Vztahy mezi Spojenými státy a jejich nejbližšími spojenci procházejí v závěru roku 2025 hlubokou krizí důvěry. Podle nového průzkumu veřejného mínění společností Politico a Public First vnímají občané Německa, Francie i Kanady roli USA na světové scéně stále skeptičtěji. Většina dotázaných v těchto zemích se shoduje na tom, že Washington pod vedením Donalda Trumpa problémy spíše vytváří, než aby je pomáhal řešit.
Zatímco ve Spojeném království jsou názory rozdělené, v Kanadě poprvé v historii většina populace označila Spojené státy za „negativní sílu“. Tento posun odráží napětí vyvolané obchodními válkami a Trumpovou ostrou rétorikou směrem k Ottawě. Podobně kriticky se vyjádřily i plurality dotázaných v Paříži a Berlíně, kde panují obavy z nestability transatlantické vazby a oslabení amerických závazků vůči NATO.
Klesající prestiž Ameriky v očích veřejnosti potvrzuje i fakt, že téměř polovina respondentů v klíčových evropských zemích vnímá Spojené státy spíše jako vyzyvatele než jako ochránce spojeneckých zájmů. Tato nálada kopíruje postoj politických elit v Evropě, které se v reakci na Trumpův nepředvídatelný kurz snaží o dosažení strategické autonomie. Výrazným příkladem je Německo, kde kancléř Friedrich Merz v květnu 2025 prosadil masivní investice do obrany a infrastruktury, aby snížil závislost na americké vojenské pomoci.
Francouzský prezident Emmanuel Macron využívá Trumpovy politiky k posílení vize „suverénní Evropy“, zatímco v Británii se premiér Keir Starmer snaží o křehkou rovnováhu. Jeho cílem je vyjednat s Washingtonem obchodní smlouvu a zároveň koordinovat evropský postoj k ukončení války na Ukrajině bez toho, aby popudil Bílý dům. Tato diplomatická akrobacie je pro evropské lídry v roce 2025 každodenní realitou.
Zajímavý pohled nabízí vnitřní rozdělení americké společnosti. Zatímco příznivci hnutí MAGA vidí svou zemi v rekordně pozitivním světle, voliči demokratů jsou ke globální roli USA nebývale kritičtí. Téměř polovina příznivců Kamaly Harrisové nyní považuje Spojené státy za negativní sílu ve světě a jako vzor pro budoucnost uvádí spíše Evropskou unii nebo Kanadu.
Průzkum také odhalil rychlost, s jakou se názory mění. Během jediného roku se podíl demokratů, kteří vnímají historickou roli USA jako pozitivní, propadl o desítky procentních bodů. Američané si tak začínají uvědomovat, že obraz jejich země v zahraničí utrpěl vážné šrámy, což potvrzuje i Seb Wride z agentury Public First.
Administrativa se však kritice brání. Ministr zahraničí Marco Rubio minulý týden zdůraznil, že transatlantické spojenectví stojí na sdílených civilizačních hodnotách, o nichž by se nemělo pochybovat. Podle něj je současné pnutí jen přirozenou součástí procesu, kdy Spojené státy znovu definují svou roli a odmítají nést nepřiměřenou zátěž za bezpečnost ostatních bohatých národů.
V závěru roku 2025 se tak potvrzuje, že Trumpův návrat do Bílého domu zásadně proměnil vnímání Ameriky jako „světového policisty“. Namísto spolehlivého garanta stability vidí mnozí spojenci v USA spíše nevypočitatelného hráče, který upřednostňuje vlastní ekonomické zisky před dlouhodobými strategickými partnerstvími. Tento trend nutí zbytek západního světa hledat nové cesty k zajištění vlastní bezpečnosti a prosperity.
NATO poprvé reagovalo na uzavření dohody mezi USA a Dánskem ohledně Grónska. Aliance vítá, že došlo k domluvě, které se snažil dosáhnout především americký prezident Donald Trump. Právě on ji také oznámil na sociální síti.
Máme pro vás dobré zprávy. Příští týden totiž slibují meteorologové i letních 25 °C. Již o nadcházejícím víkendu začne babí léto a potrvá minimálně do poloviny příštího týdne. Uvedl to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na facebookovém profilu.
Vláda schválila nařízení, které stanoví parametry valorizace důchodů od ledna 2027. Základní výměra všech důchodů se zvýší o 270 korun na 5 170 korun. Procentní výměry důchodů se zároveň zvýší o 0,2 %. U průměrného starobního důchodu to představuje dalších 34 korun; po valorizaci tak jeho celková výše dosáhne 22 196 korun měsíčně. Koalice se zároveň dohodla na jednorázovém příspěvku důchodcům ve výši 2 000 korun.
Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) reagoval na kritiku z Česka, která konkrétně přišla ze strany prezidenta Petra Pavla. Fico zdůraznil, že upřednostňuje mír. Trvá zároveň na tom, že panují snahy vyprovokovat konflikt mezi NATO a Ruskem.
Česko má jedno nepříjemné evropské prvenství. Podle srpnových dat Eurostatu zdražovala nafta v tuzemsku meziměsíčně nejvýrazněji v celé Evropské unii, zhruba o 14 procent. Na první pohled se nabízí jednoduché vysvětlení: 19. července skončila vládní regulace marží čerpacích stanic, takže si pumpaři v následujících týdnech mohli začít kompenzovat období, kdy jim stát výši marže omezoval. Tak jednoduché to ale není.
Běloruský prezident Alexandr Lukašenko přiznal, že jeho země nemá dostatek draslíku k uspokojení poptávky amerického prezidenta Donalda Trumpa. Podle hlavy státu chybí kapacity pro takto objemné dodávky tohoto kriticky důležitého hnojiva, protože veškerá produkce je již nasmlouvána. Lukašenko se takto vyjádřil během setkání s předsedou běloruského státního celního výboru Vladimirem Orlovským. Prezident zdůraznil, že Bělorusko nemůže přesměrovat požadované objemy na západní trhy, i kdyby o to mělo zájem.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio se zastal rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa odebrat mediálním organizacím CNN, Politico a MS NOW přístup do pracovních prostor v Bílém domě. V rozhovoru pro pořad Today na stanici NBC zdůraznil, že administrativa tyto sdělovací prostředky nezavírá ani nezatýká jejich novináře. Podle šéfa americké diplomacie jde výhradně o zrušení možnosti pracovat přímo z budovy prezidentské kanceláře. Dotčená média tak mohou o prezidentovi i nadále informovat, avšak bez nároku na stálé pracovní místo v Bílém domě.
Americký prezident Donald Trump sdělil podle CNN svým poradcům, že by rád uspořádal setkání s íránskými představiteli v New Yorku během jednání Valného shromáždění Organizace spojených národů, pokud k tomu budou vhodné podmínky.
Výsledky ruských parlamentních voleb přinesly přesvědčivé vítězství vládní strany Jednotné Rusko, která pevně podporuje prezidenta Vladimira Putina a vojenské angažmá na Ukrajině. Výsledek hlasování byl od počátku předvídatelný, neboť skutečná opozice byla v uplynulých letech prakticky umlčena. Jediná opoziční strana Jabloko, která otevřeně vyzývala k ukončení válečného konfliktu, byla z volebního klání vyřazena. Ruský prezident již před samotným hlasováním prohlásil, že volby ukáží národní jednotu a podporu milionů lidí pro bojující vojáky.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v New Yorku setkal se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem. Klíčovým tématem jejich rozhovoru byla možnost zavedení moratoria na útoky proti energetické infrastruktuře a posílení ukrajinské protivzdušné obrany. Schůzka obou státníků se uskutečnila v rezidenci stálého představitele Francie při Organizaci spojených národů na okraji zasedání Valného shromáždění. Jednání navázalo na předchozí rozhovory, které francouzský prezident vedl v budově Trump Tower s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
Světové dění se podle analytiků CNN vymyká kontrole a globální bezpečnost se potýká s výraznou nestabilitou. Dva hlavní válečné konflikty v Íránu a na Ukrajině již nezůstávají izolované, zatímco rostoucí ceny energií a klimatická krize zasahují světovou ekonomiku.
Planetární systémy nezbytné pro udržení života na Zemi se v důsledku znečištění a ničení přírodních stanovišť dostaly na nejhorší zaznamenanou úroveň. Z devíti takzvaných planetárních hranic, které určují stabilní prostředí pro lidskou civilizaci, je v současnosti sedm překročeno na historických maximech. Vyplývá to podle webu The Guarian z nejnovější vědecké zprávy zaměřené na stav planety, jejíž metodika byla stanovena v roce 2009.