Vojenská operace Spojených států proti Íránu vynesla na světlo palčivou otázku, o které se v kuloárech Bruselu hovoří již dlouho: naléhavou potřebu evropské strategické autonomie. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v reakci na aktuální krizi vyzvala k vytvoření nové zahraniční politiky, která by dovedla blok k „evropské nezávislosti“. Podle politologů však k dosažení skutečné svobody na Trumpově Americe nestačí pouze rétorický odpor, ale hluboká vnitřní proměna samotné EU.
Evropa se v současnosti potýká s něčím, co odborníci nazývají „syndromem kopírování směrem dolů“. Tento psychologický termín popisuje stav, kdy se EU cítí neoprávněně morálně nadřazená jen proto, že ji srovnáváme s dravou a často protiprávní diplomacií Trumpovy administrativy. Nastavení takto nízké laťky však brání Unii v kritickém zkoumání vlastních postupů a definování toho, za čím vlastně stojí, nikoliv jen proti čemu se vymezuje.
Druhá Trumpova administrativa sice donutila evropské vlády brát vážně snižování vojenské závislosti na USA, ale pouhá kritika Washingtonu netvoří ucelenou vizi. Debaty se příliš zúžily na proces „odpojování se“, což vytváří falešný pocit komfortu. Reagovat na Trumpovy excesy je totiž mnohem snazší než definovat koherentní geopolitickou vizi v radikálně se měnícím světovém řádu.
Současná snaha o autonomii je navíc zatížena rozporuplným přístupem, který lze nazvat „neliberálním liberalismem“. EU se zdá být v úzkých: neví, zda usiluje o nezávislost proto, aby zachovala starý liberální řád, nebo proto, aby se od něj posunula dál. Tento zmatek vede k tomu, že Evropa v praxi ustupuje od norem, které u USA tak hlasitě kritizuje.
V honbě za nezávislostí se Brusel paradoxně začíná podobat mocnostem, kterým se snaží vzdorovat. EU uzavírá partnerství s autoritářskými režimy v Perském zálivu či v Asii pod záminkou obrany liberálních hodnot. Přijímá prvky „tvrdé síly“, aby omezila tvrdou sílu jiných, a zavádí ochranářské obchodní preference ve jménu obrany volného trhu. Tím se nebezpečně stírá rozdíl mezi ochranou vlastních zájmů a ochranou progresivních hodnot.
Tento vnitřní rozpor je nejvíce patrný právě na přístupu k válce v Íránu. Evropské vlády sice správně brání mezinárodní právo proti vojenské intervenci, ale selhávají v hledání cesty mezi nelegálním útokem a nečinným přihlížením represivním režimům. Pouhé morální sebeuspokojení ze stoje stranou nepomáhá občanům v Íránu nebo Venezuele, kteří trpí pod útlakem.
Skutečně liberální evropská autonomie by měla znamenat mnohem aktivnější zapojení do demokratických změn, i když se blok distancuje od amerických vojenských akcí. Existuje riziko, že převládající zaměření na obranu a vojenství odčerpá energii z jiných forem vlivu, které jsou pro Evropu jako „alternativní mocnost“ klíčové. Pokud se EU uchýlí k čisté ultra-realpolitice, nemůže své kroky věrohodně vydávat za obranu míru a demokracie.
Evropa tedy stojí na křižovatce. Musí se rozhodnout, zda bude její autonomie měřena schopností hrát stejně tvrdou mocenskou hru jako ostatní, nebo zda dokáže nabídnout koncepčně odlišný model moci. Bez tohoto vyjasnění zůstává evropská nezávislost jen lodí, která vyplula na moře, ale nemá určený žádný cílový přístav.
Krize v Íránu tak slouží jako drsné zrcadlo. Vyžaduje od EU nejen pevnost vůči Trumpovi, ale především hlubokou sebereflexi. Pokud má být evropský hlas v globálních záležitostech skutečně nezávislý, musí se vymanit z pasti srovnávání se s horšími a začít budovat vlastní, hodnotově konzistentní strategii.
Nemocnost akutních respiračních infekcí v Česku dosáhla úrovně 828 nemocných na sto tisíc obyvatel, což představuje pokles nemocnosti o 21 % v porovnání s předchozím týdnem. Může za to státní svátek v průběhu pracovního týdne.
Vyhrocená politická atmosféra v sousedním Polsku se zatím neuklidňuje. Premiér Donald Tusk trvá na tom, že události kolem ústavního soudu mají vést k obnovení vlády práva. Prezident Karol Nawrocki mezitím hledá další spojence, kteří jsou připraveni odporovat Tuskovi.
Český hokej se v úterý připojil k několika evropským hokejovým federacím, které oznámily, že národní tým nenechají nastoupit proti Rusku. Svaz tak reagoval na rozhodnutí Mezinárodní sportovní arbitráže (CAS), které by mělo umožnit návrat ruských hokejistů na největší světové akce pod hlavičkou IIHF.
Česko v tomto týdnu zažilo výjimečný večer, který si nenechala ujít řada známých osobností. Gérard Depardieu vystoupil na pražském koncertu, na němž se organizačně podílel hitmaker Michal David. Kdo se dostal nejen do hlediště, ale i do zákulisí za hvězdou světové kinematografie?
Český maloobchod pokračuje v poměrně svižném růstu, jeho zářijový výsledek však zaostal za očekáváním analytiků. Tržby obchodníků bez započtení prodejů a oprav automobilů se podle dnes zveřejněných údajů Českého statistického úřadu meziročně reálně zvýšily o 4,1 procenta, zatímco analytici oslovení agenturou Bloomberg očekávali v průměru růst o 4,7 procenta. Ještě výrazněji skutečnost zaostala za mediánovým odhadem 4,8 procenta.
Největší kryptoměnová burza Binance tvrdí, že se jí už podařilo pokrýt většinu ztrát z útoku, z něhož jsou podezřelí hackeři napojení na severokorejský režim. Do vyšetřování jsou zapojeny i americké státní složky.
Slovensko se nachází na prahu velké politické krize. Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) alespoň pro tuto chvíli přišel o vládní většinu. Koaliční strany měly nejmenší možnou převahu v parlamentu, ale v úterý přišly o jednoho poslance, který se rozhodl přestoupit jinam. Co bude následovat?
Španělským profesionálním fotbalem otřásla neuvěřitelná tragédie. Útočník Jesús de Miguel v úterý zemřel na následky bezohledného faulu při pondělním utkání druhé ligy mezi jeho Tenerife a Andorrou.
Republikánská strana amerického prezidenta Donalda Trumpa utrpěla v kongresových volbách nečekaně těžkou porážku, která je v hodnoceních označována za jednu z největších proher za poslední desítky let. Zatímco republikáni doufali, že se jim podaří udržet alespoň kontrolu nad Senátem, výsledky ukázaly na masivní vlnu nespokojenosti voličů s dosavadním směřováním vládní politiky.
Výsledky nedávných amerických kongresových voleb vyvolaly v Kanadě vlnu naděje na zmírnění sporných celních opatření, která administrativou prezidenta Donalda Trumpa dopadají na vzájemný obohacující obchod. Demokratický úspěch ve volbách, který vnímají představitelé kanadské politické scény jako jasné odmítnutí dosavadní obchodní politiky Bílého domu, přinesl novou dynamiku do debat o budoucím směřování ekonomických vztahů.
Francouzská národní krevní služba oznámila, že neznámí hackeři pronikli do řídicích systémů a nebezpečně zvýšili teploty ve třech chladicích skladech uchovávajících zásadní krevní produkty. Tento incident, který se odehrál v noci na pondělí, představuje další eskalaci probíhající vlny kybernetických útoků na chladicí zařízení a mrazicí boxy napříč celou Evropou.
Britská vláda se oficiálně omluvila ukrajinským dětským uprchlíkům, kterým učitelé v anglických školách doporučovali studium ruštiny v době, kdy v zemi chyběla odpovídající zkouška v ukrajinském jazyce. Oznámení doprovodilo představení vládního financování zcela nové zkoušky GCSE z ukrajinštiny, kterou v západním Londýně představila ministryně školství Georgia Gouldová.