Nedávný dramatický zásah amerických sil ve Venezuele, který vyvrcholil dopadením Nicoláse Madura, rozvířil debaty o dalších cílech zahraniční politiky Donalda Trumpa. Prezident USA v této souvislosti oživil Monroeovu doktrínu z roku 1823, která deklarovala americkou dominanci na západní polokouli. Sám ji však přejmenoval na „Donroeovu doktrínu“ a dal jasně najevo, že hodlá prosazovat americké zájmy s novou razancí.
Jedním z hlavních bodů zájmu zůstává Grónsko, o které Trump projevil zájem už během svého prvního funkčního období. Argumentuje především národní bezpečností a rostoucí přítomností ruských a čínských lodí v arktické oblasti. Ostrov je navíc nesmírně bohatý na nerostné suroviny a vzácné kovy nezbytné pro moderní technologie. Dánská premiérka Mette Frederiksen i grónský předseda vlády Jens-Frederik Nielsen však jakékoli úvahy o anexi rázně odmítají a označují je za naprostou fantazii.
Velmi napjatá situace panuje také ve vztazích s Kolumbií, kde Trump otevřeně varoval prezidenta Gustava Petra. Označil ho za nespolehlivého lídra a naznačil, že Spojené státy by mohly podniknout operaci namířenou proti tamnímu drogovému obchodu. Kolumbie byla dlouholetým spojencem Washingtonu v boji proti kartelům, ale pod vedením levicového Petra se vztahy výrazně zhoršily. Trump na dotaz ohledně možné vojenské intervence odpověděl, že takový plán mu zní dobře.
Pozornost Washingtonu se obrací i směrem k Íránu, kde aktuálně probíhají masové protivládní protesty. Trump varoval tamní režim, že pokud dojde k dalšímu násilí na demonstrantech, Spojené státy zasáhnou velmi tvrdě. Přestože Írán nespadá pod zmíněnou „Donroeovu doktrínu“, prezident jej považuje za klíčovou hrozbu. Situaci navíc komplikuje napětí mezi Íránem a Izraelem, které v uplynulém roce vyústilo v otevřený konflikt.
Mexiko čelí tlaku především kvůli migraci a neustávajícímu toku drog přes hranice. Trump již krátce po návratu do úřadu symbolicky přejmenoval Mexický záliv na „Americký záliv“ a opakovaně kritizuje mexické úřady za nečinnost vůči kartelům. Mexická prezidentka Claudia Sheinbaum sice odmítá jakoukoli přítomnost amerických vojsk na svém území, tlak z Bílého domu se však neustále stupňuje.
Posledním z bezprostředních cílů by mohla být Kuba, která byla historicky úzce napojena na Madurovu Venezuelu. Trump se domnívá, že ostrovní stát je na pokraji kolapsu, protože přišel o klíčové dodávky venezuelské ropy. Podle jeho slov možná ani nebude nutný přímý vojenský zásah, jelikož kubánský režim pravděpodobně padne sám pod tíhou ekonomické krize. Ministr zahraničí Marco Rubio však dodává, že kubánští představitelé by měli být přinejmenším velmi znepokojeni.
Herecká legenda Jiřina Bohdalová oslaví 3. května 95. narozeniny. Česká televize při této příležitosti vzdává hold její výjimečné kariéře, která zásadně ovlivnila podobu české televizní i filmové tvorby a stále oslovuje diváky napříč generacemi. Na svých programech a v iVysílání nabídne více než dvě desítky pořadů, které mapují jedinečnou kariéru této herečky.
Nepříjemně nás dnes překvapilo počasí, vždyť i v Praze se objevily sněhové vločky. Dobrou zprávou je, že o víkendu už by zase mělo být lépe. Dočkáme se i sluníčka a nejvyšších teplot přes 15 stupňů, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Donald Trump dlouhodobě neváhá jít do křížku s americkými celebritami. Jednou takovou, se kterou se pravidelně střetává, je George Clooney. Slavný herec v uplynulých dnech označil konkrétní slova prezidenta za válečný zločin. Bílý dům si to každopádně nenechal líbit a ostře reagoval.
Velmi smutná zpráva dnes dorazila do Česka. Na Špicberkách tragicky zahynul uznávaný dobrodruh a polárník Miroslav Jakeš. Bylo mu 75 let. Naposledy o sobě dal vědět již v minulém týdnu, přesto probíhala rozsáhlá pátrací akce. Ta má bohužel smutný konec.
Evropská unie by měla na hlubokou krizi v transatlantických vztazích reagovat vybudováním vlastních vojenských kapacit. V rozhovoru pro server Politico to uvedl evropský komisař pro obranu Andrius Kubilius. Podle něj je vytvoření společné evropské armády cestou, jak posílit bezpečnost kontinentu a zároveň paradoxně pomoci stabilizovat samotné NATO, které v posledních měsících čelí bezprecedentním útokům ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa.
První dáma Melania Trumpová vystoupila ve čtvrtek v Bílém domě s nečekaným a velmi rázným prohlášením. Kategoricky v něm odmítla jakékoli své vazby na usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina a vyzvala americký Kongres, aby uspořádal slyšení pro oběti jeho sítě obchodující s lidmi. Podle jejích slov musí lživá tvrzení spojující její osobu s Epsteinem „skončit ještě dnes“.
Prezident Donald Trump již podruhé v průběhu roku 2026 hrozí rozbitím Severoatlantické aliance, tentokrát kvůli neochotě evropských spojenců zapojit se do války v Íránu. Tento postoj vyvolává hluboký rozpor mezi Bílým domem a americkou veřejností. Zatímco Trump označuje NATO za „papírového tygra“ a stěžuje si na nedostatek podpory, většina Američanů alianci nadále vnímá jako klíčový pilíř bezpečnosti USA.
V České republice byla dopadena německá pravicová extremistka Marla-Svenja Liebich, která se několik měsíců úspěšně vyhýbala nástupu do vězení. Na základě evropského zatykače ji policisté zadrželi v obci Krásná na východě země, přibližně 100 kilometrů od Prahy. Liebich, dříve známá jako Sven Liebich, má být v nejbližší době vydána do Německa.
Singapur, město proslulé svou závislostí na klimatizaci, čelí kvůli energetické krizi vyvolané válkou v Íránu nelehké zkoušce. Tamní vláda nařídila státním zaměstnancům zvýšit teplotu v kancelářích na minimálně 25 °C. Toto opatření přichází v době, kdy ceny energií prudce rostou v důsledku faktického uzavření Hormuzského průlivu, přes který do regionu proudí klíčové dodávky ropy a plynu.
V rámci vyjednávání o ukončení války s USA a Izraelem přišel Teherán s kontroverzním požadavkem, který šokoval námořní dopravce i světové trhy. Írán navrhuje, aby mu byla oficiálně přiznána kontrola nad Hormuzským průlivem, za jehož proplutí hodlá vybírat mýtné ve výši až 2 miliony dolarů (přibližně 47 milionů korun) za každou nákladní loď. Tyto prostředky chce země využít na obnovu své infrastruktury, kterou zdevastovalo americké a izraelské bombardování.
Evropská unie spustila nový digitální systém hraničních kontrol, který zásadně mění pravidla pro cestující ze zemí mimo EU, včetně turistů z Velké Británie. Takzvaný Systém vstupu/výstupu (EES) vyžaduje při překročení hranic schengenského prostoru registraci otisků prstů a pořízení fotografie obličeje. Tento systém by měl být od pátku plně funkční na všech hraničních přechodech ve 29 zúčastněných zemích, ačkoliv jeho zavádění doprovázejí technické potíže.
Nedávná ostrá slovní přestřelka mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem měla hlubší příčiny, než se na první pohled zdálo. Jádrem sporu byla frustrace Bílého domu z toho, že evropští spojenci odmítli poskytnout Spojeným státům přístup na své vojenské základny pro útoky proti Íránu. Trump během několikahodinového jednání za zavřenými dveřmi opakovaně zdůrazňoval pocit zrady ze strany zemí jako Francie nebo Španělsko, které navíc zakázaly americkým letounům využívat svůj vzdušný prostor.