Kromě skutečných výbuchů a přesunů vojsk v oblasti Blízkého východu se naplno rozhořela i paralelní digitální bitva. Íránský režim spustil masivní online kampaň, jejímž cílem je ovlivnit americké veřejné mínění a vytvořit tlak na prezidenta Donalda Trumpa, aby ukončil vojenské operace. Podle analýz webu France24 využívá Teherán k šíření chaosu a protiválečných nálad nejmodernější nástroje, včetně obsahu generovaného umělou inteligencí (AI).
Tato informační válka se naplno rozběhla prakticky okamžitě poté, co Trump koncem února oznámil zahájení úderů na Írán. Studie Clemsonovy univerzity ukázala, že během prvních 24 hodin se na sociálních sítích aktivovaly desítky účtů napojených na íránské revoluční gardy. Ty začaly sdílet sofistikovanou propagandu, která v některých případech zasáhla miliony uživatelů po celém světě, přičemž využívala platformy jako X, Instagram nebo Bluesky.
Zajímavým prvkem této kampaně je využití popkulturních odkazů známých na Západě. Na internetu se objevila videa vytvořená pomocí AI, která zesměšňují amerického prezidenta a stylizují ho například do podoby postavičky z LEGO příběhů nebo světa Teletubbies. Ačkoliv tyto materiály na první pohled nepůsobí jako realita, jsou podle odborníků velmi efektivní v šíření politických sdělení a vtipnou formou podkopávají autoritu amerického vedení.
Vedle satirických memů však Írán produkuje i mnohem nebezpečnější obsah, takzvané deepfakes. Jde o realistické fotografie a videa, která mají dokazovat drtivé dopady íránských odvetných úderů na Izrael a státy v Perském zálivu. Cílem je vykreslit Írán jako mnohem úspěšnějšího aktéra konfliktu, než jakým ve skutečnosti je, a posílit pocit zmaru u komunit, které jsou vůči válce skeptické.
Strategie Teheránu sází na metodu „lži v zrnu pravdy“. Propagandisté vezmou skutečné záběry z dřívějších útoků a vydávají je za aktuální události, nebo je digitálně upravují tak, aby škody vypadaly děsivěji. Pro běžného uživatele je pak extrémně obtížné rozlišit, co je autentický záznam z bojiště a co je produktem generativní AI, zvláště když sociální sítě často selhávají v označování takového obsahu.
Írán se zaměřuje na citlivá témata americké domácí politiky, aby prohloubil vnitřní rozkol v USA. Průzkumy veřejného mínění z března ukazují, že americká veřejnost je většinově proti vojenské angažovanosti v Íránu. Režim v Teheránu se snaží toto napětí přiživovat a ukázat, že válka je pro Spojené státy příliš bolestivá a nákladná. Neštítí se přitom využívat i autentické klipy kritiků války z řad amerických úředníků k podpoře vlastního narativu.
Situaci na informačním poli zhoršuje i fakt, že obě strany konfliktu silně filtrují tok informací. Zatímco Izrael zavedl vojenskou cenzuru na citlivé údaje, Írán se uchýlil k téměř úplnému vypnutí internetu, které trvá již několik týdnů. V tomto informačním vakuu se pak syntetický obsah a propaganda šíří mnohem snadněji, protože chybí nezávislé zdroje, které by zprávy z místa dokázaly rychle potvrdit nebo vyvrátit.
Podle analytiků je současný střet na Blízkém východě prvním konfliktem v historii, kde je umělá inteligence využívána takto záměrně k vytváření totálního zmatku o dění na zemi. Írán, který v přímém vojenském střetu s technologickou převahou USA a Izraele tahá za kratší konec, našel v digitálním prostoru způsob, jak vést asymetrickou válku a formovat vnímání světa způsobem, který mu dává nečekanou výhodu.
NATO poprvé reagovalo na uzavření dohody mezi USA a Dánskem ohledně Grónska. Aliance vítá, že došlo k domluvě, které se snažil dosáhnout především americký prezident Donald Trump. Právě on ji také oznámil na sociální síti.
Máme pro vás dobré zprávy. Příští týden totiž slibují meteorologové i letních 25 °C. Již o nadcházejícím víkendu začne babí léto a potrvá minimálně do poloviny příštího týdne. Uvedl to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na facebookovém profilu.
Vláda schválila nařízení, které stanoví parametry valorizace důchodů od ledna 2027. Základní výměra všech důchodů se zvýší o 270 korun na 5 170 korun. Procentní výměry důchodů se zároveň zvýší o 0,2 %. U průměrného starobního důchodu to představuje dalších 34 korun; po valorizaci tak jeho celková výše dosáhne 22 196 korun měsíčně. Koalice se zároveň dohodla na jednorázovém příspěvku důchodcům ve výši 2 000 korun.
Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) reagoval na kritiku z Česka, která konkrétně přišla ze strany prezidenta Petra Pavla. Fico zdůraznil, že upřednostňuje mír. Trvá zároveň na tom, že panují snahy vyprovokovat konflikt mezi NATO a Ruskem.
Česko má jedno nepříjemné evropské prvenství. Podle srpnových dat Eurostatu zdražovala nafta v tuzemsku meziměsíčně nejvýrazněji v celé Evropské unii, zhruba o 14 procent. Na první pohled se nabízí jednoduché vysvětlení: 19. července skončila vládní regulace marží čerpacích stanic, takže si pumpaři v následujících týdnech mohli začít kompenzovat období, kdy jim stát výši marže omezoval. Tak jednoduché to ale není.
Běloruský prezident Alexandr Lukašenko přiznal, že jeho země nemá dostatek draslíku k uspokojení poptávky amerického prezidenta Donalda Trumpa. Podle hlavy státu chybí kapacity pro takto objemné dodávky tohoto kriticky důležitého hnojiva, protože veškerá produkce je již nasmlouvána. Lukašenko se takto vyjádřil během setkání s předsedou běloruského státního celního výboru Vladimirem Orlovským. Prezident zdůraznil, že Bělorusko nemůže přesměrovat požadované objemy na západní trhy, i kdyby o to mělo zájem.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio se zastal rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa odebrat mediálním organizacím CNN, Politico a MS NOW přístup do pracovních prostor v Bílém domě. V rozhovoru pro pořad Today na stanici NBC zdůraznil, že administrativa tyto sdělovací prostředky nezavírá ani nezatýká jejich novináře. Podle šéfa americké diplomacie jde výhradně o zrušení možnosti pracovat přímo z budovy prezidentské kanceláře. Dotčená média tak mohou o prezidentovi i nadále informovat, avšak bez nároku na stálé pracovní místo v Bílém domě.
Americký prezident Donald Trump sdělil podle CNN svým poradcům, že by rád uspořádal setkání s íránskými představiteli v New Yorku během jednání Valného shromáždění Organizace spojených národů, pokud k tomu budou vhodné podmínky.
Výsledky ruských parlamentních voleb přinesly přesvědčivé vítězství vládní strany Jednotné Rusko, která pevně podporuje prezidenta Vladimira Putina a vojenské angažmá na Ukrajině. Výsledek hlasování byl od počátku předvídatelný, neboť skutečná opozice byla v uplynulých letech prakticky umlčena. Jediná opoziční strana Jabloko, která otevřeně vyzývala k ukončení válečného konfliktu, byla z volebního klání vyřazena. Ruský prezident již před samotným hlasováním prohlásil, že volby ukáží národní jednotu a podporu milionů lidí pro bojující vojáky.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v New Yorku setkal se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem. Klíčovým tématem jejich rozhovoru byla možnost zavedení moratoria na útoky proti energetické infrastruktuře a posílení ukrajinské protivzdušné obrany. Schůzka obou státníků se uskutečnila v rezidenci stálého představitele Francie při Organizaci spojených národů na okraji zasedání Valného shromáždění. Jednání navázalo na předchozí rozhovory, které francouzský prezident vedl v budově Trump Tower s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
Světové dění se podle analytiků CNN vymyká kontrole a globální bezpečnost se potýká s výraznou nestabilitou. Dva hlavní válečné konflikty v Íránu a na Ukrajině již nezůstávají izolované, zatímco rostoucí ceny energií a klimatická krize zasahují světovou ekonomiku.
Planetární systémy nezbytné pro udržení života na Zemi se v důsledku znečištění a ničení přírodních stanovišť dostaly na nejhorší zaznamenanou úroveň. Z devíti takzvaných planetárních hranic, které určují stabilní prostředí pro lidskou civilizaci, je v současnosti sedm překročeno na historických maximech. Vyplývá to podle webu The Guarian z nejnovější vědecké zprávy zaměřené na stav planety, jejíž metodika byla stanovena v roce 2009.