Vojenská operace Spojených států proti Íránu vynesla na světlo palčivou otázku, o které se v kuloárech Bruselu hovoří již dlouho: naléhavou potřebu evropské strategické autonomie. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v reakci na aktuální krizi vyzvala k vytvoření nové zahraniční politiky, která by dovedla blok k „evropské nezávislosti“. Podle politologů však k dosažení skutečné svobody na Trumpově Americe nestačí pouze rétorický odpor, ale hluboká vnitřní proměna samotné EU.
Evropa se v současnosti potýká s něčím, co odborníci nazývají „syndromem kopírování směrem dolů“. Tento psychologický termín popisuje stav, kdy se EU cítí neoprávněně morálně nadřazená jen proto, že ji srovnáváme s dravou a často protiprávní diplomacií Trumpovy administrativy. Nastavení takto nízké laťky však brání Unii v kritickém zkoumání vlastních postupů a definování toho, za čím vlastně stojí, nikoliv jen proti čemu se vymezuje.
Druhá Trumpova administrativa sice donutila evropské vlády brát vážně snižování vojenské závislosti na USA, ale pouhá kritika Washingtonu netvoří ucelenou vizi. Debaty se příliš zúžily na proces „odpojování se“, což vytváří falešný pocit komfortu. Reagovat na Trumpovy excesy je totiž mnohem snazší než definovat koherentní geopolitickou vizi v radikálně se měnícím světovém řádu.
Současná snaha o autonomii je navíc zatížena rozporuplným přístupem, který lze nazvat „neliberálním liberalismem“. EU se zdá být v úzkých: neví, zda usiluje o nezávislost proto, aby zachovala starý liberální řád, nebo proto, aby se od něj posunula dál. Tento zmatek vede k tomu, že Evropa v praxi ustupuje od norem, které u USA tak hlasitě kritizuje.
V honbě za nezávislostí se Brusel paradoxně začíná podobat mocnostem, kterým se snaží vzdorovat. EU uzavírá partnerství s autoritářskými režimy v Perském zálivu či v Asii pod záminkou obrany liberálních hodnot. Přijímá prvky „tvrdé síly“, aby omezila tvrdou sílu jiných, a zavádí ochranářské obchodní preference ve jménu obrany volného trhu. Tím se nebezpečně stírá rozdíl mezi ochranou vlastních zájmů a ochranou progresivních hodnot.
Tento vnitřní rozpor je nejvíce patrný právě na přístupu k válce v Íránu. Evropské vlády sice správně brání mezinárodní právo proti vojenské intervenci, ale selhávají v hledání cesty mezi nelegálním útokem a nečinným přihlížením represivním režimům. Pouhé morální sebeuspokojení ze stoje stranou nepomáhá občanům v Íránu nebo Venezuele, kteří trpí pod útlakem.
Skutečně liberální evropská autonomie by měla znamenat mnohem aktivnější zapojení do demokratických změn, i když se blok distancuje od amerických vojenských akcí. Existuje riziko, že převládající zaměření na obranu a vojenství odčerpá energii z jiných forem vlivu, které jsou pro Evropu jako „alternativní mocnost“ klíčové. Pokud se EU uchýlí k čisté ultra-realpolitice, nemůže své kroky věrohodně vydávat za obranu míru a demokracie.
Evropa tedy stojí na křižovatce. Musí se rozhodnout, zda bude její autonomie měřena schopností hrát stejně tvrdou mocenskou hru jako ostatní, nebo zda dokáže nabídnout koncepčně odlišný model moci. Bez tohoto vyjasnění zůstává evropská nezávislost jen lodí, která vyplula na moře, ale nemá určený žádný cílový přístav.
Krize v Íránu tak slouží jako drsné zrcadlo. Vyžaduje od EU nejen pevnost vůči Trumpovi, ale především hlubokou sebereflexi. Pokud má být evropský hlas v globálních záležitostech skutečně nezávislý, musí se vymanit z pasti srovnávání se s horšími a začít budovat vlastní, hodnotově konzistentní strategii.
Americký prezident Donald Trump vyzval Ukrajinu, aby přestala útočit na ruské ropné rafinérie kvůli celosvětovému růstu cen motorové nafty. Své prohlášení učinil během dvoudenní návštěvy Irska, kde navštívil své golfové hřiště v hrabství Clare. Šéf Bílého domu odmítl tvrzení, že by za prudkým nárůstem cen paliv stála válka, kterou jeho administrativa vede proti Íránu. Podle jeho slov je hlavním důvodem nynějšího nedostatku nafty právě ukrajinská strategie zaměřená na ruskou energetiku.
Až polovina francouzských voličů vyjadřuje v průzkumech k nadcházejícím prezidentským volbám podporu kandidátům s vyhraněnými postoji vůči Severoatlantické alianci. Omezení účasti Francie v aliančních strukturách by přitom představovalo zásadní zásah do evropské bezpečnostní architektury.
Premiér Andrej Babiš (ANO) navštívil v sobotu Dny NATO, kde se zúčastnil představení čtveřice baterií protiletadlového systému Spyder a navštívil stánky bezpečnostních složek a společností obranného průmyslu. Akce se zúčastnili také místopředseda vlády a ministr obrany Jaromír Zůna, 1. místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček, ministr vnitra Lubomír Metnar a ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka.
Příští týden začne astronomický podzim, takže mnoho lidí začne o to více doufat, že se ještě dočkáme babího léta. Podle meteorologů Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) je to pravděpodobné.
Íránští představitelé pokračují ve vyjádřeních, která se v Bílém domě nebudou líbit. Írán konkrétně nadále nechce ztratit kontrolu nad klíčovým Hormuzským průlivem. Teherán podle předsedy parlamentu Mohammada Bághera Ghálíbáfa neotevře klíčovou námořní cestu dříve, než Washington přistoupí na jeho podmínky.
Válka slov mezi britskou královskou rodinou a bratrem princezny Diany může dále nabírat na intenzitě. Charles Spencer si trvá na tom, že slova, která měl pronést princ Charles po smrti bývalé manželky, opravdu zazněla.
Evropa je impotentní, tvrdí premiér Andrej Babiš (ANO) v souvislosti s nadále pokračující válkou na Ukrajině. Evropští lídři podle Babiše nechtějí jednat o míru a mluví jen o válce. Předseda vlády také reagoval na kritiku výše českých obranných výdajů.
Rusko i Ukrajina hlásí mrtvé během vzájemných víkendových útoků. Ukrajinské drony ve velkém počtu zaútočily na Moskvu, ruské bezpilotní stroje zabíjely v okolí Kyjeva i dalších oblastech. O útocích informovala britská stanice BBC.
Od našich východních sousedů míří do světa slova, která se spojencům Bratislavy nemohou líbit. Slovensko se podle premiéra Roberta Fica nenechá vtáhnout do případné války s Ruskem. Fico prohlásil, že zodpovědnost za eskalaci s Moskvou musí případně převzít ten, kdo ji způsobí.
Německo se chystá zavést cenový strop na pohonné hmoty, který může být svým principem překvapivě podobný regulaci, již letos na jaře uplatňovalo Česko. Nešlo by tedy o „maďarský“ model, kdy stát politicky určí pevnou cenu litru benzínu či nafty bez ohledu na aktuální náklady.
Kam na houby? To už není tak zapeklitá otázka jako před několika týdny, protože podmínky se konečně zlepšily a rovnou výrazně. Přibývá nicméně i případů, kdy policisté musí pátrat v lesích po ztracených lidech. Policie se tak rozhodla připomenout několik základních pravidel a zásad.
Z Ruska přicházejí první ostré reakce na nové americké sankce. Velmi ostrý slovník použil exprezident Dmitrij Medveděv. Americké politiky po podpisu zákona prezidentem Donaldem Trumpem nařkl z rusofobie.