Izraelské ozbrojené složky v úterý potvrdily, že jejich oddíly postoupily hlouběji na území jižního Libanonu. Tento manévr rozšiřuje dosavadní kontrolu pěti strategických pozic a armáda jej popisuje jako upevnění obranného postavení. K posílení pozemních operací došlo kvůli narůstající agresivitě hnutí Hizballáh, které od začátku týdne cílí na severní části Izraele pomocí bezpilotních letounů a raketové palby.
O posunu vojsk se rozhodlo na nejvyšší vládní úrovni. Ministr obrany Israel Katz oznámil, že po dohodě s premiérem Benjaminem Netanjahuem dostala armáda zelenou k obsazení dalších klíčových vyvýšenin v Libanonu. Hlavním záměrem je vytvořit ochranný štít přímo na libanonské půdě a zamezit tak ostřelování izraelských obcí. Katz varoval, že Hizballáh za své nepřátelské kroky ponese tvrdé následky.
Do akce byly vyslány jednotky 91. divize „Galilea“, které se rozestavily na nových strategických bodech u hranice. Podle generála Effieho Defrina z IDF je cílem vybudovat nárazníkovou zónu, která zajistí bezpečí civilistům na severu Izraele. Armáda tak chce splnit slib, že mezi izraelské obyvatele a hrozby z Libanonu postaví nepropustnou bariéru ovládaného terénu.
Postup Izraelců vyvolal reakci i na libanonské straně, kde se tamní oficiální armáda rozhodla vyklidit své pozice. Menší hlídky libanonských vojáků se z pohraničí stáhly zpět na základny, aby se vyhnuly nebezpečí plynoucímu z vyhrocené situace. Podle dostupných informací šlo o preventivní přesun stovek vojáků, kteří se tak chtěli vyvarovat přímé konfrontace s postupujícími izraelskými silami.
Izrael kromě pozemních operací nepolevuje ani v masivním bombardování. Během úterý zasáhlo letectvo řadu strategických cílů v Bejrútu, včetně velitelských stanovišť a komunikačních uzlů využívaných rozvědkou Hizballáhu. Tyto objekty měly sloužit nejen k řízení útoků, ale i k šíření propagandy. Před samotnými nálety armáda vyzvala civilisty k opuštění budov, aby se předešlo zbytečným ztrátám na životech.
Mezi zničenými objekty v libanonské metropoli se ocitla i sídla médií napojených na Hizballáh, konkrétně stanice Al-Manar a Al-Nour. Izraelská strana navíc deklarovala, že za poslední den zlikvidovala přes 160 cílů na jihu země, přičemž údery zasáhly i členy elitních jednotek Radwan. Tyto operace mají za cíl systematicky rozvracet schopnost teroristické skupiny plánovat další výpady.
Významným bodem kampaně je eliminace Rezy Khazaeiho, vysoce postaveného člena íránských Revolučních gard, který zahynul při útoku námořnictva v Bejrútu. Khazaei byl klíčovou spojkou mezi Teheránem a Hizballáhem a hrál zásadní roli při obnově vojenské síly hnutí. Izraelské velení jej označilo za pravou ruku šéfa sborů Quds v Libanonu, jehož smrt citelně oslabí logistiku a velení celé organizace.
Odborníci nicméně podotýkají, že se stále nejedná o totální invazi, nýbrž o cílené budování bezpečnostního pásma. Izraelská vláda se snaží vytvořit podmínky pro to, aby se obyvatelé dříve evakuovaných měst, jako je Kirjat Šmona, mohli natrvalo vrátit domů. V tomto městě se již začíná obnovovat běžný život, což Izrael považuje za prioritu, kterou je nutné vojensky zajistit.
Hizballáh se v současnosti nachází v extrémně obtížné situaci. Izraelské nálety proměnily jeho operační prostory v trosky a intenzita jeho vlastního ostřelování je v porovnání s minulostí výrazně slabší. Většina raket nyní dopadá do neobydlených oblastí nebo na Golanské výšiny. Skupina se zdá být příliš oslabená na to, aby dokázala izraelskému tlaku účinně čelit.
Pozoruhodný je také přístup centrální libanonské vlády, která se od aktivit Hizballáhu distancuje. Izraelský postup proti milicím v podstatě souzní s vládními požadavky na odzbrojení této skupiny. Pro Hizballáh tak jde o existenční krizi, kdy ztrácí půdu pod nohama a jeho zbývající struktury jsou pod neustálou palbou, zatímco Izrael pokračuje v evakuaci dalších oblastí, jako je Sidon.
Reportéři webu Politico navštívili Finsko, Polsko a Litvu, aby zhodnotili připravenost tří exponovaných úseků východní hranice NATO na případný ruský útok. Tyto čelní alianční státy urychleně posilují vlastní obranu, neboť kvůli postojům amerického prezidenta Donalda Trumpa, který opakovaně zpochybňuje bezpečnostní záruky článku 5, již nemohou automaticky spoléhat na pomoc Washingtonu.
S přibývajícími tropickými dny roste v Evropě tlak na zajištění chlazení, přičemž chybějící klimatizace v domácnostech se stávají novým tématem politických sporů. Zatímco u instalace chladicích systémů v nemocnicích, školách či domovech pro seniory panuje mezi politiky a zdravotnickými experty shoda, debata o soukromých bytech vyvolává silné kontroverze. Krajně pravicové strany v Německu a Francii začaly toto téma politicky využívat a obviňují mainstreamové vládní představitele z toho, že kvůli ideologii energetické účinnosti a zelené politice obětují komfort a zdraví běžných občanů.
Válečné konflikty podle historických zkušeností končí pěti základními způsoby: úplným podmaněním, formální nebo de facto kapitulací, stažením jedné ze stran, případně vyjednaným mírem. Otázka budoucího vývoje ruské agrese na Ukrajině získává na aktuálnosti i v souvislosti s tím, že se mezinárodní pozornost po předchozích diplomatických dohodách na Blízkém východě vrací zpět k evropskému bojišti.
Ukrajina v posledních týdnech převzala iniciativu v oslabování ruské válečné ekonomiky a spustila kampaň, kterou prezident Volodymyr Zelenskyj označil za „sankce dlouhého doletu“.
Dým ze stovek kanadských lesních požárů nadále zahaluje rozsáhlé oblasti Severní Ameriky a přináší nebezpečné znečištění ovzduší pro desítky milionů lidí. Výstrahy před špatnou kvalitou vzduchu byly vydány ve více než dvaceti státech USA, kam se kouř z požárů v jižní a střední Kanadě, severním Ontariu a Minnesotě přesunul.
Španělský premiér Pedro Sánchez v neděli odcestuje do Spojených států, aby na stadionu MetLife v New Jersey osobně zhlédl finálový zápas mistrovství světa ve fotbale mezi Španělskem a Argentinou. Vládní mluvčí potvrdil jeho přítomnost krátce poté, co svou účast oznámila také španělská královská rodina. Na stadionu bude zápas sledovat rovněž americký prezident Donald Trump, což může vést k poměrně napjatému setkání, neboť Sánchez patří k nejhlasitějším Trumpovým kritikům v Evropě.
Rozporuplné hlasování ve Sněmovně reprezentantů naplno odhalilo prohlubující se rozkol uvnitř Demokratické strany ohledně vojenské pomoci Izraeli. Návrh na zastavení této podpory, který předložil konzervativní republikánský kongresman Thomas Massie z Kentucky, byl sice díky drtivému odporu většiny republikánů a 98 demokratů zamítnut, v řadách demokratických poslanců však vyvolal téměř stoprocentní shodu v rozdělení sil. Pro utnutí vojenské pomoci totiž zvedlo ruku 103 demokratů a dalších deset se zdrželo, což představuje v novodobé historii americko-izraelských vztahů dříve nemyslitelný posun.
Velkolepý pohřeb nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího, který zahynul na konci února při koordinovaných americko-izraelských náletech, naplno odkryl hluboké vnitřní rozepře v íránském režimu. Během smutečního průvodu v Teheránu čelil prezident Masúd Pezeškijan výkřikům „smrt kompromisníkovi“. Šéf íránské diplomacie Abbás Araghčí, který s Trumpovou administrativou vyjednal příměří a dosáhl částečného zrušení sankcí, musel z pohřbu dokonce utéct poté, co na něj dav začal házet kameny a označovat ho za zrádce.
Izraelští ministři obrany a financí oznámili plány na vybudování nových osad v Pásmu Gazy a vyčlenění stovek milionů dolarů na rozšíření výstavby na okupovaném Západním břehu Jordánu. Krajně pravicová koalice premiéra Benjamina Netanjahua se před nadcházejícími parlamentními volbami, které jsou naplánovány na 27. října, snaží urychleně rozšířit kontrolu nad palestinským územím.
Americký prezident Donald Trump pohrozil Kanadě zavedením nových cel poté, co stovky lesních požárů zahalily velkou část severu Spojených států do hustého kouře. Trump označil situaci za invazi špinavého a nezdravého vzduchu do USA a obvinil sousední zemi ze záměrné nedbalosti při správě lesů. Uvedl, že bude telefonovat kanadskému premiérovi Marku Carneymu a bude žádat vysvětlení. V reakci na to někteří republikáni opětovně navrhli, aby se Kanada stala 51. státem USA, což v Kanadě vyvolalo vlnu nevole a protestní omezování cest do Ameriky.
I přes přísné zákazy režimu Kim Čong-una si jihokorejský pop, známý jako K-pop, nachází cestu k obyvatelům Severní Koreje. Pro mnohé uprchlíky, kteří nyní žijí v Jižní Koreji, znamenalo setkání s touto hudbou zásadní životní zlom a první dotek se svobodou.
Kdo nastoupí na uvolněné místo, až skončí druhý mandát Emmanuela Macrona? Hlavní favoritkou je navzdory posledním událostem jeho někdejší soupeřka Marine Le Penová. Potvrdily to i průzkumy, které proběhly po jejím odsouzení.