Americký expert na Rusko Thomas Graham navrhl jako řešení ukrajinské války strategii „konkurenční koexistence“, namísto politiky „zadržování“. Tento návrh je sice zajímavý, ale podle politologa Alexandra J. Motyla v konečném důsledku neúčinný. Tvrdí, že k tangu jsou potřeba dva, a ruský prezident Vladimir Putin dal jasně najevo, že nemá zájem o pouhý „konkurenční“ vztah se Západem.
Graham definuje politiku zadržování jako principielní podporu práva Ukrajiny usilovat o členství v NATO, bez jakýchkoliv omezení bezpečnostní spolupráce a vojenských kapacit Kyjeva, s výjimkou nešíření jaderných zbraní. Zadržování by také trvalo na územní celistvosti Ukrajiny v rámci jejích mezinárodně uznaných hranic z roku 1991. Tato politika by odmítala jakékoliv politické urovnání, které by legitimizovalo ruské zisky od roku 2014.
Ačkoliv je zadržování morálně uspokojivé, Graham poukazuje na jeho problematické aspekty. Odmítnutím jakéhokoliv řešení, které by Rusku umožnilo „zachovat si tvář“ nebo získat bezpečnostní záruky, hrozí politika zadržování prodloužením války. Mohla by rovněž upevnit dynamiku nové studené války, destabilizovat Evropu a uvalit zničující dlouhodobé náklady na Ukrajinu, kterou se snaží chránit.
Grahamova argumentace má svou logiku, ale opírá se o předpoklad, že Rusko je „trvalý rival“, jehož strategické myšlení a domácí systém Západ nemůže změnit. Bohužel, Vladimir Putin a jeho Rusko jsou podle Motyla neoblomnými protivníky, nebo spíše nepřáteli, jejichž geopolitické ambice jsou netolerovatelné. Putin a jeho okolí se považují za nesmiřitelné nepřátele Západu a jejich stát má podle jejich pohledu neomezené hranice.
Strategie konkurenční koexistence, kterou Graham navrhuje jako řešení, by naléhala na Ukrajinu, aby přijala postoj ozbrojené neutrality. To by zajistilo její suverenitu a zároveň by řešilo bezpečnostní obavy Ruska. Taková dohoda je ale pro Putina a jeho režim zcela nepřijatelná.
Opakovaně transparentně sdělili, že Ukrajina musí být demilitarizována, její „neonacistické“ elity zničeny, obyvatelstvo poruštěno a identita vymazána, přičemž její území má být přeměněno na ruskou provincii. Ničemu menšímu než zničení ukrajinského státu a národa se neuspokojí.
Z tohoto důvodu je strategie konkurenční koexistence neprůchodná. Ukrajina by sice mohla mnohé z Grahamových návrhů přijmout, ale hlavním problémem zůstává Putin a jeho Rusko. Pro ně by přijetí jakékoliv podobné dohody znamenalo politickou sebevraždu. Dokud zůstává Putin u moci, musí být on a jeho režim považováni za neoblomné nepřátele s imperialistickými ambicemi, kterými se sami nazývají.
Nejlepší naděje na méně nepřátelské Rusko se tak pravděpodobně skrývá v mocenském boji, který jistě nastane po Putinově pádu. Nelze sice předpovědět, zda zvítězí zastánci tvrdé či umírněné linie, ale je jisté, že jejich pozornost bude zaměřena na Kreml, nikoli na válku.
Také je pravděpodobné, že mnohé z národů Ruské federace využijí probíhající nestability a pokusí se maximálně se distancovat od Moskvy. Motyl uzavírá s tím, že Putinovo odmítnutí „tančit tango konkurenční koexistence“ by mohlo nakonec prokázat, že výchozí předpoklady politiky zadržování byly správné.
Americký prezident Donald Trump vyzval Ukrajinu, aby přestala útočit na ruské ropné rafinérie kvůli celosvětovému růstu cen motorové nafty. Své prohlášení učinil během dvoudenní návštěvy Irska, kde navštívil své golfové hřiště v hrabství Clare. Šéf Bílého domu odmítl tvrzení, že by za prudkým nárůstem cen paliv stála válka, kterou jeho administrativa vede proti Íránu. Podle jeho slov je hlavním důvodem nynějšího nedostatku nafty právě ukrajinská strategie zaměřená na ruskou energetiku.
Až polovina francouzských voličů vyjadřuje v průzkumech k nadcházejícím prezidentským volbám podporu kandidátům s vyhraněnými postoji vůči Severoatlantické alianci. Omezení účasti Francie v aliančních strukturách by přitom představovalo zásadní zásah do evropské bezpečnostní architektury.
Premiér Andrej Babiš (ANO) navštívil v sobotu Dny NATO, kde se zúčastnil představení čtveřice baterií protiletadlového systému Spyder a navštívil stánky bezpečnostních složek a společností obranného průmyslu. Akce se zúčastnili také místopředseda vlády a ministr obrany Jaromír Zůna, 1. místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček, ministr vnitra Lubomír Metnar a ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka.
Příští týden začne astronomický podzim, takže mnoho lidí začne o to více doufat, že se ještě dočkáme babího léta. Podle meteorologů Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) je to pravděpodobné.
Íránští představitelé pokračují ve vyjádřeních, která se v Bílém domě nebudou líbit. Írán konkrétně nadále nechce ztratit kontrolu nad klíčovým Hormuzským průlivem. Teherán podle předsedy parlamentu Mohammada Bághera Ghálíbáfa neotevře klíčovou námořní cestu dříve, než Washington přistoupí na jeho podmínky.
Válka slov mezi britskou královskou rodinou a bratrem princezny Diany může dále nabírat na intenzitě. Charles Spencer si trvá na tom, že slova, která měl pronést princ Charles po smrti bývalé manželky, opravdu zazněla.
Evropa je impotentní, tvrdí premiér Andrej Babiš (ANO) v souvislosti s nadále pokračující válkou na Ukrajině. Evropští lídři podle Babiše nechtějí jednat o míru a mluví jen o válce. Předseda vlády také reagoval na kritiku výše českých obranných výdajů.
Rusko i Ukrajina hlásí mrtvé během vzájemných víkendových útoků. Ukrajinské drony ve velkém počtu zaútočily na Moskvu, ruské bezpilotní stroje zabíjely v okolí Kyjeva i dalších oblastech. O útocích informovala britská stanice BBC.
Od našich východních sousedů míří do světa slova, která se spojencům Bratislavy nemohou líbit. Slovensko se podle premiéra Roberta Fica nenechá vtáhnout do případné války s Ruskem. Fico prohlásil, že zodpovědnost za eskalaci s Moskvou musí případně převzít ten, kdo ji způsobí.
Německo se chystá zavést cenový strop na pohonné hmoty, který může být svým principem překvapivě podobný regulaci, již letos na jaře uplatňovalo Česko. Nešlo by tedy o „maďarský“ model, kdy stát politicky určí pevnou cenu litru benzínu či nafty bez ohledu na aktuální náklady.
Kam na houby? To už není tak zapeklitá otázka jako před několika týdny, protože podmínky se konečně zlepšily a rovnou výrazně. Přibývá nicméně i případů, kdy policisté musí pátrat v lesích po ztracených lidech. Policie se tak rozhodla připomenout několik základních pravidel a zásad.
Z Ruska přicházejí první ostré reakce na nové americké sankce. Velmi ostrý slovník použil exprezident Dmitrij Medveděv. Americké politiky po podpisu zákona prezidentem Donaldem Trumpem nařkl z rusofobie.