Bílý dům označil plány na rozhovory s Íránem za „proměnlivé“, čímž reaguje na rozporuplné informace přicházející z obou stran. Zatímco íránští představitelé oficiálně popírají, že by s USA navázali jakýkoli přímý kontakt, íránské ministerstvo zahraničí pro CBS potvrdilo, že Teherán již obdržel určité „body z USA“ prostřednictvím prostředníků. Tyto vzkazy by mohly sloužit jako předzvěst budoucích jednání, ačkoliv k jejich zahájení vede ještě dlouhá cesta.
Optimismus ohledně mírového řešení je však velmi slabý a vzájemná důvěra mezi oběma mocnostmi prakticky neexistuje. Tato nejistota se okamžitě projevuje na světových trzích. Poté, co prezident Donald Trump v pondělí poprvé zmínil možnost rozhovorů, cena ropy prudce klesla, ale od té doby se opět vyšplhala nad hranici 100 dolarů za barel. Trhy tak jasně zrcadlí napětí, které v regionu panuje.
Situace přímo na místě zůstává kritická. Z íránské metropole i z Bahrajnu jsou hlášeny čerstvé údery, zatímco Izrael vydává varování před evakuací v jižním Libanonu. Odvetný íránský útok na Tel Aviv, při kterém raketa se 100 kilogramy výbušnin vytvořila kráter uprostřed obytné čtvrti, si vyžádal několik zraněných. Přímo v blízkosti dopadu stojí billboard s Donaldem Trumpem a heslem „Dokončete tu práci, pane prezidente!“, což jen podtrhuje výbušnou atmosféru v Izraeli.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ve svém krátkém videu jasně vzkázal, že kurz měnit nehodlá. Izrael bude podle něj i nadále útočit na Írán a jeho spojence z Hizballáhu v jižním Libanonu, aby za všech okolností chránil své životní zájmy. Tato neústupnost komplikuje snahy o deeskalaci, o kterou se pokoušejí země jako Pákistán, Turecko nebo Egypt, jejichž lídři mají na Trumpa osobní vazby.
Do role prostředníka se tradičně zapojuje také Omán, kterému Írán důvěřuje nejvíce, naopak Katar se od přímých snah o ukončení války distancuje. Mluvčí katarského ministerstva zahraničí Dr. Majid Al-Ansari uvedl, že se země soustředí primárně na obranu vlastního území. Na otázku, zda budou vztahy s Íránem po útocích na státy Perského zálivu ještě někdy normální, odpověděl pragmaticky – geografii člověk nezmění.
Íránská strana zůstává vůči Spojeným státům hluboce podezřívavá, a to i kvůli zkušenostem z loňského roku. Dvě předchozí kola rozhovorů, v únoru a v červnu 2025, totiž pokaždé zhatily izraelské útoky s podporou USA. I proto jsou současné zprávy o telefonátech mezi íránským ministrem zahraničí Abbásem Arákčím a americkým vyslancem Stevem Witkoffem označovány za velmi předběžné.
Spekulace o tom, že by se mohl íránský představitel Mohammad Bagher Ghalibaf brzy sejít s americkým viceprezidentem JD Vancem, se v tuto chvíli zdají být spíše z říše fantazie. Trump sice hledá v Íránu někoho pragmatického, koho by mohl přimět ke své vůli, ale v tamním složitém systému duchovních a velitelů mají nyní hlavní slovo tvrdé linie. Ty za ukončení války požadují velmi vysokou cenu.
Alaa Hessi žije ve stanu postaveném na troskách svého bývalého domu v Pásmu Gazy. Její původní domov zničil podle webu The Guardian izraelský letecký úder, při kterém zahynuly všechny její tři děti ve věku pět, sedm a deset let. Žena je v osmém měsíci těhotenství a za necelý měsíc očekává narození dalšího dítěte. Stan nyní stojí přesně v místech, kde její rodina dříve žila a kde její potomci přišli o život.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se během telefonického rozhovoru dohodl s americkým prezidentem Donaldem Trumpem na osobním setkání v New Yorku. Schůzka by se měla uskutečnit na okraji nadcházejícího Valného shromáždění Organizace spojených národů. Podle kyjevského lídra byla nedělní debata velmi důležitá a umožnila projednat širokou škálu témat. Zelenskyj zároveň zdůraznil, že současné diplomatické úsilí získává na síle a nadcházející jednání v USA může přinést zásadní posun.
Mezinárodní panel pro změnu klimatu čelí vlně kritiky poté, co novinářské vyšetřování odhalilo těsné vazby řady jeho autorů na ropný průmysl. Významná část vědců podílejících se na klíčových zprávách OSN je přímo zaměstnána nebo úzce propojena se saúdskoarabskou státní ropnou společností Saudi Aramco. Odborníci na etiku a klimatickou politiku označili stávající pravidla pro střet zájmů v této organizaci za zcela nevyhovující, uvedl The Guardian.
Vládnoucí strana Jednotné Rusko směřuje k hladkému vítězství v přísně kontrolovaných ruských parlamentních volbách, čímž si prezident Vladimir Putin opět upevňuje svou dominanci nad domácí politikou. Definitivní výsledky nebudou sečteny ihned, avšak podle počátečních dat Ústřední volební komise vede tato proputinovská strana se ziskem 57,8 procenta hlasů při devadesáti třech procentech zpracovaných lístků. Hlasování se konalo v době, kdy Kyjev zahájil jeden ze svých největších útoků na Moskvu s využitím více než 1 900 dronů. Tento útok způsobil škody ve významné rafinérii a vyžádal si nejméně dva lidské životy.
Německý kancléř Friedrich Merz označil výsledky zemských voleb pro svou Křesťanskodemokratickou unii za pohromu, přesto však vyjádřil odhodlání zůstat ve své funkci. Křesťanští demokraté zaznamenali výrazné ztráty v severovýchodním Meklenbursku-Předním Pomořansku i v Berlíně. V Meklenbursku-Předním Pomořansku strana dokonce nepřekročila pětiprocentní hranici nutnou pro vstup do zemského sněmu. Pro křesťanské demokraty jde o vůbec nejhorší volební výsledek v této spolkové zemi.
Americký prezident Donald Trump vyzval Ukrajinu, aby přestala útočit na ruské ropné rafinérie kvůli celosvětovému růstu cen motorové nafty. Své prohlášení učinil během dvoudenní návštěvy Irska, kde navštívil své golfové hřiště v hrabství Clare. Šéf Bílého domu odmítl tvrzení, že by za prudkým nárůstem cen paliv stála válka, kterou jeho administrativa vede proti Íránu. Podle jeho slov je hlavním důvodem nynějšího nedostatku nafty právě ukrajinská strategie zaměřená na ruskou energetiku.
Až polovina francouzských voličů vyjadřuje v průzkumech k nadcházejícím prezidentským volbám podporu kandidátům s vyhraněnými postoji vůči Severoatlantické alianci. Omezení účasti Francie v aliančních strukturách by přitom představovalo zásadní zásah do evropské bezpečnostní architektury.
Premiér Andrej Babiš (ANO) navštívil v sobotu Dny NATO, kde se zúčastnil představení čtveřice baterií protiletadlového systému Spyder a navštívil stánky bezpečnostních složek a společností obranného průmyslu. Akce se zúčastnili také místopředseda vlády a ministr obrany Jaromír Zůna, 1. místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček, ministr vnitra Lubomír Metnar a ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka.
Příští týden začne astronomický podzim, takže mnoho lidí začne o to více doufat, že se ještě dočkáme babího léta. Podle meteorologů Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) je to pravděpodobné.
Íránští představitelé pokračují ve vyjádřeních, která se v Bílém domě nebudou líbit. Írán konkrétně nadále nechce ztratit kontrolu nad klíčovým Hormuzským průlivem. Teherán podle předsedy parlamentu Mohammada Bághera Ghálíbáfa neotevře klíčovou námořní cestu dříve, než Washington přistoupí na jeho podmínky.
Válka slov mezi britskou královskou rodinou a bratrem princezny Diany může dále nabírat na intenzitě. Charles Spencer si trvá na tom, že slova, která měl pronést princ Charles po smrti bývalé manželky, opravdu zazněla.
Evropa je impotentní, tvrdí premiér Andrej Babiš (ANO) v souvislosti s nadále pokračující válkou na Ukrajině. Evropští lídři podle Babiše nechtějí jednat o míru a mluví jen o válce. Předseda vlády také reagoval na kritiku výše českých obranných výdajů.