Írán pohrozil zablokováním dalších obchodních tras v regionu v reakci na novou vlnu amerických vojenských úderů. Íránské revoluční gardy prohlásily, že Hormuzský průliv zůstane uzavřen, dokud Spojené státy neukončí své agresivní činy. Zároveň pohrozily, že odříznou i další regionální exportní kanály pro ropu a plyn, aniž by však upřesnily, o které konkrétní cesty by se mělo jednat.
Varování přišlo poté, co Ústřední velitelství americké armády Centcom oznámilo, že ve středu ráno provedlo další letecké, námořní a bezpilotní údery, které navázaly na předchozí sedmihodinovou noční operaci. Středeční ranní útoky podle prohlášení Centcomu dále oslabily schopnost Íránu napadat komerční plavbu v Hormuzském průlivu. Devadesátiminutová vlna náletů se zaměřila na íránskou pobřežní obranu a na sklady a odpalovací zařízení pro řízené střely na ostrově Velký Tunb.
Tento střet navazuje na úterní vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa, který pohrozil, že pokud se Teherán nevrátí k rozhovorům, nařídí příští týden bombardování tamních elektráren a mostů. Prezident v rozhovoru pro stanici Fox News uvedl, že energetické cíle si sice ponechá až na konec, ale nakonec na ně také dojde. Trumpův předchozí dubnový slib útočit na civilní infrastrukturu přitom v minulosti odsoudil šéf OSN pro lidská práva Volker Türk s tím, že záměrné útoky na civilní objekty představují podle mezinárodního práva válečný zločin.
K eskalaci rétoriky došlo poté, co Trump ustoupil od plánu zavést dvacetiprocentní poplatky v průlivu a nahradil je příslibem investičních dohod s arabskými státy Perského zálivu. V úterý večer nicméně Spojené státy znovu zavedly námořní blokádu íránských přístavů, která lodím zakazuje plavbu do těchto oblastí a z nich. Tato blokáda byla přitom teprve minulý měsíc zrušena na základě memoranda o porozumění, jež mělo měsíce trvající konflikt ukončit, spor o průliv se však ukázal jako klíčový bod sváru.
Íránská státní média v souvislosti s obnovením blokády informovala, že armáda provedla samostatné útoky na americké cíle v Jordánsku, Kuvajtu a Bahrajnu. Spojenci USA v regionu následně potvrdili, že se jim drony a rakety vypálené z Íránu podařilo zachytit. Obnovení bojů opět zdůraznilo strategický význam průlivu pro globální ekonomiku, přičemž praktické zastavení tankerové dopravy touto trasou okamžitě vyvolalo prudký nárůst cen ropy.
Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) prohlásil, že prezident Petr Pavel zneužil letošní summit NATO v rámci kampaně za znovuzvolení. Šéf diplomacie naznačil, že jeho přáním je, aby na příštím aliančním jednání už Pavel nereprezentoval Českou republiku.
Současný prezident Petr Pavel umí české občany všemožně překvapit. Nedávno to dokázal, když se představil jako fotograf na závodech Formule 1 v Maďarsku. Nyní se v té souvislosti dokonce stal členem Klubu sportovních novinářů České republiky (KSN).
Hrozil další atentát na amerického prezidenta Donalda Trumpa? To zřejmě ukáže až vyšetřování aktuálního incidentu. V Kalifornii totiž zatkli ozbrojeného muže, jenž byl spatřen u golfového hřiště ve vlastnictví šéfa Bílého domu krátce před jeho návštěvou Los Angeles. O incidentu informovala britská stanice BBC.
Smrtelně nebezpečná ebola v Demokratické republice Kongo stále není pod kontrolou. Šéf Světové zdravotnické organizace WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus se o tom v africké zemi osobně přesvědčil.
Bývalému princi Andrewovi mohou po nástupu nového britského premiéra Andyho Burnhama do Downing Street hrozit další problémy. Burnham by totiž podle zástupkyně obětí sexuálního násilí mohl souhlasit s veřejným vyšetřováním aktivit amerického finančníka Jeffreyho Epsteina ve Velké Británii.
Česko se v pátek naposledy rozloučilo s výtvarným umělcem Milanem Knížákem, který zemřel na konci července ve věku 86 let. Knížák byl svého času rektorem Akademie výtvarných umění a ředitelem Národní galerie.
Nejméně tři lidé včetně dítěte přišli o život při nočním ruském útoku na ukrajinskou metropoli Kyjev. Informovala o tom britská stanice BBC. Moskva tak pokračuje v sérii ničivých a smrtících útoků na hlavní město sousední země.
Íránský prezident Masúd Pezeškján ve středu přiznal, že komunikace s novým nejvyšším vůdcem Modžtabou Chameneím je v současné době velmi složitá. Hlavní představitel země se totiž od svého nástupu do funkce na veřejnosti neukázal, k čemuž přispělo jeho zranění z nedávného americko-izraelského úderu, při němž zahynul jeho otec.
Během nedávné migrační krize ve španělské enklávě Ceuta se na sociálních sítích masivně šířily proruské a krajně pravicové dezinformace. Analýza skupiny pro boj proti dezinformacím 411 ukázala, že účty spojené s ruskými strukturami oslovily v prvních dnech krize statisíce lidí.
Italsko-španělské napětí kvůli hraničním kontrolám se vyostřuje poté, co Řím odmítl výzvy a hrozby ze strany Madridu. Vláda premiérky Giorgie Meloniové v pátek důrazně prohlásila, že nepřijme žádná ultimáta ohledně národní bezpečnosti a ochrany státních hranic.
Spojené státy začínají podle magazínu Time po desetiletích utajování a zesměšňování přistupovat k tématu neidentifikovaných anomálních jevů neboli UAP s maximální vážností. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa nedávno nařídila zveřejnění stovek historických vládních hlášení o podivných objektech na obloze, čímž reaguje na dlouhodobou poptávku veřejnosti po transparentnosti.
Německou politickou scénu letos v létě zaměstnávají silné vnitřní otřesy, protože vládní Křesťanskédemokratická unie (CDU) čelí rostoucím debatám o možném odvolání kancléře Friedricha Merze. Pouhý rok po nástupu do úřadu čelí šéf německé vlády propadu popularity a klesající důvěře voličů, což souvisí s oslabenou ekonomikou i nepopulárními reformami.