahu vztahů mezi Ruskem a Čínou.
Mexiko se může pochlubit novým projektem, díky němuž se stává jídlo dostupným pro všechny bez ohledu na jejich finanční situaci. Vlajkovou lodí celého projektu je restaurace Masala y Maiz, která letos získala svou první Michelinskou hvězdu. Místo, aby se majitelé a šéfkuchaři Norma Listman a Saqib Keval radovali na slavnostním předávání, byli v New Yorku a oslavovali úspěch svého kamaráda.
Vlády po celém světě podceňují podporu veřejnosti pro opatření v oblasti klimatu, což brání přijímání ambicióznějších politik. Podle nejnovějšího výzkumu je propast mezi skutečnou ochotou lidí přispět k řešení klimatické krize a vnímáním této ochoty ze strany politiků obrovská.
Současná situace na Ukrajině je patová, kdy si ani jedna strana nemůže dovolit ustoupit. Ukrajina stojí před obtížným dilematem: ukončit válku a přijít o část území, nebo dál bojovat a riskovat ztrátu dalších území, lidských životů i materiálního vybavení.
Americký prezident Donald Trump dnes podle Bílého domu přednese „vzrušující oznámení“, které bude souviset s Pentagonem. Uvedla to tisková mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová.