Írán v současnosti prožívá nejbouřlivější období za poslední tři roky. Vlna lidového hněvu, která zasáhla všech 31 provincií, vyvrcholila v noci na čtvrtek úplným odříznutím země od internetu. Teheránský režim se tímto informačním blokem snaží zastavit koordinaci protestů a zabránit tomu, aby svět viděl záběry brutálních zásahů proti demonstrantům, kteří v ulicích čelí stále agresivnějším bezpečnostním složkám.
Podle organizace Iran Human Rights si dvanáctidenní povstání vyžádalo již nejméně 45 lidských životů. Mezi oběťmi je i osm dětí, což vyvolalo vlnu mezinárodního odporu. Nejkrvavějším dnem byla středa, kdy zahynulo 13 lidí. Kromě střelby do davů se objevují i zprávy o útocích na nemocnice, kde agenti režimu zatýkají zraněné přímo z lůžek nebo zabavují těla mrtvých, aby překazili jejich veřejné pohřby.
Odpor proti vládě se projevuje i formou generální stávky, ke které se připojili obchodníci v kurdských oblastech i v mnoha dalších městech. Prázdné bazary a uzavřené obchody představují pro režim vážný problém, protože tato vrstva podnikatelů byla dlouhodobě jeho ekonomickou oporou. Úřady na tento tichý protest odpověděly ostrou střelbou, zejména ve městě Kermánšáh, kde zůstalo mnoho zraněných.
Silným symbolem nynějšího hnutí se stalo svržení sochy generála Kásema Solejmáního v provincii Fárs. Demonstranti tímto činem dali jasně najevo, že se již nebojí útočit na ikony režimu, které státní propaganda vydává za nedotknutelné národní hrdiny. Video z tohoto incidentu se okamžitě rozšířilo na sociálních sítích a stalo se pro nespokojené obyvatele důkazem slábnoucí autority vlády.
Protesty nepolevují ani v Teheránu, kde se tisíce lidí shromažďují v ulicích i pod rouškou noci. Zatímco minulé bouře z roku 2022 byly primárně o svobodě žen, ty současné pohání katastrofální ekonomická situace. Lidé v mnoha městech skandují hesla proti extrémní drahotě a neschopnosti státu zajistit lidem základní životní potřeby a jídlo.
Ekonomická krize, která nepokoje vyvolala, se zdá být pro vládu neřešitelná. Íránská měna se propadla na dno a ceny potravin po zrušení dotací na dovoz vzrostly o více než 70 %. Nedostupné jsou i základní léky. Prezident Masúd Pezeškiján sice mluví o nutnosti dialogu, ale zároveň otevřeně přiznává, že státu chybí prostředky, jak situaci běžných rodin zlepšit.
Do dění se z exilu zapojil také korunní princ Rezá Pahlaví, který vyzval k novým formám odporu, jako je pravidelné volání hesel z oken domů. Režim na tyto aktivity reaguje zastrašováním a moderními technologiemi. Tajné služby varují občany, že k jejich identifikaci a následným trestům využijí sledovací drony a nejmodernější digitální systémy.
Mezinárodní napětí kolem Íránu dál roste i kvůli vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa, který pohrozil Teheránu tvrdou odplatou, pokud nepřestane s násilím proti vlastním lidem. Situace se radikalizuje na obou stranách – zatímco demonstranti začínají útočit na policejní stanice, íránská armáda varuje zahraniční státy před preventivními údery, pokud by se pokusily do dění v zemi zasahovat.
Evropská unie v pátek definitivně prolomila mnohaleté váhání a dala zelenou „historické“ obchodní dohodě s jihoamerickým blokem Mercosur. Přestože se Francie do poslední chvíle snažila proces zablokovat, většina sedmadvacítky se na schůzce velvyslanců v Bruselu postavila za pakt, který se rodil dlouhých 25 let. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyen vyjádřila velké nadšení a potvrdila, že se brzy vydá do Paraguaye, aby smlouvu oficiálně stvrdila svým podpisem.
Ruská armáda čelí bezprecedentní krizi velení, která nemá v moderních dějinách obdoby. Od zahájení plnohodnotné invaze na Ukrajinu v roce 2022 ztratil Vladimir Putin prokazatelně nejméně 19 generálů. Tento šokující počet mrtvých vysokých důstojníků odhaluje brutální realitu války, která decimuje špičky ruského armádního sboru a nutí Kreml k neustálým personálním rošádám.
Rozhodnutí Donalda Trumpa stáhnout Spojené státy z klíčových klimatických smluv OSN označují odborníci za „kolosální vlastní gól“. Podle nich tento krok sice otřese mezinárodní diplomacií, ale faktický dopad na zbytek světa bude minimální. Zatímco vědecká fakta o oteplování planety a stoupající hladině moří zůstávají neměnná, globální ekonomika se již vydala cestou nízkouhlíkových technologií, která USA pod novým vedením začíná unikat.
I přesto, že se v souvislosti s válkou na Ukrajině začíná skloňovat slovo mír, pro sousední Kazachstán může toto období představovat začátek nové existenční hrozby. Prezident Kasym-Žomart Tokajev velmi pozorně sleduje politickou a ideologickou realitu v Kremlu a uvědomuje si, že argumenty, které Vladimir Putin použil pro invazi na Ukrajinu, lze téměř identicky aplikovat i na jeho zemi. Kazachstán se tak v očích Moskvy stává dalším logickým cílem v rámci snahy o obnovu imperiální slávy.
Ruský poslanec Alexej Žuravljov, který zastává funkci prvního místopředsedy výboru pro obranu ve Státní dumě, ostře zareagoval na nedávné zadržení ruského tankeru Marinera americkým námořnictvem.
Polský premiér Donald Tusk varoval, že vyhlídky na mír nebo alespoň na uzavření příměří na Ukrajině zůstávají i nadále v nedohlednu. Reagoval tak na rozsáhlou vlnu ruských útoků, které v noci otřásly napadenou zemí. Podle Tuska je současný svět zmítán znepokojivými událostmi, přičemž ruská agrese proti ukrajinskému sousedovi stojí v samotném centru tohoto globálního napětí.
Írán v současnosti prožívá nejbouřlivější období za poslední tři roky. Vlna lidového hněvu, která zasáhla všech 31 provincií, vyvrcholila v noci na čtvrtek úplným odříznutím země od internetu. Teheránský režim se tímto informačním blokem snaží zastavit koordinaci protestů a zabránit tomu, aby svět viděl záběry brutálních zásahů proti demonstrantům, kteří v ulicích čelí stále agresivnějším bezpečnostním složkám.
Dopadení Nicoláse Madura americkými silami vyvolalo po celém světě vlnu spekulací o tom, co tento krok udělá s trhem s ropou. Přestože je politická situace ve Venezuele stále velmi nepřehledná, jedna věc je jistá: události jsou pupeční šňůrou spojeny s obrovským nerostným bohatstvím země. Venezuela se totiž pyšní největšími prokázanými zásobami ropy na světě, které se odhadují na zhruba 300 miliard barelů.
Americký prezident Donald Trump v rozsáhlém rozhovoru pro deník The New York Times poodhalil svůj pohled na hranice prezidentské moci. Na přímou otázku, zda existuje něco, co by mohlo omezit jeho globální vliv, odpověděl, že jedinou skutečnou brzdou je jeho vlastní úsudek a morální nastavení. Mezinárodní právo jako takové podle svých slov k výkonu funkce nepotřebuje, ačkoli vzápětí připustil, že jeho administrativa se jím formálně řídí.
Americký prezident Donald Trump v pátek brzy ráno na své sociální síti Truth Social oznámil, že zrušil plánovanou druhou vlnu útoků na Venezuelu. Jako hlavní důvod uvedl výrazné zlepšení spolupráce ze strany tamní prozatímní vlády se Spojenými státy. Trumpův příspěvek byl prvním oficiálním potvrzením, že Washington vůbec o další vojenské ofenzivě v jihoamerické zemi uvažoval.
Francie se rozhodla posunout termín konání letošního summitu G7, aby předešla termínové kolizi s neobvyklou událostí v Bílém domě. Původně se měli světoví lídři sejít v lázeňském městě Évian-les-Bains u Ženevského jezera již 14. června. Na tento den však americký prezident Donald Trump naplánoval velký turnaj v zápasech MMA přímo v sídle amerických prezidentů.
Americký prezident Donald Trump vyvolal další vlnu nejistoty mezi evropskými spojenci prohlášením, že Spojené státy možná budou muset volit mezi ovládnutím Grónska a zachováním aliance NATO. V rozsáhlém rozhovoru pro deník New York Times potvrdil, že získání tohoto strategického dánského území je pro něj prioritou, která může převážit i nad šestasedmdesátiletou historií vojenského spojenectví.