Krize v Hormuzském průlivu dospěla do rozhodující fáze poté, co americký prezident Donald Trump pohrozil Íránu vystupňováním vojenských útoků, pokud cestu okamžitě neotevře.
Přestože průliv není pro dopravu zcela uzavřen, provoz se kvůli bezpečnostním rizikům a útokům zpomalil na minimum. Tato strategická tepna přitom zajišťuje čtvrtinu světového námořního obchodu s ropou a její zablokování má přímý dopad na trhy v Evropě, Asii i Austrálii.
Budoucí vývoj situace a možnosti obnovení plynulé dopravy lze rozdělit do tří hlavních scénářů. Prvním z nich je uzavření příměří, které by mohlo vzejít z íránské kapitulace před americkými požadavky. V takovém případě by kontrola nad průlivem zůstala převážně v rukou Íránu.
Existuje však vysoké riziko, že by se Teherán pokusil zavést trvalé poplatky za průjezd cizích lodí. I když je takové zpoplatnění mezinárodních vod v době míru nelegální, po týdnech bombardování by Írán mohl na těchto financích trvat a lodní společnosti by je pravděpodobně v zájmu plynulosti dopravy přijaly, což by vedlo k celosvětovému zdražení exportu z oblasti Perského zálivu.
Druhý scénář počítá s pozemní operací Spojených států. USA mají v regionu rozmístěno přibližně 50 000 vojáků a spekuluje se o obsazení ostrova Chark, přes který proudí většina íránského vývozu ropy. Samotné dobytí ostrova by však k otevření průlivu nestačilo.
Vyžadovalo by to masivní nasazení námořních sil k odminování vod a k trvalému doprovodu obchodních plavidel. Donald Trump se nechal slyšet, že do takového rizika nechce jít bez podpory spojenců, kteří se však k vojenské eskalaci staví odmítavě, což činí tuto variantu v současnosti méně pravděpodobnou.
Třetí možností je ukončení války bez zajištění bezpečného průjezdu, což by otevřelo cestu pro mezinárodní koalici pod mandátem OSN. Rada bezpečnosti již přijala rezoluci o bezpečnosti plavby v Perském zálivu a Británie koordinuje rozhovory s partnery, včetně Austrálie či Číny, o vytvoření námořní mise.
Tyto mocnosti by však do oblasti vstoupily až v momentě, kdy by utichly přímé boje mezi USA a Íránem. Tato varianta se jeví jako záložní plán pro případ, že by Spojené státy své síly stáhly, aniž by dosáhly trvalé dohody.
Vlna ruských raketových a dronových útoků zasáhla v pondělí brzy ráno území Ukrajiny, kde usmrtila nejméně 21 lidí a těžce poškodila obytné domy a další budovy. Úder přišel v předvečer summitu NATO v Turecku a odhalil narůstající mezery v ukrajinské protivzdušné obraně. Samotné hlavní město Kyjev, které bylo hlavním terčem, zaznamenalo 15 mrtvých a 56 zraněných, přičemž dalších šest obětí a 21 zraněných hlásí širší kyjevská oblast.
Britské ozbrojené síly v Norském moři zasáhly proti ruskému letounu poté, co přesunuly svou letadlovou loď za polární kruh na podporu misí NATO. Britské ministerstvo obrany oznámilo, že ruské hlídkové letadlo Tu-142, známé pod kódovým označením „Bear F“, se koncem minulého týdne opakovaně přiblížilo k britské úderné skupině. Tento manévr britská strana označila za nebezpečný a neprofesionální.
Floridský právník Peter Ticktin, který se označuje za nejlepšího přítele Donalda Trumpa ze středoškolských let na New York Military Academy, intenzivně tlačí na Bílý dům, aby vyhlásil výjimečný stav. Podle jeho představ by měl prezident prostřednictvím krizového dekretu převzít kontrolu nad nadcházejícími podzimními kongresovými volbami. Ticktin varuje před údajným spiknutím Demokratické strany, která chce podle něj získat v legislativním sboru dostatek křesel, aby mohla Trumpa i viceprezidenta JD Vance sesadit z úřadu.
V Teheránu se v pondělí sešel milionový dav, aby doprovodil na poslední cestě zavražděného íránského nejvyššího vůdce Alího Chameneího. Rozsah a hloubka smutečního průvodu představují mimořádný zvrat pro zemi, kterou ještě před sedmi měsíci svíraly pouliční protesty s tisíci mrtvými po zásazích vládních bezpečnostních složek. Podle mnohých názorů je toto shromáždění monumentem odrážejícím neuváženou válku, kterou proti Íránu v únoru rozpoutal Donald Trump.
Z Chorvatska, které je oblíbenou dovolenkovou destinací českých občanů, se vracela čtyřčlenná česká rodina, když došlo k dopravní nehodě na dálnici u rakouské obce Großwilfersdorf. Trojice cestujících skončila v nemocnici.
Čína provedla raketový test, který ostatní země v regionu zjevně vnímají jako provokaci. Co se stalo? Jedna z čínských ponorek odpálila balistickou raketu s maketou bojové hlavice v Pacifiku. Informovala o tom BBC. Kdo se Pekingu ozval?
Na jídlo si během dne najde čas snad úplně každý z nás. Pokud si během něj vyhradíte dvě minuty, můžete se třeba zbavit i nadváhy. Vědci totiž přišli na to, jak se zbavit chuti na tučná a nezdravá jídla.
Překvapily vás včera či dnes otevřené obchody? I po letech si Češi nejsou jistí tím, kdy je během svátků otevřeno a kdy naopak zavřeno. Kdy se provozovatelé budou opět podřizovat platnému zákonu? Dvakrát je to čeká na podzim.
Oto Klempíř (Motoristé) by se jako ministr kultury měl snažit mít dobrou pověst mezi umělci, ale zjevně se mu to úplně nedaří. Svědčí o tom slova jednoho známého herce, který vládního politika neváhal označit za komika.
Napětí by se dalo krájet, protože již zítra začne letošní summit NATO v turecké Ankaře. Česko jako členská země aliance nebude chybět. Není přitom vyloučeno, že si vyslechne kritiku ze strany spojenců kvůli nedostatečnému plnění závazků. Připustil to i premiér Andrej Babiš (ANO).
Česko má před sebou první ryze červencový týden a jeho dvě rozdílné části. V té první se bude hodit deštník. Následně se ale vyčasí a oteplí, teploty vystoupají až na 31 stupňů. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Český blackout loni oficiálně spustil spadlý vodič. Španělský (přesněji iberský) blackout, jenž za sebou zanechal i mrtvé, o pár měsíců dříve zase nezvládnuté napětí, jalový výkon, oscilace a kaskádové odpojování výroben. Na papíře tedy dvě rozdílné technické události. V podstatě však ukazují totéž: evropská síť je v éře překotného nástupu obnovitelných zdrojů křehčí, než politici připouštějí.