Ministerstvo obrany USA ukončuje sporný požadavek na týdenní e-maily, v nichž civilní zaměstnanci Pentagonu uváděli pět věcí, které během předchozího týdne udělali. Požadavek, který platil od března, byl podle mnohých pracovníků zbytečným administrativním břemenem. Poslední e-mail ale musí obsahovat jeden návrh na zvýšení efektivity nebo odstranění plýtvání v rámci ministerstva.
„Vaše týdenní zprávy byly připomínkou rozsahu a významu mise ministerstva a toho, že k jejímu naplnění je třeba různorodých schopností,“ uvedl ve zprávě Jules Hurst, dočasně pověřený šéf personální sekce Pentagonu. Současně zaměstnance upozornil, že návrhy nemají obsahovat nic utajovaného či citlivého.
Cvičení s názvem „5 bodů“ původně pocházelo z Úřadu pro správu personálu (OPM), a to jako součást iniciativy Poradního výboru Bílého domu pro efektivitu státní správy. Mělo jít o způsob, jak zdůraznit přínos jednotlivých zaměstnanců a zmapovat jejich každodenní přínos.
V praxi se však nový požadavek setkal s nevolí. Jeden z civilních zaměstnanců ministerstva obrany v březnu řekl pro server Defense One: „Nikdo nám neřekl, k čemu to skutečně slouží nebo kdo to čte. Všichni se tomu vtipně smějeme. Je to jen další úkol, který nás odvádí od důležité práce, kterou nestíháme a za kterou jsme navíc málo placeni.“
Podle mluvčího Pentagonu nejsou známy žádné případy, kdy by tyto týdenní e-maily vedly k disciplinárním opatřením. Návrhy z posledních zpráv zůstanou interní a nebudou veřejně prezentovány.
Na rozdíl od známého programu námořnictva „Beneficial Suggestions“, který funguje již několik desetiletí a zaměstnancům za úspěšné nápady vyplácí finanční odměny, Pentagon žádné finanční pobídky nezmiňuje.
Například tento měsíc jeden z center Námořního velení pro systémy (NAVSEA) vyplatil civilním pracovníkům celkem 11 050 dolarů za návrhy, které organizaci ušetřily téměř čtvrt milionu dolarů.
Pentagon tak končí jednu administrativní kapitolu, ale ponechává otevřené dveře kreativním nápadům, jak snížit výdaje a zvýšit efektivitu – tentokrát však bez slibů a bez odměn.
Americký miliardář Elon Musk potvrdil, že jeho společnost SpaceX omezila ukrajinské připojení k satelitní síti Starlink. Stalo se tak poté, co ukrajinští představitelé oznámili obnovení stabilního provozu a vyřešení dřívějších problémů s konektivitou, které podle Kyjeva omezovaly obranné operace armády.
Americká politická scéna se nachází v závěrečné fázi kampaně před blížícími se listopadovými volbami do Kongresu, což o uplynulém víkendu potvrdila ostrá konfrontace dvou významných politických osobností. Současná hlava státu Donald Trump a bývalý prezident Barack Obama uspořádali souběžné předvolební mítinky v klíčových státech, kde navzájem hájili zájmy svých politických stran a ostře kritizovali protistranu.
Severní Korea pokročila v přesnosti balistických raket a zřídila sériovou výrobu úderných dronů díky technické a operační pomoci z Ruské federace. Oznámil to list Kyiv Post s odvoláním na zprávy západních zpravodajských služeb a deníku The New York Times. Moskva poskytuje Pchjongjangu vojenské technologie výměnou za severokorejskou munici, dělníky a tisíce bojových vojáků nasazených v ruské Kurské oblasti.
Britský premiér Andy Burnham vyzval k otevřené a věcné diskusi s veřejností o možném návratu k volnému pohybu osob mezi Spojeným královstvím a Evropskou unií. Podle jeho vyjádření je na čase přehodnotit dosavadní vztahy s unijním blokem a předložit voličům různé budoucí varianty. Tyto záměry zazněly v kontextu příprav na nadcházející summit v Bruselu.
Rozsáhlý únik vnitřní komunikace německé pravicově populistické strany Alternativa pro Německo odhalil radikální obrat její spolupředsedkyně Alice Weidelové. Hackeři podle webu Politico zveřejnili statisíce interních e-mailů a dokumentů, které zachycují její dřívější ostrou kritiku kontroverzního stranického kolegy Björna Höckeho. Zveřejněné materiály poskytují vzácný pohled do zákulisí nejsilnější německé pravicové formace.
Izrael se připravuje na nadcházející parlamentní volby, avšak Palestinci v Gaze pohlížejí na výsledek s velkými obavami a pesimismem. Humanitární katastrofa v oblasti zůstává během volební kampaně zcela ignorována hlavními politickými soupeři. Budoucnost území, které z velké části skončilo v troskách, tak závisí na politické reprezentaci státu, jenž konflikt vedl.
Během sobotních celonárodních protestů ve Francii bylo zadrženo téměř tisíc lidí poté, co do ulic vyrazily stovky tisíc demonstrantů. Po převážně pokojných shromážděních vypukly v řadě velkých měst včetně Paříže, Marseille a Bordeaux prudké střety. Úřady proti účastníkům protestů nasadily slzný plyn i vodní děla.
Evropa se před nadcházející zimní sezónou ocitá na prahu hluboké společenské krize, kterou provázejí prudce rostoucí životní náklady, vysoká inflace, drahé energie a stagnující ekonomický růst. Růst cen nájmů a základních potřeb vede k vyčerpání rodinných rozpočtů a sílící frustraci obyvatel, která se čím dál častěji projevuje masovými protesty, stávkami a střety s policií napříč celým kontinentem, píše Politico.
Izrael stojí na prahu mimořádně napjatých parlamentních voleb, které rozhodnou o politické budoucnosti země a možná i o definitivním konci jedné éry. V centru veškerého dění stojí premiér Benjamin Netanjahu, jenž zemi dominoval po tři desetiletí a v úřadu premiéra strávil dohromady více než devatenáct let.
V noci ze soboty na neděli se v České republice i ve většině evropských zemí uskutečnil tradiční podzimní posun času, který ukončil období letního režimu. Přesně ve tři hodiny ráno se ručičky hodin posunuly o jednu hodinu zpět na druhou hodinu středoevropského času. Zatímco na mobilních telefonech, počítačích či chytrých hodinkách se změna aplikovala automaticky, např. u nástěnných analogových hodin je potřeba změnu provést ručně.
Francouzská města, zejména Paříž, Marseille, Lyon či Toulouse, zažívají další vlnu masových protestů provázenou přísnými bezpečnostními opatřeními a plošnými restrikcemi ze strany státních orgánů. Demonstrace reagují na dlouhodobou nespokojenost občanů s politikou vlády, klesající kupní silou a stavem veřejných služeb. Ulice velkých měst zaplnily tisíce lidí, kteří požadují hluboké sociální a fiskální změny.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že provozní rychlosti satelitních sítí Starlink a Starshield byly plně obnoveny na úroveň před zavedením restrikcí. To ukrajinským obranným silám opět umožňuje efektivně čelit dronovým útokům a bezpečně zajišťovat logistiku na frontové linii.