Vztahy mezi Spojenými státy a jejich nejbližšími spojenci procházejí v závěru roku 2025 hlubokou krizí důvěry. Podle nového průzkumu veřejného mínění společností Politico a Public First vnímají občané Německa, Francie i Kanady roli USA na světové scéně stále skeptičtěji. Většina dotázaných v těchto zemích se shoduje na tom, že Washington pod vedením Donalda Trumpa problémy spíše vytváří, než aby je pomáhal řešit.
Zatímco ve Spojeném království jsou názory rozdělené, v Kanadě poprvé v historii většina populace označila Spojené státy za „negativní sílu“. Tento posun odráží napětí vyvolané obchodními válkami a Trumpovou ostrou rétorikou směrem k Ottawě. Podobně kriticky se vyjádřily i plurality dotázaných v Paříži a Berlíně, kde panují obavy z nestability transatlantické vazby a oslabení amerických závazků vůči NATO.
Klesající prestiž Ameriky v očích veřejnosti potvrzuje i fakt, že téměř polovina respondentů v klíčových evropských zemích vnímá Spojené státy spíše jako vyzyvatele než jako ochránce spojeneckých zájmů. Tato nálada kopíruje postoj politických elit v Evropě, které se v reakci na Trumpův nepředvídatelný kurz snaží o dosažení strategické autonomie. Výrazným příkladem je Německo, kde kancléř Friedrich Merz v květnu 2025 prosadil masivní investice do obrany a infrastruktury, aby snížil závislost na americké vojenské pomoci.
Francouzský prezident Emmanuel Macron využívá Trumpovy politiky k posílení vize „suverénní Evropy“, zatímco v Británii se premiér Keir Starmer snaží o křehkou rovnováhu. Jeho cílem je vyjednat s Washingtonem obchodní smlouvu a zároveň koordinovat evropský postoj k ukončení války na Ukrajině bez toho, aby popudil Bílý dům. Tato diplomatická akrobacie je pro evropské lídry v roce 2025 každodenní realitou.
Zajímavý pohled nabízí vnitřní rozdělení americké společnosti. Zatímco příznivci hnutí MAGA vidí svou zemi v rekordně pozitivním světle, voliči demokratů jsou ke globální roli USA nebývale kritičtí. Téměř polovina příznivců Kamaly Harrisové nyní považuje Spojené státy za negativní sílu ve světě a jako vzor pro budoucnost uvádí spíše Evropskou unii nebo Kanadu.
Průzkum také odhalil rychlost, s jakou se názory mění. Během jediného roku se podíl demokratů, kteří vnímají historickou roli USA jako pozitivní, propadl o desítky procentních bodů. Američané si tak začínají uvědomovat, že obraz jejich země v zahraničí utrpěl vážné šrámy, což potvrzuje i Seb Wride z agentury Public First.
Administrativa se však kritice brání. Ministr zahraničí Marco Rubio minulý týden zdůraznil, že transatlantické spojenectví stojí na sdílených civilizačních hodnotách, o nichž by se nemělo pochybovat. Podle něj je současné pnutí jen přirozenou součástí procesu, kdy Spojené státy znovu definují svou roli a odmítají nést nepřiměřenou zátěž za bezpečnost ostatních bohatých národů.
V závěru roku 2025 se tak potvrzuje, že Trumpův návrat do Bílého domu zásadně proměnil vnímání Ameriky jako „světového policisty“. Namísto spolehlivého garanta stability vidí mnozí spojenci v USA spíše nevypočitatelného hráče, který upřednostňuje vlastní ekonomické zisky před dlouhodobými strategickými partnerstvími. Tento trend nutí zbytek západního světa hledat nové cesty k zajištění vlastní bezpečnosti a prosperity.
Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) prohlásil, že prezident Petr Pavel zneužil letošní summit NATO v rámci kampaně za znovuzvolení. Šéf diplomacie naznačil, že jeho přáním je, aby na příštím aliančním jednání už Pavel nereprezentoval Českou republiku.
Současný prezident Petr Pavel umí české občany všemožně překvapit. Nedávno to dokázal, když se představil jako fotograf na závodech Formule 1 v Maďarsku. Nyní se v té souvislosti dokonce stal členem Klubu sportovních novinářů České republiky (KSN).
Hrozil další atentát na amerického prezidenta Donalda Trumpa? To zřejmě ukáže až vyšetřování aktuálního incidentu. V Kalifornii totiž zatkli ozbrojeného muže, jenž byl spatřen u golfového hřiště ve vlastnictví šéfa Bílého domu krátce před jeho návštěvou Los Angeles. O incidentu informovala britská stanice BBC.
Smrtelně nebezpečná ebola v Demokratické republice Kongo stále není pod kontrolou. Šéf Světové zdravotnické organizace WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus se o tom v africké zemi osobně přesvědčil.
Bývalému princi Andrewovi mohou po nástupu nového britského premiéra Andyho Burnhama do Downing Street hrozit další problémy. Burnham by totiž podle zástupkyně obětí sexuálního násilí mohl souhlasit s veřejným vyšetřováním aktivit amerického finančníka Jeffreyho Epsteina ve Velké Británii.
Česko se v pátek naposledy rozloučilo s výtvarným umělcem Milanem Knížákem, který zemřel na konci července ve věku 86 let. Knížák byl svého času rektorem Akademie výtvarných umění a ředitelem Národní galerie.
Nejméně tři lidé včetně dítěte přišli o život při nočním ruském útoku na ukrajinskou metropoli Kyjev. Informovala o tom britská stanice BBC. Moskva tak pokračuje v sérii ničivých a smrtících útoků na hlavní město sousední země.
Íránský prezident Masúd Pezeškján ve středu přiznal, že komunikace s novým nejvyšším vůdcem Modžtabou Chameneím je v současné době velmi složitá. Hlavní představitel země se totiž od svého nástupu do funkce na veřejnosti neukázal, k čemuž přispělo jeho zranění z nedávného americko-izraelského úderu, při němž zahynul jeho otec.
Během nedávné migrační krize ve španělské enklávě Ceuta se na sociálních sítích masivně šířily proruské a krajně pravicové dezinformace. Analýza skupiny pro boj proti dezinformacím 411 ukázala, že účty spojené s ruskými strukturami oslovily v prvních dnech krize statisíce lidí.
Italsko-španělské napětí kvůli hraničním kontrolám se vyostřuje poté, co Řím odmítl výzvy a hrozby ze strany Madridu. Vláda premiérky Giorgie Meloniové v pátek důrazně prohlásila, že nepřijme žádná ultimáta ohledně národní bezpečnosti a ochrany státních hranic.
Spojené státy začínají podle magazínu Time po desetiletích utajování a zesměšňování přistupovat k tématu neidentifikovaných anomálních jevů neboli UAP s maximální vážností. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa nedávno nařídila zveřejnění stovek historických vládních hlášení o podivných objektech na obloze, čímž reaguje na dlouhodobou poptávku veřejnosti po transparentnosti.
Německou politickou scénu letos v létě zaměstnávají silné vnitřní otřesy, protože vládní Křesťanskédemokratická unie (CDU) čelí rostoucím debatám o možném odvolání kancléře Friedricha Merze. Pouhý rok po nástupu do úřadu čelí šéf německé vlády propadu popularity a klesající důvěře voličů, což souvisí s oslabenou ekonomikou i nepopulárními reformami.