Rusko během nedávné výměny padlých vojáků předalo Ukrajině i ostatky svých vlastních vojáků. Oznámil to ukrajinský ministr vnitra Ihor Klymenko s tím, že může jít o záměrné jednání nebo o projev lhostejnosti Moskvy ke svým padlým.
Výměna těl proběhla podle dohod uzavřených při červnových mírových jednáních v Istanbulu. Ukrajina podle Klymenka předala celkem 6 057 těl. Z ruské strany padl údaj o 78 převzatých ostatcích.
Ministr upozornil, že proces identifikace těžce komplikuje způsob, jakým Rusko těla předalo. „Části těl jsou v různých pytlích. Jsou případy, kdy pozůstatky jednoho člověka dorazily v několika různých fázích repatriace,“ popsal Klymenko.
Podle něj mohlo Rusko těla svých vojáků úmyslně zahrnout do výměny, aby navýšilo počet vrácených těl a zatížilo ukrajinské forenzní experty. „Mohlo to být záměrné, součást cynického informačního nátlaku. Anebo jen další důkaz jejich obvyklého bezohledného přístupu k vlastním lidem. V každém případě i tyto těla identifikujeme,“ dodal.
Istanbulská dohoda z 2. června přinesla doposud nejrozsáhlejší dohodu o výměně zajatců a padlých během celé války, přesto se zatím k příměří žádná ze stran nezavázala. Dohoda následovala po rekordní výměně válečných zajatců koncem května, kdy si obě strany předaly po 1 000 osobách. V následujících dnech pak pokračovaly výměny těžce raněných a nemocných vojáků.
Napětí kolem výměn ale zůstává. Rusko 7. června obvinilo Ukrajinu z odmítnutí návratu těl padlých a zveřejnilo záběry údajných ukrajinských mrtvých v chladicích boxech. Kyjev tato obvinění odmítl a uvedl, že záběry byly pořízeny na ruském území, nikoliv v dohodnuté zóně předávání.
Ukrajinská zahraniční rozvědka 16. června varovala, že Rusko připravuje novou dezinformační kampaň zaměřenou na výměny válečných zajatců a padlých. Cílem má být vyvolání pobouření v ukrajinské společnosti.
Navzdory dílčím dohodám zůstává přístup Moskvy k vlastním vojákům i k pravidlům humanitárního práva dlouhodobě kritizován. A jak ukazují poslední případy, chaos a cynismus zůstávají i v otázkách tak citlivých, jako je navracení mrtvých.
Česko v pátek zasáhla smutná zpráva. Ve věku 86 let zemřela legendární herečka Jana Brejchová. Upřímnou soustrast rodině již vyjádřili i někteří představitelé státu. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) byla Brejchová výjimečnou herečkou.
Policie obvinila staršího z mužů, kteří se zúčastnili středečního konfliktu v Jaroměři, z pokusu o vraždu. Kriminalisté také zjistili, že v případu sehrály zásadní roli drogy. Napadený muž je momentálně ve stabilizovaném stavu.
Největší nadějí české olympijské výpravy během úvodního dne her v Itálii měla v sobotu být Martina Sáblíková. Trojnásobná olympijská vítězka se ale ze zdravotních důvodů nezúčastní závodu na 3000 metrů, v němž získala dva ze svých sedmi cenných kovů.
Mrazivé počasí v posledních dnech na většině míst ustoupilo. Teploty vystoupaly nad nulu a dostavila se obleva. Kvalita sněhových podmínek se zhoršila i na horách, uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Zajímavý moment přinesl zahajovací ceremoniál zimních olympijských her na slavném milánském fotbalovém stadionu San Siro. Když se na obrazovce objevil jeden ze zahraničních státníků, rozezněl se pískot. Na zahájení byl přítomen i český prezident Petr Pavel.
Česko zasáhla před víkendem smutná zpráva. Nejen herecká obec smutní kvůli úmrtí legendární Jany Brejchové, bylo jí 86 let. Hned v pátek večer se objevily první reakce na odchod této velké osobnosti tuzemské kulturní scény.
Americký prezident Donald Trump se postaral o další kontroverzi během svého druhého mandátu. Na sociálních sítích zveřejnil rasistický klip, v němž byli jeho předchůdce Barack Obama s manželkou Michelle vyobrazeni jako opice. Trump již video smazal.
Štefanu Margitovi vrcholí přípravy na premiéru posledního představení v dlouholeté a úspěšné operní kariéře. On sám možná nečekal, co zaujme jeho fanoušky. Někteří totiž pojali podezření, že si nechal udělat tetování. Kde je pravda?
Česká kinematografie přišla o jednu ze svých nejvýraznějších tváří, herečku Janu Brejchovou, která odešla ve věku 86 let. Smutnou zprávu o jejím skonu potvrdila dcera Tereza Brodská. Poslední roky života strávila umělkyně v motolském zdravotnickém zařízení pro dlouhodobě nemocné. Do ústraní ji před časem přimělo odejít vážné onemocnění mozku.
Americký prezident Donald Trump odstranil ze své sociální sítě Truth Social video, které obsahovalo rasistický záběr zobrazující manžele Obamovy jako lidoopy. Tento incident, jenž se odehrál v prvním únorovém týdnu roku 2026, vyvolal vlnu kritiky napříč americkou politickou scénou.
Snaha Donalda Trumpa o získání Grónska, která se kdysi zdála být jen výstředním nápadem, se v roce 2026 stala ústředním bodem americké zahraniční politiky a vyvolala jednu z největších diplomatických krizí posledních let. Kořeny této posedlosti sahají do začátku roku 2018, kdy Trump v Situation Room obdržel zpravodajský brífink o rostoucí aktivitě ruských ponorek a čínských plavidel v Arktidě. Právě tehdy se zrodila jeho myšlenka, že USA potřebují v severním Atlantiku trvalejší a silnější základnu.
Dánská premiérka Mette Frederiksenová vystoupila na pařížské univerzitě Sciences Po s varováním, že dosavadní globální pořádek definitivně skončil a k původnímu stavu se již nevrátí. Zdůraznila nezbytnost spojenectví Evropy a USA tváří v tvář ruským hrozbám, ačkoliv transatlantické vztahy v posledních týdnech citelně ochladly. Podle dánské předsedkyně vlády Rusko o mír s Evropou nestojí, což vyžaduje jednotnou a nekompromisní reakci celého Západu.