Bílý dům pod vedením šéfky prezidentské kanceláře Susie Wilesové a ředitele FBI Kashe Patela spustil rozsáhlé vyšetřování úniků informací. Vyšetřovatelé se zaměřili na to, kdo vládním úředníkům a médiím poskytl detaily o bezpečnostních nedostatcích nového letadla, které americký prezident Donald Trump dostal darem od Kataru a které mělo sloužit jako Air Force One. V rámci této prověrky byli někteří úředníci přímo v areálu Bílého domu vyzváni, aby odevzdali své mobilní telefony.
Trumpa zprávy o problémech s novým letadlem silně rozhněvaly, což vedlo k rychlému zahájení intenzivního vyšetřování, které vyvolalo neklid v celé státní správě. Minimálně jeden federální úřad kvůli tomu rozeslal svým zaměstnancům e-mail s varováním. V něm je upozornil, že pokud je kontaktují cizí vyšetřovací orgány s žádostí o informace nebo odevzdání zařízení, mají neprodleně kontaktovat právníky vlastního úřadu.
Patel, který měl původně namířeno do Chicaga, byl v pátek narychlo odkloněn do Bílého domu, aby osobně převzal vedení vyšetřování. Společně s Wilesovou si zřídil provizorní štáb v západním křídle Bílého domu, kde strávil přibližně sedm hodin. Celá akce vyšla najevo hned v sobotu ráno, kdy se objevily informace o tom, že ministerstvo spravedlnosti obeslalo předvoláním čtyři novináře deníku New York Times, kteří o bezpečnostních potížích letadla informovali.
Vyšetřovatelé se nespokojili pouze s mobilními telefony, ale sháněli informace také od lidí, kteří s Trumpem cestovali nebo se podíleli na organizaci jeho cesty. Kontroly se dotkly úředníků z různých vládních agentur, přičemž ne všichni výzvu k odevzdání svých telefonů uposlechli. Tento postup podle kritiků ukazuje, do jaké míry byl Bílý dům ochoten zasahovat do nezávislého vyšetřování ministerstva spravedlnosti, což je sice v rozporu s tradicí, ale v Trumpově administrativě se to stává běžnější praxí. Trump o celém případu s Patelem také osobně telefonoval.
Krok ministerstva spravedlnosti, které předvolalo novináře New York Times, vyvolal ostrou kritiku ze strany zastánců svobody tisku, kteří jej označili za útok na první dodatek ústavy. Samotný deník již oznámil, že se bude proti soudním obsílkám bránit právní cestou.
Debaty o novém stroji za 400 milionů dolarů se rozhořely poté, co Trump před odletem z summitu NATO v Turecku nečekaně poslal nové letadlo napřed na britskou základnu Mildenhall. Prezident na sociálních sítích tvrdil, že chtěl pouze umožnit tamním vojákům prohlídku modernizovaného stroje. Sám pak odletěl starším modelem a do nového letadla přesedl až na zabezpečené základně ve Velké Británii, přičemž jakékoli bezpečnostní důvody pro tento manévr odmítl.
Zdroje z okolí prezidenta však pro CNN potvrdily, že v Turecku došlo ke změně bezpečnostního hodnocení a Wilesová Trumpovi doporučila použít bezpečnější starší stroj. Katarem darovaný letoun sice prošel rychlou modernizací obranných systémů, ale stále nedosahoval úrovně ochrany, kterou poskytuje starší prezidentský speciál navržený pro cesty do rizikových oblastí.
Podle vládních zdrojů armáda i Tajná služba považovaly nasazení darovaného Boeingu 747 za uspěchané. Standardní vývoj nových prezidentských letadel, která Trump vyjednal během svého prvního funkčního období, se potýká s velkými průtahy a stroje nebudou hotové dříve než v roce 2028. Důvodem je právě složitá instalace utajovaných komunikačních systémů, protiraketové obrany a nutnost vycvičit posádku.
Přesné rozdíly v zabezpečení obou letadel zůstávají nejasné. Letečtí experti na základě fotografií upozornili, že novému stroji zřejmě chybí viditelné prvky infračerveného systému protiraketové ochrany na zádi, což však samo o sobě definitivně nepotvrzuje, jaké systémy jsou uvnitř letadla skutečně nainstalovány.
Bývalý americký viceprezident Mike Pence po své návštěvě Kyjeva uvedl, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj požádal Spojené státy o poskytnutí přibližně pěti procent z jejich zbývajících zásob systémů protivzdušné obrany Patriot. Ukrajinská hlava státu se obává nadcházejícího zimního období a očekává, že Ruská federace obnoví masivní útoky na energetickou infrastrukturu země.
Moskva požádala zástupce Spojených států a Turecka o oficiální vysvětlení v reakci na zprávy o možném předání rozsáhlého arzenálu zbraní Ukrajině. Informaci zveřejnila mluvčí ruského ministerstva zahraničních věcí Marija Zacharovová v oficiálním prohlášení. Ruská strana vyjádřila hluboké znepokojení nad tím, že by takový krok mohl způsobit zásadní narušení stávajících vztahů.
V ruských domácnostech i na sociálních sítích stále častěji rezonuje otázka, zda prezident Vladimir Putin vyhlásí další vlnu mobilizace. Ruská armáda čelí značným ztrátám na ukrajinské frontě, zatímco zájem o dobrovolný vstup do vojska výrazně opadá. Vzhledem k tomu, že Kreml trvá na svých územních nárocích a letní ofenzíva stagnuje, potýká se vedení země se závažným nedostatkem lidských sil. Podle aktivisty Alexeje Tabalova je čím dál těžší sehnat lidi ochotné bojovat, a to i za astronomické finanční částky.
Bývalý operátor čtecího zařízení v Bílém domě Gabriel Perez dostal od amerických úřadů pokutu ve výši 172 tisíc dolarů za zneužití zákulisních informací k online sázkám. Podle Komise pro obchodování s komoditními deriváty využil Perez své pracovní pozice k tomu, aby sázel na konkrétní slova a fráze, které prezident Donald Trump použije ve svých projevech. Ke svým sázkám využíval online platformu Kalshi, čímž získal neoprávněný osobní prospěch.
Klimatické změny a umělá inteligence se podle dostupných informací stanou hlavními tématy nadcházejícího projevu o stavu Evropské unie, který přednese předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Přípravy na klíčové vystoupení, jež určí směřování nadcházející fáze působení unijní operativy, v současné době intenzivně pokračují.
V Teheránu proběhla nová kola jednání mezi íránským ministrem zahraničí Abbásem Araghčím a jeho katarským protějškem Muhammadem bin Abdar Rahmánem Ál Tháním. Schůzka navazuje na diplomatické iniciativy dalších zprostředkovatelů z Ománu a Pákistánu, kteří se snaží najít cestu k ukončení konfliktu a k opětnému zprovoznění Hormuzského průlivu.
Společnost Meta souhlasila s zaplacením až 17 miliard dolarů během deseti let, čímž urovnala žaloby podané oboustrannou koalicí generálních prokurátorů. Státy tvrdily, že společnost záměrně navrhla sítě Facebook a Instagram tak, aby vytvořila závislost u dětí, klamala veřejnost ohledně škodlivosti svých služeb a neoprávněně shromažďovala data uživatelů mladších 13 let.
Polský premiér Donald Tusk varoval před možnou eskalací napětí ze strany Ruska v nadcházejících měsících. Nadcházející podzim a zimu označil za kritické období pro bezpečnost Polska, Ukrajiny i celého středoevropského regionu.
Běloruský prezident Alexandr Lukašenko absolvuje jednání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem zaměřené na bilaterální spolupráci a otázky bezpečnosti. Setkání navazuje na Lukašenkovu předchozí schůzku s ruským premiérem Michailem Mišustinem i na dřívější návštěvu prvního místopředsedy ruské vlády Denise Manturova v Minsku. Diplomatičtí představitelé obou zemí jednají v době zvýšeného regionálního napětí a intenzivních vojenských i politických manévrů.
Eskalace obchodní války mezi Spojenými státy a Kanadou nabrala v posledních dnech na intenzitě po vyhlášení nových odvetných cel ze strany obou severoamerických sousedů. Novou vlnu opatření zahájil americký prezident Donald Trump, na což kanadský premiér Mark Carney zareagoval zavedením odvetných dovozních tax na širokou škálu amerického zboží. Tento hospodářský konflikt staví spotřebitele i firmy na obou stranách hranice před hrozbu růstu životních nákladů a narušení přeshraničních dodavatelských řetězců.
Svět se ocitá na prahu komerční jaderné revoluce, která staví na zkušenostech a ponaučeních z předchozího období takzvané jaderné renesance z počátku 21. století. Zatímco tehdejší snahy narazily na havárii v Fukušimě, pokles cen plynu a vysoké náklady, současný rozvoj těží ze zvýšeného povědomí veřejnosti, odbourání průmyslových neefektivit a probíhajících legislativních reforem. Rostoucí poptávka po stabilní a čisté energii vytváří v pravý čas ideální podmínky pro nový masivní nástup jaderné energetiky.
Americký prezident Donald Trump oznámil uzavření dohody s Venezuelou, která Spojeným státům zajišťuje kontrolu nad více než 65 miliardami barelů tamních prověřených zásob ropy. Šéf Bílého domu označil tuto transakci za historickou a prohlásil, že fakticky více než zdvojnásobí americké ropné rezervy. Podle jeho vyjádření nové ujednání zásadně posílí nabídku surovin na trhu a dlouhodobě sníží ceny pohonných hmot pro americké spotřebitele.