Bílý dům pod vedením šéfky prezidentské kanceláře Susie Wilesové a ředitele FBI Kashe Patela spustil rozsáhlé vyšetřování úniků informací. Vyšetřovatelé se zaměřili na to, kdo vládním úředníkům a médiím poskytl detaily o bezpečnostních nedostatcích nového letadla, které americký prezident Donald Trump dostal darem od Kataru a které mělo sloužit jako Air Force One. V rámci této prověrky byli někteří úředníci přímo v areálu Bílého domu vyzváni, aby odevzdali své mobilní telefony.
Trumpa zprávy o problémech s novým letadlem silně rozhněvaly, což vedlo k rychlému zahájení intenzivního vyšetřování, které vyvolalo neklid v celé státní správě. Minimálně jeden federální úřad kvůli tomu rozeslal svým zaměstnancům e-mail s varováním. V něm je upozornil, že pokud je kontaktují cizí vyšetřovací orgány s žádostí o informace nebo odevzdání zařízení, mají neprodleně kontaktovat právníky vlastního úřadu.
Patel, který měl původně namířeno do Chicaga, byl v pátek narychlo odkloněn do Bílého domu, aby osobně převzal vedení vyšetřování. Společně s Wilesovou si zřídil provizorní štáb v západním křídle Bílého domu, kde strávil přibližně sedm hodin. Celá akce vyšla najevo hned v sobotu ráno, kdy se objevily informace o tom, že ministerstvo spravedlnosti obeslalo předvoláním čtyři novináře deníku New York Times, kteří o bezpečnostních potížích letadla informovali.
Vyšetřovatelé se nespokojili pouze s mobilními telefony, ale sháněli informace také od lidí, kteří s Trumpem cestovali nebo se podíleli na organizaci jeho cesty. Kontroly se dotkly úředníků z různých vládních agentur, přičemž ne všichni výzvu k odevzdání svých telefonů uposlechli. Tento postup podle kritiků ukazuje, do jaké míry byl Bílý dům ochoten zasahovat do nezávislého vyšetřování ministerstva spravedlnosti, což je sice v rozporu s tradicí, ale v Trumpově administrativě se to stává běžnější praxí. Trump o celém případu s Patelem také osobně telefonoval.
Krok ministerstva spravedlnosti, které předvolalo novináře New York Times, vyvolal ostrou kritiku ze strany zastánců svobody tisku, kteří jej označili za útok na první dodatek ústavy. Samotný deník již oznámil, že se bude proti soudním obsílkám bránit právní cestou.
Debaty o novém stroji za 400 milionů dolarů se rozhořely poté, co Trump před odletem z summitu NATO v Turecku nečekaně poslal nové letadlo napřed na britskou základnu Mildenhall. Prezident na sociálních sítích tvrdil, že chtěl pouze umožnit tamním vojákům prohlídku modernizovaného stroje. Sám pak odletěl starším modelem a do nového letadla přesedl až na zabezpečené základně ve Velké Británii, přičemž jakékoli bezpečnostní důvody pro tento manévr odmítl.
Zdroje z okolí prezidenta však pro CNN potvrdily, že v Turecku došlo ke změně bezpečnostního hodnocení a Wilesová Trumpovi doporučila použít bezpečnější starší stroj. Katarem darovaný letoun sice prošel rychlou modernizací obranných systémů, ale stále nedosahoval úrovně ochrany, kterou poskytuje starší prezidentský speciál navržený pro cesty do rizikových oblastí.
Podle vládních zdrojů armáda i Tajná služba považovaly nasazení darovaného Boeingu 747 za uspěchané. Standardní vývoj nových prezidentských letadel, která Trump vyjednal během svého prvního funkčního období, se potýká s velkými průtahy a stroje nebudou hotové dříve než v roce 2028. Důvodem je právě složitá instalace utajovaných komunikačních systémů, protiraketové obrany a nutnost vycvičit posádku.
Přesné rozdíly v zabezpečení obou letadel zůstávají nejasné. Letečtí experti na základě fotografií upozornili, že novému stroji zřejmě chybí viditelné prvky infračerveného systému protiraketové ochrany na zádi, což však samo o sobě definitivně nepotvrzuje, jaké systémy jsou uvnitř letadla skutečně nainstalovány.
Bílý dům pod vedením šéfky prezidentské kanceláře Susie Wilesové a ředitele FBI Kashe Patela spustil rozsáhlé vyšetřování úniků informací. Vyšetřovatelé se zaměřili na to, kdo vládním úředníkům a médiím poskytl detaily o bezpečnostních nedostatcích nového letadla, které americký prezident Donald Trump dostal darem od Kataru a které mělo sloužit jako Air Force One. V rámci této prověrky byli někteří úředníci přímo v areálu Bílého domu vyzváni, aby odevzdali své mobilní telefony.
Česko po summitu NATO, kde kvůli nedostatečným výdajům na obranu bylo tak trochu za otloukánka, neotálí. Podle Andreje Babiše by bylo dobré, aby se vytvořil společný evropský projekt protivzdušné obrany.
Televizní diváci se na konci srpna dočkají nové politické diskuze České televize, která definitivně nahradí Otázky Václava Moravce, jejichž hlavní protagonista na jaře odešel z veřejnoprávního média.
Američané už tuší, co zapříčinilo víkendové náhlé úmrtí republikánského senátora Lindseyho Grahama, jednoho z velkých spojenců prezidenta Donalda Trumpa. Grahama v Senátu nahradí jeho sestra, která byla do funkce jmenována, aniž by proběhly volby.
Německá novinářka a aktivistka Anna Liedtke, která se zúčastnila humanitární plavby flotily do Pásma Gazy, podala v Izraeli trestní oznámení kvůli znásilnění a fyzickému napadení, kterého se na ní měly dopustit dozorkyně v tamní věznici. K incidentu došlo během pěti dnů jejího zadržování poté, co izralské síly v mezinárodních vodách obsadily loď Conscience, na níž cestovala. Podle jejích slov mělo brutální zacházení v izraelské vazbě za cíl zastrašit aktivisty a odradit je od další podpory Palestiny.
Rostoucí nespokojenost v Rusku spolu s operačními úspěchy Kyjeva by mohly Moskvu konečně přimět k zasednutí k vyjednávacímu stolu. V posledních týdnech se objevuje množství zpráv o tom, že podpora ruského prezidenta Vladimira Putina mezi elitami i veřejností slábne. Tento vývoj se navíc shoduje s narůstajícími obavami v samotném Rusku, které vyvolávají stále častější a úspěšnější ukrajinské údery hluboko ve vnitrozemí, včetně útoků na Moskvu.
Francie během oslav 13. a 14. července oznámila ambiciózní balík vojenské pomoci pro Ukrajinu, který zahrnuje dodávky pokročilých stíhaček, protivzdušné obrany, řízených střel a přesně naváděných bomb. Podle prezidenta Emmanuela Macrona a dalších představitelů jde o dohodu o dlouhodobé bilaterální spolupráci, která nemá v novodobé francouzské historii obdoby. Paříž se tímto krokem zavázala poskytnout Kyjevu své nejmodernější zbraně a zároveň mu pomoci s jejich licenční výrobou přímo na ukrajinském území. Většina vybavení bude pocházet ze stávajících francouzských zásob a zvýšené domácí produkce, přičemž část nákladů pokryjí unijní mechanismy a výnosy ze zmrazených ruských aktiv.
Írán pohrozil zablokováním dalších obchodních tras v regionu v reakci na novou vlnu amerických vojenských úderů. Íránské revoluční gardy prohlásily, že Hormuzský průliv zůstane uzavřen, dokud Spojené státy neukončí své agresivní činy. Zároveň pohrozily, že odříznou i další regionální exportní kanály pro ropu a plyn, aniž by však upřesnily, o které konkrétní cesty by se mělo jednat.
Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa zavést poplatky za plavbu Hormuzským průlivem šokovalo nejen spojence z řad států Perského zálivu, ale i jeho vlastní poradce. Pondělní nečekané oznámení vyvolalo okamžitý mezinárodní tlak na to, aby šéf Bílého domu svůj požadavek přehodnotil.
Londýnský starosta Sadiq Khan podpořil výzvy odborů k zavedení maximální povolené teploty na pracovišti. Tlak na britskou vládu roste v souvislosti s opakovanými vlnami veder, kvůli kterým teploty na některých vnitřních pracovištích přesahují 40 stupňů Celsia.
Americký prezident Donald Trump pohrozil, že pokud se Írán nevrátí k jednacímu stolu, nařídí příští týden údery na tamní elektrárny a mosty. Toto varování zaznělo v rozhovoru pro stanici Fox News v době, kdy si obě země již čtvrtý den v řadě vyměňovaly raketové údery.
Zajatí afričtí rekruti, kteří bojovali na straně Ruska a skončili v ukrajinském zajetí, se stali součástí diplomatického a geopolitického boje o vliv mezi Moskvou a Kyjevem. Ukrajina se snaží na africkém kontinentu poukazovat na to, že Kreml zneužívá tamní obyvatele jako postradatelnou sílu v první linii.
