V historickém paláci Çırağan na břehu Bosporu dnes odpoledne začalo nové kolo přímých mírových rozhovorů mezi zástupci Ruské federace a Ukrajiny. Jde o teprve druhou osobní schůzku na nejvyšší úrovni od začátku plnohodnotné invaze Ruska na Ukrajinu v únoru 2022. První podobné setkání proběhlo před měsícem a trvalo méně než dvě hodiny, aniž by přineslo konkrétní výsledek.
Tentokrát se jednání účastní i zástupci hostitelské země – Turecka. Přítomnost tureckého ministra zahraničních věcí Hakana Fidana a šéfa zpravodajské služby Ibrahima Kalina je přitom mírným překvapením, jelikož Rusko dříve opakovaně prohlašovalo, že žádné prostředníky k jednání nepotřebuje. Přesto právě Ankara znovu sehrává roli diplomata a pokouší se přivést obě strany alespoň k částečné dohodě.
Šéf turecké diplomacie Fidan zahájil schůzku úvodním projevem, v němž popřál delegacím „plodné a konstruktivní“ rozhovory. Zároveň zdůraznil, že pravidelná osobní setkání jsou přínosem pro obě strany a vyjádřil naději, že jednání povedou k „konkrétnímu pokroku“. Podle něj by obě země měly využít příležitosti a posunout se směrem k řešení dlouhotrvajícího konfliktu.
Navzdory vstřícnému postoji Turecka však panuje mezi pozorovateli značný skepticismus ohledně toho, zda je vůbec možné dosáhnout smysluplného výsledku. Jak upozorňuje istanbulský zpravodaj BBC, postavení obou stran je nadále nekompromisní a v základních otázkách – jako je územní celistvost Ukrajiny nebo status Krymu a Donbasu – se pozice Kyjeva a Moskvy nijak nesblížily.
Rozhovory přicházejí ve chvíli, kdy Ukrajina o víkendu provedla rozsáhlý a velmi propracovaný útok drony na několik ruských leteckých základen, které se nacházely hluboko na ruském území. Podle Kyjeva šlo o nejkomplexnější operaci svého druhu od začátku války, která se připravovala více než rok a zasáhla několik desítek strategických bombardérů.
Operace s názvem „Pavučina“ má nejen vojenský, ale především psychologický význam. Ukazuje, že Ukrajina je stále schopná vést složité ofenzivní operace daleko za nepřátelskou linií a že ruské zázemí není mimo dosah. Tím Kyjev vysílá nejen signál Moskvě, ale i Západu: Ukrajina se nevzdává, není poražená a není ochotna přijmout „měkké podmínky kapitulace“, jak to údajně vnímají někteří západní partneři, především ve Washingtonu.
Jeden z vysokých ukrajinských vládních činitelů si v rozhovoru pro ukrajinskou redakci BBC postěžoval, že „největší problém je, že Američané sami sebe přesvědčili, že jsme už válku prohráli. A z tohoto přesvědčení pak vycházejí všechny jejich návrhy.“
Prezident Volodymyr Zelenskyj, který se mezitím účastní summitu NATO v litevském Vilniusu, prohlásil, že pokud jednání v Istanbulu nepřinesou žádný hmatatelný výsledek, je třeba, aby Spojené státy a Evropská unie okamžitě přistoupily k novým sankcím vůči Rusku.
„Silné a nové sankce jsou naléhavě potřeba, pokud tyto rozhovory selžou,“ vzkázal Zelenskyj.
Ukrajina zároveň upozorňuje, že její západní spojenci nesmí podlehnout „únavě z války“ a nadále musí stát pevně na její straně. I přes ruský postup v Donbasu, který je pomalý, ale systematický, je podle Kyjeva důležité nedávat Moskvě falešný dojem, že může válku jednoduše vyhrát na opotřebení.
Zda se jednání v Istanbulu posunou dál než ta předchozí, zůstává nejisté. Faktem je, že přímá komunikace mezi válčícími stranami je i po více než třech letech od vypuknutí konfliktu vzácná a že každé podobné setkání je přinejmenším příležitostí k výměně postojů bez zprostředkovatelů.
Jakékoliv reálné výsledky však budou záviset na ochotě obou stran přistoupit ke kompromisům – a té je zatím na obou stranách velmi málo.
Polský ministr zahraničí Radosław Sikorski ostře kritizoval amerického podnikatele Elona Muska kvůli omezením satelitního systému Starlink na Ukrajině a vyjádřil naději, že miliardář jednoho dne odletí na Mars. Během pátečního vystoupení na konferenci v Lodži varoval před nebezpečím míchání byznysu do mezinárodní politiky.
Finská policie zahájila formální kriminální vyšetřování kvůli podezření z porušení tamních ekologických zákonů v souvislosti s přípravnými pracemi na stavbu nového datového centra společnosti Google na severu země. Dceřiná společnost technologického giganta Tuike Finland měla podle úřadů nelegálně vykácet rozsáhlé plochy lesa a provést odvodňovací práce v lokalitě Muhos ještě předtím, než byly dokončeny povinné posudky vlivů na životní prostředí.
S blížící se náročnou zimou na ukrajinské frontě se výrazně zvyšuje diplomatická aktivita ve snaze přiblížit se k trvalému příměří a mírové dohody mezi Kyjevem a Moskvou. Pod tlakem amerického prezidenta Donalda Trumpa se delegace obou zemí připravují na třístranné setkání s americkými zástupci, které by se podle webu Politico mělo uskutečnit 10. listopadu v Abú Zabí. Celý proces však provádí celá řada otevřených otázek ohledně budoucích bezpečnostních záruk a zapojení evropských států.
Americký prezident Donald Trump během nedělního politického shromáždění v michiganském Port Huronu ostře zaútočil na Norsko, které označil urážlivým vulgárním výrazem a prohlásil, že norské přistěhovalce ve Spojených státech vítat nebude. Své pobouření zdůvodnil tím, že v Norsku sídlící Nobelův výbor mu dosud neudělil Nobelovu cenu za mír. Předvolební mítink se konal pouhý týden před nadcházejícími listopadovými volbami do Kongresu.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu čelí po letošních parlamentních volbách další zkoušce své dlouhé politické kariéry, když po sečtení většiny hlasů středečního večera nevisí ve vzduchu jasný vítěz. Přestože jeho strana Likud zůstává nejsilnějším subjektem ve stodvacetičlenném Knesetu s odhadovaným ziskem 26 mandátů, pravicový blok ztratil většinu a dosáhl pouze na 53 křesel, což je výrazně pod hranicí potřebných 61 hlasů k řádnému vládnutí.
Současný postoj americké administrativy vůči Ukrajině, v jehož rámci Washington omezuje zpravodajskou spolupráci a tlačí na dřívější ukončení konfliktu, přehlíží hlubší strategické zájmy Spojených států. Zatímco prezident Donald Trump upřednostňuje diplomatické dohody s Moskvou a obviňuje Kyjev z růstu globálních problémů, odborníci oslovení webem Kyiv Post upozorňují, že bezpečnostní osud Ukrajiny a Západu je vzájemně propojen a že opuštění napadené země se může Washingtonu v budoucnu vymstít.
Filmař Adam McKay a ekologický aktivista Philip Eubanks upozornili ve svém nedávném komentáři pro The Guardian na hrozby, kterým lidstvo čelí v podobě nekontrolovaného rozvoje umělé inteligence a prohlubující se klimatické krize. Podle jejich názoru mají obě tato nebezpečí společného jmenovatele v podobě soukromých entit a korporací usilujících o maximální zisk. Současná společnost tak podle autorů stojí před otázkou, která z těchto krizí lidstvo ohrožuje více.
Při tragické srážce vysokorychlostních vlaků nedaleko španělského Toleda zemřelo nejméně 686 lidí. K nehodě došlo ve středu 28. října 2026 a tato událost vážně ohrožuje předvolební kampaň premiéra Pedra Sáncheze před nadcházejícími předčasnými volbami. Katastrofa totiž podkopává jeho ústřední argument, že vláda zajišťuje efektivní fungování veřejných služeb a zlepšuje každodenní život občanů.
Evropská unie se stáhla ze své dřívější nabídky Kanadě, která se měla týkat zahájení rozhovorů o takzvaném přidruženém členství. Tento krok přichází v důsledku neshod mezi členskými státy, jež se objevily těsně před začátkem společného summitu v Montrealu. Původní ambiciózní plán tak doznal výrazných změn a byl nahrazen mírnější formulací.
Izraelské parlamentní volby přinesly nejednoznačný výsledek, v němž úřadující premiér Benjamin Netanjahu ani jeho hlavní vyzyvatel Gadi Ejzenkot nezískali potřebnou většinu jedenašedesáti křesel v stodvacetičlenném Knesetu. Co bude nyní následovat?
Ředitel afrického Centera pro kontrolu a prevenci nemocí (Africa CDC) Jean Kaseya varoval, že dosud nevídané šíření epidemie eboly v Africe by se mohlo rozšířit do Velké Británie i dalších zemí světa, pokud mezinárodní společenství neposkytne dostatečné finanční prostředky na zvýšení připravenosti a zajištění léčby.
Španělsko zasáhla obrovská tragédie v podobě srážky dvou vysokorychlostních vlaků, která si ve středu ráno v provinci Toledo vyžádala nejméně 68 lidských obětí a desítky zraněných. K nehodě došlo na železniční trati spojující hlavní město Madrid se Sevillou, kde vlak společnosti Renfe narazil do zadní části stojící soupravy soukromého dopravce Iryo. Událost okamžitě zmobilizovala všechny dostupné záchranné složky v oblasti.