Izraelská armáda (IDF) v nejnovější aktualizaci na sociální síti X oznámila, že její letectvo zahájilo rozsáhlou vlnu útoků přímo v srdci íránského hlavního města Teheránu. Z místa již přicházejí první záběry zachycující následky těchto úderů. Podle dřívějšího vyjádření IDF útočí izraelské síly na Libanon a Írán současně.
V reakci na vyhrocenou situaci vydalo americké velvyslanectví v Bejrútu naléhavou výzvu svým občanům. Diplomacie důrazně nabádá Američany, aby do Libanonu necestovali, a ty, kteří se v zemi již nacházejí, vyzývá k okamžitému odjezdu, dokud jsou ještě k dispozici komerční lety. Bezpečnostní situaci v Libanonu označuje ambasáda za nestabilní a nepředvídatelnou.
Letecké údery byly hlášeny po celém území Libanonu, zejména na jihu země, v údolí Bikáa a v částech Bejrútu. Varování amerického velvyslanectví přišlo ve chvíli, kdy Izrael podle agentury Associated Press podnikl další vlnu náletů. Exploze byly slyšet jak v samotném Bejrútu, tak v jiholibanonském přístavním městě Tyros.
Generál Caine zároveň potvrdil, že do regionu neustále proudí další americké posily, přičemž největší příliv sil se očekává během dnešního pondělí. Nasazení zahrnuje tisíce příslušníků všech složek ozbrojených sil a stovky moderních stíhaček čtvrté a páté generace. Součástí této masivní operace jsou také desítky tankovacích letounů a úderné skupiny letadlových lodí Abraham Lincoln a Gerald R. Ford včetně jejich leteckých křídel.
Celá operace je podporována nepřetržitým přísunem munice, paliva a zásob, což doplňuje rozsáhlá síť velení, řízení a zpravodajského průzkumu. Generál Caine uvedl, že velitel amerického centrálního velitelství, admirál Brad Cooper, přebírá další jednotky i v těchto hodinách. Cílem týdnů budování amerických pozic na Blízkém východě bylo podle Pentagonu Írán ochromit a uvést do stavu zmatku.
Snaha o vyřazení íránských vesmírných a kybernetických operací ponechala tamní režim bez schopnosti efektivně vidět, koordinovat postup nebo adekvátně reagovat. Zatímco probíhá vojenský nátlak, agentura OSN pro vzdělávání UNESCO vyjádřila hluboké znepokojení nad útoky na vzdělávací infrastrukturu. Podle íránských státních médií zahynulo při víkendovém bombardování dívčí základní školy v jižním Íránu nejméně 168 dětí.
UNESCO ve svém prohlášení zdůraznilo, že zabíjení žáků v místech určených k učení představuje závažné porušení ochrany, kterou školám přiznává mezinárodní humanitární právo. Útoky na tyto instituce ohrožují studenty i učitele a podkopávají právo na vzdělání. Íránská agentura IRNA uvedla, že při útoku na školu Šadžare Tajbe bylo zraněno dalších 95 lidí, přičemž izraelská armáda tyto zprávy aktuálně prověřuje.
K tragickým událostem došlo i v hlavním městě Teheránu a v severních částech země, kde byli podle dostupných informací zabiti další tři studenti. Mezinárodní nezisková organizace Save the Children v reakci na to zopakovala požadavky na ochranu civilistů a civilní infrastruktury. Výkonná ředitelka organizace Inger Ashing prohlásila, že svět nemůže jen nečinně přihlížet umírání dětí, protože každá válka je v konečném důsledku válkou proti nim.
Státy Evropské unie se ani po třech dnech intenzivních jednání nedokázaly shodnout na podobě nového, v pořadí již jednadvacátého balíčku sankcí proti Rusku. Kvůli chybějící dohodě museli velvyslanci členských zemí přistoupit k dočasnému zmrazení cenového stropu na ruskou ropu o další týden, aby zabránili jeho automatickému zvýšení. Současný limit ve výši 44,10 dolaru za barel tak zůstane v platnosti minimálně do 23. července. Další jednání, které by mělo patovou situaci vyřešit, je naplánováno na 22. července pod vedením irského předsednictví.
Bílý dům pod vedením šéfky prezidentské kanceláře Susie Wilesové a ředitele FBI Kashe Patela spustil rozsáhlé vyšetřování úniků informací. Vyšetřovatelé se zaměřili na to, kdo vládním úředníkům a médiím poskytl detaily o bezpečnostních nedostatcích nového letadla, které americký prezident Donald Trump dostal darem od Kataru a které mělo sloužit jako Air Force One. V rámci této prověrky byli někteří úředníci přímo v areálu Bílého domu vyzváni, aby odevzdali své mobilní telefony.
Česko po summitu NATO, kde kvůli nedostatečným výdajům na obranu bylo tak trochu za otloukánka, neotálí. Podle Andreje Babiše by bylo dobré, aby se vytvořil společný evropský projekt protivzdušné obrany.
Televizní diváci se na konci srpna dočkají nové politické diskuze České televize, která definitivně nahradí Otázky Václava Moravce, jejichž hlavní protagonista na jaře odešel z veřejnoprávního média.
Američané už tuší, co zapříčinilo víkendové náhlé úmrtí republikánského senátora Lindseyho Grahama, jednoho z velkých spojenců prezidenta Donalda Trumpa. Grahama v Senátu nahradí jeho sestra, která byla do funkce jmenována, aniž by proběhly volby.
Německá novinářka a aktivistka Anna Liedtke, která se zúčastnila humanitární plavby flotily do Pásma Gazy, podala v Izraeli trestní oznámení kvůli znásilnění a fyzickému napadení, kterého se na ní měly dopustit dozorkyně v tamní věznici. K incidentu došlo během pěti dnů jejího zadržování poté, co izralské síly v mezinárodních vodách obsadily loď Conscience, na níž cestovala. Podle jejích slov mělo brutální zacházení v izraelské vazbě za cíl zastrašit aktivisty a odradit je od další podpory Palestiny.
Rostoucí nespokojenost v Rusku spolu s operačními úspěchy Kyjeva by mohly Moskvu konečně přimět k zasednutí k vyjednávacímu stolu. V posledních týdnech se objevuje množství zpráv o tom, že podpora ruského prezidenta Vladimira Putina mezi elitami i veřejností slábne. Tento vývoj se navíc shoduje s narůstajícími obavami v samotném Rusku, které vyvolávají stále častější a úspěšnější ukrajinské údery hluboko ve vnitrozemí, včetně útoků na Moskvu.
Francie během oslav 13. a 14. července oznámila ambiciózní balík vojenské pomoci pro Ukrajinu, který zahrnuje dodávky pokročilých stíhaček, protivzdušné obrany, řízených střel a přesně naváděných bomb. Podle prezidenta Emmanuela Macrona a dalších představitelů jde o dohodu o dlouhodobé bilaterální spolupráci, která nemá v novodobé francouzské historii obdoby. Paříž se tímto krokem zavázala poskytnout Kyjevu své nejmodernější zbraně a zároveň mu pomoci s jejich licenční výrobou přímo na ukrajinském území. Většina vybavení bude pocházet ze stávajících francouzských zásob a zvýšené domácí produkce, přičemž část nákladů pokryjí unijní mechanismy a výnosy ze zmrazených ruských aktiv.
Írán pohrozil zablokováním dalších obchodních tras v regionu v reakci na novou vlnu amerických vojenských úderů. Íránské revoluční gardy prohlásily, že Hormuzský průliv zůstane uzavřen, dokud Spojené státy neukončí své agresivní činy. Zároveň pohrozily, že odříznou i další regionální exportní kanály pro ropu a plyn, aniž by však upřesnily, o které konkrétní cesty by se mělo jednat.
Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa zavést poplatky za plavbu Hormuzským průlivem šokovalo nejen spojence z řad států Perského zálivu, ale i jeho vlastní poradce. Pondělní nečekané oznámení vyvolalo okamžitý mezinárodní tlak na to, aby šéf Bílého domu svůj požadavek přehodnotil.
Londýnský starosta Sadiq Khan podpořil výzvy odborů k zavedení maximální povolené teploty na pracovišti. Tlak na britskou vládu roste v souvislosti s opakovanými vlnami veder, kvůli kterým teploty na některých vnitřních pracovištích přesahují 40 stupňů Celsia.
Americký prezident Donald Trump pohrozil, že pokud se Írán nevrátí k jednacímu stolu, nařídí příští týden údery na tamní elektrárny a mosty. Toto varování zaznělo v rozhovoru pro stanici Fox News v době, kdy si obě země již čtvrtý den v řadě vyměňovaly raketové údery.