Prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj dnes vystoupil na summitu v litevském hlavním městě Vilniusu, kde se sešli nejvyšší představitelé členských států NATO a jejich spojenců. Hned v úvodu svého projevu zdůraznil význam této schůzky a společný cíl všech přítomných: „Zastavit ruskou válku a přinést skutečný mír.“
Zelenskyj uvedl, že se summit zabýval i operací s názvem „Pavučina“, která podle něj dokazuje, proč je nezbytné být technologicky o krok napřed. „Naše úsilí dělá Evropu silnější,“ dodal.
V další části svého projevu varoval, že pokud dnešní jednání v Istanbulu skončí bez výsledku, bude nutné vyvinout nový stupeň tlaku na Rusko. „Nové sankce – a to nejen z Evropy,“ apeloval Zelenskyj. Vyjádřil naději, že sankce podpoří i země G7 včetně Spojených států. „Putina je třeba omezit v obchodu. Jinak si bude dál jen hrát,“ prohlásil.
Prezident Ukrajiny dále oznámil, že istanbulské rozhovory byly ukončeny a očekává, že dojde k propuštění dalších válečných zajatců. „Putin nesmí rozhodovat o tom, kdo se smí a nesmí stát členem NATO,“ uvedl s tím, že ruský prezident bude v opačném případě jen dál rozšiřovat svou „válečnou chuť“. Vyjádřil přesvědčení, že cílem všech přítomných by mělo být úplné ukončení ruské agrese.
Zelenskyj také apeloval na Severoatlantickou alianci, aby vyslala jasný signál: „Rusko si z této války neodnese vůbec nic.“ Na závěr zdůraznil nutnost společného postupu: „Všichni musíme spolupracovat, aby to bylo možné.“
Prezident Rumunska Nicusor Dan uvedl, že dnešní diskuse byla také přípravou na nadcházející summit v Haagu, který se má uskutečnit za tři týdny. Podle něj panuje shoda na potřebě posílit NATO, transatlantické vazby a obranné rozpočty. Zároveň vyzval k urychlení výroby vojenské techniky.
Dánská prezidentka Mette Frederiksenová varovala, že „hrozba z Ruska je skutečná a vážná“. Vystihla současnou situaci slovy: „Putin mluví o míru ve dne a v noci bombarduje.“ Upozornila, že se ruská strategie v oblasti Baltského moře stává čím dál agresivnější. „Jediná cesta vpřed je masivně investovat do kolektivní bezpečnosti,“ uvedla.
Frederiksenová dále konstatovala, že zatím „nevidíme žádné známky“, že by Rusko skutečně usilovalo o mír. Z toho důvodu musí být hlavním úkolem Západu postavit Ukrajinu do co nejsilnější pozice – ať už na bitevním poli, nebo při jednáních.
Generální tajemník NATO Mark Rutte ve svém projevu uvítal silné poselství, které summit přinesl. Podle něj vysílá pozitivní signál i dalším členům Aliance. „Závazek ke kolektivní obraně je jasný a silný,“ uvedl a připomněl, že svět dnes čelí „nejnebezpečnějšímu bezpečnostnímu prostředí za poslední desetiletí“.
Rutte zdůraznil, že „ruská agrese trvá a teroristické hrozby přetrvávají“. Situaci charakterizoval slovy: „Nejsme ve válce, ale ani v míru.“ Na závěr vyzval členy NATO, aby byli připraveni na případný boj.
Cenzura a omezování přístupu k oblíbeným aplikacím v Rusku postupně komplikují život milionům lidí. Nová nařízení, která v polovině srpna zavedl ruský mediální regulátor Roskomnadzor, se zaměřila na omezení hovorů prostřednictvím platforem WhatsApp a Telegram, které patří k nejpoužívanějším komunikačním kanálům. V zemi se 143 miliony obyvatel je používá 97 milionů, respektive 90 milionů lidí.
Americký prezident Donald Trump vydal výkonný příkaz, který mění dosavadní název Pentagonu. Instituce, která byla dříve známa jako Ministerstvo obrany, se nyní bude jmenovat „Ministerstvo války“. Trump své rozhodnutí zdůvodnil tím, že tento název lépe odpovídá současnému stavu světa, který podle něj vyžaduje silnou armádu připravenou k boji, uvedl server CNN.
Globální ekonomika pociťuje následky klimatických změn, které se projevují ve zvyšování cen, od bydlení až po potraviny. Podle loňské studie by narušení způsobené oteplováním mohlo do poloviny století stát globální ekonomiku až 38 bilionů dolarů ročně.
Americká jednotka námořní pěchoty Navy Seals zabila několik severokorejských civilistů během nezdařené tajné mise, při níž měla umístit odposlouchávací zařízení. Podle informací listu New York Times operaci schválil tehdejší prezident Donald Trump v roce 2019, v době, kdy probíhala diplomatická jednání se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem.
Izraelská armáda se chystá na rozsáhlý útok na Gazu. Po téměř dvou letech konfliktu však čelí náročné situaci, kterou komplikuje vyčerpanost, klesající motivace a nedostatek vojáků, uvádí CNN.
Navzdory tomu, že se nezdá, že by v dohledné době mělo dojít k mírové dohodě o ukončení bojů na Ukrajině, je čím dál zjevnější, že trvalý mír je ještě hůře dosažitelný. Hlavním sporným bodem jakéhokoli jednání bude budoucí bezpečnost Ukrajiny.
Na obrovské vojenské přehlídce v Číně se objevil nový a důležitý vojenský prvek, na který upozornili experti z webu Defense one. Jde o rostoucí ekosystém menších a flexibilních firem, které vyvíjejí umělou inteligenci s duálním využitím, a spolupracují s čínskou armádou.
Znečištění ovzduší může být příčinou zhoubné formy demence. Nejnovější výzkumy naznačují, že částice ve vzduchu způsobují vznik toxických shluků bílkovin v mozku, které jsou charakteristickým znakem Lewyho demence.
Ruský prezident Vladimir Putin se nedávno v Pekingu sešel s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem a severokorejským lídrem Kim Čong-unem. Během vojenské přehlídky se oba autokraté v soukromém rozhovoru dotkli tématu, jak dlouho by ještě mohli zůstat u moci. Zachycený rozhovor odhalil Putinovy myšlenky na nesmrtelnost.
Evropské země, které sousedí s Ruskem, by se měly připravit na možnost, že by Washington mohl snížit počet svých vojáků v dané oblasti. Měly by proto navýšit své vlastní vojenské kapacity, řekl v rozhovoru pro Politico estonský prezident Alar Karis.
Ruský prezident Vladimir Putin varoval, že jakékoli západní jednotky, které by byly rozmístěny na Ukrajině, by se staly „legitimním“ cílem pro moskevskou armádu.
Volný obchod je ideál, který nikdy neexistoval v čisté podobě. Globální obchodní systém, který vzešel z popela druhé světové války, měl za cíl snižovat obchodní bariéry a zároveň chránit národní suverenitu. Jeho základy byly položeny v roce 1947 Všeobecnou dohodou o clech a obchodu (GATT) a v roce 1995 došlo k založení Světové obchodní organizace (WTO).
