Cesta k ničivé válce mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem nebyla nevyhnutelná. Jak ukazují detaily z diplomatického zákulisí, vyjednavači byli podle webu The Guardian jen krůček od historické dohody, kterou však pohřbila kombinace neznalosti, vzájemného nepochopení a neortodoxního přístupu týmu Donalda Trumpa. Pouhé dva dny před zahájením útoků přitom na stole ležel návrh, který mohl změnit kurz dějin.
Samotný průběh rozhovorů v Ománu a Ženevě doprovázely bizarní momenty. Trumpův zvláštní vyslanec Steve Witkoff například šokoval íránskou stranu, když ministru zahraničí Abbási Araghčímu nabídl exkurzi na americkou letadlovou loď USS Abraham Lincoln. Pro Íránce šlo o nepochopitelný krok – měli navštívit plavidlo, které bylo do oblasti vysláno právě proto, aby jejich vládu zastrašilo nebo svrhlo.
Kritika se snáší především na hlavu Steva Witkoffa a Jareda Kushnera. Diplomaté z Perského zálivu je popisují jako postavy, které svou neprofesionalitou a jednostranným zaměřením vmanévrovaly amerického prezidenta do války, ze které se nyní marně snaží uniknout. Witkoffova neznalost regionu byla místy až zarážející; v rozhovorech se například dopouštěl chyb v názvech klíčových míst, jako je Hormuzský průliv.
Rozdíl v profesionalitě oproti minulosti byl propastný. Zatímco dřívější americké administrativy vysílaly na jednání početné týmy expertů z několika ministerstev, Witkoff se na schůzkách objevoval bez odborného zázemí, téměř si nedělal poznámky a spoléhal na ideology bez zkušeností s jadernou fyzikou. Vrcholem diplomatického faux pas byl příjezd amerického admirála v plné uniformě na tajná jednání v Maskatu.
Jádrem selhání byla technická nedorozumění. Americký tým dostatečně nechápal potřeby íránského výzkumného reaktoru v Teheránu ani specifika íránského jaderného programu. Tyto mezery v odbornosti vedly k přehnaným nárokům, které Íránci vnímali jako nesplnitelné. Washington navíc drasticky zkracoval čas vyhrazený pro jednání, což v nepřímém formátu rozhovorů prakticky znemožňovalo dosáhnout pokroku.
Přesto se v Ženevě koncem února 2026 podařilo dosáhnout nečekaného průlomu. Podle britských představitelů, kteří byli u jednání přítomni, byl tehdejší íránský návrh velmi solidní. Počítal s návratem inspektorů Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) a likvidací zásob vysoce obohaceného uranu. Tato dohoda by byla v mnoha ohledech přísnější než ta z roku 2015, protože postrádala doložky o časovém omezení platnosti.
Jednání však ztroskotala na délce moratoria na obohacování uranu. Zatímco Írán nabízel pauzu v délce tří až pěti let, která by přesáhla konec Trumpova funkčního období, americký prezident po telefonu z Bílého domu trval na deseti letech. Tato neshoda se ukázala jako nepřekonatelná, přestože obě strany již byly domluveny na zrušení 80 % ekonomických sankcí.
Íránská strana se také dopustila chyb, především svou přehnanou opatrností. Araghčí odmítl předat text návrhu americkému týmu v písemné podobě, což Witkoff interpretoval jako neupřímnost. Experti však toto rozhodnutí chápou – Teherán se oprávněně obával, že by Trump mohl citlivé detaily okamžitě zveřejnit na sociálních sítích nebo je předat Izraeli, aby diplomacii podkopal.
Zoufalý pokus o záchranu míru učinil ománský ministr zahraničí, který po skončení ženevských rozhovorů spěchal do Washingtonu. Snažil se Trumpovi vysvětlit, jak blízko jsou obě strany k průlomu a že Witkoff s Kushnerem mu pravděpodobně neříkají celou pravdu. Jeho snaha však vyšla naprázdno; Trumpova pozornost byla v té době již jinde a prezident se raději věnoval svým oblíbeným tématům, jako je móda.
Důsledky tohoto diplomatického kolapsu jsou tragické. Jen dva dny po skončení rozhovorů vypukla válka, která zanechala Teherán v troskách. Uvnitř Íránu nyní sílí hlasy, aby země po útoku na svá jaderná zařízení definitivně vyvinula atomovou bombu. Nový nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí se navíc zatím nevyjádřil, zda stále platí náboženský zákaz držení jaderných zbraní.
Zpětně se zdá, že tato válka byla výsledkem selhání komunikace v uzavřeném kruhu Trumpových poradců. Ti odmítali rady skutečných expertů na kontrolu zbrojení a raději sázeli na ideologický nátlak. Výsledkem je konflikt, který mohl být vyřešen u jednacího stolu, kdyby na americké straně seděli lidé ochotní naslouchat faktům namísto prosazování vlastních politických ambicí.
Varování meteorologů před nebezpečím požárů se brzy naplnilo. Hasiči z Ústeckého kraje zasahují v sobotu odpoledne u požáru lesa v národním parku České Švýcarsko, kde v roce 2022 došlo k nejrozsáhlejšímu lesnímu požáru v historii České republiky. Platí zvláštní stupeň poplachu.
Americký prezident Donald Trump hrozí fakticky vyhodit do koše loňskou obchodní dohodu s EU, jelikož dnes oznamuje brzké zvýšení cel na auta dovážená do USA z EU na 25 %. Přitom uvedená obchodní dohoda stropovala clo na úrovni 15 %. Trump však tvrdí, že EU nedostála svým závazkům.
Natočit film může být někdy dost náročné. Sedm let vznikal snímek Michael o legendárním zpěvákovi Michaelu Jacksonovi. Stálo to nicméně za to. Hollywoodští producenti opět prokázali, že své práci rozumí.
Česko trápí sucho, o víkendu se přidalo letní počasí. Dohromady to znamená nebezpečí, které meteorologové pojmenovali ve výstraze. V části země od soboty hrozí požáry, vyplývá z varování Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Německý kancléř Friedrich Merz začátkem týdne pronesl, že Írán u jednacího stolu ponižuje Ameriku, načež ještě před koncem toho samého týdne poznává hněv oné údajně ponížené Ameriky, resp. jejího prezidenta.
StarDance si v poslední době brali do úst i vysoce postavení politici, konkrétně ministr kultury Oto Klempíř a premiér Andrej Babiš. Někteří diváci už se začínali obávat o budoucnost show na obrazovce České televize. Podle nově uzavřených smluv ale nejsou obavy na místě.
Obchodní válka mezi USA a Evropskou unií je možná opět na obzoru. Americký prezident Donald Trump v pátek oznámil, že se zvýší cla na dovoz osobních i nákladních automobilů z Evropy, protože EU prý nedodržuje loňskou dohodu mezi oběma stranami.
Do Česka dorazilo léto, i když s námi zatím vydrží jen několik dní. Maxima každopádně během prvního květnového víkendu vyšplhají až na 27 stupňů, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Slovenského premiéra Roberta Fica zjevně netrápí ruská invaze na sousední Ukrajině až tolik, když se i letos chystá na moskevské oslavy vítězství nad nacistickým Německem. Cesta se mu ale zkomplikovala, protože několik evropských zemí nechce pustit jeho letadlo do svého vzdušného prostoru. Patří k nim i Česko?
Jiřina Bohdalová je naprosto pochopitelně středem zájmu, protože se blíží její půlkulatiny. Jeden z jejích nejnovějších výroků se ale některým lidem nemusí líbit. Legendární herečka promluvila o tom, jak to bylo za minulého režimu.
Umělá inteligence se začíná prosazovat i na poli hudby. Populární streamovací služba Spotify se rozhodla reagovat. Oznámila totiž, že zavede značku, která odliší ověřené živé umělce od projektů, kdy jsou skladby generované AI.
Uteklo 60 dní od začátku války s Íránem, takže americký prezident Donald Trump by se měl obrátit na Kongres a požádat o povolení pokračovat ve vojenských operacích. To se ale nestalo a zřejmě ani nestane. Podle Trumpa a jeho spolupracovníků se totiž boje ukončily příměřím.