Izraelské ozbrojené složky v úterý potvrdily, že jejich oddíly postoupily hlouběji na území jižního Libanonu. Tento manévr rozšiřuje dosavadní kontrolu pěti strategických pozic a armáda jej popisuje jako upevnění obranného postavení. K posílení pozemních operací došlo kvůli narůstající agresivitě hnutí Hizballáh, které od začátku týdne cílí na severní části Izraele pomocí bezpilotních letounů a raketové palby.
O posunu vojsk se rozhodlo na nejvyšší vládní úrovni. Ministr obrany Israel Katz oznámil, že po dohodě s premiérem Benjaminem Netanjahuem dostala armáda zelenou k obsazení dalších klíčových vyvýšenin v Libanonu. Hlavním záměrem je vytvořit ochranný štít přímo na libanonské půdě a zamezit tak ostřelování izraelských obcí. Katz varoval, že Hizballáh za své nepřátelské kroky ponese tvrdé následky.
Do akce byly vyslány jednotky 91. divize „Galilea“, které se rozestavily na nových strategických bodech u hranice. Podle generála Effieho Defrina z IDF je cílem vybudovat nárazníkovou zónu, která zajistí bezpečí civilistům na severu Izraele. Armáda tak chce splnit slib, že mezi izraelské obyvatele a hrozby z Libanonu postaví nepropustnou bariéru ovládaného terénu.
Postup Izraelců vyvolal reakci i na libanonské straně, kde se tamní oficiální armáda rozhodla vyklidit své pozice. Menší hlídky libanonských vojáků se z pohraničí stáhly zpět na základny, aby se vyhnuly nebezpečí plynoucímu z vyhrocené situace. Podle dostupných informací šlo o preventivní přesun stovek vojáků, kteří se tak chtěli vyvarovat přímé konfrontace s postupujícími izraelskými silami.
Izrael kromě pozemních operací nepolevuje ani v masivním bombardování. Během úterý zasáhlo letectvo řadu strategických cílů v Bejrútu, včetně velitelských stanovišť a komunikačních uzlů využívaných rozvědkou Hizballáhu. Tyto objekty měly sloužit nejen k řízení útoků, ale i k šíření propagandy. Před samotnými nálety armáda vyzvala civilisty k opuštění budov, aby se předešlo zbytečným ztrátám na životech.
Mezi zničenými objekty v libanonské metropoli se ocitla i sídla médií napojených na Hizballáh, konkrétně stanice Al-Manar a Al-Nour. Izraelská strana navíc deklarovala, že za poslední den zlikvidovala přes 160 cílů na jihu země, přičemž údery zasáhly i členy elitních jednotek Radwan. Tyto operace mají za cíl systematicky rozvracet schopnost teroristické skupiny plánovat další výpady.
Významným bodem kampaně je eliminace Rezy Khazaeiho, vysoce postaveného člena íránských Revolučních gard, který zahynul při útoku námořnictva v Bejrútu. Khazaei byl klíčovou spojkou mezi Teheránem a Hizballáhem a hrál zásadní roli při obnově vojenské síly hnutí. Izraelské velení jej označilo za pravou ruku šéfa sborů Quds v Libanonu, jehož smrt citelně oslabí logistiku a velení celé organizace.
Odborníci nicméně podotýkají, že se stále nejedná o totální invazi, nýbrž o cílené budování bezpečnostního pásma. Izraelská vláda se snaží vytvořit podmínky pro to, aby se obyvatelé dříve evakuovaných měst, jako je Kirjat Šmona, mohli natrvalo vrátit domů. V tomto městě se již začíná obnovovat běžný život, což Izrael považuje za prioritu, kterou je nutné vojensky zajistit.
Hizballáh se v současnosti nachází v extrémně obtížné situaci. Izraelské nálety proměnily jeho operační prostory v trosky a intenzita jeho vlastního ostřelování je v porovnání s minulostí výrazně slabší. Většina raket nyní dopadá do neobydlených oblastí nebo na Golanské výšiny. Skupina se zdá být příliš oslabená na to, aby dokázala izraelskému tlaku účinně čelit.
Pozoruhodný je také přístup centrální libanonské vlády, která se od aktivit Hizballáhu distancuje. Izraelský postup proti milicím v podstatě souzní s vládními požadavky na odzbrojení této skupiny. Pro Hizballáh tak jde o existenční krizi, kdy ztrácí půdu pod nohama a jeho zbývající struktury jsou pod neustálou palbou, zatímco Izrael pokračuje v evakuaci dalších oblastí, jako je Sidon.
Vědecký tým tvořený glaciology z Kalifornské univerzity v Irvinu a Jet Propulsion Laboratory NASA zveřejnil nové závěry o stavu antarktického ledovce Thwaites. Tento nejširší ledovec na planetě, často nazývaný ledovcem soudného dne, taje mnohem agresivněji, než se dosud předpokládalo. Jeho zrychlený ústup by mohl mít zásadní dopady na celosvětové zvyšování hladiny moří, které by mohlo dosáhnout až dvojnásobku dosavadních odhadů.
Peruanské ministerstvo produkce rozhodlo o pozastavení a následném úplném uzavření sezóny lovu sardele kvůli nepříznivým vlivům. Toto opatření představuje podle The Guardian tvrdou ránu pro ekonomiku země i světa, neboť tento druh ryby tvoří významnou část celosvětového komerčního úlovku. Vláda musela zasáhnout s cílem ochránit mořské ekosystémy a zajistit dlouhodobou udržitelnost rybolovu.
Příslušníci mladé generace ve Spojených státech stále častěji čelí psychické zátěži a pocitům viny spojeným s pravidelným využíváním mobilních aplikací pro rozvoz jídla. Zatímco platformy pro donášku stravy se pro mnohé staly běžnou součástí každodenního života, finanční náklady na poplatky a spropitné vyvolávají u uživatelů silné morální dilema. Podle aktuálních průzkumů, na které upozornil web The Guardian, si mladí lidé objednávají jídlo domů přibližně dvakrát častěji než starší ročníky, avšak radost z pohodlí často střídá stud a obavy z rozhazování peněz.
Rusko obvinilo Ukrajinu z provedení rozsáhlého útoku na ropnou rafinérii v Rjazanské oblasti. Incident se odehrál krátce poté, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že Kyjev hodlá obnovit údery na ruská energetická zařízení. Ukrajinská strana tak reaguje na pokračující ruské bombardování kritické infrastruktury, které navzdory navrhovanému příměří neustalo.
Vědci dlouho předpokládali, že plasty jsou chemicky inertní a samy o sobě nereagují s okolním prostředím. Nová laboratorní studie z Kolumbijské univerzity a Kalifornské univerzity v Berkeley však přináší překvapivé zjištění. Ukázalo se, že mikroskopické kousky plastů přicházející do styku s vodou spontánně vytvářejí vysoce reaktivní molekuly. Tyto volné radikály mohou představovat dosud neznámý mechanismus, kterým mikroplasty škodí lidskému zdraví.
Indonésie čelí nejhorší sezóně lesních požárů za více než deset let, přičemž od ledna shořelo téměř 900 tisíc hektarů půdy. Tuto krizi ještě zhoršil silný fenomén El-Nino a přetrvávající praxe vypalování půdy kvůli pěstování plodin, jako je palmový olej. Vláda proto zvolila neobvyklý krok a jako nový pokus v boji proti rozsáhlému kouři testuje použití suchého ledu.
Brazilský kongres schválil ústavní změnu zkracující maximální pracovní týden na 40 hodin. Tento krok představuje významné politické vítězství pro levicového prezidenta Luize Inácia Lulu da Silvu před nadcházejícím druhým kolem voleb. Reforma celkově zakazuje vyčerpávající šestidenní pracovní týdny a dotkne se zhruba třiceti milionů pracovníků.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil společnost SpaceX z úmyslného omezení satelitního internetu Starlink během rozsáhlých ruských útoků. Uvedl, že výpadky nebyly způsobeny technickou chybou, ale šlo o záměrné rozhodnutí. Tyto restrikce vážně ohrozily schopnost Ukrajiny bránit své civilní obyvatelstvo a kritickou infrastrukturu.
Izrael odmítá povolit realizaci klíčového projektu vojenské základny v Gaze, kterou má na starosti Rada míru amerického prezidenta Donalda Trumpa. Projekt počítá s vytvořením zázemí pro mezinárodní jednotky, avšak vstup stavebních firem a nákladních vozidel do oblasti je momentálně zablokován. Izraelská vláda ani armáda se podle The Guardian k celé situaci odmítly vyjádřit.
Civilní oběti na Ukrajině v posledních dnech prudce rostou, protože zhoršující se počasí provázejí stále ničivější ruské nálety na klíčovou energetickou infrastrukturu. Situaci v zemi navíc zkomplikovalo náhlé omezení satelitního internetu Starlink, které vážně ochromuje ukrajinskou protivzdušnou obranu. Kyjev se tak ocitá pod dvojím tlakem v podobě stupňujícího se vojenského nebezpečí a rostoucího politického napětí se západními spojenci.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil společnost SpaceX z náhlého omezení přístupu k vojenské verzi satelitního internetu Starshield. Tento krok podle něj vážně ochromil ukrajinské operace s bezpilotními prostředky i klíčovou protivzdušnou obranu země. Omezení přišlo bez předchozího varování a vyvolalo ostrou diplomatickou krizi ve vztazích mezi Kyjevem a Washingtonem.
Vláda Grónska se ohradila proti vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa, který nedávno tvrdil, že v tomto arktickém teritoriu brzy začne masivní těžba ropy, plynů a nerostů. Náměstek grónského ministra hornictví sice potvrdil určité aktivity amerických společností, avšak současně zdůraznil, že od rozsáhlé těžby je oblast ještě velmi daleko. Reakce autonomní správy tak uvádí na pravou míru nedávná politická prohlášení z Washingtonu.