Po velmi rušné noci, během níž byly petrostáty obviněny z blokování plánu pro harmonogram postupného utlumování fosilních paliv a velká skupina rozvinutých i rozvojových zemí označila zahrnutí takového harmonogramu za svou červenou linii, brazilský prezident konference COP30, André Corrêa do Lago, vystoupil s naléhavou výzvou ke spolupráci. Také občanská společnost obvinila bohaté státy, že neplní své závazky týkající se financování klimatických opatření v chudých zemích.
"Musíme zachovat tento [Pařížskou dohodu] režim v duchu spolupráce, ne v duchu toho, kdo vyhraje nebo kdo je ochoten prohrát," prohlásil Do Lago. "Víme totiž, že pokud ho neposílíme, prohrajeme všichni."
Svět je v současné době na cestě ke katastrofálnímu globálnímu oteplení o 2,6 °C a finanční prostředky na ochranu lidí před dopady klimatických změn jsou mizivé. Do Lago, který obvykle působí energicky, tentokrát vypadal unaveně. "Extrémní povětrnostní události nám říkají, že práce, kterou zde děláme, je naléhavá," řekl.
Jeden z jeho hlavních vzkazů se týkal funkčnosti Pařížské dohody, která podle něj dosáhla mnohem více, než tvrdí kritici. "Tento režim [vyvolal] akci nejen zemí, ale i občanů, komunit, podniků a technologií." Zdůraznil však, že tento režim musí být posílen.
Rozhodnutí na konferenci COP se přijímají konsenzem, což dává efektivní právo veta malým skupinám zemí, jako je Arabská skupina bohatá na fosilní paliva. Do Lago nicméně konsensus bránil: "Stejný konsensus, který tolik lidí rozčiluje – to je síla tohoto režimu," protože vysílá nejsilnější zprávy do světa.
Do Lago zdůraznil obrovské přínosy klimatických opatření. Řekl, že vytváříme novou ekonomiku, která nabízí úžasné příležitosti pro růst a pracovní místa. "Toto je a musí být pozitivní agenda. Nesmí to být agenda, která nás rozděluje." Jako výzvu však označil odchod USA za klimatického popírače Donalda Trumpa. Vyzval k tomu, aby se nynější rozpory nezdůrazňovaly v čase, který zbývá k dosažení dohody. Kvůli tomu je na dnešní ráno plánováno setkání ministrů všech zemí, aby se pokusili dohodu vyjednat.
Podle deníku Financial Times identifikoval generální tajemník OSN António Guterres Saúdskou Arábii jako zemi, která vede snahy o blokování klíčových výsledků na klimatickém summitu COP30. Deník cituje zdroje přítomné na setkání s vyjednavači Evropské unie.
Při samostatných bilaterálních jednáních Guterres opakovaně naznačil saúdskou blokovací taktiku a poznamenal, že jednání na COP30 by v důsledku mohla selhat. Jiní evropští představitelé také uvedli, že Saúdská Arábie letos vyjádřila své postoje důrazněji než na předchozích summitech. Jeden z vyjednavačů k tomu poznamenal, že "Arabská skupina silně tlačí na Brazilce [hostitele předsednictví COP]."
Mluvčí Guterrese, Stephane Dujarric, však uvedl, že interpretace schůzek za zavřenými dveřmi přítomnými účastníky je "nepřesná." "Byla zmíněna pozice Saúdské Arábie, která je všem dobře známa, ale nebyla nijak zvlášť vyzdvižena," řekl. Dujarric dodal, že Guterres na setkání s ministry EU poukázal také na odpor některých rozvinutých zemí k závazkům financování adaptace a odděleně se setkal i se Saúdskou Arábií. Saúdská Arábie má desítky let dlouhou historii blokování klimatických opatření.
Žhářské útoky radikálních izraelských osadníků na palestinské obce na okupovaném Západním břehu Jordánu v noci ze soboty na neděli vyvolaly v Izraeli politický spor a odsoudil je opoziční předák Gadi Eisenkot, jenž je označil za židovský terorismus. Desítky osadníků napadly nejméně čtyři komunity, zapálily zhruba tucet vozidel i několik domů a zanechaly rasistické nápisy, zatímco izraelská policie oznámila zahájení vyšetřování s forenzními týmy.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov označil Kyjev za součást takzvaných prastarých ruských zemí. Vyjádřil se tak v době, kdy obě strany hlásily vzájemné útoky. V rozhovoru pro východoevropský kanál Nexta prohlásil, že jihovýchodní i střední části Ukrajiny jsou nepochybně historicky ruské, čímž stupňoval rétoriku, kterou Moskva používá k ospravedlnění své plnohodnotné invaze.
Ukrajinská armáda podnikla překvapivý a vícestupňový útok na Krymský most, který spojuje Ruskem okupovaný polostrov s ruskou pevninou. Akce proběhla v noci na úterý a zanechala za sebou vážné škody na silniční i železniční části této monumentální stavby. Kyjev přitom operaci načasoval záměrně tak, aby demonstroval zranitelnost režimu ruského prezidenta Vladimira Putina před nadcházejícím mezinárodním summitem.
Globální klimatická konference COP31 v turecké Antalyi v neděli ztroskotala, protože se více než sto devadesáti zúčastněným zemím nepodařilo shodnout na zastřešující dohodě po více než dvou týdnech sporných jednání. Zlomovým bodem se stala samotná příčina změny klimatu, tedy fosilní paliva, kolem nichž se státy nedokázaly dohodnout na odklonu.
Mezinárodní výbor Červeného kříže a organizace na ochranu lidských práv varovaly, že brzy bude příliš pozdě na to, aby se podařilo vrátit džina zpět do láhve, protože vývoj autonomních zbraní podle nich předbíhá snahy o jejich regulaci. Výrazné varování zaznělo v neděli na závěr týdenní konference v Ženevě, které se zúčastnilo více než sto dvacet členských států Úmluvy OSN o některých konvenčních zbraních.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli oznámil, že ruské síly během uplynulého týdne vypustily proti dvaceti ukrajinským regionům přibližně 2700 útočných dronů, téměř 1460 naváděných leteckých pum a 165 raket různých typů. Zároveň vyzval Spojené státy, aby schválily předání střel protivzdušné obrany Patriot již zaplacených spojenci v rámci programu PURL, a informoval, že po nočním útoku dronu na pětipatrový bytový dům v Dymeru v Kyjevské oblasti zůstává čtrnáct obyvatel nezvěstných.
Evropu čeká mezi koncem letošního listopadu a koncem příštího roku mimořádná série voleb, která může podle The Guardian otřást samotnými základy Evropské unie a narušit poválečný evropský konsenzus. Volební vlna se dotkne čtyř z pěti největších členských států unie podle počtu obyvatel i ekonomické síly, přičemž hlasování se uskuteční také v Estonsku, Finsku, Řecku či na Slovensku a regionální volby proběhnou v Německu. Posilování nacionalistických a euroskeptických stran v řadě velkých zemí unie může v nadcházejícím roce prověřit odolnost evropského společenství jako nikdy dříve.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v sobotu prohlásila, že hybridní hrozby ze strany Ruska jsou stále méně hybridní. Uvedla to poté co dánské úřady oznámily zmaření ruského plánu na zavraždění ukrajinského rappera v Dánsku ze září. Von der Leyenová na síti X uvedla, že šlo o útok na půdě Evropské unie, což je nepřijatelné.
Matematik a zaměstnanec společnosti zabývající se umělou inteligencí Anthropic Levent Alpöge oznámil, že pomocí velkého jazykového modelu dokázal nejslavnější dosud nevyřešený problém celé matematiky, Riemannovu hypotézu. Na svých webových stránkách uvedl, že ve spolupráci s modelem Claude pravděpodobně objevil důkaz této hypotézy, pouhý den po rekordním vstupu společnosti Anthropic na burzu.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že systémy řízení letového provozu spravující lety po celých Spojených státech jsou prastaré, ale bezpečné, a vyzval Kongres, aby uvolnil nákladné prostředky na jejich modernizaci. Jeho slova zazněla týden po rozsáhlém pozastavení provozu, které na celé hodiny zastavilo lety napříč USA a bylo nejdelší takovou událostí od teroristických útoků z 11. září 2001.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v sobotu během brífinku s novináři prohlásil, že plné členství v Severoatlantické alianci zůstává nejjasnější a nákladově nejvýhodnější bezpečnostní zárukou pro Ukrajinu, přičemž upozornil, že Kyjev zatím nedostal žádné formální písemné nabídky záruk kolektivní obrany po vzoru článku pět Severoatlantické smlouvy. Zároveň uvedl, že ruský prezident Vladimir Putin na summitu v čínském Šen-čenu neuspěl se snahou o jakousi druhou Jaltu a překreslování hranic, a jmenoval možné kandidáty na příštího ukrajinského velvyslance ve Washingtonu.
Polsko začíná na základě licenční dohody se švédskou zbrojovkou Saab vyrábět minometnou munici, čímž posiluje domácí zbrojní výrobu tváří v tvář ruské agresi. Dohoda navazuje na snahu Varšavy rozvíjet vlastní obranný průmysl a snižovat závislost na zahraničních dodávkách.