Nepřímé rozhovory mezi Hamasem a Izraelem o plánu pro Gazu mají začít co nevidět, nicméně smrtící izraelské nálety pokračují. Ministr zahraničí USA, Marco Rubio, včera vyzval Izrael k zastavení bombardování Gazy před diskuzemi, které se konají v Egyptě. Rubio pro stanici CBS uvedl, že v době pokračujících úderů nelze propouštět rukojmí.
Navzdory tomuto varování bylo od pondělního rána zabito nejméně sedm palestinských civilistů po celé Gaze. Podle palestinské tiskové agentury Wafa pokračovalo izraelské bombardování celou noc a do pondělí. Mluvčí civilní obrany Gazy, Mahmúd Basal, oznámil BBC, že za posledních 24 hodin zahynulo 24 Palestinců.
Pokud se obě strany dohodnou na podrobném seznamu podmínek, bude konec bojů doprovázen propuštěním všech izraelských rukojmích, a to jak živých, tak mrtvých. K tomu má dojít do 72 hodin od veřejného přijetí dohody Izraelem.
Výměnou za to má Izrael propustit 250 Palestinců, kteří si v současnosti odpykávají doživotní tresty. Dále má propustit 1 700 Palestinců, zadržených v Gaze od začátku konfliktu. Za každé vydané ostatky izraelského rukojmí propustí Izrael ostatky 15 zesnulých Palestinců.
Plán nevyžaduje úplné stažení izraelských sil před propuštěním rukojmích. Izraelské síly se mají stáhnout na dohodnutou linii uvnitř Gazy a připravit se na propouštění. Během propouštění mají být pozastaveny veškeré vojenské operace, včetně leteckého a dělostřeleckého bombardování. Bojové linie mají zůstat zmrazeny, dokud nebudou splněny podmínky pro kompletní postupné stažení.
Jakmile budou propuštěna všechna rukojmí, členům Hamasu, kteří souhlasí s pokojným soužitím a odevzdáním zbraní, bude udělena amnestie. Těm, kteří budou chtít opustit Gazu, má být poskytnut bezpečný průchod do zemí, které se zavázaly je přijmout.
Dvacetibodový plán předpokládá, že Gaza se stane „deradikalizovanou zónou bez teroru“, která nepředstavuje hrozbu pro své sousedy. V samostatném bodě se uvádí, že území bude „regenerováno ve prospěch obyvatel Gazy“, kteří už prý trpěli dost.
Izrael se nechystá okupovat ani anektovat území, a to navzdory vizím některých partnerů v Netanjahuově krajně pravicové koalici. Nikdo také nebude nucen Gazu opustit. Těm, kteří budou chtít svobodně odejít, bude umožněn i návrat. Hamasu nebude povolen žádný přímý ani nepřímý podíl na budoucí správě území.
V průběhu dne došlo k prudkému zhoršení vztahů mezi Washingtonem a Madridem, když Donald Trump označil Španělsko za velmi špatného partnera. Rozbuškou se stal zákaz využívání strategických základen Morón a Rota pro americké vojenské lety v rámci probíhající války v Íránu. Prezident USA při jednání s německým kancléřem Friedrichem Merzem oznámil, že hodlá se Španělskem kompletně zastavit veškerou obchodní výměnu.
Americký prezident Donald Trump v úterý v Oválné pracovně poprvé od začátku konfliktu veřejně odpovídal na dotazy novinářů týkající se války s Íránem. Během setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem prohlásil, že většina íránských vojenských zařízení již byla zničena. Podle prezidentových slov nemá Írán po americké vojenské operaci žádné námořnictvo, letectvo, radarové systémy ani schopnost detekce vzdušných cílů.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil v úterý nespokojenost s postojem britského premiéra Keira Starmera v souvislosti s konfliktem v Íránu. Přestože Starmer povolil americkým silám využívat britské základny, Spojené království se k přímému americko-izraelskému útoku nepřipojilo. Trump své rozhořčení neskrýval během setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem v Bílém domě.
Izraelská armáda oznámila omezený přesun svých jednotek do jižního Libanonu, jehož cílem je rozšířit kontrolu nad rámec pěti pozic udržovaných od příměří na konci roku 2024.
Izraelské ozbrojené složky v úterý potvrdily, že jejich oddíly postoupily hlouběji na území jižního Libanonu. Tento manévr rozšiřuje dosavadní kontrolu pěti strategických pozic a armáda jej popisuje jako upevnění obranného postavení. K posílení pozemních operací došlo kvůli narůstající agresivitě hnutí Hizballáh, které od začátku týdne cílí na severní části Izraele pomocí bezpilotních letounů a raketové palby.
Izraelská armáda v úterý odpoledne oznámila zahájení rozsáhlé vlny leteckých úderů na íránské hlavní město. Podle prohlášení Izraelských obranných sil (IDF) se útoky v Teheránu zaměřují na klíčovou infrastrukturu režimu. Armáda uvedla, že podrobnosti o konkrétních cílech a rozsahu operace budou následovat, zatímco nad íránskou metropolí pokračují operace letectva.
Íránská vláda s okamžitou platností zakázala vývoz veškerých potravin a zemědělských produktů. Rozhodnutí, které má platit až do odvolání, odůvodnily úřady snahou prioritně zajistit základní životní potřeby pro vlastní obyvatelstvo. V Teheránu se mezi lidmi šíří obavy z vleklého válečného konfliktu, což vede k masivnímu hromadění zásob jídla a nezbytného zboží.
Americký prezident Donald Trump v úterý rázně odmítl možnost dalšího vyjednávání s Íránem, přestože Teherán podle jeho slov o rozhovory sám požádal. Trump na své sociální síti Truth Social uvedl, že po drtivých úderech amerických a izraelských sil už není o čem jednat. Podle šéfa Bílého domu je íránská protivzdušná obrana, letectvo i námořnictvo v troskách a politické vedení země je paralyzováno.
Eskalující konflikt na Blízkém východě začal citelně zasahovat globální energetický trh. Poté, co Írán odpověděl na americké a izraelské útoky sérií protiúderů, se pozornost světa upřela na Hormuzský průliv. Tato strategická námořní cesta, která je v nejužším bodě široká pouhých 32 kilometrů, je naprosto klíčovým hrdlem světového obchodu, jímž protéká přibližně 20 % veškeré světové ropy.
I když válka mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem trvá teprve čtyři dny, už nyní je jasné, že jde o plnohodnotný regionální konflikt. Íránské rozhodnutí zaútočit na arabské státy, které jsou spojenci USA, a zapojení Velké Británie, jež povolila využití svých základen, situaci dramaticky vyhrotilo. Eskalace pokračuje každou hodinou, což potvrzuje i tragický incident, při kterém kuvajtská protivzdušná obrana omylem sestřelila tři americké stíhačky F-15E Strike Eagle v rámci takzvané přátelské palby.
Izraelský ministr obrany Israel Katz oznámil, že letectvo zasáhlo cíle režimu v Teheránu „významnou silou“. Podle jeho vyjádření Izrael pokračuje v systematické degradaci íránských schopností odpalovat rakety. Katz zdůraznil, že celá operace bude se vší rozhodností pokračovat tak dlouho, dokud to bude nutné k dosažení stanovených cílů.
Írán v rámci svých odvetných úderů v Perském zálivu překvapil mezinárodní společenství tím, že se přestal soustředit výhradně na vojenské objekty. Útoky se nyní zaměřují i na civilní infrastrukturu, což podle Mezinárodního výboru Červeného kříže zahrnuje vše, co není vojenským cílem. Pokud jsou taková místa napadena v době, kdy neslouží k armádním účelům, jde o porušení mezinárodního humanitárního práva.