V historickém paláci Çırağan na břehu Bosporu dnes odpoledne začalo nové kolo přímých mírových rozhovorů mezi zástupci Ruské federace a Ukrajiny. Jde o teprve druhou osobní schůzku na nejvyšší úrovni od začátku plnohodnotné invaze Ruska na Ukrajinu v únoru 2022. První podobné setkání proběhlo před měsícem a trvalo méně než dvě hodiny, aniž by přineslo konkrétní výsledek.
Tentokrát se jednání účastní i zástupci hostitelské země – Turecka. Přítomnost tureckého ministra zahraničních věcí Hakana Fidana a šéfa zpravodajské služby Ibrahima Kalina je přitom mírným překvapením, jelikož Rusko dříve opakovaně prohlašovalo, že žádné prostředníky k jednání nepotřebuje. Přesto právě Ankara znovu sehrává roli diplomata a pokouší se přivést obě strany alespoň k částečné dohodě.
Šéf turecké diplomacie Fidan zahájil schůzku úvodním projevem, v němž popřál delegacím „plodné a konstruktivní“ rozhovory. Zároveň zdůraznil, že pravidelná osobní setkání jsou přínosem pro obě strany a vyjádřil naději, že jednání povedou k „konkrétnímu pokroku“. Podle něj by obě země měly využít příležitosti a posunout se směrem k řešení dlouhotrvajícího konfliktu.
Navzdory vstřícnému postoji Turecka však panuje mezi pozorovateli značný skepticismus ohledně toho, zda je vůbec možné dosáhnout smysluplného výsledku. Jak upozorňuje istanbulský zpravodaj BBC, postavení obou stran je nadále nekompromisní a v základních otázkách – jako je územní celistvost Ukrajiny nebo status Krymu a Donbasu – se pozice Kyjeva a Moskvy nijak nesblížily.
Rozhovory přicházejí ve chvíli, kdy Ukrajina o víkendu provedla rozsáhlý a velmi propracovaný útok drony na několik ruských leteckých základen, které se nacházely hluboko na ruském území. Podle Kyjeva šlo o nejkomplexnější operaci svého druhu od začátku války, která se připravovala více než rok a zasáhla několik desítek strategických bombardérů.
Operace s názvem „Pavučina“ má nejen vojenský, ale především psychologický význam. Ukazuje, že Ukrajina je stále schopná vést složité ofenzivní operace daleko za nepřátelskou linií a že ruské zázemí není mimo dosah. Tím Kyjev vysílá nejen signál Moskvě, ale i Západu: Ukrajina se nevzdává, není poražená a není ochotna přijmout „měkké podmínky kapitulace“, jak to údajně vnímají někteří západní partneři, především ve Washingtonu.
Jeden z vysokých ukrajinských vládních činitelů si v rozhovoru pro ukrajinskou redakci BBC postěžoval, že „největší problém je, že Američané sami sebe přesvědčili, že jsme už válku prohráli. A z tohoto přesvědčení pak vycházejí všechny jejich návrhy.“
Prezident Volodymyr Zelenskyj, který se mezitím účastní summitu NATO v litevském Vilniusu, prohlásil, že pokud jednání v Istanbulu nepřinesou žádný hmatatelný výsledek, je třeba, aby Spojené státy a Evropská unie okamžitě přistoupily k novým sankcím vůči Rusku.
„Silné a nové sankce jsou naléhavě potřeba, pokud tyto rozhovory selžou,“ vzkázal Zelenskyj.
Ukrajina zároveň upozorňuje, že její západní spojenci nesmí podlehnout „únavě z války“ a nadále musí stát pevně na její straně. I přes ruský postup v Donbasu, který je pomalý, ale systematický, je podle Kyjeva důležité nedávat Moskvě falešný dojem, že může válku jednoduše vyhrát na opotřebení.
Zda se jednání v Istanbulu posunou dál než ta předchozí, zůstává nejisté. Faktem je, že přímá komunikace mezi válčícími stranami je i po více než třech letech od vypuknutí konfliktu vzácná a že každé podobné setkání je přinejmenším příležitostí k výměně postojů bez zprostředkovatelů.
Jakékoliv reálné výsledky však budou záviset na ochotě obou stran přistoupit ke kompromisům – a té je zatím na obou stranách velmi málo.
Ruská invaze na Ukrajinu přinesla ruské armádě rostoucí personální ztráty, které podle zpráv z počátku letošního roku překročily hranici jednoho milionu vojáků. Vzhledem k tomu, že se Kreml snaží najít nové zdroje lidské síly a zároveň se vyhnout vyhlášení další velké vlny mobilizace, začíná se v zemi projevovat nový trend v podobě rostoucího náboru žen. Přestože ženy v ruských ozbrojených silách tradičně zastávaly spíše podpůrné funkce, současné náborové kampaně, propaganda na sociálních sítích i zprávy státních médií ukazují, že armáda usiluje o jejich zapojení do operačních rolí, zejména v oblasti obsluhy bezpilotních letounů a dalších technických specializací.
Vojenský konflikt na Ukrajině si od začátku plnohodnotné ruské invaze vyžádal na obou stranách již více než dva miliony padlých, zraněných či pohřešovaných vojáků. Vyplývá to z nové studie amerického Centra pro strategická a mezinárodní studia. Podle zveřejněných odhadů nesou hlavní tíhu ztrát moskevské síly, které zaznamenaly přibližně 1,4 milionu obětí, přičemž počet mrtvých ruských vojáků dosahuje 400 000 až 450 000.
Evropská komise předložila finanční návrh pro vstup Černé Hory do Evropské unie, podle kterého by začlenění této balkánské země v rámci příštího sedmiletého rozpočtového cyklu mělo unijní pokladnu vyjít na tři miliardy eur.
Vedení amerického ministerstva obrany pod vedením ministra Peta Hegsetha provází podle CNN hluboká nedůvěra vůči podřízeným a neustálé prověřování jejich loajality. Tento stav vyvrcholil na začátku dubna, kdy se náčelník generálního štábu armády Randy George pokusil s ministrem osobně setkat. Chtěl s ním projednat narůstající napětí, které vyvolaly Hegsethovy přímé zásahy do kariérního postupu vysokých důstojníků, včetně zablokování povýšení čtyř plukovníků. K plánované schůzce, na které chtěl generál George představit armádní technologické priority, už ale nedošlo, protože byl hned následující den z funkce propuštěn.
Demokraté a organizace na ochranu volebních práv varují, že nedávný projev Donalda Trumpa, ve kterém bez důkazů hovořil o čínském vměšování do voleb v roce 2020, je jasnou snahou připravit půdu pro zpochybnění výsledků listopadových průběžných voleb.
Španělská severoafrická enkláva Ceuta čelí rozsáhlé humanitární a sociální krizi poté, co na její území v posledních dnech přes moře dorazily stovky migrantů ze sousedního Maroka. Místní úřady hlásí zcela naplněné ubytovací kapacity a masivní příliv lidí, kteří obcházejí hraniční zábrany plaváním podél pobřežních vlnolamů. Regionální prezident Juan Jesús Vivas v reakci na překotný vývoj varoval, že situace dosáhla krizového stavu a tamní přijímací střediska již nedokážou čelit náporu nově příchozích.
Reportáž ukrajinsko-amerického novináře Davida Kiričenka z frontové linie pro web Kyiv Post vykresluje drsnou realitu dnešního bojiště, kde prim hrají moderní technologie. Kiričenko strávil několik dní v těsné blízkosti jednotky bezpilotních systémů ukrajinské 110. samostatné mechanizované brigády. Společně s americkým dokumentaristou Ryanem Van Ertem nahlédli přímo do takzvané zóny zabíjení, tedy pásma neustále sledovaného a napadaného drony.
Katastrofální požáry pustošící v těchto dnech rozsáhlé oblasti Španělska a Francie představují podle nejvyšších evropských představitelů zásadní hrozbu pro celou Evropu. Ohňový živel v blízkosti Madridu a Bordeaux již zničil desítky tisíc hektarů porostu a srovnal se zemí stovky obytných domů. Následná evakuace více než tří set tisíc obyvatel se zapsala do historie jako jedna z nejrozsáhlejších záchranných akcí svého druhu na evropském kontinentu.
Omezení konzumace cukru v prvních dvou letech života může podle vědců výrazně přispět k ochraně mozku a snížení rizika vzniku demence v pozdějším věku. Nejnovější zjištění vycházejí z analýzy historických dat z doby ukončení přídělového systému na cukr ve Velké Británii po druhé světové válce. Výzkumníci porovnávali zdravotní stav lidí, kteří vyrůstali v období striktního přídělu sladkostí, s generací narozenou bezprostředně po jeho zrušení.
Vlna ničivých lesních požárů přiměla španělskou vládu k vyhlášení celostátního nouzového stavu v Madridském regionu a v provincii Ávila. Rozsáhlé evakuace a nasazení vojenských pohotovostních jednotek jasně ukázaly, že požáry šířící se do zástavby vyžadují zcela odlišný přístup, než jaký byl v zemi dosud běžný. Ohrožena jsou především území na pomezí přírody a městské infrastruktury, kde se rizika výrazně koncentrují a komplikují jakékoliv záchranné operace.
Technologie zachytávání a ukládání uhlíku (CCS) představuje klíčový pilíř strategie Evropské unie pro dekarbonizaci těžkého průmyslu, jako je výroba cementu, oceli či chemických látek. Tento proces spočívá v oddělení oxidu uhličitého přímo u průmyslových zdrojů, jeho následné přepravě potrubím nebo loděmi a v trvalém uložení do hlubokých geologických struktur. Podle Aktu o průmyslu s nulovými čistými emisemi si Unie stanovila cíl dosáhnout do roku 2030 roční kapacity ukládání minimálně padesáti milionů tun CO₂, přičemž do roku 2040 bude podle odhadů Evropské komise nutné ročně uskladnit až dvě stě padesát milionů tun tohoto skleníkového plynu.
Iránské Islámské revoluční gardy v oficiálním prohlášení zveřejněném státními médii přísahaly odvetu za rozsáhlé noční údery Spojených států na íránské cíle. Teheránský režim otevřeně deklaroval záměr ještě během dneška potrestat agresora. Napětí na Blízkém východě tak po krátkém útlumu opět prudce eskaluje, přičemž obě strany dávají najevo odhodlání v konfrontaci pokračovat.