Americký prezident Donald Trump prohlásil, že příměří s Íránem je v kritickém stavu a přirovnal jeho šanci na přežití k pouhému jednomu procentu. Trump takto reagoval po odmítnutí íránských mírových návrhů, které označil za „odpad“ a zcela nesmyslné. V reakci na pokračující íránskou blokádu strategicky klíčového Hormuzského průlivu nyní prezident zvažuje obnovení vojenského doprovodu obchodních lodí plavidly amerického námořnictva.
Situace se vyostřila poté, co Spojené státy minulý týden zaslaly Teheránu soubor podmínek pro zmírnění konfliktu, zaměřených především na zastavení rozšiřování íránského jaderného programu. Írán o víkendu odpověděl vlastními protinávrhy, které však Trump okamžitě smetl ze stolu. Podle šéfa Bílého domu současný stav příměří, platný od 7. dubna, připomíná pacienta na přístrojích, u kterého lékař rodině sděluje, že naděje na záchranu je minimální.
Vojenský doprovod tankerů v rámci operace „Project Freedom“ byl přitom minulý týden po pouhých dvou dnech pozastaven. Trump tehdy argumentoval snahou poskytnout Íránu prostor pro reakci na mírové návrhy. Plán však narážel i na odpor Saúdské Arábie, která odmítla poskytnout svůj vzdušný prostor a základny pro akci, kterou považuje za nebezpečnou eskalaci napětí v regionu.
Krize má okamžitý dopad na světové trhy, kde ceny ropy opět vzrostly a překonaly hranici 105 dolarů za barel. Íránská strana totiž dala jasně najevo, že o ukončení blokády průlivu nebude dále vyjednávat, pokud Washington nepřijme její podmínky. Mezi požadavky Teheránu patří ukončení války na všech frontách, zrušení sankcí, uvolnění zmrazených finančních prostředků, kompenzace válečných škod a uznání íránské suverenity nad Hormuzským průlivem.
Íránští představitelé označují své návrhy za rozumné a velkorysé. Zároveň v Teheránu zaznívají hlasy o ekonomickém potenciálu blokády. Člen průmyslové komise íránského parlamentu Mostafa Taherí odhadl, že navrhované tranzitní poplatky za průjezd průlivem by mohly zemi přinést až 15 miliard dolarů ročně. To představuje zhruba třetinu současných příjmů z prodeje ropy a mohlo by to významně stabilizovat devizové rezervy země.
Současný pat v Perském zálivu vrhá stín na nadcházející summit Donalda Trumpa s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem, který začíná ve čtvrtek v Pekingu. Čína udržuje s Íránem úzké ekonomické vazby a neočekává se, že by Si přistoupil na americké požadavky ohledně omezení nákupu ropy nebo prodeje zbraní Teheránu. Trumpovi se tak nedaří vyřešit íránskou otázku před svým nejdůležitějším summitem roku.
Zatímco diplomacie selhává, situace v Hormuzském průlivu zůstává kritická pro námořní dopravu. Podle odhadů Mezinárodní námořní organizace (IMO) uvázlo v Perském zálivu téměř 1 500 tankerů a přibližně 20 000 námořníků. Generální tajemník IMO Arsenio Dominguez varoval, že posádkám, které jsou na lodích uvězněny již celé týdny, začnou brzy docházet základní zásoby včetně vody, potravin a paliva.
Oman, který leží na jižní straně průlivu, se pokouší zprostředkovat dohodu o novém režimu fungování této vodní cesty a prosadit naléhavá humanitární opatření pro uvízlé posádky. Největší napětí se v pondělí soustředilo na náklad zkapalněného plynu z Emirátů plující pod panamskou vlajkou, který se pokoušel blokádu obejít. Celkový počet tankerů, kterým je povolen průjezd, však zůstává naprosto minimální.
Íránský plán, který Trump odmítl, počítal s okamžitým ukončením americké blokády, zatímco řešení jaderného programu chtěl Teherán odložit o 30 dní. To je však pro Spojené státy a Izrael nepřijatelné. Írán argumentuje tím, že kvůli dřívějšímu využívání amerických základen v regionu k útokům na jeho území již nelze Hormuzský průliv považovat za neutrální mezinárodní cestu.
Vnitřní situace v Íránu se přitom pod tlakem války a sankcí zhoršuje. V Teheránu byl nařízen drastický úsporný režim spotřeby elektřiny v úřadech a země se potýká s vážným nedostatkem léků. Odhaduje se, že vypínání internetu stojí íránskou ekonomiku desítky milionů dolarů denně. Navzdory těmto potížím íránští představitelé tvrdí, že jejich zásoby vysoce obohaceného uranu jsou v bezpečí a americké vojenské možnosti na tom nic nezmění.
Zatímco napětí mezi Washingtonem a Teheránem vrcholí, Evropa se snaží najít vlastní řešení. Velká Británie a Francie svolaly na úterý schůzku zástupců čtyř desítek zemí, aby projednali vytvoření mezinárodní pracovní skupiny. Ta by měla zajistit svobodnou plavbu v průlivu poté, co by bylo dosaženo jakékoli budoucí dohody mezi USA a Íránem, která je však momentálně v nedohlednu.
Lesní požáry v Evropě v posledních letech odhalují a aktivují nebezpečnou hrozbu z minulosti v podobě nevybuchlé munice z obou světových i studené války. Když v červenci propukl požár v národním parku Müritz v severovýchodním Německu, pyrotechnici museli postupovat po boku hasičů, kteří se do některých částí hořícího lesa vůbec nemohli přiblížit kvůli riziku explozí. Obdobná situace nastala ve francouzském regionu Gironde, kde plameny odkryly zapomenutý sklad munice z druhé světové války a několik střel přímo v žáru explodovalo.
Rivalita mezi Indií a Pákistánem se po osmasedmdesáti letech posouvá na novou úroveň, když se klíčovým bojištěm jejich dlouholetého sporu stává oběžná dráha Země. Během krátkého, ale intenzivního čtyřdenního vojenského střetu v květnu 2025 sice pozornost veřejnosti poutaly letecké souboje, dronové nálety a raketové údery, však nejzásadnější úlohu v pozadí sehrály satelitní technologie. Šlo o vůbec první konflikt mezi dvěma jadernými mocnostmi, jehož průběh zásadním způsobem určily vesmírné systémy.
Zatímco pozemní fronta války na Ukrajině v posledních měsících převážně stagnuje, ve vzduchu se konflikt dramaticky vyhrocuje. Útočné kapacity obou soupeřících stran v současnosti převyšují jejich možnosti protivzdušné obrany. To vede ke čím dál častějšímu zasahování cílů, rozsáhlému ničení klíčové i hospodářské infrastruktury a především ke strmému nárůstu obětí mezi civilním obyvatelstvem.
Moskva striktně odmítá jakékoliv zmrazení válečného konfliktu na Ukrajině, pokud nebudou v plném rozsahu splněny její politické a územní požadavky. Náměstek ruského ministra zahraničí Michail Galuzin zdůraznil, že klid zbraní nepřichází v úvahu bez odstranění takzvaných „kořenových příčin“ celé krize, čímž zopakoval dlouhodobý postoj prezidenta Vladimira Putina.
Italská premiérka Giorgia Meloni se před nadcházejícími parlamentními volbami vrací k tvrdé krajně pravicové rétorice. Důvodem je vzestup nového politického rivala, bývalého generála a europoslance Roberta Vannacciho, jehož krajně pravicová strana Národní budoucnost výrazně posiluje v průzkumech veřejného mínění.
Evropská fotbalová unie (UEFA), Konfederace severoamerické, středoamerické a karibské fotbalové oblasti (CONCACAF) a Asijská fotbalová konfederace (AFC) vydaly ostré společné prohlášení, v němž obvinily šéfa FIFA Gianniho Infantina z „fundamentalního porušení důvěry“. Spor vyvolal kontroverzní a již zrušený plán na odprodej podílu na komerčních právech mistrovství světa soukromým investorům.
Světová zdravotnická organizace (WHO) čelí obrovské ztrátě poté, co ruský vzdušný úder zcela srovnal se zemí její klíčový humanitární sklad v ukrajinském městě Dnipro. Podle vyjádření generálního ředitele této organizace se pracovníci OSN sice pokoušeli včas evakuovat uložené vybavení, ale nálet je předčasně zastavil, přičemž uvnitř zůstalo zhruba 170 palet nezbytného zdravotnického materiálu.
Syrské ministerstvo zahraničí v neděli oznámilo, že Damašek uzavřel s Ruskem novou dohodu týkající se osudu dvou klíčových vojenských základen u Středozemního moře. Podle uzavřeného ujednání Moskva ztratí dosavadní status výhradního vojenského využívání těchto objektů.
Evropský kontinent má za sebou historicky nejteplejší červen a červenec, přičemž průměrné teploty v západní části regionu překonaly dosavadní rekord z roku 2022. Podle údajů monitorovací služby Copernicus se rtuť teploměrů držela zhruba o 2,8 stupně Celsia nad dlouhodobým průměrem.
Americký prezident Donald Trump čelí vážným politickým potížím, které ohrožují pozici jeho strany v nadcházejících volbách do Kongresu i odkaz jeho druhého mandátu. Někteří komentátoři jej podle CNN přirovnávají k situaci Jimmyho Cartera, neboť Teherán dokáže efektivně stupňovat tlak na Spojené státy v citlivé předvolební době.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj upozornil, že Rusko plánuje nasadit až 50 000 severokorejských vojáků. Pchjongjang už dříve poslal tisíce vojáků do Kurské oblasti a Moskvě dodal miliony dělostřeleckých granátů či balistické střely.
Ve středu 12. srpna 2026 nastane mimořádná astronomická situace. Odehraje se zatmění Slunce, které bude z území Česka a Slovenska pozorovatelné v podvečerních hodinách jako velmi výrazné částečné. Spatříme ho nízko mezi západním a severozápadním obzorem přibližně hodinu před západem Slunce a v průběhu samotného západu. Jako úplné bude pozorovatelné z Grónska, Islandu a Španělska, kam se za ním chystá i mnoho výprav.
