V Istanbulu začalo nové kolo mírových jednání mezi Ruskem a Ukrajinou. Naděje na průlom jsou nízké

Tentokrát se jednání účastní i zástupci hostitelské země – Turecka. Přítomnost tureckého ministra zahraničních věcí Hakana Fidana a šéfa zpravodajské služby Ibrahima Kalina je přitom mírným překvapením, jelikož Rusko dříve opakovaně prohlašovalo, že žádné prostředníky k jednání nepotřebuje. Přesto právě Ankara znovu sehrává roli diplomata a pokouší se přivést obě strany alespoň k částečné dohodě.

Šéf turecké diplomacie Fidan zahájil schůzku úvodním projevem, v němž popřál delegacím „plodné a konstruktivní“ rozhovory. Zároveň zdůraznil, že pravidelná osobní setkání jsou přínosem pro obě strany a vyjádřil naději, že jednání povedou k „konkrétnímu pokroku“. Podle něj by obě země měly využít příležitosti a posunout se směrem k řešení dlouhotrvajícího konfliktu.

Navzdory vstřícnému postoji Turecka však panuje mezi pozorovateli značný skepticismus ohledně toho, zda je vůbec možné dosáhnout smysluplného výsledku. Jak upozorňuje istanbulský zpravodaj BBC, postavení obou stran je nadále nekompromisní a v základních otázkách – jako je územní celistvost Ukrajiny nebo status Krymu a Donbasu – se pozice Kyjeva a Moskvy nijak nesblížily.

Rozhovory přicházejí ve chvíli, kdy Ukrajina o víkendu provedla rozsáhlý a velmi propracovaný útok drony na několik ruských leteckých základen, které se nacházely hluboko na ruském území. Podle Kyjeva šlo o nejkomplexnější operaci svého druhu od začátku války, která se připravovala více než rok a zasáhla několik desítek strategických bombardérů.

Operace s názvem „Pavučina“ má nejen vojenský, ale především psychologický význam. Ukazuje, že Ukrajina je stále schopná vést složité ofenzivní operace daleko za nepřátelskou linií a že ruské zázemí není mimo dosah. Tím Kyjev vysílá nejen signál Moskvě, ale i Západu: Ukrajina se nevzdává, není poražená a není ochotna přijmout „měkké podmínky kapitulace“, jak to údajně vnímají někteří západní partneři, především ve Washingtonu.

Jeden z vysokých ukrajinských vládních činitelů si v rozhovoru pro ukrajinskou redakci BBC postěžoval, že „největší problém je, že Američané sami sebe přesvědčili, že jsme už válku prohráli. A z tohoto přesvědčení pak vycházejí všechny jejich návrhy.“

Prezident Volodymyr Zelenskyj, který se mezitím účastní summitu NATO v litevském Vilniusu, prohlásil, že pokud jednání v Istanbulu nepřinesou žádný hmatatelný výsledek, je třeba, aby Spojené státy a Evropská unie okamžitě přistoupily k novým sankcím vůči Rusku.

„Silné a nové sankce jsou naléhavě potřeba, pokud tyto rozhovory selžou,“ vzkázal Zelenskyj.

Ukrajina zároveň upozorňuje, že její západní spojenci nesmí podlehnout „únavě z války“ a nadále musí stát pevně na její straně. I přes ruský postup v Donbasu, který je pomalý, ale systematický, je podle Kyjeva důležité nedávat Moskvě falešný dojem, že může válku jednoduše vyhrát na opotřebení.

Zda se jednání v Istanbulu posunou dál než ta předchozí, zůstává nejisté. Faktem je, že přímá komunikace mezi válčícími stranami je i po více než třech letech od vypuknutí konfliktu vzácná a že každé podobné setkání je přinejmenším příležitostí k výměně postojů bez zprostředkovatelů.

Jakékoliv reálné výsledky však budou záviset na ochotě obou stran přistoupit ke kompromisům – a té je zatím na obou stranách velmi málo.