Írán v současnosti prožívá nejbouřlivější období za poslední tři roky. Vlna lidového hněvu, která zasáhla všech 31 provincií, vyvrcholila v noci na čtvrtek úplným odříznutím země od internetu. Teheránský režim se tímto informačním blokem snaží zastavit koordinaci protestů a zabránit tomu, aby svět viděl záběry brutálních zásahů proti demonstrantům, kteří v ulicích čelí stále agresivnějším bezpečnostním složkám.
Podle organizace Iran Human Rights si dvanáctidenní povstání vyžádalo již nejméně 45 lidských životů. Mezi oběťmi je i osm dětí, což vyvolalo vlnu mezinárodního odporu. Nejkrvavějším dnem byla středa, kdy zahynulo 13 lidí. Kromě střelby do davů se objevují i zprávy o útocích na nemocnice, kde agenti režimu zatýkají zraněné přímo z lůžek nebo zabavují těla mrtvých, aby překazili jejich veřejné pohřby.
Odpor proti vládě se projevuje i formou generální stávky, ke které se připojili obchodníci v kurdských oblastech i v mnoha dalších městech. Prázdné bazary a uzavřené obchody představují pro režim vážný problém, protože tato vrstva podnikatelů byla dlouhodobě jeho ekonomickou oporou. Úřady na tento tichý protest odpověděly ostrou střelbou, zejména ve městě Kermánšáh, kde zůstalo mnoho zraněných.
Silným symbolem nynějšího hnutí se stalo svržení sochy generála Kásema Solejmáního v provincii Fárs. Demonstranti tímto činem dali jasně najevo, že se již nebojí útočit na ikony režimu, které státní propaganda vydává za nedotknutelné národní hrdiny. Video z tohoto incidentu se okamžitě rozšířilo na sociálních sítích a stalo se pro nespokojené obyvatele důkazem slábnoucí autority vlády.
Protesty nepolevují ani v Teheránu, kde se tisíce lidí shromažďují v ulicích i pod rouškou noci. Zatímco minulé bouře z roku 2022 byly primárně o svobodě žen, ty současné pohání katastrofální ekonomická situace. Lidé v mnoha městech skandují hesla proti extrémní drahotě a neschopnosti státu zajistit lidem základní životní potřeby a jídlo.
Ekonomická krize, která nepokoje vyvolala, se zdá být pro vládu neřešitelná. Íránská měna se propadla na dno a ceny potravin po zrušení dotací na dovoz vzrostly o více než 70 %. Nedostupné jsou i základní léky. Prezident Masúd Pezeškiján sice mluví o nutnosti dialogu, ale zároveň otevřeně přiznává, že státu chybí prostředky, jak situaci běžných rodin zlepšit.
Do dění se z exilu zapojil také korunní princ Rezá Pahlaví, který vyzval k novým formám odporu, jako je pravidelné volání hesel z oken domů. Režim na tyto aktivity reaguje zastrašováním a moderními technologiemi. Tajné služby varují občany, že k jejich identifikaci a následným trestům využijí sledovací drony a nejmodernější digitální systémy.
Mezinárodní napětí kolem Íránu dál roste i kvůli vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa, který pohrozil Teheránu tvrdou odplatou, pokud nepřestane s násilím proti vlastním lidem. Situace se radikalizuje na obou stranách – zatímco demonstranti začínají útočit na policejní stanice, íránská armáda varuje zahraniční státy před preventivními údery, pokud by se pokusily do dění v zemi zasahovat.
Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) prohlásil, že prezident Petr Pavel zneužil letošní summit NATO v rámci kampaně za znovuzvolení. Šéf diplomacie naznačil, že jeho přáním je, aby na příštím aliančním jednání už Pavel nereprezentoval Českou republiku.
Současný prezident Petr Pavel umí české občany všemožně překvapit. Nedávno to dokázal, když se představil jako fotograf na závodech Formule 1 v Maďarsku. Nyní se v té souvislosti dokonce stal členem Klubu sportovních novinářů České republiky (KSN).
Hrozil další atentát na amerického prezidenta Donalda Trumpa? To zřejmě ukáže až vyšetřování aktuálního incidentu. V Kalifornii totiž zatkli ozbrojeného muže, jenž byl spatřen u golfového hřiště ve vlastnictví šéfa Bílého domu krátce před jeho návštěvou Los Angeles. O incidentu informovala britská stanice BBC.
Smrtelně nebezpečná ebola v Demokratické republice Kongo stále není pod kontrolou. Šéf Světové zdravotnické organizace WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus se o tom v africké zemi osobně přesvědčil.
Bývalému princi Andrewovi mohou po nástupu nového britského premiéra Andyho Burnhama do Downing Street hrozit další problémy. Burnham by totiž podle zástupkyně obětí sexuálního násilí mohl souhlasit s veřejným vyšetřováním aktivit amerického finančníka Jeffreyho Epsteina ve Velké Británii.
Česko se v pátek naposledy rozloučilo s výtvarným umělcem Milanem Knížákem, který zemřel na konci července ve věku 86 let. Knížák byl svého času rektorem Akademie výtvarných umění a ředitelem Národní galerie.
Nejméně tři lidé včetně dítěte přišli o život při nočním ruském útoku na ukrajinskou metropoli Kyjev. Informovala o tom britská stanice BBC. Moskva tak pokračuje v sérii ničivých a smrtících útoků na hlavní město sousední země.
Íránský prezident Masúd Pezeškján ve středu přiznal, že komunikace s novým nejvyšším vůdcem Modžtabou Chameneím je v současné době velmi složitá. Hlavní představitel země se totiž od svého nástupu do funkce na veřejnosti neukázal, k čemuž přispělo jeho zranění z nedávného americko-izraelského úderu, při němž zahynul jeho otec.
Během nedávné migrační krize ve španělské enklávě Ceuta se na sociálních sítích masivně šířily proruské a krajně pravicové dezinformace. Analýza skupiny pro boj proti dezinformacím 411 ukázala, že účty spojené s ruskými strukturami oslovily v prvních dnech krize statisíce lidí.
Italsko-španělské napětí kvůli hraničním kontrolám se vyostřuje poté, co Řím odmítl výzvy a hrozby ze strany Madridu. Vláda premiérky Giorgie Meloniové v pátek důrazně prohlásila, že nepřijme žádná ultimáta ohledně národní bezpečnosti a ochrany státních hranic.
Spojené státy začínají podle magazínu Time po desetiletích utajování a zesměšňování přistupovat k tématu neidentifikovaných anomálních jevů neboli UAP s maximální vážností. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa nedávno nařídila zveřejnění stovek historických vládních hlášení o podivných objektech na obloze, čímž reaguje na dlouhodobou poptávku veřejnosti po transparentnosti.
Německou politickou scénu letos v létě zaměstnávají silné vnitřní otřesy, protože vládní Křesťanskédemokratická unie (CDU) čelí rostoucím debatám o možném odvolání kancléře Friedricha Merze. Pouhý rok po nástupu do úřadu čelí šéf německé vlády propadu popularity a klesající důvěře voličů, což souvisí s oslabenou ekonomikou i nepopulárními reformami.