Austrálie a Turecko se dostaly do patové situace ohledně hostování nadcházející klimatické konference COP31 a ani jedna strana zatím nehodlá ustoupit. Tato záležitost musí být vyřešena do konce příštího týdne, kdy končí současný summit v Belému. Pokud by k dohodě nedošlo, role hostitele by automaticky připadla německému Bonnu, kde sídlí Rámcová úmluva OSN o změně klimatu.
Brazilský hostitel COP30 by uvítal dřívější řešení sporu, protože neustálé zákulisní diskuse o příštím předsednictví brzy přehluší hlavní jednání. Austrálie přišla už v roce 2022 s ambiciózním návrhem, že by COP31 pořádala společně s tichomořskými ostrovními státy. Tím by se do centra pozornosti dostaly oceány a problematika stoupající hladiny moře, která je pro tichomořské ostrovany největší hrozbou.
Po summitu zaměřeném na deštné pralesy v Brazílii by tak COP31 nabídla světu možnost vidět na vlastní oči dopady klimatické změny. Pro Austrálii by to byl významný krok v domácí i zahraniční politice. Shiva Gounden z Greenpeace Australia Pacific uvedl, že konání summitu blízko domova by mohlo „vytvořit prostor pro největší ambice“, neboť Tichomoří je v prosazování klimatické akce dlouhodobě lídrem.
Společná nabídka s Tichomořím měla také silný geopolitický rozměr. Austrálie by ukázala jednotný postoj v regionu, kde roste vliv Číny, a posílila by tak svou pozici. Přestože australský návrh byl zpočátku považován za jistou věc, nyní to vypadá, že slábne, nebo dokonce selhává. Diplomatické zdroje sice dlouho předpovídaly australské vítězství, ale situace se změnila.
V kuloárech se již objevují různé možnosti řešení, včetně rozdělení hostitelských práv s Ankarou, což by byl kompromis. Gavan McFadzean z Australian Conservation Foundation, který je v Belému, přiznal, že na začátku procesu panovala „značná samolibost“ a předpoklad, že společná nabídka Austrálie a Tichomoří hladce projde.
Turecko však trvá na svém přání hostit COP31, ačkoli jeho prezident Erdogan se stejně jako australský premiér Anthony Albanese neúčastnil klíčového setkání lídrů minulý týden. To je vnímáno jako slabý signál o skutečném odhodlání Austrálie. Prezident Palau, Surangel Whipps Jr., vyzval Albaneseho, aby svou přítomností na summitu „dotlačil Turecko přes čáru“.
Hostování COP bylo volebním slibem premiéra Albaneseho, ale v Austrálii se tento krok netěší všeobecné popularitě. Kritici poukazují na vysoké náklady, které by mohly dosáhnout až 1 miliardy australských dolarů. Zastánci naopak hovoří o přínosu v podobě investic a turismu pro Adelaide, kde by se summit konal. Pro Austrálii je v sázce i značná reputace.
V posledních letech čelily klimatické konference OSN kritice kvůli hostitelům s problematickým vztahem ke klimatu, jako bylo Ázerbájdžán a Dubaj. Panoval názor, že Austrálie, vnímaná jako jeden z „hodných hráčů“ odhodlaných k multilaterální akci, by mohla „značku COP vylepšit“. Toto vnímání má však zásadní trhlinu.
Austrálie je totiž největším světovým exportérem uhlí a jedním z největších exportérů zemního plynu, s nejvyššími emisemi na hlavu globálně. I když se Albaneseho vláda zavázala k silným klimatickým cílům, nedávno také schválila prodloužení projektu North West Shelf, jednoho z největších australských plynových projektů. Země se snaží o přechod na obnovitelné zdroje, ale její věrnost a bohatství stále leží ve vývozu fosilních paliv.
Ministr pro změnu klimatu a energetiku, Chris Bowen, je sice velkým zastáncem australské snahy o hostování. Nicméně z různých zdrojů pronikají informace, že premiér Albanese a ministryně zahraničí Penny Wong jsou ohledně této vyhlídky méně nadšení. Je možné, že by někteří členové vlády nebyli příliš zklamaní, pokud by nabídka nakonec nevyšla.
Zatímco se vláda Donalda Trumpa soustředí na ukončení války na Ukrajině, Čína Moskvu podporuje a zároveň vyhlíží poválečnou obnovu Ukrajiny jako prostředek k posílení svých ekonomických a strategických zájmů v Evropě. Je nezbytné, aby se zabránilo zapojení Číny do hospodářské a bezpečnostní budoucnosti Kyjeva, a to kvůli udržení stability evropského operačního prostoru a zamezení dalšímu sblížení Ruska a Číny.
Britská veřejnoprávní televize BBC čelí největší krizi za poslední desetiletí, která přichází v nejméně vhodnou dobu. Spory o nestrannost zpravodajství eskalovaly rezignacemi dvou vrcholných manažerů a hrozbou právních kroků ze strany Donalda Trumpa. Celá situace nastává právě ve chvíli, kdy se BBC připravuje na klíčová jednání s britskou vládou o obnovení své Královské charty, která určí její pravidla a především model financování.
Evropské snahy o využití zmrazených ruských aktiv k zajištění finanční půjčky pro Ukrajinu čelí vážným překážkám, které sahají za počáteční námitky Belgie. Zatímco Belgie, kde je ve finančním depozitáři Euroclear uložena většina (přibližně $140 miliard) zmrazených ruských státních aktiv, požaduje od ostatních členských zemí finanční záruky proti právním a finančním rizikům, nově se ozývá i Slovensko.
Austrálie a Turecko se dostaly do patové situace ohledně hostování nadcházející klimatické konference COP31 a ani jedna strana zatím nehodlá ustoupit. Tato záležitost musí být vyřešena do konce příštího týdne, kdy končí současný summit v Belému. Pokud by k dohodě nedošlo, role hostitele by automaticky připadla německému Bonnu, kde sídlí Rámcová úmluva OSN o změně klimatu.
Evropská komise, v čele s předsedkyní Ursulou von der Leyenovou, byla nucena udělat významné ústupky Evropskému parlamentu, aby odvrátila hrozící zamítnutí jejího návrhu nového dlouhodobého rozpočtu EU. Přestože je teprve listopad, v Bruselu dorazila sezóna „dávání dárků“, kdy von der Leyenová ustoupila požadavkům, aby získala podporu středových skupin v Parlamentu, aniž by rozhněvala členské státy.
Senát USA v pondělí večer schválil kompromisní návrh zákona o financování, který ukončí nejdelší rozpočtovou uzávěru v americké historii. Hlasování v poměru 60 pro a 40 proti poslalo finanční opatření do Sněmovny reprezentantů. Očekává se, že tam by mohlo být schváleno už ve středu.
Princ z Walesu, William, otevřeně promluvil o tom, jak s Princeznou z Walesu, Catherine, řešili sdílení složitých rodinných událostí se svými dětmi. Konkrétně se jednalo o oznámení diagnózy rakoviny u Catherine a také u Krále Karla III.
Plány na mezinárodní stabilizační síly s mandátem OSN, které by měly odzbrojit Hamás v Gaze, čelí rostoucímu odporu. Spojené arabské emiráty (SAE) oznámily, že se nehodlají podílet na misi, neboť dosud nevidí jasný právní rámec pro její fungování. Toto rozhodnutí, oznámené vyslancem Dr. Anwarem Gargashou v Abú Dhabí, odráží širší pochybnosti arabských států o podmínkách rezoluce navržené Spojenými státy.
Kanadě byl 10. listopadu 2025 odebrán oficiální status země bez spalniček, a to v důsledku rozsáhlé epidemie, která v uplynulém roce postihla tisíce lidí. Toto rozhodnutí oznámila Panamerická zdravotnická organizace (PAHO), která funguje jako regionální pobočka Světové zdravotnické organizace (WHO) pro Ameriku. Epidemiologové tuto změnu očekávali, protože spalničky jsou extrémně nakažlivé a pokles míry proočkovanosti v Kanadě a dalších zemích zanechal mnoho dětí nechráněných.
Zatímco americké Demokraty povzbudily nedávné volební úspěchy, zkušenosti zemí střední a východní Evropy nabízejí varovný pohled na odolnost populistických sil. Ukazují, že ani výrazné volební vítězství nemusí stačit k trvalému oslabení populistických hnutí, jako je to spojené s Donaldem Trumpem. Trump sám dokázal, že poražení populisté se mohou vrátit, když po prohře v roce 2020 zvítězil v prezidentských volbách 2024.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v exkluzivním rozhovoru pro The Guardian prohlásil, že se na rozdíl od jiných západních lídrů Donalda Trumpa „nebojí“ a popřel zprávy, že jejich poslední setkání ve Washingtonu bylo bouřlivé. Uvedl, že s americkým prezidentem má „normální, obchodní a konstruktivní“ vztahy.
Britská veřejnoprávní stanice BBC obdržela dopis od týmu amerického prezidenta Donalda Trumpa, ve kterém hrozí právními kroky kvůli kontroverznímu zpravodajství o jeho administrativě. Tato hrozba přichází v době hluboké krize důvěry v BBC, kterou zhoršila nedělní rezignace generálního ředitele Tima Davieho a nejvyšší šéfky zpravodajství Deborah Turnessové.