Stovky řeckých vesnic v zemědělské oblasti Thessálie zůstávají i dva roky po katastrofálních záplavách, způsobených cyklonou Daniel, poloprázdné. Mnoho rodin se na svá dřívější místa odmítá vrátit a řadí se tak mezi první evropské klimatické uprchlíky.
Stovky řeckých vesnic v zemědělské oblasti Thessálie zůstávají i dva roky po katastrofálních záplavách, způsobených cyklonou Daniel, poloprázdné. Mnoho rodin se na svá dřívější místa odmítá vrátit a řadí se tak mezi první evropské klimatické uprchlíky.
Jednou z postižených rodin je i rodina Konstantinose Papaioannoua, který se svou rodinou a matkou žije ve stísněném dvoupokojovém bytě. Jejich dům v obci Metamorfosi se po záplavách, které proměnily řeckou zemědělskou oblast v moře, stal prázdnou skořápkou. Rodina se nechce vrátit, a to i navzdory tomu, že jim vládní podpora na bydlení vyprší. „Z našeho domu zbyly jen zdi a okna,“ řekl farmář. „Je nemožné ho znovu postavit od základu.“
Zoe Papaioannou, matka Konstantinose, se nechtěla vzdát svého domova, kde žije od dvou let. „Pokud by byl můj manžel naživu, vrátili bychom se. Já se tam narodila a chci tam zemřít. Ale půjdu, kam půjdou mé děti,“ uvedla.
Podle guvernéra Thessálie Dimitrise Kouretase „absolutně chybělo jakékoliv plánování“. V roce 2023 napršelo během několika hodin tolik srážek, kolik jich v oblasti spadne za více než rok. Řeka se vylila a zatopila asi 750 kilometrů čtverečních, což je zhruba stejně jako rozloha New Yorku. Velká část této oblasti, která tvoří 25 % řecké zemědělské produkce, byla farma. Vláda sice slíbila projekty na prevenci záplav, jako jsou úpravy koryt řek, nic z toho ale nebylo dokončeno. Současný systém zvládne pojmout jen asi 40 % objemu vody cyklony Daniel.
I ti, kteří se vrátili, se potýkají s problémy. V zimě pracují na údržbě hrází, aby zabránili záplavám, ale v létě se potýkají se suchem. V oblasti chybí voda na zavlažování a farmáři se o ni navzájem hádají. „Zanedlouho nebudeme mít ani co pít. Stane se z toho poušť,“ uvedl Konstantinos Tasiopoulos, který se přestěhoval do města Karditsa. Dalším problémem jsou uhynulá zvířata – cyklona zabila asi 100 tisíc zvířat, což vedlo k dalšímu vybíjení kvůli rychle se šířícím nemocem.
Vesnice Vlochos sice pořádá referendum o přesídlení, ale ani po dvou letech není jasné, jak to dopadne. Pro přesídlení se vyslovilo 65 % obyvatel, ale podle úřadů to není dostačující. Mnoho obyvatel, kteří se kvůli byrokracii a nedostatku vládní podpory ocitli v nelehké situaci, uvažuje o odchodu do zahraničí. „Nechci zde utratit jmění a znovu o něj přijít. Moje děti zde stejně nezůstanou,“ dodal řemeslník a malíř Vasilis Galanis.
Plány na mezinárodní stabilizační síly s mandátem OSN, které by měly odzbrojit Hamás v Gaze, čelí rostoucímu odporu. Spojené arabské emiráty (SAE) oznámily, že se nehodlají podílet na misi, neboť dosud nevidí jasný právní rámec pro její fungování. Toto rozhodnutí, oznámené vyslancem Dr. Anwarem Gargashou v Abú Dhabí, odráží širší pochybnosti arabských států o podmínkách rezoluce navržené Spojenými státy.
Kanadě byl 10. listopadu 2025 odebrán oficiální status země bez spalniček, a to v důsledku rozsáhlé epidemie, která v uplynulém roce postihla tisíce lidí. Toto rozhodnutí oznámila Panamerická zdravotnická organizace (PAHO), která funguje jako regionální pobočka Světové zdravotnické organizace (WHO) pro Ameriku. Epidemiologové tuto změnu očekávali, protože spalničky jsou extrémně nakažlivé a pokles míry proočkovanosti v Kanadě a dalších zemích zanechal mnoho dětí nechráněných.
Zatímco americké Demokraty povzbudily nedávné volební úspěchy, zkušenosti zemí střední a východní Evropy nabízejí varovný pohled na odolnost populistických sil. Ukazují, že ani výrazné volební vítězství nemusí stačit k trvalému oslabení populistických hnutí, jako je to spojené s Donaldem Trumpem. Trump sám dokázal, že poražení populisté se mohou vrátit, když po prohře v roce 2020 zvítězil v prezidentských volbách 2024.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v exkluzivním rozhovoru pro The Guardian prohlásil, že se na rozdíl od jiných západních lídrů Donalda Trumpa „nebojí“ a popřel zprávy, že jejich poslední setkání ve Washingtonu bylo bouřlivé. Uvedl, že s americkým prezidentem má „normální, obchodní a konstruktivní“ vztahy.
Britská veřejnoprávní stanice BBC obdržela dopis od týmu amerického prezidenta Donalda Trumpa, ve kterém hrozí právními kroky kvůli kontroverznímu zpravodajství o jeho administrativě. Tato hrozba přichází v době hluboké krize důvěry v BBC, kterou zhoršila nedělní rezignace generálního ředitele Tima Davieho a nejvyšší šéfky zpravodajství Deborah Turnessové.
Zatímco mezinárodní společenství dlouhodobě naléhalo na Spojené státy, aby se aktivně podílely na řešení klimatické krize, před zahájením klíčových klimatických rozhovorů COP30 v brazilském Belému panuje mezi diplomaty tichá úleva z toho, že USA na nejvyšší úrovni zůstanou mimo. Pod vedením prezidenta Donalda Trumpa, který klimatickou krizi označuje za „největší podvod v dějinách“, totiž USA nejen ustoupily od klimatických opatření, ale otevřeně bojují za globální využívání fosilních paliv.
Pařížský soud rozhodl o předčasném ukončení vězeckého pobytu bývalého francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho, který byl v říjnu uvězněn kvůli spiknutí s cílem získat nelegální finanční prostředky na kampaň z Libye. Sarkozy, jenž si měl odpykat pětiletý trest, bude namísto toho podřízen „soudnímu dohledu“ a měl by být z věznice La Santé propuštěn již dnes odpoledne. Pro politika, který vedl zemi v letech 2007 až 2012, to představuje další dramatický zvrat.
Evropské země nemají jinou možnost než zvýšit věk odchodu do důchodu a provést hluboké reformy penzijních systémů, protože ty jsou neudržitelné v kontextu stárnoucí populace a klesající porodnosti. Ačkoliv jsou problémy známy, reformy často selhávají kvůli politickým tlakům a nedůvěře veřejnosti.
Absence Spojených států, které na konferenci COP30 v brazilském Belému zastoupené administrativou Donalda Trumpa nevyslaly vrcholné představitele, staví Evropskou unii do nepříjemné a nečekané role. EU, která dosud spoléhala na USA jako na „tlumič nárazů“ a hlavního vyjednavače, nyní ponese hlavní nápor požadavků a tlaků směřujících na bohaté země.
Před deseti lety, v prosinci 2015, byl na klimatické konferenci OSN v Paříži přijat Pařížská dohoda, kde se téměř všechny státy světa zavázaly snížit emise na nulovou čistou úroveň do roku 2050. Přestože tehdy panovala obrovská euforie a dohoda byla vnímána jako konec fosilních paliv, realita uplynulého desetiletí je jiná.
Američané, kteří v současné době cestují do zahraničí, jsou vystaveni zvýšenému zájmu a přímým dotazům místních obyvatel ohledně politické situace v USA a jejich názoru na prezidenta Donalda Trumpa. Konfrontace s politikou se stává běžnou součástí jejich cestovatelských zážitků, ať už se jedná o Dublin, karibský ostrov Svatý Martin nebo severní Norsko.
Konference COP30, třicáté setkání stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC), se vrací do Brazílie, do amazonského města Belém. Původní Úmluva z roku 1992, podepsaná v Riu de Janeiro, zavazuje svět k zamezení nebezpečné změny klimatu, ale bez určení způsobu. Brazilští hostitelé mají nabitý program se 145 body a snaží se povzbudit vyjednávací týmy k odvážným krokům uprostřed finančních, vědeckých a etických aspektů krize.