Krize v Hormuzském průlivu dospěla do rozhodující fáze poté, co americký prezident Donald Trump pohrozil Íránu vystupňováním vojenských útoků, pokud cestu okamžitě neotevře.
Přestože průliv není pro dopravu zcela uzavřen, provoz se kvůli bezpečnostním rizikům a útokům zpomalil na minimum. Tato strategická tepna přitom zajišťuje čtvrtinu světového námořního obchodu s ropou a její zablokování má přímý dopad na trhy v Evropě, Asii i Austrálii.
Budoucí vývoj situace a možnosti obnovení plynulé dopravy lze rozdělit do tří hlavních scénářů. Prvním z nich je uzavření příměří, které by mohlo vzejít z íránské kapitulace před americkými požadavky. V takovém případě by kontrola nad průlivem zůstala převážně v rukou Íránu.
Existuje však vysoké riziko, že by se Teherán pokusil zavést trvalé poplatky za průjezd cizích lodí. I když je takové zpoplatnění mezinárodních vod v době míru nelegální, po týdnech bombardování by Írán mohl na těchto financích trvat a lodní společnosti by je pravděpodobně v zájmu plynulosti dopravy přijaly, což by vedlo k celosvětovému zdražení exportu z oblasti Perského zálivu.
Druhý scénář počítá s pozemní operací Spojených států. USA mají v regionu rozmístěno přibližně 50 000 vojáků a spekuluje se o obsazení ostrova Chark, přes který proudí většina íránského vývozu ropy. Samotné dobytí ostrova by však k otevření průlivu nestačilo.
Vyžadovalo by to masivní nasazení námořních sil k odminování vod a k trvalému doprovodu obchodních plavidel. Donald Trump se nechal slyšet, že do takového rizika nechce jít bez podpory spojenců, kteří se však k vojenské eskalaci staví odmítavě, což činí tuto variantu v současnosti méně pravděpodobnou.
Třetí možností je ukončení války bez zajištění bezpečného průjezdu, což by otevřelo cestu pro mezinárodní koalici pod mandátem OSN. Rada bezpečnosti již přijala rezoluci o bezpečnosti plavby v Perském zálivu a Británie koordinuje rozhovory s partnery, včetně Austrálie či Číny, o vytvoření námořní mise.
Tyto mocnosti by však do oblasti vstoupily až v momentě, kdy by utichly přímé boje mezi USA a Íránem. Tato varianta se jeví jako záložní plán pro případ, že by Spojené státy své síly stáhly, aniž by dosáhly trvalé dohody.
Současná energetická krize, vyvolaná blokádou Hormuzského průlivu v důsledku války s Íránem, dosahuje podle odborníků alarmujících rozměrů. Šéf Mezinárodní energetické agentury (IEA) Fatih Birol varoval, že tento šok je pro světovou ekonomiku závažnější než ropné krize z let 1973 a 1979 a energetické otřesy roku 2022 dohromady. Podle Birola je dopad na trhy drtivější než kombinovaná síla historických konfliktů minulého století a následků ruské invaze na Ukrajinu.
Krize v Hormuzském průlivu dospěla do rozhodující fáze poté, co americký prezident Donald Trump pohrozil Íránu vystupňováním vojenských útoků, pokud cestu okamžitě neotevře.
Války na Ukrajině a v Íránu, které se na první pohled mohou zdát jako izolované regionální konflikty, se v posledních měsících hluboce propojily. Hlavním pojítkem se staly íránské technologie, konkrétně bezpilotní letouny, které nyní terorizují jak ukrajinská města, tak státy v Perském zálivu. Tato společná hrozba vedla k nečekanému sblížení Kyjeva s arabskými mocnostmi.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj opětovně navrhl Rusku vzájemné zastavení úderů na energetickou infrastrukturu. Podle jeho vyjádření je Ukrajina připravena na ruské útoky neodpovídat stejnou mincí, pokud Moskva s těmito údery přestane jako první. Tento návrh byl ruské straně oficiálně předán prostřednictvím amerických diplomatů jako součást snahy o deeskalaci v oblasti kritických sítí.
Izraelská armáda (IDF) vydala naléhavé varování pro íránské občany, ve kterém je důrazně nabádá, aby přestali využívat železniční dopravu. Podle oficiálního prohlášení v perštině, které se objevilo na sociálních sítích, cestování vlakem v současné době přímo ohrožuje životy cestujících. Toto varování naznačuje, že se íránská železniční síť, která je rozsáhlá a klíčová pro pohyb po celé zemi, stane dalším terčem bezprostředně hrozících leteckých úderů.
Vztahy mezi Tchaj-wanem, Čínou a Spojenými státy procházejí v důsledku probíhajícího konfliktu v Íránu zásadní proměnou. Zatímco rodiny na ostrově během svátků uctívaly své předky, do veřejného prostoru se s novou intenzitou vrátila debata o tom, zda by se tato demokratická země měla v otázce bezpečnosti spoléhat na americké zbraně, nebo raději usilovat o zmírnění napětí skrze dialog s Pekingem.
Pentagon v současné době rozšiřuje seznam íránských energetických objektů, které by se mohly stát terčem budoucích útoků. Nově se na seznamu objevují místa zajišťující palivo a elektřinu jak pro armádu, tak pro civilní obyvatelstvo. Tento krok je podle webu Politico vnímán jako snaha administrativy vyhnout se obviněním z válečných zločinů v případě zasažení základní infrastruktury země.
V Maďarsku vrcholí kampaň před ostře sledovanými parlamentními volbami. Svého favorita v nich mají i některé velké osobnosti české politiky. Exprezident Miloš Zeman se dokonce rozhodl napsat dopis, jehož obsah zveřejnil.
Markéta Davidová má za sebou velmi náročnou sezónu. Jejím vrcholem měly být zimní olympijské hry v Itálii, kterých se sice zúčastnila, ale výkony poznamenaly zdravotní problémy. Sympatická biatlonistka nyní promluvila o tom, zda ji čeká operace.
Budou diplomatická jednání úspěšná a ukončí válku na Blízkém východě? Naděje žije, protože Pákistán předložil oběma stranám konfliktu návrh mírové dohody. Informovala o tom agentura Reuters. Návrh počítá nejprve s příměřím.
Uteklo sice teprve prvních pár dní z dubna, ale meteorologové už tuší, jak bude do konce měsíce či na prvního máje. Odpovědi se nacházejí v měsíčním výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Už jen poslední volná místa v sestavě letošního ročníku StarDance budou chybět po Velikonocích. Televize se totiž nezastavila ani během svátečního pondělí, kdy odhalila identitu osmého soutěžícího.