Severokorejský vůdce Kim Čong-un veřejně ocenil vojáky své země, kteří v bojích na Ukrajině spáchali sebevraždu odpálením granátu, aby se vyhnuli zajetí. Toto vyjádření potvrdilo dlouholetá podezření ohledně bojových instrukcí, kterými se severokorejská armáda řídí. Kim tak učinil během projevu v Pchjongjangu, kde odhalil památník padlým vojákům.
Vůdce označil ty, kteří se podle jeho slov bez váhání rozhodli pro sebevražedný útok, aby hájili čest země, za hrdiny. Způsob, jakým vojáci ukončili své životy, popsal jako sebeodpálení. Podle něj jde o definici nejvyšší úrovně loajality k armádě.
Podle odhadů Jižní Koreje bylo do Ruska vysláno nejméně 15 000 severokorejských vojáků. Měli pomáhat ruským silám při pokusech o znovudobytí částí západního Kurska. Dosud mělo v konfliktu zahynout více než 6 000 z nich. Ani jedna ze stran, tedy ani Pchjongjang, ani Moskva, tyto počty oficiálně nepotvrdily.
Zpravodajské agentury a přeběhlíci dlouhodobě uvádějí, že vojáci mají od severokorejského vedení jasné rozkazy. Raději se mají zabít, než aby se dostali do zajetí ukrajinských sil. Toto pravidlo je v severokorejské armádě dlouhodobě aplikováno.
Pietní akce v Pchjongjangu se zúčastnili i vysoce postavení ruští představitelé. Mezi hosty byl například ruský ministr obrany Andrej Bělousov či předseda ruského parlamentu Vjačeslav Volodin. Právě zde Kim oficiálně uctil padlé vojáky.
V rámci výcviku jsou severokorejští vojáci vedeni k tomu, že zajetí nepřítelem je považováno za vlastizradu. Tento vštěpovaný postoj je v armádě zcela zásadní. Proto je dobrovolná smrt vnímána jako projev oddanosti režimu.
Jihokorejská televizní stanice MBC již dříve odvysílala pořad, ve kterém vystoupili dva severokorejští váleční zajatci na Ukrajině. Jeden z nich před kamerou otevřeně přiznal, že lituje toho, že se mu nepodařilo vzít si život. Hovořil o obrovském tlaku, který na vojáky v tomto ohledu působí.
Tento konkrétní zajatec popsal situaci, kdy se jeho spolubojovníci usmrtili sami. Všichni ostatní se odpálili, já jsem selhal, uvedl tehdy. Jeho výpověď ilustruje míru indoktrinace, které jsou vojáci vystaveni.
Jihokorejská Národní zpravodajská služba již loni informovala o nálezech poznámek u padlých severokorejských vojáků. Tyto dokumenty podle úřadů potvrzují, že extrémní praxe sebevražd v poli je skutečně vyžadována. Poznámky sloužily vojákům jako připomínka jejich povinnosti v případě ohrožení.
Ve svém pondělním projevu Kim Čong-un ocenil i ty vojáky, kteří v boji padli v první linii. Vyzdvihl také ty, kteří podle něj trpěli frustrací ze selhání při plnění úkolů. Označil je za věrné bojovníky a vlastence, i když fyzicky netrpěli zraněními způsobenými střelami či granáty.
Rusko a Severní Korea uzavřely v červnu 2024 dohodu, která zavazuje obě země k vzájemné pomoci. Tato smlouva se aktivuje v případě, že by jedna z nich čelila agresi. Kim Čong-un tehdy tuto dohodu označil za nejsilnější, jakou kdy uzavřeli.
Partnerství obou zemí se však neomezuje pouze na vojenskou pomoc na frontě. Obě strany se zavázaly k úzké spolupráci v řadě oblastí. Dokument reflektuje potřebu obou režimů posílit vzájemné vazby tváří v tvář mezinárodní situaci.
Kromě vysílání vojenských jednotek na frontu existují i další plány na podporu ruských operací. Severní Korea se mimo jiné zavázala k vyslání tisíců pracovníků, kteří mají pomoci při rekonstrukci Kurské oblasti.
Spoluzakladatel výzkumné společnosti Anthropic vyzval k úmyslnému zpomalení vývoje nejmodernějších modelů umělé inteligence. Ve své nejnovější eseji zveřejněné na jeho webu zdůrazňuje, že pokrok v oblasti schopností umělé inteligence v posledních měsících výrazně předbíhá možnosti jejího výzkumu bezpečnosti a kontroly. Autor se vývoji technologií věnuje již dvanáct let a nadále věří v jejich obrovský přínos pro lidstvo, včetně léčby závažných onemocnění nebo ekonomického růstu. Podle jeho názoru je však nezbytné dát výzkumníkům dostatek času na to, aby dokázali rizika účinně eliminovat.
Švédský premiér Ulf Kristersson před parlamentními volbami varoval před možnými bezpečnostními riziky v případě vítězství levicového bloku. V rozhovoru pro server Politico uvedl, že případná nová vláda pod vedením levice by mohla ohrozit plnění závazků země vůči Severoatlantické alianci. Kristersson upozornil na skutečnost, že dvě ze tří nebo čtyř stran chystané levicové koalice v minulosti hlasovaly proti vstupu Švédska do NATO. Podle jeho slov by takový kabinet neměl dostatečnou vnitřní jednotu k přijímání klíčových domácích rozhodnutí.
Bleskový postup Íránem podporovaných povstaleckých sil Hútíů v západním Jemenu donutil k ústupu desítky tisíc civilistů. Podle mezinárodních organizací opustilo své domovy podél pobřeží Rudého moře již téměř 50 tisíc lidí. Válečné operace zasáhly především oblasti, kde rebelové obsadili řadu měst dříve kontrolovaných vládními silami s podporou Saúdské Arábie a USA. Při prudkých bojích již podle dostupných zpráv zahynuly stovky lidí a hrozí návrat k plnohodnotné občanské válce.
Portugalský ministr zemědělství a rybolovu José Manuel Fernandes požaduje, aby Evropská unie v rámci svého příštího dlouhodobého rozpočtu financovala spásání porostů kozami, kravami a ovcemi. Tento tradiční způsob má pomoci v boji proti rozsáhlým lesním požárům v oblastech s vysokým rizikem jejich vzniku. Zvířata spásáním křovin redukují hořlavý materiál a zamezují tak rychlému šíření ohně v krajině. Podle odborníků jde o efektivní přístup, který Brusel v unijním měřítku dosud opomíjel.
Ruský prezident Vladimir Putin poslal evropským státům nové varování ohledně jejich případného zapojení do konfliktu na Ukrajině. Během svého vystoupení na summitu uskupení BRICS v indickém Novém Dillí prohlásil, že jakékoliv vyslání evropských vojáků na ukrajinské území by znamenalo přímou válku s Ruskem. Šéf Kremlu tak reagoval na debaty západních politiků o možných bezpečnostních zárukách pro Kyjev. Podle jeho slov by přítomnost zahraničních jednotek představovala zásadní eskalaci dosavadního napětí.
Ukrajinští elitní operátoři dronů působí v těžkých pouštních podmínkách severního Mali, kde pomáhají místním povstaleckým silám v boji proti ruským jednotkám. Skupina přibližně patnácti ukrajinských specialistů operuje v regionu Sahel s cílem oslabit svého nepřítele všude, kde působí. Ukrajina tak využívá své těžce získané zkušenosti s bezpilotními letouny k budování nových protiruských partnerství i mimo evropské bojiště. Kromě Mali působí ukrajinští vojáci podle zdrojů z rozvědky také v Súdánu a Libyi.
Ruský prezident Vladimir Putin na podnikatelském fóru uskupení BRICS v Novém Dillí veřejně přiznal, že se Rusko stalo hlavním terčem mezinárodních sankcí na světě. Ve svém následném vystoupení před ruskými novináři ostrým způsobem napadl představitele západních zemí, Severoatlantickou alianci i skupinu G7. Zároveň vykreslil společenství BRICS jako rozvíjející se alternativu vůči slábnoucímu vlivu tradičních západních mocností.
Vítězství pravicově extremistické strany Alternativa pro Německo (AfD) v zemských volbách v Sasku-Anhaltsku vyvolalo v německé politické sféře hluboké znepokojení. Strana pod vedením hlavního kandidáta Ulricha Siegmunda získala téměř 44 procent hlasů a do absolutní většiny v zemském sněmu jí chybí pouhá tři křesla. Přestože není jisté, zda se Siegmundovi podaří sestavit první pravicově extremistickou zemskou vládu od konce druhé světové války, výsledek způsobil politické zemětřesení v celé zemi.
Společnost Anthropic ve své nové zprávě uvedla, že malá skupina ruských vývojářů využila umělou inteligenci k vytvoření softwaru pro autonomní roje útočných dronů. Vývojáři použili AI systém Claude k naprogramování navádění v závěrečné fázi letu, výběru cílů a vzájemné koordinaci více bezpilotních strojů.
Vlny veder, které během letošního léta zasáhly západní a střední Evropu, si vyžádaly rozsáhlé ztráty na životech. Podle dosud dostupných neúplných statistik, které shromáždil server The Guardian, zemřelo na kontinentu nejméně o 35 tisíc lidí více, než bývá v tomto období obvyklé. Uvedená čísla přitom pokrývají zhruba polovinu evropských zemí a drtivá většina z nich zatím nezahrnuje údaje za měsíc srpen.
Spojené státy americké zakážou dovoz široké škály kanadských produktů včetně alkoholu, vybraných mléčných výrobků a motocyklů. Prezident Donald Trump v sérii prováděcích nařízení obvinil sousední zemi z diskriminace amerického zboží a oznámil zavedení nových restrikcí. Tento krok představuje nejnovější eskalaci v mnohaměsíční obchodní válce mezi oběma tradičními spojenci. Oznámení přišlo v reakci na odvetná cla, která vůči americkému zboží zavedla kanadská strana.
Máme za sebou historicky druhé nejteplejší léto, konstatovali meteorologové po konci druhého z ročních období. To přineslo nový historický teplotní rekord. Do dějin se dosud nevídaným počtem tropických dnů zaspala i jedna z tuzemských meteorologických stanic.