Americká administrativa je připravena nasadit vojenskou sílu proti Venezuele v případě, že tamní prozatímní vedení nebude spolupracovat podle představ Washingtonu. Vyplývá to z připraveného projevu ministra zahraničí Marka Rubia, který má přednést před výborem pro zahraniční vztahy amerického Senátu. Rubio v něm zdůrazňuje, že ačkoliv Spojené státy nejsou s Venezuelou ve válce, po nedávném dopadení Nicoláse Madura nevylučují další ozbrojené akce k zajištění svých cílů.
Podle Rubia je prioritou USA „maximální spolupráce“ venezuelských úřadů. Pokud selžou diplomatické a jiné metody, Washington je odhodlán použít sílu k prosazení svých zájmů. Ministr ve svém prohlášení uvádí, že doufá v mírové řešení, ale zároveň dodává, že se Spojené státy nebudou vyhýbat své povinnosti a misi na západní polokouli. Tato rétorika přichází jen pár týdnů poté, co byl Maduro počátkem ledna zajat a převezen do USA, kde čelí obvinění z obchodu s drogami.
Rubio se před svými bývalými kolegy v Senátu chystá obhajovat dosavadní tvrdý postup Donalda Trumpa. Ten zahrnuje nejen odstranění Madura, ale také pokračující námořní blokádu, útoky na lodě podezřelé z pašování drog a zabavování tankerů s venezuelskou ropou. Ministr trvá na tom, že nešlo o okupaci ani válku, ale o operaci na podporu vymáhání práva, a zdůrazňuje, že na venezuelské půdě se nenacházejí žádné americké pozemní jednotky.
Demokraté v Kongresu však kroky administrativy podrobují ostré kritice. Senátorka Jeanne Shaheenová hodlá zpochybnit efektivitu operace proti Madurovi, jelikož většina jeho blízkých spolupracovníků zůstává u moci a režim se de facto nezhroutil. Podle demokratů stála námořní blokáda a razie americké daňové poplatníky už stovky milionů dolarů, aniž by došlo k zásadní politické změně v zemi.
Odpor proti Trumpově politice ve Venezuele se začíná projevovat i u soudů. Rodiny dvou občanů Trinidadu a Tobaga, kteří zahynuli při jednom z amerických úderů na moři, podaly žalobu za neoprávněné usmrcení. Jde o první případ svého druhu v rámci této kampaně. Podle dostupných informací si desítky útoků na lodě v Karibiku a Tichomoří vyžádaly od září již nejméně 126 obětí, přičemž administrativa často označuje oběti za „narkoteroristy“ bez předložení jasných důkazů.
Paralelně s vojenským tlakem se Washington snaží o normalizaci vztahů s prozatímní venezuelskou prezidentkou Delcy Rodríguezovou. Rubio však ve svém svědectví dává jasně najevo, že Rodríguezová nemá jinou možnost než vyhovět americkým požadavkům. Mezi hlavní cíle USA patří otevření venezuelského energetického sektoru pro americké firmy, zajištění přednostního přístupu k produkci ropy a ukončení dotovaných dodávek ropy na Kubu.
Sama Rodríguezová, která dříve působila jako Madurova viceprezidentka, v úterý potvrdila, že její vláda navázala s Trumpovou administrativou „respektující a zdvořilé komunikační kanály“. V televizním projevu uvedla, že s Washingtonem spolupracuje na stanovení pracovní agendy. Rubio ve svém projevu cynicky dodává, že Rodríguezová si je velmi dobře vědoma Madurova osudu a je v jejím vlastním zájmu, aby cíle Spojených států pomohla prosadit.
Spoluzakladatel výzkumné společnosti Anthropic vyzval k úmyslnému zpomalení vývoje nejmodernějších modelů umělé inteligence. Ve své nejnovější eseji zveřejněné na jeho webu zdůrazňuje, že pokrok v oblasti schopností umělé inteligence v posledních měsících výrazně předbíhá možnosti jejího výzkumu bezpečnosti a kontroly. Autor se vývoji technologií věnuje již dvanáct let a nadále věří v jejich obrovský přínos pro lidstvo, včetně léčby závažných onemocnění nebo ekonomického růstu. Podle jeho názoru je však nezbytné dát výzkumníkům dostatek času na to, aby dokázali rizika účinně eliminovat.
Švédský premiér Ulf Kristersson před parlamentními volbami varoval před možnými bezpečnostními riziky v případě vítězství levicového bloku. V rozhovoru pro server Politico uvedl, že případná nová vláda pod vedením levice by mohla ohrozit plnění závazků země vůči Severoatlantické alianci. Kristersson upozornil na skutečnost, že dvě ze tří nebo čtyř stran chystané levicové koalice v minulosti hlasovaly proti vstupu Švédska do NATO. Podle jeho slov by takový kabinet neměl dostatečnou vnitřní jednotu k přijímání klíčových domácích rozhodnutí.
Bleskový postup Íránem podporovaných povstaleckých sil Hútíů v západním Jemenu donutil k ústupu desítky tisíc civilistů. Podle mezinárodních organizací opustilo své domovy podél pobřeží Rudého moře již téměř 50 tisíc lidí. Válečné operace zasáhly především oblasti, kde rebelové obsadili řadu měst dříve kontrolovaných vládními silami s podporou Saúdské Arábie a USA. Při prudkých bojích již podle dostupných zpráv zahynuly stovky lidí a hrozí návrat k plnohodnotné občanské válce.
Portugalský ministr zemědělství a rybolovu José Manuel Fernandes požaduje, aby Evropská unie v rámci svého příštího dlouhodobého rozpočtu financovala spásání porostů kozami, kravami a ovcemi. Tento tradiční způsob má pomoci v boji proti rozsáhlým lesním požárům v oblastech s vysokým rizikem jejich vzniku. Zvířata spásáním křovin redukují hořlavý materiál a zamezují tak rychlému šíření ohně v krajině. Podle odborníků jde o efektivní přístup, který Brusel v unijním měřítku dosud opomíjel.
Ruský prezident Vladimir Putin poslal evropským státům nové varování ohledně jejich případného zapojení do konfliktu na Ukrajině. Během svého vystoupení na summitu uskupení BRICS v indickém Novém Dillí prohlásil, že jakékoliv vyslání evropských vojáků na ukrajinské území by znamenalo přímou válku s Ruskem. Šéf Kremlu tak reagoval na debaty západních politiků o možných bezpečnostních zárukách pro Kyjev. Podle jeho slov by přítomnost zahraničních jednotek představovala zásadní eskalaci dosavadního napětí.
Ukrajinští elitní operátoři dronů působí v těžkých pouštních podmínkách severního Mali, kde pomáhají místním povstaleckým silám v boji proti ruským jednotkám. Skupina přibližně patnácti ukrajinských specialistů operuje v regionu Sahel s cílem oslabit svého nepřítele všude, kde působí. Ukrajina tak využívá své těžce získané zkušenosti s bezpilotními letouny k budování nových protiruských partnerství i mimo evropské bojiště. Kromě Mali působí ukrajinští vojáci podle zdrojů z rozvědky také v Súdánu a Libyi.
Ruský prezident Vladimir Putin na podnikatelském fóru uskupení BRICS v Novém Dillí veřejně přiznal, že se Rusko stalo hlavním terčem mezinárodních sankcí na světě. Ve svém následném vystoupení před ruskými novináři ostrým způsobem napadl představitele západních zemí, Severoatlantickou alianci i skupinu G7. Zároveň vykreslil společenství BRICS jako rozvíjející se alternativu vůči slábnoucímu vlivu tradičních západních mocností.
Vítězství pravicově extremistické strany Alternativa pro Německo (AfD) v zemských volbách v Sasku-Anhaltsku vyvolalo v německé politické sféře hluboké znepokojení. Strana pod vedením hlavního kandidáta Ulricha Siegmunda získala téměř 44 procent hlasů a do absolutní většiny v zemském sněmu jí chybí pouhá tři křesla. Přestože není jisté, zda se Siegmundovi podaří sestavit první pravicově extremistickou zemskou vládu od konce druhé světové války, výsledek způsobil politické zemětřesení v celé zemi.
Společnost Anthropic ve své nové zprávě uvedla, že malá skupina ruských vývojářů využila umělou inteligenci k vytvoření softwaru pro autonomní roje útočných dronů. Vývojáři použili AI systém Claude k naprogramování navádění v závěrečné fázi letu, výběru cílů a vzájemné koordinaci více bezpilotních strojů.
Vlny veder, které během letošního léta zasáhly západní a střední Evropu, si vyžádaly rozsáhlé ztráty na životech. Podle dosud dostupných neúplných statistik, které shromáždil server The Guardian, zemřelo na kontinentu nejméně o 35 tisíc lidí více, než bývá v tomto období obvyklé. Uvedená čísla přitom pokrývají zhruba polovinu evropských zemí a drtivá většina z nich zatím nezahrnuje údaje za měsíc srpen.
Spojené státy americké zakážou dovoz široké škály kanadských produktů včetně alkoholu, vybraných mléčných výrobků a motocyklů. Prezident Donald Trump v sérii prováděcích nařízení obvinil sousední zemi z diskriminace amerického zboží a oznámil zavedení nových restrikcí. Tento krok představuje nejnovější eskalaci v mnohaměsíční obchodní válce mezi oběma tradičními spojenci. Oznámení přišlo v reakci na odvetná cla, která vůči americkému zboží zavedla kanadská strana.
Máme za sebou historicky druhé nejteplejší léto, konstatovali meteorologové po konci druhého z ročních období. To přineslo nový historický teplotní rekord. Do dějin se dosud nevídaným počtem tropických dnů zaspala i jedna z tuzemských meteorologických stanic.