Po velmi rušné noci, během níž byly petrostáty obviněny z blokování plánu pro harmonogram postupného utlumování fosilních paliv a velká skupina rozvinutých i rozvojových zemí označila zahrnutí takového harmonogramu za svou červenou linii, brazilský prezident konference COP30, André Corrêa do Lago, vystoupil s naléhavou výzvou ke spolupráci. Také občanská společnost obvinila bohaté státy, že neplní své závazky týkající se financování klimatických opatření v chudých zemích.
"Musíme zachovat tento [Pařížskou dohodu] režim v duchu spolupráce, ne v duchu toho, kdo vyhraje nebo kdo je ochoten prohrát," prohlásil Do Lago. "Víme totiž, že pokud ho neposílíme, prohrajeme všichni."
Svět je v současné době na cestě ke katastrofálnímu globálnímu oteplení o 2,6 °C a finanční prostředky na ochranu lidí před dopady klimatických změn jsou mizivé. Do Lago, který obvykle působí energicky, tentokrát vypadal unaveně. "Extrémní povětrnostní události nám říkají, že práce, kterou zde děláme, je naléhavá," řekl.
Jeden z jeho hlavních vzkazů se týkal funkčnosti Pařížské dohody, která podle něj dosáhla mnohem více, než tvrdí kritici. "Tento režim [vyvolal] akci nejen zemí, ale i občanů, komunit, podniků a technologií." Zdůraznil však, že tento režim musí být posílen.
Rozhodnutí na konferenci COP se přijímají konsenzem, což dává efektivní právo veta malým skupinám zemí, jako je Arabská skupina bohatá na fosilní paliva. Do Lago nicméně konsensus bránil: "Stejný konsensus, který tolik lidí rozčiluje – to je síla tohoto režimu," protože vysílá nejsilnější zprávy do světa.
Do Lago zdůraznil obrovské přínosy klimatických opatření. Řekl, že vytváříme novou ekonomiku, která nabízí úžasné příležitosti pro růst a pracovní místa. "Toto je a musí být pozitivní agenda. Nesmí to být agenda, která nás rozděluje." Jako výzvu však označil odchod USA za klimatického popírače Donalda Trumpa. Vyzval k tomu, aby se nynější rozpory nezdůrazňovaly v čase, který zbývá k dosažení dohody. Kvůli tomu je na dnešní ráno plánováno setkání ministrů všech zemí, aby se pokusili dohodu vyjednat.
Podle deníku Financial Times identifikoval generální tajemník OSN António Guterres Saúdskou Arábii jako zemi, která vede snahy o blokování klíčových výsledků na klimatickém summitu COP30. Deník cituje zdroje přítomné na setkání s vyjednavači Evropské unie.
Při samostatných bilaterálních jednáních Guterres opakovaně naznačil saúdskou blokovací taktiku a poznamenal, že jednání na COP30 by v důsledku mohla selhat. Jiní evropští představitelé také uvedli, že Saúdská Arábie letos vyjádřila své postoje důrazněji než na předchozích summitech. Jeden z vyjednavačů k tomu poznamenal, že "Arabská skupina silně tlačí na Brazilce [hostitele předsednictví COP]."
Mluvčí Guterrese, Stephane Dujarric, však uvedl, že interpretace schůzek za zavřenými dveřmi přítomnými účastníky je "nepřesná." "Byla zmíněna pozice Saúdské Arábie, která je všem dobře známa, ale nebyla nijak zvlášť vyzdvižena," řekl. Dujarric dodal, že Guterres na setkání s ministry EU poukázal také na odpor některých rozvinutých zemí k závazkům financování adaptace a odděleně se setkal i se Saúdskou Arábií. Saúdská Arábie má desítky let dlouhou historii blokování klimatických opatření.
Uplynulo pět let od chvíle, kdy se hnutí Tálibán opět chopilo moci v Afghánistánu. Ačkoliv představitelé režimu po svém návratu tvrdili, že se změnili, realita všedního dne ukazuje pokračování tvrdé linie založené na radikálním výkladu islámského práva šaría. Zkušenosti reportérů BBC, kteří získali přístup k vysoce postaveným činitelům, odhalují hluboké restrikce zasahující zejména každodenní život žen, svobodu slova i celkovou kontrolu společnosti.
Téma duševního zdraví matek se v poslední době dostává do popředí veřejného zájmu. Odborníci i samotné ženy podle CNN upozorňují, že diskuse o psychických problémech spojených s těhotenstvím a obdobím po porodu je dlouho opomíjená. Téma vyvolalo zvýšenou pozornost zejména v souvislosti s probíhajícím soudním procesem se zdravotní sestrou Lindsay Clancyovou, která čelí obvinění z uškrcení svých tří dětí během prožívané poporodní psychózy, a také po úmrtí známé herečky Hayden Panettiereové.
V ruském novinářském prostředí se v průběhu uplynulých desetiletí vžil termín „Černý srpen“. Tento pojem označuje sérii dramatických krizí, které zemi pravidelně zasahují právě v závěrečných týdnech léta. Zatímco v západních zemích bývá konec prázdnin obdobím okurkové sezóny, v ruské lidové slovesnosti je spojen s pesimismem a očekáváním nečekaných pohrom. Pohled do nedávné historie dává podle webu CNN těmto obavám za pravdu, neboť koncem srpna v Rusku opakovaně docházelo k událostem zásadního významu.
Americký prezident Donald Trump si nedá říct. Na sociálních sítích opět prohlásil Hormuzský průliv, který je jedním ze zásadních předmětů stále probíhajícího konfliktu mezi USA a Íránem, za americké území.
Vévodkyně Meghan všechny zaskočila už tím, že souhlasila s návratem rodiny, kterou založila s princem Harrym, do Velké Británie. Nyní se spekuluje o dalším překvapivém kroku. Podle nejnovějších informací by se americká herečka měla opět postavit před kameru.
Íránský prezident Masúd Pezeškján se vyslovil pro co nejrychlejší ukončení války s USA. Teherán by se podle jeho slov měl pokusit konflikt uzavřít, dokud vystupuje z pozice síly. Washingtonu dal zároveň najevo, že kapitulace Íránu je nemyslitelná.
Přes léto se jméno Jiřiny Bohdalové nezmiňuje až tak často. Nyní jsme ale dostali fotku jako důkaz, že legendární herečka se má dobře. Dokonce si k sobě zve zajímavé hosty. Tentokrát si několik hodin povídala se známým politikem.
Poslední hodiny zbývají do začátku posledního ryze prázdninového týdne. Do Česka opět dorazí teplý vzduch z jihu, takže teploty v průběhu pracovního týdne porostou, až místy dosáhnou tropických hodnot. Na víkend se pak znovu ochladí.
Ruský prezident Vladimir Putin označil ukrajinský pokus porazit Rusko během 40 dnů prostřednictvím masivních dronových a raketových útoků za riskantní a provokativní krok. Podle Putina skončila tato ukrajinská operace neúspěchem už před více než dvěma týdny.
Eskalace obchodní války mezi Spojenými státy a Kanadou představuje pro Česko zatím hlavně nepřímé riziko, ale zároveň ukazuje, jak rychle se může světový obchodní systém dále drolit. Kanada od 8. září zavede odvetná cla na americké zboží v reakci na nová padesátiprocentní americká cla na zhruba 20 miliard dolarů kanadského vývozu. Ottawa chce odpovědět „dolar za dolar“ a zasáhnout mimo jiné americkou ocel, mléčné výrobky, elektroniku, spotřebiče, zemědělské stroje či papír.
Kim Jo-čong, sestra severokorejského vůdce Kim Čong-una, nemá informace o tom, že by se chystalo jednání mezi jejím bratrem a nejvyšší představitelem Spojených států amerických. Podle amerických médií se setkání snaží iniciovat americký prezident Donald Trump.
Ebola již v Demokratické republice Kongo připravila o život více než 2500 lidí. Podle zástupců OSN se epidemie nadále šíří na další území a hrozí tak, že nemoc pronikne z Konga i do sousedních zemí. Pomoci zastavit šíření viru by mohla vakcína.