Nedávný dramatický zásah amerických sil ve Venezuele, který vyvrcholil dopadením Nicoláse Madura, rozvířil debaty o dalších cílech zahraniční politiky Donalda Trumpa. Prezident USA v této souvislosti oživil Monroeovu doktrínu z roku 1823, která deklarovala americkou dominanci na západní polokouli. Sám ji však přejmenoval na „Donroeovu doktrínu“ a dal jasně najevo, že hodlá prosazovat americké zájmy s novou razancí.
Jedním z hlavních bodů zájmu zůstává Grónsko, o které Trump projevil zájem už během svého prvního funkčního období. Argumentuje především národní bezpečností a rostoucí přítomností ruských a čínských lodí v arktické oblasti. Ostrov je navíc nesmírně bohatý na nerostné suroviny a vzácné kovy nezbytné pro moderní technologie. Dánská premiérka Mette Frederiksen i grónský předseda vlády Jens-Frederik Nielsen však jakékoli úvahy o anexi rázně odmítají a označují je za naprostou fantazii.
Velmi napjatá situace panuje také ve vztazích s Kolumbií, kde Trump otevřeně varoval prezidenta Gustava Petra. Označil ho za nespolehlivého lídra a naznačil, že Spojené státy by mohly podniknout operaci namířenou proti tamnímu drogovému obchodu. Kolumbie byla dlouholetým spojencem Washingtonu v boji proti kartelům, ale pod vedením levicového Petra se vztahy výrazně zhoršily. Trump na dotaz ohledně možné vojenské intervence odpověděl, že takový plán mu zní dobře.
Pozornost Washingtonu se obrací i směrem k Íránu, kde aktuálně probíhají masové protivládní protesty. Trump varoval tamní režim, že pokud dojde k dalšímu násilí na demonstrantech, Spojené státy zasáhnou velmi tvrdě. Přestože Írán nespadá pod zmíněnou „Donroeovu doktrínu“, prezident jej považuje za klíčovou hrozbu. Situaci navíc komplikuje napětí mezi Íránem a Izraelem, které v uplynulém roce vyústilo v otevřený konflikt.
Mexiko čelí tlaku především kvůli migraci a neustávajícímu toku drog přes hranice. Trump již krátce po návratu do úřadu symbolicky přejmenoval Mexický záliv na „Americký záliv“ a opakovaně kritizuje mexické úřady za nečinnost vůči kartelům. Mexická prezidentka Claudia Sheinbaum sice odmítá jakoukoli přítomnost amerických vojsk na svém území, tlak z Bílého domu se však neustále stupňuje.
Posledním z bezprostředních cílů by mohla být Kuba, která byla historicky úzce napojena na Madurovu Venezuelu. Trump se domnívá, že ostrovní stát je na pokraji kolapsu, protože přišel o klíčové dodávky venezuelské ropy. Podle jeho slov možná ani nebude nutný přímý vojenský zásah, jelikož kubánský režim pravděpodobně padne sám pod tíhou ekonomické krize. Ministr zahraničí Marco Rubio však dodává, že kubánští představitelé by měli být přinejmenším velmi znepokojeni.
Uplynulo pět let od chvíle, kdy se hnutí Tálibán opět chopilo moci v Afghánistánu. Ačkoliv představitelé režimu po svém návratu tvrdili, že se změnili, realita všedního dne ukazuje pokračování tvrdé linie založené na radikálním výkladu islámského práva šaría. Zkušenosti reportérů BBC, kteří získali přístup k vysoce postaveným činitelům, odhalují hluboké restrikce zasahující zejména každodenní život žen, svobodu slova i celkovou kontrolu společnosti.
Téma duševního zdraví matek se v poslední době dostává do popředí veřejného zájmu. Odborníci i samotné ženy podle CNN upozorňují, že diskuse o psychických problémech spojených s těhotenstvím a obdobím po porodu je dlouho opomíjená. Téma vyvolalo zvýšenou pozornost zejména v souvislosti s probíhajícím soudním procesem se zdravotní sestrou Lindsay Clancyovou, která čelí obvinění z uškrcení svých tří dětí během prožívané poporodní psychózy, a také po úmrtí známé herečky Hayden Panettiereové.
V ruském novinářském prostředí se v průběhu uplynulých desetiletí vžil termín „Černý srpen“. Tento pojem označuje sérii dramatických krizí, které zemi pravidelně zasahují právě v závěrečných týdnech léta. Zatímco v západních zemích bývá konec prázdnin obdobím okurkové sezóny, v ruské lidové slovesnosti je spojen s pesimismem a očekáváním nečekaných pohrom. Pohled do nedávné historie dává podle webu CNN těmto obavám za pravdu, neboť koncem srpna v Rusku opakovaně docházelo k událostem zásadního významu.
Americký prezident Donald Trump si nedá říct. Na sociálních sítích opět prohlásil Hormuzský průliv, který je jedním ze zásadních předmětů stále probíhajícího konfliktu mezi USA a Íránem, za americké území.
Vévodkyně Meghan všechny zaskočila už tím, že souhlasila s návratem rodiny, kterou založila s princem Harrym, do Velké Británie. Nyní se spekuluje o dalším překvapivém kroku. Podle nejnovějších informací by se americká herečka měla opět postavit před kameru.
Íránský prezident Masúd Pezeškján se vyslovil pro co nejrychlejší ukončení války s USA. Teherán by se podle jeho slov měl pokusit konflikt uzavřít, dokud vystupuje z pozice síly. Washingtonu dal zároveň najevo, že kapitulace Íránu je nemyslitelná.
Přes léto se jméno Jiřiny Bohdalové nezmiňuje až tak často. Nyní jsme ale dostali fotku jako důkaz, že legendární herečka se má dobře. Dokonce si k sobě zve zajímavé hosty. Tentokrát si několik hodin povídala se známým politikem.
Poslední hodiny zbývají do začátku posledního ryze prázdninového týdne. Do Česka opět dorazí teplý vzduch z jihu, takže teploty v průběhu pracovního týdne porostou, až místy dosáhnou tropických hodnot. Na víkend se pak znovu ochladí.
Ruský prezident Vladimir Putin označil ukrajinský pokus porazit Rusko během 40 dnů prostřednictvím masivních dronových a raketových útoků za riskantní a provokativní krok. Podle Putina skončila tato ukrajinská operace neúspěchem už před více než dvěma týdny.
Eskalace obchodní války mezi Spojenými státy a Kanadou představuje pro Česko zatím hlavně nepřímé riziko, ale zároveň ukazuje, jak rychle se může světový obchodní systém dále drolit. Kanada od 8. září zavede odvetná cla na americké zboží v reakci na nová padesátiprocentní americká cla na zhruba 20 miliard dolarů kanadského vývozu. Ottawa chce odpovědět „dolar za dolar“ a zasáhnout mimo jiné americkou ocel, mléčné výrobky, elektroniku, spotřebiče, zemědělské stroje či papír.
Kim Jo-čong, sestra severokorejského vůdce Kim Čong-una, nemá informace o tom, že by se chystalo jednání mezi jejím bratrem a nejvyšší představitelem Spojených států amerických. Podle amerických médií se setkání snaží iniciovat americký prezident Donald Trump.
Ebola již v Demokratické republice Kongo připravila o život více než 2500 lidí. Podle zástupců OSN se epidemie nadále šíří na další území a hrozí tak, že nemoc pronikne z Konga i do sousedních zemí. Pomoci zastavit šíření viru by mohla vakcína.