Snaha Donalda Trumpa o získání Grónska, která se kdysi zdála být jen výstředním nápadem, se v roce 2026 stala ústředním bodem americké zahraniční politiky a vyvolala jednu z největších diplomatických krizí posledních let. Kořeny této posedlosti sahají do začátku roku 2018, kdy Trump v Situation Room obdržel zpravodajský brífink o rostoucí aktivitě ruských ponorek a čínských plavidel v Arktidě. Právě tehdy se zrodila jeho myšlenka, že USA potřebují v severním Atlantiku trvalejší a silnější základnu.
Další impuls přišel v květnu téhož roku od Ronalda Laudera, dědice kosmetického impéria a Trumpova dlouholetého přítele. Lauder tehdy prezidentovi naznačil, že Dánsko prochází ekonomickými potížemi a USA by mohly této situace využít k přímému odkoupení ostrova. Ačkoli se tehdy kritici smáli, Trump to myslel vážně. Navazoval tím na historické snahy svých předchůdců, jako byl Harry Truman, který v roce 1949 nabízel za Grónsko 100 milionů dolarů ve zlatě.
V Trumpových očích byla současná situace v Grónsku známkou americké slabosti. Štvalo ho, že USA po skončení studené války omezily svou přítomnost na ostrově, zatímco Dánsko si nad ním udrželo politickou kontrolu. Když se dozvěděl o historii základny Thule (dnes Pituffik), kterou USA vybudovaly jako klíčový prvek jaderného odstrašování, vnímal její předání pod dánskou správu jako další případ, kdy se Spojené státy vzdaly majetku ve prospěch evropských spojenců.
Po svém znovuzvolení v roce 2024 učinil Trump z ovládnutí Grónska prioritu svého druhého funkčního období. Podle jeho blízkých spolupracovníků, jako je Keith Kellogg, v prvním období k realizaci nedošlo jen kvůli domácím rozptýlením, ale nyní už nic nestojí v cestě. Trump začal rámovat kontrolu nad ostrovem jako bezpečnostní imperativ v éře arktického soupeření a varoval před militarizací regionu ze strany Ruska a Číny.
Začátek roku 2025 přinesl dramatickou eskalaci. V lednu vyslal Trump do Nuuku improvizovanou delegaci ve složení Donald Trump ml., Charlie Kirk a Sergio Gor. Letěli tam uprostřed noci strojem Trump Force One, aby vyslali jasný signál o prezidentových úmyslech. Přestože se nesetkali s žádnými oficiálními představiteli, fotografie z větrného náměstí v Nuuku, kterou Trump sdílel na Truth Social s komentářem, že „lidé v Grónsku jsou MAGA“, vyvolala v Kodani i v Bruselu zděšení.
V březnu 2025 následovala historicky první návštěva úřadujícího amerického viceprezidenta J. D. Vance v Grónsku. Přestože ho tamní vláda nepozvala a proti jeho návštěvě se plánovaly protesty, Vance navštívil základnu Pituffik. Ve svém projevu k vojákům ostře kritizoval Dánsko za to, že nedokáže zajistit bezpečnost ostrova, a prohlásil, že USA nenechají Arktidu napospas Rusku a Číně.
Dánsko a jeho spojenci reagovali na americký nátlak nevídanou vojenskou demonstrací. Pod hlavičkou operace „Arctic Endurance“ vyslaly Francie, Německo, Norsko a další země do Grónska své jednotky. Cílem bylo jasně ukázat, že suverenita Grónska je nedotknutelná. Tento krok však Trumpa pouze vyprovokoval k výhrůžkám zavedením vysokých cel na dovoz z Dánska a dalších evropských zemí, které se do cvičení zapojily.
Krize vyvrcholila v lednu 2026, kdy Trump nevyloučil použití vojenské síly k anektování ostrova a pohrozil Evropě obchodní válkou. Napětí mezi USA a NATO dosáhlo bodu zlomu. Kanadský premiér Mark Carney na ekonomickém fóru v Davosu hovořil o „rozvratu světového řádu“. Svět se obával, že Trump skutečně hodlá překreslit mapu vlivu v západní polokouli bez ohledu na historické vazby.
Dne 21. ledna 2026 však došlo k nečekanému obratu. Po jednání s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem v Davosu Trump oznámil, že dosáhli „rámcové dohody“. Prezident upustil od hrozeb silou i cly a prohlásil, že dosáhl všeho, co chtěl. Ačkoli dánské zdroje popírají, že by dohoda zahrnovala změnu suverenity, mluví se o výrazném posílení amerických bezpečnostních práv a přístupu k nerostnému bohatství.
Trumpova posedlost Grónskem je okýnkem do logiky jeho zahraniční politiky. Je odhodlán přetvořit svět podle svých představ a dokončit to, co ostatní jen zvažovali. Pro jeho stoupence, jako je Steve Bannon, je Grónsko symbolem naprosté kontroly. Pro zbytek světa zůstává připomínkou toho, jak daleko je prezident ochoten zajít v prosazování své osobní moci.
Oslavy Dne vítězství v Rusku, které tradičně slouží jako výkladní skříň vojenské síly Kremlu, se letos proměňují v symbol rostoucích problémů Vladimira Putina. Podle aktuálních informací budou letošní oslavy 9. května nejzvláštnější za celou dobu jeho vlády. Namísto velkolepé přehlídky moderní techniky se Moskva připravuje na paralyzované město a bezpečnostní opatření, která připomínají spíše stav obležení.
Administrativa Donalda Trumpa oznámila úspěšné zajištění a odvoz zásob vysoce obohaceného uranu, ovšem nikoliv z Íránu, jak se původně očekávalo, nýbrž z Venezuely. Americké ministerstvo energetiky v pátek uvedlo, že díky „rozhodnému vedení prezidenta Trumpa“ bylo z výzkumného reaktoru nedaleko Caracasu odstraněno 13,5 kilogramu této nebezpečné látky.
Evakuace výletní lodi MV Hondius, na jejíž palubě se rozšířila nebezpečná nákaza hantavirem, čelí dramatickému závodu s časem. Úřady na Kanárských ostrovech v pátek varovaly, že celá operace musí proběhnout během extrémně krátkého okna v neděli dopoledne. Pokud se nepodaří cestující evakuovat do 24 hodin od připlutí plavidla k Tenerife, hrozí kvůli zhoršujícímu se počasí průtahy v řádu dnů až týdnů.
Britská politická scéna prochází zásadním posunem, který zcela překresluje mapu moci ve Spojeném království. Podle aktuálních prognóz stanice BBC i výsledků z jednotlivých regionů utrpěla Labouristická strana ve volbách do místních samospráv drtivou porážku, zatímco nacionalistické síly ve Walesu a Skotsku, spolu s hnutím Reform UK v Anglii, slaví historické úspěchy.
Světová zdravotnická organizace (WHO) a národní zdravotní úřady pozorně sledují výskyt hantaviru na výletní lodi MV Hondius, která před měsícem vyplula z Argentiny. Situace si dosud vyžádala tři oběti a čtyři další osoby musely být ze lodi evakuovány k hospitalizaci. Navzdory tragickým úmrtím však odborníci uklidňují veřejnost, že riziko plošného šíření zůstává velmi nízké.
Zatímco domácnosti po celém světě pociťují drtivé dopady konfliktu mezi USA, Izraelem a Íránem, skupina nadnárodních korporací hlásí rekordní zisky. Nejistota na trzích a efektivní uzavření Hormuzského průlivu sice zvyšují životní náklady běžných rodin, pro určité sektory však válečný stav představuje nevídanou obchodní příležitost.
Zatímco na Ukrajině zuří válka, jedna z nejdůležitějších bitev o národní identitu a budoucí vliv se odehrává v mrazivé pustině Antarktidy. Výzkumná stanice Vernadskyj, zářící svou mátově zelenou barvou na pozadí ledovců, se stala nepravděpodobným pilířem ukrajinské státnosti. Tým čtrnácti vědců zde udržuje ukrajinskou vlajku navzdory tisícům kilometrů, které je dělí od domova pod palbou.
Snaha prezidenta Donalda Trumpa o zavedení plošných desetiprocentních cel narazila u federálního soudu. Senát amerického soudu pro mezinárodní obchod ve čtvrtek rozhodl, že tato cla jsou nezákonná, což představuje již druhý zásadní úder pro prezidentovu stěžejní hospodářskou politiku v tomto roce.
Světové zdravotnické úřady zahájily rozsáhlou operaci s cílem vypátrat desítky cestujících, kteří opustili výletní loď MV Hondius ještě předtím, než byla potvrzena smrtící nákaza hantavirem. Ukázalo se, že 24. dubna, po prvním úmrtí na palubě, vystoupilo na britském území Svatá Helena nejméně 29 pasažérů dvanácti různých národností. V té době však byly zdravotní komplikace mylně připisovány přirozeným příčinám.
Americký prezident Donald Trump čelí rostoucí kritice za to, že se mu v konfliktu s Íránem nedaří dosahovat cílů, které si na začátku války předsevzal. Navzdory čtvrteční přestřelce v Hormuzském průlivu sice prezident nadále mluví o trvajícím příměří a blízké dohodě, analytici pro CNN však upozorňují, že jeho současné požadavky jsou jen zlomkem toho, co prosazoval před dvěma měsíci. Trumpova snaha o rychlé ukončení bojů je podle odborníků motivována především propadem jeho volebních preferencí na historická minima.
Prezident Donald Trump se v pátém měsíci roku 2026 nachází v pozici historicky nejméně populární hlavy státu, a to i ve srovnání s krizovými momenty svého prvního funkčního období. Podle aktuálního průměru průzkumů CNN (Poll of Polls) klesla jeho podpora na pouhých 35 %. Tímto výsledkem se Trump dostává do nelichotivé společnosti George W. Bushe, který byl dosud jediným prezidentem od dob Jimmyho Cartera, jenž se dlouhodobě pohyboval v takto nízkých číslech.
Poslední hodiny zbývají do druhého z dvojice květnových prodloužených víkendů. Zítra někde maximální teploty jen sotva překročí 10 stupňů, ale dobrou zprávou je, že se očekává postupné oteplování. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).