Prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj dnes vystoupil na summitu v litevském hlavním městě Vilniusu, kde se sešli nejvyšší představitelé členských států NATO a jejich spojenců. Hned v úvodu svého projevu zdůraznil význam této schůzky a společný cíl všech přítomných: „Zastavit ruskou válku a přinést skutečný mír.“
Zelenskyj uvedl, že se summit zabýval i operací s názvem „Pavučina“, která podle něj dokazuje, proč je nezbytné být technologicky o krok napřed. „Naše úsilí dělá Evropu silnější,“ dodal.
V další části svého projevu varoval, že pokud dnešní jednání v Istanbulu skončí bez výsledku, bude nutné vyvinout nový stupeň tlaku na Rusko. „Nové sankce – a to nejen z Evropy,“ apeloval Zelenskyj. Vyjádřil naději, že sankce podpoří i země G7 včetně Spojených států. „Putina je třeba omezit v obchodu. Jinak si bude dál jen hrát,“ prohlásil.
Prezident Ukrajiny dále oznámil, že istanbulské rozhovory byly ukončeny a očekává, že dojde k propuštění dalších válečných zajatců. „Putin nesmí rozhodovat o tom, kdo se smí a nesmí stát členem NATO,“ uvedl s tím, že ruský prezident bude v opačném případě jen dál rozšiřovat svou „válečnou chuť“. Vyjádřil přesvědčení, že cílem všech přítomných by mělo být úplné ukončení ruské agrese.
Zelenskyj také apeloval na Severoatlantickou alianci, aby vyslala jasný signál: „Rusko si z této války neodnese vůbec nic.“ Na závěr zdůraznil nutnost společného postupu: „Všichni musíme spolupracovat, aby to bylo možné.“
Prezident Rumunska Nicusor Dan uvedl, že dnešní diskuse byla také přípravou na nadcházející summit v Haagu, který se má uskutečnit za tři týdny. Podle něj panuje shoda na potřebě posílit NATO, transatlantické vazby a obranné rozpočty. Zároveň vyzval k urychlení výroby vojenské techniky.
Dánská prezidentka Mette Frederiksenová varovala, že „hrozba z Ruska je skutečná a vážná“. Vystihla současnou situaci slovy: „Putin mluví o míru ve dne a v noci bombarduje.“ Upozornila, že se ruská strategie v oblasti Baltského moře stává čím dál agresivnější. „Jediná cesta vpřed je masivně investovat do kolektivní bezpečnosti,“ uvedla.
Frederiksenová dále konstatovala, že zatím „nevidíme žádné známky“, že by Rusko skutečně usilovalo o mír. Z toho důvodu musí být hlavním úkolem Západu postavit Ukrajinu do co nejsilnější pozice – ať už na bitevním poli, nebo při jednáních.
Generální tajemník NATO Mark Rutte ve svém projevu uvítal silné poselství, které summit přinesl. Podle něj vysílá pozitivní signál i dalším členům Aliance. „Závazek ke kolektivní obraně je jasný a silný,“ uvedl a připomněl, že svět dnes čelí „nejnebezpečnějšímu bezpečnostnímu prostředí za poslední desetiletí“.
Rutte zdůraznil, že „ruská agrese trvá a teroristické hrozby přetrvávají“. Situaci charakterizoval slovy: „Nejsme ve válce, ale ani v míru.“ Na závěr vyzval členy NATO, aby byli připraveni na případný boj.
Ředitel afrického Centera pro kontrolu a prevenci nemocí (Africa CDC) Jean Kaseya varoval, že dosud nevídané šíření epidemie eboly v Africe by se mohlo rozšířit do Velké Británie i dalších zemí světa, pokud mezinárodní společenství neposkytne dostatečné finanční prostředky na zvýšení připravenosti a zajištění léčby.
Španělsko zasáhla obrovská tragédie v podobě srážky dvou vysokorychlostních vlaků, která si ve středu ráno v provinci Toledo vyžádala nejméně 68 lidských obětí a desítky zraněných. K nehodě došlo na železniční trati spojující hlavní město Madrid se Sevillou, kde vlak společnosti Renfe narazil do zadní části stojící soupravy soukromého dopravce Iryo. Událost okamžitě zmobilizovala všechny dostupné záchranné složky v oblasti.
Slavnostní předávání státních vyznamenání u příležitosti Dne vzniku samostatného československého státu ve Vladislavském sále Pražského hradu dospělo ke svému závěru. Prezident Petr Pavel celkem udělil nebo propůjčil 51 významných ocenění osobnostem z oblasti vědy, kultury, sportu, armády či veřejného života.
Před dvaceti lety zveřejnil britský ekonom Nicholas Stern průlomovou zprávu nazvanou The Economics of Climate Change, která zásadním způsobem proměnila pohled na ekonomické dopady klimatické krize. Dokument vypracovaný pro tehdejší britskou vládu ukázal, že investice do nízkouhlíkové budoucnosti mají hluboký ekonomický smysl a že nečinnost stojí společnost mnohem více peněz a nakonec bude mít devastační dopady. Tato studie tehdy otřásla dosavadním vnímáním mezi hlavními představiteli ekonomické vědy, kteří dlouho přehlíželi reálné hrozby globálního oteplování.
Izrael se nachází v politické nejistotě po nedávných parlamentních volbách, ve kterých úřadující premiér Benjamin Netanjahu ztratil většinu v Knesetu. Sčítání hlasů ukázalo, že ani Netanjahuova koalice, ani opoziční blok vedený generálem Gadi Eisenkotem nezískají potřebných jednašedesát mandátů. Výsledek tak podle The Guardian závisí na tom, zda se strany odhodlají ke spolupráci s palestinskými stranami, jejichž voliči zaznamenali výrazný nárůst účasti. Celá politická scéna se tak ocitá před zásadním rozhodnutím o dalším směřování země.
Izrael se po parlamentních volbách podle BBC ocitl v hluboké politické patové situaci, když po sečtení 90 procent hlasů nezískali potřebnou většinu pro sestavení vlády ani úřadující premiér Benjamin Netanjahu, ani jeho hlavní vyzyvatel Gadi Eisenkot.
V Montrealu se tento týden koná jednadvacátý summit představitelů Kanady a Evropské unie, který navazuje na nedávnou nabídku evropského přídavného členství a diskuze o užší integraci obou transatlantických partnerů. Setkání se účastní kanadský premiér Mark Carney, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a předseda Evropské rady António Costa, přičemž hlavním tématem jsou další kroky ve vzájemných vztazích.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se veřejně zastal finského prezidenta Alexandra Stubba a norského premiéra Jonase Gahra Støra kvůli jejich nedávnému přímému telefonátu s ruským vůdcem Vladimirem Putinem. Tento diplomatický krok se na evropské politické scéně setkal s rozporuplnými reakcemi a kritikou ze strany některých států, které se obávají narušení jednotného postupu unijních spojenců vůči Moskvě.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že jeho administrativa oficiálně ukončuje přísné ekologické předpisy z éry předchozího vedení, které zavazovaly ropné a plynárenské společnosti k odpovědnosti za velké úniky skleníkového metanu. Toto rozhodnutí prezentoval během úterního večerního předvolebního shromáždění v texaském Lubbocku jako klíčový krok pro snížení nákladů a podporu domácí těžby.
Ruský prezident Vladimir Putin uskutečnil zkoušku strategické balistické střely schopné nést jaderné zbraně pouhé hodiny poté, co vedl telefonické rozhovory s nejvyššími představiteli Finska a Norska. Tento krok následoval po diplomatické snaze severských politiků o deeskalaci probíhajícího konfliktu na Ukrajině. Odpověď Moskvy však ukázala na pokračující tvrdý postoj ruského vedení k celé situaci.
Ukrajinská společnost Himera a dánský výrobce satelitů GomSpace vyslaly na oběžnou dráhu testovací družici s názvem Obria Nano. Tento krok představuje první fázi směřující k vybudování nezávislé ukrajinské komunikační sítě. Satelit se dostal do vesmíru 1. října na palubě rakety v rámci mise Transporter-18 společnosti SpaceX a podle dostupných informací již úspěšně funguje.
Společnost Anthropic, která stojí za vývojem populárního chatbota Claude, podala oficiální žádost o primární veřejnou nabídku akcií (IPO) doprovázenou rozsáhlým seznamem rizikových faktorů. Tento téměř stostránkový dokument detailně popisuje nejrůznější hrozby, s nimiž se firma potýká a které by mohly negativně ovlivnit její budoucí podnikání i finanční výsledky. Přestože tržní hodnota podniku míří k závratným výšinám, vedení upozorňuje na celou řadu dosud nevídaných výzev spojených s rychlým vývojem umělé inteligence.
