Cesta k ničivé válce mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem nebyla nevyhnutelná. Jak ukazují detaily z diplomatického zákulisí, vyjednavači byli podle webu The Guardian jen krůček od historické dohody, kterou však pohřbila kombinace neznalosti, vzájemného nepochopení a neortodoxního přístupu týmu Donalda Trumpa. Pouhé dva dny před zahájením útoků přitom na stole ležel návrh, který mohl změnit kurz dějin.
Samotný průběh rozhovorů v Ománu a Ženevě doprovázely bizarní momenty. Trumpův zvláštní vyslanec Steve Witkoff například šokoval íránskou stranu, když ministru zahraničí Abbási Araghčímu nabídl exkurzi na americkou letadlovou loď USS Abraham Lincoln. Pro Íránce šlo o nepochopitelný krok – měli navštívit plavidlo, které bylo do oblasti vysláno právě proto, aby jejich vládu zastrašilo nebo svrhlo.
Kritika se snáší především na hlavu Steva Witkoffa a Jareda Kushnera. Diplomaté z Perského zálivu je popisují jako postavy, které svou neprofesionalitou a jednostranným zaměřením vmanévrovaly amerického prezidenta do války, ze které se nyní marně snaží uniknout. Witkoffova neznalost regionu byla místy až zarážející; v rozhovorech se například dopouštěl chyb v názvech klíčových míst, jako je Hormuzský průliv.
Rozdíl v profesionalitě oproti minulosti byl propastný. Zatímco dřívější americké administrativy vysílaly na jednání početné týmy expertů z několika ministerstev, Witkoff se na schůzkách objevoval bez odborného zázemí, téměř si nedělal poznámky a spoléhal na ideology bez zkušeností s jadernou fyzikou. Vrcholem diplomatického faux pas byl příjezd amerického admirála v plné uniformě na tajná jednání v Maskatu.
Jádrem selhání byla technická nedorozumění. Americký tým dostatečně nechápal potřeby íránského výzkumného reaktoru v Teheránu ani specifika íránského jaderného programu. Tyto mezery v odbornosti vedly k přehnaným nárokům, které Íránci vnímali jako nesplnitelné. Washington navíc drasticky zkracoval čas vyhrazený pro jednání, což v nepřímém formátu rozhovorů prakticky znemožňovalo dosáhnout pokroku.
Přesto se v Ženevě koncem února 2026 podařilo dosáhnout nečekaného průlomu. Podle britských představitelů, kteří byli u jednání přítomni, byl tehdejší íránský návrh velmi solidní. Počítal s návratem inspektorů Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) a likvidací zásob vysoce obohaceného uranu. Tato dohoda by byla v mnoha ohledech přísnější než ta z roku 2015, protože postrádala doložky o časovém omezení platnosti.
Jednání však ztroskotala na délce moratoria na obohacování uranu. Zatímco Írán nabízel pauzu v délce tří až pěti let, která by přesáhla konec Trumpova funkčního období, americký prezident po telefonu z Bílého domu trval na deseti letech. Tato neshoda se ukázala jako nepřekonatelná, přestože obě strany již byly domluveny na zrušení 80 % ekonomických sankcí.
Íránská strana se také dopustila chyb, především svou přehnanou opatrností. Araghčí odmítl předat text návrhu americkému týmu v písemné podobě, což Witkoff interpretoval jako neupřímnost. Experti však toto rozhodnutí chápou – Teherán se oprávněně obával, že by Trump mohl citlivé detaily okamžitě zveřejnit na sociálních sítích nebo je předat Izraeli, aby diplomacii podkopal.
Zoufalý pokus o záchranu míru učinil ománský ministr zahraničí, který po skončení ženevských rozhovorů spěchal do Washingtonu. Snažil se Trumpovi vysvětlit, jak blízko jsou obě strany k průlomu a že Witkoff s Kushnerem mu pravděpodobně neříkají celou pravdu. Jeho snaha však vyšla naprázdno; Trumpova pozornost byla v té době již jinde a prezident se raději věnoval svým oblíbeným tématům, jako je móda.
Důsledky tohoto diplomatického kolapsu jsou tragické. Jen dva dny po skončení rozhovorů vypukla válka, která zanechala Teherán v troskách. Uvnitř Íránu nyní sílí hlasy, aby země po útoku na svá jaderná zařízení definitivně vyvinula atomovou bombu. Nový nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí se navíc zatím nevyjádřil, zda stále platí náboženský zákaz držení jaderných zbraní.
Zpětně se zdá, že tato válka byla výsledkem selhání komunikace v uzavřeném kruhu Trumpových poradců. Ti odmítali rady skutečných expertů na kontrolu zbrojení a raději sázeli na ideologický nátlak. Výsledkem je konflikt, který mohl být vyřešen u jednacího stolu, kdyby na americké straně seděli lidé ochotní naslouchat faktům namísto prosazování vlastních politických ambicí.
Nejhorší stav za čtyři roky očekávají odborníci z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) v následujících dnech. Aktuální tropická epizoda podle nich přispěje k dalšímu prohloubení hydrologického sucha v republice.
Exprezident Miloš Zeman využil dobrého počasí a během dovolené vyrazil na legendární žlutý člun. Češi se tak opět dočkali scény, kterou si dobře pamatují z let, kdy Zeman seděl na Pražském hradě.
Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) zveřejnil esemesku od prezidenta Petra Pavla, která mu přišla, když se řešilo případné jmenování poslance Filipa Turka (Motoristé) ministrem. Podle Macinky ze zprávy jasně nevyplývá, že Pavel nehodlá jmenovat Turka členem vlády za žádných okolností.
Vládní regulace cen pohonných hmot sice předminulý týden skončila, její ekonomické důsledky však přetrvávají. Dálniční čerpací stanice totiž zatím neobnovily marže na úroveň běžnou před regulací. Rozdíl mezi cenami velkých řetězců a nízkomaržové sítě Tank ONO se stále pohybuje jen kolem tří korun za litr, zatímco dříve činil běžně pět korun i více. Současně však platí zdánlivý paradox: pohonné hmoty v ČR jsou ve vztahu k ceně ropy Brent téměř nejdražší v novodobé historii.
Vůbec poprvé od začátku americké ropné blokády, která trvá již pět měsíců a drasticky vyčerpává celý ostrov, zasáhly nekonečné a masivní výpadky dodávek elektrické energie i samotné srdce kubánského hlavního města. Zatímco ještě před třemi měsíci obyvatelé Havany hovořili o tom, že situace je výrazně horší na venkově, nyní se s kritickým nedostatkem potýkají sami. Ve čtvrti Centro Habana i v dalších částech metropole se kvůli tmě a horku stal běžnou součástí noci takzvaný cacerolazo, tedy tradiční protest, při kterém lidé z oken tlučou hrnci o pánve. Bez elektřiny navíc kolabují také dodávky vody a v bytech se bleskově šíří komáři.
Bývalý americký prezident Barack Obama reagoval v soukromí na výsledek britského referenda o opuštění Evropské unie zděšením. Podle tehdejšího velvyslance Velké Británie ve Spojených státech Kima Darrocha si Obama myslel, že se Spojené království kompletně odepsalo.
Organizace spojených národů varovala, že se svět musí připravit na blížící se návrat klimatického jevu El Niño, který s sebou přináší nárůst globálních teplot a extrémní výkyvy počasí. Odborníci vyjadřují znepokojení zejména proto, že El Niño přichází v době probíhající změny klimatu způsobené člověkem, což může výrazně zesílit jeho dopady. Zatímco Evropa má plné ruce se současnou vlnou veder a na příchod klimatického jevu se nijak zvlášť nepřipravuje, Asie se chystá na intenzivní vlny veder a sucha, které vystaví obrovskému tlaku tamní zemědělství, energetické sítě a zásoby vody.
Vědci z Cambridgeské univerzity vyvinuli za pomoci umělé inteligence zcela nový typ vakcíny, která by mohla poskytnout ochranu před širokou škálou virů a zabránit vzniku budoucích pandemií. Podle výzkumného týmu je to vůbec poprvé v historii, kdy byla klíčová složka vakcíny kompletně navržena umělou inteligencí a následně otestována na lidech.
Začátek meteorologického léta s sebou přinesl spalující horka, která kontinent zasáhla ještě před koncem jara. Ačkoliv západní Evropa se již z velké části vymanila z vlivu horké vzduchové hmoty, která překonala květnové a červnové teplotní rekordy, celý region nyní spaluje další extrémní vlna veder.
Pokud by si nynější Rusko mělo vybrat oficiální slogan, mohl by znít podobně jako slova šéfa tamní diplomacie Sergeje Lavrova, který v minulosti prohlásil, že Rusko je zkrátka takové, jaké je, a nestydí se to ukazovat. Podobně nekompromisní tón nedávno v Kremlu zvolila i folková zpěvačka Naděžda Babkina. Po převzetí státního vyznamenání z rukou Vladimira Putina publiku řekla, že země se nikdy nevzdá díky svému jedinečnému multietnickému genetickému kódu, a dodala, že komu se to nelíbí, může jít klidně spáchat samovraždu. Tento výrok v mnoha ohledech ilustruje současnou ruskou tvář, která odmítá jakékoliv omluvy či ústupky, což přesně odpovídá postoji samotného prezidenta.
Po nedávném summitu amerického prezidenta Donalda Trumpa s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem se pozornost opět obrátila k podpoře, kterou Washington poskytuje Tchaj-wanu, a k dodávkám amerických zbraní tamní vládě. Hned v první den rozhovorů adresoval Si Ťin-pching svému americkému protějšku varování, že Tchaj-wan představuje nejvýznamnější otevřenou otázku mezi oběma mocnostmi a při nesprávném přístupu může vyústit ve velmi nebezpečnou situaci. Prezident Trump následně odložil podpis zbrojního kontraktu za 14 miliard dolarů, který nedávno schválil Kongres, a označil ho za velmi dobrou vyjednávací kartu pro svá jednání s Pekingem.
Bývalá první dáma USA Jill Bidenová v rozhovoru pro stanici CBS News přiznala, že během nechvalně známé prezidentské debaty v roce 2024 měla strach, zda její manžel Joe Biden neprožívá mozkovou mrtvici. Uvedla, že byla k smrti vyděšená, protože současného prezidenta v takovém stavu nikdy předtím ani potom neviděla, a dodala, že vůbec netuší, co se tehdy stalo. Celý rozhovor s novinářkou Ritou Braverovou odvysílá stanice v pořadu Sunday Morning tuto neděli.