Kromě skutečných výbuchů a přesunů vojsk v oblasti Blízkého východu se naplno rozhořela i paralelní digitální bitva. Íránský režim spustil masivní online kampaň, jejímž cílem je ovlivnit americké veřejné mínění a vytvořit tlak na prezidenta Donalda Trumpa, aby ukončil vojenské operace. Podle analýz webu France24 využívá Teherán k šíření chaosu a protiválečných nálad nejmodernější nástroje, včetně obsahu generovaného umělou inteligencí (AI).
Tato informační válka se naplno rozběhla prakticky okamžitě poté, co Trump koncem února oznámil zahájení úderů na Írán. Studie Clemsonovy univerzity ukázala, že během prvních 24 hodin se na sociálních sítích aktivovaly desítky účtů napojených na íránské revoluční gardy. Ty začaly sdílet sofistikovanou propagandu, která v některých případech zasáhla miliony uživatelů po celém světě, přičemž využívala platformy jako X, Instagram nebo Bluesky.
Zajímavým prvkem této kampaně je využití popkulturních odkazů známých na Západě. Na internetu se objevila videa vytvořená pomocí AI, která zesměšňují amerického prezidenta a stylizují ho například do podoby postavičky z LEGO příběhů nebo světa Teletubbies. Ačkoliv tyto materiály na první pohled nepůsobí jako realita, jsou podle odborníků velmi efektivní v šíření politických sdělení a vtipnou formou podkopávají autoritu amerického vedení.
Vedle satirických memů však Írán produkuje i mnohem nebezpečnější obsah, takzvané deepfakes. Jde o realistické fotografie a videa, která mají dokazovat drtivé dopady íránských odvetných úderů na Izrael a státy v Perském zálivu. Cílem je vykreslit Írán jako mnohem úspěšnějšího aktéra konfliktu, než jakým ve skutečnosti je, a posílit pocit zmaru u komunit, které jsou vůči válce skeptické.
Strategie Teheránu sází na metodu „lži v zrnu pravdy“. Propagandisté vezmou skutečné záběry z dřívějších útoků a vydávají je za aktuální události, nebo je digitálně upravují tak, aby škody vypadaly děsivěji. Pro běžného uživatele je pak extrémně obtížné rozlišit, co je autentický záznam z bojiště a co je produktem generativní AI, zvláště když sociální sítě často selhávají v označování takového obsahu.
Írán se zaměřuje na citlivá témata americké domácí politiky, aby prohloubil vnitřní rozkol v USA. Průzkumy veřejného mínění z března ukazují, že americká veřejnost je většinově proti vojenské angažovanosti v Íránu. Režim v Teheránu se snaží toto napětí přiživovat a ukázat, že válka je pro Spojené státy příliš bolestivá a nákladná. Neštítí se přitom využívat i autentické klipy kritiků války z řad amerických úředníků k podpoře vlastního narativu.
Situaci na informačním poli zhoršuje i fakt, že obě strany konfliktu silně filtrují tok informací. Zatímco Izrael zavedl vojenskou cenzuru na citlivé údaje, Írán se uchýlil k téměř úplnému vypnutí internetu, které trvá již několik týdnů. V tomto informačním vakuu se pak syntetický obsah a propaganda šíří mnohem snadněji, protože chybí nezávislé zdroje, které by zprávy z místa dokázaly rychle potvrdit nebo vyvrátit.
Podle analytiků je současný střet na Blízkém východě prvním konfliktem v historii, kde je umělá inteligence využívána takto záměrně k vytváření totálního zmatku o dění na zemi. Írán, který v přímém vojenském střetu s technologickou převahou USA a Izraele tahá za kratší konec, našel v digitálním prostoru způsob, jak vést asymetrickou válku a formovat vnímání světa způsobem, který mu dává nečekanou výhodu.
Nedávná cesta předsedkyně tchajwanské opoziční strany Kuomintang (KMT) Cheng Li-wun do Spojených států naplno ukázala, jak rigidní se stala americká politika vůči Tchaj-wanu. Většina amerických zahraničněpolitických kruhů přijala její návštěvu se skepticismem, což ostře kontrastovalo s vřelým uvítáním ze strany tamních tchajwanských expatriotů napojených na KMT. Americké publikum vnímalo političku po její dubnové schůzce s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem v Pekingu jako charismatickou, ale naivní, zejména kvůli její ochotě jednat s Čínou i přes agresivní postoj Pekingu vůči Tchaj-peji.
Západní Evropu zasáhla rekordní vlna veder, která s sebou přinesla rozsáhlé výpadky proudu a desítky obětí. Nejsložitější situace je ve Francii, kde se desítky tisíc domácností ocitly bez dodávek elektrické energie. Problémy postihly zejména Bretaň na západě země, kde výpadek zasáhl přibližně 68 tisíc odběrných míst. Podle úřadů se obnovení dodávek v této oblasti neočekává dříve než ve středu večer.
Generální tajemník OSN António Guterres ve svém hlavním projevu na Klimatickém týdnu v Londýně varoval, že se britská metropole kvůli vlně extrémních veder doslova vaří. S odkazem na známý román Charlese Dickense Příběh dvou měst prohlásil, že lidstvo v současnosti čelí příběhu dvou krizí. Jedná se o klimatickou krizi vedoucí ke katastrofálním zlomovým bodům a energetickou krizi, která odhaluje pošetilost světa závislého na uhlovodících. Obě tyto krize mají podle šéfa OSN společný destruktivní původ ve fosilních palivech. Projev se přitom časově shoduje s bezprecedentní vlnou veder, která aktuálně zasáhla západní Evropu.
Ruská reakce na čtvrteční ranní nálet ukrajinských bezpilotních letounů na Moskvu vykazovala podle analýz expertů spíše chaotické úsilí než promyšlenou obrannou strategii. Záběry z ulic hlavního města zachycují vojáky, jak odpalují přenosné protiletadlové komplety z ramen v bezprostřední blízkosti rušné dálnice za plného provozu.
Šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Mariano Grossi ve středu jasně signalizoval, že inspektoři OSN navštíví íránská zařízení na obohacování uranu. Tento krok je přitom klíčovou součástí prozatímní dohody mezi Spojenými státy a Íránem, která má vést k ukončení válečného konfliktu. Grossiho vyjádření představuje dosud nejpevnější stanovisko této agentury OSN, jejíž role je považována za naprosto zásadní pro určení skutečného stavu íránských zásob jaderného materiálu. Obě strany přitom ještě v úterý nabízely protichůdná tvrzení o tom, zda k těmto kontrolám vůbec dojde.
Ruský prezident Vladimir Putin podle webu The Independent prohlásil, že je připraven zahájit mírové rozhovory s Ukrajinou. Toto vyjádření přišlo jen několik dní poté, co ukrajinské nálety na ruskou ropnou infrastrukturu způsobily v zemi nedostatek pohonných hmot.
Britský premiér a lídr Labouristické strany Keir Starmer rezignoval na svou funkci. K tomuto kroku se odhodlal pod vlivem neúnosného tlaku poté, co Andy Burnham drtivě zvítězil v doplňovacích volbách v obvodu Makerfield. Starmer se tak stal již šestým předsedou britské vlády za poslední dekádu, který opouští svůj úřad. Bezprostředním impulsem pro jeho konec byl úplný kolaps podpory uvnitř jeho vlastní strany i kabinetu, což ukázaly soukromé rozhovory během uplynulého víkendu. Na rozdíl od svých konzervativních předchůdců Borise Johnsona a Liz Trussové se však naplánovaným odchodem snaží předejít vlně vládních rezignací a zajistit spořádané předání moci. Jeho emotivní projev nicméně jasně ukázal vůdce, který si je vědom vlastního neúspěchu.
Severokorejský vůdce Kim Čong-un na nedávném zasedání vládnoucí Korejské strany práce prohlásil, že neustálé rozšiřování jaderných sil představuje jedinou a nejsprávnější cestu, jak čelit nestabilnímu světu a rostoucím hrozbám ze strany USA a jejich spojenců.
Čínský superpočítač LineShine ze Šen-čenu se stal nově nejvýkonnějším strojem na světě, když v žebříčku Top500 sesadil z první pozice americký El Capitan. Čína se tak na vrchol tohoto hodnocení, které bývá vnímáno jako ukazatel technologické vyspělosti zemí, vrátila poprvé od roku 2017. Zařízení debutovalo s výkonem 2,198 exaflops, což představuje více než dvě kvintiliony výpočtů za sekundu.
Americký Senát schválil rezoluci, která vyzývá prezidenta Donalda Trumpa k ukončení vojenských akcí vůči Íránu, pokud k nim nezíská souhlas zákonodárců. Pro toto opatření se vyslovilo 50 senátorů, zatímco 48 jimi bylo proti. Podobný krok již dříve v tomto měsíci učinila také Sněmovna reprezentantů. Celý dokument má však převážně symbolický význam, protože jako souběžná rezoluce neputuje k prezidentskému podpisu a nemá sílu zákona. Tento krok přichází v době, kdy se nepopulární konflikt blíží ke svému pátému měsíci trvání.
Mezinárodní námořní organizace (IMO) spadající pod OSN se chystá evakuovat více než 11 000 námořníků, kteří kvůli válečnému konfliktu mezi USA, Izraelem a Íránem uvízli v Perském zálivu. Generální tajemník organizace Arsenio Dominguez oznámil, že tato rozsáhlá operace se uskuteční ve spolupráci s Íránem, Ománem, Spojenými státy a dalšími pobřežními státy i zástupci lodního průmyslu.
Maďarsko zbrzdilo klíčový procedurální krok nezbytný pro pokrok v přístupových rozhovorech Ukrajiny a Moldavska do Evropské unie. Podle unijních diplomatů Budapešť zablokovala odeslání dopisu Evropské radě a Evropské komisi, který měl vyjadřovat společné stanovisko všech 27 členských států k otevření zbývajících vyjednávacích kapitol. Maďarsko bylo jedinou zemí, která se proti tomuto kroku vyžadujícímu jednomyslný souhlas postavila. Celá záležitost bude znovu předmětem jednání v příštím týdnu.
