Prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj dnes vystoupil na summitu v litevském hlavním městě Vilniusu, kde se sešli nejvyšší představitelé členských států NATO a jejich spojenců. Hned v úvodu svého projevu zdůraznil význam této schůzky a společný cíl všech přítomných: „Zastavit ruskou válku a přinést skutečný mír.“
Zelenskyj uvedl, že se summit zabýval i operací s názvem „Pavučina“, která podle něj dokazuje, proč je nezbytné být technologicky o krok napřed. „Naše úsilí dělá Evropu silnější,“ dodal.
V další části svého projevu varoval, že pokud dnešní jednání v Istanbulu skončí bez výsledku, bude nutné vyvinout nový stupeň tlaku na Rusko. „Nové sankce – a to nejen z Evropy,“ apeloval Zelenskyj. Vyjádřil naději, že sankce podpoří i země G7 včetně Spojených států. „Putina je třeba omezit v obchodu. Jinak si bude dál jen hrát,“ prohlásil.
Prezident Ukrajiny dále oznámil, že istanbulské rozhovory byly ukončeny a očekává, že dojde k propuštění dalších válečných zajatců. „Putin nesmí rozhodovat o tom, kdo se smí a nesmí stát členem NATO,“ uvedl s tím, že ruský prezident bude v opačném případě jen dál rozšiřovat svou „válečnou chuť“. Vyjádřil přesvědčení, že cílem všech přítomných by mělo být úplné ukončení ruské agrese.
Zelenskyj také apeloval na Severoatlantickou alianci, aby vyslala jasný signál: „Rusko si z této války neodnese vůbec nic.“ Na závěr zdůraznil nutnost společného postupu: „Všichni musíme spolupracovat, aby to bylo možné.“
Prezident Rumunska Nicusor Dan uvedl, že dnešní diskuse byla také přípravou na nadcházející summit v Haagu, který se má uskutečnit za tři týdny. Podle něj panuje shoda na potřebě posílit NATO, transatlantické vazby a obranné rozpočty. Zároveň vyzval k urychlení výroby vojenské techniky.
Dánská prezidentka Mette Frederiksenová varovala, že „hrozba z Ruska je skutečná a vážná“. Vystihla současnou situaci slovy: „Putin mluví o míru ve dne a v noci bombarduje.“ Upozornila, že se ruská strategie v oblasti Baltského moře stává čím dál agresivnější. „Jediná cesta vpřed je masivně investovat do kolektivní bezpečnosti,“ uvedla.
Frederiksenová dále konstatovala, že zatím „nevidíme žádné známky“, že by Rusko skutečně usilovalo o mír. Z toho důvodu musí být hlavním úkolem Západu postavit Ukrajinu do co nejsilnější pozice – ať už na bitevním poli, nebo při jednáních.
Generální tajemník NATO Mark Rutte ve svém projevu uvítal silné poselství, které summit přinesl. Podle něj vysílá pozitivní signál i dalším členům Aliance. „Závazek ke kolektivní obraně je jasný a silný,“ uvedl a připomněl, že svět dnes čelí „nejnebezpečnějšímu bezpečnostnímu prostředí za poslední desetiletí“.
Rutte zdůraznil, že „ruská agrese trvá a teroristické hrozby přetrvávají“. Situaci charakterizoval slovy: „Nejsme ve válce, ale ani v míru.“ Na závěr vyzval členy NATO, aby byli připraveni na případný boj.
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.
