Ministerstvo obrany USA ukončuje sporný požadavek na týdenní e-maily, v nichž civilní zaměstnanci Pentagonu uváděli pět věcí, které během předchozího týdne udělali. Požadavek, který platil od března, byl podle mnohých pracovníků zbytečným administrativním břemenem. Poslední e-mail ale musí obsahovat jeden návrh na zvýšení efektivity nebo odstranění plýtvání v rámci ministerstva.
„Vaše týdenní zprávy byly připomínkou rozsahu a významu mise ministerstva a toho, že k jejímu naplnění je třeba různorodých schopností,“ uvedl ve zprávě Jules Hurst, dočasně pověřený šéf personální sekce Pentagonu. Současně zaměstnance upozornil, že návrhy nemají obsahovat nic utajovaného či citlivého.
Cvičení s názvem „5 bodů“ původně pocházelo z Úřadu pro správu personálu (OPM), a to jako součást iniciativy Poradního výboru Bílého domu pro efektivitu státní správy. Mělo jít o způsob, jak zdůraznit přínos jednotlivých zaměstnanců a zmapovat jejich každodenní přínos.
V praxi se však nový požadavek setkal s nevolí. Jeden z civilních zaměstnanců ministerstva obrany v březnu řekl pro server Defense One: „Nikdo nám neřekl, k čemu to skutečně slouží nebo kdo to čte. Všichni se tomu vtipně smějeme. Je to jen další úkol, který nás odvádí od důležité práce, kterou nestíháme a za kterou jsme navíc málo placeni.“
Podle mluvčího Pentagonu nejsou známy žádné případy, kdy by tyto týdenní e-maily vedly k disciplinárním opatřením. Návrhy z posledních zpráv zůstanou interní a nebudou veřejně prezentovány.
Na rozdíl od známého programu námořnictva „Beneficial Suggestions“, který funguje již několik desetiletí a zaměstnancům za úspěšné nápady vyplácí finanční odměny, Pentagon žádné finanční pobídky nezmiňuje.
Například tento měsíc jeden z center Námořního velení pro systémy (NAVSEA) vyplatil civilním pracovníkům celkem 11 050 dolarů za návrhy, které organizaci ušetřily téměř čtvrt milionu dolarů.
Pentagon tak končí jednu administrativní kapitolu, ale ponechává otevřené dveře kreativním nápadům, jak snížit výdaje a zvýšit efektivitu – tentokrát však bez slibů a bez odměn.
Česká republika zažívá v oblasti památek a kulturních institucí paradox. Na jedné straně stojí rekordní zájem návštěvníků, na straně druhé experiment státu s bezplatným vstupem, který tento zájem dále uměle zesiluje.
Král popu ožívá. Na koncert Michaela Jacksona, který během veleúspěšné kariéry zazpíval i v Praze, už sice nezajdete, ale po celém Česku můžete zajít na jeho životní příběh do kina. Ve čtvrtek měl totiž premiéru nový a netrpělivě očekávaný film Michael.
U soudu ve Washingtonu poprvé stanul muž, který se během posledního dubnového víkendu pokusil zastřelit amerického prezidenta Donalda Trumpa. Útočník si vyslechl obvinění, hrozí mu doživotí. Informovala o tom britská stanice BBC.
Z Bulharska k českému soudu a do vazby zamířil další obviněný v případu březnového teroristického útoku v Pardubicích. Podle policistů existovaly hned tři zákonné důvody pro umístění této osoby do vazby.
Poslední dny zbývají z letošního dubna, už v pátek se rozběhne květen. Není tak divu, že meteorologové už tuší, jak v Česku bude po většinu následujícího měsíce. Prozradili to v nejnovějším měsíčním výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Jednou ze smutných zpráv, které v dubnu zasáhly Česko, bylo úmrtí jedinečného Jana Potměšila. Známý herec, jenž bojoval s nepřízní osudu, zemřel ve věku 60 let. Už zítra budou lidé mít možnost se s ním v Praze rozloučit.
Stalo se to v dubnu a opakovat se to bude i v květnu. O čem je řeč? Vězte, že o uzavřených obchodech kvůli státním svátkům. První z dvojice květnových nás čeká už v pátek. Bude otevřeno, anebo nikoliv?
Jedním z klíčových ukazatelů, se kterými pracuje aktuální zpráva OECD, je takzvaný daňový klín. Zní to složitě, ale princip je jednoduchý: ukazuje, kolik z celkové ceny práce připadne státu. Pokud zaměstnavatel na pracovníka vydá 100 korun, daňový klín říká, kolik z této částky skončí na daních a odvodech a kolik zaměstnanec skutečně dostane na účet. Tedy jak velký je pomyslný klín, jejž stát vráží mezi zaměstnavatele a zaměstnance.
Během sobotní večeře Asociace zpravodajů v Bílém domě došlo k dramatické situaci, kdy se ozvala střelba v těsné blízkosti sálu, kde seděli prezident Donald Trump a první dáma Melania Trumpová. Prezident uvedl, že Melaniinou první reakcí na zaslechnutou střelbu bylo konstatování, že slyší ‚hluk‘. Manželé se v tu chvíli nacházeli přímo na pódiu, odkud je ochranka rychle evakuovala do bezpečného prostoru.
Spojené státy se vzpamatovávají z dalšího útoku na prezidenta Donalda Trumpa, ke kterému došlo v sobotu 25. dubna 2026 během výroční večeře Asociace zpravodajů v Bílém domě. Útočník vtrhl do prostor hotelu Washington Hilton, kde se akce konala. Jde o třetí podobný incident zaměřený na Trumpa za poslední tři roky, což vyvolává hluboké obavy z narůstající vlny politického násilí v zemi.
Britský král Karel III. míří do Spojených států na návštěvu, která je výsledkem měsíců strategického plánování na nejvyšší úrovni britské vlády. Přestože je cesta oficiálně prezentována jako dar k 250. narozeninám USA, její skutečný význam spočívá v diplomatickém úsilí o urovnání napjatých vztahů mezi administrativou Donalda Trumpa a vládou premiéra Keira Starmera.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu čelí před nadcházejícími volbami vážné výzvě v podobě nové politické síly. Dva jeho nejvýraznější rivalové, pravicový politik Naftali Bennett a centrista Jair Lapid, se rozhodli spojit síly s cílem ukončit jeho dlouholeté působení v čele vlády. Společně oznámili fúzi svých stran a otevřeně vyzvali ke spolupráci dalšího lídra, Gadiho Eisenkota. Tento krok má podle mnoha analytiků potenciál zásadně zamíchat rozložením sil v izraelském Knesetu.