Bílý dům označil plány na rozhovory s Íránem za „proměnlivé“, čímž reaguje na rozporuplné informace přicházející z obou stran. Zatímco íránští představitelé oficiálně popírají, že by s USA navázali jakýkoli přímý kontakt, íránské ministerstvo zahraničí pro CBS potvrdilo, že Teherán již obdržel určité „body z USA“ prostřednictvím prostředníků. Tyto vzkazy by mohly sloužit jako předzvěst budoucích jednání, ačkoliv k jejich zahájení vede ještě dlouhá cesta.
Optimismus ohledně mírového řešení je však velmi slabý a vzájemná důvěra mezi oběma mocnostmi prakticky neexistuje. Tato nejistota se okamžitě projevuje na světových trzích. Poté, co prezident Donald Trump v pondělí poprvé zmínil možnost rozhovorů, cena ropy prudce klesla, ale od té doby se opět vyšplhala nad hranici 100 dolarů za barel. Trhy tak jasně zrcadlí napětí, které v regionu panuje.
Situace přímo na místě zůstává kritická. Z íránské metropole i z Bahrajnu jsou hlášeny čerstvé údery, zatímco Izrael vydává varování před evakuací v jižním Libanonu. Odvetný íránský útok na Tel Aviv, při kterém raketa se 100 kilogramy výbušnin vytvořila kráter uprostřed obytné čtvrti, si vyžádal několik zraněných. Přímo v blízkosti dopadu stojí billboard s Donaldem Trumpem a heslem „Dokončete tu práci, pane prezidente!“, což jen podtrhuje výbušnou atmosféru v Izraeli.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ve svém krátkém videu jasně vzkázal, že kurz měnit nehodlá. Izrael bude podle něj i nadále útočit na Írán a jeho spojence z Hizballáhu v jižním Libanonu, aby za všech okolností chránil své životní zájmy. Tato neústupnost komplikuje snahy o deeskalaci, o kterou se pokoušejí země jako Pákistán, Turecko nebo Egypt, jejichž lídři mají na Trumpa osobní vazby.
Do role prostředníka se tradičně zapojuje také Omán, kterému Írán důvěřuje nejvíce, naopak Katar se od přímých snah o ukončení války distancuje. Mluvčí katarského ministerstva zahraničí Dr. Majid Al-Ansari uvedl, že se země soustředí primárně na obranu vlastního území. Na otázku, zda budou vztahy s Íránem po útocích na státy Perského zálivu ještě někdy normální, odpověděl pragmaticky – geografii člověk nezmění.
Íránská strana zůstává vůči Spojeným státům hluboce podezřívavá, a to i kvůli zkušenostem z loňského roku. Dvě předchozí kola rozhovorů, v únoru a v červnu 2025, totiž pokaždé zhatily izraelské útoky s podporou USA. I proto jsou současné zprávy o telefonátech mezi íránským ministrem zahraničí Abbásem Arákčím a americkým vyslancem Stevem Witkoffem označovány za velmi předběžné.
Spekulace o tom, že by se mohl íránský představitel Mohammad Bagher Ghalibaf brzy sejít s americkým viceprezidentem JD Vancem, se v tuto chvíli zdají být spíše z říše fantazie. Trump sice hledá v Íránu někoho pragmatického, koho by mohl přimět ke své vůli, ale v tamním složitém systému duchovních a velitelů mají nyní hlavní slovo tvrdé linie. Ty za ukončení války požadují velmi vysokou cenu.
Německý prezident Frank-Walter Steinmeier se postaral o rozruch neobvykle upřímnými a tvrdými komentáři na adresu současného konfliktu na Blízkém východě. Během akce k 75. výročí založení německého ministerstva zahraničí označil válku vedenou Spojenými státy a Izraelem proti Íránu za jednoznačné porušení mezinárodního práva. Podle hlavy státu tato mocenská politika vážně poškozuje globální důvěru v americké kroky.
Bílý dům označil plány na rozhovory s Íránem za „proměnlivé“, čímž reaguje na rozporuplné informace přicházející z obou stran. Zatímco íránští představitelé oficiálně popírají, že by s USA navázali jakýkoli přímý kontakt, íránské ministerstvo zahraničí pro CBS potvrdilo, že Teherán již obdržel určité „body z USA“ prostřednictvím prostředníků. Tyto vzkazy by mohly sloužit jako předzvěst budoucích jednání, ačkoliv k jejich zahájení vede ještě dlouhá cesta.
Ruská armáda spustila na východní Ukrajině rozsáhlou jarní ofenzívu, do níž nasadila desítky tanků a obrněných vozidel. Podle informací CNN a vojenských analytiků tyto útoky nabírají na intenzitě v době, kdy ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjadřuje hluboké obavy. Obává se především toho, jakým způsobem ovlivní situaci v jeho zemi eskalující konflikt na Blízkém východě.
Izolace byla pro Afghánistán v drsném prostředí Hindúkuše po staletí strategií přežití, na počátku roku 2026 se však pro Tálibán stala pastí. Země se ocitla v sevření dvou prchlivých front, které prakticky paralyzovaly její hlavní obchodní trasy. Zatímco na východě vyústily dlouhodobé spory s Pákistánem v otevřenou válku, na západě udělal konflikt mezi Íránem, Izraelem a USA z alternativních cest vysoce rizikovou bojovou zónu.
Evropská komise obdržela oficiální stížnost na mezinárodní fotbalovou federaci FIFA kvůli systému prodeje vstupenek na nadcházející mistrovství světa 2026. Spotřebitelská organizace Euroconsumers a sdružení Football Supporters Europe obviňují federaci ze zneužívání monopolního postavení. Podle nich FIFA nastavila nepřiměřeně vysoké ceny a využívá neférové podmínky, které běžným fanouškům znemožňují účast na tomto sportovním svátku.
Přestože se objevují pochybnosti o možnosti přímých jednání, podle vyjádření evropského představitele pro The Guardian fungují jako prostředníci Egypt, Pákistán a státy Perského zálivu, které si mezi znepřátelenými stranami předávají vzkazy. K situaci se v úterý vyjádřila také předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen, která v Austrálii prohlásila, že nastal čas pro diplomacii. Podle ní je globální energetická situace nyní kritická, což pociťují podniky i celá společnost skrze vysoké ceny ropy a plynu.
Generální tajemník NATO Mark Rutte vyjádřil plnou podporu vojenské kampani prezidenta Donalda Trumpa proti Íránu a očekává sjednocení všech členských států Aliance v podpoře amerického postupu. Pokusy Trumpa zapojit spojence z NATO do řešení kritické situace v Hormuzském průlivu ale narazily na hlubokou nedůvěru a diplomatický odpor.
Válka dronů dorazila už i na území Spojených států a nedávné události na základně Barksdale v Louisianě odhalily kritické trhliny v národní obraně. Zatímco pozornost světa se upírá k probíhajícímu konfliktu na Blízkém východě, nad strategicky významnou základnou se mezi 9. a 15. březnem opakovaně pohybovaly roje neidentifikovaných bezpilotních letounů. Armáda ani ministerstvo vnitra přitom nedokázaly na tyto narušitele nijak efektivně reagovat.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v pondělí oznámil, že hovořil s americkým prezidentem Donaldem Trumpem o aktuálním vývoji konfliktu s Íránem. Podle Netanjahua vidí šéf Bílého domu reálnou příležitost k uzavření dohody, která by mohla ukončit válečný stav. Trump se domnívá, že je možné využít rozsáhlých vojenských úspěchů, kterých dosáhly izraelské obranné síly (IDF) i americká armáda, k prosazení strategických cílů u jednacího stolu.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že Spojené státy vedou intenzivní rozhovory s „vysoce postavenou osobou“ v rámci íránského režimu. Cílem těchto vyjednávání je ukončení probíhajícího válečného konfliktu. Trump zdůraznil, že obě strany mají velký zájem na dosažení dohody a že diskuse již pokročily k několika zásadním bodům shody.
Země v roce 2025 dosáhla rekordních úrovní zachyceného tepla a OSN v pondělí varovala, že následky tohoto oteplování budou přetrvávat po tisíce let. Světová meteorologická organizace (WMO) ve své výroční zprávě potvrdila, že všech jedenáct nejteplejších let v historii měření nastalo v období mezi roky 2015 a 2025. Loňský rok se zařadil na druhou až třetí příčku nejteplejších let s průměrnou teplotou o 1,43 stupně Celsia vyšší, než byl průměr v letech 1850 až 1900.
Marine Le Penová, lídryně francouzské krajní pravice, otevřeně podpořila maďarského premiéra Viktora Orbána v jeho rozhodnutí zablokovat unijní půjčku pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur. Během své návštěvy Budapešti, kde se v pondělí účastnila setkání vlasteneckých a pravicových lídrů, označila tento krok za „dobré rozhodnutí“. Podle ní by Francie neměla čekat na ostatní země, aby začaly jednat rozumně a chránit vlastní zájmy.