Krize v Hormuzském průlivu dospěla do rozhodující fáze poté, co americký prezident Donald Trump pohrozil Íránu vystupňováním vojenských útoků, pokud cestu okamžitě neotevře.
Přestože průliv není pro dopravu zcela uzavřen, provoz se kvůli bezpečnostním rizikům a útokům zpomalil na minimum. Tato strategická tepna přitom zajišťuje čtvrtinu světového námořního obchodu s ropou a její zablokování má přímý dopad na trhy v Evropě, Asii i Austrálii.
Budoucí vývoj situace a možnosti obnovení plynulé dopravy lze rozdělit do tří hlavních scénářů. Prvním z nich je uzavření příměří, které by mohlo vzejít z íránské kapitulace před americkými požadavky. V takovém případě by kontrola nad průlivem zůstala převážně v rukou Íránu.
Existuje však vysoké riziko, že by se Teherán pokusil zavést trvalé poplatky za průjezd cizích lodí. I když je takové zpoplatnění mezinárodních vod v době míru nelegální, po týdnech bombardování by Írán mohl na těchto financích trvat a lodní společnosti by je pravděpodobně v zájmu plynulosti dopravy přijaly, což by vedlo k celosvětovému zdražení exportu z oblasti Perského zálivu.
Druhý scénář počítá s pozemní operací Spojených států. USA mají v regionu rozmístěno přibližně 50 000 vojáků a spekuluje se o obsazení ostrova Chark, přes který proudí většina íránského vývozu ropy. Samotné dobytí ostrova by však k otevření průlivu nestačilo.
Vyžadovalo by to masivní nasazení námořních sil k odminování vod a k trvalému doprovodu obchodních plavidel. Donald Trump se nechal slyšet, že do takového rizika nechce jít bez podpory spojenců, kteří se však k vojenské eskalaci staví odmítavě, což činí tuto variantu v současnosti méně pravděpodobnou.
Třetí možností je ukončení války bez zajištění bezpečného průjezdu, což by otevřelo cestu pro mezinárodní koalici pod mandátem OSN. Rada bezpečnosti již přijala rezoluci o bezpečnosti plavby v Perském zálivu a Británie koordinuje rozhovory s partnery, včetně Austrálie či Číny, o vytvoření námořní mise.
Tyto mocnosti by však do oblasti vstoupily až v momentě, kdy by utichly přímé boje mezi USA a Íránem. Tato varianta se jeví jako záložní plán pro případ, že by Spojené státy své síly stáhly, aniž by dosáhly trvalé dohody.
Americký prezident Donald Trump podle webu The Independent vyzval evropské státy, aby zastavily finanční podporu Ukrajiny. Stalo se tak ve čtvrtek jen několik hodin poté, co v čínském městě Šen-čen vřele přivítal ruského prezidenta Vladimira Putina na historickém summitu za účasti čínského vůdce Si Ťin-pchinga. Zatímco lídři Spojených států, Ruska a Číny uzavřeli devadesátiminutová jednání čtyřbodovým plánem na přetvoření světového řádu, evropští představitelé se sešli na paralelním summitu v Berlíně, aby vyjádřili solidaritu s Kyjevem.
Evropští státníci oznámili, že jsou připraveni jednat s Ruskem o ukončení války na Ukrajině, a poskytli tak Kyjevu výraznou podporu. Britský premiér Andy Burnham uvedl, že Evropa má jasný, konzistentní a jednotný vyjednávací postoj, zatímco německý kancléř Friedrich Merz zdůraznil, že maximalistické požadavky Moskvy nejsou reálné.
Evropská komise ve čtvrtek potvrdila, že se stala terčem kybernetického útoku. Informoval o tom web DW, podle kterého Evropská unie historicky poprvé čelila kyberútoku, při němž útočníkům asistovala umělá inteligence.
Umělá inteligence se vyvíjí rychleji, než naše schopnost ji kontrolovat. Rizika sahají od masivního zneužití přes destabilizaci společnosti až po možnost vzniku superinteligence, kterou lidstvo nebude schopné ovládat. Extrémní rizika AI nejsou bohužel vzdálená desítky let, ale mohou ohrozit lidstvo již během velmi krátké doby.
V Česku utíkají poslední dny meteorologického podzimu, ale během nadcházejícího víkendu není vyloučena další sněhová nadílka, kterou většinou očekáváme až v zimě. Sněžit by tentokrát nemuselo jen v nejvyšších horských polohách.
Skupina GasNet, největší distributor plynu v České republice, od pondělí 23. listopadu do pátku 27. listopadu 2026 dočasně zdvojnásobí dávku látky, která dodává zemnímu plynu charakteristický zápach. Proč se tak stane?
Kauza, která v posledních letech dopadla i na britskou královskou rodinu, může dostat novou zápletku. Forenzní expert pro britskou BBC uvedl, že se domnívá, že se finančník a sexuální delikvent Jeffrey Epstein stal ve vězení obětí vraždy. Podle uznávané oficiální verze spáchal Epstein sebevraždu.
Američtí zákonodárci zpochybnili úspěch čtvrtečního setkání prezidenta Donalda Trumpa s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem v čínském Šen-čenu, přičemž se objevila i ostrá kritika ze strany bývalého britského ministra zahraničí. Zatímco Trump v Šen-čenu vystupoval vstřícně a vřele vůči oběma státníkům, řada politiků doma i v Evropě vyjádřila obavy z průběhu a dopadů jednání.
Americký prezident Donald Trump, ruský prezident Vladimir Putin a čínský vůdce Si Ťin-pching se ve čtvrtek sešli na okraj summitu Rady pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC) v čínském technologickém centru Šen-čen na historickém jednání, během něhož Trump vyzval ke kontrole jaderných zbraní.
Americký prezident Donald Trump, čínský vůdce Si Ťin-pching a ruský prezident Vladimir Putin se ve čtvrtek sešli ve vile Kylin na okraji čínského města Šen-čen na bezprecedentním trojstranném jednání na okraj summitu Rady pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC). Představitelé předem otevřeně uváděli, že od schůzky nelze čekat zásadní dohody, přičemž samotné setkání představovalo hlavní výsledek jednání.
Ruský prezident Vladimir Putin po svém trojstranném jednání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a čínským prezidentem Si Ťin-pchingem prohlásil, že Rusko potřebuje pochopit, co by Evropa přinesla k jednacímu stolu o Ukrajině, a zároveň vyzval evropské představitele do Moskvy k ujasnění jejich postojů. Putin uvedl, že Moskva poslala diplomatickými kanály pozvánky do evropských hlavních měst, aby si vysvětlila stanoviska Evropy ke konfliktu.
Německo od příštího roku výrazně sníží daň z elektřiny a zavede cenový strop na pohonné hmoty. Na opatřeních se dohodla vládní koalice kancléře Friedricha Merze. Německé domácnosti a podniky si tak mají polepšit, a to za cenu miliardových výpadků daňových příjmů. Berlín tudíž současně riskuje další prohloubení svých rozpočtových problémů. Změny mohou citelně zasáhnout také českou ekonomiku, zejména její průmysl a exportéry.