Po velmi rušné noci, během níž byly petrostáty obviněny z blokování plánu pro harmonogram postupného utlumování fosilních paliv a velká skupina rozvinutých i rozvojových zemí označila zahrnutí takového harmonogramu za svou červenou linii, brazilský prezident konference COP30, André Corrêa do Lago, vystoupil s naléhavou výzvou ke spolupráci. Také občanská společnost obvinila bohaté státy, že neplní své závazky týkající se financování klimatických opatření v chudých zemích.
"Musíme zachovat tento [Pařížskou dohodu] režim v duchu spolupráce, ne v duchu toho, kdo vyhraje nebo kdo je ochoten prohrát," prohlásil Do Lago. "Víme totiž, že pokud ho neposílíme, prohrajeme všichni."
Svět je v současné době na cestě ke katastrofálnímu globálnímu oteplení o 2,6 °C a finanční prostředky na ochranu lidí před dopady klimatických změn jsou mizivé. Do Lago, který obvykle působí energicky, tentokrát vypadal unaveně. "Extrémní povětrnostní události nám říkají, že práce, kterou zde děláme, je naléhavá," řekl.
Jeden z jeho hlavních vzkazů se týkal funkčnosti Pařížské dohody, která podle něj dosáhla mnohem více, než tvrdí kritici. "Tento režim [vyvolal] akci nejen zemí, ale i občanů, komunit, podniků a technologií." Zdůraznil však, že tento režim musí být posílen.
Rozhodnutí na konferenci COP se přijímají konsenzem, což dává efektivní právo veta malým skupinám zemí, jako je Arabská skupina bohatá na fosilní paliva. Do Lago nicméně konsensus bránil: "Stejný konsensus, který tolik lidí rozčiluje – to je síla tohoto režimu," protože vysílá nejsilnější zprávy do světa.
Do Lago zdůraznil obrovské přínosy klimatických opatření. Řekl, že vytváříme novou ekonomiku, která nabízí úžasné příležitosti pro růst a pracovní místa. "Toto je a musí být pozitivní agenda. Nesmí to být agenda, která nás rozděluje." Jako výzvu však označil odchod USA za klimatického popírače Donalda Trumpa. Vyzval k tomu, aby se nynější rozpory nezdůrazňovaly v čase, který zbývá k dosažení dohody. Kvůli tomu je na dnešní ráno plánováno setkání ministrů všech zemí, aby se pokusili dohodu vyjednat.
Podle deníku Financial Times identifikoval generální tajemník OSN António Guterres Saúdskou Arábii jako zemi, která vede snahy o blokování klíčových výsledků na klimatickém summitu COP30. Deník cituje zdroje přítomné na setkání s vyjednavači Evropské unie.
Při samostatných bilaterálních jednáních Guterres opakovaně naznačil saúdskou blokovací taktiku a poznamenal, že jednání na COP30 by v důsledku mohla selhat. Jiní evropští představitelé také uvedli, že Saúdská Arábie letos vyjádřila své postoje důrazněji než na předchozích summitech. Jeden z vyjednavačů k tomu poznamenal, že "Arabská skupina silně tlačí na Brazilce [hostitele předsednictví COP]."
Mluvčí Guterrese, Stephane Dujarric, však uvedl, že interpretace schůzek za zavřenými dveřmi přítomnými účastníky je "nepřesná." "Byla zmíněna pozice Saúdské Arábie, která je všem dobře známa, ale nebyla nijak zvlášť vyzdvižena," řekl. Dujarric dodal, že Guterres na setkání s ministry EU poukázal také na odpor některých rozvinutých zemí k závazkům financování adaptace a odděleně se setkal i se Saúdskou Arábií. Saúdská Arábie má desítky let dlouhou historii blokování klimatických opatření.
Po velmi rušné noci, během níž byly petrostáty obviněny z blokování plánu pro harmonogram postupného utlumování fosilních paliv a velká skupina rozvinutých i rozvojových zemí označila zahrnutí takového harmonogramu za svou červenou linii, brazilský prezident konference COP30, André Corrêa do Lago, vystoupil s naléhavou výzvou ke spolupráci. Také občanská společnost obvinila bohaté státy, že neplní své závazky týkající se financování klimatických opatření v chudých zemích.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pátek uvedl, že se jeho země nachází v "jednom z nejtěžších okamžiků" své historie. Důvodem je návrh na ukončení bojů, který vypracovaly Spojené státy a který vyvíjí tlak na Kyjev. Od Ukrajiny se v něm očekává, že postoupí část území, omezí velikost své armády a slíbí, že nevstoupí do NATO, a to výměnou za konec války.
Prezident Spojených států Donald Trump vyvolal rozhořčení a široké odsouzení poté, co skupinu demokratických zákonodárců obvinil z "POBUŘUJÍCÍHO JEDNÁNÍ, trestaného SMRTÍ," a požadoval jejich zatčení. Stalo se tak poté, co tito zákonodárci zveřejnili video, v němž aktivní vojáky nabádali k odmítnutí nezákonných rozkazů.
Mluvčí německého kancléře Friedricha Merze potvrdil dnešní ranní telefonickou konferenci, které se zúčastnil Merz, francouzský prezident Emmanuel Macron a britský premiér Keir Starmer s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Podle německého vyjádření lídři jednoznačně potvrdili, že plně a neochvějně podporují Ukrajinu v jejím úsilí o trvalý a spravedlivý mír.
Rusko prohlašuje, že dosud neobdrželo žádný oficiální dokument týkající se amerického mírového plánu, a to i přesto, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjádřil připravenost spolupracovat s administrativou prezidenta Trumpa na jeho "vizi" ukončení války. Široce medializovaný americký plán obsahuje návrhy, které Kyjev dříve vylučoval. Mezi nimi je například postoupení dosud kontrolovaných oblastí východní Doněcké oblasti, snížení velikosti armády a závazek, že Ukrajina nevstoupí do NATO.
Americký 28bodový mírový plán pro Ukrajinu, který ve čtvrtek zveřejnil portál Axios, se setkal s ostrou kritikou světových médií. Plán mimo jiné počítá s tím, že Ukrajina nevstoupí do NATO, omezí počet svých vojsk a předá Rusku značnou část svého území. Mnoho komentátorů zdůrazňuje, že navrhované podmínky jsou nepřijatelné. Německé deníky srovnávají plán s Mnichovskou dohodou z roku 1938 a Versailleskou smlouvou. Politico zase zdůrazňuje, že návrh amerického prezidenta je "úderem pro znepokojené Evropany," upozornil polský tisk.
Dvě z nejaktivnějších kyberzločineckých skupin napojených na stát – ruská Gamaredon a severokorejský kolektiv Lazarus – začaly sdílet zdroje a infrastrukturu. Vyplývá to z nového zjištění, které ve čtvrtek představila společnost Gen Digital, zabývající se kybernetickou bezpečností. Experti odhalili překrývající se taktiky a společně používanou infrastrukturu obou skupin.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se záměrně vyhnul kritice nebo přímému odmítnutí amerického návrhu mírové dohody, přestože tento dokument zjevně silně odráží mnohé z požadavků Moskvy. Ve svém nočním projevu Zelenskyj prohlásil, že Ukrajina potřebuje mír a je připravena zapojit se do diplomacie a nečinit žádná ukvapená prohlášení. Uvedl, že Ukrajina je "připravena na konstruktivní, čestnou a efektivní práci."
S nejnovějším obratem prezidenta Donalda Trumpa ohledně zveřejnění Epsteinových spisů, které má k dispozici americké ministerstvo spravedlnosti – nejprve byl proti, pak pro, pak zase proti a teď opět pro – se jádro voličů MAGA konečně může dočkat dokumentů, které si dlouho přálo vidět. Dne 18. listopadu 2025 odpoledne Sněmovna drtivou většinou hlasovala pro zveřejnění spisů. Proti hlasoval pouze jeden republikán. Senát později téhož dne jednomyslně schválil opatření a poslal ho prezidentovi k podpisu. Trump jej podepsal 19. listopadu.
Země podporující postupné ukončení využívání fosilních paliv na klimatickém summitu COP30 v Brazílii hrozí, že zablokují jakoukoli dohodu, která nebude obsahovat příslušný závazek, čímž výrazně eskalují napětí na klíčových jednáních. Vyplývá to z exkluzivních informací deníku The Guardian. Třaskavý spor o potenciální plán pro "přechod od fosilních paliv" vyvrcholil ve čtvrtek večer, kdy skupina nejméně 29 států podepsala ostře formulovaný dopis adresovaný Brazílii jako předsedající zemi konference.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že je připraven na "čestnou práci" se Spojenými státy poté, co obdržel návrh mírového plánu, který by měl vést k ukončení války s Ruskem. Podle tohoto plánu by Kyjev postoupil Rusku oblasti v Donbasu na východní Ukrajině, které má stále pod kontrolou, snížil by velikost své armády a zavázal se, že nevstoupí do NATO. Není zcela jasné, jak moc se Ukrajina podílela na přípravě tohoto návrhu, ale tisková tajemnice Bílého domu Karoline Leavittová prohlásila, že USA jednaly "stejně s oběma stranami".
Veterináře v Česku momentálně zaměstnává zejména ptačí chřipka, která se za poslední dny potvrdila hned na několika místech. Špatné zprávy ale přicházejí i z Kroměřížska, kde se u uhynulého zvířete potvrdila nemoc, která je potenciálně přenosná na člověka. Informoval o tom Český rozhlas.