Rusko během nedávné výměny padlých vojáků předalo Ukrajině i ostatky svých vlastních vojáků. Oznámil to ukrajinský ministr vnitra Ihor Klymenko s tím, že může jít o záměrné jednání nebo o projev lhostejnosti Moskvy ke svým padlým.
Výměna těl proběhla podle dohod uzavřených při červnových mírových jednáních v Istanbulu. Ukrajina podle Klymenka předala celkem 6 057 těl. Z ruské strany padl údaj o 78 převzatých ostatcích.
Ministr upozornil, že proces identifikace těžce komplikuje způsob, jakým Rusko těla předalo. „Části těl jsou v různých pytlích. Jsou případy, kdy pozůstatky jednoho člověka dorazily v několika různých fázích repatriace,“ popsal Klymenko.
Podle něj mohlo Rusko těla svých vojáků úmyslně zahrnout do výměny, aby navýšilo počet vrácených těl a zatížilo ukrajinské forenzní experty. „Mohlo to být záměrné, součást cynického informačního nátlaku. Anebo jen další důkaz jejich obvyklého bezohledného přístupu k vlastním lidem. V každém případě i tyto těla identifikujeme,“ dodal.
Istanbulská dohoda z 2. června přinesla doposud nejrozsáhlejší dohodu o výměně zajatců a padlých během celé války, přesto se zatím k příměří žádná ze stran nezavázala. Dohoda následovala po rekordní výměně válečných zajatců koncem května, kdy si obě strany předaly po 1 000 osobách. V následujících dnech pak pokračovaly výměny těžce raněných a nemocných vojáků.
Napětí kolem výměn ale zůstává. Rusko 7. června obvinilo Ukrajinu z odmítnutí návratu těl padlých a zveřejnilo záběry údajných ukrajinských mrtvých v chladicích boxech. Kyjev tato obvinění odmítl a uvedl, že záběry byly pořízeny na ruském území, nikoliv v dohodnuté zóně předávání.
Ukrajinská zahraniční rozvědka 16. června varovala, že Rusko připravuje novou dezinformační kampaň zaměřenou na výměny válečných zajatců a padlých. Cílem má být vyvolání pobouření v ukrajinské společnosti.
Navzdory dílčím dohodám zůstává přístup Moskvy k vlastním vojákům i k pravidlům humanitárního práva dlouhodobě kritizován. A jak ukazují poslední případy, chaos a cynismus zůstávají i v otázkách tak citlivých, jako je navracení mrtvých.
Premiér Andrej Babiš (ANO) navštívil v sobotu Dny NATO, kde se zúčastnil představení čtveřice baterií protiletadlového systému Spyder a navštívil stánky bezpečnostních složek a společností obranného průmyslu. Akce se zúčastnili také místopředseda vlády a ministr obrany Jaromír Zůna, 1. místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček, ministr vnitra Lubomír Metnar a ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka.
Příští týden začne astronomický podzim, takže mnoho lidí začne o to více doufat, že se ještě dočkáme babího léta. Podle meteorologů Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) je to pravděpodobné.
Íránští představitelé pokračují ve vyjádřeních, která se v Bílém domě nebudou líbit. Írán konkrétně nadále nechce ztratit kontrolu nad klíčovým Hormuzským průlivem. Teherán podle předsedy parlamentu Mohammada Bághera Ghálíbáfa neotevře klíčovou námořní cestu dříve, než Washington přistoupí na jeho podmínky.
Válka slov mezi britskou královskou rodinou a bratrem princezny Diany může dále nabírat na intenzitě. Charles Spencer si trvá na tom, že slova, která měl pronést princ Charles po smrti bývalé manželky, opravdu zazněla.
Evropa je impotentní, tvrdí premiér Andrej Babiš (ANO) v souvislosti s nadále pokračující válkou na Ukrajině. Evropští lídři podle Babiše nechtějí jednat o míru a mluví jen o válce. Předseda vlády také reagoval na kritiku výše českých obranných výdajů.
Rusko i Ukrajina hlásí mrtvé během vzájemných víkendových útoků. Ukrajinské drony ve velkém počtu zaútočily na Moskvu, ruské bezpilotní stroje zabíjely v okolí Kyjeva i dalších oblastech. O útocích informovala britská stanice BBC.
Od našich východních sousedů míří do světa slova, která se spojencům Bratislavy nemohou líbit. Slovensko se podle premiéra Roberta Fica nenechá vtáhnout do případné války s Ruskem. Fico prohlásil, že zodpovědnost za eskalaci s Moskvou musí případně převzít ten, kdo ji způsobí.
Německo se chystá zavést cenový strop na pohonné hmoty, který může být svým principem překvapivě podobný regulaci, již letos na jaře uplatňovalo Česko. Nešlo by tedy o „maďarský“ model, kdy stát politicky určí pevnou cenu litru benzínu či nafty bez ohledu na aktuální náklady.
Kam na houby? To už není tak zapeklitá otázka jako před několika týdny, protože podmínky se konečně zlepšily a rovnou výrazně. Přibývá nicméně i případů, kdy policisté musí pátrat v lesích po ztracených lidech. Policie se tak rozhodla připomenout několik základních pravidel a zásad.
Z Ruska přicházejí první ostré reakce na nové americké sankce. Velmi ostrý slovník použil exprezident Dmitrij Medveděv. Americké politiky po podpisu zákona prezidentem Donaldem Trumpem nařkl z rusofobie.
Předpověď na příští víkend může lidi mimořádně zajímat. Nejen, že půjde o první víkend astronomického podzimu, ale všichni se ho prodloužíme o den díky pondělnímu státnímu svátku. Jak bude podle informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ)?
Umělá inteligence sice lidem v mnoha lidech pomáhá, ale už se postarala i o velmi nebezpečnou situaci. Podle zjištění americké stanice CNN málem letos způsobila konflikt mezi USA a Čínou, když pro analytika velitelství speciálních operací špatně vyhodnotila, jaký náklad se nachází na čínské lodi.