Nepřímé rozhovory mezi Hamasem a Izraelem o plánu pro Gazu mají začít co nevidět, nicméně smrtící izraelské nálety pokračují. Ministr zahraničí USA, Marco Rubio, včera vyzval Izrael k zastavení bombardování Gazy před diskuzemi, které se konají v Egyptě. Rubio pro stanici CBS uvedl, že v době pokračujících úderů nelze propouštět rukojmí.
Navzdory tomuto varování bylo od pondělního rána zabito nejméně sedm palestinských civilistů po celé Gaze. Podle palestinské tiskové agentury Wafa pokračovalo izraelské bombardování celou noc a do pondělí. Mluvčí civilní obrany Gazy, Mahmúd Basal, oznámil BBC, že za posledních 24 hodin zahynulo 24 Palestinců.
Pokud se obě strany dohodnou na podrobném seznamu podmínek, bude konec bojů doprovázen propuštěním všech izraelských rukojmích, a to jak živých, tak mrtvých. K tomu má dojít do 72 hodin od veřejného přijetí dohody Izraelem.
Výměnou za to má Izrael propustit 250 Palestinců, kteří si v současnosti odpykávají doživotní tresty. Dále má propustit 1 700 Palestinců, zadržených v Gaze od začátku konfliktu. Za každé vydané ostatky izraelského rukojmí propustí Izrael ostatky 15 zesnulých Palestinců.
Plán nevyžaduje úplné stažení izraelských sil před propuštěním rukojmích. Izraelské síly se mají stáhnout na dohodnutou linii uvnitř Gazy a připravit se na propouštění. Během propouštění mají být pozastaveny veškeré vojenské operace, včetně leteckého a dělostřeleckého bombardování. Bojové linie mají zůstat zmrazeny, dokud nebudou splněny podmínky pro kompletní postupné stažení.
Jakmile budou propuštěna všechna rukojmí, členům Hamasu, kteří souhlasí s pokojným soužitím a odevzdáním zbraní, bude udělena amnestie. Těm, kteří budou chtít opustit Gazu, má být poskytnut bezpečný průchod do zemí, které se zavázaly je přijmout.
Dvacetibodový plán předpokládá, že Gaza se stane „deradikalizovanou zónou bez teroru“, která nepředstavuje hrozbu pro své sousedy. V samostatném bodě se uvádí, že území bude „regenerováno ve prospěch obyvatel Gazy“, kteří už prý trpěli dost.
Izrael se nechystá okupovat ani anektovat území, a to navzdory vizím některých partnerů v Netanjahuově krajně pravicové koalici. Nikdo také nebude nucen Gazu opustit. Těm, kteří budou chtít svobodně odejít, bude umožněn i návrat. Hamasu nebude povolen žádný přímý ani nepřímý podíl na budoucí správě území.
Plánované setkání mezi ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a delegací Spojených států v Bruselu bylo zrušeno. Delegaci tvořil speciální Trumpův vyslanec Steve Witkoff a Trumpův zeť Jared Kushner, kteří byli na cestě z jednání s Vladimirem Putinem. Zrušení přišlo poté, co se ukrajinský prezident náhle vrátil do Kyjeva, uvedl The Times.
V květnu 2023 udeřil blesk do lesa v Donnie Creek v Britské Kolumbii a stromy začaly hořet. Byl to na lesní požár sice brzký termín, ale suchý podzim a teplé jaro proměnily les v sušinu, a plameny se proto šířily velmi rychle. Do poloviny června se z požáru stal jeden z největších v historii provincie, který spálil rozsáhlou oblast boreálního lesa. V tomto roce shořela v Kanadě rekordní plocha.
Ammar Wadi věděl, že riskuje život, když se v červnu vydal pro pytel mouky pro svou rodinu k nákladnímu autu s pomocí u přechodu Zikim do Gazy. Na domovskou obrazovku svého mobilního telefonu si napsal vzkaz: „Odpusť mi mami, jestli se mi něco stane. Kdokoli najde můj telefon, prosím, řekněte mé rodině, že je moc miluji.“ Uprostřed pravidelné izraelské palby směrem k lidem hledajícím pomoc se Wadi už nikdy nevrátil domů a jeho zpráva byla rodině doručena týdny později nálezcem jeho telefonu. Bylo to to poslední, co o něm slyšeli.
Lobbisté největších světových farmaceutických společností prezentují novou dohodu o cenách ve Spojeném království jako vzor, který by měla následovat i zbylá Evropa. Cílem je zabránit výrobcům léků v odchodu do Ameriky. K radosti prezidenta Donalda Trumpa a lobbistů, britští představitelé souhlasili s 25procentním navýšením výdajů na nové léky výměnou za tříletou úlevu od cel na farmaceutický export do USA. Tento krok přichází v době, kdy velcí výrobci léků, jako jsou AstraZeneca a Merck, ruší projekty ve Spojeném království. Trumpova administrativa navíc využívá hrozby cly, aby přinutila farmaceutické firmy ke zvýšení cen pro Evropany, což by umožnilo jejich snížení pro Američany.
Ještě před summitem OSN COP30 se zdálo, že Čína má zájem převzít roli nového globálního lídra v oblasti klimatických změn. Tím by vyplnila mezeru, kterou zanechal odchod Spojených států z čelní pozice pod vedením Donalda Trumpa. Pro pochopení čínských záměrů v této roli je podle expertů užitečné prozkoumat tři hlavní motivace, které vedou Peking k převzetí vedení, a dvě oblasti, kterým se snaží vyhnout.
Rusko je údajně „připraveno“ na válku s Evropou, prohlásil tamní prezident Vladimir Putin předtím, než americké mírové rozhovory skončily bez pokroku. Kremlův poradce následně uvedl, že ukrajinská krize se k řešení nijak nepřiblížila po jednání s americkým vyslancem Stevem Witkoffem. Ruský prezident také obvinil evropské mocnosti ze sabotování mírového procesu.
I prosinec má oslavence v řadách celebrit. V úterý slaví moderátor Libor Bouček, jenž letos dosáhl půlkulatin. Při této příležitosti dal jasně najevo, že nejdůležitější je pro něj v současnosti rodina.
Začal prosinec a ruku v ruce s ním i meteorologická zima. Podle meteorologů se během měsíce očekávají nejvyšší teploty kolem šesti stupňů nad nulou. O Vánocích se budou teploty držet kolem nuly. Vyplývá to z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Může se princ Harry ještě někdy vrátit do Velké Británie? Poslední roky se to nezdálo být moc pravděpodobné, mladší ze synů krále Karla III. totiž žije s rodinou v USA. Pro tuto chvíli se na tom nic nemění, ale začíná se řešit, zda se princ nevrátí alespoň v budoucnosti.
Naděje, že Patrik Hezucký bude ještě před posledním listopadovým víkendem propuštěn do domácího léčení, pohasla. Hospitalizace pokračuje. Fanoušci stále nevědí, co přesně moderátorovi je. A pravidelné výstupy Hezuckého ve vysílání také ke zlepšení dojmu nepomáhají.
Ruský prezident Vladimir Putin v úterý, jen krátce před plánovaným setkáním s americkými vyslanci Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem v Kremlu, pronesl ostré komentáře namířené proti Evropě. Putin uvedl, že požadavky Evropy na ukončení války jsou pro Rusko „nepřijatelné“. Zároveň obvinil evropské země, že se „samy vyřadily z evropského urovnání“ a nemají „žádnou mírovou agendu“. Místo toho prý brání snahám USA o vyřešení konfliktu na Ukrajině.
Evropská unie bude v budoucnu „dvakrát přemýšlet“, než podpoří slabé dohody na klimatických summitech COP. Toto varování zaznělo od Katarzyny Wrony, polské vyjednavačky a členky delegace EU na letošní konferenci COP30 v Brazílii.