Po velmi rušné noci, během níž byly petrostáty obviněny z blokování plánu pro harmonogram postupného utlumování fosilních paliv a velká skupina rozvinutých i rozvojových zemí označila zahrnutí takového harmonogramu za svou červenou linii, brazilský prezident konference COP30, André Corrêa do Lago, vystoupil s naléhavou výzvou ke spolupráci. Také občanská společnost obvinila bohaté státy, že neplní své závazky týkající se financování klimatických opatření v chudých zemích.
"Musíme zachovat tento [Pařížskou dohodu] režim v duchu spolupráce, ne v duchu toho, kdo vyhraje nebo kdo je ochoten prohrát," prohlásil Do Lago. "Víme totiž, že pokud ho neposílíme, prohrajeme všichni."
Svět je v současné době na cestě ke katastrofálnímu globálnímu oteplení o 2,6 °C a finanční prostředky na ochranu lidí před dopady klimatických změn jsou mizivé. Do Lago, který obvykle působí energicky, tentokrát vypadal unaveně. "Extrémní povětrnostní události nám říkají, že práce, kterou zde děláme, je naléhavá," řekl.
Jeden z jeho hlavních vzkazů se týkal funkčnosti Pařížské dohody, která podle něj dosáhla mnohem více, než tvrdí kritici. "Tento režim [vyvolal] akci nejen zemí, ale i občanů, komunit, podniků a technologií." Zdůraznil však, že tento režim musí být posílen.
Rozhodnutí na konferenci COP se přijímají konsenzem, což dává efektivní právo veta malým skupinám zemí, jako je Arabská skupina bohatá na fosilní paliva. Do Lago nicméně konsensus bránil: "Stejný konsensus, který tolik lidí rozčiluje – to je síla tohoto režimu," protože vysílá nejsilnější zprávy do světa.
Do Lago zdůraznil obrovské přínosy klimatických opatření. Řekl, že vytváříme novou ekonomiku, která nabízí úžasné příležitosti pro růst a pracovní místa. "Toto je a musí být pozitivní agenda. Nesmí to být agenda, která nás rozděluje." Jako výzvu však označil odchod USA za klimatického popírače Donalda Trumpa. Vyzval k tomu, aby se nynější rozpory nezdůrazňovaly v čase, který zbývá k dosažení dohody. Kvůli tomu je na dnešní ráno plánováno setkání ministrů všech zemí, aby se pokusili dohodu vyjednat.
Podle deníku Financial Times identifikoval generální tajemník OSN António Guterres Saúdskou Arábii jako zemi, která vede snahy o blokování klíčových výsledků na klimatickém summitu COP30. Deník cituje zdroje přítomné na setkání s vyjednavači Evropské unie.
Při samostatných bilaterálních jednáních Guterres opakovaně naznačil saúdskou blokovací taktiku a poznamenal, že jednání na COP30 by v důsledku mohla selhat. Jiní evropští představitelé také uvedli, že Saúdská Arábie letos vyjádřila své postoje důrazněji než na předchozích summitech. Jeden z vyjednavačů k tomu poznamenal, že "Arabská skupina silně tlačí na Brazilce [hostitele předsednictví COP]."
Mluvčí Guterrese, Stephane Dujarric, však uvedl, že interpretace schůzek za zavřenými dveřmi přítomnými účastníky je "nepřesná." "Byla zmíněna pozice Saúdské Arábie, která je všem dobře známa, ale nebyla nijak zvlášť vyzdvižena," řekl. Dujarric dodal, že Guterres na setkání s ministry EU poukázal také na odpor některých rozvinutých zemí k závazkům financování adaptace a odděleně se setkal i se Saúdskou Arábií. Saúdská Arábie má desítky let dlouhou historii blokování klimatických opatření.
Slovenský premiér Robert Fico vyzval k odstranění satirické sochy amerického prezidenta Donalda Trumpa z budovy Evropského parlamentu ve Štrasburku. Instalaci veřejně označil za jasný projev úpadku celé Evropské unie. Přestože slovenský předseda vlády podle svých slov nesouhlasí se všemi kroky amerického lídra, urážení partnerů na oficiální půdě považuje za hluboké selhání v chápání současné politické reality.
Pákistán oficiálně potvrdil přítomnost svých vojenských jednotek v Saúdské Arábii v reakci na stoupající napětí a sílící útoky jemenských povstalců Húthíů. Krok navazuje na nedávno uzavřenou obrannou pakt mezi Saúdskou Arábií, Tureckem a Pákistánem, jejímž cílem je společná obrana území před vnějšími hrozbami. Pákistánské síly již v saúdskoarabském království působí, ačkoliv přesné počty vojáků a jejich konkrétní kapacity zůstávají z bezpečnostních důvodů utajeny.
Ceny ropy na světových komoditních trzích zaznamenaly prudký skok, když se mezinárodní benchmark Brent během jediného dne vyšplhal o pět procent na hodnotu přesahující sto pět dolarů za barel. Za tímto dramatickým cenovým růstem stojí kombinace dvou závažných faktorů, kterými jsou eskalující geopolitické napětí na Blízkém východě a narušení těžebních kapacit v důsledku blížícího se hurikánu v Mexickém zálivu. Prudké zdražení energetických surovin okamžitě vyvolalo nervozitu mezi investory a spustilo vlnu výprodejů na globálních finančních trzích.
Ukrajinská vláda schválila částečné obnovení vývozu zemního plynu a zrušila tak zákaz, který platil od počátku plnohodnotné ruské invaze. Soukromí těžaři budou moci prodávat zahraničním odběratelům část své produkce z předchozího měsíce prostřednictvím specializovaných burzovních aukcí.
Spojené státy čelí sérii zásadních politických a právních událostí, které formují tamní domácí i zahraniční scénu. Federální soud ve Washingtonu zahájil klíčové jednání ve věci snahy prezidenta Donalda Trumpa odebrat tiskové akreditace redakcím stanic CNN, MS Now a serveru Politico. Současně se vyostřuje souboj o křesla v americkém Senátu, zatímco šéf americké diplomacie Marco Rubio během své cesty po Evropě varoval před nekontrolovanou eskalací konfliktu na Ukrajině a předzvěstí hluboké hospodářské krize v Íránu.
Britská policie v hrabství Thames Valley před soudem v Londýně přiznala, že domovní prohlídky v sídlech Andrewa Mountbatten-Windsora byly nezákonné. Vyšetřovatelé uznali, že soudu Old Bailey poskytli nesprávné podklady, na jejichž základě soudce prohlídky nemovitostí v Sandringhamu a sídla Royal Lodge ve Windsoru povolil. Právní zástupci bývalého prince napadli postup policejního ředitelství i ústředního trestního soudu prostřednictvím soudního přezkumu.
Indonéská vláda čelí hromadné žalobě za hrubou nedbalost při zvládání rozsáhlých lesních požárů, které zahalily velkou část jihovýchodní Asie do toxického dýmu. Žaloba, kterou podaly organizace domorodých obyvatel a občanské spolky v indonéské části ostrova Borneo, míří na deset vysoce postavených představitelů státu včetně prezidenta Prabowa Subianta a guvernéra provincie Západní Kalimantan. Obyvatelé regionu se potýkají s prudkým nárůstem dýchacích potíží, uzavíráním škol i výrazným omezením běžného života.
Ve věku sedmaosmdesáti let zemřela v nemocnici Španělka María del Carmen Abascalová, známa pod lidovým jménem Maricarmen, jejíž nedávné nedobrovolné vystěhování z madridského bytu vyvolalo masové protesty a hlubokou politickou krizi po celé zemi. Seniorka skonala v hospitalizaci jen několik týdnů poté, co ji policie na nosítkách vynosila z domova, v němž prožila více než sedmdesát let. Zpráva o jejím úmrtí okamžitě vyhrotila již tak napjatou atmosféru na španělské politické scéně i v ulicích hlavního města.
Hurikán Isaias, který se stal prvním hurikánem letošní atlantické sezóny, rychle zesílil v Mexickém zálivu a postupuje směrem k severnímu pobřeží Spojených států. Meteorologové varují před nebezpečnými příbojovými vlnami, ničivým větrem a přívalovými dešti. Zásah pevniny se očekává v pásu od pobřeží státu Mississippi až po západní část Floridy.
Jihokorejská vláda oznámila, že podnikne právní kroky, pokud se potvrdí, že zásilky paliva směřující z tamních přístavů do Ruska porušily vnitrostátní zákony. Reagovala tak na investigativní zjištění britského deníku The Guardian, podle něhož bylo během letních měsíců do ruských přístavů přepraveno přes 176 tisíc tun ropných produktů, zejména nafty. Soul v oficiálním prohlášení potvrdil, že případ prověřuje a v případě zjištění protiprávního jednání bude postupovat striktně podle platné legislativy.
Předvolební shromáždění amerického prezidenta Donalda Trumpa v texaském San Antoniu narušila série protestů a incidentů v hledišti. Prezident přicestoval do státu, aby podpořil republikánského kandidáta do Senátu Kena Paxtona v době, kdy se republikáni potýkají s nečekaně silným tlakem ze strany demokratů před nadcházejícími volbami v polovině prezidentského mandátu. Nejméně půltucet demonstrantů přerušil prezidentův projev, přičemž některé z nich musela z arény vyvést policie a v jednom případě došlo přímo mezi diváky k fyzickému napadení.
Obyvatelé Pásma Gazy čelí téměř každodenním izraelským úderům, přestože v enklávě platí příměří. Ačkoli dohoda přinesla zastavení masivního bombardování a umožnila zvýšení dodávek humanitární i zdravotnické pomoci, od jejího počátku zahynulo podle místního ministerstva zdravotnictví více než čtrnáct set lidí. Celkový počet obětí od vypuknutí konfliktu před třemi lety tak podle stejného zdroje přesáhl hranici sedmdesáti čtyř tisíc.