Írán pohrozil zablokováním dalších obchodních tras v regionu v reakci na novou vlnu amerických vojenských úderů. Íránské revoluční gardy prohlásily, že Hormuzský průliv zůstane uzavřen, dokud Spojené státy neukončí své agresivní činy. Zároveň pohrozily, že odříznou i další regionální exportní kanály pro ropu a plyn, aniž by však upřesnily, o které konkrétní cesty by se mělo jednat.
Varování přišlo poté, co Ústřední velitelství americké armády Centcom oznámilo, že ve středu ráno provedlo další letecké, námořní a bezpilotní údery, které navázaly na předchozí sedmihodinovou noční operaci. Středeční ranní útoky podle prohlášení Centcomu dále oslabily schopnost Íránu napadat komerční plavbu v Hormuzském průlivu. Devadesátiminutová vlna náletů se zaměřila na íránskou pobřežní obranu a na sklady a odpalovací zařízení pro řízené střely na ostrově Velký Tunb.
Tento střet navazuje na úterní vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa, který pohrozil, že pokud se Teherán nevrátí k rozhovorům, nařídí příští týden bombardování tamních elektráren a mostů. Prezident v rozhovoru pro stanici Fox News uvedl, že energetické cíle si sice ponechá až na konec, ale nakonec na ně také dojde. Trumpův předchozí dubnový slib útočit na civilní infrastrukturu přitom v minulosti odsoudil šéf OSN pro lidská práva Volker Türk s tím, že záměrné útoky na civilní objekty představují podle mezinárodního práva válečný zločin.
K eskalaci rétoriky došlo poté, co Trump ustoupil od plánu zavést dvacetiprocentní poplatky v průlivu a nahradil je příslibem investičních dohod s arabskými státy Perského zálivu. V úterý večer nicméně Spojené státy znovu zavedly námořní blokádu íránských přístavů, která lodím zakazuje plavbu do těchto oblastí a z nich. Tato blokáda byla přitom teprve minulý měsíc zrušena na základě memoranda o porozumění, jež mělo měsíce trvající konflikt ukončit, spor o průliv se však ukázal jako klíčový bod sváru.
Íránská státní média v souvislosti s obnovením blokády informovala, že armáda provedla samostatné útoky na americké cíle v Jordánsku, Kuvajtu a Bahrajnu. Spojenci USA v regionu následně potvrdili, že se jim drony a rakety vypálené z Íránu podařilo zachytit. Obnovení bojů opět zdůraznilo strategický význam průlivu pro globální ekonomiku, přičemž praktické zastavení tankerové dopravy touto trasou okamžitě vyvolalo prudký nárůst cen ropy.
Evropští političtí představitelé a špičkové technologické firmy začínají ustupovat od snahy vyvinout vlastní pokročilé modely umělé inteligence, které by mohly konkurovat americkým či čínským systémům. Místo toho se unijní strategie radikálně mění a novým hlavním mottem se stává podpora širšího praktického nasazení již existujících technologií v průmyslu a podnikové sféře, píše Politico.
Indonésie se v současnosti potýká s nejhorší sezónou lesních požárů za poslední desetiletí, což má za následek šíření toxického smogu, který dusí miliony obyvatel v regionu. Kvalita ovzduší na ostrovech Kalimantan a Sumatra dosáhla nebezpečných hodnot a obloha se zbarvila do výstražných tónů. Hnojení a rozsáhlé vypalování vegetace navíc překročilo hranice státu, přičemž hustý opar zahalil singapurské panorama a v Malajsii vynutil uzavření některých škol.
Papež Lev XIV. podstoupil v římské nemocnici Gemelli úspěšnou operaci, při níž mu byl odstraněn dolní lalok pravé plíce. Jak uvedl Vatikán v oficiálním lékařském bulletinu, zákrok následoval po diagnóze plicního adenokarcinomu, který byl u hlavy katolické církve odhalen během preventivních vyšetření.
Bílý dům požádal americkou velvyslankyni v Řecku Kimberly Guilfoyleovou o okamžitou rezignaci na její funkci. Toto rozhodnutí přišlo po sérii závažných obvinění z údajného neetického chování a zneužití diplomatického postavení. Odchod z důvodu požadavku na finanční prostředky výměnou za přístup k představitelům administrativy představuje prudký pád pro výraznou osobnost spojenou s hnutím MAGA.
Indonésie se v současnosti potýká s ničivými lesními požáry, které jsou živeny silným klimatickým jevem El Niño a v provinciích již zničily téměř tři sta domů. O domov a veškerý majetek tak přišly stovky obyvatel zejména na ostrově Sumatra, kde celková bilance dosahuje nejhorších čísel za poslední desetiletí.
Britská kontrarozvědka MI5 varuje, že Velká Británie vstoupila do zcela nové éry národní bezpečnosti. Podle jejích slov čelí země nejvyšší míře hrozeb ze strany cizích států od konce studené války, což vyžaduje mnohem větší nasazení bezpečnostních složek než v předchozích desetiletích.
Ukrajina se v současnosti potýká s vážnou likviditní krizí, kvůli které ministerstvo financí pozastavilo či odložilo platby v celkovém objemu dosahujícím přibližně 2,3 miliardy dolarů. Ministr financí Serhij Marčenko ve Verchovné radě uvedl, že státní pokladna vyčlenila peníze výhradně na zajištění obrany, výplatu důchodů, mezd a sociálních dávek.
Dohoda, kterou americký prezident Donald Trump uzavřel 9. října se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem s cílem umožnit Rusku prodej milionů tun nafty, představuje radikální odklon od dosavadní americké politiky. Tento krok je v přímém rozporu se zájmy Ukrajiny i celé Evropy a rovněž odporuje zákonu, který sám Trump podepsal v září a jenž zavádí nové sankce a cla na dovoz ruských energií.
Švédská klimatická aktivistka Greta Thunbergová se v Paříži připojila k demonstrujícím středoškolákům, kteří již třetím týdnem protestují proti stavu francouzského školství. Třiadvacetiletá aktivistka v pařížském předměstí Saint-Denis varovala, že mladé generaci je odpírána budoucnost kvůli nedostatečným investicím do vzdělávacích zařízení a ignorování hlasu mladých lidí ze strany politiků.
Britská vláda a představitelé Evropské unie potvrdili, že se 20. listopadu uskuteční v Bruselu významný summit, který má za cíl přinést nový impuls do vzájemných vztahů po brexitu. Termín oficiálně oznámil britský premiér Andy Burnham v pondělním prohlášení před Dolní sněmovnou britského parlamentu.
Evropské unii se nelíbí narůstající vliv společnosti Starlink, za níž stojí americký miliardář Elon Musk, a proto se snaží omezit její dominanci v oblasti satelitní konektivity. Francouzský prezident Emmanuel Macron proto podle webu Politico vyzval k vytvoření nové evropské aliance, která by posílila společnou satelitní kapacitu členských států a ochránila strategickou nezávislost kontinentu.
Celosvětové investice do jaderné energetiky zažívají od roku 2019 výrazný růst a podle odborníků již dosáhly dvojnásobku dřívějších hodnot. Přestože se o rozmachu atomové energie často mluví jako o budoucím trendu, finanční prostředky ve výši přesahující osmdesát miliard dolarů ročně již nyní směřují do výstavby nových reaktorů, modernizace stávajících zařízení i do oblasti palivového cyklu.