Austrálie a Turecko se dostaly do patové situace ohledně hostování nadcházející klimatické konference COP31 a ani jedna strana zatím nehodlá ustoupit. Tato záležitost musí být vyřešena do konce příštího týdne, kdy končí současný summit v Belému. Pokud by k dohodě nedošlo, role hostitele by automaticky připadla německému Bonnu, kde sídlí Rámcová úmluva OSN o změně klimatu.
Brazilský hostitel COP30 by uvítal dřívější řešení sporu, protože neustálé zákulisní diskuse o příštím předsednictví brzy přehluší hlavní jednání. Austrálie přišla už v roce 2022 s ambiciózním návrhem, že by COP31 pořádala společně s tichomořskými ostrovními státy. Tím by se do centra pozornosti dostaly oceány a problematika stoupající hladiny moře, která je pro tichomořské ostrovany největší hrozbou.
Po summitu zaměřeném na deštné pralesy v Brazílii by tak COP31 nabídla světu možnost vidět na vlastní oči dopady klimatické změny. Pro Austrálii by to byl významný krok v domácí i zahraniční politice. Shiva Gounden z Greenpeace Australia Pacific uvedl, že konání summitu blízko domova by mohlo „vytvořit prostor pro největší ambice“, neboť Tichomoří je v prosazování klimatické akce dlouhodobě lídrem.
Společná nabídka s Tichomořím měla také silný geopolitický rozměr. Austrálie by ukázala jednotný postoj v regionu, kde roste vliv Číny, a posílila by tak svou pozici. Přestože australský návrh byl zpočátku považován za jistou věc, nyní to vypadá, že slábne, nebo dokonce selhává. Diplomatické zdroje sice dlouho předpovídaly australské vítězství, ale situace se změnila.
V kuloárech se již objevují různé možnosti řešení, včetně rozdělení hostitelských práv s Ankarou, což by byl kompromis. Gavan McFadzean z Australian Conservation Foundation, který je v Belému, přiznal, že na začátku procesu panovala „značná samolibost“ a předpoklad, že společná nabídka Austrálie a Tichomoří hladce projde.
Turecko však trvá na svém přání hostit COP31, ačkoli jeho prezident Erdogan se stejně jako australský premiér Anthony Albanese neúčastnil klíčového setkání lídrů minulý týden. To je vnímáno jako slabý signál o skutečném odhodlání Austrálie. Prezident Palau, Surangel Whipps Jr., vyzval Albaneseho, aby svou přítomností na summitu „dotlačil Turecko přes čáru“.
Hostování COP bylo volebním slibem premiéra Albaneseho, ale v Austrálii se tento krok netěší všeobecné popularitě. Kritici poukazují na vysoké náklady, které by mohly dosáhnout až 1 miliardy australských dolarů. Zastánci naopak hovoří o přínosu v podobě investic a turismu pro Adelaide, kde by se summit konal. Pro Austrálii je v sázce i značná reputace.
V posledních letech čelily klimatické konference OSN kritice kvůli hostitelům s problematickým vztahem ke klimatu, jako bylo Ázerbájdžán a Dubaj. Panoval názor, že Austrálie, vnímaná jako jeden z „hodných hráčů“ odhodlaných k multilaterální akci, by mohla „značku COP vylepšit“. Toto vnímání má však zásadní trhlinu.
Austrálie je totiž největším světovým exportérem uhlí a jedním z největších exportérů zemního plynu, s nejvyššími emisemi na hlavu globálně. I když se Albaneseho vláda zavázala k silným klimatickým cílům, nedávno také schválila prodloužení projektu North West Shelf, jednoho z největších australských plynových projektů. Země se snaží o přechod na obnovitelné zdroje, ale její věrnost a bohatství stále leží ve vývozu fosilních paliv.
Ministr pro změnu klimatu a energetiku, Chris Bowen, je sice velkým zastáncem australské snahy o hostování. Nicméně z různých zdrojů pronikají informace, že premiér Albanese a ministryně zahraničí Penny Wong jsou ohledně této vyhlídky méně nadšení. Je možné, že by někteří členové vlády nebyli příliš zklamaní, pokud by nabídka nakonec nevyšla.
Donald Trump se po deseti letech vrací do Číny, která je dnes mnohem silnější a asertivnější než při jeho poslední návštěvě v roce 2017. Tehdy byl v Pekingu hoštěn s velkou pompou, včetně večeře v Zakázaném městě, což byla pocta, které se před ním žádnému americkému prezidentovi nedostalo. Letošní přijetí slibuje podobnou velkolepost, včetně zastávky v Čung-nan-chaj, uzavřeném areálu, kde sídlí a pracuje nejvyšší čínské vedení.
Uplynuly čtyři měsíce od chvíle, kdy americké síly zajaly venezuelského prezidenta Nicoláse Madura a zbavily ho moci. Do čela země se rychle postavila dosavadní viceprezidentka Delcy Rodríguezová, která pod dohledem Spojených států zahájila proces demontáže socialistického experimentu. Venezuela se tak pokouší o zásadní obrat, který však zatím probíhá podle velmi specifického scénáře.
Nová studie provedená v osmnácti evropských zemích odhalila, že proruské postoje v souvislosti s konfliktem na Ukrajině nejsou v Evropě ojedinělým jevem. Ačkoliv veřejné mínění zůstává převážně na straně Kyjeva, vědci analyzující data od 30 000 respondentů z konce roku 2023 identifikovali klíčové faktory, které formují sympatie k agresorovi. Podle výsledků hraje zásadní roli stranická příslušnost a dezinformace, zatímco ekonomické zájmy mají na postoj lidí překvapivě malý vliv.
Britský ministerský předseda Keir Starmer během ranního zasedání vlády jasně vzkázal, že i přes volební debakl a vnitrostranické nepokoje nehodlá opustit svůj úřad. Ministrům sdělil, že sice bere neúspěch u uren na sebe, ale cítí závazek vůči voličům pokračovat v práci a plnit dané sliby. Podle jeho slov země potřebuje akceschopnou vládu, nikoliv chaos, který by mohl mít nepříznivý vliv na národní ekonomiku a životy běžných rodin.
Země na východním křídle NATO v čele s Polskem a Rumunskem aktuálně bojují o přízeň Washingtonu. Poté, co americký prezident Donald Trump oznámil stažení nejméně 5 000 vojáků z Německa, se Polsko, Estonsko, Litva, Lotyšsko a Rumunsko snaží přesvědčit USA, aby tyto jednotky přesunuly právě na jejich území. Tato diplomatická ofenziva probíhá jak formou veřejných prohlášení, tak prostřednictvím soukromého lobbingu u amerických představitelů.
Strategie Kyjeva v posledních měsících staví Moskvu před nelehké dilema: zda věnovat omezené prostředky protivzdušné obrany k ochraně samotného ruského vnitrozemí, nebo k obraně okupovaného Krymu. Poloostrov, který Rusko anektovalo již v roce 2014, slouží od začátku plnospektrální invaze v roce 2022 jako kritická základna pro operace na jihu Ukrajiny. Pro Ukrajinu se proto systematická degradace ruských pozic na Krymu stala ústředním strategickým cílem.
Mnoho vegetariánů řeší otázku, jak zajistit tělu dostatek železa, aniž by museli konzumovat maso. Podle odborníků však často nejde ani tak o samotné množství přijatého minerálu, jako spíše o schopnost organismu jej efektivně vstřebat. Nedávné studie naznačují, že například v ženské populaci trpí nedostatkem železa až každá třetí žena, což činí z tohoto tématu zásadní zdravotní otázku.
Náklady na americké vojenské operace v Íránu dosáhly za přibližně dva měsíce bojů výše 29 miliard dolarů. Vyplývá to z aktuálních údajů, které zveřejnil Pentagon. Původní odhad z konce dubna přitom počítal s částkou o čtyři miliardy nižší, tedy s 25 miliardami dolarů.
Americký prezident Donald Trump vyjadřuje rostoucí frustraci nad přístupem Íránu k vyjednávání o ukončení válečného konfliktu. Podle zdrojů webu CNN z blízkého okolí Bílého domu začíná Trump v posledních týdnech stále vážněji zvažovat obnovení rozsáhlých bojových operací. Dosavadní příměří označil sám prezident za stav, který vyžaduje „masivní podporu životních funkcí“, aby se zcela nezhroutilo.
Po čtrnácti letech mezinárodních konzultací a spolupráce odborníků ze šesti kontinentů dochází k historickému přejmenování jedné z nejčastějších ženských diagnóz. Syndrom polycystických ovárií (PCOS), který postihuje zhruba každou osmou ženu, se nově bude jmenovat syndrom polyendokrinního metabolického ovaria (PMOS). Změna byla oficiálně oznámena tento úterý na Evropském endokrinologickém kongresu v Praze a publikována v prestižním vědeckém časopise Lancet.
Světová zdravotnická organizace (WHO) v současné době neeviduje žádné známky toho, že by v souvislosti s nákazou na výletní lodi MV Hondius hrozilo vypuknutí rozsáhlé epidemie hantaviru. Šéf organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus však během tiskové konference v Madridu varoval, že situace se může změnit. Vzhledem k dlouhé inkubační době viru je podle něj pravděpodobné, že se v nadcházejících týdnech objeví další potvrzené případy.
Blížící se summit amerického prezidenta Donalda Trumpa a čínského vůdce Si Ťin-pchinga má být podle Bílého domu historickým okamžikem, který potvrdí Trumpův nezaměnitelný vliv na světové dění. Navzdory velkolepým přípravám se však nad setkáním vznáší stín vleklé války s Íránem, která podle řady analytiků webu CNN prezidentovu autoritu spíše oslabuje. Místo triumfálního gesta silného muže může návštěva Pekingu ukázat limity americké moci v době, kdy Washington sám přispívá ke globální nestabilitě.