Krize v Hormuzském průlivu dospěla do rozhodující fáze poté, co americký prezident Donald Trump pohrozil Íránu vystupňováním vojenských útoků, pokud cestu okamžitě neotevře.
Přestože průliv není pro dopravu zcela uzavřen, provoz se kvůli bezpečnostním rizikům a útokům zpomalil na minimum. Tato strategická tepna přitom zajišťuje čtvrtinu světového námořního obchodu s ropou a její zablokování má přímý dopad na trhy v Evropě, Asii i Austrálii.
Budoucí vývoj situace a možnosti obnovení plynulé dopravy lze rozdělit do tří hlavních scénářů. Prvním z nich je uzavření příměří, které by mohlo vzejít z íránské kapitulace před americkými požadavky. V takovém případě by kontrola nad průlivem zůstala převážně v rukou Íránu.
Existuje však vysoké riziko, že by se Teherán pokusil zavést trvalé poplatky za průjezd cizích lodí. I když je takové zpoplatnění mezinárodních vod v době míru nelegální, po týdnech bombardování by Írán mohl na těchto financích trvat a lodní společnosti by je pravděpodobně v zájmu plynulosti dopravy přijaly, což by vedlo k celosvětovému zdražení exportu z oblasti Perského zálivu.
Druhý scénář počítá s pozemní operací Spojených států. USA mají v regionu rozmístěno přibližně 50 000 vojáků a spekuluje se o obsazení ostrova Chark, přes který proudí většina íránského vývozu ropy. Samotné dobytí ostrova by však k otevření průlivu nestačilo.
Vyžadovalo by to masivní nasazení námořních sil k odminování vod a k trvalému doprovodu obchodních plavidel. Donald Trump se nechal slyšet, že do takového rizika nechce jít bez podpory spojenců, kteří se však k vojenské eskalaci staví odmítavě, což činí tuto variantu v současnosti méně pravděpodobnou.
Třetí možností je ukončení války bez zajištění bezpečného průjezdu, což by otevřelo cestu pro mezinárodní koalici pod mandátem OSN. Rada bezpečnosti již přijala rezoluci o bezpečnosti plavby v Perském zálivu a Británie koordinuje rozhovory s partnery, včetně Austrálie či Číny, o vytvoření námořní mise.
Tyto mocnosti by však do oblasti vstoupily až v momentě, kdy by utichly přímé boje mezi USA a Íránem. Tato varianta se jeví jako záložní plán pro případ, že by Spojené státy své síly stáhly, aniž by dosáhly trvalé dohody.
Mimořádně smutná zpráva přišla na začátku tohoto dubnového týdne ze světa hudby. Zemřel známý hudebník Václav Hybš, jehož taneční orchestr doprovázel největší hvězda naší popmusic. Bylo mu 90 let.
Ukrajina vnímá výsledek maďarských parlamentních voleb jako zásadní zlom a naději na zlepšení vzájemných vztahů. Po šestnácti letech vlády Viktora Orbána, který svou kampaň postavil na konfrontaci s Kyjevem a otevřeném nadbíhání Kremlu, se situace v regionu začíná dramaticky měnit. Ukrajinští představitelé oslavují Orbánovu porážku jako jasný signál, že pokusy Ruska o rozbití evropské jednoty neuspěly.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová využila historické porážky Viktora Orbána v maďarských volbách k ambicióznímu politickému tlaku. Méně než den po oznámení výsledků vyzvala k zásadní reformě rozhodovacích procesů v EU. Jejím cílem je zrušení práva veta v oblasti zahraniční politiky, které Orbán po dobu 16 let opakovaně využíval k blokování sankcí proti Rusku nebo finanční pomoci pro Ukrajinu.
Odborníci na klima varují před vysokou pravděpodobností, že se letos v létě objeví klimatický jev známý jako El Niño – a mohl by být výjimečně silný. Takzvané „super El Niño“ by podle expertů mohlo výrazně zintenzivnit extrémní projevy počasí a v příštím roce vytlačit globální teploty na rekordní úroveň. Meteorologové proto nyní bedlivě sledují vývoj v Tichém oceánu, aby mohli zpřesnit předpovědi pro nadcházející období.
Velká Británie se nezapojí do námořní blokády Hormuzského průlivu, kterou plánuje administrativa Donalda Trumpa. Podle informací listu The Guardian Londýn sice zvažuje pomoc při odminování této klíčové vodní cesty, striktně však odmítá účast na samotné blokádě. Britská vláda se obává, že vyhovění Trumpovým požadavkům by mohlo vést k nekontrolované eskalaci už tak napjaté krize na Blízkém východě.
I když prezident USA Donald Trump navenek deklaruje vítězství, realita na Blízkém východě ukazuje podle webu The Independent na totální selhání americké politiky na všech frontách – od vojenské strategie až po diplomatické úsilí v pákistánském Islámábádu.
Nejdůležitější maďarské volby za poslední desetiletí přinesly zásadní vítězství pro principy demokracie a politické odpovědnosti. Pro Maďary znamená drtivá porážka Viktora Orbána a jeho strany Fidesz konec šestnáctiletého období poznamenaného korupcí a kvaziautoritářstvím. Dopady tohoto výsledku se však projeví mnohem dál než jen v Budapešti – od Moskvy až po Washington. Vítězství opozičního lídra Pétera Magyara je jasným odmítnutím sil nativismu a politiky zášti, které se v posledních letech staly součástí hlavního politického proudu.
Bezpečnostní expert Péter Tarjányi zveřejnil v pondělí ráno hloubkovou analýzu, v níž shrnul 12 klíčových důvodů, které vedly k drtivé porážce hnutí Fidesz a ústavní většině pro stranu Tisza. Podle jeho slov Orbánova strana v nedělních volbách neztratila jen politický souboj, ale především pouto s maďarským lidem, což se ukázalo jako rozhodující.
Americký prezident Donald Trump po neúspěšném víkendovém vyjednávání v pákistánském Islámábádu přitvrdil. Poté, co diplomatický tým vedený viceprezidentem JD Vancem nedosáhl dohody o ukončení války s Íránem, oznámil Trump v neděli ráno na své sociální síti Truth Social uvalení námořní blokády na íránské přístavy.
Volební neděle v Maďarsku se nesla v duchu výjimečného napětí, v němž se mísila naděje s úzkostí. Po šestnácti letech neotřesitelné vlády Viktora Orbána se země ocitla na křižovatce, kterou mnozí voliči vnímali jako historický okamžik. Rekordní volební účast potvrdila, že Maďaři nepovažovali toto hlasování za běžnou politickou rutinu, ale za zásadní plebiscit o dalším směřování své vlasti.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová neskrývala radost nad drtivou porážkou maďarského premiéra Viktora Orbána v nedělních parlamentních volbách. Jak upozornil web Politico, své gratulace a oslavné komentáře zveřejnila na sociálních sítích pouhých 17 minut poté, co Orbán uznal vítězství svého opozičního rivala Pétera Magyara. Podle jejích slov si Maďarsko vybralo Evropu, čímž se země vrací na svou evropskou cestu a celá Unie tím posiluje.
Prezident Donald Trump v neděli večer ostře vystoupil proti papeži Lvovi XIV., kterého kritizoval za jeho postoj k válce s Íránem. Podle amerického prezidenta je současná hlava katolické církve hrozná v oblasti zahraniční politiky. Trump novinářům sdělil, že není fanouškem tohoto papeže a nelíbí se mu jeho přístup k jaderným zbraním.