Hypotéza o dávné civilizaci na Marsu, která mohla být zničena jaderným útokem, se znovu objevila ve veřejné debatě. Píše o tom web Unilad.
V podcastu Dannyho Jonese ji zpopularizoval americký filozof a autor Jason Reza Jorjani. Odkazuje mimo jiné na teorii fyzika Johna Brandenburga, podle nějž izotopové složení atmosféry Marsu připomíná stopy po termonukleárním výbuchu.
Podle Brandenburga se v marsovské atmosféře ve velkém množství vyskytuje xenon-129 – izotop, který na Zemi vzniká při jaderných explozích. „Je to velmi specifický podpis. Nezaměnitelný. A přesně takový, jaký zanechá odpálená jaderná zbraň,“ cituje podcast Brandenburga, který působí jako nezávislý výzkumník a bývalý spolupracovník laboratoře Orbital Technologies.
Brandenburg svou teorii prezentoval už v roce 2011. Vědecká obec ji nicméně dlouhodobě nepovažuje za věrohodnou a NASA ji nijak nepodporuje. Agentura nedávno zveřejnila novou sérii snímků povrchu Marsu ve vysokém rozlišení, pořízených ze vzdálenosti 225 milionů kilometrů. Oficiálně ale jakékoli známky dávné civilizace na planetě dlouhodobě popírá.
Jorjani ve svém vystoupení také odkázal na údajnou operaci CIA z 80. let. Bývalý agent Joe McMonagle měl v roce 1984 v rámci experimentální metody tzv. „remote viewing“ – dálkového psychického pozorování – popsat ruiny na povrchu Marsu, včetně pyramid a pozůstatků megalitických měst. Operace měla být součástí spolupráce mezi CIA a Monroeovým institutem, který v té době zkoumal změněné stavy vědomí a jejich možné využití při zpravodajské činnosti.
Podle Jorjaniho mohla být případná katastrofa na Marsu výsledkem konfliktu s jinou inteligentní rasou před více než 100 miliony let. Žádné oficiální důkazy tento scénář ale nepodporují.
Navzdory skeptickému postoji odborné veřejnosti téma pravidelně ožívá i díky záběrům z roveru Curiosity. Na některých snímcích povrchu planety z roku 2015 – například z oblasti duny Namib – vidí část internetové komunity údajné stopy po stavbách či zdivu.
NASA se k těmto interpretacím nevyjadřuje. Spekulace tak i nadále zůstávají na pomezí vědy a science fiction.
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.