Kromě skutečných výbuchů a přesunů vojsk v oblasti Blízkého východu se naplno rozhořela i paralelní digitální bitva. Íránský režim spustil masivní online kampaň, jejímž cílem je ovlivnit americké veřejné mínění a vytvořit tlak na prezidenta Donalda Trumpa, aby ukončil vojenské operace. Podle analýz webu France24 využívá Teherán k šíření chaosu a protiválečných nálad nejmodernější nástroje, včetně obsahu generovaného umělou inteligencí (AI).
Tato informační válka se naplno rozběhla prakticky okamžitě poté, co Trump koncem února oznámil zahájení úderů na Írán. Studie Clemsonovy univerzity ukázala, že během prvních 24 hodin se na sociálních sítích aktivovaly desítky účtů napojených na íránské revoluční gardy. Ty začaly sdílet sofistikovanou propagandu, která v některých případech zasáhla miliony uživatelů po celém světě, přičemž využívala platformy jako X, Instagram nebo Bluesky.
Zajímavým prvkem této kampaně je využití popkulturních odkazů známých na Západě. Na internetu se objevila videa vytvořená pomocí AI, která zesměšňují amerického prezidenta a stylizují ho například do podoby postavičky z LEGO příběhů nebo světa Teletubbies. Ačkoliv tyto materiály na první pohled nepůsobí jako realita, jsou podle odborníků velmi efektivní v šíření politických sdělení a vtipnou formou podkopávají autoritu amerického vedení.
Vedle satirických memů však Írán produkuje i mnohem nebezpečnější obsah, takzvané deepfakes. Jde o realistické fotografie a videa, která mají dokazovat drtivé dopady íránských odvetných úderů na Izrael a státy v Perském zálivu. Cílem je vykreslit Írán jako mnohem úspěšnějšího aktéra konfliktu, než jakým ve skutečnosti je, a posílit pocit zmaru u komunit, které jsou vůči válce skeptické.
Strategie Teheránu sází na metodu „lži v zrnu pravdy“. Propagandisté vezmou skutečné záběry z dřívějších útoků a vydávají je za aktuální události, nebo je digitálně upravují tak, aby škody vypadaly děsivěji. Pro běžného uživatele je pak extrémně obtížné rozlišit, co je autentický záznam z bojiště a co je produktem generativní AI, zvláště když sociální sítě často selhávají v označování takového obsahu.
Írán se zaměřuje na citlivá témata americké domácí politiky, aby prohloubil vnitřní rozkol v USA. Průzkumy veřejného mínění z března ukazují, že americká veřejnost je většinově proti vojenské angažovanosti v Íránu. Režim v Teheránu se snaží toto napětí přiživovat a ukázat, že válka je pro Spojené státy příliš bolestivá a nákladná. Neštítí se přitom využívat i autentické klipy kritiků války z řad amerických úředníků k podpoře vlastního narativu.
Situaci na informačním poli zhoršuje i fakt, že obě strany konfliktu silně filtrují tok informací. Zatímco Izrael zavedl vojenskou cenzuru na citlivé údaje, Írán se uchýlil k téměř úplnému vypnutí internetu, které trvá již několik týdnů. V tomto informačním vakuu se pak syntetický obsah a propaganda šíří mnohem snadněji, protože chybí nezávislé zdroje, které by zprávy z místa dokázaly rychle potvrdit nebo vyvrátit.
Podle analytiků je současný střet na Blízkém východě prvním konfliktem v historii, kde je umělá inteligence využívána takto záměrně k vytváření totálního zmatku o dění na zemi. Írán, který v přímém vojenském střetu s technologickou převahou USA a Izraele tahá za kratší konec, našel v digitálním prostoru způsob, jak vést asymetrickou válku a formovat vnímání světa způsobem, který mu dává nečekanou výhodu.
Portugalská vláda se rozhodla výrazně urychlit své plány na odklon od fosilních paliv. V reakci na probíhající válečný konflikt v Íránu, který způsobil prudký nárůst cen ropy a zemního plynu, hodlá země během příštích deseti let snížit svou závislost na těchto zdrojích o polovinu. V rozhovoru pro server Politico to potvrdila ministryně pro životní prostředí a energetiku Maria da Graça Carvalho.
Britský premiér Sir Keir Starmer čelí první otevřené hrozbě vnitrostranického převratu. Poslankyně Catherine West v rozhovoru pro stanici Radio 4 veřejně vyzvala k hlasování o nedůvěře, což v politických kuloárech ve Westminsteru vyvolalo vlnu šoku i rozpaků. Přestože premiér jakékoli úvahy o svém odchodu odmítá, napětí v Labouristické straně po nedávných neúspěšných volbách do místních rad dramaticky roste.
Ruský prezident Vladimir Putin se během setkání s novináři v Kremlu vyjádřil k aktuálnímu vývoji situace na Ukrajině. Podle jeho slov se ozbrojený konflikt, který začal ruskou invazí v roce 2022, postupně blíží ke svému završení. Toto prohlášení zaznělo krátce po oslavách Dne vítězství, které se letos v Moskvě konaly v nezvykle skromném formátu.
Letošní oslavy Dne vítězství na moskevském Rudém náměstí se nesly v atmosféře, která se podle BBC zásadně lišila od všech předchozích ročníků. Zatímco v minulosti provázel akci shon a davy novinářů, tentokrát byla situace mnohem klidnější. Na místě bylo přítomno výrazně méně zástupců médií, neboť mnoho mezinárodních organizací nedostalo ke vstupu povolení.
Plavidlo MV Hondius, které zasáhla epidemie nebezpečného hantaviru, dorazilo v neděli v ranních hodinách ke břehům kanárského ostrova Tenerife. Do tamního přístavu Granadilla de Abona loď se 147 lidmi na palubě připlula zhruba měsíc poté, co se objevila první oběť nákazy. Aktuálně probíhá rozsáhlá mezinárodní akce zaměřená na bezpečný návrat všech pasažérů do jejich vlastí, což doprovází mimořádně přísná hygienická opatření.
Polsko čelí bezprecedentnímu nárůstu nepřátelských aktivit ze strany cizích zpravodajských služeb. Podle čerstvé zprávy polské Agentury pro vnitřní bezpečnost (ABW) zaznamenala země od roku 2024 rekordní počet hybridních útoků a špionážních případů. Rozsah vyšetřování v posledních dvou letech je tak masivní, že se vyrovná objemu práce, kterou polská kontrarozvědka odvedla za předchozí tři desetiletí.
Když loď MV Hondius vyplouvala 1. dubna z nejjižnějšího města světa, argentinské Ushuaii, obloha nad Ohňovou zemí se projasnila a osvětlila čerstvý sníh na vrcholcích hor. Na palubu polárního plavidla nastoupilo 88 cestujících a 61 členů posádky celkem 23 národností. Před sebou měli pětatřicetidenní „atlantickou expedici“, která je měla zavést přes odlehlé ostrovy až na Kapverdy.
Současný ozbrojený střet v Íránu zasahuje evropské hospodářství nebývalou silou a otřásá jeho finanční stabilitou. Prudké zdražování fosilních paliv vyčerpává rozpočet Evropské unie obrovským tempem, přičemž náklady na zvládnutí situace dosahují stovek milionů eur každým dnem. Napětí navíc stupňuje postoj Bílého domu, který zvažuje časově neomezenou izolaci íránského režimu, což by pro světovou energetiku znamenalo další hluboký propad.
Vztah mezi izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem a americkým prezidentem Donaldem Trumpem, který byl dlouhou dobu prezentován jako nerozbitné spojenectví dvou populistických lídrů, prochází hlubokou krizí. Ačkoliv se Netanjahu snaží v médiích vyvolat dojem „plné koordinace“ a tvrdí, že s Trumpem hovoří téměř denně, realita v zákulisí podle analytiků webu The Guarian vypadá mnohem dramatičtěji.
Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus vydal mimořádné prohlášení adresované obyvatelům ostrova Tenerife. Snaží se tak uklidnit veřejnost před nedělním ranním zakotvením výletní lodi MV Hondius, na jejíž palubě vypukla nákaza hantavirem. Šéf WHO zdůraznil, že riziko pro místní obyvatele je velmi nízké a situace se nijak nepodobá pandemii covidu.
Ruský prezident Vladimir Putin využil tradiční vojenskou přehlídku ke Dni vítězství v Moskvě k vyslání ostrého vzkazu celému světu. Stalo se tak jen několik hodin poté, co americký prezident Donald Trump oznámil dosažení třídenního příměří mezi Ruskem a Ukrajinou. Putin ve svém projevu na Rudém náměstí dal jasně najevo, že navzdory snahám o klid zbraní nehodlá ve svých válečných cílech polevit.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že zvažuje přesun části amerických jednotek z Německa do Polska. Toto vyjádření přichází v době, kdy se Pentagon připravuje na stažení přibližně 5 000 vojáků z německých základen, k čemuž má dojít v průběhu nadcházejícího roku. Trump na dotaz novinářů uvedl, že Polsko o takový krok stojí a že on sám má s polským prezidentem velmi dobré vztahy, což tuto možnost činí reálnou.