Írán v současnosti prožívá nejbouřlivější období za poslední tři roky. Vlna lidového hněvu, která zasáhla všech 31 provincií, vyvrcholila v noci na čtvrtek úplným odříznutím země od internetu. Teheránský režim se tímto informačním blokem snaží zastavit koordinaci protestů a zabránit tomu, aby svět viděl záběry brutálních zásahů proti demonstrantům, kteří v ulicích čelí stále agresivnějším bezpečnostním složkám.
Podle organizace Iran Human Rights si dvanáctidenní povstání vyžádalo již nejméně 45 lidských životů. Mezi oběťmi je i osm dětí, což vyvolalo vlnu mezinárodního odporu. Nejkrvavějším dnem byla středa, kdy zahynulo 13 lidí. Kromě střelby do davů se objevují i zprávy o útocích na nemocnice, kde agenti režimu zatýkají zraněné přímo z lůžek nebo zabavují těla mrtvých, aby překazili jejich veřejné pohřby.
Odpor proti vládě se projevuje i formou generální stávky, ke které se připojili obchodníci v kurdských oblastech i v mnoha dalších městech. Prázdné bazary a uzavřené obchody představují pro režim vážný problém, protože tato vrstva podnikatelů byla dlouhodobě jeho ekonomickou oporou. Úřady na tento tichý protest odpověděly ostrou střelbou, zejména ve městě Kermánšáh, kde zůstalo mnoho zraněných.
Silným symbolem nynějšího hnutí se stalo svržení sochy generála Kásema Solejmáního v provincii Fárs. Demonstranti tímto činem dali jasně najevo, že se již nebojí útočit na ikony režimu, které státní propaganda vydává za nedotknutelné národní hrdiny. Video z tohoto incidentu se okamžitě rozšířilo na sociálních sítích a stalo se pro nespokojené obyvatele důkazem slábnoucí autority vlády.
Protesty nepolevují ani v Teheránu, kde se tisíce lidí shromažďují v ulicích i pod rouškou noci. Zatímco minulé bouře z roku 2022 byly primárně o svobodě žen, ty současné pohání katastrofální ekonomická situace. Lidé v mnoha městech skandují hesla proti extrémní drahotě a neschopnosti státu zajistit lidem základní životní potřeby a jídlo.
Ekonomická krize, která nepokoje vyvolala, se zdá být pro vládu neřešitelná. Íránská měna se propadla na dno a ceny potravin po zrušení dotací na dovoz vzrostly o více než 70 %. Nedostupné jsou i základní léky. Prezident Masúd Pezeškiján sice mluví o nutnosti dialogu, ale zároveň otevřeně přiznává, že státu chybí prostředky, jak situaci běžných rodin zlepšit.
Do dění se z exilu zapojil také korunní princ Rezá Pahlaví, který vyzval k novým formám odporu, jako je pravidelné volání hesel z oken domů. Režim na tyto aktivity reaguje zastrašováním a moderními technologiemi. Tajné služby varují občany, že k jejich identifikaci a následným trestům využijí sledovací drony a nejmodernější digitální systémy.
Mezinárodní napětí kolem Íránu dál roste i kvůli vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa, který pohrozil Teheránu tvrdou odplatou, pokud nepřestane s násilím proti vlastním lidem. Situace se radikalizuje na obou stranách – zatímco demonstranti začínají útočit na policejní stanice, íránská armáda varuje zahraniční státy před preventivními údery, pokud by se pokusily do dění v zemi zasahovat.
Španělsko se od úterý zahalí do třídenního státního smutku za oběti tragické srážky dvou rychlovlaků v Andalusii. Neštěstí, ke kterému došlo v neděli večer u obce Adamuz, si vyžádalo nejméně 40 lidských životů. Záchranáři stále prohledávají trosky zdemolovaných vagonů a úřady varují, že konečná bilance obětí může být ještě vyšší.
Čas letí, už několik dní tady máme nový kalendářní rok, v němž legendární Jiřina Bohdalová oslaví již 95. narozeniny. Navzdory požehnanému věku, kdy by si už mnoho let mohla užívat zaslouženého důchodu, je nadále aktivní v šoubyznyse. A kolegové ji za to obdivují.
Rodina někdejšího řeporyjského starosty a bývalého novináře Pavla Novotného se ocitla v nezáviděníhodné situaci. Syn legendárního baviče má podle dostupných informací dlužit poměrně vysokou částku. Co jemu a jeho blízkým hrozí?
Ve zbytku ledna a do poloviny února se očekává typicky zimní počasí, které může být i teplotně podprůměrné. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Už tento týden se může vyskytnout další sněžení.
Spekulace z posledních dní se ukázaly jako pravdivé. Karlos Vémola se dočkal propuštění z vazby po zaplacení kauce. Podle dostupných informací bylo nutné zaplatit částku přesahující 10 milionů korun.
Tragická střelba otřásla v úvodu nového týdne Chřibskou na Děčínsku. Při útoku na městském úřadě přišel o život jeden člověk, mezi šesticí zraněných má být místní starosta. Útočník si zřejmě vzal život sám, předtím se dostal do přestřelky s přivolanými policisty. I v řadách policie došlo ke zraněním.
Snaha Donalda Trumpa o ovládnutí Grónska proti vůli jeho obyvatel uvrhla NATO do nejhlubší krize v jeho téměř osmasedmdesátileté historii. Prezidentův plán uvalit cla na spojence, kteří se staví proti jeho územním ambicím, vyvolává na obou stranách Atlantiku otázku: Kdo může alianci zachránit před rozpadem? Hlavní tíha odpovědnosti nyní podle CNN leží na bedrech republikánů v Kongresu a na schopnosti evropských lídrů zachovat jednotu tváří v tvář ekonomickému vydírání.
Situace kolem Grónska se vyostřila do té míry, že evropští diplomaté začínají otevřeně mluvit o krizi nevídaných rozměrů. Donald Trump totiž podle informací z Washingtonu neblafuje. Zatímco mnozí považovali jeho snahu o odkup ostrova za další z jeho vyjednávacích taktik typu „Umění dohody“, dánská vláda po posledních schůzkách s americkým týmem dospěla k závěru, že prezident to myslí naprosto smrtelně vážně.
Britský premiér Keir Starmer se ostře ohradil proti plánu Donalda Trumpa uvalit cla na Velkou Británii a další evropské země. Reagoval tak na stupňující se nátlak Washingtonu, který se snaží vynutit si prodej Grónska. Starmer označil Trumpův postup za „naprosto chybný“ a zdůraznil, že o budoucnosti ostrova mají právo rozhodovat výhradně obyvatelé Grónska a Dánské království.
Vztahy mezi globálními mocnostmi a boj o omezené zdroje oceánů dnes vyžadují více než jen klasickou diplomacii. Oceány, které pokrývají 70 % naší planety a zajišťují 90 % světového obchodu, se stávají novou frontovou linií geopolitiky 21. století. To, jak se politici postaví k výzvám v Arktidě nebo na mořském dně, podle expertů přímo ovlivní ceny zboží i globální bezpečnost.
Východní křídlo Bílého domu, které od roku 1942 ukrývalo jedno z nejstřeženějších tajemství americké bezpečnosti, přestalo v říjnu 2025 existovat. Demoliční čety srovnaly historickou budovu se zemí, aby uvolnily místo pro nový projekt prezidenta Donalda Trumpa – monumentální taneční sál. Spolu s nadzemní částí však z mapy zmizely i legendární podzemní prostory, včetně bunkru známého jako Prezidentské operační středisko (PEOC).
Kremel v pondělí oznámil, že ruský prezident Vladimir Putin obdržel pozvání do nově vznikající Rady pro mír (Board of Peace), kterou minulý týden založil Donald Trump. Tento mezinárodní orgán má v první fázi dohlížet na příměří v Pásmu Gazy a jeho následnou obnovu. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov uvedl, že Moskva nabídku aktuálně studuje a plánuje s Washingtonem vyjasnit veškeré „technické detaily“.