Americká administrativa je připravena nasadit vojenskou sílu proti Venezuele v případě, že tamní prozatímní vedení nebude spolupracovat podle představ Washingtonu. Vyplývá to z připraveného projevu ministra zahraničí Marka Rubia, který má přednést před výborem pro zahraniční vztahy amerického Senátu. Rubio v něm zdůrazňuje, že ačkoliv Spojené státy nejsou s Venezuelou ve válce, po nedávném dopadení Nicoláse Madura nevylučují další ozbrojené akce k zajištění svých cílů.
Podle Rubia je prioritou USA „maximální spolupráce“ venezuelských úřadů. Pokud selžou diplomatické a jiné metody, Washington je odhodlán použít sílu k prosazení svých zájmů. Ministr ve svém prohlášení uvádí, že doufá v mírové řešení, ale zároveň dodává, že se Spojené státy nebudou vyhýbat své povinnosti a misi na západní polokouli. Tato rétorika přichází jen pár týdnů poté, co byl Maduro počátkem ledna zajat a převezen do USA, kde čelí obvinění z obchodu s drogami.
Rubio se před svými bývalými kolegy v Senátu chystá obhajovat dosavadní tvrdý postup Donalda Trumpa. Ten zahrnuje nejen odstranění Madura, ale také pokračující námořní blokádu, útoky na lodě podezřelé z pašování drog a zabavování tankerů s venezuelskou ropou. Ministr trvá na tom, že nešlo o okupaci ani válku, ale o operaci na podporu vymáhání práva, a zdůrazňuje, že na venezuelské půdě se nenacházejí žádné americké pozemní jednotky.
Demokraté v Kongresu však kroky administrativy podrobují ostré kritice. Senátorka Jeanne Shaheenová hodlá zpochybnit efektivitu operace proti Madurovi, jelikož většina jeho blízkých spolupracovníků zůstává u moci a režim se de facto nezhroutil. Podle demokratů stála námořní blokáda a razie americké daňové poplatníky už stovky milionů dolarů, aniž by došlo k zásadní politické změně v zemi.
Odpor proti Trumpově politice ve Venezuele se začíná projevovat i u soudů. Rodiny dvou občanů Trinidadu a Tobaga, kteří zahynuli při jednom z amerických úderů na moři, podaly žalobu za neoprávněné usmrcení. Jde o první případ svého druhu v rámci této kampaně. Podle dostupných informací si desítky útoků na lodě v Karibiku a Tichomoří vyžádaly od září již nejméně 126 obětí, přičemž administrativa často označuje oběti za „narkoteroristy“ bez předložení jasných důkazů.
Paralelně s vojenským tlakem se Washington snaží o normalizaci vztahů s prozatímní venezuelskou prezidentkou Delcy Rodríguezovou. Rubio však ve svém svědectví dává jasně najevo, že Rodríguezová nemá jinou možnost než vyhovět americkým požadavkům. Mezi hlavní cíle USA patří otevření venezuelského energetického sektoru pro americké firmy, zajištění přednostního přístupu k produkci ropy a ukončení dotovaných dodávek ropy na Kubu.
Sama Rodríguezová, která dříve působila jako Madurova viceprezidentka, v úterý potvrdila, že její vláda navázala s Trumpovou administrativou „respektující a zdvořilé komunikační kanály“. V televizním projevu uvedla, že s Washingtonem spolupracuje na stanovení pracovní agendy. Rubio ve svém projevu cynicky dodává, že Rodríguezová si je velmi dobře vědoma Madurova osudu a je v jejím vlastním zájmu, aby cíle Spojených států pomohla prosadit.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu čelí po letošních parlamentních volbách další zkoušce své dlouhé politické kariéry, když po sečtení většiny hlasů středečního večera nevisí ve vzduchu jasný vítěz. Přestože jeho strana Likud zůstává nejsilnějším subjektem ve stodvacetičlenném Knesetu s odhadovaným ziskem 26 mandátů, pravicový blok ztratil většinu a dosáhl pouze na 53 křesel, což je výrazně pod hranicí potřebných 61 hlasů k řádnému vládnutí.
Současný postoj americké administrativy vůči Ukrajině, v jehož rámci Washington omezuje zpravodajskou spolupráci a tlačí na dřívější ukončení konfliktu, přehlíží hlubší strategické zájmy Spojených států. Zatímco prezident Donald Trump upřednostňuje diplomatické dohody s Moskvou a obviňuje Kyjev z růstu globálních problémů, odborníci oslovení webem Kyiv Post upozorňují, že bezpečnostní osud Ukrajiny a Západu je vzájemně propojen a že opuštění napadené země se může Washingtonu v budoucnu vymstít.
Filmař Adam McKay a ekologický aktivista Philip Eubanks upozornili ve svém nedávném komentáři pro The Guardian na hrozby, kterým lidstvo čelí v podobě nekontrolovaného rozvoje umělé inteligence a prohlubující se klimatické krize. Podle jejich názoru mají obě tato nebezpečí společného jmenovatele v podobě soukromých entit a korporací usilujících o maximální zisk. Současná společnost tak podle autorů stojí před otázkou, která z těchto krizí lidstvo ohrožuje více.
Při tragické srážce vysokorychlostních vlaků nedaleko španělského Toleda zemřelo nejméně 686 lidí. K nehodě došlo ve středu 28. října 2026 a tato událost vážně ohrožuje předvolební kampaň premiéra Pedra Sáncheze před nadcházejícími předčasnými volbami. Katastrofa totiž podkopává jeho ústřední argument, že vláda zajišťuje efektivní fungování veřejných služeb a zlepšuje každodenní život občanů.
Evropská unie se stáhla ze své dřívější nabídky Kanadě, která se měla týkat zahájení rozhovorů o takzvaném přidruženém členství. Tento krok přichází v důsledku neshod mezi členskými státy, jež se objevily těsně před začátkem společného summitu v Montrealu. Původní ambiciózní plán tak doznal výrazných změn a byl nahrazen mírnější formulací.
Izraelské parlamentní volby přinesly nejednoznačný výsledek, v němž úřadující premiér Benjamin Netanjahu ani jeho hlavní vyzyvatel Gadi Ejzenkot nezískali potřebnou většinu jedenašedesáti křesel v stodvacetičlenném Knesetu. Co bude nyní následovat?
Ředitel afrického Centera pro kontrolu a prevenci nemocí (Africa CDC) Jean Kaseya varoval, že dosud nevídané šíření epidemie eboly v Africe by se mohlo rozšířit do Velké Británie i dalších zemí světa, pokud mezinárodní společenství neposkytne dostatečné finanční prostředky na zvýšení připravenosti a zajištění léčby.
Španělsko zasáhla obrovská tragédie v podobě srážky dvou vysokorychlostních vlaků, která si ve středu ráno v provinci Toledo vyžádala nejméně 68 lidských obětí a desítky zraněných. K nehodě došlo na železniční trati spojující hlavní město Madrid se Sevillou, kde vlak společnosti Renfe narazil do zadní části stojící soupravy soukromého dopravce Iryo. Událost okamžitě zmobilizovala všechny dostupné záchranné složky v oblasti.
Slavnostní předávání státních vyznamenání u příležitosti Dne vzniku samostatného československého státu ve Vladislavském sále Pražského hradu dospělo ke svému závěru. Prezident Petr Pavel celkem udělil nebo propůjčil 51 významných ocenění osobnostem z oblasti vědy, kultury, sportu, armády či veřejného života.
Před dvaceti lety zveřejnil britský ekonom Nicholas Stern průlomovou zprávu nazvanou The Economics of Climate Change, která zásadním způsobem proměnila pohled na ekonomické dopady klimatické krize. Dokument vypracovaný pro tehdejší britskou vládu ukázal, že investice do nízkouhlíkové budoucnosti mají hluboký ekonomický smysl a že nečinnost stojí společnost mnohem více peněz a nakonec bude mít devastační dopady. Tato studie tehdy otřásla dosavadním vnímáním mezi hlavními představiteli ekonomické vědy, kteří dlouho přehlíželi reálné hrozby globálního oteplování.
Izrael se nachází v politické nejistotě po nedávných parlamentních volbách, ve kterých úřadující premiér Benjamin Netanjahu ztratil většinu v Knesetu. Sčítání hlasů ukázalo, že ani Netanjahuova koalice, ani opoziční blok vedený generálem Gadi Eisenkotem nezískají potřebných jednašedesát mandátů. Výsledek tak podle The Guardian závisí na tom, zda se strany odhodlají ke spolupráci s palestinskými stranami, jejichž voliči zaznamenali výrazný nárůst účasti. Celá politická scéna se tak ocitá před zásadním rozhodnutím o dalším směřování země.
Izrael se po parlamentních volbách podle BBC ocitl v hluboké politické patové situaci, když po sečtení 90 procent hlasů nezískali potřebnou většinu pro sestavení vlády ani úřadující premiér Benjamin Netanjahu, ani jeho hlavní vyzyvatel Gadi Eisenkot.