Snaha Donalda Trumpa o získání Grónska, která se kdysi zdála být jen výstředním nápadem, se v roce 2026 stala ústředním bodem americké zahraniční politiky a vyvolala jednu z největších diplomatických krizí posledních let. Kořeny této posedlosti sahají do začátku roku 2018, kdy Trump v Situation Room obdržel zpravodajský brífink o rostoucí aktivitě ruských ponorek a čínských plavidel v Arktidě. Právě tehdy se zrodila jeho myšlenka, že USA potřebují v severním Atlantiku trvalejší a silnější základnu.
Další impuls přišel v květnu téhož roku od Ronalda Laudera, dědice kosmetického impéria a Trumpova dlouholetého přítele. Lauder tehdy prezidentovi naznačil, že Dánsko prochází ekonomickými potížemi a USA by mohly této situace využít k přímému odkoupení ostrova. Ačkoli se tehdy kritici smáli, Trump to myslel vážně. Navazoval tím na historické snahy svých předchůdců, jako byl Harry Truman, který v roce 1949 nabízel za Grónsko 100 milionů dolarů ve zlatě.
V Trumpových očích byla současná situace v Grónsku známkou americké slabosti. Štvalo ho, že USA po skončení studené války omezily svou přítomnost na ostrově, zatímco Dánsko si nad ním udrželo politickou kontrolu. Když se dozvěděl o historii základny Thule (dnes Pituffik), kterou USA vybudovaly jako klíčový prvek jaderného odstrašování, vnímal její předání pod dánskou správu jako další případ, kdy se Spojené státy vzdaly majetku ve prospěch evropských spojenců.
Po svém znovuzvolení v roce 2024 učinil Trump z ovládnutí Grónska prioritu svého druhého funkčního období. Podle jeho blízkých spolupracovníků, jako je Keith Kellogg, v prvním období k realizaci nedošlo jen kvůli domácím rozptýlením, ale nyní už nic nestojí v cestě. Trump začal rámovat kontrolu nad ostrovem jako bezpečnostní imperativ v éře arktického soupeření a varoval před militarizací regionu ze strany Ruska a Číny.
Začátek roku 2025 přinesl dramatickou eskalaci. V lednu vyslal Trump do Nuuku improvizovanou delegaci ve složení Donald Trump ml., Charlie Kirk a Sergio Gor. Letěli tam uprostřed noci strojem Trump Force One, aby vyslali jasný signál o prezidentových úmyslech. Přestože se nesetkali s žádnými oficiálními představiteli, fotografie z větrného náměstí v Nuuku, kterou Trump sdílel na Truth Social s komentářem, že „lidé v Grónsku jsou MAGA“, vyvolala v Kodani i v Bruselu zděšení.
V březnu 2025 následovala historicky první návštěva úřadujícího amerického viceprezidenta J. D. Vance v Grónsku. Přestože ho tamní vláda nepozvala a proti jeho návštěvě se plánovaly protesty, Vance navštívil základnu Pituffik. Ve svém projevu k vojákům ostře kritizoval Dánsko za to, že nedokáže zajistit bezpečnost ostrova, a prohlásil, že USA nenechají Arktidu napospas Rusku a Číně.
Dánsko a jeho spojenci reagovali na americký nátlak nevídanou vojenskou demonstrací. Pod hlavičkou operace „Arctic Endurance“ vyslaly Francie, Německo, Norsko a další země do Grónska své jednotky. Cílem bylo jasně ukázat, že suverenita Grónska je nedotknutelná. Tento krok však Trumpa pouze vyprovokoval k výhrůžkám zavedením vysokých cel na dovoz z Dánska a dalších evropských zemí, které se do cvičení zapojily.
Krize vyvrcholila v lednu 2026, kdy Trump nevyloučil použití vojenské síly k anektování ostrova a pohrozil Evropě obchodní válkou. Napětí mezi USA a NATO dosáhlo bodu zlomu. Kanadský premiér Mark Carney na ekonomickém fóru v Davosu hovořil o „rozvratu světového řádu“. Svět se obával, že Trump skutečně hodlá překreslit mapu vlivu v západní polokouli bez ohledu na historické vazby.
Dne 21. ledna 2026 však došlo k nečekanému obratu. Po jednání s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem v Davosu Trump oznámil, že dosáhli „rámcové dohody“. Prezident upustil od hrozeb silou i cly a prohlásil, že dosáhl všeho, co chtěl. Ačkoli dánské zdroje popírají, že by dohoda zahrnovala změnu suverenity, mluví se o výrazném posílení amerických bezpečnostních práv a přístupu k nerostnému bohatství.
Trumpova posedlost Grónskem je okýnkem do logiky jeho zahraniční politiky. Je odhodlán přetvořit svět podle svých představ a dokončit to, co ostatní jen zvažovali. Pro jeho stoupence, jako je Steve Bannon, je Grónsko symbolem naprosté kontroly. Pro zbytek světa zůstává připomínkou toho, jak daleko je prezident ochoten zajít v prosazování své osobní moci.
Republikánská strana amerického prezidenta Donalda Trumpa utrpěla v kongresových volbách nečekaně těžkou porážku, která je v hodnoceních označována za jednu z největších proher za poslední desítky let. Zatímco republikáni doufali, že se jim podaří udržet alespoň kontrolu nad Senátem, výsledky ukázaly na masivní vlnu nespokojenosti voličů s dosavadním směřováním vládní politiky.
Výsledky nedávných amerických kongresových voleb vyvolaly v Kanadě vlnu naděje na zmírnění sporných celních opatření, která administrativou prezidenta Donalda Trumpa dopadají na vzájemný obohacující obchod. Demokratický úspěch ve volbách, který vnímají představitelé kanadské politické scény jako jasné odmítnutí dosavadní obchodní politiky Bílého domu, přinesl novou dynamiku do debat o budoucím směřování ekonomických vztahů.
Francouzská národní krevní služba oznámila, že neznámí hackeři pronikli do řídicích systémů a nebezpečně zvýšili teploty ve třech chladicích skladech uchovávajících zásadní krevní produkty. Tento incident, který se odehrál v noci na pondělí, představuje další eskalaci probíhající vlny kybernetických útoků na chladicí zařízení a mrazicí boxy napříč celou Evropou.
Britská vláda se oficiálně omluvila ukrajinským dětským uprchlíkům, kterým učitelé v anglických školách doporučovali studium ruštiny v době, kdy v zemi chyběla odpovídající zkouška v ukrajinském jazyce. Oznámení doprovodilo představení vládního financování zcela nové zkoušky GCSE z ukrajinštiny, kterou v západním Londýně představila ministryně školství Georgia Gouldová.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro stanici CNN Türk prohlásil, že je připraven setkat se s ruským vůdcem Vladimirem Putinem v Turecku, aby s ním jednal o příměří a ukončení války. Vyjádřil naději, že by uspořádání těchto přímých rozhovorů mohl pomoci zprostředkovat turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan. Přímá jednání na prezidentské úrovni označil za nezbytný krok poté, co dosavadní kontakty mezi oběma stranami nedokázaly konflikt ukončit.
Izraelská volební komise oficiálně potvrdila konečné výsledky nedávných parlamentních voleb, které připravily krajně pravicovou koalici premiéra Benjamina Netanjahua o vládní většinu. Komise současně odmítla obvinění z rozsáhlých podvodů a zahraničního vměšování, která šířil úřadující předseda vlády. Tyto výsledky otevírají cestu k sestavení nové vládní koalice pod vedením opozice.
Zahraniční spojenci Spojených států vyjadřují naději, že se po výsledcích nedávných kongresových voleb dočkají určité regulace administrativy prezidenta Donalda Trumpa. Demokratičtí kandidáti dokázali v celostátním měřítku ovládnout Kongres, což vnímají představitelé mnoha zemí jako zásadní odmítnutí dosavadního směřování vládní politiky. Tento politický obrat by mohl podle diplomatů zmírnit tlak spojený s dosavadními kroky Washingtonu v oblasti mezinárodních vztahů.
Demokraté dosáhli v letošních kongresových volbách zásadního triumfu, když podle konečných projekcí ovládli Senát i Sněmovnu reprezentantů. Získali tak plnou kontrolu nad americkým Kongresem po zbytek druhého funkčního období prezidenta Donalda Trumpa. Tyto výsledky přinesly opoziční straně řadu důvodů k oslavám a pro republikány znamenaly hluboké zklamání. Volby se tak zapsaly do historie jako jeden z nejvýraznějších politických otřesů posledních let.
Demokraté dosáhli v letošních amerických kongresových volbách historického triumfu a převzali kontrolu nad oběma komorami Kongresu. Rozsáhlá porážka republikánů je politickými analytiky vnímána jako ostré odmítnutí dvouletého působení prezidenta Donalda Trumpa v Bílém domě. Podle nově zveřejněných analýz BBC vedlo k tomuto politickému obratu hned několik klíčových faktorů včetně ekonomických potíží a zahraničních konfliktů.
Evropská komise připravuje obezřetný harmonogram pro přístupové rozhovory Ukrajiny k Evropské unii, který stanovuje omezené cíle pro pokrok v roce 2027 a vyhýbá se jakémukoli datu členství. Podle dokumentu získaného serverem Politico musí Kyjev urychleně a výrazně pokročit v reformách právního státu. Splnění těchto klíčových požadavků v první polovině roku 2027 je nezbytnou podmínkou pro předběžné uzavření rozhovorů v jednotlivých oblastech.
Brusel by mohl projevit flexibilitu a umožnit Velké Británii setrvat mimo jednotnou měnu euro a schengenský prostor v případě, že by se země rozhodla znovu požádat o členství v Evropské unii. Tuto informaci poskytli webu Politico pod podmínkou anonymity dva unijní úředníci obeznámení s přístupem evropského bloku. Případná úleva od těchto povinností by představovala významnou podporu pro ambice britského premiéra Andyho Burnhama.
Severoatlantická aliance umožní Ukrajině nakupovat zbraně, munici a vojenské vybavení prostřednictvím své centrální agentury pro zadávání zakázek. Tento krok podle deníku Financial Times potenciálně umožní Kyjevu získat obranné dodávky rychleji a za výhodnějších podmínek.