Izraelské ozbrojené složky v úterý potvrdily, že jejich oddíly postoupily hlouběji na území jižního Libanonu. Tento manévr rozšiřuje dosavadní kontrolu pěti strategických pozic a armáda jej popisuje jako upevnění obranného postavení. K posílení pozemních operací došlo kvůli narůstající agresivitě hnutí Hizballáh, které od začátku týdne cílí na severní části Izraele pomocí bezpilotních letounů a raketové palby.
O posunu vojsk se rozhodlo na nejvyšší vládní úrovni. Ministr obrany Israel Katz oznámil, že po dohodě s premiérem Benjaminem Netanjahuem dostala armáda zelenou k obsazení dalších klíčových vyvýšenin v Libanonu. Hlavním záměrem je vytvořit ochranný štít přímo na libanonské půdě a zamezit tak ostřelování izraelských obcí. Katz varoval, že Hizballáh za své nepřátelské kroky ponese tvrdé následky.
Do akce byly vyslány jednotky 91. divize „Galilea“, které se rozestavily na nových strategických bodech u hranice. Podle generála Effieho Defrina z IDF je cílem vybudovat nárazníkovou zónu, která zajistí bezpečí civilistům na severu Izraele. Armáda tak chce splnit slib, že mezi izraelské obyvatele a hrozby z Libanonu postaví nepropustnou bariéru ovládaného terénu.
Postup Izraelců vyvolal reakci i na libanonské straně, kde se tamní oficiální armáda rozhodla vyklidit své pozice. Menší hlídky libanonských vojáků se z pohraničí stáhly zpět na základny, aby se vyhnuly nebezpečí plynoucímu z vyhrocené situace. Podle dostupných informací šlo o preventivní přesun stovek vojáků, kteří se tak chtěli vyvarovat přímé konfrontace s postupujícími izraelskými silami.
Izrael kromě pozemních operací nepolevuje ani v masivním bombardování. Během úterý zasáhlo letectvo řadu strategických cílů v Bejrútu, včetně velitelských stanovišť a komunikačních uzlů využívaných rozvědkou Hizballáhu. Tyto objekty měly sloužit nejen k řízení útoků, ale i k šíření propagandy. Před samotnými nálety armáda vyzvala civilisty k opuštění budov, aby se předešlo zbytečným ztrátám na životech.
Mezi zničenými objekty v libanonské metropoli se ocitla i sídla médií napojených na Hizballáh, konkrétně stanice Al-Manar a Al-Nour. Izraelská strana navíc deklarovala, že za poslední den zlikvidovala přes 160 cílů na jihu země, přičemž údery zasáhly i členy elitních jednotek Radwan. Tyto operace mají za cíl systematicky rozvracet schopnost teroristické skupiny plánovat další výpady.
Významným bodem kampaně je eliminace Rezy Khazaeiho, vysoce postaveného člena íránských Revolučních gard, který zahynul při útoku námořnictva v Bejrútu. Khazaei byl klíčovou spojkou mezi Teheránem a Hizballáhem a hrál zásadní roli při obnově vojenské síly hnutí. Izraelské velení jej označilo za pravou ruku šéfa sborů Quds v Libanonu, jehož smrt citelně oslabí logistiku a velení celé organizace.
Odborníci nicméně podotýkají, že se stále nejedná o totální invazi, nýbrž o cílené budování bezpečnostního pásma. Izraelská vláda se snaží vytvořit podmínky pro to, aby se obyvatelé dříve evakuovaných měst, jako je Kirjat Šmona, mohli natrvalo vrátit domů. V tomto městě se již začíná obnovovat běžný život, což Izrael považuje za prioritu, kterou je nutné vojensky zajistit.
Hizballáh se v současnosti nachází v extrémně obtížné situaci. Izraelské nálety proměnily jeho operační prostory v trosky a intenzita jeho vlastního ostřelování je v porovnání s minulostí výrazně slabší. Většina raket nyní dopadá do neobydlených oblastí nebo na Golanské výšiny. Skupina se zdá být příliš oslabená na to, aby dokázala izraelskému tlaku účinně čelit.
Pozoruhodný je také přístup centrální libanonské vlády, která se od aktivit Hizballáhu distancuje. Izraelský postup proti milicím v podstatě souzní s vládními požadavky na odzbrojení této skupiny. Pro Hizballáh tak jde o existenční krizi, kdy ztrácí půdu pod nohama a jeho zbývající struktury jsou pod neustálou palbou, zatímco Izrael pokračuje v evakuaci dalších oblastí, jako je Sidon.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj informoval po hlášení vrchního velitele ozbrojených sil Oleksandra Syrského o aktuální situaci na frontě. Podle jeho slov se ukrajinským jednotkám daří úspěšně držet pozice a odrážet ruské útoky, díky čemuž si Rusko nedokázalo vybojovat iniciativu. Prezident vyzdvihl zejména vysoké tempo likvidace okupačních sil, které přetrvává i v měsíci dubnu.
Přestože íránské úřady i americký prezident Donald Trump oficiálně ohlásili znovuotevření Hormuzského průlivu pro komerční dopravu, největší světoví námořní přepravci zůstávají v otázce návratu do oblasti velmi opatrní. Společnosti jako Maersk či Hapag-Lloyd vnímají oznámení jako pozitivní signál, jedním dechem však dodávají, že bezpečnost posádek a nákladu zůstává prioritou. Aktuální data ze sledování lodního provozu potvrzují, že doprava v průlivu je zatím minimální a většina firem vyčkává na další vývoj.
Otřesy na světových trzích s ropou, vyvolané válečným konfliktem mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem, vyvolávají zásadní otázku, zda se ceny této suroviny ještě někdy vrátí k normálu. Hlavním problémem není jen uzavření a opětovné otevření Hormuzského průlivu, kterým běžně proudí pětina světové produkce, ale především hluboká nejistota. Ta do cen vnesla trvalou rizikovou přirážku, která v kombinaci s rostoucími náklady na pojištění a delšími přepravními trasami mimo Blízký východ zásadně prodražuje celý dodavatelský řetězec.
Světové trhy s ropou zaznamenaly prudký otřes poté, co Írán oznámil úplné otevření Hormuzského průlivu pro komerční plavidla po zbytek trvání sjednaného příměří. Cena severomořské ropy Brent se propadla na 88 dolarů za barel, přestože se ještě během pátku obchodovala za více než 98 dolarů. Průliv, kterým běžně protéká pětina světové produkce ropy a zkapalněného zemního plynu, byl fakticky uzavřen od konce února v důsledku vojenských střetů mezi Íránem, Izraelem a Spojenými státy.
Kremelské ambice na oslabení evropské jednoty utrpěly vážnou trhlinu po historické porážce Viktora Orbána v maďarských parlamentních volbách. Po šestnácti letech u moci končí éra politika, který byl pro Moskvu klíčovým spojencem při blokování pomoci Ukrajině. Vítězství Pétera Magyara a jeho strany Tisza, která v Národním shromáždění získala ústavní dvoutřetinovou většinu, znamená pro Rusko ztrátu nejcennějšího trumfu v rámci Evropské unie.
Podle řady zkušených diplomatů se americký prezident Donald Trump stal obětí vlastního úspěchu v Jižní Americe. Jeho přesvědčení, že svržení íránského režimu bude stejně hladké jako blesková operace ve Venezuele, se nyní ukazuje jako zásadní strategický omyl. Bývalý velvyslanec v Panamě John Feeley upozorňuje, že lednové zajetí Nicoláse Madura speciálními jednotkami vyvolalo v Bílém domě falešný pocit neporazitelnosti, který vedl k únorovému útoku na Írán a následnému globálnímu chaosu.
Americký prezident Donald Trump potvrdil, že Hormuzský průliv je plně otevřen a připraven pro komerční dopravu. Reagoval tak na prohlášení íránského ministra zahraničí Abbáse Araghčího, který uvedl, že v souladu s příměřím v Libanonu je tato klíčová vodní cesta přístupná všem obchodním lodím.
Íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí v pátek potvrdil, že Hormuzský průliv se s okamžitou platností otevírá pro veškerou komerční lodní dopravu. Toto opatření má platit po zbytek desetidenního příměří, které bylo nedávno sjednáno mezi Izraelem a Libanonem. Strategická námořní cesta byla od vypuknutí válečného konfliktu s Íránem v podstatě neprůchodná, nyní se však lodě mohou vracet na trasy určené íránskou námořní správou.
Prezident Donald Trump nominoval na post ředitelky Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) doktorku Eriku Schwartz, veteránku v oblasti veřejného zdraví. Tento krok je vnímán jako snaha administrativy stabilizovat klíčovou zdravotnickou instituci a zároveň jako signál posunu v dosavadní vládní rétorice ohledně očkování. Schwartz v minulosti vedla vakcinační programy a za první Trumpovy vlády působila jako zástupkyně hlavního chirurga USA.
Po oznámení desetidenního příměří, které má zastavit izraelskou vojenskou operaci proti hnutí Hizballáh, se tisíce vysídlených rodin vydaly na cestu zpět do svých domovů v jižním Libanonu. Aktuální vlna bojů, která propukla 2. března, si v Libanonu vyžádala přes 2 100 obětí a vyhnala z domovů více než milion lidí. I přes počáteční optimismus však situaci provází značná nejistota a hlášení o porušování klidu zbraní.
Dosavadní maďarský premiér Viktor Orbán ve čtvrtek poprvé od své historické volební porážky veřejně promluvil. V rozhovoru pro provládní server Patrióta viditelně otřesený politik uznal, že v Maďarsku skončila jedna politická éra. Orbán otevřeně přiznal, že výsledek hlasování představuje jasnou a drtivou prohru jeho strany Fidesz, která po šestnácti letech u moci odchází do opozice.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oznámil, že izraelští vojáci zůstanou v Libanonu i přes vyhlášení dočasného příměří mezi oběma zeměmi. Ve svém videoposelství potvrdil dohodu o desetidenním klidu zbraní, který dříve avizoval americký prezident Donald Trump. Netanjahu zdůraznil, že vidí příležitost k uzavření historické mírové dohody, nicméně izraelské jednotky si udrží pozice v rozšířené bezpečnostní zóně v jižním Libanonu poblíž hranic se Sýrií.