Vojenská operace Spojených států proti Íránu vynesla na světlo palčivou otázku, o které se v kuloárech Bruselu hovoří již dlouho: naléhavou potřebu evropské strategické autonomie. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v reakci na aktuální krizi vyzvala k vytvoření nové zahraniční politiky, která by dovedla blok k „evropské nezávislosti“. Podle politologů však k dosažení skutečné svobody na Trumpově Americe nestačí pouze rétorický odpor, ale hluboká vnitřní proměna samotné EU.
Evropa se v současnosti potýká s něčím, co odborníci nazývají „syndromem kopírování směrem dolů“. Tento psychologický termín popisuje stav, kdy se EU cítí neoprávněně morálně nadřazená jen proto, že ji srovnáváme s dravou a často protiprávní diplomacií Trumpovy administrativy. Nastavení takto nízké laťky však brání Unii v kritickém zkoumání vlastních postupů a definování toho, za čím vlastně stojí, nikoliv jen proti čemu se vymezuje.
Druhá Trumpova administrativa sice donutila evropské vlády brát vážně snižování vojenské závislosti na USA, ale pouhá kritika Washingtonu netvoří ucelenou vizi. Debaty se příliš zúžily na proces „odpojování se“, což vytváří falešný pocit komfortu. Reagovat na Trumpovy excesy je totiž mnohem snazší než definovat koherentní geopolitickou vizi v radikálně se měnícím světovém řádu.
Současná snaha o autonomii je navíc zatížena rozporuplným přístupem, který lze nazvat „neliberálním liberalismem“. EU se zdá být v úzkých: neví, zda usiluje o nezávislost proto, aby zachovala starý liberální řád, nebo proto, aby se od něj posunula dál. Tento zmatek vede k tomu, že Evropa v praxi ustupuje od norem, které u USA tak hlasitě kritizuje.
V honbě za nezávislostí se Brusel paradoxně začíná podobat mocnostem, kterým se snaží vzdorovat. EU uzavírá partnerství s autoritářskými režimy v Perském zálivu či v Asii pod záminkou obrany liberálních hodnot. Přijímá prvky „tvrdé síly“, aby omezila tvrdou sílu jiných, a zavádí ochranářské obchodní preference ve jménu obrany volného trhu. Tím se nebezpečně stírá rozdíl mezi ochranou vlastních zájmů a ochranou progresivních hodnot.
Tento vnitřní rozpor je nejvíce patrný právě na přístupu k válce v Íránu. Evropské vlády sice správně brání mezinárodní právo proti vojenské intervenci, ale selhávají v hledání cesty mezi nelegálním útokem a nečinným přihlížením represivním režimům. Pouhé morální sebeuspokojení ze stoje stranou nepomáhá občanům v Íránu nebo Venezuele, kteří trpí pod útlakem.
Skutečně liberální evropská autonomie by měla znamenat mnohem aktivnější zapojení do demokratických změn, i když se blok distancuje od amerických vojenských akcí. Existuje riziko, že převládající zaměření na obranu a vojenství odčerpá energii z jiných forem vlivu, které jsou pro Evropu jako „alternativní mocnost“ klíčové. Pokud se EU uchýlí k čisté ultra-realpolitice, nemůže své kroky věrohodně vydávat za obranu míru a demokracie.
Evropa tedy stojí na křižovatce. Musí se rozhodnout, zda bude její autonomie měřena schopností hrát stejně tvrdou mocenskou hru jako ostatní, nebo zda dokáže nabídnout koncepčně odlišný model moci. Bez tohoto vyjasnění zůstává evropská nezávislost jen lodí, která vyplula na moře, ale nemá určený žádný cílový přístav.
Krize v Íránu tak slouží jako drsné zrcadlo. Vyžaduje od EU nejen pevnost vůči Trumpovi, ale především hlubokou sebereflexi. Pokud má být evropský hlas v globálních záležitostech skutečně nezávislý, musí se vymanit z pasti srovnávání se s horšími a začít budovat vlastní, hodnotově konzistentní strategii.
Možná byste uprostřed tropické epizody slyšeli raději něco jiného, ale podprůměrné teploty se v nadcházejících dnech a týdnech v Česku neočekávají. Vyplývá to z dnes zveřejněného měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Z Velké Británie i ze světa přicházejí reakce na rezignaci premiéra Keira Starmera. Lídr jedné z britských parlamentních stan již vzkázal, že by Britové měli jít k volbám. Takový scénář se ale nezdá být pravděpodobný. Starmera zřejmě nahradí někdo ze stranických kolegů.
Nová analýza Ministerstva práce a sociálních věcí ukazuje, že odchod z trhu práce často začíná ještě před dosažením důchodového věku. Každý druhý senior v tomto věku už nepracuje a čtyři z deseti lidí nevstupují do důchodu ze stabilního zaměstnání. Nejčastějšími důvody jsou nezaměstnanost, zdravotní problémy nebo péče o blízké.
Česká televize se v den konání jednodenní výstražné stávky stala terčem ostré kritiky a nařčení z cenzury písničkáře Jaromíra Nohavici, jenž zpíval hymnu během jednoho mezistátního sportovního utkání. Diváci ho totiž zpívat neviděli. Jak se to stalo?
Česko v pondělí stanovilo delegaci, která bude zemi reprezentovat na červencovém summitu NATO v Turecku. Pojede tam premiér Andrej Babiš (ANO), s účastí prezidenta Petra Pavla se v tuto chvíli nepočítá. Pavel ale v minulosti hrozil podáním kompetenční žaloby.
V Česku se opět blíží období, kdy v kalendáři nalezneme státní svátky. Mnozí z nás tak budou tradičně zjišťovat, zda budou otevřené obchody. První z tuzemských řetězců už proto informoval zákazníky, jak to v červenci bude.
Odchod britského premiéra Keira Starmera z čela vlády nebude mít pro českou ekonomiku bezprostředně zásadní dopad. Pro Česko nejde o událost srovnatelnou s brexitem ani s finančním otřesem, který v roce 2022 vyvolala krátká vláda Liz Trussové. Reakce finančních trhů je zatím umírněná: libra po zprávě oslabila jen mírně, výnosy britských státních dluhopisů se výrazněji nepohnuly. To naznačuje, že investoři zatím počítají spíše s řízeným předáním moci než s chaosem v britské hospodářské politice.
Nebezpečné projevy letního počasí hrozí v Česku i během pondělního dne. Meteorologové před polednem varovali před bouřkami a vysokými teplotami. Nadále je také nutné počítat s tím, že bude dusno.
Britský premiér Keir Starmer dal za pravdu spekulacím z posledních dní, když v pondělí oznámil rezignaci na post ministerského předsedy. Informovala o tom britská BBC. Starmer skončí i v čele labouristů, které v následujících dnech a týdnech čeká hledání nového lídra.
O víkendu pokračovaly diplomatické rozhovory mezi Washingtonem a Teheránem, které mají vést k finální mírové dohodě a definitivnímu konci vzájemného konfliktu. Prostředníci z Kataru a Pákistánu tvrdí, že bylo dosaženo pokroku. Informovala o tom britská stanice BBC.
Korunu, žezlo i jablko slavnostně vyzvednou klíčníci z Korunní komory v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha v pondělí 14. září. Následující tři dny si je budou moct prohlédnout školní třídy. Pro veřejnost bude výstava otevřena od pátku 18. do pondělí 28. září. Klenoty letos doplní také korunovační roucho z roku 1653 a další vzácné artefakty. Vstup bude opět zdarma. Informoval o tom Pražský hrad.
Klimatický jev El Niño se vrací v plné síle a vědci se obávají, že by mohl dosáhnout mimořádné intenzity. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru oznámil, že podmínky pro vznik tohoto fenoménu se v Pacifiku vytvořily a existuje nadpoloviční šance, že do konce roku vyvrcholí ve velmi silné podobě.