Izraelské ozbrojené složky v úterý potvrdily, že jejich oddíly postoupily hlouběji na území jižního Libanonu. Tento manévr rozšiřuje dosavadní kontrolu pěti strategických pozic a armáda jej popisuje jako upevnění obranného postavení. K posílení pozemních operací došlo kvůli narůstající agresivitě hnutí Hizballáh, které od začátku týdne cílí na severní části Izraele pomocí bezpilotních letounů a raketové palby.
O posunu vojsk se rozhodlo na nejvyšší vládní úrovni. Ministr obrany Israel Katz oznámil, že po dohodě s premiérem Benjaminem Netanjahuem dostala armáda zelenou k obsazení dalších klíčových vyvýšenin v Libanonu. Hlavním záměrem je vytvořit ochranný štít přímo na libanonské půdě a zamezit tak ostřelování izraelských obcí. Katz varoval, že Hizballáh za své nepřátelské kroky ponese tvrdé následky.
Do akce byly vyslány jednotky 91. divize „Galilea“, které se rozestavily na nových strategických bodech u hranice. Podle generála Effieho Defrina z IDF je cílem vybudovat nárazníkovou zónu, která zajistí bezpečí civilistům na severu Izraele. Armáda tak chce splnit slib, že mezi izraelské obyvatele a hrozby z Libanonu postaví nepropustnou bariéru ovládaného terénu.
Postup Izraelců vyvolal reakci i na libanonské straně, kde se tamní oficiální armáda rozhodla vyklidit své pozice. Menší hlídky libanonských vojáků se z pohraničí stáhly zpět na základny, aby se vyhnuly nebezpečí plynoucímu z vyhrocené situace. Podle dostupných informací šlo o preventivní přesun stovek vojáků, kteří se tak chtěli vyvarovat přímé konfrontace s postupujícími izraelskými silami.
Izrael kromě pozemních operací nepolevuje ani v masivním bombardování. Během úterý zasáhlo letectvo řadu strategických cílů v Bejrútu, včetně velitelských stanovišť a komunikačních uzlů využívaných rozvědkou Hizballáhu. Tyto objekty měly sloužit nejen k řízení útoků, ale i k šíření propagandy. Před samotnými nálety armáda vyzvala civilisty k opuštění budov, aby se předešlo zbytečným ztrátám na životech.
Mezi zničenými objekty v libanonské metropoli se ocitla i sídla médií napojených na Hizballáh, konkrétně stanice Al-Manar a Al-Nour. Izraelská strana navíc deklarovala, že za poslední den zlikvidovala přes 160 cílů na jihu země, přičemž údery zasáhly i členy elitních jednotek Radwan. Tyto operace mají za cíl systematicky rozvracet schopnost teroristické skupiny plánovat další výpady.
Významným bodem kampaně je eliminace Rezy Khazaeiho, vysoce postaveného člena íránských Revolučních gard, který zahynul při útoku námořnictva v Bejrútu. Khazaei byl klíčovou spojkou mezi Teheránem a Hizballáhem a hrál zásadní roli při obnově vojenské síly hnutí. Izraelské velení jej označilo za pravou ruku šéfa sborů Quds v Libanonu, jehož smrt citelně oslabí logistiku a velení celé organizace.
Odborníci nicméně podotýkají, že se stále nejedná o totální invazi, nýbrž o cílené budování bezpečnostního pásma. Izraelská vláda se snaží vytvořit podmínky pro to, aby se obyvatelé dříve evakuovaných měst, jako je Kirjat Šmona, mohli natrvalo vrátit domů. V tomto městě se již začíná obnovovat běžný život, což Izrael považuje za prioritu, kterou je nutné vojensky zajistit.
Hizballáh se v současnosti nachází v extrémně obtížné situaci. Izraelské nálety proměnily jeho operační prostory v trosky a intenzita jeho vlastního ostřelování je v porovnání s minulostí výrazně slabší. Většina raket nyní dopadá do neobydlených oblastí nebo na Golanské výšiny. Skupina se zdá být příliš oslabená na to, aby dokázala izraelskému tlaku účinně čelit.
Pozoruhodný je také přístup centrální libanonské vlády, která se od aktivit Hizballáhu distancuje. Izraelský postup proti milicím v podstatě souzní s vládními požadavky na odzbrojení této skupiny. Pro Hizballáh tak jde o existenční krizi, kdy ztrácí půdu pod nohama a jeho zbývající struktury jsou pod neustálou palbou, zatímco Izrael pokračuje v evakuaci dalších oblastí, jako je Sidon.
Izraelská armáda v neděli poprvé po šestadvaceti letech dobyla starobylou křižáckou pevnost Beaufort, která se tyčí na strategickém kopci v jižním Libanonu nad řekou Lítání. Postupující vojáky kryla clona z kouře z bílého fosforu, načež nad hradem zavlála izraelská vlajka spolu s vlajkou elitní brigády Golani.
Řidiči na Rusy kontrolovaném Krymu museli v pondělí čelit zavedení přídělového systému na benzin poté, co útoky ukrajinských bezpilotních letounů výrazně omezily silniční dodávky paliva přes jihovýchodní Ukrajinu. Více než čtyři roky od invaze z roku 2022 musí Rusko čelit téměř každodenním ukrajinským úderům na svou ropnou infrastrukturu, přičemž západní sankce mu zároveň prodražují export surové ropy. Moskvou dosazený krymský gubernátor Sergej Aksjonov potvrdil, že úřady zavedly limity na prodej nejběžnějšího benzinu s označením Ai-95 a lidé si jej nyní mohou pořídit pouze na speciální palivové kupony.
Spojené státy americké i Írán dávají v zákulisí najevo, že by se raději nevracely k otevřenému válečnému konfliktu, který je od vyhlášení dubnového příměří formálně pozastaven. Navzdory neustálým vzájemným vojenským úderům ani jedna ze stran nepřerušila diplomatické kanály. Rozhovory, které zprostředkovávají Pákistán, Katar a další země, tak nadále pokračují, i když Washington si v regionu stále udržuje masivní letecké a námořní síly připravené k okamžitému nasazení.
Teherán oficiálně oznámil, že přerušuje veškeré mírové rozhovory se Spojenými státy americkými a jeho vyjednávací tým se stahuje z výměny zpráv prostřednictvím zprostředkovatelů. Podle íránské státní tiskové agentury Tasnim, která je napojená na Revoluční gardy, je obnovení dialogu podmíněno úplným ukončením izraelských vojenských operací v Pásmu Gazy i v Libanonu. Írán tak reaguje na prudkou eskalaci konfliktu na libanonském území, kde izraelská armáda v posledních hodinách výrazně zintenzivnila svou ofenzivu.
Nový maďarský premiér Péter Magyar zahájil bezprostředně po svém sobotním nástupu do funkce otevřené tažení proti lidem spojeným s érou Viktora Orbána. Ve svém prvním projevu v budapešťském parlamentu dal jasně najevo, že patnáctiletá nadvláda minulé garnitury definitivně skončila. Hned v prvních minutách úřadování vyzval k rezignaci prezidenta Tamáse Sulyoka i další Orbánovy věrné, kteří obsadili klíčové soudní a kontrolní orgány v zemi, a stanovil jim ultimátum do 31. května. Podle politických analytiků by se představitelé bývalého režimu měli začít vážně obávat ztráty svého vlivu.
Severoatlantická aliance se snaží urychleně posílit obranu větrného baltského ostrova Gotland, který vojenští plánovači považují za jednu z nejvíce zranitelných a zároveň strategicky nejvýznamnějších frontových linií vůči Rusku. Tento ostrov se nachází ve středu Baltského moře, pouhých 300 kilometrů od silně militarizované ruské enklávy Kaliningrad. Vzhledem k rostoucím obavám z ruské agrese, hybridních útoků a kolísajícího spojenectví ze strany Spojených států závodí Švédsko a jeho partneři s časem, aby z Gotlandu opět vybudovali vojenskou pevnost.
Švédský úřad pro veřejné zdraví vyzval rodiče, aby omezili používání mobilních telefonů v přítomnosti svých dětí a určili části domácnosti, které zůstanou zcela bez digitálních zařízení. Nová doporučení navazují na předchozí výzvy k obecnému zamyšlení nad časem stráveným u obrazovek, nyní však přinášejí konkrétní pravidla pro každodenní život. Úřad dospěl k těmto krokům na základě výzkumu, který si loni na podzim zadala švédská vláda s cílem prozkoumat vliv digitálních návyků dospělých na zdraví dětí.
Americký prezident Donald Trump čelí vážným problémům, které si z velké části způsobil sám. Jeho snaha o prosazení neomezené osobní moci, která v prvním roce po návratu do Bílého domu úspěšně zlomila jakýkoliv odpor, nyní vyvolává silný odpor a prohlubuje politickou zranitelnost celé administrativy. Tento trend se naplno projevuje v aktuálním týdnu, kdy hrozí, že se jeho druhé funkční období zastaví hned na několika frontách současně.
Podvody využívající klonování hlasu pomocí umělé inteligence jsou na vzestupu a podle údajů FBI Američané v loňském roce ztratili kvůli podvodům spojeným s AI celkem 893 milionů dolarů. Tato částka zahrnuje kromě hlasových útoků také podvodné e-maily, románkové podvody a další dezinformační triky.
Šéf americké diplomacie Marco Rubio na ministerském setkání ve Švédsku prohlásil, že nadcházející summit Severoatlantické aliance v Ankaře se zařadí k nejvýznamnějším schůzkám v dějinách NATO. Washington tak reaguje na nespokojenost prezidenta Donalda Trumpa s tím, jak se spojenci postavili k vojenským akcím USA na Blízkém východě. Podle Rubia nelze tento hluboký nesoulad odstranit ze dne na den, a proto bude nutné, aby o něm za zhruba šest týdnů jednali nejvyšší představitelé států.
Prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa o blížícím se míru s Íránem a brzkém zprovoznění Hormuzského průlivu nechává finanční trhy chladnými. Vzhledem k předchozím nepravdivým zprávám z uplynulých tří měsíců investoři tato slova ignorují a požadují jasné důkazy o reálné dohodě. Přestože byl Írán v přímém střetu vojensky slabší stranou, dokázal námořní cestu efektivně zablokovat pomocí min, rychlých člunů a bezpilotních letounů. Vzhledem k tomu, že průlivem prochází pětina globálních dodávek ropy, stala se z této uzávěry hlavní íránská vyjednávací páka.
Severní Korea dává Spojeným státům opakovaně najevo, že je ochotna obnovit vzájemné rozhovory, ovšem pouze za předpokladu, že Washington upustí od svého tlaku na denuklearizaci. Vůdce Kim Čong-un na únorovém sjezdu vládní strany potvrdil, že jaderný status země, který byl v roce 2023 zakotven do severokorejské ústavy, je naprosto nezvratný. Pokud chtějí USA dosáhnout pokroku v otázce kontroly zbrojení, budou muset severokorejský jaderný program fakticky akceptovat.