Nepřímé rozhovory mezi Hamasem a Izraelem o plánu pro Gazu mají začít co nevidět, nicméně smrtící izraelské nálety pokračují. Ministr zahraničí USA, Marco Rubio, včera vyzval Izrael k zastavení bombardování Gazy před diskuzemi, které se konají v Egyptě. Rubio pro stanici CBS uvedl, že v době pokračujících úderů nelze propouštět rukojmí.
Navzdory tomuto varování bylo od pondělního rána zabito nejméně sedm palestinských civilistů po celé Gaze. Podle palestinské tiskové agentury Wafa pokračovalo izraelské bombardování celou noc a do pondělí. Mluvčí civilní obrany Gazy, Mahmúd Basal, oznámil BBC, že za posledních 24 hodin zahynulo 24 Palestinců.
Pokud se obě strany dohodnou na podrobném seznamu podmínek, bude konec bojů doprovázen propuštěním všech izraelských rukojmích, a to jak živých, tak mrtvých. K tomu má dojít do 72 hodin od veřejného přijetí dohody Izraelem.
Výměnou za to má Izrael propustit 250 Palestinců, kteří si v současnosti odpykávají doživotní tresty. Dále má propustit 1 700 Palestinců, zadržených v Gaze od začátku konfliktu. Za každé vydané ostatky izraelského rukojmí propustí Izrael ostatky 15 zesnulých Palestinců.
Plán nevyžaduje úplné stažení izraelských sil před propuštěním rukojmích. Izraelské síly se mají stáhnout na dohodnutou linii uvnitř Gazy a připravit se na propouštění. Během propouštění mají být pozastaveny veškeré vojenské operace, včetně leteckého a dělostřeleckého bombardování. Bojové linie mají zůstat zmrazeny, dokud nebudou splněny podmínky pro kompletní postupné stažení.
Jakmile budou propuštěna všechna rukojmí, členům Hamasu, kteří souhlasí s pokojným soužitím a odevzdáním zbraní, bude udělena amnestie. Těm, kteří budou chtít opustit Gazu, má být poskytnut bezpečný průchod do zemí, které se zavázaly je přijmout.
Dvacetibodový plán předpokládá, že Gaza se stane „deradikalizovanou zónou bez teroru“, která nepředstavuje hrozbu pro své sousedy. V samostatném bodě se uvádí, že území bude „regenerováno ve prospěch obyvatel Gazy“, kteří už prý trpěli dost.
Izrael se nechystá okupovat ani anektovat území, a to navzdory vizím některých partnerů v Netanjahuově krajně pravicové koalici. Nikdo také nebude nucen Gazu opustit. Těm, kteří budou chtít svobodně odejít, bude umožněn i návrat. Hamasu nebude povolen žádný přímý ani nepřímý podíl na budoucí správě území.
Indonésie čelí nejhorší sezóně lesních požárů za více než deset let, přičemž od ledna shořelo téměř 900 tisíc hektarů půdy. Tuto krizi ještě zhoršil silný fenomén El-Nino a přetrvávající praxe vypalování půdy kvůli pěstování plodin, jako je palmový olej. Vláda proto zvolila neobvyklý krok a jako nový pokus v boji proti rozsáhlému kouři testuje použití suchého ledu.
Brazilský kongres schválil ústavní změnu zkracující maximální pracovní týden na 40 hodin. Tento krok představuje významné politické vítězství pro levicového prezidenta Luize Inácia Lulu da Silvu před nadcházejícím druhým kolem voleb. Reforma celkově zakazuje vyčerpávající šestidenní pracovní týdny a dotkne se zhruba třiceti milionů pracovníků.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil společnost SpaceX z úmyslného omezení satelitního internetu Starlink během rozsáhlých ruských útoků. Uvedl, že výpadky nebyly způsobeny technickou chybou, ale šlo o záměrné rozhodnutí. Tyto restrikce vážně ohrozily schopnost Ukrajiny bránit své civilní obyvatelstvo a kritickou infrastrukturu.
Izrael odmítá povolit realizaci klíčového projektu vojenské základny v Gaze, kterou má na starosti Rada míru amerického prezidenta Donalda Trumpa. Projekt počítá s vytvořením zázemí pro mezinárodní jednotky, avšak vstup stavebních firem a nákladních vozidel do oblasti je momentálně zablokován. Izraelská vláda ani armáda se podle The Guardian k celé situaci odmítly vyjádřit.
Civilní oběti na Ukrajině v posledních dnech prudce rostou, protože zhoršující se počasí provázejí stále ničivější ruské nálety na klíčovou energetickou infrastrukturu. Situaci v zemi navíc zkomplikovalo náhlé omezení satelitního internetu Starlink, které vážně ochromuje ukrajinskou protivzdušnou obranu. Kyjev se tak ocitá pod dvojím tlakem v podobě stupňujícího se vojenského nebezpečí a rostoucího politického napětí se západními spojenci.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil společnost SpaceX z náhlého omezení přístupu k vojenské verzi satelitního internetu Starshield. Tento krok podle něj vážně ochromil ukrajinské operace s bezpilotními prostředky i klíčovou protivzdušnou obranu země. Omezení přišlo bez předchozího varování a vyvolalo ostrou diplomatickou krizi ve vztazích mezi Kyjevem a Washingtonem.
Vláda Grónska se ohradila proti vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa, který nedávno tvrdil, že v tomto arktickém teritoriu brzy začne masivní těžba ropy, plynů a nerostů. Náměstek grónského ministra hornictví sice potvrdil určité aktivity amerických společností, avšak současně zdůraznil, že od rozsáhlé těžby je oblast ještě velmi daleko. Reakce autonomní správy tak uvádí na pravou míru nedávná politická prohlášení z Washingtonu.
Izolovaná Severní Korea má k dispozici nové moderní silniční spojení se svým hlavním obchodním partnerem a blízkým spojencem, kterým je Čína. Slavnostní otevření dlouho odkládaného mostu přes hraniční řeku Ja-lu ve čtvrtek přilákalo pozornost mezinárodních pozorovatelů. Čtyřproudová dálniční komunikace propojuje čínské pohraniční město Tan-tung se severokorejským městem Sin-idžu a má podpořit vzájemnou ekonomickou výměnu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro britský list Financial Times oznámil, že Ukrajina brzy obnoví útoky na ruské ropné rafinérie. Tímto krokem reaguje na sílící napětí ve vztazích s Washingtonem a na podle něj nebezpečné omezování amerických zpravodajských informací. Vztahy mezi Kyjevem a americkou administrativou v čele s prezidentem Donaldem Trumpem se tak dále vyostřují.
V posledních čtyřiadvaceti hodinách došlo v oblasti Hormuzského průlivu k potopení dvou nákladních lodí po zásahu neznámými střelami. Tyto incidenty představují vážnou eskalaci napětí a výrazné zvýšení nebezpečí pro mezinárodní námořní dopravu. Írán v posledních týdnech vystupňoval své útoky s cílem znovu získat kontrolu nad touto klíčovou strategickou vodní cestou.
Česká republika dosáhla významného vyjednávacího úspěchu při prosazování dostupných energií a ochraně domácího průmyslu. Evropská komise navrhuje o rok odložit klíčové povinnosti pro dovozce fosilních paliv podle metanového nařízení. Reaguje tak na dlouhodobý tlak Česka a dalších členských států, které upozorňovaly na rizika pro dodávky plynu a ropy do Evropy.
Už několik dní je při pouhém pohledu z okna každému jasné, že podzim je v plném proudu. Česko čeká v nadcházejících týdnech další ochlazení, podle meteorologů by také mělo přibýt srážek. Vyplývá to z aktuálního měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
