Americký expert na Rusko Thomas Graham navrhl jako řešení ukrajinské války strategii „konkurenční koexistence“, namísto politiky „zadržování“. Tento návrh je sice zajímavý, ale podle politologa Alexandra J. Motyla v konečném důsledku neúčinný. Tvrdí, že k tangu jsou potřeba dva, a ruský prezident Vladimir Putin dal jasně najevo, že nemá zájem o pouhý „konkurenční“ vztah se Západem.
Graham definuje politiku zadržování jako principielní podporu práva Ukrajiny usilovat o členství v NATO, bez jakýchkoliv omezení bezpečnostní spolupráce a vojenských kapacit Kyjeva, s výjimkou nešíření jaderných zbraní. Zadržování by také trvalo na územní celistvosti Ukrajiny v rámci jejích mezinárodně uznaných hranic z roku 1991. Tato politika by odmítala jakékoliv politické urovnání, které by legitimizovalo ruské zisky od roku 2014.
Ačkoliv je zadržování morálně uspokojivé, Graham poukazuje na jeho problematické aspekty. Odmítnutím jakéhokoliv řešení, které by Rusku umožnilo „zachovat si tvář“ nebo získat bezpečnostní záruky, hrozí politika zadržování prodloužením války. Mohla by rovněž upevnit dynamiku nové studené války, destabilizovat Evropu a uvalit zničující dlouhodobé náklady na Ukrajinu, kterou se snaží chránit.
Grahamova argumentace má svou logiku, ale opírá se o předpoklad, že Rusko je „trvalý rival“, jehož strategické myšlení a domácí systém Západ nemůže změnit. Bohužel, Vladimir Putin a jeho Rusko jsou podle Motyla neoblomnými protivníky, nebo spíše nepřáteli, jejichž geopolitické ambice jsou netolerovatelné. Putin a jeho okolí se považují za nesmiřitelné nepřátele Západu a jejich stát má podle jejich pohledu neomezené hranice.
Strategie konkurenční koexistence, kterou Graham navrhuje jako řešení, by naléhala na Ukrajinu, aby přijala postoj ozbrojené neutrality. To by zajistilo její suverenitu a zároveň by řešilo bezpečnostní obavy Ruska. Taková dohoda je ale pro Putina a jeho režim zcela nepřijatelná.
Opakovaně transparentně sdělili, že Ukrajina musí být demilitarizována, její „neonacistické“ elity zničeny, obyvatelstvo poruštěno a identita vymazána, přičemž její území má být přeměněno na ruskou provincii. Ničemu menšímu než zničení ukrajinského státu a národa se neuspokojí.
Z tohoto důvodu je strategie konkurenční koexistence neprůchodná. Ukrajina by sice mohla mnohé z Grahamových návrhů přijmout, ale hlavním problémem zůstává Putin a jeho Rusko. Pro ně by přijetí jakékoliv podobné dohody znamenalo politickou sebevraždu. Dokud zůstává Putin u moci, musí být on a jeho režim považováni za neoblomné nepřátele s imperialistickými ambicemi, kterými se sami nazývají.
Nejlepší naděje na méně nepřátelské Rusko se tak pravděpodobně skrývá v mocenském boji, který jistě nastane po Putinově pádu. Nelze sice předpovědět, zda zvítězí zastánci tvrdé či umírněné linie, ale je jisté, že jejich pozornost bude zaměřena na Kreml, nikoli na válku.
Také je pravděpodobné, že mnohé z národů Ruské federace využijí probíhající nestability a pokusí se maximálně se distancovat od Moskvy. Motyl uzavírá s tím, že Putinovo odmítnutí „tančit tango konkurenční koexistence“ by mohlo nakonec prokázat, že výchozí předpoklady politiky zadržování byly správné.
Prezident míru je zpět, prohlásil Donald Trump, který předsedal podpisu dohody, která měla ukončit „jeden z nejdéle trvajících konfliktů na světě“ mezi Rwandou a Demokratickou republikou Kongo. A to navzdory tomu, že ve stejné době hrozil bombardováním Venezuely a čelil obviněním z možného válečného zločinu v souvislosti s útoky americké armády na údajné lodě s drogami v Pacifiku, připomíná CNN.
Americký expert na Rusko Thomas Graham navrhl jako řešení ukrajinské války strategii „konkurenční koexistence“, namísto politiky „zadržování“. Tento návrh je sice zajímavý, ale podle politologa Alexandra J. Motyla v konečném důsledku neúčinný. Tvrdí, že k tangu jsou potřeba dva, a ruský prezident Vladimir Putin dal jasně najevo, že nemá zájem o pouhý „konkurenční“ vztah se Západem.
Americké Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) pod nátlakem americké vlády revidovalo své dlouhodobé stanovisko k otázce očkování a autismu. Původní směrnice CDC jasně a správně uváděla, že dostupné důkazy neprokazují žádnou souvislost mezi vakcínami a rozvojem autismu. Nová verze prosazená vládou však tvrdí, že „studie podporující spojitost mezi vakcínami a autismem byly zdravotnickými úřady ignorovány“. Dále uvádí, že tvrzení „vakcíny nezpůsobují autismus“ není založeno na důkazech, protože studie nevyloučily možnost, že vakcíny podávané kojencům autismus způsobují.
Ghadir al-Adhamová sdílí stan se svým manželem a šesti dětmi v Gaze, kam neustále prosakuje voda. Její rodina je stále vysídlená po válce a čeká na zahájení rekonstrukce. Řekla BBC, že žijí v ponížení a touží po karavanech, po obnově svých domovů. Prosí o beton, který by je udržel v teple, a každý den pláče kvůli svým dětem.
Čtrnáctiletá roztleskávačka Lucy Brooksová na chvíli ztratila některé přátele na Snapchatu, když ve středu vstoupil v platnost australský zákaz sociálních sítí pro osoby mladší šestnácti let. Během čtyřiadvaceti hodin ale byli všichni zpět. Mnozí si založili nové účty, přičemž někteří použili tváře rodičů nebo starších kamarádů, kteří jim ochotně pomohli obejít technologii detekce věku.
Donald Trump zvyšuje tlak na venezuelského prezidenta Nicoláse Madura, rozšiřuje sankce a hrozí útoky na pozemní cíle ve Venezuele. Prezident Maduro v reakci obvinil amerického prezidenta ze zahájení nové „éry kriminálního námořního pirátství“ v Karibiku. Spojené státy ve čtvrtek uvalily omezení na tři synovce Cilii Flores, manželky Madura, a také na šest supertankerů na ropu a lodní společnosti s nimi spojené.
Slavnou rodinu Slováčkových čekají zřejmě ty nejsmutnější Vánoce. Poprvé se totiž sejdou u stromečku s vědomím, že nadaná herečka a zpěvačka Anna Slováčková už není mezi námi. Alespoň zbytek rodiny by měl být pohromadě.
Premiér Andrej Babiš (ANO) přiznal, že tlačil na poslance Filipa Turka (Motoristé), aby se zúčastnil pondělního rozhovoru s prezidentem Petrem Pavlem. Turek se z jednání ze zdravotních důvodů omluvil, jistě tak nebude v pondělí jmenován členem vlády. Pavel má navíc k jeho osobě dlouhodobé a trvající výhrady.
V pátek, tedy na den přesně týden po jeho odchodu, se Česko rozloučí s Patrikem Hezuckým. Osudným se mu stalo nádorové onemocnění, se kterou se moderátor snažil do poslední chvíle bojovat. Naděje prý existovala ještě několik dní před jeho úmrtím.
Po nadcházejícím víkendu už začne předvánoční týden. S návratem zimy, která je alespoň v očích meteorologů již v plném proudu, ale nepočítejte. Do Česka bude i nadále proudit teplý vzduch, přes den má být nad nulou. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Vědci informovali, že klimatická krize významně zesílila smrtící bouře, které v Asii usmrtily přes 1 750 lidí. Tyto změny přispěly k intenzivnějším lijákům a horším záplavám. Monsunové deště sice často přinášejí povodně, avšak vědci zdůrazňují, že rozsah těchto událostí „nebyl normální.“
Austrálie zavedla bezprecedentní zákaz přístupu dětí do 16 let na hlavní sociální sítě a zasáhla tak stovky tisíc účtů. Cílem je omezit kyberšikanu, rizikový obsah a návykové chování, které digitální platformy u mladistvých prokazatelně posilují. Současný internet skutečně není vhodným místem pro děti. Nejsou to totiž jen sociální sítě, co může vážně narušit bezpečí či dokonce zdravý vývoj dítěte.