Americký prezident Donald Trump prohlásil, že příměří s Íránem je v kritickém stavu a přirovnal jeho šanci na přežití k pouhému jednomu procentu. Trump takto reagoval po odmítnutí íránských mírových návrhů, které označil za „odpad“ a zcela nesmyslné. V reakci na pokračující íránskou blokádu strategicky klíčového Hormuzského průlivu nyní prezident zvažuje obnovení vojenského doprovodu obchodních lodí plavidly amerického námořnictva.
Situace se vyostřila poté, co Spojené státy minulý týden zaslaly Teheránu soubor podmínek pro zmírnění konfliktu, zaměřených především na zastavení rozšiřování íránského jaderného programu. Írán o víkendu odpověděl vlastními protinávrhy, které však Trump okamžitě smetl ze stolu. Podle šéfa Bílého domu současný stav příměří, platný od 7. dubna, připomíná pacienta na přístrojích, u kterého lékař rodině sděluje, že naděje na záchranu je minimální.
Vojenský doprovod tankerů v rámci operace „Project Freedom“ byl přitom minulý týden po pouhých dvou dnech pozastaven. Trump tehdy argumentoval snahou poskytnout Íránu prostor pro reakci na mírové návrhy. Plán však narážel i na odpor Saúdské Arábie, která odmítla poskytnout svůj vzdušný prostor a základny pro akci, kterou považuje za nebezpečnou eskalaci napětí v regionu.
Krize má okamžitý dopad na světové trhy, kde ceny ropy opět vzrostly a překonaly hranici 105 dolarů za barel. Íránská strana totiž dala jasně najevo, že o ukončení blokády průlivu nebude dále vyjednávat, pokud Washington nepřijme její podmínky. Mezi požadavky Teheránu patří ukončení války na všech frontách, zrušení sankcí, uvolnění zmrazených finančních prostředků, kompenzace válečných škod a uznání íránské suverenity nad Hormuzským průlivem.
Íránští představitelé označují své návrhy za rozumné a velkorysé. Zároveň v Teheránu zaznívají hlasy o ekonomickém potenciálu blokády. Člen průmyslové komise íránského parlamentu Mostafa Taherí odhadl, že navrhované tranzitní poplatky za průjezd průlivem by mohly zemi přinést až 15 miliard dolarů ročně. To představuje zhruba třetinu současných příjmů z prodeje ropy a mohlo by to významně stabilizovat devizové rezervy země.
Současný pat v Perském zálivu vrhá stín na nadcházející summit Donalda Trumpa s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem, který začíná ve čtvrtek v Pekingu. Čína udržuje s Íránem úzké ekonomické vazby a neočekává se, že by Si přistoupil na americké požadavky ohledně omezení nákupu ropy nebo prodeje zbraní Teheránu. Trumpovi se tak nedaří vyřešit íránskou otázku před svým nejdůležitějším summitem roku.
Zatímco diplomacie selhává, situace v Hormuzském průlivu zůstává kritická pro námořní dopravu. Podle odhadů Mezinárodní námořní organizace (IMO) uvázlo v Perském zálivu téměř 1 500 tankerů a přibližně 20 000 námořníků. Generální tajemník IMO Arsenio Dominguez varoval, že posádkám, které jsou na lodích uvězněny již celé týdny, začnou brzy docházet základní zásoby včetně vody, potravin a paliva.
Oman, který leží na jižní straně průlivu, se pokouší zprostředkovat dohodu o novém režimu fungování této vodní cesty a prosadit naléhavá humanitární opatření pro uvízlé posádky. Největší napětí se v pondělí soustředilo na náklad zkapalněného plynu z Emirátů plující pod panamskou vlajkou, který se pokoušel blokádu obejít. Celkový počet tankerů, kterým je povolen průjezd, však zůstává naprosto minimální.
Íránský plán, který Trump odmítl, počítal s okamžitým ukončením americké blokády, zatímco řešení jaderného programu chtěl Teherán odložit o 30 dní. To je však pro Spojené státy a Izrael nepřijatelné. Írán argumentuje tím, že kvůli dřívějšímu využívání amerických základen v regionu k útokům na jeho území již nelze Hormuzský průliv považovat za neutrální mezinárodní cestu.
Vnitřní situace v Íránu se přitom pod tlakem války a sankcí zhoršuje. V Teheránu byl nařízen drastický úsporný režim spotřeby elektřiny v úřadech a země se potýká s vážným nedostatkem léků. Odhaduje se, že vypínání internetu stojí íránskou ekonomiku desítky milionů dolarů denně. Navzdory těmto potížím íránští představitelé tvrdí, že jejich zásoby vysoce obohaceného uranu jsou v bezpečí a americké vojenské možnosti na tom nic nezmění.
Zatímco napětí mezi Washingtonem a Teheránem vrcholí, Evropa se snaží najít vlastní řešení. Velká Británie a Francie svolaly na úterý schůzku zástupců čtyř desítek zemí, aby projednali vytvoření mezinárodní pracovní skupiny. Ta by měla zajistit svobodnou plavbu v průlivu poté, co by bylo dosaženo jakékoli budoucí dohody mezi USA a Íránem, která je však momentálně v nedohlednu.
Britská monarchie má problém s novou knihou o zesnulé princezně Dianě, kterou napsal její bratr Charles Spencer. Ten má figurovat i v plánech prince Harryho. Mladší ze synů nynějšího krále si chce maminku náležitě připomenout v příštím roce, kdy uplyne třicet let od její tragické smrti. Může mu to ale přinést problémy.
Česko má před sebou víkend, který vlastně neskončí nedělí. Volno totiž budeme mít i v pondělí, kdy nás čeká státní svátek. Dobrou zprávou je, že již od soboty by mělo panovat příjemné počasí. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Evropská komise připravuje nová pravidla, která mají posílit dohled nad nezávislými provozovateli bankomatů a zvýšit transparentnost poplatků za výběr hotovosti. Vyplývá to z odpovědi na písemnou interpelaci pirátské europoslankyně Markéty Gregorové, která upozornila na možné využívání manipulativních praktik v bankomatech společnosti Euronet. Gregorová se nyní obrátila na Českou národní banku (ČNB) s žádostí o prověření těchto praktik.
Čeští důchodci mají od pondělí jasno v tom, kolik dostanou od ledna navíc od státu. O nižší stovky korun se zvýší měsíční výplata důchodu. Jednorázově pak seniorům přistanou na účtech dva tisíce korun. Navzdory kritice ze strany opozice si vládní představitelé za tímto krokem stojí.
Americká vláda platí na svém pětiletém dluhu poprvé po takřka dvaceti letech úrok přes 5 %. Bezprostředním důvodem je včerejší mizerná aukce právě pětiletých dluhopisů. Zvažovaný zákaz vývozu nafty z USA ale snížení výnosů nepomáhá, neboť se po prvotní úlevě projeví inflačně i v USA.
Průměrná cena motorové nafty na čerpacích stanicích napříč Evropskou unií dosáhla nového historického maxima 2,23 eura (54 korun) za litr. Vyplývá to z analýzy dat Evropské komise, kterou zveřejnila agentura AFP. Oproti předchozímu týdnu, kdy se litr nafty prodával za 2,16 eura, jde o výrazný nárůst. Tento čerstvý cenový vrchol odpovídá v přepočtu téměř deseti americkým dolarům za galon.
Polské úřady zahájily vyšetřování podezření ze sabotáže po požáru, který vypukl v pozemní stanici satelitní komunikace Starlink ve středním Polsku. Zařízení ve Wole Krobowské provozované státním operátorem Exatel zajišťuje internetové připojení pro řadu institucí i pro ukrajinskou armádu. Podle polských představitelů byl tento čin úmyslně navržen tak, aby stanici vyřadil z provozu a přerušil klíčové spojení. Incident zapadá do širšího kontextu rostoucího napětí a hybridních hrozeb v regionu.
Americký federální soudce Timothy Kelly nařídil administrativě prezidenta Donalda Trumpa, aby okamžitě a dočasně obnovila přístup do Bílého domu novinářům z médií CNN, MS NOW a Politico. Ve svém rozhodnutí soudce dospěl k závěru, že odebrání novinářských akreditací proběhlo bez ústavně odpovídajícího řádného právního procesu. Verdikt padl jen několik hodin předtím, než měl Trump v Bílém domě přivítat čínského lídra Si Ťin-pchinga. Rozhodnutí soudce by mělo zástupcům dotčených redakcí umožnit okamžitý návrat k práci v prezidentském komplexu.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu vystoupí na Valném shromáždění OSN s projevem, v němž hodlá obhajovat kroky své vlády navzdory rostoucí mezinárodní izolaci. Předseda izraelské vlády čelí nejnáročnější volební výzvě své dlouholeté politické kariéry v situaci, kdy země vede konflikty v Gaze, Libanonu a Íránu. Situaci dále komplikuje rostoucí vlna násilí páchaná izraelskými osadníky na Západním břehu Jordánu.
Světové vlády hledají způsob, jak nastavit globální pravidla pro bezpečnost umělé inteligence, čelí však zásadní překážce v podobě postoje Spojených států. Americký prezident Donald Trump ve svém projevu na Valném shromáždění Organizace spojených národů odmítl jakékoli globální kontrolní schémata nad touto technologií. Státy usilující o mezinárodní dohled se tak dostávají do složité situace, neboť bez zapojení USA je účinnost jakýchkoli dohod značně omezená. Většina klíčových vývojových laboratoří a technologických firem totiž sídlí právě na americkém území.
Osm příslušníků úderné skupiny letadlové lodi USS Abraham Lincoln se během dlouhého nasazení pokusilo o sebevraždu. Informaci podle BBC zveřejnil úřadující tajemník námořnictva Hung Cao v dopise adresovaném demokratické senátorce Kirsten Gillibrandové. Zveřejnění těchto údajů následovalo po rostoucích obavách rodin jmenovaných vojáků ohledně jejich psychického zdraví a náročných podmínek během mise na Blízkém východě.
Volodymyr Zelenskyj vystoupil na Valném shromáždění Organizace spojených národů v New Yorku s projevem věnovaným globálním hrozbám války. Ukrajinský prezident označil ruského vůdce Vladimira Putina za pacienta nula, který šíří infekci konfliktu po celém světě. Ve svém vystoupení zdůraznil, že nekontrolovaná agrese přináší nestabilitu a nová rizika pro všechny země. Varoval také před následky, které by mělo další přehlížení ruských kroků ze strany mezinárodního společenství.