Kde bude příští klimatická konference? O COP31 se hádá Austrálie s Tureckem, pokud se nedohodnou, volba je jasná

Brazilský hostitel COP30 by uvítal dřívější řešení sporu, protože neustálé zákulisní diskuse o příštím předsednictví brzy přehluší hlavní jednání. Austrálie přišla už v roce 2022 s ambiciózním návrhem, že by COP31 pořádala společně s tichomořskými ostrovními státy. Tím by se do centra pozornosti dostaly oceány a problematika stoupající hladiny moře, která je pro tichomořské ostrovany největší hrozbou.

Po summitu zaměřeném na deštné pralesy v Brazílii by tak COP31 nabídla světu možnost vidět na vlastní oči dopady klimatické změny. Pro Austrálii by to byl významný krok v domácí i zahraniční politice. Shiva Gounden z Greenpeace Australia Pacific uvedl, že konání summitu blízko domova by mohlo „vytvořit prostor pro největší ambice“, neboť Tichomoří je v prosazování klimatické akce dlouhodobě lídrem.

Společná nabídka s Tichomořím měla také silný geopolitický rozměr. Austrálie by ukázala jednotný postoj v regionu, kde roste vliv Číny, a posílila by tak svou pozici. Přestože australský návrh byl zpočátku považován za jistou věc, nyní to vypadá, že slábne, nebo dokonce selhává. Diplomatické zdroje sice dlouho předpovídaly australské vítězství, ale situace se změnila.

V kuloárech se již objevují různé možnosti řešení, včetně rozdělení hostitelských práv s Ankarou, což by byl kompromis. Gavan McFadzean z Australian Conservation Foundation, který je v Belému, přiznal, že na začátku procesu panovala „značná samolibost“ a předpoklad, že společná nabídka Austrálie a Tichomoří hladce projde.

Turecko však trvá na svém přání hostit COP31, ačkoli jeho prezident Erdogan se stejně jako australský premiér Anthony Albanese neúčastnil klíčového setkání lídrů minulý týden. To je vnímáno jako slabý signál o skutečném odhodlání Austrálie. Prezident Palau, Surangel Whipps Jr., vyzval Albaneseho, aby svou přítomností na summitu „dotlačil Turecko přes čáru“.

Hostování COP bylo volebním slibem premiéra Albaneseho, ale v Austrálii se tento krok netěší všeobecné popularitě. Kritici poukazují na vysoké náklady, které by mohly dosáhnout až 1 miliardy australských dolarů. Zastánci naopak hovoří o přínosu v podobě investic a turismu pro Adelaide, kde by se summit konal. Pro Austrálii je v sázce i značná reputace.

V posledních letech čelily klimatické konference OSN kritice kvůli hostitelům s problematickým vztahem ke klimatu, jako bylo Ázerbájdžán a Dubaj. Panoval názor, že Austrálie, vnímaná jako jeden z „hodných hráčů“ odhodlaných k multilaterální akci, by mohla „značku COP vylepšit“. Toto vnímání má však zásadní trhlinu.

Austrálie je totiž největším světovým exportérem uhlí a jedním z největších exportérů zemního plynu, s nejvyššími emisemi na hlavu globálně. I když se Albaneseho vláda zavázala k silným klimatickým cílům, nedávno také schválila prodloužení projektu North West Shelf, jednoho z největších australských plynových projektů. Země se snaží o přechod na obnovitelné zdroje, ale její věrnost a bohatství stále leží ve vývozu fosilních paliv.

Ministr pro změnu klimatu a energetiku, Chris Bowen, je sice velkým zastáncem australské snahy o hostování. Nicméně z různých zdrojů pronikají informace, že premiér Albanese a ministryně zahraničí Penny Wong jsou ohledně této vyhlídky méně nadšení. Je možné, že by někteří členové vlády nebyli příliš zklamaní, pokud by nabídka nakonec nevyšla.