Izraelské ozbrojené složky v úterý potvrdily, že jejich oddíly postoupily hlouběji na území jižního Libanonu. Tento manévr rozšiřuje dosavadní kontrolu pěti strategických pozic a armáda jej popisuje jako upevnění obranného postavení. K posílení pozemních operací došlo kvůli narůstající agresivitě hnutí Hizballáh, které od začátku týdne cílí na severní části Izraele pomocí bezpilotních letounů a raketové palby.
O posunu vojsk se rozhodlo na nejvyšší vládní úrovni. Ministr obrany Israel Katz oznámil, že po dohodě s premiérem Benjaminem Netanjahuem dostala armáda zelenou k obsazení dalších klíčových vyvýšenin v Libanonu. Hlavním záměrem je vytvořit ochranný štít přímo na libanonské půdě a zamezit tak ostřelování izraelských obcí. Katz varoval, že Hizballáh za své nepřátelské kroky ponese tvrdé následky.
Do akce byly vyslány jednotky 91. divize „Galilea“, které se rozestavily na nových strategických bodech u hranice. Podle generála Effieho Defrina z IDF je cílem vybudovat nárazníkovou zónu, která zajistí bezpečí civilistům na severu Izraele. Armáda tak chce splnit slib, že mezi izraelské obyvatele a hrozby z Libanonu postaví nepropustnou bariéru ovládaného terénu.
Postup Izraelců vyvolal reakci i na libanonské straně, kde se tamní oficiální armáda rozhodla vyklidit své pozice. Menší hlídky libanonských vojáků se z pohraničí stáhly zpět na základny, aby se vyhnuly nebezpečí plynoucímu z vyhrocené situace. Podle dostupných informací šlo o preventivní přesun stovek vojáků, kteří se tak chtěli vyvarovat přímé konfrontace s postupujícími izraelskými silami.
Izrael kromě pozemních operací nepolevuje ani v masivním bombardování. Během úterý zasáhlo letectvo řadu strategických cílů v Bejrútu, včetně velitelských stanovišť a komunikačních uzlů využívaných rozvědkou Hizballáhu. Tyto objekty měly sloužit nejen k řízení útoků, ale i k šíření propagandy. Před samotnými nálety armáda vyzvala civilisty k opuštění budov, aby se předešlo zbytečným ztrátám na životech.
Mezi zničenými objekty v libanonské metropoli se ocitla i sídla médií napojených na Hizballáh, konkrétně stanice Al-Manar a Al-Nour. Izraelská strana navíc deklarovala, že za poslední den zlikvidovala přes 160 cílů na jihu země, přičemž údery zasáhly i členy elitních jednotek Radwan. Tyto operace mají za cíl systematicky rozvracet schopnost teroristické skupiny plánovat další výpady.
Významným bodem kampaně je eliminace Rezy Khazaeiho, vysoce postaveného člena íránských Revolučních gard, který zahynul při útoku námořnictva v Bejrútu. Khazaei byl klíčovou spojkou mezi Teheránem a Hizballáhem a hrál zásadní roli při obnově vojenské síly hnutí. Izraelské velení jej označilo za pravou ruku šéfa sborů Quds v Libanonu, jehož smrt citelně oslabí logistiku a velení celé organizace.
Odborníci nicméně podotýkají, že se stále nejedná o totální invazi, nýbrž o cílené budování bezpečnostního pásma. Izraelská vláda se snaží vytvořit podmínky pro to, aby se obyvatelé dříve evakuovaných měst, jako je Kirjat Šmona, mohli natrvalo vrátit domů. V tomto městě se již začíná obnovovat běžný život, což Izrael považuje za prioritu, kterou je nutné vojensky zajistit.
Hizballáh se v současnosti nachází v extrémně obtížné situaci. Izraelské nálety proměnily jeho operační prostory v trosky a intenzita jeho vlastního ostřelování je v porovnání s minulostí výrazně slabší. Většina raket nyní dopadá do neobydlených oblastí nebo na Golanské výšiny. Skupina se zdá být příliš oslabená na to, aby dokázala izraelskému tlaku účinně čelit.
Pozoruhodný je také přístup centrální libanonské vlády, která se od aktivit Hizballáhu distancuje. Izraelský postup proti milicím v podstatě souzní s vládními požadavky na odzbrojení této skupiny. Pro Hizballáh tak jde o existenční krizi, kdy ztrácí půdu pod nohama a jeho zbývající struktury jsou pod neustálou palbou, zatímco Izrael pokračuje v evakuaci dalších oblastí, jako je Sidon.
Zítra začíná září, které je pro meteorology již prvním podzimním měsícem. Ochlazovat by se však mělo jen pozvolna, protože období nadcházejících týdnů může nabídnout teplotně nadprůměrné počasí.
Tištěné volební letáky zůstávají i v době digitální komunikace jedním z nejdůležitějších nástrojů politických stran a kandidátů k oslovení voličů. Do schránky je dostává 83 % domácností v České republice a tři čtvrtiny příjemců si je alespoň občas přečtou. Tyto letáky navíc reálně ovlivňují rozhodování dvou z pěti voličů v případě komunálních či senátních voleb. Přibližně polovina čtenářů se k letákům vrací před finálním rozhodnutím, koho volit.
Houbaři letos nezažívají žně, protože jim především nepřeje počasí. Teď se ale situace možná alespoň trochu zlepšuje. Stále se sice najdou oblasti, kde je pravděpodobnost nálezu dost nízká, ale přibývá i míst, kde můžete v lesu něco najít.
Letošní úroda chmele v Česku bude zlá, nikoli však bezprecedentně. Chmelaři nyní očekávají až o čtvrtinu nižší výnos proti dlouhodobému průměru. Ještě před zahájením sklizně přitom počítali s propadem zhruba o pětinu. Problémem není jen množství, ale také kvalita. U nejrozšířenějšího Žateckého poloraného červeňáku se obsah alfa hořkých látek, důležitých pro hořkost piva, běžně pohybuje kolem 3,3 procenta, zatímco letos první rozbory ukazují hodnoty jen lehce nad dvěma procenty. Za slabou úrodou stojí především nedostatek vláhy a mimořádná vedra, která na konci června přesahovala 40 stupňů.
Nová sankční kampaň Spojených států nazvaná Operace Ekonomický vyvrhel prohlubuje již tak závažnou hospodářskou krizi v Íránu. Obyvatelé země se potýkají s prudkým růstem cen základních potravin, nedostatkem pohonných hmot a neustálým propadem hodnoty národní měny. Mnoho Íránců považuje nové americké sankce za reakci na situaci, která byla neúnosná ještě před jejich vyhlášením. Politická reprezentace se obává, že drastické zhoršení životních podmínek povede k rozsáhlým sociálním nepokojům.
Výbor OSN pro odstranění rasové diskriminace dospěl k závěru, že jednotlivé státy mají právní povinnost zabývat se reparacemi za transatlantický obchod s otroky. Podle nově zveřejněného doporučení musejí vlády přijmout rozsáhlá opatření k řešení přetrvávajících následků rasové diskriminace. Tento krok představuje podle výboru zásadní posun v dosavadním nahlížení na historickou odpovědnost jednotlivých zemí. Stávající dopady historického zotročování totiž nelze v dnešní společnosti nadále přehlížet.
Při izraelském leteckém úderu v Pásmu Gazy zahynuli dva lidé a několik dalších utrpělo zranění. Útok zasáhl dav lidí nacházející se v blízkosti městského parku v Gaze. Zasažená oblast byla v té době hustě zalidněna rodinami, které musely kvůli vojenským operacím opustit své domovy. Zdravotníci na místě poskytli pomoc zraněným a transportovali je do nemocnic.
Zahraniční politika prezidenta Donalda Trumpa je od počátku postavena na předpokladu, že síla a velikost Spojených států přinutí spojence i protivníky podvolit se vůli Washingtonu. Tento přístup, vzdalující se tradiční americké diplomatické doktríně, popsal pro CNN poradce Stephen Miller jako svět řízený neúprosnými zákony síly a moci. Současná krize však ukazuje, že tato teorie naráží na své limity. USA se totiž dostaly do hlubokého střetu na dvou frontách zároveň, a to s Íránem a Kanadou.
Španělský premiér Pedro Sánchez prohlásil, že neexistují žádné důkazy o zapojení marocké vlády do nedávného masivního překročení hranic v severoafrické enklávě Ceuta. Podle předsedy vlády nevycházejí žádná podezření ze zpráv zpravodajských služeb, které by naznačovaly odpovědnost oficiálních míst v Rabatu.
Turkmenistán začal opravovat rozsáhlé úniky metanu, které dlouhodobě unikaly ze starých ropných a plynových zařízení na jeho území. Vyplývá to z nejnovějších dat Organizace spojených národů, která tento krok označila za významný průlom. Autoritářský stát k nápravě přistoupil poté, co mezinárodní odhalení poukázala na extrémní míru znečištění v zemi. Místní úřady navázaly spolupráci se zahraničními partnery a zahájily opravy poškozené infrastruktury.
Německá politická scéna čelí výraznému tlaku před nadcházejícími zemskými volbami v Sasku-Anhaltsku, kde má šanci na historický úspěch krajně pravicová strana Alternativa pro Německo. Týdeník Der Spiegel označil lídra tamní kandidátky Ulricha Siegmunda za nejnebezpečnějšího muže v zemi. Reakce jeho příznivců na sebe nenechala dlouho čekat a výtisky časopisu ve velkém skupovali, aby jim je politik mohl osobním podpisem potvrdit. Nadcházející hlasování v této spolkové zemi přitom může mít zásadní dopad nejen na celostátní politiku, ale i na širší evropský region.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že Spojené státy neplánují žádná jednání s Íránem, a zároveň zdůraznil, že Hormuzský průliv zůstává otevřený a funkční. Reagoval tak na situaci v klíčové námořní cestě, kde v posledních dnech výrazně poklesl provoz a došlo k dalším vojenským incidentům. Šéf Bílého domu trvá na tom, že americká blokáda íránských přístavů zůstává v plné platnosti a účinnosti. Všechny námořní miny byly podle jeho slov z mezinárodních vod úspěšně odstraněny, díky čemuž je námořní doprava volná.