Nedávný dramatický zásah amerických sil ve Venezuele, který vyvrcholil dopadením Nicoláse Madura, rozvířil debaty o dalších cílech zahraniční politiky Donalda Trumpa. Prezident USA v této souvislosti oživil Monroeovu doktrínu z roku 1823, která deklarovala americkou dominanci na západní polokouli. Sám ji však přejmenoval na „Donroeovu doktrínu“ a dal jasně najevo, že hodlá prosazovat americké zájmy s novou razancí.
Jedním z hlavních bodů zájmu zůstává Grónsko, o které Trump projevil zájem už během svého prvního funkčního období. Argumentuje především národní bezpečností a rostoucí přítomností ruských a čínských lodí v arktické oblasti. Ostrov je navíc nesmírně bohatý na nerostné suroviny a vzácné kovy nezbytné pro moderní technologie. Dánská premiérka Mette Frederiksen i grónský předseda vlády Jens-Frederik Nielsen však jakékoli úvahy o anexi rázně odmítají a označují je za naprostou fantazii.
Velmi napjatá situace panuje také ve vztazích s Kolumbií, kde Trump otevřeně varoval prezidenta Gustava Petra. Označil ho za nespolehlivého lídra a naznačil, že Spojené státy by mohly podniknout operaci namířenou proti tamnímu drogovému obchodu. Kolumbie byla dlouholetým spojencem Washingtonu v boji proti kartelům, ale pod vedením levicového Petra se vztahy výrazně zhoršily. Trump na dotaz ohledně možné vojenské intervence odpověděl, že takový plán mu zní dobře.
Pozornost Washingtonu se obrací i směrem k Íránu, kde aktuálně probíhají masové protivládní protesty. Trump varoval tamní režim, že pokud dojde k dalšímu násilí na demonstrantech, Spojené státy zasáhnou velmi tvrdě. Přestože Írán nespadá pod zmíněnou „Donroeovu doktrínu“, prezident jej považuje za klíčovou hrozbu. Situaci navíc komplikuje napětí mezi Íránem a Izraelem, které v uplynulém roce vyústilo v otevřený konflikt.
Mexiko čelí tlaku především kvůli migraci a neustávajícímu toku drog přes hranice. Trump již krátce po návratu do úřadu symbolicky přejmenoval Mexický záliv na „Americký záliv“ a opakovaně kritizuje mexické úřady za nečinnost vůči kartelům. Mexická prezidentka Claudia Sheinbaum sice odmítá jakoukoli přítomnost amerických vojsk na svém území, tlak z Bílého domu se však neustále stupňuje.
Posledním z bezprostředních cílů by mohla být Kuba, která byla historicky úzce napojena na Madurovu Venezuelu. Trump se domnívá, že ostrovní stát je na pokraji kolapsu, protože přišel o klíčové dodávky venezuelské ropy. Podle jeho slov možná ani nebude nutný přímý vojenský zásah, jelikož kubánský režim pravděpodobně padne sám pod tíhou ekonomické krize. Ministr zahraničí Marco Rubio však dodává, že kubánští představitelé by měli být přinejmenším velmi znepokojeni.
Německo se připravuje na extrémní meteorologický jev, který může v závěru týdne ochromit velkou část země. Meteorolog Karsten Brandt z portálu Wetternet varuje před blížícím se blizzardem, který v pátek přinese masivní přívaly sněhu a vítr o rychlosti přesahující 100 km/h. Podle odborníků bude situace natolik vážná, že může dojít k bezprostřednímu ohrožení života, zejména pro lidi na cestách.
V americkém Kongresu dnes proběhl utajovaný brífink, po kterém republikánští zákonodárci neskrývali nadšení z asertivního kurzu prezidenta Donalda Trumpa. Senátor Markwayne Mullin po setkání s vládními představiteli označil bleskové zajetí Nicoláse Madura za „mimořádný výkon“ amerických zpravodajských služeb a armády. Podle něj měl pouze Trump dostatečnou odvahu k tomu, aby odstranil nelegitimního vůdce, který držel Venezuelu jako rukojmí.
Představitelé takzvané „koalice ochotných“, zahrnující 35 zemí včetně USA, se v úterý dohodli na rámci bezpečnostních záruk, které mají vstoupit v platnost po dosažení příměří. Klíčovým bodem je nasazení mezinárodních sil a vytvoření monitorovacího mechanismu pod vedením Spojených států, který by dohlížel na klid zbraní.
Po bleskové operaci v Caracasu a svržení Madura se zrak Donalda Trumpa upírá k dalšímu cíli. To, co bylo v jeho prvním funkčním období považováno za bizarní vtip, se nyní mění v realitu moderního budování impéria. Evropští lídři, kteří ještě nedávno brali Trumpovy ambice ovládnout Grónsko jako trolling, nyní s neskrývanými obavami sledují, jak Washington označuje celou západní polokouli za svou sféru vlivu.
V severním Atlantiku se schyluje k nebezpečnému námořnímu střetu mezi Spojenými státy a Ruskem. Moskva vyslala ponorku a další válečná plavidla, aby poskytla ochranu ropnému tankeru Marinera, který se snaží zadržet americké námořnictvo. Loď, která se momentálně nachází v mezinárodních vodách jižně od Islandu, čelí obvinění z porušování sankcí a přepravy íránské ropy.
V souvislosti s nedávným dramatickým zajetím venezuelského prezidenta Nicoláse Madura americkými speciálními silami se na veřejnost znovu dostávají informace o kontroverzních nabídkách, které Moskva v minulosti adresovala Washingtonu.
V Paříži se v úterý sešli lídři takzvané „koalice ochotných“, aby pod záštitou amerických vyjednavačů doladili mírovou dohodu pro Ukrajinu. Zatímco ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj optimisticky hlásil, že plán na ukončení války s Ruskem je hotov z devadesáti procent, v honosných sálech se vznášel stín mnohem kontroverznějšího tématu. Tím byl neutuchající zájem Donalda Trumpa o Grónsko, který nyní, po nedávné americké intervenci ve Venezuele, nabral na nečekané a mrazivé vážnosti.
V Íránu se v posledních dnech rozhořely protesty, které svou intenzitou a geografickým rozsahem vážně otřásají tamním režimem. Spouštěčem nepokojů se stala hluboká hospodářská krize a drastický propad národní měny, který vyhnal lidi do ulic už v 88 městech po celé zemi. Zatímco Teherán bojuje s vnitřní nestabilitou, íránští představitelé s rostoucím znepokojením sledují dění ve Venezuele, kde americké speciální síly bleskovou operací svrhly a zajaly prezidenta Nicoláse Madura.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že Venezuela předá Spojeným státům ropu v hodnotě zhruba 2 miliard dolarů. Tento krok je přímým důsledkem stupňujícího se tlaku Washingtonu na novou venezuelskou vládu poté, co americké speciální jednotky o víkendu zajaly a ze země odvlekly autoritářského vůdce Nicoláse Madura. Podle Trumpa má jít o 30 až 50 milionů barelů ropy, která byla dosud blokována v zásobnících a na tankerech kvůli americkému embargu.
Bílý dům v úterý potvrdil, že získání Grónska zůstává jednou z hlavních priorit národní bezpečnosti Spojených států. Podle prohlášení mluvčí Karoline Leavittové zvažuje tým prezidenta Donalda Trumpa širokou škálu kroků k ovládnutí tohoto strategického arktického území. Mezi zmíněnými variantami figuruje i nasazení americké armády, které má mít vrchní velitel podle slov mluvčí vždy k dispozici.
Donald Trump se pravděpodobně domnívá, že mu pokus o ovládnutí Grónska projde, i když jde o území jeho spojence v NATO. Americký prezident totiž velmi dobře ví, že žádná evropská země by se mu neodvážila postavit silou, protože by v přímém střetu neměla šanci uspět. Tato nebezpečná kalkulace vychází z prosté reality, že zbytek Severoatlantické aliance potřebuje Spojené státy mnohem více, než Trump potřebuje je.
Extrémní zimní počasí doprovázené sněžením a mrazy si v Evropě vyžádalo již nejméně šest lidských životů. Tragické zprávy přicházejí především z Francie, kde v jihozápadním departementu Landes zahynuli tři lidé při dopravních nehodách na namrzlých silnicích. Další dvě oběti hlásí okolí Paříže, přičemž v jednom případě řidič s vozem sjel do řeky Marny a v druhém došlo ke střetu s nákladním automobilem. Šestou obětí se stala žena v bosenském Sarajevu, na kterou spadla větev stromu pod tíhou čerstvého sněhu.