Americký expert na Rusko Thomas Graham navrhl jako řešení ukrajinské války strategii „konkurenční koexistence“, namísto politiky „zadržování“. Tento návrh je sice zajímavý, ale podle politologa Alexandra J. Motyla v konečném důsledku neúčinný. Tvrdí, že k tangu jsou potřeba dva, a ruský prezident Vladimir Putin dal jasně najevo, že nemá zájem o pouhý „konkurenční“ vztah se Západem.
Graham definuje politiku zadržování jako principielní podporu práva Ukrajiny usilovat o členství v NATO, bez jakýchkoliv omezení bezpečnostní spolupráce a vojenských kapacit Kyjeva, s výjimkou nešíření jaderných zbraní. Zadržování by také trvalo na územní celistvosti Ukrajiny v rámci jejích mezinárodně uznaných hranic z roku 1991. Tato politika by odmítala jakékoliv politické urovnání, které by legitimizovalo ruské zisky od roku 2014.
Ačkoliv je zadržování morálně uspokojivé, Graham poukazuje na jeho problematické aspekty. Odmítnutím jakéhokoliv řešení, které by Rusku umožnilo „zachovat si tvář“ nebo získat bezpečnostní záruky, hrozí politika zadržování prodloužením války. Mohla by rovněž upevnit dynamiku nové studené války, destabilizovat Evropu a uvalit zničující dlouhodobé náklady na Ukrajinu, kterou se snaží chránit.
Grahamova argumentace má svou logiku, ale opírá se o předpoklad, že Rusko je „trvalý rival“, jehož strategické myšlení a domácí systém Západ nemůže změnit. Bohužel, Vladimir Putin a jeho Rusko jsou podle Motyla neoblomnými protivníky, nebo spíše nepřáteli, jejichž geopolitické ambice jsou netolerovatelné. Putin a jeho okolí se považují za nesmiřitelné nepřátele Západu a jejich stát má podle jejich pohledu neomezené hranice.
Strategie konkurenční koexistence, kterou Graham navrhuje jako řešení, by naléhala na Ukrajinu, aby přijala postoj ozbrojené neutrality. To by zajistilo její suverenitu a zároveň by řešilo bezpečnostní obavy Ruska. Taková dohoda je ale pro Putina a jeho režim zcela nepřijatelná.
Opakovaně transparentně sdělili, že Ukrajina musí být demilitarizována, její „neonacistické“ elity zničeny, obyvatelstvo poruštěno a identita vymazána, přičemž její území má být přeměněno na ruskou provincii. Ničemu menšímu než zničení ukrajinského státu a národa se neuspokojí.
Z tohoto důvodu je strategie konkurenční koexistence neprůchodná. Ukrajina by sice mohla mnohé z Grahamových návrhů přijmout, ale hlavním problémem zůstává Putin a jeho Rusko. Pro ně by přijetí jakékoliv podobné dohody znamenalo politickou sebevraždu. Dokud zůstává Putin u moci, musí být on a jeho režim považováni za neoblomné nepřátele s imperialistickými ambicemi, kterými se sami nazývají.
Nejlepší naděje na méně nepřátelské Rusko se tak pravděpodobně skrývá v mocenském boji, který jistě nastane po Putinově pádu. Nelze sice předpovědět, zda zvítězí zastánci tvrdé či umírněné linie, ale je jisté, že jejich pozornost bude zaměřena na Kreml, nikoli na válku.
Také je pravděpodobné, že mnohé z národů Ruské federace využijí probíhající nestability a pokusí se maximálně se distancovat od Moskvy. Motyl uzavírá s tím, že Putinovo odmítnutí „tančit tango konkurenční koexistence“ by mohlo nakonec prokázat, že výchozí předpoklady politiky zadržování byly správné.
Ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) se zúčastnil mimořádného videokonferenčního jednání ministrů vnitra členských států Evropské unie svolaného v reakci na migrační situaci ve španělské exklávě Ceuta. Hlavním tématem byl aktuální vývoj, přijatá opatření i další postup při ochraně vnějších hranic Evropské unie.
Smrtelně nebezpečná ebola v Demokratické republice Kongo stále není pod kontrolou. Šéf Světové zdravotnické organizace WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus se o tom v africké zemi osobně přesvědčil.
Příjemné letní počasí bude v Česku panovat jen krátce. Zítra a pozítří se teploty vrátí na normální hodnoty, ale již v neděli má být opět výrazně přes 30 stupňů. Upozornil na to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Pražská policie se pochlubila objasněním takzvaného pomníčku. Kriminalisté z hlavního města totiž dopadli podezřelého z vraždy, která se stala před patnácti lety. Zásadní roli sehrály stopy DNA. Pro muže si došla zásahová jednotka.
Ukrajinci po ničivém ruském útoku na Kyjev alespoň částečně vrátili úder. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se pochlubil nejnovějšími úspěchy vojáků, jimž se podařilo zasáhnout dvě ropné rafinérie v hloubi Ruska. Další úspěšná operace byla provedena v Černém moři.
Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) prohlásil, že prezident Petr Pavel zneužil letošní summit NATO v rámci kampaně za znovuzvolení. Šéf diplomacie naznačil, že jeho přáním je, aby na příštím aliančním jednání už Pavel nereprezentoval Českou republiku.
Bývalému princi Andrewovi mohou po nástupu nového britského premiéra Andyho Burnhama do Downing Street hrozit další problémy. Burnham by totiž podle zástupkyně obětí sexuálního násilí mohl souhlasit s veřejným vyšetřováním aktivit amerického finančníka Jeffreyho Epsteina ve Velké Británii.
Tropické počasí bude v následujících hodinách trápit především jižní Moravu. Vyplývá to z aktuální výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Meteorologové zároveň avizují, že již o víkendu by se horké počasí mělo vrátit i na další místa v republice.
Hrozil další atentát na amerického prezidenta Donalda Trumpa? To zřejmě ukáže až vyšetřování aktuálního incidentu. V Kalifornii totiž zatkli ozbrojeného muže, jenž byl spatřen u golfového hřiště ve vlastnictví šéfa Bílého domu krátce před jeho návštěvou Los Angeles. O incidentu informovala britská stanice BBC.
Evropa vstupuje do rozhodující fáze přípravy na topnou sezonu s nezvykle nízkými zásobami zemního plynu. Zásobníky v celé Evropské unii jsou nyní naplněny zhruba z 58 procent, zatímco ve stejném období loňského roku byly přibližně o dvanáct procentních bodů plnější. Naplněnost z 58 procent je pro tuto část roku nejnižší za celé období minimálně od roku 2009, vyplývá z dat agentury Bloomberg.
Současný prezident Petr Pavel umí české občany všemožně překvapit. Nedávno to dokázal, když se představil jako fotograf na závodech Formule 1 v Maďarsku. Nyní se v té souvislosti dokonce stal členem Klubu sportovních novinářů České republiky (KSN).
Šéf Bílého domu Donald Trump vyvíjí tlak na Írán, aby došlo k uzavření dohody. Činí tak už tradičním způsobem, kdy Teheránu hrozí vojenským úderem v případě, že nedojde k otevření Hormuzského průlivu.