Severokorejský vůdce Kim Čong-un se po vojenské přehlídce v Pekingu sešel s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Během rozhovorů, které proběhly vřelém duchu, slíbil, že bude Rusko podporovat v jakékoli situaci.
„Jsem rád, že mám znovu příležitost hovořit s prezidentem o budoucím rozvoji a vyhlídkách,“ řekl Kim. Odkázal tak na severokorejské vojáky, kteří bojují na Ukrajině po boku Rusů. „Bojovali jsme po boku ruského lidu a armády. Jsem vděčný za uznání, kterého se nám dostalo,“ dodal Kim a slíbil „bratrskou“ pomoc.
Překvapivým hostem na přehlídce byl náčelník generálního štábu pákistánské armády, polní maršál Asim Munir. Na seznamu hostů se původně neobjevil. Podle kritiků hraje pákistánská armáda v politice země příliš velkou roli, ale Munirova přítomnost na tak významné akci ukazuje jeho vliv na mezinárodní scéně i v Pákistánu.
Čínu a Pákistán spojuje dlouhodobé přátelství, které obě země nazývají „železné bratrství“. Podle dat stockholmského institutu pro výzkum míru získal Pákistán za posledních pět let z Číny přes osmdesát procent dovezených zbraní. V květnu Pákistán dokonce oznámil, že s pomocí čínských stíhaček J-10C sestřelil šest indických bojových letadel během krátkého konfliktu se svým sousedem.
Krátce po konfliktu s Indií byl Munir povýšen na polního maršála. Stal se teprve druhým vojákem v pákistánské historii, který tuto hodnost získal. Hned následující měsíc ho v Bílém domě přijal americký prezident Donald Trump, který prohlásil, že si Munirův projev vřele váží.
Také čínský ministr zahraničí Wang Yi nedávno jednal s Munirem a následně pákistánskou armádu označil za „pilíř národní stability a neochvějného strážce přátelství mezi Pákistánem a Čínou“. V Pekingu přitom v posledních dnech byli také pákistánský premiér a ministr zahraničí.
Odborníci spekulují, jak se bude Pákistán pohybovat mezi svým starým spojencem, Spojenými státy, a spolehlivým sousedem, Čínou. Munir v této situaci s největší pravděpodobností sehraje klíčovou roli.
Spojené státy se jako jeden z hlavních aktérů nynějšího konfliktu na Blízkém východě také snaží postarat o své občany, kteří po sobotním zahájení operací zůstali v ohrožené oblasti. V pátečním příspěvku na sociální síti Truth Social to potvrdil americký prezident Donald Trump.
Březen je prvním měsícem meteorologického jara. Za okny tomu zatím všechno nasvědčuje, ale návrat chladnějšího počasí není v jeho průběhu zcela vyloučen. Do Česka by dokonce ještě mohl vpadnout arktický vzduch.
Evropská komise se při plánování dalšího rozšiřování Evropské unie soustředí na jeden hlavní cíl, kterým je snaha zabránit tomu, aby se z budoucích členských států stalo další Maďarsko. Jako modelový příklad pro otestování nových a přísnějších pravidel má sloužit Černá Hora. Tato balkánská země je v současnosti nejblíže dokončení přístupových rozhovorů a její budoucí smlouva by měla nastavit standardy i pro ostatní kandidáty.
Válka na Blízkém východě způsobila v regionální letecké dopravě bezprecedentní chaos, který uvěznil na cestách stovky tisíc lidí. Od 28. února, kdy Spojené státy a Izrael zaútočily na Írán, bylo podle údajů serveru Flightradar24 zrušeno téměř 14 000 plánovaných letů. Tento výpadek se dotkl velkých letišť v deseti zemích celého regionu.
Maďarský premiér Viktor Orbán a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj si vyměnili ostré hrozby kvůli poškozenému ropovodu, kterým proudí ruská ropa. Orbán na sociálních sítích ve čtvrtek prohlásil, že hodlá ukrajinskou blokádu ropy prolomit silou. Zdůraznil, že v jeho kampani za obnovení dodávek ruské suroviny do Maďarska neexistuje prostor pro dohody ani kompromisy.
Íránská reformistická fronta, která před osmnácti měsíci pomohla k vítězství prezidentu Masúdu Pezeškijánovi, vyzvala k jmenování takového nejvyššího duchovního vůdce, který by dokázal čelit americké propagandě vykreslující Írán jako válečného štváče. Podle zprávy íránského deníku Donya-e-Eqtesad reformisté naznačují, že volba nového vedení musí světu vyslat poselství míru a přátelství, čímž by se posílily protiválečné protesty na globální scéně.
Americké ministerstvo spravedlnosti zveřejnilo tři dosud chybějící záznamy FBI, které popisují výpovědi svědkyně v souvislosti s neověřeným obviněním prezidenta Donalda Trumpa ze sexuálního napadení. Tyto dokumenty, známé jako formuláře „302“, byly součástí rozsáhlého archivu vyšetřování Jeffreyho Epsteina, ale v původně publikované sadě dat na začátku letošního roku chyběly. Analýza stanice CNN odhalila, že v online databázi scházely desítky podobných záznamů, což vedlo k jejich dodatečnému zveřejnění.
Téměř týden po zahájení společných americko-izraelských úderů na Írán pokračují v celém regionu intenzivní boje. Izrael spustil další rozsáhlou vlnu náletů na Teherán i na pozice Hizballáhu v libanonském Bejrútu. Výbuchy v noci rozzářily oblohu nad íránskou metropolí a podle tamních médií byla zasažena i rušná nákupní třída.
Španělský premiér Pedro Sánchez se stal jedním z mála evropských lídrů, kteří se odvážili otevřeně postavit tlaku Donalda Trumpa. V televizním projevu Sánchez důrazně odmítl americké požadavky na využití společných vojenských základen v Andalusii pro útoky proti Íránu. Reagoval tak na Trumpovy výhrůžky o přerušení obchodu se Španělskem, pokud Madrid neustoupí.
Izraelská armáda (IDF) oznámila, že aktuálně pracuje na zneškodnění nové vlny raket, které byly na území státu Izrael odpáleny z Íránu. Podle oficiálního prohlášení zveřejněného na platformě Telegram identifikovaly obranné systémy hrozbu před krátkou chvílí a jsou v plném provozu, aby útoky eliminovaly.
Americký ministr obrany Pete Hegseth v noci na Centrálním velitelství USA oznámil, že intenzita amerických úderů nad Íránem a Teheránem se v nejbližší době dramaticky zvýší. Během brífinku, kterého se zúčastnil také prezident Donald Trump a admirál Brad Cooper, Hegseth zdůraznil, že k posílení útoků přispěje rozhodnutí Velké Británie umožnit Spojeným státům využívat vojenskou základnu Diego García.
Válka s Íránem trvá necelý týden a administrativa prezidenta Donalda Trumpa už nyní čelí ostré kritice za způsob, jakým komunikuje o úmrtích amerických vojáků. Od začátku operace „Epic Fury“ zahynulo již šest příslušníků ozbrojených sil, což představuje vážnou zkoušku pro americkou veřejnost, jejíž tolerance vůči novému válečnému konfliktu je podle průzkumů značně omezená. Pro samotného Trumpa se však téma padlých vojáků stává politickým minovým polem, které odhaluje jeho dlouhodobý deficit v projevování empatie.