Stovky řeckých vesnic v zemědělské oblasti Thessálie zůstávají i dva roky po katastrofálních záplavách, způsobených cyklonou Daniel, poloprázdné. Mnoho rodin se na svá dřívější místa odmítá vrátit a řadí se tak mezi první evropské klimatické uprchlíky.
Stovky řeckých vesnic v zemědělské oblasti Thessálie zůstávají i dva roky po katastrofálních záplavách, způsobených cyklonou Daniel, poloprázdné. Mnoho rodin se na svá dřívější místa odmítá vrátit a řadí se tak mezi první evropské klimatické uprchlíky.
Jednou z postižených rodin je i rodina Konstantinose Papaioannoua, který se svou rodinou a matkou žije ve stísněném dvoupokojovém bytě. Jejich dům v obci Metamorfosi se po záplavách, které proměnily řeckou zemědělskou oblast v moře, stal prázdnou skořápkou. Rodina se nechce vrátit, a to i navzdory tomu, že jim vládní podpora na bydlení vyprší. „Z našeho domu zbyly jen zdi a okna,“ řekl farmář. „Je nemožné ho znovu postavit od základu.“
Zoe Papaioannou, matka Konstantinose, se nechtěla vzdát svého domova, kde žije od dvou let. „Pokud by byl můj manžel naživu, vrátili bychom se. Já se tam narodila a chci tam zemřít. Ale půjdu, kam půjdou mé děti,“ uvedla.
Podle guvernéra Thessálie Dimitrise Kouretase „absolutně chybělo jakékoliv plánování“. V roce 2023 napršelo během několika hodin tolik srážek, kolik jich v oblasti spadne za více než rok. Řeka se vylila a zatopila asi 750 kilometrů čtverečních, což je zhruba stejně jako rozloha New Yorku. Velká část této oblasti, která tvoří 25 % řecké zemědělské produkce, byla farma. Vláda sice slíbila projekty na prevenci záplav, jako jsou úpravy koryt řek, nic z toho ale nebylo dokončeno. Současný systém zvládne pojmout jen asi 40 % objemu vody cyklony Daniel.
I ti, kteří se vrátili, se potýkají s problémy. V zimě pracují na údržbě hrází, aby zabránili záplavám, ale v létě se potýkají se suchem. V oblasti chybí voda na zavlažování a farmáři se o ni navzájem hádají. „Zanedlouho nebudeme mít ani co pít. Stane se z toho poušť,“ uvedl Konstantinos Tasiopoulos, který se přestěhoval do města Karditsa. Dalším problémem jsou uhynulá zvířata – cyklona zabila asi 100 tisíc zvířat, což vedlo k dalšímu vybíjení kvůli rychle se šířícím nemocem.
Vesnice Vlochos sice pořádá referendum o přesídlení, ale ani po dvou letech není jasné, jak to dopadne. Pro přesídlení se vyslovilo 65 % obyvatel, ale podle úřadů to není dostačující. Mnoho obyvatel, kteří se kvůli byrokracii a nedostatku vládní podpory ocitli v nelehké situaci, uvažuje o odchodu do zahraničí. „Nechci zde utratit jmění a znovu o něj přijít. Moje děti zde stejně nezůstanou,“ dodal řemeslník a malíř Vasilis Galanis.
Při pohledu z okna to tak nevypadá, ale blíží se návrat zimního počasí. Meteorologové z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) v pátek vydali varování před víkendovým sněžením a tvorbou sněhových jazyků.
Bylo jasné před touto olympiádou v Miláně a Cortině d'Ampezzo, že teprve devatenáctiletý český rychlobruslařský talent Metoděj Jílek bude patřit mezi největší medailové naděje české olympijské výpravy. A tyto předpovědi se vyplňují do puntíku. Po stříbru na pěti kilometrech získává na svých prvních olympijských hrách i zlato po dalším fenomenálním výkonu na desetikilometrové trati.
Psychicky náročným dnem byl čtvrtek pro pozůstalé po moderátorovi Patriku Hezuckém, který na konci loňského roku podlehl vážnému onemocnění. Na nedožité 56. narozeniny samozřejmě nezapomněla ani vdova Nikola.
Česko slaví další medaili ze zimních olympijských her v Miláně a Cortině d'Ampezzo. Sbírku cenných kovů z olympiády završila Eva Adamczyková, která se vrátila pod pět kruhů po vážném zranění a následné mateřské pauze. Adamczyková skončila druhá ve finále snowboardcrossového závodu.
Náměstek amerického ministra obrany Elbridge Colby vyzval v Bruselu k vytvoření nové verze Severoatlantické aliance, kterou označil jako „NATO 3.0“. Podle jeho vize by evropští spojenci měli převzít mnohem větší finanční i praktickou odpovědnost za vlastní bezpečnost. Colbyho projev, přednesený za zavřenými dveřmi na setkání ministrů obrany, byl vnímán jako překvapivě smířlivý, přestože jasně definoval nutnost hluboké transformace celého bloku.
Americká armáda posiluje svou přítomnost na Blízkém východě vysláním druhé letadlové lodi, USS Gerald Ford. Ta se v regionu připojí k plavidlu USS Abraham Lincoln, což podle stanice CNN znamená citelné zvýšení vojenského tlaku na Teherán.
Americká Ústřední zpravodajská služba (CIA) zveřejnila náborové video v mandarínštině, které je přímo zacíleno na čínské vojáky. Tato iniciativa se zjevně snaží využít nestability v Lidové osvobozenecké armádě, kterou v poslední době zasáhla série čistek na nejvyšších místech. Video s názvem „Důvod, proč vykročit vpřed: Zachránit budoucnost“ se objevilo na kanálu YouTube ve čtvrtek.
Otázka prezidentských voleb na Ukrajině se v diplomatických kuloárech stala horkým tématem, přestože země stále čelí plnohodnotné ruské agresi. Prezident Volodymyr Zelenskyj musel v těchto dnech rázně utnout spekulace, podle nichž se chystal u příležitosti čtvrtého výročí invaze vyhlásit termín voleb nebo referendum o míru. Podle prezidentské kanceláře zůstává jakékoli hlasování v současné situaci nereálné, protože absolutní prioritou je bezpečnost občanů.
Americký prezident Donald Trump, který v minulosti prohlásil, že jako hlava státu má právo dělat si absolutně cokoli, začíná narážet na první vážné překážky. Ačkoliv se nijak nevzdal svého úsilí o totální moc, v posledních týdnech se objevují sice drobné, ale velmi významné projevy odporu. Ukazuje se, že strach z prezidenta postupně vyprchává a do řad rebelů se začínají přidávat i někteří republikáni, zatímco jeho klíčové politické cíle čelí zásahům ze strany soudů i občanské společnosti.
Generální tajemník NATO Mark Rutte při svém příjezdu na bezpečnostní konferenci v Mnichově ocenil výraznou proměnu v přístupu evropských lídrů k obraně. V návaznosti na čtvrteční ministerské jednání v Bruselu prohlásil, že mezi spojenci cítí zásadní „změnu myšlení“. Podle něj skončila éra desetiletí trvajících stížností Spojených států na to, že Evropa nevynakládá na svou bezpečnost dostatečné prostředky.
Evropa se nachází v situaci, kdy sice disponuje rozsáhlým arzenálem zbraní, ale bez úzké spolupráce se Spojenými státy by byla v případném rozsáhlém konfliktu fakticky ochromena. Ačkoliv evropské zbrojovky vyrábějí špičkové stíhačky, tanky i střely, kontinentu chybí klíčová „páteř“ moderního válčení, kterou tvoří zpravodajství, logistika a komunikační systémy ovládané Pentagonem. Bez těchto amerických strategických prvků, které propojují palebnou sílu do funkčního celku, má Evropa jen malou naději na účinné odstrašení ruské agrese.
Představa spřízněné duše, onoho jediného dokonalého protějšku obecně nazývaného „soulmate“, který na nás někde na světě čeká, nás provází celou historií. Od starořeckého mýtu o lidech rozdělených Diem, kteří po zbytek života hledají svou druhou polovinu, přes středověké rytířské romány až po moderní hollywoodské filmy se nám prodává myšlenka, že láska není náhodná, ale osudová. Co se však děje, když se na tento romantický ideál podíváme optikou moderní vědy, psychologie a dokonce i matematiky?