Vztahy mezi Spojenými státy a jejich nejbližšími spojenci procházejí v závěru roku 2025 hlubokou krizí důvěry. Podle nového průzkumu veřejného mínění společností Politico a Public First vnímají občané Německa, Francie i Kanady roli USA na světové scéně stále skeptičtěji. Většina dotázaných v těchto zemích se shoduje na tom, že Washington pod vedením Donalda Trumpa problémy spíše vytváří, než aby je pomáhal řešit.
Zatímco ve Spojeném království jsou názory rozdělené, v Kanadě poprvé v historii většina populace označila Spojené státy za „negativní sílu“. Tento posun odráží napětí vyvolané obchodními válkami a Trumpovou ostrou rétorikou směrem k Ottawě. Podobně kriticky se vyjádřily i plurality dotázaných v Paříži a Berlíně, kde panují obavy z nestability transatlantické vazby a oslabení amerických závazků vůči NATO.
Klesající prestiž Ameriky v očích veřejnosti potvrzuje i fakt, že téměř polovina respondentů v klíčových evropských zemích vnímá Spojené státy spíše jako vyzyvatele než jako ochránce spojeneckých zájmů. Tato nálada kopíruje postoj politických elit v Evropě, které se v reakci na Trumpův nepředvídatelný kurz snaží o dosažení strategické autonomie. Výrazným příkladem je Německo, kde kancléř Friedrich Merz v květnu 2025 prosadil masivní investice do obrany a infrastruktury, aby snížil závislost na americké vojenské pomoci.
Francouzský prezident Emmanuel Macron využívá Trumpovy politiky k posílení vize „suverénní Evropy“, zatímco v Británii se premiér Keir Starmer snaží o křehkou rovnováhu. Jeho cílem je vyjednat s Washingtonem obchodní smlouvu a zároveň koordinovat evropský postoj k ukončení války na Ukrajině bez toho, aby popudil Bílý dům. Tato diplomatická akrobacie je pro evropské lídry v roce 2025 každodenní realitou.
Zajímavý pohled nabízí vnitřní rozdělení americké společnosti. Zatímco příznivci hnutí MAGA vidí svou zemi v rekordně pozitivním světle, voliči demokratů jsou ke globální roli USA nebývale kritičtí. Téměř polovina příznivců Kamaly Harrisové nyní považuje Spojené státy za negativní sílu ve světě a jako vzor pro budoucnost uvádí spíše Evropskou unii nebo Kanadu.
Průzkum také odhalil rychlost, s jakou se názory mění. Během jediného roku se podíl demokratů, kteří vnímají historickou roli USA jako pozitivní, propadl o desítky procentních bodů. Američané si tak začínají uvědomovat, že obraz jejich země v zahraničí utrpěl vážné šrámy, což potvrzuje i Seb Wride z agentury Public First.
Administrativa se však kritice brání. Ministr zahraničí Marco Rubio minulý týden zdůraznil, že transatlantické spojenectví stojí na sdílených civilizačních hodnotách, o nichž by se nemělo pochybovat. Podle něj je současné pnutí jen přirozenou součástí procesu, kdy Spojené státy znovu definují svou roli a odmítají nést nepřiměřenou zátěž za bezpečnost ostatních bohatých národů.
V závěru roku 2025 se tak potvrzuje, že Trumpův návrat do Bílého domu zásadně proměnil vnímání Ameriky jako „světového policisty“. Namísto spolehlivého garanta stability vidí mnozí spojenci v USA spíše nevypočitatelného hráče, který upřednostňuje vlastní ekonomické zisky před dlouhodobými strategickými partnerstvími. Tento trend nutí zbytek západního světa hledat nové cesty k zajištění vlastní bezpečnosti a prosperity.
Bývalý venezuelský prezident Nicolás Maduro se ve čtvrtek znovu postaví před federální soud v Manhattanu. Jeho obhajoba se pokusí přesvědčit soudce Alvina Hellersteina, aby žalobu za narkoterorismus smetl ze stolu. Madurovi právníci tvrdí, že americká vláda záměrně podkopává jejich schopnost klienta hájit tím, že blokuje financování jeho právního zastoupení.
Světová zdravotnická organizace (WHO) vydala naléhavé varování před „zdravotní krizí v přímém přenosu“, která pohlcuje Blízký východ. Regionální ředitelka WHO pro východní Středomoří, Dr. Hanan Balkhy, vyzvala k okamžitému zastavení bojů a zdůraznila, že nemocnice a zdravotnická zařízení se musí stát „bezpečnými útočišti“, nikoliv terči vojenských útoků. Situace se podle ní vymyká kontrole v mnoha částech regionu, který zahrnuje 22 zemí a území včetně Íránu, Libanonu, Gazy či Súdánu.
V diplomatických kruzích se objevila zpráva, která vrhá nové světlo na pozadí probíhajícího konfliktu a snahy o jeho ukončení. Izrael podle webu The Guardian na žádost Pákistánu vyřadil ze svého seznamu cílů dvě klíčové postavy íránského režimu: ministra zahraničí Abbáse Arákčího a předsedu parlamentu Mohammada Bágra Ghalíbáfa. Podle agentury Reuters, která se odvolává na zdroje z Islámábádu, se tak stalo poté, co Pákistán apeloval na Spojené státy, aby tyto muže ušetřily.
Kromě skutečných výbuchů a přesunů vojsk v oblasti Blízkého východu se naplno rozhořela i paralelní digitální bitva. Íránský režim spustil masivní online kampaň, jejímž cílem je ovlivnit americké veřejné mínění a vytvořit tlak na prezidenta Donalda Trumpa, aby ukončil vojenské operace. Podle analýz webu France24 využívá Teherán k šíření chaosu a protiválečných nálad nejmodernější nástroje, včetně obsahu generovaného umělou inteligencí (AI).
Americký prezident Donald Trump potvrdil, že se jeho plánovaná cesta do Číny uskuteční v polovině května. Původní termín návštěvy, stanovený na konec března, musel být odložen kvůli probíhajícímu vojenskému konfliktu mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem. Podle nových informací se Trump setká s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem v Pekingu ve dnech 14. až 15. května.
Severokorejský vůdce Kim Čong-un využil probíhající válečný konflikt mezi Spojenými státy a Íránem jako klíčový argument pro zachování a další rozšiřování svého jaderného arzenálu. Ve svém projevu k Nejvyššímu lidovému shromáždění prohlásil, že současná situace na Blízkém východě jasně potvrzuje správnost rozhodnutí Pchjongjangu nikdy se nevzdat svých atomových zbraní. Podle Kima je nyní jaderný status Severní Koreje „nezvratný“.
Jarní dny po oslavách perského nového roku, Nourúzu, bývají v Teheránu tradičně ve znamení rozkvétajících stromů a návratu dětí do škol. Letos je však všechno jinak. Íránci se sice snaží zachovat zdání normálního života, ale dělají to na pozadí neustálých explozí, leteckých útoků a konfliktu, o kterém se mnozí obávají, že se protáhne na dlouhé měsíce.
Federální prokurátoři ve Spojených státech zkoumali podezření, že Donald Trump po svém prvním funkčním období ukázal na palubě soukromého letadla utajovanou mapu nepovolaným osobám. Mezi svědky incidentu měla být i jeho současná personální šéfka Bílého domu Susie Wilesová. Vyplývá to z materiálů ministerstva spravedlnosti, které byly předloženy právnímu výboru Sněmovny reprezentantů.
Současný válečný konflikt v Íránu, rozpoutaný administrativou Donalda Trumpa, naplno odhaluje mrazivou proměnu Spojených států. Země, která se kdysi stylizovala do role ochránce globálního řádu založeného na pravidlech, se podle analytiků stala spíše „arbitrem chaosu“. Zatímco americká ekonomika zůstává díky vlastním zdrojům plynu relativně imunní, zbytek světa – přátelé i nepřátelé – se zmítá v hospodářské agónii.
Více než tři a půl století poté, co kulka z muškety ukončila život legendárního francouzského vojáka, se zdá, že záhada jeho posledního odpočinku je u konce. Archeologové v nizozemském Maastrichtu věří, že pod podlahou jednoho z místních kostelů objevili kostru Charlese de Batz-Castelmorea, známého spíše jako d’Artagnan. Právě tento gaskoňský šlechtic se stal předlohou pro nesmrtelného hrdinu románu Alexandra Dumase staršího.
Pobaltské státy čelí v posledních dnech sérii incidentů spojených s narušením jejich vzdušného prostoru. Ve středu dopoledne zasáhl zbloudilý dron komín elektrárny Auvere v estonském kraji Ida-Viru. Podle estonské bezpečnostní služby (ISS) nic nenasvědčuje tomu, že by útok byl cílený přímo na Estonsko, a incident se obešel bez zranění i vážnějšího poškození energetické sítě.
Situace na Blízkém východě dospěla do bodu, kdy se na jedné straně mluví o nadějném míru a na druhé o totální válce. Zatímco americký prezident Donald Trump optimisticky prohlašuje, že jednání s Íránem jsou na velmi dobré cestě, Pentagon se připravuje na vyslání elitních výsadkářů z 82. vzdušné výsadkové divize. Tento rozpor mezi diplomatickou rétorikou Bílého domu a vojenskou realitou na zemi naznačuje, že Spojené státy zvažují i možnost pozemní operace.