Cesta k ničivé válce mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem nebyla nevyhnutelná. Jak ukazují detaily z diplomatického zákulisí, vyjednavači byli podle webu The Guardian jen krůček od historické dohody, kterou však pohřbila kombinace neznalosti, vzájemného nepochopení a neortodoxního přístupu týmu Donalda Trumpa. Pouhé dva dny před zahájením útoků přitom na stole ležel návrh, který mohl změnit kurz dějin.
Samotný průběh rozhovorů v Ománu a Ženevě doprovázely bizarní momenty. Trumpův zvláštní vyslanec Steve Witkoff například šokoval íránskou stranu, když ministru zahraničí Abbási Araghčímu nabídl exkurzi na americkou letadlovou loď USS Abraham Lincoln. Pro Íránce šlo o nepochopitelný krok – měli navštívit plavidlo, které bylo do oblasti vysláno právě proto, aby jejich vládu zastrašilo nebo svrhlo.
Kritika se snáší především na hlavu Steva Witkoffa a Jareda Kushnera. Diplomaté z Perského zálivu je popisují jako postavy, které svou neprofesionalitou a jednostranným zaměřením vmanévrovaly amerického prezidenta do války, ze které se nyní marně snaží uniknout. Witkoffova neznalost regionu byla místy až zarážející; v rozhovorech se například dopouštěl chyb v názvech klíčových míst, jako je Hormuzský průliv.
Rozdíl v profesionalitě oproti minulosti byl propastný. Zatímco dřívější americké administrativy vysílaly na jednání početné týmy expertů z několika ministerstev, Witkoff se na schůzkách objevoval bez odborného zázemí, téměř si nedělal poznámky a spoléhal na ideology bez zkušeností s jadernou fyzikou. Vrcholem diplomatického faux pas byl příjezd amerického admirála v plné uniformě na tajná jednání v Maskatu.
Jádrem selhání byla technická nedorozumění. Americký tým dostatečně nechápal potřeby íránského výzkumného reaktoru v Teheránu ani specifika íránského jaderného programu. Tyto mezery v odbornosti vedly k přehnaným nárokům, které Íránci vnímali jako nesplnitelné. Washington navíc drasticky zkracoval čas vyhrazený pro jednání, což v nepřímém formátu rozhovorů prakticky znemožňovalo dosáhnout pokroku.
Přesto se v Ženevě koncem února 2026 podařilo dosáhnout nečekaného průlomu. Podle britských představitelů, kteří byli u jednání přítomni, byl tehdejší íránský návrh velmi solidní. Počítal s návratem inspektorů Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) a likvidací zásob vysoce obohaceného uranu. Tato dohoda by byla v mnoha ohledech přísnější než ta z roku 2015, protože postrádala doložky o časovém omezení platnosti.
Jednání však ztroskotala na délce moratoria na obohacování uranu. Zatímco Írán nabízel pauzu v délce tří až pěti let, která by přesáhla konec Trumpova funkčního období, americký prezident po telefonu z Bílého domu trval na deseti letech. Tato neshoda se ukázala jako nepřekonatelná, přestože obě strany již byly domluveny na zrušení 80 % ekonomických sankcí.
Íránská strana se také dopustila chyb, především svou přehnanou opatrností. Araghčí odmítl předat text návrhu americkému týmu v písemné podobě, což Witkoff interpretoval jako neupřímnost. Experti však toto rozhodnutí chápou – Teherán se oprávněně obával, že by Trump mohl citlivé detaily okamžitě zveřejnit na sociálních sítích nebo je předat Izraeli, aby diplomacii podkopal.
Zoufalý pokus o záchranu míru učinil ománský ministr zahraničí, který po skončení ženevských rozhovorů spěchal do Washingtonu. Snažil se Trumpovi vysvětlit, jak blízko jsou obě strany k průlomu a že Witkoff s Kushnerem mu pravděpodobně neříkají celou pravdu. Jeho snaha však vyšla naprázdno; Trumpova pozornost byla v té době již jinde a prezident se raději věnoval svým oblíbeným tématům, jako je móda.
Důsledky tohoto diplomatického kolapsu jsou tragické. Jen dva dny po skončení rozhovorů vypukla válka, která zanechala Teherán v troskách. Uvnitř Íránu nyní sílí hlasy, aby země po útoku na svá jaderná zařízení definitivně vyvinula atomovou bombu. Nový nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí se navíc zatím nevyjádřil, zda stále platí náboženský zákaz držení jaderných zbraní.
Zpětně se zdá, že tato válka byla výsledkem selhání komunikace v uzavřeném kruhu Trumpových poradců. Ti odmítali rady skutečných expertů na kontrolu zbrojení a raději sázeli na ideologický nátlak. Výsledkem je konflikt, který mohl být vyřešen u jednacího stolu, kdyby na americké straně seděli lidé ochotní naslouchat faktům namísto prosazování vlastních politických ambicí.
Podzimní prázdniny jsou v plném proudu a vyvrcholí během nadcházejícího víkendu na přelomu října a listopadu. Pozor by si lidé měli dát především na horách, kde je mohou překvapit sněhové vločky. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Evropská spolupráce na posilování civilní ochrany, její financování a další posilování vnitřní bezpečnosti. Zástupci ministerstev vnitra zemí Salcburského fóra jednali v Polsku. Nechyběl tam ani zástupce Česka.
Z Hollywoodu přišla ve čtvrtek večer velmi smutná zpráva. Ve věku 86 let zemřel legendární britský herec Patrick Stewart, jehož nejvíce proslavila role kapitána Picarda ve Star Treku. Stewart se v závěru života potýkal se zdravotními problémy.
Polský ministr zahraničí Radosław Sikorski ostře kritizoval amerického podnikatele Elona Muska kvůli omezením satelitního systému Starlink na Ukrajině a vyjádřil naději, že miliardář jednoho dne odletí na Mars. Během pátečního vystoupení na konferenci v Lodži varoval před nebezpečím míchání byznysu do mezinárodní politiky.
Finská policie zahájila formální kriminální vyšetřování kvůli podezření z porušení tamních ekologických zákonů v souvislosti s přípravnými pracemi na stavbu nového datového centra společnosti Google na severu země. Dceřiná společnost technologického giganta Tuike Finland měla podle úřadů nelegálně vykácet rozsáhlé plochy lesa a provést odvodňovací práce v lokalitě Muhos ještě předtím, než byly dokončeny povinné posudky vlivů na životní prostředí.
S blížící se náročnou zimou na ukrajinské frontě se výrazně zvyšuje diplomatická aktivita ve snaze přiblížit se k trvalému příměří a mírové dohody mezi Kyjevem a Moskvou. Pod tlakem amerického prezidenta Donalda Trumpa se delegace obou zemí připravují na třístranné setkání s americkými zástupci, které by se podle webu Politico mělo uskutečnit 10. listopadu v Abú Zabí. Celý proces však provádí celá řada otevřených otázek ohledně budoucích bezpečnostních záruk a zapojení evropských států.
Americký prezident Donald Trump během nedělního politického shromáždění v michiganském Port Huronu ostře zaútočil na Norsko, které označil urážlivým vulgárním výrazem a prohlásil, že norské přistěhovalce ve Spojených státech vítat nebude. Své pobouření zdůvodnil tím, že v Norsku sídlící Nobelův výbor mu dosud neudělil Nobelovu cenu za mír. Předvolební mítink se konal pouhý týden před nadcházejícími listopadovými volbami do Kongresu.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu čelí po letošních parlamentních volbách další zkoušce své dlouhé politické kariéry, když po sečtení většiny hlasů středečního večera nevisí ve vzduchu jasný vítěz. Přestože jeho strana Likud zůstává nejsilnějším subjektem ve stodvacetičlenném Knesetu s odhadovaným ziskem 26 mandátů, pravicový blok ztratil většinu a dosáhl pouze na 53 křesel, což je výrazně pod hranicí potřebných 61 hlasů k řádnému vládnutí.
Současný postoj americké administrativy vůči Ukrajině, v jehož rámci Washington omezuje zpravodajskou spolupráci a tlačí na dřívější ukončení konfliktu, přehlíží hlubší strategické zájmy Spojených států. Zatímco prezident Donald Trump upřednostňuje diplomatické dohody s Moskvou a obviňuje Kyjev z růstu globálních problémů, odborníci oslovení webem Kyiv Post upozorňují, že bezpečnostní osud Ukrajiny a Západu je vzájemně propojen a že opuštění napadené země se může Washingtonu v budoucnu vymstít.
Filmař Adam McKay a ekologický aktivista Philip Eubanks upozornili ve svém nedávném komentáři pro The Guardian na hrozby, kterým lidstvo čelí v podobě nekontrolovaného rozvoje umělé inteligence a prohlubující se klimatické krize. Podle jejich názoru mají obě tato nebezpečí společného jmenovatele v podobě soukromých entit a korporací usilujících o maximální zisk. Současná společnost tak podle autorů stojí před otázkou, která z těchto krizí lidstvo ohrožuje více.
Při tragické srážce vysokorychlostních vlaků nedaleko španělského Toleda zemřelo nejméně 686 lidí. K nehodě došlo ve středu 28. října 2026 a tato událost vážně ohrožuje předvolební kampaň premiéra Pedra Sáncheze před nadcházejícími předčasnými volbami. Katastrofa totiž podkopává jeho ústřední argument, že vláda zajišťuje efektivní fungování veřejných služeb a zlepšuje každodenní život občanů.
Evropská unie se stáhla ze své dřívější nabídky Kanadě, která se měla týkat zahájení rozhovorů o takzvaném přidruženém členství. Tento krok přichází v důsledku neshod mezi členskými státy, jež se objevily těsně před začátkem společného summitu v Montrealu. Původní ambiciózní plán tak doznal výrazných změn a byl nahrazen mírnější formulací.