Prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj dnes vystoupil na summitu v litevském hlavním městě Vilniusu, kde se sešli nejvyšší představitelé členských států NATO a jejich spojenců. Hned v úvodu svého projevu zdůraznil význam této schůzky a společný cíl všech přítomných: „Zastavit ruskou válku a přinést skutečný mír.“
Zelenskyj uvedl, že se summit zabýval i operací s názvem „Pavučina“, která podle něj dokazuje, proč je nezbytné být technologicky o krok napřed. „Naše úsilí dělá Evropu silnější,“ dodal.
V další části svého projevu varoval, že pokud dnešní jednání v Istanbulu skončí bez výsledku, bude nutné vyvinout nový stupeň tlaku na Rusko. „Nové sankce – a to nejen z Evropy,“ apeloval Zelenskyj. Vyjádřil naději, že sankce podpoří i země G7 včetně Spojených států. „Putina je třeba omezit v obchodu. Jinak si bude dál jen hrát,“ prohlásil.
Prezident Ukrajiny dále oznámil, že istanbulské rozhovory byly ukončeny a očekává, že dojde k propuštění dalších válečných zajatců. „Putin nesmí rozhodovat o tom, kdo se smí a nesmí stát členem NATO,“ uvedl s tím, že ruský prezident bude v opačném případě jen dál rozšiřovat svou „válečnou chuť“. Vyjádřil přesvědčení, že cílem všech přítomných by mělo být úplné ukončení ruské agrese.
Zelenskyj také apeloval na Severoatlantickou alianci, aby vyslala jasný signál: „Rusko si z této války neodnese vůbec nic.“ Na závěr zdůraznil nutnost společného postupu: „Všichni musíme spolupracovat, aby to bylo možné.“
Prezident Rumunska Nicusor Dan uvedl, že dnešní diskuse byla také přípravou na nadcházející summit v Haagu, který se má uskutečnit za tři týdny. Podle něj panuje shoda na potřebě posílit NATO, transatlantické vazby a obranné rozpočty. Zároveň vyzval k urychlení výroby vojenské techniky.
Dánská prezidentka Mette Frederiksenová varovala, že „hrozba z Ruska je skutečná a vážná“. Vystihla současnou situaci slovy: „Putin mluví o míru ve dne a v noci bombarduje.“ Upozornila, že se ruská strategie v oblasti Baltského moře stává čím dál agresivnější. „Jediná cesta vpřed je masivně investovat do kolektivní bezpečnosti,“ uvedla.
Frederiksenová dále konstatovala, že zatím „nevidíme žádné známky“, že by Rusko skutečně usilovalo o mír. Z toho důvodu musí být hlavním úkolem Západu postavit Ukrajinu do co nejsilnější pozice – ať už na bitevním poli, nebo při jednáních.
Generální tajemník NATO Mark Rutte ve svém projevu uvítal silné poselství, které summit přinesl. Podle něj vysílá pozitivní signál i dalším členům Aliance. „Závazek ke kolektivní obraně je jasný a silný,“ uvedl a připomněl, že svět dnes čelí „nejnebezpečnějšímu bezpečnostnímu prostředí za poslední desetiletí“.
Rutte zdůraznil, že „ruská agrese trvá a teroristické hrozby přetrvávají“. Situaci charakterizoval slovy: „Nejsme ve válce, ale ani v míru.“ Na závěr vyzval členy NATO, aby byli připraveni na případný boj.
Podle analýzy mezinárodního dopisovatele Nicka Patona Walshe pro stanici CNN se vztahy mezi Spojenými státy a Íránem po roce intenzivního násilí ocitly v podstatě ve stejném bodě, v jakém byly v dubnu loňského roku. Region se sice vrátil na začátek pomyslného kruhu, avšak za cenu výrazného zhoršení celkové stability.
Dohoda mezi Spojenými státy a Íránem ukončuje válečný konflikt, který začal 28. února překvapivými útoky USA a Izraele. Podle analýzy BBC tato válka představuje dosud největší zahraničněpolitický přešlap prezidenta Donalda Trumpa a jasně ukázala limity americké globální dominance.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že mírová dohoda s Íránem je již kompletně podepsána a strategický Hormuzský průliv je od pátku plně otevřen pro námořní dopravu.
Ukrajinské ministerstvo obrany v neděli představilo podrobnosti rozsáhlé vojenské reformy, která zavádí postupné propouštění dlouho sloužících vojáků do civilu, zvyšuje finanční ohodnocení na frontě a mění pravidla pro armádní kontrakty.
Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil, že Francie a její spojenci jsou připraveni během několika dní zahájit námořní misi k zajištění bezpečnosti v Hormuzském průlivu, jakmile bude potvrzeno příměří mezi Spojenými státy a Íránem.
Světoví lídři čelí výzvám, aby splnili svůj slib daný milionům obětí pandemie covidu-19 a definitivně dokončili dohodu o postupu při budoucích globálních zdravotních krizích.
Pro fotbalové fanoušky je mistrovství světa víc než jen pouhý sport. Každé čtyři roky představuje tento turnaj moment sjednocení, který skrze společnou vášeň ke hře spojuje lidi bez ohledu na jazykové, kulturní či geografické bariéry.
Otázka osudu íránských zásob obohaceného uranu zůstává jedním z hlavních sporných bodů v diplomatických jednáních mezi Washingtonem a Teheránem o ukončení válečného konfliktu. Americký prezident Donald Trump striktně požaduje, aby Írán odevzdal veškerý vysoce koncentrovaný materiál, který označuje jako „jaderný prach“. Íránští představitelé naopak opakovaně obhajují své právo na civilní jaderný program.
Vztahy mezi Washingtonem a Madridem zatěžuje hluboký politický a ideologický rozpor mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a španělským socialistickým premiérem Pedrem Sánchezem. Tento střet se podle webu Politico nyní přenáší i na sportovní pole, když španělská fotbalová reprezentace vstupuje do mistrovství světa v USA jako jeden z hlavních favoritů na titul.
Oznámení dohody o ukončení nepřátelství mezi Spojenými státy a Íránem přineslo Donaldu Trumpovi vítaný narozeninový dárek, který je však opředen značnou mírou nejistoty. Americký prezident ve svém příspěvku na sociálních sítích dohodu uvítal s tím, že se Hormuzský průliv otevře pro obchodní dopravu a USA ukončí svou námořní blokádu.
Světové finanční trhy a energetický sektor okamžitě zareagovaly na oznámení rámcové dohody mezi Spojenými státy a Íránem o ukončení válečného konfliktu. Podle amerického prezidenta Donalda Trumpa tato dohoda povede k opětovnému otevření klíčové námořní trasy v Hormuzském průlivu, na což reagoval na sociálních sítích komentářem, aby ropa začala znovu proudit. Globální benchmark pro ceny ropy, brent crude, zaznamenal pokles o 4,7 procenta na 83,24 dolaru za barel. Akciové trhy v Asii a Evropě naopak v reakci na tuto zprávu výrazně posílily.
Cena ropy Brent dnes klesla k úrovni 83 dolarů za barel, přesně na 83,04 dolary. To je její nejnižší cena od letošního 10. března, plyne z dat agentury Bloomberg. Zpevňuje také čeká koruna a v celosvětově rostou akcie, resp. termínové kontrakty na ně. Důvodem toho všeho je pozitivní nálada na trzích, která nastává v důsledku oznámení provizorní dohody Washingtonu a Teheránu o ukončení bojů v Perském zálivu a otevření Hormuzského průlivu.
