Rusko během nedávné výměny padlých vojáků předalo Ukrajině i ostatky svých vlastních vojáků. Oznámil to ukrajinský ministr vnitra Ihor Klymenko s tím, že může jít o záměrné jednání nebo o projev lhostejnosti Moskvy ke svým padlým.
Výměna těl proběhla podle dohod uzavřených při červnových mírových jednáních v Istanbulu. Ukrajina podle Klymenka předala celkem 6 057 těl. Z ruské strany padl údaj o 78 převzatých ostatcích.
Ministr upozornil, že proces identifikace těžce komplikuje způsob, jakým Rusko těla předalo. „Části těl jsou v různých pytlích. Jsou případy, kdy pozůstatky jednoho člověka dorazily v několika různých fázích repatriace,“ popsal Klymenko.
Podle něj mohlo Rusko těla svých vojáků úmyslně zahrnout do výměny, aby navýšilo počet vrácených těl a zatížilo ukrajinské forenzní experty. „Mohlo to být záměrné, součást cynického informačního nátlaku. Anebo jen další důkaz jejich obvyklého bezohledného přístupu k vlastním lidem. V každém případě i tyto těla identifikujeme,“ dodal.
Istanbulská dohoda z 2. června přinesla doposud nejrozsáhlejší dohodu o výměně zajatců a padlých během celé války, přesto se zatím k příměří žádná ze stran nezavázala. Dohoda následovala po rekordní výměně válečných zajatců koncem května, kdy si obě strany předaly po 1 000 osobách. V následujících dnech pak pokračovaly výměny těžce raněných a nemocných vojáků.
Napětí kolem výměn ale zůstává. Rusko 7. června obvinilo Ukrajinu z odmítnutí návratu těl padlých a zveřejnilo záběry údajných ukrajinských mrtvých v chladicích boxech. Kyjev tato obvinění odmítl a uvedl, že záběry byly pořízeny na ruském území, nikoliv v dohodnuté zóně předávání.
Ukrajinská zahraniční rozvědka 16. června varovala, že Rusko připravuje novou dezinformační kampaň zaměřenou na výměny válečných zajatců a padlých. Cílem má být vyvolání pobouření v ukrajinské společnosti.
Navzdory dílčím dohodám zůstává přístup Moskvy k vlastním vojákům i k pravidlům humanitárního práva dlouhodobě kritizován. A jak ukazují poslední případy, chaos a cynismus zůstávají i v otázkách tak citlivých, jako je navracení mrtvých.
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.