Rusko během nedávné výměny padlých vojáků předalo Ukrajině i ostatky svých vlastních vojáků. Oznámil to ukrajinský ministr vnitra Ihor Klymenko s tím, že může jít o záměrné jednání nebo o projev lhostejnosti Moskvy ke svým padlým.
Výměna těl proběhla podle dohod uzavřených při červnových mírových jednáních v Istanbulu. Ukrajina podle Klymenka předala celkem 6 057 těl. Z ruské strany padl údaj o 78 převzatých ostatcích.
Ministr upozornil, že proces identifikace těžce komplikuje způsob, jakým Rusko těla předalo. „Části těl jsou v různých pytlích. Jsou případy, kdy pozůstatky jednoho člověka dorazily v několika různých fázích repatriace,“ popsal Klymenko.
Podle něj mohlo Rusko těla svých vojáků úmyslně zahrnout do výměny, aby navýšilo počet vrácených těl a zatížilo ukrajinské forenzní experty. „Mohlo to být záměrné, součást cynického informačního nátlaku. Anebo jen další důkaz jejich obvyklého bezohledného přístupu k vlastním lidem. V každém případě i tyto těla identifikujeme,“ dodal.
Istanbulská dohoda z 2. června přinesla doposud nejrozsáhlejší dohodu o výměně zajatců a padlých během celé války, přesto se zatím k příměří žádná ze stran nezavázala. Dohoda následovala po rekordní výměně válečných zajatců koncem května, kdy si obě strany předaly po 1 000 osobách. V následujících dnech pak pokračovaly výměny těžce raněných a nemocných vojáků.
Napětí kolem výměn ale zůstává. Rusko 7. června obvinilo Ukrajinu z odmítnutí návratu těl padlých a zveřejnilo záběry údajných ukrajinských mrtvých v chladicích boxech. Kyjev tato obvinění odmítl a uvedl, že záběry byly pořízeny na ruském území, nikoliv v dohodnuté zóně předávání.
Ukrajinská zahraniční rozvědka 16. června varovala, že Rusko připravuje novou dezinformační kampaň zaměřenou na výměny válečných zajatců a padlých. Cílem má být vyvolání pobouření v ukrajinské společnosti.
Navzdory dílčím dohodám zůstává přístup Moskvy k vlastním vojákům i k pravidlům humanitárního práva dlouhodobě kritizován. A jak ukazují poslední případy, chaos a cynismus zůstávají i v otázkách tak citlivých, jako je navracení mrtvých.
K tragickému incidentu došlo ve čtvrtek na střelnici v Příbrami. Zemřela tam žena, která při střelbě s instruktorem obrátila zbraň proti sobě. Případ vyšetřuje policie. Tuzemská média připomínají, že na Příbramsku si loni totožným způsobem vzal život populární herec Karel Heřmánek.
Českou hereckou obec zasáhla v pátek smutná zpráva. Ve věku 85 let zemřel Stanislav Šárský, dlouholetý člen souboru a někdejší šéf činohry ostravského státního divadla. Před dvěma lety získal Thálii za celoživotní mistrovství.
Španělský premiér Pedro Sánchez ostře odmítl návrh amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby členské státy NATO navýšily své obranné výdaje až na 5 % HDP. Ve čtvrtek označil tento požadavek za „nepřiměřený“ a varoval, že by mohl vážně poškodit španělskou ekonomiku, veřejné služby i sociální soudržnost.
Rusko během nedávné výměny padlých vojáků předalo Ukrajině i ostatky svých vlastních vojáků. Oznámil to ukrajinský ministr vnitra Ihor Klymenko s tím, že může jít o záměrné jednání nebo o projev lhostejnosti Moskvy ke svým padlým.
Zatímco Izrael pokračuje v útocích proti Íránu, americký prezident Donald Trump i další světoví lídři zaujali vůči islámské republice tvrdší postoj. Trump nejenže zvažuje útok na íránská jaderná zařízení, ale dokonce označil nejvyššího vůdce Alího Chameneího za „snadný cíl“ a požaduje od Íránu „bezpodmínečnou kapitulaci“. Zároveň se přidávají další západní země, jako Německo, Kanada, Velká Británie a Austrálie, které naléhají na Teherán, aby zcela zanechal svého jaderného programu.
Čínské hackerské skupiny napojené na komunistický režim systematicky útočí na ruské vládní instituce a obranný sektor, přestože Peking i Moskva hovoří o strategickém partnerství. Podle expertů se Čína snaží získat informace o ruských vojenských technologiích a zkušenostech z války na Ukrajině. Úniky z ruské FSB ukazují narůstající nedůvěru a spolupráce „bez hranic“ tak čelí vážné zkoušce.
Letní měsíce lákají k procházkám v přírodě, piknikům i večerním posezením pod širým nebem. S těmito příjemnými aktivitami ale často přichází i méně vítaní společníci – komáři, klíšťata, blechy, pavouci, včely nebo vosy. Jejich štípnutí mohou být jen mírným obtěžováním, ale také signálem závažnějšího zdravotního rizika.
V České republice se ročně rozvede zhruba 20 tisíc párů. A i když je rozvod především citlivou osobní záležitostí, pro mnohé znamená i značnou finanční zátěž. O výši nákladů rozhoduje hlavně to, zda se manželé dokážou dohodnout, nebo se vše řeší u soudu. Analytici z Banky.cz připravili detailní přehled toho, co všechno může rozvod stát.
Zatímco se svět obává možného amerického útoku na Írán a situace na Blízkém východě dál eskaluje, Rusko ostře varovalo před jakýmikoli pokusy o změnu režimu v Teheránu nebo atentát na duchovního vůdce Alího Chameneího.
Exprezident Miloš Zeman objíždí republiku se svou knihou Prezidentský úděl a během turné nastávají bizarní situace. Poslední beseda, která se konala ve středu v Ústí nad Labem, proběhla v prostředí svatebního salonu.
Česko v květnu zasáhla jedna velmi smutná zpráva. Ve věku 78 let zemřel Jiří Bartoška, jehož všichni měli především za herce a dlouholetého prezidenta karlovarského filmového festivalu. Svým způsobem byl ale také podnikatelem a právě osud jeho společností se v těchto dnech začíná řešit.
Jsme připraveni ukončit válku na Ukrajině co možná nejdříve, tvrdí ruský prezident Vladimir Putin. Moskva podle jeho slov preferuje diplomatické řešení konfliktu a je připravena pokračovat v jednáních s Kyjevem. Sám Putin je ochoten jednat i s ukrajinským protějškem. Na Putinova slova upozornil Kyiv Independent.