Stovky řeckých vesnic v zemědělské oblasti Thessálie zůstávají i dva roky po katastrofálních záplavách, způsobených cyklonou Daniel, poloprázdné. Mnoho rodin se na svá dřívější místa odmítá vrátit a řadí se tak mezi první evropské klimatické uprchlíky.
Stovky řeckých vesnic v zemědělské oblasti Thessálie zůstávají i dva roky po katastrofálních záplavách, způsobených cyklonou Daniel, poloprázdné. Mnoho rodin se na svá dřívější místa odmítá vrátit a řadí se tak mezi první evropské klimatické uprchlíky.
Jednou z postižených rodin je i rodina Konstantinose Papaioannoua, který se svou rodinou a matkou žije ve stísněném dvoupokojovém bytě. Jejich dům v obci Metamorfosi se po záplavách, které proměnily řeckou zemědělskou oblast v moře, stal prázdnou skořápkou. Rodina se nechce vrátit, a to i navzdory tomu, že jim vládní podpora na bydlení vyprší. „Z našeho domu zbyly jen zdi a okna,“ řekl farmář. „Je nemožné ho znovu postavit od základu.“
Zoe Papaioannou, matka Konstantinose, se nechtěla vzdát svého domova, kde žije od dvou let. „Pokud by byl můj manžel naživu, vrátili bychom se. Já se tam narodila a chci tam zemřít. Ale půjdu, kam půjdou mé děti,“ uvedla.
Podle guvernéra Thessálie Dimitrise Kouretase „absolutně chybělo jakékoliv plánování“. V roce 2023 napršelo během několika hodin tolik srážek, kolik jich v oblasti spadne za více než rok. Řeka se vylila a zatopila asi 750 kilometrů čtverečních, což je zhruba stejně jako rozloha New Yorku. Velká část této oblasti, která tvoří 25 % řecké zemědělské produkce, byla farma. Vláda sice slíbila projekty na prevenci záplav, jako jsou úpravy koryt řek, nic z toho ale nebylo dokončeno. Současný systém zvládne pojmout jen asi 40 % objemu vody cyklony Daniel.
I ti, kteří se vrátili, se potýkají s problémy. V zimě pracují na údržbě hrází, aby zabránili záplavám, ale v létě se potýkají se suchem. V oblasti chybí voda na zavlažování a farmáři se o ni navzájem hádají. „Zanedlouho nebudeme mít ani co pít. Stane se z toho poušť,“ uvedl Konstantinos Tasiopoulos, který se přestěhoval do města Karditsa. Dalším problémem jsou uhynulá zvířata – cyklona zabila asi 100 tisíc zvířat, což vedlo k dalšímu vybíjení kvůli rychle se šířícím nemocem.
Vesnice Vlochos sice pořádá referendum o přesídlení, ale ani po dvou letech není jasné, jak to dopadne. Pro přesídlení se vyslovilo 65 % obyvatel, ale podle úřadů to není dostačující. Mnoho obyvatel, kteří se kvůli byrokracii a nedostatku vládní podpory ocitli v nelehké situaci, uvažuje o odchodu do zahraničí. „Nechci zde utratit jmění a znovu o něj přijít. Moje děti zde stejně nezůstanou,“ dodal řemeslník a malíř Vasilis Galanis.
Policie v posledních dnech dále pokročila s vyšetřováním případu požáru haly v Pardubicích. Potvrdila zadržení dalších dvou lidí, kteří jsou podezřelí z podílu na úmyslném zapálení objektu.
Agáta Hanychová rozhodně nechce, aby úspěšná éra jejího podcastu skončila s odchodem druhé tvůrkyně. Pilně proto pracuje na jeho nové podobě. Pomoci ji s tím může opravdu každý. Po čem se influencerka a podcasterka shání?
Převládne na přelomu března a dubna zimní, anebo jarní počasí? Uvidíme, ale předpověď slibuje místy až 10 centimetrů nového sněhu. Teploty zároveň porostou až na hodnoty kolem 15 stupňů. Uvedl to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
To snad nemyslí vážně, budou si asi říkat v Evropě. Americký prezident Donald Trump zase jednou překvapil svými výroky. Tentokrát se vyjadřoval o běloruském protějšku Alexandru Lukašenkovi.
Podle Michaila Chodorkovského, exilového ruského miliardáře a někdejšího ropného magnáta, hrozí Velké Británii další útok podobný otravě v Salisbury z roku 2018. V rozhovoru pro deník Guardian uvedl, že ruský prezident Vladimir Putin se pravděpodobně pokusí vyvolat na Západě „pocit zranitelnosti“, pokud britská vláda nezvolí vůči Kremlu agresivnější taktiku.
Nejnovější zpráva o stavu globálního klimatu za rok 2025, kterou zveřejnila Světová meteorologická organizace (WMO), přináší varovné čtení. Data potvrzují, že naše planeta se nadále otepluje znepokojivým tempem, přičemž uplynulý rok se zařadil na druhou až třetí příčku nejteplejších let v historii měření. Posledních 11 let bylo navíc celkově nejteplejších, jaké lidstvo kdy zaznamenalo, což jasně ukazuje na setrvávající závislost na fosilních palivech.
Příjezd amerických invazních pozemních sil na Blízký východ během uplynulého víkendu dává prezidentu Donaldu Trumpovi do rukou vojenskou sílu pro velmi riskantní pokus o násilné otevření Hormuzského průlivu. Tato klíčová vodní cesta, kterou momentálně blokuje Írán, představuje největší citlivý bod probíhajícího válečného konfliktu, neboť tudy běžně proudí pětina světového obchodu s ropou.
Demokracie v Evropské unii prochází vážnou zkouškou. Podle nejnovější zprávy přední organizace pro lidská práva Civil Liberties Union for Europe (Liberties) dochází v pěti členských státech k „soustavnému a úmyslnému“ rozkladu právního státu. Tato zpráva, čerpající z dat více než 40 nevládních organizací, označuje vlády v Bulharsku, Chorvatsku, Maďarsku, Itálii a na Slovensku za přímé „likvidátory“ demokratických standardů.
Rusko nařídilo britskému diplomatovi opustit zemi kvůli obvinění ze špionáže. Jde o další incident v rámci dlouhé řady vzájemného vyhošťování personálu ambasád, které provází napjaté vztahy mezi oběma mocnostmi.
Cíl amerického prezidenta Donalda Trumpa je na první pohled prostý a srozumitelný: zajistit, aby Írán nikdy nezískal jadernou zbraň. Podle mnohých analytiků však může mít současná válka v Íránu přesně opačný efekt. Namísto světa bez jaderných hrozeb by výsledkem mohl být bezprecedentní nárůst počtu států, které se rozhodnou pořídit si vlastní atomový arzenál jako jedinou pojistku své existence.
Čínské nezávislé rafinerie, kterým se pro jejich menší rozsah přezdívá „čajníky“ (teapots), se staly nečekaným pilířem energetické bezpečnosti země v době vrcholící globální krize. Zatímco zbytek světa čelí rekordním cenám ropy a energetickému kolapsu, provincie Šan-tung na severovýchodě Číny stále zpracovává miliony barelů suroviny. Aktuální vývoj na Blízkém východě a rostoucí ceny surové ropy však začínají tyto soukromé podniky, fungující na velmi nízkých maržích, nebezpečně vyčerpávat.
Izraelská armáda přistoupila k nevídanému disciplinárnímu kroku, když v pondělí pozastavila veškerou operační činnost celého záložního praporu. Toto rozhodnutí následuje po incidentu z minulého týdne, kdy vojáci na okupovaném Západním břehu napadli a zadrželi štáb americké televize CNN. Podle vyjádření vojenských představitelů bude jednotka čítající stovky rezervistů okamžitě stažena z oblasti a převelena k přeškolení, dokud nebude rozhodnuto o jejím dalším osudu.