Severokorejský vůdce Kim Čong-un veřejně ocenil vojáky své země, kteří v bojích na Ukrajině spáchali sebevraždu odpálením granátu, aby se vyhnuli zajetí. Toto vyjádření potvrdilo dlouholetá podezření ohledně bojových instrukcí, kterými se severokorejská armáda řídí. Kim tak učinil během projevu v Pchjongjangu, kde odhalil památník padlým vojákům.
Vůdce označil ty, kteří se podle jeho slov bez váhání rozhodli pro sebevražedný útok, aby hájili čest země, za hrdiny. Způsob, jakým vojáci ukončili své životy, popsal jako sebeodpálení. Podle něj jde o definici nejvyšší úrovně loajality k armádě.
Podle odhadů Jižní Koreje bylo do Ruska vysláno nejméně 15 000 severokorejských vojáků. Měli pomáhat ruským silám při pokusech o znovudobytí částí západního Kurska. Dosud mělo v konfliktu zahynout více než 6 000 z nich. Ani jedna ze stran, tedy ani Pchjongjang, ani Moskva, tyto počty oficiálně nepotvrdily.
Zpravodajské agentury a přeběhlíci dlouhodobě uvádějí, že vojáci mají od severokorejského vedení jasné rozkazy. Raději se mají zabít, než aby se dostali do zajetí ukrajinských sil. Toto pravidlo je v severokorejské armádě dlouhodobě aplikováno.
Pietní akce v Pchjongjangu se zúčastnili i vysoce postavení ruští představitelé. Mezi hosty byl například ruský ministr obrany Andrej Bělousov či předseda ruského parlamentu Vjačeslav Volodin. Právě zde Kim oficiálně uctil padlé vojáky.
V rámci výcviku jsou severokorejští vojáci vedeni k tomu, že zajetí nepřítelem je považováno za vlastizradu. Tento vštěpovaný postoj je v armádě zcela zásadní. Proto je dobrovolná smrt vnímána jako projev oddanosti režimu.
Jihokorejská televizní stanice MBC již dříve odvysílala pořad, ve kterém vystoupili dva severokorejští váleční zajatci na Ukrajině. Jeden z nich před kamerou otevřeně přiznal, že lituje toho, že se mu nepodařilo vzít si život. Hovořil o obrovském tlaku, který na vojáky v tomto ohledu působí.
Tento konkrétní zajatec popsal situaci, kdy se jeho spolubojovníci usmrtili sami. Všichni ostatní se odpálili, já jsem selhal, uvedl tehdy. Jeho výpověď ilustruje míru indoktrinace, které jsou vojáci vystaveni.
Jihokorejská Národní zpravodajská služba již loni informovala o nálezech poznámek u padlých severokorejských vojáků. Tyto dokumenty podle úřadů potvrzují, že extrémní praxe sebevražd v poli je skutečně vyžadována. Poznámky sloužily vojákům jako připomínka jejich povinnosti v případě ohrožení.
Ve svém pondělním projevu Kim Čong-un ocenil i ty vojáky, kteří v boji padli v první linii. Vyzdvihl také ty, kteří podle něj trpěli frustrací ze selhání při plnění úkolů. Označil je za věrné bojovníky a vlastence, i když fyzicky netrpěli zraněními způsobenými střelami či granáty.
Rusko a Severní Korea uzavřely v červnu 2024 dohodu, která zavazuje obě země k vzájemné pomoci. Tato smlouva se aktivuje v případě, že by jedna z nich čelila agresi. Kim Čong-un tehdy tuto dohodu označil za nejsilnější, jakou kdy uzavřeli.
Partnerství obou zemí se však neomezuje pouze na vojenskou pomoc na frontě. Obě strany se zavázaly k úzké spolupráci v řadě oblastí. Dokument reflektuje potřebu obou režimů posílit vzájemné vazby tváří v tvář mezinárodní situaci.
Kromě vysílání vojenských jednotek na frontu existují i další plány na podporu ruských operací. Severní Korea se mimo jiné zavázala k vyslání tisíců pracovníků, kteří mají pomoci při rekonstrukci Kurské oblasti.
První televizní odhady výsledků izraelských parlamentních voleb přinesly po uzavření volebních místností nejednoznačný obraz, kdy podle exit pollů žádný z hlavních politických bloků nezískal jasnou většinu v Knesetu. Volební účast přitom dosáhla vysokých hodnot, když do osmé hodiny večerní odvolilo sedmdesát čtyři procent voličů, což představuje výrazný nárůst oproti předchozím volbám v roce 2022. Zveřejněné prognózy tak naznačují, že sestavování nové vládní koalice bude mimořádně složité.
Evropští poslanci uspořádali v posledních dvou letech zhruba čtyřikrát více schůzek s lobbisty tabákového a nikotinového průmyslu než za celé předchozí pětileté volební období, což vyplývá z údajů registru transparence analyzovaných koalicí nevládních organizací Smoke Free Partnership.
Americký prezident Donald Trump čelí ekonomickému dilematu, které nápadně připomíná problémy jeho předchůdce Joea Bidena v roce 2024, kdy navzdory solidním makroekonomickým ukazatelům panuje mezi občany hluboká nespokojenost s vývojem životních nákladů. Přestože hrubý domácí produkt roste solidním tempem a míra nezaměstnanosti se drží nízko, výsledky inflačních zpráv a nálada ve společnosti ukazují, že běžní voliči vnímají ekonomickou situaci zcela odlišně.
Kanada a evropské státy posilují vzájemnou vojenskou a průmyslovou spolupráci s cílem vytvořit si určitou bezpečnostní pojistku proti americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi a jeho zpochybňování tradičních závazků. Vztahy mezi Ottawou a evropskými vládami se v posledních měsících výrazně zrychlují, avšak toto sbližování má své jasně vymezené hranice, neboť ani jedna strana si nepřeje úplnou roztržku s Washingtonem.
Izraelští voliči zamířili v úterý k volebním urnám v rámci prvních celostátních voleb od teroristických útoků ze 7. října 2023, přičemž volební účast dosáhla historických maxim za posledních pětačtyřicet let. Volební den provází mimořádně vyrovnaný souboj mezi dlouholetým premiérem Benjaminem Netanjahuem a jeho hlavním opozičním vyzyvatelem Gadim Eisenkotem.
Americká armáda zakázala vjezd vozidel čínské značky BYD na svou leteckou základnu Kadena v Japonsku, přičemž tato opatření odůvodnila nepřijatelným bezpečnostním rizikem pro personál i probíhající vojenské mise. Rozhodnutí vyvolalo podle The Guardian mezi odborníky obavy, že podobné restrikce by se v brzké době mohly rozšířit i na další americké vojenské objekty v zahraničí.
V Izraeli pokračují klíčové parlamentní volby, které doprovází nejvyšší volební účast za posledních pětačtyřicet let. Hlasování představuje první celostátní volby od tragických útoků ze 7. října 2023 a zároveň rozhodující referendum o politické budoucnosti dlouholetého premiéra Benjamina Netanjahua.
Pětice hlavních evropských členů Severoatlantické aliance v pondělí v Paříži oznámila, že je připravena převzít větší odpovědnost za vlastní bezpečnost. Skupina označovaná jako E5, kterou tvoří Francie, Německo, Itálie, Polsko a Velká Británie, zároveň potvrdila, že Spojené státy nadále zůstávají nepostradatelným spojencem. Cílem setkání bylo posílení evropské obranné role a prohloubení transatlantické koordinace.
Ruské balistické rakety zasáhly v pondělí pozdě večer univerzitní kampus a okolní obytné čtvrti v Kyjevě. Útok si vyžádal nejméně jeden lidský život a patnáct zraněných osob. Většinu z poškozených tvoří studenti žijící v univerzitních kolejích.
Americký prezident Donald Trump je otevřený uspořádání bezprecedentního třístranného summitu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a čínským vůdcem Si Ťin-pchingem, ke kterému by mohlo dojít v listopadu na okraj summitu APEC v Šen-čenu. Tento návrh, který údajně vzešel z Moskvy, otevírá širší otázky ohledně směřování americké diplomacie, růstu významu přímých dohod mezi velmocemi a možných dopadů na řešení války na Ukrajině.
Ukrajina a Moldavsko podepsaly novou dohodu o vojenské spolupráci a zavázaly se k společnému postupu při usilování o členství v Evropské unii. Toto stvrzení vzájemných vazeb proběhlo během setkání ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a premiéra Serhije Koreckého s moldavským předsedou vlády Vasile Tofanem v Kyjevě. Obě sousední země čelící společným bezpečnostním výzvám deklarovaly pevnou vůli pokračovat v integračním procesu ruku v ruce.
Britský premiér Andy Burnham v pondělí uvedl, že za současnou krizi s migranty a malými čluny může brexit, protože odchod z Evropské unie zanechal Spojené království se slabší kontrolou nad hranicemi. Podle jeho slov se věci nevyvinuly tak, jak zastánci odchodu v době referenda slibovali, zejména v oblasti migrace.