Obnovený vojenský konflikt mezi Spojenými státy a Íránem se točí kolem kontroly nad Hormuzským průlivem, kterým proudí pětina světových zásob ropy. Boje, jež si již vyžádaly desítky obětí i značné materiální škody, dramaticky narušily námořní dopravu a způsobil prudký nárůst cen energií na globálních trzích.
Předchozí dojednané příměří zkrachovalo po pouhých třech týdnech kvůli odlišnému výkladu vágně formulovaného textu. Zatímco Washington požadoval plné obnovení svobodné plavby, Teherán trval na tom, že je výhradním pánem průlivu, a začal od projíždějících loďstev vybírat poplatky. Střelba na plavidla a následné odvetné americké údery vedly k tomu, že prezident Donald Trump oficiálně oznámil obnovení války.
Uzavření průlivu zasahuje celý region a Saúdská Arábie byla nucena odklonit část své produkce ropy přes Rudé moře. Zde však čelí další hrozbě v podobě íránských spojenců – jemenských Hútíů, kteří vyhlásili námořní blokádu a zaútočili na saúdské tankery v průlivu Báb al-Mandab, čímž dostali globální energetický systém pod nevídaný tlak.
Íránské vedení přesto považuje dosavadní vývoj za své vítězství, neboť se mu podařilo způsobit USA a jejich spojencům vysoké lidské i finanční ztráty. Díky technologické spolupráci s Ruskem a Čínou navíc Teherán výrazně zpřesnil své raketové a dronové údery a paralyzováním klíčové námořní cesty drží v šachu světovou ekonomiku.
Strategickým cílem Teheránu je natolik zvýšit náklady na přítomnost amerických jednotek v Blízkém východě, až je přinutí k odchodu a arabské státy v Perském zálivu přiměje k hledání nových bezpečnostních dohod přímo s Íránem. K dosažení tohoto cíle využívá jak přímé údery drony na infrastrukturu států jako Kuvajt, tak nátlak prostřednictvím svých regionálních spojenců.
Tento konfrontační přístup má však své zásadní limity a pro samotný Írán představuje obrovské riziko. Země se potýká se zničující inflací přesahující v jižních provinciích stovku procent, výpadky elektřiny a hospodářským kolapsem, což z domácí nespokojenosti činí pro režim vůbec nejnebezpečnější frontu celého konfliktu.
Nátlaková politika Íránu navíc hrozí vytvořením protikoalice, které se Teherán původně nejvíce obával. Útoky na civilní infrastrukturu odsolovacích a elektrárenských zařízení v Kuvajtu totiž nutí státy Zálivu k mnohem užší bezpečnostní spolupráci mezi sebou, se Spojenými státy i s Izraelem.
Sousední Izrael se navíc v důsledku poškození včasných výstražných systémů může cítit zranitelnější a spoléhat se o to více na svůj odstrašující jaderný potenciál. Snaha Íránu oslabit americké radary v regionu tak paradoxně může nekontrolovaně zvýšit riziko ještě extrémnější eskalace.
Jasné východisko z vleklého konfliktu přitom nemá ani Washington. Útoky na íránskou infrastrukturu či jaderná zařízení situaci neřeší a zvažovaná pozemní operace na obsazení klíčových ostrovů by znamenala nesmírně náročné vojenské angažmá bez záruky, že Teherán ustoupí.
Cesta k trvalému urovnání tak vede pouze přes jasně specifikovanou novou dohodu s přesnými kontrolními mechanismy plnění. Teherán se však musí rozhodnout, zda se pokusí o dlouhodobou koexistenci, neboť snaha o regionalní dominanci jej uvrhne do ještě hlubší mezinárodní izolace a trvalého obklíčení.
Česko dnes oběhla zpráva, kterou ještě ráno nikdo nečekal. Marek Eben a Tereza Kostková jako dvě největší stálice pořadu oznámili, že letošní řada StarDance bude jejich poslední. Potvrdila to i veřejnoprávní Česká televize.
Čína se podle televize BBC ostře vymezila proti rétorice varující před hrozbami spojenými s vývojem umělé inteligence a odmítla koncepci škodlivé rivality mezi světovými mocnostmi. Pekingské ministerstvo zahraničí reagovalo na nedávná prohlášení představitelů amerického technologického sektoru, kteří vyzývali ke zpomalení výzkumu. Podle čínské strany podobná vyjádření pouze narušují globální správu moderních technologií. Čínské úřady zdůrazňují potřebu otevřené a inkluzivní spolupráce, která bude sloužit celému lidstvu.
Britka Becky Jonesová se ve svých jednadvaceti letech dozvěděla od zkušeného onkologa zničující zprávu, že trpí agresivním nádorem mozku a zbývá jí pouze několik měsíců života. Lékař jí následně předepsal chemoterapeutickou léčbu, kterou musela podle jeho pokynů podstupovat nepřetržitě po dobu jedenácti let. Teprve s odstupem času vyšlo najevo, že žena žádným nádorovým onemocněním nikdy netrpěla a léky užívala zcela zbytečně. Její skutečnou diagnózou byl ve skutečnosti zánět mozku, který bylo možné uspokojivě léčit běžnými steroidy, informovala televize BBC.
Americká administrativa se potýká s rostoucími problémy na Blízkém východě, které vyžadují zásadní přehodnocení dosavadní strategie vůči Íránu. Jemenští povstalci Hútíové dosáhli výrazného územního zisku v bojích proti mezinárodně uznávané vládě podporované Saudskou Arábií. Během jediné noci získali kontrolu nad rozsáhlým územím podél pobřeží Rudého moře a postoupili až k průlivu Báb al-Mandab. Současně se zmocnili strategického ostrova Pirim, který leží přímo uprostřed této klíčové námořní cesty.
Izraelská organizace pro lidská práva B'Tselem zveřejnila rozsáhlou zprávu, v níž obviňuje Izrael ze systematické snahy o likvidaci podmínek nezbytných pro kolektivní život Palestinců na Západním břehu. Podle zprávy dochází k výraznému stupňování útoků na všechny aspekty každodenního života, včetně možnosti docházet do práce, navštěvovat školy nebo získat zdravotní péči.
Britský princ William zveřejnil naléhavou výzvu týkající se zrychlení bojů proti globálnímu oteplování a ochraně životního prostředí. Následník trůnu zdůraznil, že dosavadní opatření postupují šnečím tempem a krok za krokem, což k vyřešení klimatické krize zdaleka nestačí. Ve svém vyjádření poukázal na devastující letní požáry v Británii i po celém světě, které jasně ukazují nutnost přistoupit k radikálním změnám. Podle něj je nezbytné výrazně zrychlit veškeré snahy do konce tohoto desetiletí.
Ceny ropy na světových trzích výrazně vzrostly a vyšplhaly se nad hranici 108 dolarů za barel po sérii útoků bezpilotních letounů, které donutily Saúdskou Arábii odstavit z provozu klíčový ropovod spojující východ a západ země.
Izraelský ministr kultury Miki Zohar vyzval k odebrání státního občanství izraelským režisérům Yuvalu Abrahamovi a Rachel Szorové, kteří stvořili dokumentární film NAZA. Autorskou dvojici, jež za svůj předchozí snímek získala Oscara, ministr veřejně obvinil z vlastizrady. Dokument pojednává o masovém zabíjení civilistů v Pásmu Gazy a vyvolal ostré reakce izraelské vládní špičky. Zohar prohlásil, že podnikne okamžité právní kroky k tomu, aby tvůrci o své občanství přišli.
Vedení předních technologických společností vyjádřilo nečekanou shodu ohledně potřeby zpomalit vývoj umělé inteligence. Reagují tak na vlnu veřejného znepokojení a varování ze strany výzkumníků, podle nichž by nekontrolovaný pokrok mohly doprovázet katastrofální následky pro celou lidskou společnost. S výzvou k mírnění tempa přišel výkonný ředitel společnosti Anthropic Dario Amodei, jehož návrh okamžitě podpořili i šéfové konkurenčních firem OpenAI, Google DeepMind a xAI. Tento vzácný krok sjednotil klíčové aktéry v odvětví, které dosud vykazovalo známky bezohledného závodění o technologickou převahu.
Kanadský premiér Mark Carney prohlásil, že jeho země neusiluje o plnohodnotné členství v Evropské unii, ale snaží se vyjednat zcela unikátní alianci s tímto evropským blokem. Reagoval tak na zprávy médií o možném přidruženém členství Kanady, které se objevily v důsledku vyhrocující se obchodní války se Spojenými státy. Vztahy mezi oběma severoamerickými sousedy se zásadně zhoršily poté, co zkrachovala bilaterální jednání o obchodu. Carney zdůraznil, že Kanada a Evropská unie sdílejí stejné hodnoty i priority a v rozděleném světě musejí spojenci držet při sobě.
Himalájské ledovce tají výrazně rychlejším tempem než v minulých letech, což představuje vážnou hrozbu pro životní prostředí i indickou ekonomiku. Nová výzkumná zpráva podle webu BBC upozorňuje na rostoucí nestabilitu ledovcových jezer a chybějící podrobný monitoring v tomto horském regionu. Situace se zhoršuje v návaznosti na nedávné ničivé záplavy v Nepálu a Tibetu, které si vyžádaly více než třináct set lidských životů. Odborníci varují, že rozsáhlé pohoří se rychle přibližuje k nebezpečnému kritickému bodu.
Klid zbraní mezi Spojenými státy a Íránem skončil po obnovené výměně vojenských úderů na Blízkém východě. Americká armáda zasáhla íránské vojenské cíle, na což Teherán reagoval útoky na území Jordánska, Bahrajnu a Kuvajtu. K této odvetě došlo navzdory varování amerického prezidenta Donalda Trumpa, že jakýkoliv úder vyvolá ještě tvrdší reakci. Poslední střety však zůstaly rozsahem omezené, což podle odborníků oslovených webem CNN naznačuje neochotu obou stran vstoupit do přímé a plnohodnotné války.