Obnovený vojenský konflikt mezi Spojenými státy a Íránem se točí kolem kontroly nad Hormuzským průlivem, kterým proudí pětina světových zásob ropy. Boje, jež si již vyžádaly desítky obětí i značné materiální škody, dramaticky narušily námořní dopravu a způsobil prudký nárůst cen energií na globálních trzích.
Předchozí dojednané příměří zkrachovalo po pouhých třech týdnech kvůli odlišnému výkladu vágně formulovaného textu. Zatímco Washington požadoval plné obnovení svobodné plavby, Teherán trval na tom, že je výhradním pánem průlivu, a začal od projíždějících loďstev vybírat poplatky. Střelba na plavidla a následné odvetné americké údery vedly k tomu, že prezident Donald Trump oficiálně oznámil obnovení války.
Uzavření průlivu zasahuje celý region a Saúdská Arábie byla nucena odklonit část své produkce ropy přes Rudé moře. Zde však čelí další hrozbě v podobě íránských spojenců – jemenských Hútíů, kteří vyhlásili námořní blokádu a zaútočili na saúdské tankery v průlivu Báb al-Mandab, čímž dostali globální energetický systém pod nevídaný tlak.
Íránské vedení přesto považuje dosavadní vývoj za své vítězství, neboť se mu podařilo způsobit USA a jejich spojencům vysoké lidské i finanční ztráty. Díky technologické spolupráci s Ruskem a Čínou navíc Teherán výrazně zpřesnil své raketové a dronové údery a paralyzováním klíčové námořní cesty drží v šachu světovou ekonomiku.
Strategickým cílem Teheránu je natolik zvýšit náklady na přítomnost amerických jednotek v Blízkém východě, až je přinutí k odchodu a arabské státy v Perském zálivu přiměje k hledání nových bezpečnostních dohod přímo s Íránem. K dosažení tohoto cíle využívá jak přímé údery drony na infrastrukturu států jako Kuvajt, tak nátlak prostřednictvím svých regionálních spojenců.
Tento konfrontační přístup má však své zásadní limity a pro samotný Írán představuje obrovské riziko. Země se potýká se zničující inflací přesahující v jižních provinciích stovku procent, výpadky elektřiny a hospodářským kolapsem, což z domácí nespokojenosti činí pro režim vůbec nejnebezpečnější frontu celého konfliktu.
Nátlaková politika Íránu navíc hrozí vytvořením protikoalice, které se Teherán původně nejvíce obával. Útoky na civilní infrastrukturu odsolovacích a elektrárenských zařízení v Kuvajtu totiž nutí státy Zálivu k mnohem užší bezpečnostní spolupráci mezi sebou, se Spojenými státy i s Izraelem.
Sousední Izrael se navíc v důsledku poškození včasných výstražných systémů může cítit zranitelnější a spoléhat se o to více na svůj odstrašující jaderný potenciál. Snaha Íránu oslabit americké radary v regionu tak paradoxně může nekontrolovaně zvýšit riziko ještě extrémnější eskalace.
Jasné východisko z vleklého konfliktu přitom nemá ani Washington. Útoky na íránskou infrastrukturu či jaderná zařízení situaci neřeší a zvažovaná pozemní operace na obsazení klíčových ostrovů by znamenala nesmírně náročné vojenské angažmá bez záruky, že Teherán ustoupí.
Cesta k trvalému urovnání tak vede pouze přes jasně specifikovanou novou dohodu s přesnými kontrolními mechanismy plnění. Teherán se však musí rozhodnout, zda se pokusí o dlouhodobou koexistenci, neboť snaha o regionalní dominanci jej uvrhne do ještě hlubší mezinárodní izolace a trvalého obklíčení.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu čelí po letošních parlamentních volbách další zkoušce své dlouhé politické kariéry, když po sečtení většiny hlasů středečního večera nevisí ve vzduchu jasný vítěz. Přestože jeho strana Likud zůstává nejsilnějším subjektem ve stodvacetičlenném Knesetu s odhadovaným ziskem 26 mandátů, pravicový blok ztratil většinu a dosáhl pouze na 53 křesel, což je výrazně pod hranicí potřebných 61 hlasů k řádnému vládnutí.
Současný postoj americké administrativy vůči Ukrajině, v jehož rámci Washington omezuje zpravodajskou spolupráci a tlačí na dřívější ukončení konfliktu, přehlíží hlubší strategické zájmy Spojených států. Zatímco prezident Donald Trump upřednostňuje diplomatické dohody s Moskvou a obviňuje Kyjev z růstu globálních problémů, odborníci oslovení webem Kyiv Post upozorňují, že bezpečnostní osud Ukrajiny a Západu je vzájemně propojen a že opuštění napadené země se může Washingtonu v budoucnu vymstít.
Filmař Adam McKay a ekologický aktivista Philip Eubanks upozornili ve svém nedávném komentáři pro The Guardian na hrozby, kterým lidstvo čelí v podobě nekontrolovaného rozvoje umělé inteligence a prohlubující se klimatické krize. Podle jejich názoru mají obě tato nebezpečí společného jmenovatele v podobě soukromých entit a korporací usilujících o maximální zisk. Současná společnost tak podle autorů stojí před otázkou, která z těchto krizí lidstvo ohrožuje více.
Při tragické srážce vysokorychlostních vlaků nedaleko španělského Toleda zemřelo nejméně 686 lidí. K nehodě došlo ve středu 28. října 2026 a tato událost vážně ohrožuje předvolební kampaň premiéra Pedra Sáncheze před nadcházejícími předčasnými volbami. Katastrofa totiž podkopává jeho ústřední argument, že vláda zajišťuje efektivní fungování veřejných služeb a zlepšuje každodenní život občanů.
Evropská unie se stáhla ze své dřívější nabídky Kanadě, která se měla týkat zahájení rozhovorů o takzvaném přidruženém členství. Tento krok přichází v důsledku neshod mezi členskými státy, jež se objevily těsně před začátkem společného summitu v Montrealu. Původní ambiciózní plán tak doznal výrazných změn a byl nahrazen mírnější formulací.
Izraelské parlamentní volby přinesly nejednoznačný výsledek, v němž úřadující premiér Benjamin Netanjahu ani jeho hlavní vyzyvatel Gadi Ejzenkot nezískali potřebnou většinu jedenašedesáti křesel v stodvacetičlenném Knesetu. Co bude nyní následovat?
Ředitel afrického Centera pro kontrolu a prevenci nemocí (Africa CDC) Jean Kaseya varoval, že dosud nevídané šíření epidemie eboly v Africe by se mohlo rozšířit do Velké Británie i dalších zemí světa, pokud mezinárodní společenství neposkytne dostatečné finanční prostředky na zvýšení připravenosti a zajištění léčby.
Španělsko zasáhla obrovská tragédie v podobě srážky dvou vysokorychlostních vlaků, která si ve středu ráno v provinci Toledo vyžádala nejméně 68 lidských obětí a desítky zraněných. K nehodě došlo na železniční trati spojující hlavní město Madrid se Sevillou, kde vlak společnosti Renfe narazil do zadní části stojící soupravy soukromého dopravce Iryo. Událost okamžitě zmobilizovala všechny dostupné záchranné složky v oblasti.
Slavnostní předávání státních vyznamenání u příležitosti Dne vzniku samostatného československého státu ve Vladislavském sále Pražského hradu dospělo ke svému závěru. Prezident Petr Pavel celkem udělil nebo propůjčil 51 významných ocenění osobnostem z oblasti vědy, kultury, sportu, armády či veřejného života.
Před dvaceti lety zveřejnil britský ekonom Nicholas Stern průlomovou zprávu nazvanou The Economics of Climate Change, která zásadním způsobem proměnila pohled na ekonomické dopady klimatické krize. Dokument vypracovaný pro tehdejší britskou vládu ukázal, že investice do nízkouhlíkové budoucnosti mají hluboký ekonomický smysl a že nečinnost stojí společnost mnohem více peněz a nakonec bude mít devastační dopady. Tato studie tehdy otřásla dosavadním vnímáním mezi hlavními představiteli ekonomické vědy, kteří dlouho přehlíželi reálné hrozby globálního oteplování.
Izrael se nachází v politické nejistotě po nedávných parlamentních volbách, ve kterých úřadující premiér Benjamin Netanjahu ztratil většinu v Knesetu. Sčítání hlasů ukázalo, že ani Netanjahuova koalice, ani opoziční blok vedený generálem Gadi Eisenkotem nezískají potřebných jednašedesát mandátů. Výsledek tak podle The Guardian závisí na tom, zda se strany odhodlají ke spolupráci s palestinskými stranami, jejichž voliči zaznamenali výrazný nárůst účasti. Celá politická scéna se tak ocitá před zásadním rozhodnutím o dalším směřování země.
Izrael se po parlamentních volbách podle BBC ocitl v hluboké politické patové situaci, když po sečtení 90 procent hlasů nezískali potřebnou většinu pro sestavení vlády ani úřadující premiér Benjamin Netanjahu, ani jeho hlavní vyzyvatel Gadi Eisenkot.