Nepřímé rozhovory mezi Hamasem a Izraelem o plánu pro Gazu mají začít co nevidět, nicméně smrtící izraelské nálety pokračují. Ministr zahraničí USA, Marco Rubio, včera vyzval Izrael k zastavení bombardování Gazy před diskuzemi, které se konají v Egyptě. Rubio pro stanici CBS uvedl, že v době pokračujících úderů nelze propouštět rukojmí.
Navzdory tomuto varování bylo od pondělního rána zabito nejméně sedm palestinských civilistů po celé Gaze. Podle palestinské tiskové agentury Wafa pokračovalo izraelské bombardování celou noc a do pondělí. Mluvčí civilní obrany Gazy, Mahmúd Basal, oznámil BBC, že za posledních 24 hodin zahynulo 24 Palestinců.
Pokud se obě strany dohodnou na podrobném seznamu podmínek, bude konec bojů doprovázen propuštěním všech izraelských rukojmích, a to jak živých, tak mrtvých. K tomu má dojít do 72 hodin od veřejného přijetí dohody Izraelem.
Výměnou za to má Izrael propustit 250 Palestinců, kteří si v současnosti odpykávají doživotní tresty. Dále má propustit 1 700 Palestinců, zadržených v Gaze od začátku konfliktu. Za každé vydané ostatky izraelského rukojmí propustí Izrael ostatky 15 zesnulých Palestinců.
Plán nevyžaduje úplné stažení izraelských sil před propuštěním rukojmích. Izraelské síly se mají stáhnout na dohodnutou linii uvnitř Gazy a připravit se na propouštění. Během propouštění mají být pozastaveny veškeré vojenské operace, včetně leteckého a dělostřeleckého bombardování. Bojové linie mají zůstat zmrazeny, dokud nebudou splněny podmínky pro kompletní postupné stažení.
Jakmile budou propuštěna všechna rukojmí, členům Hamasu, kteří souhlasí s pokojným soužitím a odevzdáním zbraní, bude udělena amnestie. Těm, kteří budou chtít opustit Gazu, má být poskytnut bezpečný průchod do zemí, které se zavázaly je přijmout.
Dvacetibodový plán předpokládá, že Gaza se stane „deradikalizovanou zónou bez teroru“, která nepředstavuje hrozbu pro své sousedy. V samostatném bodě se uvádí, že území bude „regenerováno ve prospěch obyvatel Gazy“, kteří už prý trpěli dost.
Izrael se nechystá okupovat ani anektovat území, a to navzdory vizím některých partnerů v Netanjahuově krajně pravicové koalici. Nikdo také nebude nucen Gazu opustit. Těm, kteří budou chtít svobodně odejít, bude umožněn i návrat. Hamasu nebude povolen žádný přímý ani nepřímý podíl na budoucí správě území.
Americký prezident Donald Trump, který kdysi usiloval o Nobelovu cenu za mír za ukončování konfliktů, začal vnímat vojenskou sílu jako běžný nástroj k donucení Íránu k diplomacii. Nasazení největší armády světa je přitom nejzávažnějším úkolem hlavy státu, i když Pentagon omezil informace o vlastních ztrátách a škodách. Od únorového obnovení úderů zahynuly desítky Íránců a tisíce dalších od počátku konfliktu. Normalizace násilí a jeho hrozby by však podle CNN neměly být redukovány na běžné poznámky novinářům.
V Česku se v pátek očekávají další silné bouřky, platí z toho důvodu příslušná výstraha. Podle meteorologů mohou první bouře udeřit už nad ránem. Naprosto vyloučen není ani výskyt supercel.
Epidemie smrtelně nebezpečné eboly v africké Demokratické republice Kongo řádí dál. Podle oficiálních údajů už se potvrdilo více než dva tisíce případů nemoci, ale experti se domnívají, že rozsah epidemie je reálně násobně větší.
Pohonné hmoty v Česku po nedělním ukončení vládní regulace zdraží, přičemž výraznější růst lze čekat u motorové nafty a na dálničních čerpacích stanicích. V celorepublikovém průměru by během prvního týdne mohla cena benzínu Natural 95 vzrůst přibližně o 0,50 až 1,20 koruny za litr, nejpravděpodobněji zhruba o 80 haléřů. Nafta může zdražit o 2,80 až 3,60 koruny, přičemž nejpravděpodobnější je růst kolem 3,20 koruny za litr.
Série varování ze strany tuzemských meteorologů pokračuje i ve čtvrtek. Meteorologové opět upozornili na nebezpečí bouřek, zároveň plošně upřesnili výstrahu na vysoké teploty. Beze změny zůstává varování před požáry, vyplývá z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Příměří, které před třemi týdny podepsaly Spojené státy a Írán, definitivně zkolabovalo 8. července poté, co Írán začal útočit na plavidla proplouvající Hormuzským průlivem bez jeho svolení. V reakci na to prezident Donald Trump prohlásil dohodu za ukončenou a Spojené státy zahájily masivní vzdušné údery na vojenské pozice v zemi.
Vztahy mezi Spojenými státy a Íránem opět provází vyostřené nepřátelství poté, co Donald Trump označil červnové příměří za skončené. V reakci na to nařídil americké armádě provést intenzivní letecké údery a znovu zavedl ekonomickou blokádu Íránu.
Mezi Spojenými státy a Íránem nadále pokračuje intenzivní výměna úderů, což provází stagnaci vzájemných vyjednávání. Teherán v rámci posledního vývoje zacílil na americké vojenské základny v sousedních státech Perského zálivu, zatímco Washington během noci pokračoval v bombardování íránského území.
Britský premiér Keir Starmer dorazil do Kyjeva na svou poslední zahraniční cestu ve funkci předsedy vlády, během níž se setkal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Oba státníci společně položili věnce u zdi nářků na Michajlovském náměstí, kde uctili památku padlých ukrajinských vojáků.
Prezident Donald Trump loni na své sociální síti Truth Social sdílel nadšenou zprávu o tom, že technologický gigant Nvidia plánuje v USA stavět superpočítače pro umělou inteligenci. Svým milionům sledujících slíbil, že veškerá potřebná povolení pro podobné firmy budou vyřízena přednostně a bez průtahů. V příspěvku však opomněl zmínit, že jen několik dní předtím nakoupil akcie této společnosti v hodnotě mezi 200 a 500 tisíci dolary.
Němečtí vojáci se letos na podzim poprvé v historii zúčastní hlavního francouzského jaderného cvičení s názvem Poker. Tento krok představuje významný posun směrem k užší spolupráci mezi oběma zeměmi v oblasti jaderného odstrašování.
Bývalý příslušník marocké domácí tajné služby, který vystupuje pod pseudonymem Safir, poskytl zásadní svědectví o tom, jak severoafrický stát využíval izraelský špionážní software Pegasus k nabourávání mobilních telefonů novinářů, lidskoprávních aktivistů i zahraničních politiků.