Bílý dům pod vedením šéfky prezidentské kanceláře Susie Wilesové a ředitele FBI Kashe Patela spustil rozsáhlé vyšetřování úniků informací. Vyšetřovatelé se zaměřili na to, kdo vládním úředníkům a médiím poskytl detaily o bezpečnostních nedostatcích nového letadla, které americký prezident Donald Trump dostal darem od Kataru a které mělo sloužit jako Air Force One. V rámci této prověrky byli někteří úředníci přímo v areálu Bílého domu vyzváni, aby odevzdali své mobilní telefony.
Trumpa zprávy o problémech s novým letadlem silně rozhněvaly, což vedlo k rychlému zahájení intenzivního vyšetřování, které vyvolalo neklid v celé státní správě. Minimálně jeden federální úřad kvůli tomu rozeslal svým zaměstnancům e-mail s varováním. V něm je upozornil, že pokud je kontaktují cizí vyšetřovací orgány s žádostí o informace nebo odevzdání zařízení, mají neprodleně kontaktovat právníky vlastního úřadu.
Patel, který měl původně namířeno do Chicaga, byl v pátek narychlo odkloněn do Bílého domu, aby osobně převzal vedení vyšetřování. Společně s Wilesovou si zřídil provizorní štáb v západním křídle Bílého domu, kde strávil přibližně sedm hodin. Celá akce vyšla najevo hned v sobotu ráno, kdy se objevily informace o tom, že ministerstvo spravedlnosti obeslalo předvoláním čtyři novináře deníku New York Times, kteří o bezpečnostních potížích letadla informovali.
Vyšetřovatelé se nespokojili pouze s mobilními telefony, ale sháněli informace také od lidí, kteří s Trumpem cestovali nebo se podíleli na organizaci jeho cesty. Kontroly se dotkly úředníků z různých vládních agentur, přičemž ne všichni výzvu k odevzdání svých telefonů uposlechli. Tento postup podle kritiků ukazuje, do jaké míry byl Bílý dům ochoten zasahovat do nezávislého vyšetřování ministerstva spravedlnosti, což je sice v rozporu s tradicí, ale v Trumpově administrativě se to stává běžnější praxí. Trump o celém případu s Patelem také osobně telefonoval.
Krok ministerstva spravedlnosti, které předvolalo novináře New York Times, vyvolal ostrou kritiku ze strany zastánců svobody tisku, kteří jej označili za útok na první dodatek ústavy. Samotný deník již oznámil, že se bude proti soudním obsílkám bránit právní cestou.
Debaty o novém stroji za 400 milionů dolarů se rozhořely poté, co Trump před odletem z summitu NATO v Turecku nečekaně poslal nové letadlo napřed na britskou základnu Mildenhall. Prezident na sociálních sítích tvrdil, že chtěl pouze umožnit tamním vojákům prohlídku modernizovaného stroje. Sám pak odletěl starším modelem a do nového letadla přesedl až na zabezpečené základně ve Velké Británii, přičemž jakékoli bezpečnostní důvody pro tento manévr odmítl.
Zdroje z okolí prezidenta však pro CNN potvrdily, že v Turecku došlo ke změně bezpečnostního hodnocení a Wilesová Trumpovi doporučila použít bezpečnější starší stroj. Katarem darovaný letoun sice prošel rychlou modernizací obranných systémů, ale stále nedosahoval úrovně ochrany, kterou poskytuje starší prezidentský speciál navržený pro cesty do rizikových oblastí.
Podle vládních zdrojů armáda i Tajná služba považovaly nasazení darovaného Boeingu 747 za uspěchané. Standardní vývoj nových prezidentských letadel, která Trump vyjednal během svého prvního funkčního období, se potýká s velkými průtahy a stroje nebudou hotové dříve než v roce 2028. Důvodem je právě složitá instalace utajovaných komunikačních systémů, protiraketové obrany a nutnost vycvičit posádku.
Přesné rozdíly v zabezpečení obou letadel zůstávají nejasné. Letečtí experti na základě fotografií upozornili, že novému stroji zřejmě chybí viditelné prvky infračerveného systému protiraketové ochrany na zádi, což však samo o sobě definitivně nepotvrzuje, jaké systémy jsou uvnitř letadla skutečně nainstalovány.
Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) prohlásil, že prezident Petr Pavel zneužil letošní summit NATO v rámci kampaně za znovuzvolení. Šéf diplomacie naznačil, že jeho přáním je, aby na příštím aliančním jednání už Pavel nereprezentoval Českou republiku.
Současný prezident Petr Pavel umí české občany všemožně překvapit. Nedávno to dokázal, když se představil jako fotograf na závodech Formule 1 v Maďarsku. Nyní se v té souvislosti dokonce stal členem Klubu sportovních novinářů České republiky (KSN).
Hrozil další atentát na amerického prezidenta Donalda Trumpa? To zřejmě ukáže až vyšetřování aktuálního incidentu. V Kalifornii totiž zatkli ozbrojeného muže, jenž byl spatřen u golfového hřiště ve vlastnictví šéfa Bílého domu krátce před jeho návštěvou Los Angeles. O incidentu informovala britská stanice BBC.
Smrtelně nebezpečná ebola v Demokratické republice Kongo stále není pod kontrolou. Šéf Světové zdravotnické organizace WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus se o tom v africké zemi osobně přesvědčil.
Bývalému princi Andrewovi mohou po nástupu nového britského premiéra Andyho Burnhama do Downing Street hrozit další problémy. Burnham by totiž podle zástupkyně obětí sexuálního násilí mohl souhlasit s veřejným vyšetřováním aktivit amerického finančníka Jeffreyho Epsteina ve Velké Británii.
Česko se v pátek naposledy rozloučilo s výtvarným umělcem Milanem Knížákem, který zemřel na konci července ve věku 86 let. Knížák byl svého času rektorem Akademie výtvarných umění a ředitelem Národní galerie.
Nejméně tři lidé včetně dítěte přišli o život při nočním ruském útoku na ukrajinskou metropoli Kyjev. Informovala o tom britská stanice BBC. Moskva tak pokračuje v sérii ničivých a smrtících útoků na hlavní město sousední země.
Íránský prezident Masúd Pezeškján ve středu přiznal, že komunikace s novým nejvyšším vůdcem Modžtabou Chameneím je v současné době velmi složitá. Hlavní představitel země se totiž od svého nástupu do funkce na veřejnosti neukázal, k čemuž přispělo jeho zranění z nedávného americko-izraelského úderu, při němž zahynul jeho otec.
Během nedávné migrační krize ve španělské enklávě Ceuta se na sociálních sítích masivně šířily proruské a krajně pravicové dezinformace. Analýza skupiny pro boj proti dezinformacím 411 ukázala, že účty spojené s ruskými strukturami oslovily v prvních dnech krize statisíce lidí.
Italsko-španělské napětí kvůli hraničním kontrolám se vyostřuje poté, co Řím odmítl výzvy a hrozby ze strany Madridu. Vláda premiérky Giorgie Meloniové v pátek důrazně prohlásila, že nepřijme žádná ultimáta ohledně národní bezpečnosti a ochrany státních hranic.
Spojené státy začínají podle magazínu Time po desetiletích utajování a zesměšňování přistupovat k tématu neidentifikovaných anomálních jevů neboli UAP s maximální vážností. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa nedávno nařídila zveřejnění stovek historických vládních hlášení o podivných objektech na obloze, čímž reaguje na dlouhodobou poptávku veřejnosti po transparentnosti.
Německou politickou scénu letos v létě zaměstnávají silné vnitřní otřesy, protože vládní Křesťanskédemokratická unie (CDU) čelí rostoucím debatám o možném odvolání kancléře Friedricha Merze. Pouhý rok po nástupu do úřadu čelí šéf německé vlády propadu popularity a klesající důvěře voličů, což souvisí s oslabenou ekonomikou i nepopulárními reformami.