Poslední rozloučení s významným českým novinářem, politikem a spisovatelem Jaromírem Štětinou proběhne ve čtvrtek 24. dubna ve 14:00 v obřadní síni v pražských Strašnicích. Vyplývá to z informací uvedených na parte. Štětina zemřel tento týden po dlouhé nemoci ve věku 82 let.
Jaromír Štětina se narodil 6. dubna 1943 v Praze a většinu svého života zasvětil publicistice, žurnalistice a později také politice. Proslavil se především jako válečný zpravodaj, který přinášel informace z mnoha konfliktů ve státech bývalého Sovětského svazu. Od sedmdesátých let podnikal cesty na Sibiř a do asijských oblastí, kde sbíral materiál pro své reportáže a knihy.
Po sametové revoluci se stal součástí obnovené redakce Lidových novin. Nějaký čas působil jako šéfredaktor a byl také zpravodajem deníku v Moskvě, kde sledoval dramatické proměny postsovětského světa. Za svou žurnalistickou práci získal významná ocenění jako Peroutkovu nebo Krieglovu cenu.
Štětina se v minulosti netajil svým odmítavým postojem k anonymní debatě na internetu, protože, jak říkal, mu vadilo, že „nevidí diskutujícím do očí“. Byl přesvědčen, že osobní kontakt a autentické zkušenosti jsou pro pochopení světa nezbytné.
V mládí byl členem KSČ, avšak po okupaci Československa v roce 1968 komunistickou stranu opustil a stal se jejím hlasitým kritikem. Politicky se angažoval znovu v roce 2004, kdy byl zvolen do Senátu jako nestraník za Stranu zelených. V horní komoře působil deset let a mimo jiné prosazoval zákaz komunistické strany a vystupoval proti nedemokratickým režimům.
V roce 2014 se dostal do Evropského parlamentu jako zástupce TOP 09, kde se věnoval především otázkám lidských práv, bezpečnosti a ruského vlivu. Mandát europoslance vykonával do roku 2019.
Hynek Čermák opravdu nebude oblíbeným hercem vládních Motoristů. V pondělí marně čekal na jejich ministra kultury Oto Klempíře, jehož několik umělců zvalo na veřejnou debatu v jednom z pražských divadel. Poté se herec dostal do výměny názorů s předsedou Motoristů a šéfem české diplomacie Petrem Macinkou.
Poté, co musela česká rychlobruslařská legenda Martina Sáblíková v úvodu právě probíhajících zimních olympijských her v Miláně a Cortině d'Ampezzo oželet kvůli nemoci závod na tříkilometrové trati, se nedalo čekat, že v závodě na její nejoblíbenější pětikilometrové trati dojde na zázraky. Chtěla se závodu zúčastnit už jen proto, že je na posledních olympijských hrách a že se chtěla se svou oblíbenou tratí rozloučit. Představila se až v poslední rozjížďce s italskou hvězdou Francescou Lollobrigidaovou, která potvrdila, že načasovala svoji formu nejlépe, jak jen mohla. Po tříkilometrové trati, kde triumfovala s olympijským rekordem, ovládla v Miláně i pětikilometrovou trať. Své oslabené české soupeřce ujela o parník a bere zlato i z tohoto závodu. Sáblíkové čas 7:07,08 stačil až na 11. místě.
V areálu ZOO Praha byla zjištěna ptačí chřipka. Podezření na nákazu se objevilo po úhynu několika ptáků. Vyšetření následně nemoc potvrdilo. V zoologické zahradě sice byla zavedena mimořádná veterinární opatření, ale vstup návštěvníků nijak omezen není.
V Česku momentálně panuje spíše jarní počasí, ale ještě v tomto týdnu nastane zvrat. Potvrzuje to i předběžné varování meteorologů z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), kteří v sobotu a neděli očekávají sněžení.
Z Hollywoodu přišla ve středu smutná zpráva. Ve věku pouhých 48 let zemřel populární herec James Van Der Beek, který v posledních letech života bojoval s rakovinou tlustého střeva. O úmrtí herce informovala světová média, například britská stanice BBC.
Generální tajemník NATO Mark Rutte prohlásil, že Spojené státy jsou do Aliance plně zainteresovány. Těmito slovy se snažil rozptýlit narůstající obavy, že by Washington mohl ustupovat ze své vedoucí role v této vojenské organizaci. Rutte zdůraznil, že udržuje velmi dobré vztahy s americkým ministrem obrany Petem Hegsethem a jsou v neustálém přímém kontaktu.
Lídři Evropské unie se dnes ráno sešli v idylickém prostředí hradu Alden Biesen na východě Belgie. Neformální summit je věnován především tématu hospodářského oživení, kterému čelí Evropa v souvislosti s hrozbami cel ze strany Donalda Trumpa a tvrdou konkurencí z Číny.
Organizace spojených národů vyzvala Rusko, aby okamžitě zastavilo své útoky na ukrajinskou energetickou síť. Tyto údery uvrhly celá města do temnoty v době, kdy země čelí nejmrazivější zimě za čtyři roky trvání války. Moskva v posledních dnech stupňuje nálety na elektrárny a teplárenskou infrastrukturu, přičemž poslední rozsáhlý noční útok na energetická zařízení si vyžádal životy dvou lidí.
Mladý muž z centrální Afriky, kterému server The Conversation říká Eric, utíkal před válkou ve své vlasti, aby se nakonec ocitl v jiné formě pekla. Pod vidinou výdělku 2 000 dolarů měsíčně se nechal zlákat k práci v Kambodži, ale hned po příletu byl převezen do uzavřeného areálu u thajských hranic. Tam byl pod hrozbou násilí nucen k provádění on-line podvodů. Když se pokusil jednu z obětí varovat, dozorci ho zbili téměř k smrti a on sám se stal svědkem brutálního týrání ostatních i zoufalých sebevražd spolupracovníků.
Požadavky prezidenta Donalda Trumpa vůči Íránu zvyšují pravděpodobnost americké vojenské intervence. Navzdory současné vlně diplomatických aktivit, které mají za cíl odvrátit válku, zůstává situace mezi Washingtonem a Teheránem krajně napjatá. Vyslanci obou stran i regionální aktéři se snaží najít cestu vpřed, což vyvrcholilo nepřímými rozhovory v Ománu 6. února. Zatímco Trump je označil za „velmi dobré“ a Írán za „krok vpřed“, souběžný přesun amerických námořních sil do Perského zálivu naznačuje, že konfrontace je stále ve hře.
V loňském roce bylo zmařeno pět samostatných spiknutí, jejichž cílem byl atentát na syrského prezidenta a klíčové ministry. Vyplývá to ze zprávy OSN o aktivitách Islámského státu (IS). Dokument uvádí, že hlavní terč, prezident Ahmad al-Šará, čelil dvěma přímým pokusům o zabití, a to v severním Aleppu a v jihosyrské Dar'á.
Uznávaný etiopsko-švédský šéfkuchař Marcus Samuelsson nahlíží na africkou kuchyni nikoliv jako na něco, co právě přichází na scénu, ale jako na fenomén, který tu byl odjakživa. Podle něj je hluboce zakořeněná, duchovně podložená a sebevědomá, bez ohledu na to, zda jí zbytek světa věnoval pozornost. Samuelsson věří, že standardy pro kvalitu jídla nemusí přicházet zvenčí, protože africká tradice je sama o sobě neuvěřitelně bohatá.