Americký expert na Rusko Thomas Graham navrhl jako řešení ukrajinské války strategii „konkurenční koexistence“, namísto politiky „zadržování“. Tento návrh je sice zajímavý, ale podle politologa Alexandra J. Motyla v konečném důsledku neúčinný. Tvrdí, že k tangu jsou potřeba dva, a ruský prezident Vladimir Putin dal jasně najevo, že nemá zájem o pouhý „konkurenční“ vztah se Západem.
Graham definuje politiku zadržování jako principielní podporu práva Ukrajiny usilovat o členství v NATO, bez jakýchkoliv omezení bezpečnostní spolupráce a vojenských kapacit Kyjeva, s výjimkou nešíření jaderných zbraní. Zadržování by také trvalo na územní celistvosti Ukrajiny v rámci jejích mezinárodně uznaných hranic z roku 1991. Tato politika by odmítala jakékoliv politické urovnání, které by legitimizovalo ruské zisky od roku 2014.
Ačkoliv je zadržování morálně uspokojivé, Graham poukazuje na jeho problematické aspekty. Odmítnutím jakéhokoliv řešení, které by Rusku umožnilo „zachovat si tvář“ nebo získat bezpečnostní záruky, hrozí politika zadržování prodloužením války. Mohla by rovněž upevnit dynamiku nové studené války, destabilizovat Evropu a uvalit zničující dlouhodobé náklady na Ukrajinu, kterou se snaží chránit.
Grahamova argumentace má svou logiku, ale opírá se o předpoklad, že Rusko je „trvalý rival“, jehož strategické myšlení a domácí systém Západ nemůže změnit. Bohužel, Vladimir Putin a jeho Rusko jsou podle Motyla neoblomnými protivníky, nebo spíše nepřáteli, jejichž geopolitické ambice jsou netolerovatelné. Putin a jeho okolí se považují za nesmiřitelné nepřátele Západu a jejich stát má podle jejich pohledu neomezené hranice.
Strategie konkurenční koexistence, kterou Graham navrhuje jako řešení, by naléhala na Ukrajinu, aby přijala postoj ozbrojené neutrality. To by zajistilo její suverenitu a zároveň by řešilo bezpečnostní obavy Ruska. Taková dohoda je ale pro Putina a jeho režim zcela nepřijatelná.
Opakovaně transparentně sdělili, že Ukrajina musí být demilitarizována, její „neonacistické“ elity zničeny, obyvatelstvo poruštěno a identita vymazána, přičemž její území má být přeměněno na ruskou provincii. Ničemu menšímu než zničení ukrajinského státu a národa se neuspokojí.
Z tohoto důvodu je strategie konkurenční koexistence neprůchodná. Ukrajina by sice mohla mnohé z Grahamových návrhů přijmout, ale hlavním problémem zůstává Putin a jeho Rusko. Pro ně by přijetí jakékoliv podobné dohody znamenalo politickou sebevraždu. Dokud zůstává Putin u moci, musí být on a jeho režim považováni za neoblomné nepřátele s imperialistickými ambicemi, kterými se sami nazývají.
Nejlepší naděje na méně nepřátelské Rusko se tak pravděpodobně skrývá v mocenském boji, který jistě nastane po Putinově pádu. Nelze sice předpovědět, zda zvítězí zastánci tvrdé či umírněné linie, ale je jisté, že jejich pozornost bude zaměřena na Kreml, nikoli na válku.
Také je pravděpodobné, že mnohé z národů Ruské federace využijí probíhající nestability a pokusí se maximálně se distancovat od Moskvy. Motyl uzavírá s tím, že Putinovo odmítnutí „tančit tango konkurenční koexistence“ by mohlo nakonec prokázat, že výchozí předpoklady politiky zadržování byly správné.
Americký prezident Donald Trump odstranil ze své sociální sítě Truth Social video, které obsahovalo rasistický záběr zobrazující manžele Obamovy jako lidoopy. Tento incident, jenž se odehrál v prvním únorovém týdnu roku 2026, vyvolal vlnu kritiky napříč americkou politickou scénou.
Snaha Donalda Trumpa o získání Grónska, která se kdysi zdála být jen výstředním nápadem, se v roce 2026 stala ústředním bodem americké zahraniční politiky a vyvolala jednu z největších diplomatických krizí posledních let. Kořeny této posedlosti sahají do začátku roku 2018, kdy Trump v Situation Room obdržel zpravodajský brífink o rostoucí aktivitě ruských ponorek a čínských plavidel v Arktidě. Právě tehdy se zrodila jeho myšlenka, že USA potřebují v severním Atlantiku trvalejší a silnější základnu.
Dánská premiérka Mette Frederiksenová vystoupila na pařížské univerzitě Sciences Po s varováním, že dosavadní globální pořádek definitivně skončil a k původnímu stavu se již nevrátí. Zdůraznila nezbytnost spojenectví Evropy a USA tváří v tvář ruským hrozbám, ačkoliv transatlantické vztahy v posledních týdnech citelně ochladly. Podle dánské předsedkyně vlády Rusko o mír s Evropou nestojí, což vyžaduje jednotnou a nekompromisní reakci celého Západu.
Po dvou letech války přineslo příměří z 10. října do Pásma Gazy nejistý klid, ačkoliv izraelské údery zcela neustaly. Pro osmačtyřicetiletou Hebu je přežití uplynulých let zázrakem, přesto se stále potýká s úzkostí a pocitem ohrožení. Podle ní není nic zaručeno a válka se může kdykoliv vrátit, přičemž humanitární pomoc do enklávy proudí jen ve velmi omezeném množství.
Útok na generálporučíka Vladimira Alexejeva na první pohled nevykazuje znaky typické operace ukrajinských tajných služeb. Přestože Kyjev takovou akci nepochybně schvaluje, k odpovědnosti se dosud nepřihlásil, což je u podobných incidentů neobvyklé. Dosavadní atentáty v Moskvě totiž probíhaly podle zcela jiného scénáře, upozornil Sky News.
Jednání mezi Spojenými státy a Íránem v ománském Maskatu byla prozatím ukončena. Mluvčí íránského ministerstva zahraničí v pátek uvedl, že rozhovory dospěly ke svému závěru, aniž by však upřesnil, kdy nebo zda budou v nejbližší době pokračovat. Krátce před tímto oznámením vydalo americké virtuální velvyslanectví v Íránu naléhavé bezpečnostní varování, v němž vyzvalo občany USA, aby zemi okamžitě opustili.
Nová strategická simulace, kterou v prosinci společně provedli bývalí představitelé NATO, němečtí bývalí činitelé a deník Die Welt, přišla s varovným závěrem pro bezpečnost Evropy. Podle výsledků těchto „válečných her“ by Kreml mohl dosáhnout většiny svých vojenských cílů v Pobaltí během pouhých několika dní. Scénář, zasazený do října 2026, ukázal, že k ovládnutí klíčových oblastí by Rusku stačila relativně malá síla o počtu 15 000 vojáků, pokud by dokázalo využít politické nerozhodnosti Západu.
V Miláně vypukly protesty proti přítomnosti agentů amerického imigračního úřadu ICE, kteří se mají podílet na zajištění bezpečnosti během právě začínajících zimních olympijských her. Stovky demonstrantů, převážně studentů, se sešly na náměstí Piazzale Leonardo da Vinci před budovou Polytechniky. Účastníci nesli transparenty s nápisy jako „ICE pryč“ a kritizovali amerického viceprezidenta JD Vance i ministra zahraničí Marca Rubia, kteří do města dorazili na zahajovací ceremoniál.
Až se v pátek večer bude konat v rámci slavnostního zahájení tradiční defilé všech olympioniků, českou výpravu na slavném milánském stadionu San Siro povede s českou vlajkou v rukách hokejista David Pastrňák. Biatlonistka Lucie Charvátová pak bude vlajkonoškou na dálku ve druhém dějišti letošních Her v Cortině d'Ampezzo. Oba byli vlajkonoši české výpravy zvoleni ostatními českými olympioniky.
Televizní diváci se na prahu nadcházejícího víkendu mají na co těšit. Karel Šíp totiž přivítá ve Všechnopárty, se kterou ji pojí dlouholeté přátelství. Jde navíc o jednu z největších legend českého šoubyznysu.
V Moskvě došlo v pátek ráno k útoku na vysoce postaveného generála ruské armády. Generálporučík Vladimir Aleksejev byl několikrát postřelen v obytném domě na severozápadním okraji ruské metropole. Ihned po incidentu byl převezen do nemocnice, kde bojuje o život.
V íránském městě Rašt se v noci na 8. ledna 2026 odehrály scény, které očití svědci popisují jako skutečné peklo na zemi. Zatímco se země kvůli vládnímu vypnutí internetu a veškerého spojení ocitla v naprosté informační tmě, v ulicích se odehrával masakr, jehož detaily vyplouvají na povrch až nyní. Podle svědectví, která shromáždil deník The Guardian, se historický Velký bazar v Raštu stal pastí pro tisíce lidí, kteří se ocitli mezi plameny a hlavněmi zbraní bezpečnostních složek.