Snaha Donalda Trumpa o získání Grónska, která se kdysi zdála být jen výstředním nápadem, se v roce 2026 stala ústředním bodem americké zahraniční politiky a vyvolala jednu z největších diplomatických krizí posledních let. Kořeny této posedlosti sahají do začátku roku 2018, kdy Trump v Situation Room obdržel zpravodajský brífink o rostoucí aktivitě ruských ponorek a čínských plavidel v Arktidě. Právě tehdy se zrodila jeho myšlenka, že USA potřebují v severním Atlantiku trvalejší a silnější základnu.
Další impuls přišel v květnu téhož roku od Ronalda Laudera, dědice kosmetického impéria a Trumpova dlouholetého přítele. Lauder tehdy prezidentovi naznačil, že Dánsko prochází ekonomickými potížemi a USA by mohly této situace využít k přímému odkoupení ostrova. Ačkoli se tehdy kritici smáli, Trump to myslel vážně. Navazoval tím na historické snahy svých předchůdců, jako byl Harry Truman, který v roce 1949 nabízel za Grónsko 100 milionů dolarů ve zlatě.
V Trumpových očích byla současná situace v Grónsku známkou americké slabosti. Štvalo ho, že USA po skončení studené války omezily svou přítomnost na ostrově, zatímco Dánsko si nad ním udrželo politickou kontrolu. Když se dozvěděl o historii základny Thule (dnes Pituffik), kterou USA vybudovaly jako klíčový prvek jaderného odstrašování, vnímal její předání pod dánskou správu jako další případ, kdy se Spojené státy vzdaly majetku ve prospěch evropských spojenců.
Po svém znovuzvolení v roce 2024 učinil Trump z ovládnutí Grónska prioritu svého druhého funkčního období. Podle jeho blízkých spolupracovníků, jako je Keith Kellogg, v prvním období k realizaci nedošlo jen kvůli domácím rozptýlením, ale nyní už nic nestojí v cestě. Trump začal rámovat kontrolu nad ostrovem jako bezpečnostní imperativ v éře arktického soupeření a varoval před militarizací regionu ze strany Ruska a Číny.
Začátek roku 2025 přinesl dramatickou eskalaci. V lednu vyslal Trump do Nuuku improvizovanou delegaci ve složení Donald Trump ml., Charlie Kirk a Sergio Gor. Letěli tam uprostřed noci strojem Trump Force One, aby vyslali jasný signál o prezidentových úmyslech. Přestože se nesetkali s žádnými oficiálními představiteli, fotografie z větrného náměstí v Nuuku, kterou Trump sdílel na Truth Social s komentářem, že „lidé v Grónsku jsou MAGA“, vyvolala v Kodani i v Bruselu zděšení.
V březnu 2025 následovala historicky první návštěva úřadujícího amerického viceprezidenta J. D. Vance v Grónsku. Přestože ho tamní vláda nepozvala a proti jeho návštěvě se plánovaly protesty, Vance navštívil základnu Pituffik. Ve svém projevu k vojákům ostře kritizoval Dánsko za to, že nedokáže zajistit bezpečnost ostrova, a prohlásil, že USA nenechají Arktidu napospas Rusku a Číně.
Dánsko a jeho spojenci reagovali na americký nátlak nevídanou vojenskou demonstrací. Pod hlavičkou operace „Arctic Endurance“ vyslaly Francie, Německo, Norsko a další země do Grónska své jednotky. Cílem bylo jasně ukázat, že suverenita Grónska je nedotknutelná. Tento krok však Trumpa pouze vyprovokoval k výhrůžkám zavedením vysokých cel na dovoz z Dánska a dalších evropských zemí, které se do cvičení zapojily.
Krize vyvrcholila v lednu 2026, kdy Trump nevyloučil použití vojenské síly k anektování ostrova a pohrozil Evropě obchodní válkou. Napětí mezi USA a NATO dosáhlo bodu zlomu. Kanadský premiér Mark Carney na ekonomickém fóru v Davosu hovořil o „rozvratu světového řádu“. Svět se obával, že Trump skutečně hodlá překreslit mapu vlivu v západní polokouli bez ohledu na historické vazby.
Dne 21. ledna 2026 však došlo k nečekanému obratu. Po jednání s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem v Davosu Trump oznámil, že dosáhli „rámcové dohody“. Prezident upustil od hrozeb silou i cly a prohlásil, že dosáhl všeho, co chtěl. Ačkoli dánské zdroje popírají, že by dohoda zahrnovala změnu suverenity, mluví se o výrazném posílení amerických bezpečnostních práv a přístupu k nerostnému bohatství.
Trumpova posedlost Grónskem je okýnkem do logiky jeho zahraniční politiky. Je odhodlán přetvořit svět podle svých představ a dokončit to, co ostatní jen zvažovali. Pro jeho stoupence, jako je Steve Bannon, je Grónsko symbolem naprosté kontroly. Pro zbytek světa zůstává připomínkou toho, jak daleko je prezident ochoten zajít v prosazování své osobní moci.
Premiér Andrej Babiš (ANO) navštívil v sobotu Dny NATO, kde se zúčastnil představení čtveřice baterií protiletadlového systému Spyder a navštívil stánky bezpečnostních složek a společností obranného průmyslu. Akce se zúčastnili také místopředseda vlády a ministr obrany Jaromír Zůna, 1. místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček, ministr vnitra Lubomír Metnar a ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka.
Příští týden začne astronomický podzim, takže mnoho lidí začne o to více doufat, že se ještě dočkáme babího léta. Podle meteorologů Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) je to pravděpodobné.
Íránští představitelé pokračují ve vyjádřeních, která se v Bílém domě nebudou líbit. Írán konkrétně nadále nechce ztratit kontrolu nad klíčovým Hormuzským průlivem. Teherán podle předsedy parlamentu Mohammada Bághera Ghálíbáfa neotevře klíčovou námořní cestu dříve, než Washington přistoupí na jeho podmínky.
Válka slov mezi britskou královskou rodinou a bratrem princezny Diany může dále nabírat na intenzitě. Charles Spencer si trvá na tom, že slova, která měl pronést princ Charles po smrti bývalé manželky, opravdu zazněla.
Evropa je impotentní, tvrdí premiér Andrej Babiš (ANO) v souvislosti s nadále pokračující válkou na Ukrajině. Evropští lídři podle Babiše nechtějí jednat o míru a mluví jen o válce. Předseda vlády také reagoval na kritiku výše českých obranných výdajů.
Rusko i Ukrajina hlásí mrtvé během vzájemných víkendových útoků. Ukrajinské drony ve velkém počtu zaútočily na Moskvu, ruské bezpilotní stroje zabíjely v okolí Kyjeva i dalších oblastech. O útocích informovala britská stanice BBC.
Od našich východních sousedů míří do světa slova, která se spojencům Bratislavy nemohou líbit. Slovensko se podle premiéra Roberta Fica nenechá vtáhnout do případné války s Ruskem. Fico prohlásil, že zodpovědnost za eskalaci s Moskvou musí případně převzít ten, kdo ji způsobí.
Německo se chystá zavést cenový strop na pohonné hmoty, který může být svým principem překvapivě podobný regulaci, již letos na jaře uplatňovalo Česko. Nešlo by tedy o „maďarský“ model, kdy stát politicky určí pevnou cenu litru benzínu či nafty bez ohledu na aktuální náklady.
Kam na houby? To už není tak zapeklitá otázka jako před několika týdny, protože podmínky se konečně zlepšily a rovnou výrazně. Přibývá nicméně i případů, kdy policisté musí pátrat v lesích po ztracených lidech. Policie se tak rozhodla připomenout několik základních pravidel a zásad.
Z Ruska přicházejí první ostré reakce na nové americké sankce. Velmi ostrý slovník použil exprezident Dmitrij Medveděv. Americké politiky po podpisu zákona prezidentem Donaldem Trumpem nařkl z rusofobie.
Předpověď na příští víkend může lidi mimořádně zajímat. Nejen, že půjde o první víkend astronomického podzimu, ale všichni se ho prodloužíme o den díky pondělnímu státnímu svátku. Jak bude podle informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ)?
Umělá inteligence sice lidem v mnoha lidech pomáhá, ale už se postarala i o velmi nebezpečnou situaci. Podle zjištění americké stanice CNN málem letos způsobila konflikt mezi USA a Čínou, když pro analytika velitelství speciálních operací špatně vyhodnotila, jaký náklad se nachází na čínské lodi.