Bílý dům pod vedením šéfky prezidentské kanceláře Susie Wilesové a ředitele FBI Kashe Patela spustil rozsáhlé vyšetřování úniků informací. Vyšetřovatelé se zaměřili na to, kdo vládním úředníkům a médiím poskytl detaily o bezpečnostních nedostatcích nového letadla, které americký prezident Donald Trump dostal darem od Kataru a které mělo sloužit jako Air Force One. V rámci této prověrky byli někteří úředníci přímo v areálu Bílého domu vyzváni, aby odevzdali své mobilní telefony.
Trumpa zprávy o problémech s novým letadlem silně rozhněvaly, což vedlo k rychlému zahájení intenzivního vyšetřování, které vyvolalo neklid v celé státní správě. Minimálně jeden federální úřad kvůli tomu rozeslal svým zaměstnancům e-mail s varováním. V něm je upozornil, že pokud je kontaktují cizí vyšetřovací orgány s žádostí o informace nebo odevzdání zařízení, mají neprodleně kontaktovat právníky vlastního úřadu.
Patel, který měl původně namířeno do Chicaga, byl v pátek narychlo odkloněn do Bílého domu, aby osobně převzal vedení vyšetřování. Společně s Wilesovou si zřídil provizorní štáb v západním křídle Bílého domu, kde strávil přibližně sedm hodin. Celá akce vyšla najevo hned v sobotu ráno, kdy se objevily informace o tom, že ministerstvo spravedlnosti obeslalo předvoláním čtyři novináře deníku New York Times, kteří o bezpečnostních potížích letadla informovali.
Vyšetřovatelé se nespokojili pouze s mobilními telefony, ale sháněli informace také od lidí, kteří s Trumpem cestovali nebo se podíleli na organizaci jeho cesty. Kontroly se dotkly úředníků z různých vládních agentur, přičemž ne všichni výzvu k odevzdání svých telefonů uposlechli. Tento postup podle kritiků ukazuje, do jaké míry byl Bílý dům ochoten zasahovat do nezávislého vyšetřování ministerstva spravedlnosti, což je sice v rozporu s tradicí, ale v Trumpově administrativě se to stává běžnější praxí. Trump o celém případu s Patelem také osobně telefonoval.
Krok ministerstva spravedlnosti, které předvolalo novináře New York Times, vyvolal ostrou kritiku ze strany zastánců svobody tisku, kteří jej označili za útok na první dodatek ústavy. Samotný deník již oznámil, že se bude proti soudním obsílkám bránit právní cestou.
Debaty o novém stroji za 400 milionů dolarů se rozhořely poté, co Trump před odletem z summitu NATO v Turecku nečekaně poslal nové letadlo napřed na britskou základnu Mildenhall. Prezident na sociálních sítích tvrdil, že chtěl pouze umožnit tamním vojákům prohlídku modernizovaného stroje. Sám pak odletěl starším modelem a do nového letadla přesedl až na zabezpečené základně ve Velké Británii, přičemž jakékoli bezpečnostní důvody pro tento manévr odmítl.
Zdroje z okolí prezidenta však pro CNN potvrdily, že v Turecku došlo ke změně bezpečnostního hodnocení a Wilesová Trumpovi doporučila použít bezpečnější starší stroj. Katarem darovaný letoun sice prošel rychlou modernizací obranných systémů, ale stále nedosahoval úrovně ochrany, kterou poskytuje starší prezidentský speciál navržený pro cesty do rizikových oblastí.
Podle vládních zdrojů armáda i Tajná služba považovaly nasazení darovaného Boeingu 747 za uspěchané. Standardní vývoj nových prezidentských letadel, která Trump vyjednal během svého prvního funkčního období, se potýká s velkými průtahy a stroje nebudou hotové dříve než v roce 2028. Důvodem je právě složitá instalace utajovaných komunikačních systémů, protiraketové obrany a nutnost vycvičit posádku.
Přesné rozdíly v zabezpečení obou letadel zůstávají nejasné. Letečtí experti na základě fotografií upozornili, že novému stroji zřejmě chybí viditelné prvky infračerveného systému protiraketové ochrany na zádi, což však samo o sobě definitivně nepotvrzuje, jaké systémy jsou uvnitř letadla skutečně nainstalovány.
Nové technické omezení satelitní sítě Starlink, které přes noc zavedla společnost SpaceX v čele s Elonem Muskem, zkomplikovalo ukrajinské operace na frontové linii. Poradce ukrajinského prezidenta Serhij Beskrestnov upozornil, že systémy nyní neumožňují stabilní připojení k internetu zařízením pohybujícím se rychlostí vyšší než sto šedesát kilometrů v hodině. Podle jeho slov o tomto kroku ukrajinská strana nebyla předem informována a neočekávané restrikce ihned vedly ke zmaření řady důležitých vojenských misí.
Britský ministr obchodu Jonathan Reynolds důrazně odmítl tlak Evropské unie na zavedení cel na čínský dovoz. Během své obchodní cesty do Indie prohlásil, že Londýn nehodlá měnit svá obchodní pravidla kvůli požadavkům z Bruselu a že veškerá rozhodnutí o celní ochraně budou podřízena výhradně britským národním zájmům.
Indická politická scéna čelí hluboké krizi poté, co z volebních seznamů v zemi z dosud nevídaném rozsahu zmizelo sto třicet milionů voličů. Proces takzvané speciální intenzivní revize, který prosadila vláda premiéra Naréndry Módího, vyvolal vlnu bouřlivých protestů v metropoli Dillí i v dalších částech země.
Americký prezident Donald Trump ve středu ráno oznámil, že v Grónsku brzy začne masivní těžba ropy, zemního plynu a nerostů, aniž by však poskytl bližší podrobnosti o chystaných operacích či zapojených společnostech.
Evropská komise oficiálně navrhla roční odklad klíčového nařízení o metanu pro dovoz ropy a plynu, čímž ustupuje tlaku ze strany fosilního průmyslu, administrativy Spojených států a některých členských států unie. Původní pravidla, která měla začátkem ledna zavázat energetické společnosti k přísnému monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů, se tak posouvají s cílem zmírnit obavy z možných výpadků dodávek a růstu nákladů na energie.
Evropští političtí představitelé a špičkové technologické firmy začínají ustupovat od snahy vyvinout vlastní pokročilé modely umělé inteligence, které by mohly konkurovat americkým či čínským systémům. Místo toho se unijní strategie radikálně mění a novým hlavním mottem se stává podpora širšího praktického nasazení již existujících technologií v průmyslu a podnikové sféře, píše Politico.
Indonésie se v současnosti potýká s nejhorší sezónou lesních požárů za poslední desetiletí, což má za následek šíření toxického smogu, který dusí miliony obyvatel v regionu. Kvalita ovzduší na ostrovech Kalimantan a Sumatra dosáhla nebezpečných hodnot a obloha se zbarvila do výstražných tónů. Hnojení a rozsáhlé vypalování vegetace navíc překročilo hranice státu, přičemž hustý opar zahalil singapurské panorama a v Malajsii vynutil uzavření některých škol.
Papež Lev XIV. podstoupil v římské nemocnici Gemelli úspěšnou operaci, při níž mu byl odstraněn dolní lalok pravé plíce. Jak uvedl Vatikán v oficiálním lékařském bulletinu, zákrok následoval po diagnóze plicního adenokarcinomu, který byl u hlavy katolické církve odhalen během preventivních vyšetření.
Bílý dům požádal americkou velvyslankyni v Řecku Kimberly Guilfoyleovou o okamžitou rezignaci na její funkci. Toto rozhodnutí přišlo po sérii závažných obvinění z údajného neetického chování a zneužití diplomatického postavení. Odchod z důvodu požadavku na finanční prostředky výměnou za přístup k představitelům administrativy představuje prudký pád pro výraznou osobnost spojenou s hnutím MAGA.
Indonésie se v současnosti potýká s ničivými lesními požáry, které jsou živeny silným klimatickým jevem El Niño a v provinciích již zničily téměř tři sta domů. O domov a veškerý majetek tak přišly stovky obyvatel zejména na ostrově Sumatra, kde celková bilance dosahuje nejhorších čísel za poslední desetiletí.
Britská kontrarozvědka MI5 varuje, že Velká Británie vstoupila do zcela nové éry národní bezpečnosti. Podle jejích slov čelí země nejvyšší míře hrozeb ze strany cizích států od konce studené války, což vyžaduje mnohem větší nasazení bezpečnostních složek než v předchozích desetiletích.
Ukrajina se v současnosti potýká s vážnou likviditní krizí, kvůli které ministerstvo financí pozastavilo či odložilo platby v celkovém objemu dosahujícím přibližně 2,3 miliardy dolarů. Ministr financí Serhij Marčenko ve Verchovné radě uvedl, že státní pokladna vyčlenila peníze výhradně na zajištění obrany, výplatu důchodů, mezd a sociálních dávek.