Nedávný dramatický zásah amerických sil ve Venezuele, který vyvrcholil dopadením Nicoláse Madura, rozvířil debaty o dalších cílech zahraniční politiky Donalda Trumpa. Prezident USA v této souvislosti oživil Monroeovu doktrínu z roku 1823, která deklarovala americkou dominanci na západní polokouli. Sám ji však přejmenoval na „Donroeovu doktrínu“ a dal jasně najevo, že hodlá prosazovat americké zájmy s novou razancí.
Jedním z hlavních bodů zájmu zůstává Grónsko, o které Trump projevil zájem už během svého prvního funkčního období. Argumentuje především národní bezpečností a rostoucí přítomností ruských a čínských lodí v arktické oblasti. Ostrov je navíc nesmírně bohatý na nerostné suroviny a vzácné kovy nezbytné pro moderní technologie. Dánská premiérka Mette Frederiksen i grónský předseda vlády Jens-Frederik Nielsen však jakékoli úvahy o anexi rázně odmítají a označují je za naprostou fantazii.
Velmi napjatá situace panuje také ve vztazích s Kolumbií, kde Trump otevřeně varoval prezidenta Gustava Petra. Označil ho za nespolehlivého lídra a naznačil, že Spojené státy by mohly podniknout operaci namířenou proti tamnímu drogovému obchodu. Kolumbie byla dlouholetým spojencem Washingtonu v boji proti kartelům, ale pod vedením levicového Petra se vztahy výrazně zhoršily. Trump na dotaz ohledně možné vojenské intervence odpověděl, že takový plán mu zní dobře.
Pozornost Washingtonu se obrací i směrem k Íránu, kde aktuálně probíhají masové protivládní protesty. Trump varoval tamní režim, že pokud dojde k dalšímu násilí na demonstrantech, Spojené státy zasáhnou velmi tvrdě. Přestože Írán nespadá pod zmíněnou „Donroeovu doktrínu“, prezident jej považuje za klíčovou hrozbu. Situaci navíc komplikuje napětí mezi Íránem a Izraelem, které v uplynulém roce vyústilo v otevřený konflikt.
Mexiko čelí tlaku především kvůli migraci a neustávajícímu toku drog přes hranice. Trump již krátce po návratu do úřadu symbolicky přejmenoval Mexický záliv na „Americký záliv“ a opakovaně kritizuje mexické úřady za nečinnost vůči kartelům. Mexická prezidentka Claudia Sheinbaum sice odmítá jakoukoli přítomnost amerických vojsk na svém území, tlak z Bílého domu se však neustále stupňuje.
Posledním z bezprostředních cílů by mohla být Kuba, která byla historicky úzce napojena na Madurovu Venezuelu. Trump se domnívá, že ostrovní stát je na pokraji kolapsu, protože přišel o klíčové dodávky venezuelské ropy. Podle jeho slov možná ani nebude nutný přímý vojenský zásah, jelikož kubánský režim pravděpodobně padne sám pod tíhou ekonomické krize. Ministr zahraničí Marco Rubio však dodává, že kubánští představitelé by měli být přinejmenším velmi znepokojeni.
Příští týden v Česku začne meteorologické léto a meteorologové už vidí až do prvního dne astronomického léta. Z aktuálního měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) tak vyplývá, jak bude v následujících dnech a týdnech.
Kyjev by se měl připravit na další ruský útok, jehož přípravy Moskva nijak netají. Naopak. Rusové vyzvali obyvatele ukrajinské metropole, včetně těch ze zahraničí, aby město opustili, případně se vyhýbali nebezpečným místům.
Policistům se občas dostanou na stůl případy, kterým se snad nechce ani věřit. Jihočeská policie momentálně pátrá po podvodníkovi, který se úspěšně vydával za slavného hollywoodského herce Johnnyho Deppa. Nebohou ženu tak připravil o desítky tisíc korun.
Slunečné dny jasně naznačují příchod sezóny letních brigád, avšak tuzemský trh práce už dávno nevypadá jako dřív. Brigáda dnes není jen vítaným přilepšením pro studenty, ale stále častěji slouží jako způsob dorovnání příjmů domácností.
Americký prezident Donald Trump čelí ve svém druhém funkčním období potížím spojeným s vedením války v Íránu, které ještě více umocnil jeho nedávný přešlap týkající se ekonomické situace obyvatel Spojených států. Trump se dlouhodobě chová, jako by disponoval neomezenou mocí, avšak tento přístup v poslední době naráží na realitu. Příkladem je jeho vyjádření z tohoto týdne, kdy prohlásil, že při snaze o vyřešení konfliktu s Íránem vůbec nebere v úvahu finanční situaci běžných Američanů.
Návštěvu amerického ministra zahraničí Marca Rubia v Indii zastínil incident na tiskové konferenci v Novém Dillí, kde byl šéf diplomacie dotázán na rasistické urážky vůči Indům ze strany některých kruhů ve Spojených státech. Indický novinář v dotazu nepřímo narážel na krok amerického prezidenta Donalda Trumpa, který na své sociální síti Truth Social sdílel příspěvek amerického podcastera označujícího Indii za „díru“ (hellhole). Tento krok již dříve indická vláda oficiálně odsoudila jako nevhodný a nevkusný.
Vzestup pravicového populismu a krajní pravice v Evropě, který se nedávno projevil i posílením pozic stran Reform UK v Británii nebo One Nation v Austrálii, vyvolává stále vážnější otázky ohledně budoucí podpory bránící se Ukrajiny. Poté, co se tito politici již prosadili v Itálii a nejnověji také v Rakousku, čekají klíčové volební testy dvě nejvlivnější země Evropské unie, tedy Německo a Francii. Právě tamní radikální formace přitom v minulosti projevovaly silné sympatie k autoritářskému režimu Vladimira Putina.
Plánovaná výstavba mrakodrapu Trump Tower v gruzínském hlavním městě Tbilisi vzbudila nové obavy z možného střetu zájmů. Budova má totiž vyrůst na pozemku, který v současnosti spoluvlastní syn miliardáře a neoficiálního lídra země Bidziny Ivanišviliho, na nějž Spojené státy v roce 2024 uvalily sankce. Samotný projekt mrakodrapu je společným podnikem místního konsorcia a americké společnosti Trump Organization, kterou v současnosti řídí prezidentovi synové Donald Trump Jr. a Eric Trump.
Válka mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem zásadně proměnila rovnováhu sil na Blízkém východě, aniž by však přinesla strategické rozuzlení pro kteréhokoli z aktérů. Podle odhadů Rozvojového programu OSN z dubna 2026 hrozí, že tento konflikt uvrhne do chudoby více než třicet milionů lidí ve 162 zemích světa. Globální ztráty tak daleko přesahují jakékoli politické zisky, které by mohla kterákoli z bojujících stran v tomto střetu získat.
Papež Lev XIV. ve svém prvním významném teologickém dokumentu pontifikátu varoval, že kontrola nad umělou inteligencí nesmí zůstat v rukou pouhé hrstky vyvolených. Zároveň upozornil na to, že tato nová technologie podněcuje globální konflikty a přispívá k jejich eskalaci. Hlava katolické církve proto představila soubor vlastních návrhů, které mají za cíl chránit výjimečnou lidskou velikost a důstojnost v době překotných technologických změn. Papež naléhavě požaduje, aby vojenské využití umělé inteligence podléhalo těm nejpřísnějším etickým omezením.
Tropické počasí má na začátku nového týdne ještě zesílit. Meteorologové proto vydali varování, v němž upozorňují na fakt, že úterní maxima mohou podle předpovědi dosáhnout až 33 °C. Vyplývá to z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Svět netrpělivě očekává, zda konečně dojde k uzavření mírové dohody mezi USA a Íránem. Americký prezident Donald Trump na to však nespěchá. Podle jeho slov bude případná dohoda dobrá a pořádná, napsal to na sociální síti.