Snaha Donalda Trumpa o získání Grónska, která se kdysi zdála být jen výstředním nápadem, se v roce 2026 stala ústředním bodem americké zahraniční politiky a vyvolala jednu z největších diplomatických krizí posledních let. Kořeny této posedlosti sahají do začátku roku 2018, kdy Trump v Situation Room obdržel zpravodajský brífink o rostoucí aktivitě ruských ponorek a čínských plavidel v Arktidě. Právě tehdy se zrodila jeho myšlenka, že USA potřebují v severním Atlantiku trvalejší a silnější základnu.
Další impuls přišel v květnu téhož roku od Ronalda Laudera, dědice kosmetického impéria a Trumpova dlouholetého přítele. Lauder tehdy prezidentovi naznačil, že Dánsko prochází ekonomickými potížemi a USA by mohly této situace využít k přímému odkoupení ostrova. Ačkoli se tehdy kritici smáli, Trump to myslel vážně. Navazoval tím na historické snahy svých předchůdců, jako byl Harry Truman, který v roce 1949 nabízel za Grónsko 100 milionů dolarů ve zlatě.
V Trumpových očích byla současná situace v Grónsku známkou americké slabosti. Štvalo ho, že USA po skončení studené války omezily svou přítomnost na ostrově, zatímco Dánsko si nad ním udrželo politickou kontrolu. Když se dozvěděl o historii základny Thule (dnes Pituffik), kterou USA vybudovaly jako klíčový prvek jaderného odstrašování, vnímal její předání pod dánskou správu jako další případ, kdy se Spojené státy vzdaly majetku ve prospěch evropských spojenců.
Po svém znovuzvolení v roce 2024 učinil Trump z ovládnutí Grónska prioritu svého druhého funkčního období. Podle jeho blízkých spolupracovníků, jako je Keith Kellogg, v prvním období k realizaci nedošlo jen kvůli domácím rozptýlením, ale nyní už nic nestojí v cestě. Trump začal rámovat kontrolu nad ostrovem jako bezpečnostní imperativ v éře arktického soupeření a varoval před militarizací regionu ze strany Ruska a Číny.
Začátek roku 2025 přinesl dramatickou eskalaci. V lednu vyslal Trump do Nuuku improvizovanou delegaci ve složení Donald Trump ml., Charlie Kirk a Sergio Gor. Letěli tam uprostřed noci strojem Trump Force One, aby vyslali jasný signál o prezidentových úmyslech. Přestože se nesetkali s žádnými oficiálními představiteli, fotografie z větrného náměstí v Nuuku, kterou Trump sdílel na Truth Social s komentářem, že „lidé v Grónsku jsou MAGA“, vyvolala v Kodani i v Bruselu zděšení.
V březnu 2025 následovala historicky první návštěva úřadujícího amerického viceprezidenta J. D. Vance v Grónsku. Přestože ho tamní vláda nepozvala a proti jeho návštěvě se plánovaly protesty, Vance navštívil základnu Pituffik. Ve svém projevu k vojákům ostře kritizoval Dánsko za to, že nedokáže zajistit bezpečnost ostrova, a prohlásil, že USA nenechají Arktidu napospas Rusku a Číně.
Dánsko a jeho spojenci reagovali na americký nátlak nevídanou vojenskou demonstrací. Pod hlavičkou operace „Arctic Endurance“ vyslaly Francie, Německo, Norsko a další země do Grónska své jednotky. Cílem bylo jasně ukázat, že suverenita Grónska je nedotknutelná. Tento krok však Trumpa pouze vyprovokoval k výhrůžkám zavedením vysokých cel na dovoz z Dánska a dalších evropských zemí, které se do cvičení zapojily.
Krize vyvrcholila v lednu 2026, kdy Trump nevyloučil použití vojenské síly k anektování ostrova a pohrozil Evropě obchodní válkou. Napětí mezi USA a NATO dosáhlo bodu zlomu. Kanadský premiér Mark Carney na ekonomickém fóru v Davosu hovořil o „rozvratu světového řádu“. Svět se obával, že Trump skutečně hodlá překreslit mapu vlivu v západní polokouli bez ohledu na historické vazby.
Dne 21. ledna 2026 však došlo k nečekanému obratu. Po jednání s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem v Davosu Trump oznámil, že dosáhli „rámcové dohody“. Prezident upustil od hrozeb silou i cly a prohlásil, že dosáhl všeho, co chtěl. Ačkoli dánské zdroje popírají, že by dohoda zahrnovala změnu suverenity, mluví se o výrazném posílení amerických bezpečnostních práv a přístupu k nerostnému bohatství.
Trumpova posedlost Grónskem je okýnkem do logiky jeho zahraniční politiky. Je odhodlán přetvořit svět podle svých představ a dokončit to, co ostatní jen zvažovali. Pro jeho stoupence, jako je Steve Bannon, je Grónsko symbolem naprosté kontroly. Pro zbytek světa zůstává připomínkou toho, jak daleko je prezident ochoten zajít v prosazování své osobní moci.
Americký prezident Donald Trump odstranil ze své sociální sítě Truth Social video, které obsahovalo rasistický záběr zobrazující manžele Obamovy jako lidoopy. Tento incident, jenž se odehrál v prvním únorovém týdnu roku 2026, vyvolal vlnu kritiky napříč americkou politickou scénou.
Snaha Donalda Trumpa o získání Grónska, která se kdysi zdála být jen výstředním nápadem, se v roce 2026 stala ústředním bodem americké zahraniční politiky a vyvolala jednu z největších diplomatických krizí posledních let. Kořeny této posedlosti sahají do začátku roku 2018, kdy Trump v Situation Room obdržel zpravodajský brífink o rostoucí aktivitě ruských ponorek a čínských plavidel v Arktidě. Právě tehdy se zrodila jeho myšlenka, že USA potřebují v severním Atlantiku trvalejší a silnější základnu.
Dánská premiérka Mette Frederiksenová vystoupila na pařížské univerzitě Sciences Po s varováním, že dosavadní globální pořádek definitivně skončil a k původnímu stavu se již nevrátí. Zdůraznila nezbytnost spojenectví Evropy a USA tváří v tvář ruským hrozbám, ačkoliv transatlantické vztahy v posledních týdnech citelně ochladly. Podle dánské předsedkyně vlády Rusko o mír s Evropou nestojí, což vyžaduje jednotnou a nekompromisní reakci celého Západu.
Po dvou letech války přineslo příměří z 10. října do Pásma Gazy nejistý klid, ačkoliv izraelské údery zcela neustaly. Pro osmačtyřicetiletou Hebu je přežití uplynulých let zázrakem, přesto se stále potýká s úzkostí a pocitem ohrožení. Podle ní není nic zaručeno a válka se může kdykoliv vrátit, přičemž humanitární pomoc do enklávy proudí jen ve velmi omezeném množství.
Útok na generálporučíka Vladimira Alexejeva na první pohled nevykazuje znaky typické operace ukrajinských tajných služeb. Přestože Kyjev takovou akci nepochybně schvaluje, k odpovědnosti se dosud nepřihlásil, což je u podobných incidentů neobvyklé. Dosavadní atentáty v Moskvě totiž probíhaly podle zcela jiného scénáře, upozornil Sky News.
Jednání mezi Spojenými státy a Íránem v ománském Maskatu byla prozatím ukončena. Mluvčí íránského ministerstva zahraničí v pátek uvedl, že rozhovory dospěly ke svému závěru, aniž by však upřesnil, kdy nebo zda budou v nejbližší době pokračovat. Krátce před tímto oznámením vydalo americké virtuální velvyslanectví v Íránu naléhavé bezpečnostní varování, v němž vyzvalo občany USA, aby zemi okamžitě opustili.
Nová strategická simulace, kterou v prosinci společně provedli bývalí představitelé NATO, němečtí bývalí činitelé a deník Die Welt, přišla s varovným závěrem pro bezpečnost Evropy. Podle výsledků těchto „válečných her“ by Kreml mohl dosáhnout většiny svých vojenských cílů v Pobaltí během pouhých několika dní. Scénář, zasazený do října 2026, ukázal, že k ovládnutí klíčových oblastí by Rusku stačila relativně malá síla o počtu 15 000 vojáků, pokud by dokázalo využít politické nerozhodnosti Západu.
V Miláně vypukly protesty proti přítomnosti agentů amerického imigračního úřadu ICE, kteří se mají podílet na zajištění bezpečnosti během právě začínajících zimních olympijských her. Stovky demonstrantů, převážně studentů, se sešly na náměstí Piazzale Leonardo da Vinci před budovou Polytechniky. Účastníci nesli transparenty s nápisy jako „ICE pryč“ a kritizovali amerického viceprezidenta JD Vance i ministra zahraničí Marca Rubia, kteří do města dorazili na zahajovací ceremoniál.
Až se v pátek večer bude konat v rámci slavnostního zahájení tradiční defilé všech olympioniků, českou výpravu na slavném milánském stadionu San Siro povede s českou vlajkou v rukách hokejista David Pastrňák. Biatlonistka Lucie Charvátová pak bude vlajkonoškou na dálku ve druhém dějišti letošních Her v Cortině d'Ampezzo. Oba byli vlajkonoši české výpravy zvoleni ostatními českými olympioniky.
Televizní diváci se na prahu nadcházejícího víkendu mají na co těšit. Karel Šíp totiž přivítá ve Všechnopárty, se kterou ji pojí dlouholeté přátelství. Jde navíc o jednu z největších legend českého šoubyznysu.
V Moskvě došlo v pátek ráno k útoku na vysoce postaveného generála ruské armády. Generálporučík Vladimir Aleksejev byl několikrát postřelen v obytném domě na severozápadním okraji ruské metropole. Ihned po incidentu byl převezen do nemocnice, kde bojuje o život.
V íránském městě Rašt se v noci na 8. ledna 2026 odehrály scény, které očití svědci popisují jako skutečné peklo na zemi. Zatímco se země kvůli vládnímu vypnutí internetu a veškerého spojení ocitla v naprosté informační tmě, v ulicích se odehrával masakr, jehož detaily vyplouvají na povrch až nyní. Podle svědectví, která shromáždil deník The Guardian, se historický Velký bazar v Raštu stal pastí pro tisíce lidí, kteří se ocitli mezi plameny a hlavněmi zbraní bezpečnostních složek.