Kromě skutečných výbuchů a přesunů vojsk v oblasti Blízkého východu se naplno rozhořela i paralelní digitální bitva. Íránský režim spustil masivní online kampaň, jejímž cílem je ovlivnit americké veřejné mínění a vytvořit tlak na prezidenta Donalda Trumpa, aby ukončil vojenské operace. Podle analýz webu France24 využívá Teherán k šíření chaosu a protiválečných nálad nejmodernější nástroje, včetně obsahu generovaného umělou inteligencí (AI).
Tato informační válka se naplno rozběhla prakticky okamžitě poté, co Trump koncem února oznámil zahájení úderů na Írán. Studie Clemsonovy univerzity ukázala, že během prvních 24 hodin se na sociálních sítích aktivovaly desítky účtů napojených na íránské revoluční gardy. Ty začaly sdílet sofistikovanou propagandu, která v některých případech zasáhla miliony uživatelů po celém světě, přičemž využívala platformy jako X, Instagram nebo Bluesky.
Zajímavým prvkem této kampaně je využití popkulturních odkazů známých na Západě. Na internetu se objevila videa vytvořená pomocí AI, která zesměšňují amerického prezidenta a stylizují ho například do podoby postavičky z LEGO příběhů nebo světa Teletubbies. Ačkoliv tyto materiály na první pohled nepůsobí jako realita, jsou podle odborníků velmi efektivní v šíření politických sdělení a vtipnou formou podkopávají autoritu amerického vedení.
Vedle satirických memů však Írán produkuje i mnohem nebezpečnější obsah, takzvané deepfakes. Jde o realistické fotografie a videa, která mají dokazovat drtivé dopady íránských odvetných úderů na Izrael a státy v Perském zálivu. Cílem je vykreslit Írán jako mnohem úspěšnějšího aktéra konfliktu, než jakým ve skutečnosti je, a posílit pocit zmaru u komunit, které jsou vůči válce skeptické.
Strategie Teheránu sází na metodu „lži v zrnu pravdy“. Propagandisté vezmou skutečné záběry z dřívějších útoků a vydávají je za aktuální události, nebo je digitálně upravují tak, aby škody vypadaly děsivěji. Pro běžného uživatele je pak extrémně obtížné rozlišit, co je autentický záznam z bojiště a co je produktem generativní AI, zvláště když sociální sítě často selhávají v označování takového obsahu.
Írán se zaměřuje na citlivá témata americké domácí politiky, aby prohloubil vnitřní rozkol v USA. Průzkumy veřejného mínění z března ukazují, že americká veřejnost je většinově proti vojenské angažovanosti v Íránu. Režim v Teheránu se snaží toto napětí přiživovat a ukázat, že válka je pro Spojené státy příliš bolestivá a nákladná. Neštítí se přitom využívat i autentické klipy kritiků války z řad amerických úředníků k podpoře vlastního narativu.
Situaci na informačním poli zhoršuje i fakt, že obě strany konfliktu silně filtrují tok informací. Zatímco Izrael zavedl vojenskou cenzuru na citlivé údaje, Írán se uchýlil k téměř úplnému vypnutí internetu, které trvá již několik týdnů. V tomto informačním vakuu se pak syntetický obsah a propaganda šíří mnohem snadněji, protože chybí nezávislé zdroje, které by zprávy z místa dokázaly rychle potvrdit nebo vyvrátit.
Podle analytiků je současný střet na Blízkém východě prvním konfliktem v historii, kde je umělá inteligence využívána takto záměrně k vytváření totálního zmatku o dění na zemi. Írán, který v přímém vojenském střetu s technologickou převahou USA a Izraele tahá za kratší konec, našel v digitálním prostoru způsob, jak vést asymetrickou válku a formovat vnímání světa způsobem, který mu dává nečekanou výhodu.
V diplomatických kruzích se objevila zpráva, která vrhá nové světlo na pozadí probíhajícího konfliktu a snahy o jeho ukončení. Izrael podle webu The Guardian na žádost Pákistánu vyřadil ze svého seznamu cílů dvě klíčové postavy íránského režimu: ministra zahraničí Abbáse Arákčího a předsedu parlamentu Mohammada Bágra Ghalíbáfa. Podle agentury Reuters, která se odvolává na zdroje z Islámábádu, se tak stalo poté, co Pákistán apeloval na Spojené státy, aby tyto muže ušetřily.
Kromě skutečných výbuchů a přesunů vojsk v oblasti Blízkého východu se naplno rozhořela i paralelní digitální bitva. Íránský režim spustil masivní online kampaň, jejímž cílem je ovlivnit americké veřejné mínění a vytvořit tlak na prezidenta Donalda Trumpa, aby ukončil vojenské operace. Podle analýz webu France24 využívá Teherán k šíření chaosu a protiválečných nálad nejmodernější nástroje, včetně obsahu generovaného umělou inteligencí (AI).
Americký prezident Donald Trump potvrdil, že se jeho plánovaná cesta do Číny uskuteční v polovině května. Původní termín návštěvy, stanovený na konec března, musel být odložen kvůli probíhajícímu vojenskému konfliktu mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem. Podle nových informací se Trump setká s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem v Pekingu ve dnech 14. až 15. května.
Severokorejský vůdce Kim Čong-un využil probíhající válečný konflikt mezi Spojenými státy a Íránem jako klíčový argument pro zachování a další rozšiřování svého jaderného arzenálu. Ve svém projevu k Nejvyššímu lidovému shromáždění prohlásil, že současná situace na Blízkém východě jasně potvrzuje správnost rozhodnutí Pchjongjangu nikdy se nevzdat svých atomových zbraní. Podle Kima je nyní jaderný status Severní Koreje „nezvratný“.
Jarní dny po oslavách perského nového roku, Nourúzu, bývají v Teheránu tradičně ve znamení rozkvétajících stromů a návratu dětí do škol. Letos je však všechno jinak. Íránci se sice snaží zachovat zdání normálního života, ale dělají to na pozadí neustálých explozí, leteckých útoků a konfliktu, o kterém se mnozí obávají, že se protáhne na dlouhé měsíce.
Federální prokurátoři ve Spojených státech zkoumali podezření, že Donald Trump po svém prvním funkčním období ukázal na palubě soukromého letadla utajovanou mapu nepovolaným osobám. Mezi svědky incidentu měla být i jeho současná personální šéfka Bílého domu Susie Wilesová. Vyplývá to z materiálů ministerstva spravedlnosti, které byly předloženy právnímu výboru Sněmovny reprezentantů.
Současný válečný konflikt v Íránu, rozpoutaný administrativou Donalda Trumpa, naplno odhaluje mrazivou proměnu Spojených států. Země, která se kdysi stylizovala do role ochránce globálního řádu založeného na pravidlech, se podle analytiků stala spíše „arbitrem chaosu“. Zatímco americká ekonomika zůstává díky vlastním zdrojům plynu relativně imunní, zbytek světa – přátelé i nepřátelé – se zmítá v hospodářské agónii.
Více než tři a půl století poté, co kulka z muškety ukončila život legendárního francouzského vojáka, se zdá, že záhada jeho posledního odpočinku je u konce. Archeologové v nizozemském Maastrichtu věří, že pod podlahou jednoho z místních kostelů objevili kostru Charlese de Batz-Castelmorea, známého spíše jako d’Artagnan. Právě tento gaskoňský šlechtic se stal předlohou pro nesmrtelného hrdinu románu Alexandra Dumase staršího.
Pobaltské státy čelí v posledních dnech sérii incidentů spojených s narušením jejich vzdušného prostoru. Ve středu dopoledne zasáhl zbloudilý dron komín elektrárny Auvere v estonském kraji Ida-Viru. Podle estonské bezpečnostní služby (ISS) nic nenasvědčuje tomu, že by útok byl cílený přímo na Estonsko, a incident se obešel bez zranění i vážnějšího poškození energetické sítě.
Situace na Blízkém východě dospěla do bodu, kdy se na jedné straně mluví o nadějném míru a na druhé o totální válce. Zatímco americký prezident Donald Trump optimisticky prohlašuje, že jednání s Íránem jsou na velmi dobré cestě, Pentagon se připravuje na vyslání elitních výsadkářů z 82. vzdušné výsadkové divize. Tento rozpor mezi diplomatickou rétorikou Bílého domu a vojenskou realitou na zemi naznačuje, že Spojené státy zvažují i možnost pozemní operace.
Mezinárodní diplomatické úsilí o ukončení konfliktu na Blízkém východě nabírá na obrátkách. Šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi v rozhovoru pro italský deník Corriere della Sera naznačil, že by k očekávaným rozhovorům mezi Spojenými státy a Íránem mohlo dojít již tento víkend v pákistánském Islámábádu. Ačkoliv Grossi neuvedl bližší podrobnosti, jeho slova potvrzují rostoucí roli Pákistánu jako klíčového prostředníka v této krizi.
Vojenská kampaň Spojených států a Izraele proti Íránu s sebou přináší nejen tragické lidské oběti, ale také nenahraditelné ztráty na světovém kulturním dědictví. Ničení historických památek, ke kterému v posledních týdnech dochází, se však ukazuje být nejen morálním selháním, ale především hrubou strategickou chybou, která může zcela podkopat deklarované cíle celého konfliktu.