Vztahy mezi Spojenými státy a jejich nejbližšími spojenci procházejí v závěru roku 2025 hlubokou krizí důvěry. Podle nového průzkumu veřejného mínění společností Politico a Public First vnímají občané Německa, Francie i Kanady roli USA na světové scéně stále skeptičtěji. Většina dotázaných v těchto zemích se shoduje na tom, že Washington pod vedením Donalda Trumpa problémy spíše vytváří, než aby je pomáhal řešit.
Zatímco ve Spojeném království jsou názory rozdělené, v Kanadě poprvé v historii většina populace označila Spojené státy za „negativní sílu“. Tento posun odráží napětí vyvolané obchodními válkami a Trumpovou ostrou rétorikou směrem k Ottawě. Podobně kriticky se vyjádřily i plurality dotázaných v Paříži a Berlíně, kde panují obavy z nestability transatlantické vazby a oslabení amerických závazků vůči NATO.
Klesající prestiž Ameriky v očích veřejnosti potvrzuje i fakt, že téměř polovina respondentů v klíčových evropských zemích vnímá Spojené státy spíše jako vyzyvatele než jako ochránce spojeneckých zájmů. Tato nálada kopíruje postoj politických elit v Evropě, které se v reakci na Trumpův nepředvídatelný kurz snaží o dosažení strategické autonomie. Výrazným příkladem je Německo, kde kancléř Friedrich Merz v květnu 2025 prosadil masivní investice do obrany a infrastruktury, aby snížil závislost na americké vojenské pomoci.
Francouzský prezident Emmanuel Macron využívá Trumpovy politiky k posílení vize „suverénní Evropy“, zatímco v Británii se premiér Keir Starmer snaží o křehkou rovnováhu. Jeho cílem je vyjednat s Washingtonem obchodní smlouvu a zároveň koordinovat evropský postoj k ukončení války na Ukrajině bez toho, aby popudil Bílý dům. Tato diplomatická akrobacie je pro evropské lídry v roce 2025 každodenní realitou.
Zajímavý pohled nabízí vnitřní rozdělení americké společnosti. Zatímco příznivci hnutí MAGA vidí svou zemi v rekordně pozitivním světle, voliči demokratů jsou ke globální roli USA nebývale kritičtí. Téměř polovina příznivců Kamaly Harrisové nyní považuje Spojené státy za negativní sílu ve světě a jako vzor pro budoucnost uvádí spíše Evropskou unii nebo Kanadu.
Průzkum také odhalil rychlost, s jakou se názory mění. Během jediného roku se podíl demokratů, kteří vnímají historickou roli USA jako pozitivní, propadl o desítky procentních bodů. Američané si tak začínají uvědomovat, že obraz jejich země v zahraničí utrpěl vážné šrámy, což potvrzuje i Seb Wride z agentury Public First.
Administrativa se však kritice brání. Ministr zahraničí Marco Rubio minulý týden zdůraznil, že transatlantické spojenectví stojí na sdílených civilizačních hodnotách, o nichž by se nemělo pochybovat. Podle něj je současné pnutí jen přirozenou součástí procesu, kdy Spojené státy znovu definují svou roli a odmítají nést nepřiměřenou zátěž za bezpečnost ostatních bohatých národů.
V závěru roku 2025 se tak potvrzuje, že Trumpův návrat do Bílého domu zásadně proměnil vnímání Ameriky jako „světového policisty“. Namísto spolehlivého garanta stability vidí mnozí spojenci v USA spíše nevypočitatelného hráče, který upřednostňuje vlastní ekonomické zisky před dlouhodobými strategickými partnerstvími. Tento trend nutí zbytek západního světa hledat nové cesty k zajištění vlastní bezpečnosti a prosperity.
Brutální vlny veder zasahují Evropu stále častěji, což nutí miliony lidí přizpůsobovat se rekordním teplotám. Na rozdíl od Spojených států, kde má klimatizaci téměř 90 % domácností, je však v Evropě toto číslo podstatně nižší a pohybuje se kolem 20 %. Mnoho obyvatel tak horké dny přečkává pouze s pomocí elektrických ventilátorů, ledových obkladů či studených sprch. S tím, jak klimatické změny přinášejí dřívější, intenzivnější a delší vlny veder, se otevírají otázky, proč bohaté evropské státy s plošným zaváděním klimatizací tak dlouho otálejí.
Vzhledem k celosvětově rostoucímu rozsahu škod způsobených lesními požáry roste potřeba zavádění takzvaných požárně inteligentních strategií pro hodnocení rizik. Nebezpečné požáry jsou stále intenzivnější a častější, což pohání jak klimatické změny, tak nezanedbatelná lidská činnost v krajině. Data o lesních požárech ukazují jasný trend, kdy čelíme stále ničivějším událostem s katastrofálními následky dosud nevídaných rozměrů. Podle Evropské environmentální agentury shoří v Evropské unii ročně v průměru 3 770 kilometrů čtverečních půdy, přičemž v letech 2008 až 2023 muselo být kvůli požárům vysídleno 45 000 lidí a roční škody se odhadují na 2,5 miliardy eur.
Nedávná cesta předsedkyně tchajwanské opoziční strany Kuomintang (KMT) Cheng Li-wun do Spojených států naplno ukázala, jak rigidní se stala americká politika vůči Tchaj-wanu. Většina amerických zahraničněpolitických kruhů přijala její návštěvu se skepticismem, což ostře kontrastovalo s vřelým uvítáním ze strany tamních tchajwanských expatriotů napojených na KMT. Americké publikum vnímalo političku po její dubnové schůzce s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem v Pekingu jako charismatickou, ale naivní, zejména kvůli její ochotě jednat s Čínou i přes agresivní postoj Pekingu vůči Tchaj-peji.
Západní Evropu zasáhla rekordní vlna veder, která s sebou přinesla rozsáhlé výpadky proudu a desítky obětí. Nejsložitější situace je ve Francii, kde se desítky tisíc domácností ocitly bez dodávek elektrické energie. Problémy postihly zejména Bretaň na západě země, kde výpadek zasáhl přibližně 68 tisíc odběrných míst. Podle úřadů se obnovení dodávek v této oblasti neočekává dříve než ve středu večer.
Generální tajemník OSN António Guterres ve svém hlavním projevu na Klimatickém týdnu v Londýně varoval, že se britská metropole kvůli vlně extrémních veder doslova vaří. S odkazem na známý román Charlese Dickense Příběh dvou měst prohlásil, že lidstvo v současnosti čelí příběhu dvou krizí. Jedná se o klimatickou krizi vedoucí ke katastrofálním zlomovým bodům a energetickou krizi, která odhaluje pošetilost světa závislého na uhlovodících. Obě tyto krize mají podle šéfa OSN společný destruktivní původ ve fosilních palivech. Projev se přitom časově shoduje s bezprecedentní vlnou veder, která aktuálně zasáhla západní Evropu.
Ruská reakce na čtvrteční ranní nálet ukrajinských bezpilotních letounů na Moskvu vykazovala podle analýz expertů spíše chaotické úsilí než promyšlenou obrannou strategii. Záběry z ulic hlavního města zachycují vojáky, jak odpalují přenosné protiletadlové komplety z ramen v bezprostřední blízkosti rušné dálnice za plného provozu.
Šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Mariano Grossi ve středu jasně signalizoval, že inspektoři OSN navštíví íránská zařízení na obohacování uranu. Tento krok je přitom klíčovou součástí prozatímní dohody mezi Spojenými státy a Íránem, která má vést k ukončení válečného konfliktu. Grossiho vyjádření představuje dosud nejpevnější stanovisko této agentury OSN, jejíž role je považována za naprosto zásadní pro určení skutečného stavu íránských zásob jaderného materiálu. Obě strany přitom ještě v úterý nabízely protichůdná tvrzení o tom, zda k těmto kontrolám vůbec dojde.
Ruský prezident Vladimir Putin podle webu The Independent prohlásil, že je připraven zahájit mírové rozhovory s Ukrajinou. Toto vyjádření přišlo jen několik dní poté, co ukrajinské nálety na ruskou ropnou infrastrukturu způsobily v zemi nedostatek pohonných hmot.
Britský premiér a lídr Labouristické strany Keir Starmer rezignoval na svou funkci. K tomuto kroku se odhodlal pod vlivem neúnosného tlaku poté, co Andy Burnham drtivě zvítězil v doplňovacích volbách v obvodu Makerfield. Starmer se tak stal již šestým předsedou britské vlády za poslední dekádu, který opouští svůj úřad. Bezprostředním impulsem pro jeho konec byl úplný kolaps podpory uvnitř jeho vlastní strany i kabinetu, což ukázaly soukromé rozhovory během uplynulého víkendu. Na rozdíl od svých konzervativních předchůdců Borise Johnsona a Liz Trussové se však naplánovaným odchodem snaží předejít vlně vládních rezignací a zajistit spořádané předání moci. Jeho emotivní projev nicméně jasně ukázal vůdce, který si je vědom vlastního neúspěchu.
Severokorejský vůdce Kim Čong-un na nedávném zasedání vládnoucí Korejské strany práce prohlásil, že neustálé rozšiřování jaderných sil představuje jedinou a nejsprávnější cestu, jak čelit nestabilnímu světu a rostoucím hrozbám ze strany USA a jejich spojenců.
Čínský superpočítač LineShine ze Šen-čenu se stal nově nejvýkonnějším strojem na světě, když v žebříčku Top500 sesadil z první pozice americký El Capitan. Čína se tak na vrchol tohoto hodnocení, které bývá vnímáno jako ukazatel technologické vyspělosti zemí, vrátila poprvé od roku 2017. Zařízení debutovalo s výkonem 2,198 exaflops, což představuje více než dvě kvintiliony výpočtů za sekundu.
Americký Senát schválil rezoluci, která vyzývá prezidenta Donalda Trumpa k ukončení vojenských akcí vůči Íránu, pokud k nim nezíská souhlas zákonodárců. Pro toto opatření se vyslovilo 50 senátorů, zatímco 48 jimi bylo proti. Podobný krok již dříve v tomto měsíci učinila také Sněmovna reprezentantů. Celý dokument má však převážně symbolický význam, protože jako souběžná rezoluce neputuje k prezidentskému podpisu a nemá sílu zákona. Tento krok přichází v době, kdy se nepopulární konflikt blíží ke svému pátému měsíci trvání.