Cesta k ničivé válce mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem nebyla nevyhnutelná. Jak ukazují detaily z diplomatického zákulisí, vyjednavači byli podle webu The Guardian jen krůček od historické dohody, kterou však pohřbila kombinace neznalosti, vzájemného nepochopení a neortodoxního přístupu týmu Donalda Trumpa. Pouhé dva dny před zahájením útoků přitom na stole ležel návrh, který mohl změnit kurz dějin.
Samotný průběh rozhovorů v Ománu a Ženevě doprovázely bizarní momenty. Trumpův zvláštní vyslanec Steve Witkoff například šokoval íránskou stranu, když ministru zahraničí Abbási Araghčímu nabídl exkurzi na americkou letadlovou loď USS Abraham Lincoln. Pro Íránce šlo o nepochopitelný krok – měli navštívit plavidlo, které bylo do oblasti vysláno právě proto, aby jejich vládu zastrašilo nebo svrhlo.
Kritika se snáší především na hlavu Steva Witkoffa a Jareda Kushnera. Diplomaté z Perského zálivu je popisují jako postavy, které svou neprofesionalitou a jednostranným zaměřením vmanévrovaly amerického prezidenta do války, ze které se nyní marně snaží uniknout. Witkoffova neznalost regionu byla místy až zarážející; v rozhovorech se například dopouštěl chyb v názvech klíčových míst, jako je Hormuzský průliv.
Rozdíl v profesionalitě oproti minulosti byl propastný. Zatímco dřívější americké administrativy vysílaly na jednání početné týmy expertů z několika ministerstev, Witkoff se na schůzkách objevoval bez odborného zázemí, téměř si nedělal poznámky a spoléhal na ideology bez zkušeností s jadernou fyzikou. Vrcholem diplomatického faux pas byl příjezd amerického admirála v plné uniformě na tajná jednání v Maskatu.
Jádrem selhání byla technická nedorozumění. Americký tým dostatečně nechápal potřeby íránského výzkumného reaktoru v Teheránu ani specifika íránského jaderného programu. Tyto mezery v odbornosti vedly k přehnaným nárokům, které Íránci vnímali jako nesplnitelné. Washington navíc drasticky zkracoval čas vyhrazený pro jednání, což v nepřímém formátu rozhovorů prakticky znemožňovalo dosáhnout pokroku.
Přesto se v Ženevě koncem února 2026 podařilo dosáhnout nečekaného průlomu. Podle britských představitelů, kteří byli u jednání přítomni, byl tehdejší íránský návrh velmi solidní. Počítal s návratem inspektorů Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) a likvidací zásob vysoce obohaceného uranu. Tato dohoda by byla v mnoha ohledech přísnější než ta z roku 2015, protože postrádala doložky o časovém omezení platnosti.
Jednání však ztroskotala na délce moratoria na obohacování uranu. Zatímco Írán nabízel pauzu v délce tří až pěti let, která by přesáhla konec Trumpova funkčního období, americký prezident po telefonu z Bílého domu trval na deseti letech. Tato neshoda se ukázala jako nepřekonatelná, přestože obě strany již byly domluveny na zrušení 80 % ekonomických sankcí.
Íránská strana se také dopustila chyb, především svou přehnanou opatrností. Araghčí odmítl předat text návrhu americkému týmu v písemné podobě, což Witkoff interpretoval jako neupřímnost. Experti však toto rozhodnutí chápou – Teherán se oprávněně obával, že by Trump mohl citlivé detaily okamžitě zveřejnit na sociálních sítích nebo je předat Izraeli, aby diplomacii podkopal.
Zoufalý pokus o záchranu míru učinil ománský ministr zahraničí, který po skončení ženevských rozhovorů spěchal do Washingtonu. Snažil se Trumpovi vysvětlit, jak blízko jsou obě strany k průlomu a že Witkoff s Kushnerem mu pravděpodobně neříkají celou pravdu. Jeho snaha však vyšla naprázdno; Trumpova pozornost byla v té době již jinde a prezident se raději věnoval svým oblíbeným tématům, jako je móda.
Důsledky tohoto diplomatického kolapsu jsou tragické. Jen dva dny po skončení rozhovorů vypukla válka, která zanechala Teherán v troskách. Uvnitř Íránu nyní sílí hlasy, aby země po útoku na svá jaderná zařízení definitivně vyvinula atomovou bombu. Nový nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí se navíc zatím nevyjádřil, zda stále platí náboženský zákaz držení jaderných zbraní.
Zpětně se zdá, že tato válka byla výsledkem selhání komunikace v uzavřeném kruhu Trumpových poradců. Ti odmítali rady skutečných expertů na kontrolu zbrojení a raději sázeli na ideologický nátlak. Výsledkem je konflikt, který mohl být vyřešen u jednacího stolu, kdyby na americké straně seděli lidé ochotní naslouchat faktům namísto prosazování vlastních politických ambicí.
Pomalu se dostáváme do období, kdy podzimní počasí začne naplno úřadovat. Nadále se však můžeme těšit na nadprůměrné teploty. Vyplývá to z nejnovějšího měsíčního výhledu, který dnes vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Kyjev a Moskva se dohodli, že si nebudou navzájem útočit na energetické cíle. Tvrdí to americký prezident Donald Trump. Obě válčící země podle šéfa Bílého domu mohou za rostoucí ceny ropy a pohonných hmot. Experti jsou nicméně jiného názoru.
Premiér Andrej Babiš (ANO) se zúčastnil v Bratislavě setkání premiérů zemí Visegrádské čtyřky a Irska. Předsedové vlád ČR, Slovenska, Polska a Maďarska jednali na Bratislavském hradě s irským protějškem Micheálem Martinem, jehož země nyní předsedá EU, zejména o příštím víceletém rozpočtu EU, posílení evropské konkurenceschopnosti a o možnostech snížení cen energií a pohonných hmot. Lídři V4 se také shodli na posílené spolupráci a koordinaci před jednáními Evropské rady.
Babišův milion za druhé dítě cílí na palčivý fatální problém. Česká porodnost se propadá nebývale rychle. V roce 2025 se narodilo jen 77 636 dětí, nejméně od počátku statistického zjišťování v roce 1785, a úhrnná plodnost klesla na 1,28 dítěte na ženu. Ještě v roce 2021 činila 1,83. Nejde tedy pouze o to, že do věku rodičovství vstupují slabší populační ročníky. Klesá i samotná ochota či schopnost mít děti.
Česko dnes oběhla zpráva, kterou ještě ráno nikdo nečekal. Marek Eben a Tereza Kostková jako dvě největší stálice pořadu oznámili, že letošní řada StarDance bude jejich poslední. Potvrdila to i veřejnoprávní Česká televize.
Čína se podle televize BBC ostře vymezila proti rétorice varující před hrozbami spojenými s vývojem umělé inteligence a odmítla koncepci škodlivé rivality mezi světovými mocnostmi. Pekingské ministerstvo zahraničí reagovalo na nedávná prohlášení představitelů amerického technologického sektoru, kteří vyzývali ke zpomalení výzkumu. Podle čínské strany podobná vyjádření pouze narušují globální správu moderních technologií. Čínské úřady zdůrazňují potřebu otevřené a inkluzivní spolupráce, která bude sloužit celému lidstvu.
Britka Becky Jonesová se ve svých jednadvaceti letech dozvěděla od zkušeného onkologa zničující zprávu, že trpí agresivním nádorem mozku a zbývá jí pouze několik měsíců života. Lékař jí následně předepsal chemoterapeutickou léčbu, kterou musela podle jeho pokynů podstupovat nepřetržitě po dobu jedenácti let. Teprve s odstupem času vyšlo najevo, že žena žádným nádorovým onemocněním nikdy netrpěla a léky užívala zcela zbytečně. Její skutečnou diagnózou byl ve skutečnosti zánět mozku, který bylo možné uspokojivě léčit běžnými steroidy, informovala televize BBC.
Americká administrativa se potýká s rostoucími problémy na Blízkém východě, které vyžadují zásadní přehodnocení dosavadní strategie vůči Íránu. Jemenští povstalci Hútíové dosáhli výrazného územního zisku v bojích proti mezinárodně uznávané vládě podporované Saudskou Arábií. Během jediné noci získali kontrolu nad rozsáhlým územím podél pobřeží Rudého moře a postoupili až k průlivu Báb al-Mandab. Současně se zmocnili strategického ostrova Pirim, který leží přímo uprostřed této klíčové námořní cesty.
Izraelská organizace pro lidská práva B'Tselem zveřejnila rozsáhlou zprávu, v níž obviňuje Izrael ze systematické snahy o likvidaci podmínek nezbytných pro kolektivní život Palestinců na Západním břehu. Podle zprávy dochází k výraznému stupňování útoků na všechny aspekty každodenního života, včetně možnosti docházet do práce, navštěvovat školy nebo získat zdravotní péči.
Britský princ William zveřejnil naléhavou výzvu týkající se zrychlení bojů proti globálnímu oteplování a ochraně životního prostředí. Následník trůnu zdůraznil, že dosavadní opatření postupují šnečím tempem a krok za krokem, což k vyřešení klimatické krize zdaleka nestačí. Ve svém vyjádření poukázal na devastující letní požáry v Británii i po celém světě, které jasně ukazují nutnost přistoupit k radikálním změnám. Podle něj je nezbytné výrazně zrychlit veškeré snahy do konce tohoto desetiletí.
Ceny ropy na světových trzích výrazně vzrostly a vyšplhaly se nad hranici 108 dolarů za barel po sérii útoků bezpilotních letounů, které donutily Saúdskou Arábii odstavit z provozu klíčový ropovod spojující východ a západ země.
Izraelský ministr kultury Miki Zohar vyzval k odebrání státního občanství izraelským režisérům Yuvalu Abrahamovi a Rachel Szorové, kteří stvořili dokumentární film NAZA. Autorskou dvojici, jež za svůj předchozí snímek získala Oscara, ministr veřejně obvinil z vlastizrady. Dokument pojednává o masovém zabíjení civilistů v Pásmu Gazy a vyvolal ostré reakce izraelské vládní špičky. Zohar prohlásil, že podnikne okamžité právní kroky k tomu, aby tvůrci o své občanství přišli.