Prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj dnes vystoupil na summitu v litevském hlavním městě Vilniusu, kde se sešli nejvyšší představitelé členských států NATO a jejich spojenců. Hned v úvodu svého projevu zdůraznil význam této schůzky a společný cíl všech přítomných: „Zastavit ruskou válku a přinést skutečný mír.“
Zelenskyj uvedl, že se summit zabýval i operací s názvem „Pavučina“, která podle něj dokazuje, proč je nezbytné být technologicky o krok napřed. „Naše úsilí dělá Evropu silnější,“ dodal.
V další části svého projevu varoval, že pokud dnešní jednání v Istanbulu skončí bez výsledku, bude nutné vyvinout nový stupeň tlaku na Rusko. „Nové sankce – a to nejen z Evropy,“ apeloval Zelenskyj. Vyjádřil naději, že sankce podpoří i země G7 včetně Spojených států. „Putina je třeba omezit v obchodu. Jinak si bude dál jen hrát,“ prohlásil.
Prezident Ukrajiny dále oznámil, že istanbulské rozhovory byly ukončeny a očekává, že dojde k propuštění dalších válečných zajatců. „Putin nesmí rozhodovat o tom, kdo se smí a nesmí stát členem NATO,“ uvedl s tím, že ruský prezident bude v opačném případě jen dál rozšiřovat svou „válečnou chuť“. Vyjádřil přesvědčení, že cílem všech přítomných by mělo být úplné ukončení ruské agrese.
Zelenskyj také apeloval na Severoatlantickou alianci, aby vyslala jasný signál: „Rusko si z této války neodnese vůbec nic.“ Na závěr zdůraznil nutnost společného postupu: „Všichni musíme spolupracovat, aby to bylo možné.“
Prezident Rumunska Nicusor Dan uvedl, že dnešní diskuse byla také přípravou na nadcházející summit v Haagu, který se má uskutečnit za tři týdny. Podle něj panuje shoda na potřebě posílit NATO, transatlantické vazby a obranné rozpočty. Zároveň vyzval k urychlení výroby vojenské techniky.
Dánská prezidentka Mette Frederiksenová varovala, že „hrozba z Ruska je skutečná a vážná“. Vystihla současnou situaci slovy: „Putin mluví o míru ve dne a v noci bombarduje.“ Upozornila, že se ruská strategie v oblasti Baltského moře stává čím dál agresivnější. „Jediná cesta vpřed je masivně investovat do kolektivní bezpečnosti,“ uvedla.
Frederiksenová dále konstatovala, že zatím „nevidíme žádné známky“, že by Rusko skutečně usilovalo o mír. Z toho důvodu musí být hlavním úkolem Západu postavit Ukrajinu do co nejsilnější pozice – ať už na bitevním poli, nebo při jednáních.
Generální tajemník NATO Mark Rutte ve svém projevu uvítal silné poselství, které summit přinesl. Podle něj vysílá pozitivní signál i dalším členům Aliance. „Závazek ke kolektivní obraně je jasný a silný,“ uvedl a připomněl, že svět dnes čelí „nejnebezpečnějšímu bezpečnostnímu prostředí za poslední desetiletí“.
Rutte zdůraznil, že „ruská agrese trvá a teroristické hrozby přetrvávají“. Situaci charakterizoval slovy: „Nejsme ve válce, ale ani v míru.“ Na závěr vyzval členy NATO, aby byli připraveni na případný boj.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve středu prohlásila, že Evropa musí chránit svůj tržní podíl v oblasti zelených technologií před investicemi globálních konkurentů, především Číny. Uvedla, že evropští lídři budou toto téma projednávat na summitu, který se uskuteční ve čtvrtek.
Island byl donedávna jedním z mála míst na Zemi bez populací komárů – po boku Antarktidy. Nyní však bylo ve vinařských pastech objeveno hned tři exempláře komárů, což je jasný důkaz toho, že globální oteplování činí zemi pro tento hmyz obyvatelnější. Vědci již nějakou dobu předpovídali, že by se komáři mohli na ostrově usadit, protože zde mají hojnost vhodných míst k rozmnožování, jako jsou bažiny a rybníky.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvítal kompromisní návrh amerického protějška Donalda Trumpa, aby se válka na Ukrajině zastavila na úrovni nynější frontové linie. Zelenskyj ale vyjádřil přesvědčení, že Moskva s tím nebude souhlasit.
Česko překvapil pravděpodobný příští premiér Andrej Babiš (ANO), který během jednání o nové vládě vyrazil na dovolenou a vyjednávání nechal na svých spolupracovnících. Mezitím si užívá v cizině. Společnost má možná tak trochu nečekanou.
Severní Korea provedla ve středu první testy balistických střel po pěti měsících. K odpálení došlo jen několik dní před očekávaným setkáním amerického prezidenta Donalda Trumpa a dalších světových lídrů v Jižní Koreji. Jihokorejská armáda zachytila vícero střel krátkého doletu, které byly vypáleny z oblasti jižně od Pchjongjangu a letěly zhruba 350 kilometrů směrem na severovýchod.
Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO), Dr. Tedros Adhanom Ghebreyesus, varoval, že zdravotní "katastrofa" v Gaze potrvá po "generace". V rozhovoru pro BBC Radio 4 zdůraznil, že k řešení komplexních potřeb obyvatel Pásma Gazy je nutné masivní navýšení pomoci. Izrael sice umožnil vstup více zdravotnických a dalších dodávek od vstupu příměří s Hamásem v platnost 10. října, ale Dr. Tedros uvedl, že množství pomoci zdaleka neodpovídá potřebě obnovit zdravotnický systém v oblasti.
Donald Trump tvrdí, že nechtěl "zbytečnou schůzku," čímž zdůvodnil odložení plánovaných osobních rozhovorů se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem o válce na Ukrajině. Americký prezident v úterním prohlášení v Bílém domě naznačil, že klíčovým sporným bodem zůstává odmítnutí Moskvy zastavit boje podél aktuální frontové linie. Už dříve Bílý dům oznámil, že "v nejbližší budoucnosti" neexistují žádné plány na setkání Trumpa s Putinem.
Přes rekordní růst obnovitelných zdrojů dosáhla celosvětová spotřeba uhlí v roce 2024 historického maxima, čímž ohrozila globální úsilí o omezení oteplování planety. Tato znepokojivá zjištění vyplynula z každoroční zprávy s názvem Stav klimatické akce, zveřejněné ve středu. Zpráva jasně ukazuje, že navzdory "exponenciálnímu" rozmachu čisté energie se světu nedaří dostatečně rychle snižovat emise skleníkových plynů.
Společnost Coca-Cola začala ve Spojených státech prodávat limonádu, která je slazená třtinovým cukrem místo kukuřičného sirupu s vysokým obsahem fruktózy. K tomuto kroku došlo po letošní žádosti prezidenta Donalda Trumpa.
V nejbližší budoucnosti se nepočítá se setkáním amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským protějškem Vladimirem Putinem. Uvedl to pro The Guardian představitel Bílého domu.
Bývalý francouzský prezident Nicolas Sarkozy nastoupil v Paříži do vězení, kde začal vykonávat pětiletý trest za zločinné spiknutí. Trest mu byl uložen soudem za machinace s cílem získat finanční prostředky pro jeho volební kampaň od režimu zesnulého libyjského diktátora Muammara Kaddáfího.
Odsouzení Juraje Cintuly na 21 let vězení za pokus o vraždu slovenského premiéra Roberta Fica připomíná, že i v demokracii může politická nenávist snadno přerůst v čin. Cintula se tak zařadil po bok dalších atentátníků, jejichž činy v posledních dekádách otřásly Evropou a Severní Amerikou – od vrahů Jo Coxové a Davida Amesse po fanatiky, jako byli Volkert van der Graaf, Jared Loughner či Robert Bowers. Každý z těchto případů ukazuje jinou podobu radikalizace, ale všechny sdělují stejnou pravdu, že demokracie se musí bránit i proti těm, kdo na ni útočí zevnitř.
