Americká administrativa je připravena nasadit vojenskou sílu proti Venezuele v případě, že tamní prozatímní vedení nebude spolupracovat podle představ Washingtonu. Vyplývá to z připraveného projevu ministra zahraničí Marka Rubia, který má přednést před výborem pro zahraniční vztahy amerického Senátu. Rubio v něm zdůrazňuje, že ačkoliv Spojené státy nejsou s Venezuelou ve válce, po nedávném dopadení Nicoláse Madura nevylučují další ozbrojené akce k zajištění svých cílů.
Podle Rubia je prioritou USA „maximální spolupráce“ venezuelských úřadů. Pokud selžou diplomatické a jiné metody, Washington je odhodlán použít sílu k prosazení svých zájmů. Ministr ve svém prohlášení uvádí, že doufá v mírové řešení, ale zároveň dodává, že se Spojené státy nebudou vyhýbat své povinnosti a misi na západní polokouli. Tato rétorika přichází jen pár týdnů poté, co byl Maduro počátkem ledna zajat a převezen do USA, kde čelí obvinění z obchodu s drogami.
Rubio se před svými bývalými kolegy v Senátu chystá obhajovat dosavadní tvrdý postup Donalda Trumpa. Ten zahrnuje nejen odstranění Madura, ale také pokračující námořní blokádu, útoky na lodě podezřelé z pašování drog a zabavování tankerů s venezuelskou ropou. Ministr trvá na tom, že nešlo o okupaci ani válku, ale o operaci na podporu vymáhání práva, a zdůrazňuje, že na venezuelské půdě se nenacházejí žádné americké pozemní jednotky.
Demokraté v Kongresu však kroky administrativy podrobují ostré kritice. Senátorka Jeanne Shaheenová hodlá zpochybnit efektivitu operace proti Madurovi, jelikož většina jeho blízkých spolupracovníků zůstává u moci a režim se de facto nezhroutil. Podle demokratů stála námořní blokáda a razie americké daňové poplatníky už stovky milionů dolarů, aniž by došlo k zásadní politické změně v zemi.
Odpor proti Trumpově politice ve Venezuele se začíná projevovat i u soudů. Rodiny dvou občanů Trinidadu a Tobaga, kteří zahynuli při jednom z amerických úderů na moři, podaly žalobu za neoprávněné usmrcení. Jde o první případ svého druhu v rámci této kampaně. Podle dostupných informací si desítky útoků na lodě v Karibiku a Tichomoří vyžádaly od září již nejméně 126 obětí, přičemž administrativa často označuje oběti za „narkoteroristy“ bez předložení jasných důkazů.
Paralelně s vojenským tlakem se Washington snaží o normalizaci vztahů s prozatímní venezuelskou prezidentkou Delcy Rodríguezovou. Rubio však ve svém svědectví dává jasně najevo, že Rodríguezová nemá jinou možnost než vyhovět americkým požadavkům. Mezi hlavní cíle USA patří otevření venezuelského energetického sektoru pro americké firmy, zajištění přednostního přístupu k produkci ropy a ukončení dotovaných dodávek ropy na Kubu.
Sama Rodríguezová, která dříve působila jako Madurova viceprezidentka, v úterý potvrdila, že její vláda navázala s Trumpovou administrativou „respektující a zdvořilé komunikační kanály“. V televizním projevu uvedla, že s Washingtonem spolupracuje na stanovení pracovní agendy. Rubio ve svém projevu cynicky dodává, že Rodríguezová si je velmi dobře vědoma Madurova osudu a je v jejím vlastním zájmu, aby cíle Spojených států pomohla prosadit.
Mapy z období rané studené války zažívají nečekaný návrat do veřejného diskurzu. Profesor kartografie James Cheshire z UCL upozorňuje, že dramatická díla z přelomu 40. a 50. let minulého století, kdy kartografové v časopisech jako Time nebo Life vysvětlovali geopolitiku masám, mohou být klíčem k pochopení dnešního přístupu Donalda Trumpa k Arktidě. Tehdejší mapy nebyly jen ilustracemi, ale strategickými nástroji, které vykreslovaly svět jako soubor hrozeb a příležitostí, přičemž Arktida v nich figurovala jako hlavní „globální aréna“.
Konfrontace mezi USA a Íránem se nebezpečně vyostřuje po jasném vzkazu Donalda Trumpa, že prostor pro diplomatickou dohodu s Teheránem se uzavírá. Do regionu právě míří mohutná americká flotila v čele s letadlovou lodí USS Abraham Lincoln. Šéf Bílého domu na síti X konstatoval, že toto uskupení svou silou překonává i nedávnou misi ve Venezuele a je odhodláno prosadit americké zájmy s využitím značné síly.
Americká administrativa je připravena nasadit vojenskou sílu proti Venezuele v případě, že tamní prozatímní vedení nebude spolupracovat podle představ Washingtonu. Vyplývá to z připraveného projevu ministra zahraničí Marka Rubia, který má přednést před výborem pro zahraniční vztahy amerického Senátu. Rubio v něm zdůrazňuje, že ačkoliv Spojené státy nejsou s Venezuelou ve válce, po nedávném dopadení Nicoláse Madura nevylučují další ozbrojené akce k zajištění svých cílů.
Americký dolar se propadl na nejnižší úroveň za poslední čtyři roky poté, co prezident Donald Trump bagatelizoval obavy z jeho oslabování. Během návštěvy státu Iowa, kde propagoval své hospodářské výsledky, označil slabší měnu za skvělou zprávu a vyzdvihl objem obchodů, které USA realizují. Trhy však na jeho slova zareagovaly bleskovým výprodejem, kdy dolar během úterý ztratil 1,3 % vůči koši hlavních světových měn a v poklesu pokračoval i ve středu dopoledne.
Ruská armáda utrpěla od začátku invaze na Ukrajinu před téměř čtyřmi lety ztráty, které svou magnitudou nemají u světové mocnosti od konce druhé světové války obdoby. Nová zpráva uznávaného institutu Center for Strategic and International Studies (CSIS) uvádí, že počet zabitých, zraněných nebo pohřešovaných ruských vojáků dosáhl přibližně 1,2 milionu. Tento enormní lidský dar přitom přinesl Moskvě jen velmi omezené územní zisky, když od roku 2022 rozšířila kontrolované území o pouhých 12 %.
Italská vláda se v posledních dnech ocitla pod silným tlakem kvůli informaci, že agenti amerického Úřadu pro imigraci a cla (ICE) budou asistovat při zajištění bezpečnosti na únorových zimních olympijských hrách. Opozice i veřejnost reagovaly s rozhořčením, které pramení především z kontroverzí obklopujících tento úřad ve Spojených státech, kde jeho zásahy v Minneapolis nedávno vyústily v úmrtí dvou amerických občanů.
Grónský premiér Jens-Frederik Nielsen v Paříži jasně vymezil nepřekročitelné „červené linie“ pro nadcházející rozhovory se Spojenými státy. Během společného vystoupení s dánskou premiérkou Mette Frederiksenovou zdůraznil, že jakákoli budoucí dohoda o Arktidě musí striktně respektovat demokratické hodnoty a územní celistvost jeho země. Nielsen uvedl, že ačkoli je Grónsko připraveno hledat konstruktivní řešení, suverenita ostrova zůstává absolutní prioritou, o které se nevyjednává.
V Bruselu to vře. Generální tajemník NATO Mark Rutte se ocitl pod ostrou palbou kritiky ze strany svých evropských partnerů poté, co v Evropském parlamentu pronesl dosti nevybíravý projev. Rutte, který je často přezdíván jako „zaříkávač Trumpa“, v pondělí přímočaře vzkázal zákonodárcům, že jakékoli představy o tom, že by se Evropa dokázala ubránit bez Spojených států, jsou pouhým sněním. „Nemůžete to dokázat,“ prohlásil rezolutně, čímž vyvolal okamžitou a bouřlivou reakci.
Vysoká představitelka Evropské unie pro zahraniční věci Kaja Kallasová vystoupila na výroční konferenci Evropské obranné agentury s velmi naléhavým projevem o budoucnosti evropské bezpečnosti. Podle jejího hodnocení se krize, kterým kontinent čelí, během posledního roku dramaticky prohloubily. Kallasová zdůraznila, že Evropa se musí urychleně přizpůsobit nové realitě, ve které již nepředstavuje hlavní mocenské těžiště pro Washington, a varovala, že tento posun ve vztazích se Spojenými státy je strukturální a trvalý, nikoliv pouze dočasný.
Mette Frederiksenová, předsedkyně dánské vlády, přednesla na pařížské univerzitě Sciences Po projev plný znepokojení nad vývojem globální stability. Prohlásila, že dosavadní mezinárodní uspořádání definitivně zaniklo a jeho obnova v původním formátu není reálná. Frederiksenová apelovala na nezbytnost úzké kooperace mezi Evropou a USA, jelikož jen společný postup může eliminovat rizika pramenící z ruské politiky.
V australském vnitrozemí, konkrétně v městečku Ouyen v oblasti Mallee, vrcholí vlna veder, která láme historické rekordy státu Victoria. Pro místní obyvatele nejsou horká léta ničím novým, ale současná situace dosahuje extrémů, které i u zkušených usedlíků vyvolávají otázky, zda se minulost dala s dneškem vůbec srovnávat.
Spojené státy americké zahájí v nejbližších dnech rozsáhlé letecké cvičení na Blízkém východě. Tento krok přichází v době eskalujícího napětí mezi Washingtonem a Teheránem, přičemž cílem manévrů je podle generálporučíka Dereka Franceho z velitelství CENTCOM prověřit schopnost letectva operovat a generovat bojové lety v náročných podmínkách. Cvičení má probíhat v úzké koordinaci s regionálními partnery a s důrazem na přesnost a bezpečnost v mezinárodním vzdušném prostoru.