Rusko během nedávné výměny padlých vojáků předalo Ukrajině i ostatky svých vlastních vojáků. Oznámil to ukrajinský ministr vnitra Ihor Klymenko s tím, že může jít o záměrné jednání nebo o projev lhostejnosti Moskvy ke svým padlým.
Výměna těl proběhla podle dohod uzavřených při červnových mírových jednáních v Istanbulu. Ukrajina podle Klymenka předala celkem 6 057 těl. Z ruské strany padl údaj o 78 převzatých ostatcích.
Ministr upozornil, že proces identifikace těžce komplikuje způsob, jakým Rusko těla předalo. „Části těl jsou v různých pytlích. Jsou případy, kdy pozůstatky jednoho člověka dorazily v několika různých fázích repatriace,“ popsal Klymenko.
Podle něj mohlo Rusko těla svých vojáků úmyslně zahrnout do výměny, aby navýšilo počet vrácených těl a zatížilo ukrajinské forenzní experty. „Mohlo to být záměrné, součást cynického informačního nátlaku. Anebo jen další důkaz jejich obvyklého bezohledného přístupu k vlastním lidem. V každém případě i tyto těla identifikujeme,“ dodal.
Istanbulská dohoda z 2. června přinesla doposud nejrozsáhlejší dohodu o výměně zajatců a padlých během celé války, přesto se zatím k příměří žádná ze stran nezavázala. Dohoda následovala po rekordní výměně válečných zajatců koncem května, kdy si obě strany předaly po 1 000 osobách. V následujících dnech pak pokračovaly výměny těžce raněných a nemocných vojáků.
Napětí kolem výměn ale zůstává. Rusko 7. června obvinilo Ukrajinu z odmítnutí návratu těl padlých a zveřejnilo záběry údajných ukrajinských mrtvých v chladicích boxech. Kyjev tato obvinění odmítl a uvedl, že záběry byly pořízeny na ruském území, nikoliv v dohodnuté zóně předávání.
Ukrajinská zahraniční rozvědka 16. června varovala, že Rusko připravuje novou dezinformační kampaň zaměřenou na výměny válečných zajatců a padlých. Cílem má být vyvolání pobouření v ukrajinské společnosti.
Navzdory dílčím dohodám zůstává přístup Moskvy k vlastním vojákům i k pravidlům humanitárního práva dlouhodobě kritizován. A jak ukazují poslední případy, chaos a cynismus zůstávají i v otázkách tak citlivých, jako je navracení mrtvých.
Výměna na postu předsedy ukrajinské vlády i ministerstva obrany naznačuje promyšlenou snahu prezidenta Volodymyra Zelenského nejen reagovat na potřeby válkou zasažené země, ale také vyslat jasný signál o pokračování v evropské integraci a posílení důvěryhodnosti státních institucí. Julija Svyrydenková, zkušená ekonomka, se stává tváří této transformace, zatímco Denys Šmyhal má jako nový ministr obrany napravit nedostatky v oblasti velení a transparentnosti.
Výzkumníci zjistili, že mnozí lidé věří, že extrémní výkyvy počasí jsou způsobeny klimatickou změnou. Míra tohoto přesvědčení se však liší podle typu události i regionu. V Latinské Americe například respondenti častěji uznávali, že klimatická změna je ohrožuje a že by měla být prioritou vládních politik.
Možná se pravidelně staráte o čistotu svého domova, ale některé běžné předměty, které denně používáte, mohou být plné bakterií – často mnohem víc než samotné záchodové prkénko. Například vaše láhev na vodu může obsahovat až 40 000× více bakterií než toaleta. A to je teprve začátek.
Navzdory tomu, že prezident Donald Trump v posledních dnech hrozil odvoláním předsedy Federálního rezervního systému Jeromea Powella, burzy zůstávají poblíž historických maxim. Ještě v dubnu přitom podobné úvahy způsobily propad akcií i dolaru – investoři tehdy varovali, že zpochybňovat nezávislost centrální banky je nepřípustné. Dnes už to ale vypadá, že trh si na chaos z Bílého domu zvykl.
Na sociálních sítích se často objevují tvrzení, že ženy potřebují o jednu až dvě hodiny více spánku než muži. Ale co na to skutečně říkají vědecké studie – a jak se tyto poznatky promítají do běžného života?
Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa poslat Ukrajině moderní zbraně a zároveň pohrozit sankcemi všem zemím, které nadále obchodují s Ruskem, působí jako zásadní změna dosavadní politiky. Ve skutečnosti však nejde o obrat o 180 stupňů, ale spíš o návrat k přístupu jeho předchůdce Joea Bidena, tvrdí profesor mezinárodní politiky David Hastings Dunn z Birminghamské univerzity.
Dmitrij Medveděv, vlivný spojenec ruského prezidenta Vladimira Putina a místopředseda ruské Bezpečnostní rady, varoval, že Rusko je připraveno v případě potřeby podniknout preventivní údery proti Západu. Uvedla to ruská státní agentura TASS s tím, že Medveděv současně obvinil západní země z vedení „plnohodnotné války“ proti Rusku.
Německá vláda se rozhodně postavila proti návrhu nového sedmiletého rozpočtu Evropské unie ve výši 1,816 bilionu eur, který v Bruselu představila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen. Berlín uvedl, že v současné době, kdy členské státy bojují s konsolidací vlastních veřejných financí, je tak rozsáhlé zvýšení výdajů naprosto nepřijatelné.
Ve středu prezident Donald Trump znovu ukázal, proč ho velká část Američanů odmítá – a proč se ho jeho nejvěrnější příznivci nevzdají za žádných okolností. Jeho den byl plný dramat, výbušných výroků a sporů, které málo souvisely s problémy běžných voličů. Přesto si udržuje silnou oporu u republikánského jádra.
Ukrajina dnes zažila zásadní politický zlom. Parlament potvrdil Juliji Svyrydenkovou jako novou premiérku země, čímž odstartoval rozsáhlou rekonstrukci vlády, kterou inicioval prezident Volodymyr Zelenskyj.
Evropská komise oznámila dramatické škrty v zemědělském rozpočtu a tvrdí, že tím zemědělcům pomáhá. Farmáři však označují rozhodnutí za zradu a hrozí bojem.
Lotyšská ministryně zahraničí Baiba Braže na bezpečnostním fóru v Aspenu vyzvala prezidenta Donalda Trumpa, aby nečekal dalších 50 dní a ihned zavedl sekundární sankce proti Rusku. Podle ní neexistují žádné náznaky, že by ruský prezident Vladimir Putin usiloval o mírové řešení konfliktu na Ukrajině.