Po velmi rušné noci, během níž byly petrostáty obviněny z blokování plánu pro harmonogram postupného utlumování fosilních paliv a velká skupina rozvinutých i rozvojových zemí označila zahrnutí takového harmonogramu za svou červenou linii, brazilský prezident konference COP30, André Corrêa do Lago, vystoupil s naléhavou výzvou ke spolupráci. Také občanská společnost obvinila bohaté státy, že neplní své závazky týkající se financování klimatických opatření v chudých zemích.
"Musíme zachovat tento [Pařížskou dohodu] režim v duchu spolupráce, ne v duchu toho, kdo vyhraje nebo kdo je ochoten prohrát," prohlásil Do Lago. "Víme totiž, že pokud ho neposílíme, prohrajeme všichni."
Svět je v současné době na cestě ke katastrofálnímu globálnímu oteplení o 2,6 °C a finanční prostředky na ochranu lidí před dopady klimatických změn jsou mizivé. Do Lago, který obvykle působí energicky, tentokrát vypadal unaveně. "Extrémní povětrnostní události nám říkají, že práce, kterou zde děláme, je naléhavá," řekl.
Jeden z jeho hlavních vzkazů se týkal funkčnosti Pařížské dohody, která podle něj dosáhla mnohem více, než tvrdí kritici. "Tento režim [vyvolal] akci nejen zemí, ale i občanů, komunit, podniků a technologií." Zdůraznil však, že tento režim musí být posílen.
Rozhodnutí na konferenci COP se přijímají konsenzem, což dává efektivní právo veta malým skupinám zemí, jako je Arabská skupina bohatá na fosilní paliva. Do Lago nicméně konsensus bránil: "Stejný konsensus, který tolik lidí rozčiluje – to je síla tohoto režimu," protože vysílá nejsilnější zprávy do světa.
Do Lago zdůraznil obrovské přínosy klimatických opatření. Řekl, že vytváříme novou ekonomiku, která nabízí úžasné příležitosti pro růst a pracovní místa. "Toto je a musí být pozitivní agenda. Nesmí to být agenda, která nás rozděluje." Jako výzvu však označil odchod USA za klimatického popírače Donalda Trumpa. Vyzval k tomu, aby se nynější rozpory nezdůrazňovaly v čase, který zbývá k dosažení dohody. Kvůli tomu je na dnešní ráno plánováno setkání ministrů všech zemí, aby se pokusili dohodu vyjednat.
Podle deníku Financial Times identifikoval generální tajemník OSN António Guterres Saúdskou Arábii jako zemi, která vede snahy o blokování klíčových výsledků na klimatickém summitu COP30. Deník cituje zdroje přítomné na setkání s vyjednavači Evropské unie.
Při samostatných bilaterálních jednáních Guterres opakovaně naznačil saúdskou blokovací taktiku a poznamenal, že jednání na COP30 by v důsledku mohla selhat. Jiní evropští představitelé také uvedli, že Saúdská Arábie letos vyjádřila své postoje důrazněji než na předchozích summitech. Jeden z vyjednavačů k tomu poznamenal, že "Arabská skupina silně tlačí na Brazilce [hostitele předsednictví COP]."
Mluvčí Guterrese, Stephane Dujarric, však uvedl, že interpretace schůzek za zavřenými dveřmi přítomnými účastníky je "nepřesná." "Byla zmíněna pozice Saúdské Arábie, která je všem dobře známa, ale nebyla nijak zvlášť vyzdvižena," řekl. Dujarric dodal, že Guterres na setkání s ministry EU poukázal také na odpor některých rozvinutých zemí k závazkům financování adaptace a odděleně se setkal i se Saúdskou Arábií. Saúdská Arábie má desítky let dlouhou historii blokování klimatických opatření.
Příští týden v Česku začne meteorologické léto a meteorologové už vidí až do prvního dne astronomického léta. Z aktuálního měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) tak vyplývá, jak bude v následujících dnech a týdnech.
Kyjev by se měl připravit na další ruský útok, jehož přípravy Moskva nijak netají. Naopak. Rusové vyzvali obyvatele ukrajinské metropole, včetně těch ze zahraničí, aby město opustili, případně se vyhýbali nebezpečným místům.
Policistům se občas dostanou na stůl případy, kterým se snad nechce ani věřit. Jihočeská policie momentálně pátrá po podvodníkovi, který se úspěšně vydával za slavného hollywoodského herce Johnnyho Deppa. Nebohou ženu tak připravil o desítky tisíc korun.
Slunečné dny jasně naznačují příchod sezóny letních brigád, avšak tuzemský trh práce už dávno nevypadá jako dřív. Brigáda dnes není jen vítaným přilepšením pro studenty, ale stále častěji slouží jako způsob dorovnání příjmů domácností.
Americký prezident Donald Trump čelí ve svém druhém funkčním období potížím spojeným s vedením války v Íránu, které ještě více umocnil jeho nedávný přešlap týkající se ekonomické situace obyvatel Spojených států. Trump se dlouhodobě chová, jako by disponoval neomezenou mocí, avšak tento přístup v poslední době naráží na realitu. Příkladem je jeho vyjádření z tohoto týdne, kdy prohlásil, že při snaze o vyřešení konfliktu s Íránem vůbec nebere v úvahu finanční situaci běžných Američanů.
Návštěvu amerického ministra zahraničí Marca Rubia v Indii zastínil incident na tiskové konferenci v Novém Dillí, kde byl šéf diplomacie dotázán na rasistické urážky vůči Indům ze strany některých kruhů ve Spojených státech. Indický novinář v dotazu nepřímo narážel na krok amerického prezidenta Donalda Trumpa, který na své sociální síti Truth Social sdílel příspěvek amerického podcastera označujícího Indii za „díru“ (hellhole). Tento krok již dříve indická vláda oficiálně odsoudila jako nevhodný a nevkusný.
Vzestup pravicového populismu a krajní pravice v Evropě, který se nedávno projevil i posílením pozic stran Reform UK v Británii nebo One Nation v Austrálii, vyvolává stále vážnější otázky ohledně budoucí podpory bránící se Ukrajiny. Poté, co se tito politici již prosadili v Itálii a nejnověji také v Rakousku, čekají klíčové volební testy dvě nejvlivnější země Evropské unie, tedy Německo a Francii. Právě tamní radikální formace přitom v minulosti projevovaly silné sympatie k autoritářskému režimu Vladimira Putina.
Plánovaná výstavba mrakodrapu Trump Tower v gruzínském hlavním městě Tbilisi vzbudila nové obavy z možného střetu zájmů. Budova má totiž vyrůst na pozemku, který v současnosti spoluvlastní syn miliardáře a neoficiálního lídra země Bidziny Ivanišviliho, na nějž Spojené státy v roce 2024 uvalily sankce. Samotný projekt mrakodrapu je společným podnikem místního konsorcia a americké společnosti Trump Organization, kterou v současnosti řídí prezidentovi synové Donald Trump Jr. a Eric Trump.
Válka mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem zásadně proměnila rovnováhu sil na Blízkém východě, aniž by však přinesla strategické rozuzlení pro kteréhokoli z aktérů. Podle odhadů Rozvojového programu OSN z dubna 2026 hrozí, že tento konflikt uvrhne do chudoby více než třicet milionů lidí ve 162 zemích světa. Globální ztráty tak daleko přesahují jakékoli politické zisky, které by mohla kterákoli z bojujících stran v tomto střetu získat.
Papež Lev XIV. ve svém prvním významném teologickém dokumentu pontifikátu varoval, že kontrola nad umělou inteligencí nesmí zůstat v rukou pouhé hrstky vyvolených. Zároveň upozornil na to, že tato nová technologie podněcuje globální konflikty a přispívá k jejich eskalaci. Hlava katolické církve proto představila soubor vlastních návrhů, které mají za cíl chránit výjimečnou lidskou velikost a důstojnost v době překotných technologických změn. Papež naléhavě požaduje, aby vojenské využití umělé inteligence podléhalo těm nejpřísnějším etickým omezením.
Tropické počasí má na začátku nového týdne ještě zesílit. Meteorologové proto vydali varování, v němž upozorňují na fakt, že úterní maxima mohou podle předpovědi dosáhnout až 33 °C. Vyplývá to z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Svět netrpělivě očekává, zda konečně dojde k uzavření mírové dohody mezi USA a Íránem. Americký prezident Donald Trump na to však nespěchá. Podle jeho slov bude případná dohoda dobrá a pořádná, napsal to na sociální síti.