Americký prezident Donald Trump oznámil, že Spojené státy se v úterý v katarském Dauhá sejdou k diplomatickým jednáním s Íránem. Oznámení přichází poté, co Washington potvrdil ochotu obou stran prozatím ustoupit od další vojenské konfrontace a pokračovat v rozhovorech i po uplynulých víkendových úderech.
Hlavní íránský vyjednavač Kazem Gharibábádí sice předtím novinářům sdělil, že na tento týden nejsou plánovány žádné schůzky technických pracovních skupin, vysoce postavený americký činitel však potvrdil, že technické rozhovory ohledně memoranda o porozumění pokračují podle plánu. Oficiální postoj Teheránu k úternímu setkání zůstává nejasný, přičemž Írán v rámci finální dohody s USA nadále požaduje úplné stažení izraelských sil z Libanonu, kde o víkendu i přes nedávnou dohodu pokračovaly střety mezi Izraelem a hnutím Hizballáh.
Lodní doprava v Hormuzském průlivu se po víkendové eskalaci propadla a nadále dosahuje pouze zlomku úrovně z období před vypuknutím války. Trasa je v současnosti fakticky rozdělena na několik koridorů, přičemž Írán trvá na tom, že plavidla musí využívat výhradně jím určenou trasu, a na lodě v jiných koridorech neváhá útočit.
Íránský ministr zahraničí zopakoval, že vodní cesta zůstane pod výhradní správou Teheránu, což potvrdily i víkendové střety, kdy Írán pokračoval v obraně kontroly nad průlivem i za cenu rizika poškození vlastní infrastruktury po odvetných úderech americké armády. Podle námořních expertů sice doprava v alternativních trasách ustala, provoz v íránském koridoru však zůstává stabilní a návrat ke klidu ukazuje, že obě strany sice vykazují ochotu k vojenské odvetě, ale zároveň se snaží uchovat diplomatický kanál.
Na diplomatickém poli zároveň došlo k významnému posunu v regionálních vztazích, když v Dubaji přistálo komerční letadlo íránské společnosti Sepehran Airlines. Šlo o vůbec první přímý komerční let mezi Íránem a Spojenými arabskými emiráty od začátku války před čtyřmi měsíci. Spojené arabské emiráty, které jsou blízkým spojencem USA a mají silné vazby na Izrael, přitom během konfliktu čelily masivním íránským útokům zahrnujícím bezmála dva tisíce raket a dronů cílících na vojenské, energetické i civilní objekty.
Vztahy mezi oběma zeměmi zůstávaly napjaté i po dubnovém příměří, přičemž Emiráty výrazně omezily hospodářské i kulturní vazby se svým dřívějším velkým obchodním partnerem. První známkou obnovení komunikace se stal až nedávný telefonický rozhovor mezi íránským ministrem zahraničí Abbásem Arákčím a jeho emirátským protějškem šejchem Abdalláhem bin Zajdem.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval evropské země podporující Ukrajinu k urychlenému rozhodnutí o tom, kdo je bude zastupovat v připravovaných mírových rozhovorech s Ruskem. Během svého úterního pobytu v Dánsku uvedl, že by celá široká koalice včetně institucí Evropské unie a států mimo unii, jako je Norsko či Velká Británie, měla ideálně pověřit jediného hlavního vyjednavače.
Ruská armáda masivně nasazuje do útoků na Ukrajinu vylepšenou verzi proudového bezpilotního prostředku nazývanou Geran-5 K-5K, která svou povahou a schopnostmi funguje jako levná malá řízená střela. Podle zjištění ukrajinské vojenské zpravodajské služby HUR obsahuje tato zbraň nejméně devadesát tři sankcionovaných komponentů pocházejících ze Spojených států a Číny.
Američtí vyjednavači se ve čtvrtek chystají odcestovat do Moskvy, kde budou po dvoudenních jednáních v Abú Zabí usilovat o souhlas ruského prezidenta Vladimira Putina s účastí evropských představitelů na budoucích mírových rozhovorech o Ukrajině. Zástupci Spojených států hodlají ruskou hlavu státu požádat o požehnání pro zapojení Evropy a zároveň potvrdit dohodu o dosud největší výměně zajatců od začátku konfliktu.
Tříiačtyřicetiletá učitelka Gill žijící v Londýně prožila během rekordně horkého léta v roce 2026 dramatické chvíle ohrožení zdraví. V důsledku extrémních veder a dusna v nevětrané školní třídě utrpěla vážné zdravotní potíže. Její příběh poukazuje na závažné dopady, které globální klimatická krize přináší do každodenního života obyvatel britské metropole.
Klimatický summit COP31 v turecké Antalyi přinesl celou řadu ostrých vystoupení a varování ze strany světových lídrů, kteří se shodují na tom, že dosavadní snahy mezinárodního společenství o ochranu životního prostředí a snižování emisí jsou zcela nedostatečné. Mezi nejvýraznější prořečníky patřila premiérka Barbadosu Mia Mottley, která otevřeně obvinila jednotlivé vlády z toho, že se nesnaží dostatečně, a varovala před neodvratitelnými dopady překročení globálních teplotních cílů.
Francie naléhavě tlačí na Německo, aby podrobně sladilo svou vojenskou strategii a otevřeně koordinovalo vývoj nových zbraní určených pro hluboké přesné údery. Paříž tak podle webu Express reaguje na ambiciózní německý obraný rozpočet a rozsáhlý program zbrojení, který Berlína vede v reakci na napjatou mezinárodní situaci a nejistotu ohledně budoucí podpory ze strany Spojených států.
Australský ministr pro klimatickou změnu a prezident vyjednávání na klimatickém summitu COP31 v turecké Antalyi Chris Bowen zahájil další jednání důraznou obhajobou multilaterální spolupráce. Podle jeho slov čelí současný svět složité globální krizi, která se projevuje na mnoha frontách najednou a vyžaduje úzkou mezinárodní koordinaci.
Odcházející generální tajemník OSN António Guterres přednesl na klimatickém summitu COP31 v turecké Antalyi svůj poslední projev ve funkci, v němž ostře zaútočil na ropný a plynárenský průmysl a vyzval k ráznému ukončení globální závislosti na fosilních palivech.
Vědci v nové zprávě prezentované na COP31 varují, že pravděpodobnost extrémních lesních požárů v roce 2025 byla třikrát vyšší kvůli klimatickým změnám způsobeným člověkem. Zpráva nazvaná State of Wildfires poukazuje na to, že lidský vliv a rychle se měnící klima činí nejzávažnější požáry v Kanadě, v Chile a v jihoevropském Středomoří mnohem četnějšími, intenzivnějšími, nákladnějšími a smrtelnějšími.
Ukrajina usiluje o dlouhodobou západní finanční podporu, která by po skončení válečného konfliktu umožnila udržet armádu o síle 800 tisíc příslušníků po dobu nejméně deseti let jako účinný odstrašující prostředek proti možné budoucí agresi. Tento požadavek zazněl během probíhajících třístranných jednání v Abú Zabí, kde se zástupci Ukrajiny, Ruska a Spojených států věnují nejen otázkám příměří, ale také budoucí bezpečnostní architekturě celého evropského kontinentu.
První švédské víceúčelové stíhací letouny Saab JAS 39 Gripen by měly dorazit na Ukrajinu na začátku příštího roku, konkrétně v lednu nebo v únoru 2027. Očekávaný termín dodávky oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj během svého úterního setkání s novináři.
Zatímco do turecké Antalye přicházejí světoví lídři na nadcházející summit OSN o klimatu známý jako COP31, osud hlavní vlajkové iniciativy celé konference zůstává prozatím v nejistotě. Turečtí hostitelé uspořádali ministerské setkání s cílem představit počáteční podporu pro ambiciózní cíl zvýšit podíl elektřiny na celkové globální spotřebě energie na pětatřicet procent do roku 2035, což je záměr označovaný jako 35:35.