Írán v současnosti prožívá nejbouřlivější období za poslední tři roky. Vlna lidového hněvu, která zasáhla všech 31 provincií, vyvrcholila v noci na čtvrtek úplným odříznutím země od internetu. Teheránský režim se tímto informačním blokem snaží zastavit koordinaci protestů a zabránit tomu, aby svět viděl záběry brutálních zásahů proti demonstrantům, kteří v ulicích čelí stále agresivnějším bezpečnostním složkám.
Podle organizace Iran Human Rights si dvanáctidenní povstání vyžádalo již nejméně 45 lidských životů. Mezi oběťmi je i osm dětí, což vyvolalo vlnu mezinárodního odporu. Nejkrvavějším dnem byla středa, kdy zahynulo 13 lidí. Kromě střelby do davů se objevují i zprávy o útocích na nemocnice, kde agenti režimu zatýkají zraněné přímo z lůžek nebo zabavují těla mrtvých, aby překazili jejich veřejné pohřby.
Odpor proti vládě se projevuje i formou generální stávky, ke které se připojili obchodníci v kurdských oblastech i v mnoha dalších městech. Prázdné bazary a uzavřené obchody představují pro režim vážný problém, protože tato vrstva podnikatelů byla dlouhodobě jeho ekonomickou oporou. Úřady na tento tichý protest odpověděly ostrou střelbou, zejména ve městě Kermánšáh, kde zůstalo mnoho zraněných.
Silným symbolem nynějšího hnutí se stalo svržení sochy generála Kásema Solejmáního v provincii Fárs. Demonstranti tímto činem dali jasně najevo, že se již nebojí útočit na ikony režimu, které státní propaganda vydává za nedotknutelné národní hrdiny. Video z tohoto incidentu se okamžitě rozšířilo na sociálních sítích a stalo se pro nespokojené obyvatele důkazem slábnoucí autority vlády.
Protesty nepolevují ani v Teheránu, kde se tisíce lidí shromažďují v ulicích i pod rouškou noci. Zatímco minulé bouře z roku 2022 byly primárně o svobodě žen, ty současné pohání katastrofální ekonomická situace. Lidé v mnoha městech skandují hesla proti extrémní drahotě a neschopnosti státu zajistit lidem základní životní potřeby a jídlo.
Ekonomická krize, která nepokoje vyvolala, se zdá být pro vládu neřešitelná. Íránská měna se propadla na dno a ceny potravin po zrušení dotací na dovoz vzrostly o více než 70 %. Nedostupné jsou i základní léky. Prezident Masúd Pezeškiján sice mluví o nutnosti dialogu, ale zároveň otevřeně přiznává, že státu chybí prostředky, jak situaci běžných rodin zlepšit.
Do dění se z exilu zapojil také korunní princ Rezá Pahlaví, který vyzval k novým formám odporu, jako je pravidelné volání hesel z oken domů. Režim na tyto aktivity reaguje zastrašováním a moderními technologiemi. Tajné služby varují občany, že k jejich identifikaci a následným trestům využijí sledovací drony a nejmodernější digitální systémy.
Mezinárodní napětí kolem Íránu dál roste i kvůli vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa, který pohrozil Teheránu tvrdou odplatou, pokud nepřestane s násilím proti vlastním lidem. Situace se radikalizuje na obou stranách – zatímco demonstranti začínají útočit na policejní stanice, íránská armáda varuje zahraniční státy před preventivními údery, pokud by se pokusily do dění v zemi zasahovat.
Příští týden v Česku začne meteorologické léto a meteorologové už vidí až do prvního dne astronomického léta. Z aktuálního měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) tak vyplývá, jak bude v následujících dnech a týdnech.
Kyjev by se měl připravit na další ruský útok, jehož přípravy Moskva nijak netají. Naopak. Rusové vyzvali obyvatele ukrajinské metropole, včetně těch ze zahraničí, aby město opustili, případně se vyhýbali nebezpečným místům.
Policistům se občas dostanou na stůl případy, kterým se snad nechce ani věřit. Jihočeská policie momentálně pátrá po podvodníkovi, který se úspěšně vydával za slavného hollywoodského herce Johnnyho Deppa. Nebohou ženu tak připravil o desítky tisíc korun.
Slunečné dny jasně naznačují příchod sezóny letních brigád, avšak tuzemský trh práce už dávno nevypadá jako dřív. Brigáda dnes není jen vítaným přilepšením pro studenty, ale stále častěji slouží jako způsob dorovnání příjmů domácností.
Americký prezident Donald Trump čelí ve svém druhém funkčním období potížím spojeným s vedením války v Íránu, které ještě více umocnil jeho nedávný přešlap týkající se ekonomické situace obyvatel Spojených států. Trump se dlouhodobě chová, jako by disponoval neomezenou mocí, avšak tento přístup v poslední době naráží na realitu. Příkladem je jeho vyjádření z tohoto týdne, kdy prohlásil, že při snaze o vyřešení konfliktu s Íránem vůbec nebere v úvahu finanční situaci běžných Američanů.
Návštěvu amerického ministra zahraničí Marca Rubia v Indii zastínil incident na tiskové konferenci v Novém Dillí, kde byl šéf diplomacie dotázán na rasistické urážky vůči Indům ze strany některých kruhů ve Spojených státech. Indický novinář v dotazu nepřímo narážel na krok amerického prezidenta Donalda Trumpa, který na své sociální síti Truth Social sdílel příspěvek amerického podcastera označujícího Indii za „díru“ (hellhole). Tento krok již dříve indická vláda oficiálně odsoudila jako nevhodný a nevkusný.
Vzestup pravicového populismu a krajní pravice v Evropě, který se nedávno projevil i posílením pozic stran Reform UK v Británii nebo One Nation v Austrálii, vyvolává stále vážnější otázky ohledně budoucí podpory bránící se Ukrajiny. Poté, co se tito politici již prosadili v Itálii a nejnověji také v Rakousku, čekají klíčové volební testy dvě nejvlivnější země Evropské unie, tedy Německo a Francii. Právě tamní radikální formace přitom v minulosti projevovaly silné sympatie k autoritářskému režimu Vladimira Putina.
Plánovaná výstavba mrakodrapu Trump Tower v gruzínském hlavním městě Tbilisi vzbudila nové obavy z možného střetu zájmů. Budova má totiž vyrůst na pozemku, který v současnosti spoluvlastní syn miliardáře a neoficiálního lídra země Bidziny Ivanišviliho, na nějž Spojené státy v roce 2024 uvalily sankce. Samotný projekt mrakodrapu je společným podnikem místního konsorcia a americké společnosti Trump Organization, kterou v současnosti řídí prezidentovi synové Donald Trump Jr. a Eric Trump.
Válka mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem zásadně proměnila rovnováhu sil na Blízkém východě, aniž by však přinesla strategické rozuzlení pro kteréhokoli z aktérů. Podle odhadů Rozvojového programu OSN z dubna 2026 hrozí, že tento konflikt uvrhne do chudoby více než třicet milionů lidí ve 162 zemích světa. Globální ztráty tak daleko přesahují jakékoli politické zisky, které by mohla kterákoli z bojujících stran v tomto střetu získat.
Papež Lev XIV. ve svém prvním významném teologickém dokumentu pontifikátu varoval, že kontrola nad umělou inteligencí nesmí zůstat v rukou pouhé hrstky vyvolených. Zároveň upozornil na to, že tato nová technologie podněcuje globální konflikty a přispívá k jejich eskalaci. Hlava katolické církve proto představila soubor vlastních návrhů, které mají za cíl chránit výjimečnou lidskou velikost a důstojnost v době překotných technologických změn. Papež naléhavě požaduje, aby vojenské využití umělé inteligence podléhalo těm nejpřísnějším etickým omezením.
Tropické počasí má na začátku nového týdne ještě zesílit. Meteorologové proto vydali varování, v němž upozorňují na fakt, že úterní maxima mohou podle předpovědi dosáhnout až 33 °C. Vyplývá to z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Svět netrpělivě očekává, zda konečně dojde k uzavření mírové dohody mezi USA a Íránem. Americký prezident Donald Trump na to však nespěchá. Podle jeho slov bude případná dohoda dobrá a pořádná, napsal to na sociální síti.