Cesta k ničivé válce mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem nebyla nevyhnutelná. Jak ukazují detaily z diplomatického zákulisí, vyjednavači byli podle webu The Guardian jen krůček od historické dohody, kterou však pohřbila kombinace neznalosti, vzájemného nepochopení a neortodoxního přístupu týmu Donalda Trumpa. Pouhé dva dny před zahájením útoků přitom na stole ležel návrh, který mohl změnit kurz dějin.
Samotný průběh rozhovorů v Ománu a Ženevě doprovázely bizarní momenty. Trumpův zvláštní vyslanec Steve Witkoff například šokoval íránskou stranu, když ministru zahraničí Abbási Araghčímu nabídl exkurzi na americkou letadlovou loď USS Abraham Lincoln. Pro Íránce šlo o nepochopitelný krok – měli navštívit plavidlo, které bylo do oblasti vysláno právě proto, aby jejich vládu zastrašilo nebo svrhlo.
Kritika se snáší především na hlavu Steva Witkoffa a Jareda Kushnera. Diplomaté z Perského zálivu je popisují jako postavy, které svou neprofesionalitou a jednostranným zaměřením vmanévrovaly amerického prezidenta do války, ze které se nyní marně snaží uniknout. Witkoffova neznalost regionu byla místy až zarážející; v rozhovorech se například dopouštěl chyb v názvech klíčových míst, jako je Hormuzský průliv.
Rozdíl v profesionalitě oproti minulosti byl propastný. Zatímco dřívější americké administrativy vysílaly na jednání početné týmy expertů z několika ministerstev, Witkoff se na schůzkách objevoval bez odborného zázemí, téměř si nedělal poznámky a spoléhal na ideology bez zkušeností s jadernou fyzikou. Vrcholem diplomatického faux pas byl příjezd amerického admirála v plné uniformě na tajná jednání v Maskatu.
Jádrem selhání byla technická nedorozumění. Americký tým dostatečně nechápal potřeby íránského výzkumného reaktoru v Teheránu ani specifika íránského jaderného programu. Tyto mezery v odbornosti vedly k přehnaným nárokům, které Íránci vnímali jako nesplnitelné. Washington navíc drasticky zkracoval čas vyhrazený pro jednání, což v nepřímém formátu rozhovorů prakticky znemožňovalo dosáhnout pokroku.
Přesto se v Ženevě koncem února 2026 podařilo dosáhnout nečekaného průlomu. Podle britských představitelů, kteří byli u jednání přítomni, byl tehdejší íránský návrh velmi solidní. Počítal s návratem inspektorů Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) a likvidací zásob vysoce obohaceného uranu. Tato dohoda by byla v mnoha ohledech přísnější než ta z roku 2015, protože postrádala doložky o časovém omezení platnosti.
Jednání však ztroskotala na délce moratoria na obohacování uranu. Zatímco Írán nabízel pauzu v délce tří až pěti let, která by přesáhla konec Trumpova funkčního období, americký prezident po telefonu z Bílého domu trval na deseti letech. Tato neshoda se ukázala jako nepřekonatelná, přestože obě strany již byly domluveny na zrušení 80 % ekonomických sankcí.
Íránská strana se také dopustila chyb, především svou přehnanou opatrností. Araghčí odmítl předat text návrhu americkému týmu v písemné podobě, což Witkoff interpretoval jako neupřímnost. Experti však toto rozhodnutí chápou – Teherán se oprávněně obával, že by Trump mohl citlivé detaily okamžitě zveřejnit na sociálních sítích nebo je předat Izraeli, aby diplomacii podkopal.
Zoufalý pokus o záchranu míru učinil ománský ministr zahraničí, který po skončení ženevských rozhovorů spěchal do Washingtonu. Snažil se Trumpovi vysvětlit, jak blízko jsou obě strany k průlomu a že Witkoff s Kushnerem mu pravděpodobně neříkají celou pravdu. Jeho snaha však vyšla naprázdno; Trumpova pozornost byla v té době již jinde a prezident se raději věnoval svým oblíbeným tématům, jako je móda.
Důsledky tohoto diplomatického kolapsu jsou tragické. Jen dva dny po skončení rozhovorů vypukla válka, která zanechala Teherán v troskách. Uvnitř Íránu nyní sílí hlasy, aby země po útoku na svá jaderná zařízení definitivně vyvinula atomovou bombu. Nový nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí se navíc zatím nevyjádřil, zda stále platí náboženský zákaz držení jaderných zbraní.
Zpětně se zdá, že tato válka byla výsledkem selhání komunikace v uzavřeném kruhu Trumpových poradců. Ti odmítali rady skutečných expertů na kontrolu zbrojení a raději sázeli na ideologický nátlak. Výsledkem je konflikt, který mohl být vyřešen u jednacího stolu, kdyby na americké straně seděli lidé ochotní naslouchat faktům namísto prosazování vlastních politických ambicí.
Vesmírný dalekohled Jamese Webba, nejvýkonnější přístroj svého druhu, nepřestává astronomy fascinovat i mást. Od svého spuštění před čtyřmi lety zachytil na stovkách snímků neobvyklý úkaz: drobné, jasně červené body, které se objevují téměř v každém hlubokém pohledu do vzdáleného vesmíru. Vědci pro ně začali používat prostý název „malé červené tečky“ (LRDs), ovšem shoda na tom, co tyto objekty ve skutečnosti představují, zatím neexistuje.
Světová zdravotnická organizace (WHO) bije na poplach kvůli hrozící jaderné katastrofě v důsledku eskalujícího konfliktu mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem. Regionální ředitelka WHO pro východní Středomoří Hanan Balkhy v rozhovoru pro Politico uvedla, že personál OSN je v nejvyšším stupni pohotovosti a bedlivě monitoruje dopady útoků na íránská jaderná zařízení. Obavy vzbuzuje především „scénář nejhoršího případu“, tedy přímý jaderný incident, jehož následky by svět pociťoval celá desetiletí.
Cesta k ničivé válce mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem nebyla nevyhnutelná. Jak ukazují detaily z diplomatického zákulisí, vyjednavači byli podle webu The Guardian jen krůček od historické dohody, kterou však pohřbila kombinace neznalosti, vzájemného nepochopení a neortodoxního přístupu týmu Donalda Trumpa. Pouhé dva dny před zahájením útoků přitom na stole ležel návrh, který mohl změnit kurz dějin.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v exkluzivním rozhovoru pro BBC varoval, že jeho země bude kvůli válce na Blízkém východě čelit kritickému nedostatku raket. Podle jeho slov Vladimir Putin usiluje o dlouhotrvající konflikt mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem, protože takové dění oslabuje Kyjev a odčerpává americké zdroje. Zelenskyj vyjádřil velmi špatný pocit z dopadů tohoto střetu na Ukrajinu a poznamenal, že mírová jednání jsou kvůli situaci v Íránu neustále odkládána.
Využívání nejmodernějších stíhaček k likvidaci levných íránských dronů se stává jedním z největších strategických a ekonomických rébusů současného konfliktu. Přestože nasazení špičkových letounů pomohlo snížit frekvenci íránských útoků až o 83 %, experti i bývalí piloti varují, že současná taktika je dlouhodobě neudržitelná. Situaci trefně přirovnal jeden z britských důstojníků k „používání perlíku na rozbití ořechu“.
Ukrajina oficiálně přijala technickou a finanční pomoc od Evropské unie na opravu poškozeného ropovodu Družba. Tento krok má za cíl obnovit plynulé dodávky suroviny do Maďarska a na Slovensko. Dohoda byla oznámena pouhé dva dny před summitem lídrů EU v Bruselu a mohla by výrazně přispět ke zmírnění diplomatického napětí, kvůli němuž Maďarsko dosud blokovalo unijní půjčku pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur.
Mezinárodní fotbalová federace FIFA podle všeho odmítla možnost, že by se zápasy íránské reprezentace na nadcházejícím mistrovství světa přesunuly ze Spojených států do Mexika. Reagovala tak na vyjádření íránské strany, která o změnu dějiště usilovala s odkazem na bezpečnost svých hráčů. Celá situace je důsledkem probíhajícího válečného konfliktu, v němž proti sobě stojí USA, Izrael a Írán.
Šéf íránské diplomacie Abbás Arákčí v nedávném rozhovoru otevřeně přiznal, že Teherán se v nynějším střetu s USA a Izraelem opírá o vojenskou kooperaci s Ruskem a Čínou. Obě země nazval klíčovými spojenci a potvrdil, že jejich spolupráce dalece přesahuje běžnou politiku či obchod a zahrnuje i přímé vazby mezi ozbrojenými složkami.
Mezi Maltou a italskými ostrovy Linosa a Lampedusa se nekontrolovaně unáší ruský tanker Arctic Metagaz, který námořní úřady označují za „tikající časovanou bombu“. Plavidlo o délce 277 metrů se stalo 3. března terčem útoku námořních a vzdušných dronů v mezinárodních vodách Středozemního moře. Podle ruského ministerstva zahraničí nesou za tento čin odpovědnost ukrajinské síly, Kyjev se však k incidentu nevyjádřil. Třicetičlenná posádka loď po vypuknutí požáru opustila a byla zachráněna libyjskou pobřežní stráží.
Řady administrativy Donalda Trumpa opustil jeden z klíčových bezpečnostních představitelů. Joe Kent, ředitel Národního protiteroristického centra (NCTC), v úterý rezignoval na svou funkci na protest proti probíhající válce v Íránu. Pětačtyřicetiletý veterán speciálních sil a CIA své rozhodnutí oznámil v otevřeném dopise zveřejněném na sociální síti X, ve kterém prezidenta vyzval k okamžité změně kurzu a ukončení konfliktu.
Výkonný ředitel společnosti Netflix Ted Sarandos se v úterý vydává do Bruselu, aby jednal s představiteli Evropské unie o budoucí podobě regulace streamovacích služeb. Jeho návštěva přichází v době, kdy se Komise chystá revidovat směrnici o audiovizuálních mediálních službách. Sarandos v rozhovoru pro Politico varoval, že přílišná složitost a roztříštěnost pravidel mezi jednotlivé členské státy by mohla vážně poškodit jednotný trh a zdravé podnikatelské prostředí v Evropě.
Tři týdny po vypuknutí války v Íránu čelí turecký prezident Recep Tayyip Erdogan zásadnímu dilematu, které může ovlivnit politickou budoucnost jeho hnutí i důvěryhodnost země v zahraničí. Turecký vzdušný prostor již dvakrát narušily íránské rakety, které musela zneškodnit protivzdušná obrana NATO.