Americký prezident Donald Trump prohlásil, že příměří s Íránem je v kritickém stavu a přirovnal jeho šanci na přežití k pouhému jednomu procentu. Trump takto reagoval po odmítnutí íránských mírových návrhů, které označil za „odpad“ a zcela nesmyslné. V reakci na pokračující íránskou blokádu strategicky klíčového Hormuzského průlivu nyní prezident zvažuje obnovení vojenského doprovodu obchodních lodí plavidly amerického námořnictva.
Situace se vyostřila poté, co Spojené státy minulý týden zaslaly Teheránu soubor podmínek pro zmírnění konfliktu, zaměřených především na zastavení rozšiřování íránského jaderného programu. Írán o víkendu odpověděl vlastními protinávrhy, které však Trump okamžitě smetl ze stolu. Podle šéfa Bílého domu současný stav příměří, platný od 7. dubna, připomíná pacienta na přístrojích, u kterého lékař rodině sděluje, že naděje na záchranu je minimální.
Vojenský doprovod tankerů v rámci operace „Project Freedom“ byl přitom minulý týden po pouhých dvou dnech pozastaven. Trump tehdy argumentoval snahou poskytnout Íránu prostor pro reakci na mírové návrhy. Plán však narážel i na odpor Saúdské Arábie, která odmítla poskytnout svůj vzdušný prostor a základny pro akci, kterou považuje za nebezpečnou eskalaci napětí v regionu.
Krize má okamžitý dopad na světové trhy, kde ceny ropy opět vzrostly a překonaly hranici 105 dolarů za barel. Íránská strana totiž dala jasně najevo, že o ukončení blokády průlivu nebude dále vyjednávat, pokud Washington nepřijme její podmínky. Mezi požadavky Teheránu patří ukončení války na všech frontách, zrušení sankcí, uvolnění zmrazených finančních prostředků, kompenzace válečných škod a uznání íránské suverenity nad Hormuzským průlivem.
Íránští představitelé označují své návrhy za rozumné a velkorysé. Zároveň v Teheránu zaznívají hlasy o ekonomickém potenciálu blokády. Člen průmyslové komise íránského parlamentu Mostafa Taherí odhadl, že navrhované tranzitní poplatky za průjezd průlivem by mohly zemi přinést až 15 miliard dolarů ročně. To představuje zhruba třetinu současných příjmů z prodeje ropy a mohlo by to významně stabilizovat devizové rezervy země.
Současný pat v Perském zálivu vrhá stín na nadcházející summit Donalda Trumpa s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem, který začíná ve čtvrtek v Pekingu. Čína udržuje s Íránem úzké ekonomické vazby a neočekává se, že by Si přistoupil na americké požadavky ohledně omezení nákupu ropy nebo prodeje zbraní Teheránu. Trumpovi se tak nedaří vyřešit íránskou otázku před svým nejdůležitějším summitem roku.
Zatímco diplomacie selhává, situace v Hormuzském průlivu zůstává kritická pro námořní dopravu. Podle odhadů Mezinárodní námořní organizace (IMO) uvázlo v Perském zálivu téměř 1 500 tankerů a přibližně 20 000 námořníků. Generální tajemník IMO Arsenio Dominguez varoval, že posádkám, které jsou na lodích uvězněny již celé týdny, začnou brzy docházet základní zásoby včetně vody, potravin a paliva.
Oman, který leží na jižní straně průlivu, se pokouší zprostředkovat dohodu o novém režimu fungování této vodní cesty a prosadit naléhavá humanitární opatření pro uvízlé posádky. Největší napětí se v pondělí soustředilo na náklad zkapalněného plynu z Emirátů plující pod panamskou vlajkou, který se pokoušel blokádu obejít. Celkový počet tankerů, kterým je povolen průjezd, však zůstává naprosto minimální.
Íránský plán, který Trump odmítl, počítal s okamžitým ukončením americké blokády, zatímco řešení jaderného programu chtěl Teherán odložit o 30 dní. To je však pro Spojené státy a Izrael nepřijatelné. Írán argumentuje tím, že kvůli dřívějšímu využívání amerických základen v regionu k útokům na jeho území již nelze Hormuzský průliv považovat za neutrální mezinárodní cestu.
Vnitřní situace v Íránu se přitom pod tlakem války a sankcí zhoršuje. V Teheránu byl nařízen drastický úsporný režim spotřeby elektřiny v úřadech a země se potýká s vážným nedostatkem léků. Odhaduje se, že vypínání internetu stojí íránskou ekonomiku desítky milionů dolarů denně. Navzdory těmto potížím íránští představitelé tvrdí, že jejich zásoby vysoce obohaceného uranu jsou v bezpečí a americké vojenské možnosti na tom nic nezmění.
Zatímco napětí mezi Washingtonem a Teheránem vrcholí, Evropa se snaží najít vlastní řešení. Velká Británie a Francie svolaly na úterý schůzku zástupců čtyř desítek zemí, aby projednali vytvoření mezinárodní pracovní skupiny. Ta by měla zajistit svobodnou plavbu v průlivu poté, co by bylo dosaženo jakékoli budoucí dohody mezi USA a Íránem, která je však momentálně v nedohlednu.
Celosvětové emise uhlíku v roce 2026 podle nových zjištění vědců stagnují, což souvisí s prudkým růstem cen ropy a plynu po válce v Íránu. Tyto vysoké ceny přiměly lidi k hledání alternativ a k odklonu od tradičních fosilních paliv. Zpráva přináší nový pohled na vývoj v oblasti životního prostředí během probíhajícího roku.
Generální tajemník Organizace spojených národů António Guterres vyzval na probíhající klimatické konferenci COP31 v turecké Antalyi hostitelskou zemi a Austrálii k tomu, aby pokračovaly v rozvoji plánu na postupný přechod od fosilních paliv.
Spojené státy americké v pondělí evakuovaly své vojenské letouny z britské letecké základny RAF Mildenhall v Anglii kvůli hrozbě pocházející z Íránu. O tomto kroku informoval list The Wall Street Journal s odvoláním na zdroje obeznámené se situací.
Evropská unie se podle oficiální zprávy Evropské agentury pro životní prostředí nachází téměř na správné cestě k dosažení svých klimatických cílů pro rok 2030, avšak současné úsilí o snižování znečištění výrazně zaostává za dlouhodobými závazky pro roky 2040 a 2050.
Ukrajinské síly dálkového letectva údajně začínají využívat izraelsko-italskou satelitní technologii HiSKY jako alternativu k americkému systému Starlink. Důvodem této změny je snaha zajistit komunikaci pro útoky hluboko v ruském vnitrozemí bez rizika politického omezení ze strany amerických provozovatelů. Podle webu Kyiv Post se nové terminály instalují na drony útočící na ruskou energetickou infrastrukturu.
V turecké Antalyi začala v pondělí klíčová dvoutýdenní konference OSN o změně klimatu označovaná jako COP31, na které se setkávají zástupci téměř dvou set zemí. Úvodní plenární zasedání přineslo ostrá varování představitelů mezinárodního společenství před dopady probíhající klimatické krize. Hlavní pozornost byla věnována nutnosti urychlit přechod k obnovitelným zdrojům energie a nové strategii elektrifikace.
Generální ředitel společnosti Nvidia Jensen Huang se ocitl ve středu pozornosti kvůli odhalenému románku s údajnou čínskou špionkou. Šéf nejhodnotnější firmy světa čelí vnitřnímu vyšetřování, avšak obdržel silnou podporu od amerického prezidenta Donalda Trumpa i předních osobností ze Silicon Valley. Reakce veřejnosti na sebe nenechaly dlouho čekat.
Francouzská vláda oficiálně obvinila Írán z kybernetického útoku na supermarkety, ke kterému došlo v průběhu minulého měsíce. Incident vedl ke zkažení čerstvých i mražených potravin u zhruba sedmi set prodejců po celé zemi. Paříž v reakci na tuto událost přistoupila k diplomatickým krokům a oznámila přípravu sankcí.
Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva, který připadá na 17. listopad, uzavírá letošní sérii podzimních státních svátků. Jeden z tuzemských řetězců s předstihem informuje zákazníky, zda bude otevřeno.
I tlak ze strany manželky přispěl k tomu, že ministr zahraničních věcí Petr Macinka (Motoristé) se po pouhém dni omluvil za nevhodná slova o hokejistkách. Šéf diplomacie v pondělí uvedl, že lituje slov, která pronesl v jedné z víkendových televizních diskuzí.
Česko by brzy mělo opět mít poradce pro národní bezpečnost. Ve čtvrtek to uvedl premiér Andrej Babiš (ANO) na bezpečnostní konferenci Prague Security Dialogue, kterou pořádá Institut pro politiku a společnost, tedy think-tank vládního hnutí ANO.
Už i do úvodních prosincových dnů vidí meteorologové, kteří vypracovali nejnovější měsíční výhled. Upozorňují například na to, že postupem času není v noci vyloučen výraznější mráz. Přes den bude ale stále nad nulou.
