Austrálie a Turecko se dostaly do patové situace ohledně hostování nadcházející klimatické konference COP31 a ani jedna strana zatím nehodlá ustoupit. Tato záležitost musí být vyřešena do konce příštího týdne, kdy končí současný summit v Belému. Pokud by k dohodě nedošlo, role hostitele by automaticky připadla německému Bonnu, kde sídlí Rámcová úmluva OSN o změně klimatu.
Brazilský hostitel COP30 by uvítal dřívější řešení sporu, protože neustálé zákulisní diskuse o příštím předsednictví brzy přehluší hlavní jednání. Austrálie přišla už v roce 2022 s ambiciózním návrhem, že by COP31 pořádala společně s tichomořskými ostrovními státy. Tím by se do centra pozornosti dostaly oceány a problematika stoupající hladiny moře, která je pro tichomořské ostrovany největší hrozbou.
Po summitu zaměřeném na deštné pralesy v Brazílii by tak COP31 nabídla světu možnost vidět na vlastní oči dopady klimatické změny. Pro Austrálii by to byl významný krok v domácí i zahraniční politice. Shiva Gounden z Greenpeace Australia Pacific uvedl, že konání summitu blízko domova by mohlo „vytvořit prostor pro největší ambice“, neboť Tichomoří je v prosazování klimatické akce dlouhodobě lídrem.
Společná nabídka s Tichomořím měla také silný geopolitický rozměr. Austrálie by ukázala jednotný postoj v regionu, kde roste vliv Číny, a posílila by tak svou pozici. Přestože australský návrh byl zpočátku považován za jistou věc, nyní to vypadá, že slábne, nebo dokonce selhává. Diplomatické zdroje sice dlouho předpovídaly australské vítězství, ale situace se změnila.
V kuloárech se již objevují různé možnosti řešení, včetně rozdělení hostitelských práv s Ankarou, což by byl kompromis. Gavan McFadzean z Australian Conservation Foundation, který je v Belému, přiznal, že na začátku procesu panovala „značná samolibost“ a předpoklad, že společná nabídka Austrálie a Tichomoří hladce projde.
Turecko však trvá na svém přání hostit COP31, ačkoli jeho prezident Erdogan se stejně jako australský premiér Anthony Albanese neúčastnil klíčového setkání lídrů minulý týden. To je vnímáno jako slabý signál o skutečném odhodlání Austrálie. Prezident Palau, Surangel Whipps Jr., vyzval Albaneseho, aby svou přítomností na summitu „dotlačil Turecko přes čáru“.
Hostování COP bylo volebním slibem premiéra Albaneseho, ale v Austrálii se tento krok netěší všeobecné popularitě. Kritici poukazují na vysoké náklady, které by mohly dosáhnout až 1 miliardy australských dolarů. Zastánci naopak hovoří o přínosu v podobě investic a turismu pro Adelaide, kde by se summit konal. Pro Austrálii je v sázce i značná reputace.
V posledních letech čelily klimatické konference OSN kritice kvůli hostitelům s problematickým vztahem ke klimatu, jako bylo Ázerbájdžán a Dubaj. Panoval názor, že Austrálie, vnímaná jako jeden z „hodných hráčů“ odhodlaných k multilaterální akci, by mohla „značku COP vylepšit“. Toto vnímání má však zásadní trhlinu.
Austrálie je totiž největším světovým exportérem uhlí a jedním z největších exportérů zemního plynu, s nejvyššími emisemi na hlavu globálně. I když se Albaneseho vláda zavázala k silným klimatickým cílům, nedávno také schválila prodloužení projektu North West Shelf, jednoho z největších australských plynových projektů. Země se snaží o přechod na obnovitelné zdroje, ale její věrnost a bohatství stále leží ve vývozu fosilních paliv.
Ministr pro změnu klimatu a energetiku, Chris Bowen, je sice velkým zastáncem australské snahy o hostování. Nicméně z různých zdrojů pronikají informace, že premiér Albanese a ministryně zahraničí Penny Wong jsou ohledně této vyhlídky méně nadšení. Je možné, že by někteří členové vlády nebyli příliš zklamaní, pokud by nabídka nakonec nevyšla.
Zastaralá elektrická síť v Řecku stojí podle dosavadních výsledků vyšetřování za většinou nejničivějších požárů, které v zemi v poslední době vzplály. Přestože technické poruchy na elektrickém vedení tvoří pouze malé procento z celkového počtu vzniklých požárů, jiskry ze sítě většinou vznikají za extrémních povětrnostních podmínek, jako je silný vítr spojený s vysokou spotřebou elektřiny. Takto vzniklé požáry se pak šíří mimořádně rychle a způsobují nejrozsáhlejší škody.
Lotyšské bezpečnostní složky odhalily podzemní tunel na hranici s Běloruskem, který sloužil k nelegálnímu přechodu do Evropské unie.
Mimořádně horké letní počasí a přetrvávající sucho v letošním roce zásadním způsobem zasahují evropskou ekonomiku. Podle nejnovější analýzy finančního ústavu Triodos Bank mohou hospodářské škody v Evropské unii dosáhnout přibližně 180 miliard eur, což odpovídá zhruba jednomu procentu hrubého domácího produktu. Tímto výpadkem by se prakticky vymazal veškerý celoroční hospodářský růst, který unijní ekonomika pro tento rok očekávala.
Americký prezident Donald Trump veřejně podpořil předsedu Mezinárodní federace fotbalových asociací (FIFA) Gianniho Infantina a varoval, že jeho případné odvolání z čela světového fotbalu by bylo obrovskou chybou. Infantino se dostal pod drtivý tlak ze strany fotbalových funkcionářů i veřejnosti po neúspěšném a kontroverzním záměru prodat část komerčních práv na mistrovství světa soukromým investorům.
Spojené státy a Írán se ocitly v další fázi ostrého rétorického i vojenského střetu, jehož centrem je strategicky klíčový Hormuzský průliv. Americký prezident Donald Trump prohlásil, že americké námořnictvo úspěšně vyčistilo celou vodní cestu od námořních min a získalo nad ní absolutní kontrolu. Z Oválné pracovny vzkázal, že průliv je opět otevřený a pod stoprocentním dohledem Spojených států. Tento krok má garantovat bezpečnost tranzitních tras, přes které proudí podstatná část světové ropy.
Experti na infekční onemocnění vnímají každodenní hygienická rizika zcela jinak než běžná populace. Odborníci pro magazín Time upozorňují, že to, co lidem připadá odpudivé, nemusí nezbytně představovat reálnou hrozbu pro lidské zdraví. Zatímco veřejnost často podléhá obavám z mikrobů na nečekaných místech, epidemiologové doporučují rozlišovat mezi pouhou špínou a skutečnými zdroji nákazy, což může lidem ušetřit spoustu zbytečného stresu.
Česko má před sebou měsíc charakterizovaný pokračujícími vysokými teplotami a přetrvávajícím nedostatkem srážek. Podle nejnovějšího měsíčního výhledu meteorologů se teplá vlna z uplynulých dvou týdnů promítne i do nadcházejících dnů a nadprůměrné hodnoty se udrží až do konce první zářijové dekády.
Pohled na pondělní dění v Bílém domě ukazuje, jak dramaticky se mění styl výkonu prezidentského úřadu ve Spojených státech. Akce a prohlášení Donalda Trumpa během jediného dne by podle analýzy CNN u kteréhokoli z jeho předchůdců vyvolaly skandál historických rozměrů. Místo toho jsme svědky systematického naplňování Trumpovy vize neomezené prezidentské moci, při níž jsou obcházeny tradiční demokratické instituce a prostor dostává čistý populismus. Neustálá smršť nečekaných rozhodnutí a kontroverzních kroků přitom působí jako záměrná strategie, která má veřejnost zahltit a odvést její pozornost od hlubokých systémových změn.
Generální ředitelé významných technologických společností stále častěji uvažují o tom, do jaké míry by v budoucnu mohla umělá inteligence nahradit vrcholové vedení firem. Šéf společnosti OpenAI Sam Altman se v podcastu Conversations with Tyler z podzimu roku 2025 nechal slyšet, že by považoval za osobní nezdar, pokud by jeho organizace nebyla první velkou korporací řízenou algoritmy. S obdobnými vizemi pracují i další vlivné osobnosti oboru, jako je zakladatel společnosti Meta Mark Zuckerberg, který již zahájil testování virtuálních asistentů určených k částečné automatizaci své vlastní manažerské agendy.
Ruská armáda se poprvé ve své historii dostala do situace, kdy není schopna pokračovat ve válečném tažení bez přímé vojenské pomoci Severní Koreje. V pravidelném večerním proslovu to prohlásil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Moskva podle něj zcela vyčerpala své strategické rezervy, a proto spoléhá na dodávky severokorejských balistických raket i vysílání dalších vojenských jednotek z Pchjongjangu.
Ruský Nejvyšší soud vyhověl žalobě nacionalistické strany Vlast a vyřadil liberální stranu Jabloko ze zářijových parlamentních voleb. Odstraněním celostátní kandidátky této formace ztratili voliči možnost odevzdat hlas jedinému zbývajícímu oficiálnímu politickému subjektu v zemi, který otevřeně vystupuje proti válce na Ukrajině a vyzývá k uzavření příměří. Verdikt vyvolal protest před budovou soudu, kde se shromáždily stovky převážně mladých lidí.
Snaha o diplomatické vyřešení konfliktu na Blízkém východě a obnovení plynulé dopravy skrze Hormuzský průliv narazila na další výraznou překážku. Americký prezident Donald Trump vyostřil rétoriku vůči Teheránu a oznámil, že od Íránu bude požadovat finanční kompenzace za úmrtí tisícovek amerických vojáků i obětí z řad civilistů za poslední desetiletí. Tento krok je přímou reakcí na íránské vyjednávače, kteří jako podmínku pro zprůchodnění klíčové námořní cesty sami vznesli nárok na odškodnění za škody způsobené pět měsíců trvajícími boji.
